K § 16:
Výsledky rozpočtového hospodaření
jsou shrnuty ve státním závěrečném
účtu. Tento dokument poskytuje ucelený přehled
o dosažených příjmech a výdajích
a o efektivnosti využití rozpočtových
prostředků. V zájmu komplexnosti a přehlednosti
výsledků rozpočtového hospodaření
jsou ke státnímu závěrečnému
účtu přikládány též
závěrečné účty státních
fondů republiky a základní údaje o
závěrečných účtech obcí.
K § 17:
Ustanovení upravuje postup příslušných
orgánů při vypracování a schvalování
státního závěrečného
účtu. Rozhodnutí o vypořádání
přebytku nebo schodku státního rozpočtu
republiky, který byl ve státním závěrečném
účtu vykázán, se svěřuje
do výlučné pravomoci České
národní rady. Příslušným
výborům České národní
rady musí jednotlivé ústřední
orgány předložit k projednání
výsledky svého rozpočtového hospodaření.
K § 18:
Státní finanční aktiva jsou charakterizována
jako prostředky, které vznikly z přebytků
rozpočtového hospodaření v minulých
letech.
Státní finanční pasíva jsou
různé formy peněžních závazků
státu.
O stavu, pohybu a složení státních finančních
aktiv a pasív bude vláda podávat zprávu
České národní radě při
předkládání návrhu státního
závěrečného účtu.
K § 19 a 20:
Kontrolní pravomoc ve vztahu k hospodaření
s prostředky státního rozpočtu je
v působnosti vlády. Navrhuje se výkonem této
kontroly pověřit ministerstvo financí. Vzhledem
k velkému počtu obcí a okresních úřadů
je účelné, aby kontrolu hospodaření
s prostředky státního rozpočtu republiky
u obcí a okresních úřadů zabezpečovaly
především územní finanční
orgány. Ministerstvo financí bude kontrolu provádět
ve vybraných případech.
K § 21:
V tomto ustanovení se vymezuje postavení rozpočtů
obcí. Rozpočty obcí jsou základním
nástrojem hospodaření v územním
celku. Jejich prostřednictvím se finančně
zabezpečují funkce a úkoly samosprávných
obcí. Svými finančními vztahy umožňují
jednotné působení zásad finanční
rozpočtové politiky státu v daném
území. Tím je rovněž zabezpečena
návaznost jednotlivých článků
rozpočtů v České republice.
K § 22:
Obsahem rozpočtů obcí jsou příjmy
a výdaje související s jejich činností
a finanční vztahy k právnickým a fyzickým
subjektům v jejich územním obvodu. Objem
příjmů a rozsah výdajů rozpočtů
obcí vyjadřuje ekonomickou samostatnost obcí
a jejich ekonomickou schopnost zabezpečovat rozvoj obcí
a měst. Rozpočty obcí mohou obsahovat rovněž
finanční vztahy ke státnímu rozpočtu
republiky, státním fondům republiky, případně
i finanční vztahy k vlastním peněžním
fondům obcí.
K §.23:
V tomto ustanovení je taxativně uveden výčet
příjmů obcí. Rozpočty obcí
budou napojeny na státní rozpočet republiky
dotacemi, návratnými finančními výpomocemi,
případně i podílem na příjmech
státního rozpočtu republiky. Obdobně
mohou být napojeny dotačním vztahem i na
rozpočet okresního úřadu. K takovým
případům může dojít zejména
u těch obcí, které prozatím nemají
rozvinutou vlastní ekonomickou základnu v dostatečném
rozsahu, nebo tam, kde je nutné z celospolečenských
hledisek realizovat taková opatření, která
svými rozpočtovými dopady přesahují
rámec ekonomických možností obcí.
K § 24:
Ustanovení obsahuje výčet výdajů
hrazených z rozpočtu obce, který umožňuje
finančně reagovat na potřeby vyplývající
z postavení a funkcí obcí v podmínkách
tržní ekonomiky.
K § 25:
Ustanovení rámcově vyjadřuje způsob
hospodaření obce s jejími vlastními
prostředky a dalšími zdroji obce. Obce mohou
vytvářet vlastní peněžní
fondy. Zabezpečuje se, aby použití těchto
fondů bylo realizováno prostřednictvím
rozpočtu obce. Obce jsou oprávněny převádět
po skončení ročního hospodaření
do následujícího roku jak přebytky
svých rozpočtů, tak i zůstatky peněžních
fondů a další prostředky uložené
na zvláštních účtech (např.
sdružené prostředky). Vznikne-li při
hospodaření obcí zcela mimořádně
schodek, musí být řešen v rámci
platných institutů, tj, za použití úvěru
popř. návratných finančních
výpomocí nebo emise cenných papírů.
V případě, že návrh rozpočtu
obce nebude schválen do 1. ledna příslušného
roku, bude obec hospodařit podle rozpočtového
provizória.
K § 26:
Výsledky ročního rozpočtového
hospodaření obce jsou shrnuty v jejím závěrečném
účtu. Obdobně jako státní závěrečný
účet republiky dává ucelený
přehled o využití finančních
prostředků, s nimiž obec hospodařila.
Závěrečný účet obce
schvaluje obecní zastupitelstvo.
K § 27:
Pravidla rozpočtového hospodaření
obcí se uplatní též na rozpočty
městských obvodů a částí
v Praze a ve statutárních městech.
K § 28 a 29:
Okresní úřady hospodaří podle
svých rozpočtů. Obsah příjmů
a výdajů rozpočtů okresních
úřadů vyplývá z jejich předpokládané
funkce a úkolů. Okresní úřady
rovněž sestavují závěrečné
účty. Rozpočty a závěrečné
účty okresních úřadů
schvaluje okresní shromáždění.
Povinnost kontroly v oblasti hospodaření s prostředky
okresního úřadu je třeba stanovit
zákonem.
K § 30:
Tento paragraf stanoví sankce za neoprávněné
použití nebo zadržení prostředků
státního rozpočtu republiky nebo státních
fondů republiky.
Řeší se i sankce v případě,
kdy neoprávněné použití prostředků
obcí zjistí revizní orgány ministerstva
financí.
Diferencováním výše sankcí se
posiluje úloha vnitřní kontroly.
Částka, po kterou se penále neplatí,
se zvyšuje na 500 Kčs.
Odvody a penále za neoprávněné použití
nebo zadržení rozpočtových prostředků
uloží organizaci územní finanční
orgán.
K § 31:
Ústřední orgány mají pravomoc
zřizovat rozpočtové a příspěvkové
organizace, pokud jejich zřízení nevyplývá
přímo ze zákona. Souhlasu ministerstva financí
je třeba jen tehdy, když zřízením
nebo činností nové organizace vznikají
požadavky na státní rozpočet republiky.
U obcí a okresních úřadů se
postupuje obdobně.
K § 32:
Rámcově je stanoven způsob finančního
hospodaření rozpočtových a příspěvkových
organizací. Podrobná úprava bude provedena
zvláštním prováděcím předpisem.
Zdůrazňuje se možnost rozpočtových
a příspěvkových organizací
vytvářet zvláštní fondy, jejichž
zůstatky nebudou koncem roku propadat a jejichž prostředky
jsou mimo jiné určeny k posílení hmotné
zainteresovanosti.
K § 33:
Kvantifikování a zdůvodnění
finančních dopadů vyplývajících
z přijetí právních předpisů
na státní rozpočet republiky a jejich projednání
s ministerstvem financí je nutné vzhledem k posouzení
jejich finanční únosnosti. Povinnost dodržovat
toto ustanovení je jedním ze základních
předpokladů rovnováhy a protiinflačního
působení státního rozpočtu
republiky.
K § 34:
Pokud budou převáděny do působnosti
vlády České republiky orgány a organizace
v dosavadní působnosti federálních
ústředních orgánů, je potřebné
provést příslušné delimitace
v plném rozsahu, tj. včetně případných
vratek návratných finančních výpomocí
jim poskytnutých.
K § 35:
Zmocnění k vydání prováděcích
předpisů bylo omezeno na zcela nezbytné případy.
K § 36:
Zmocnění pro ministra financí se omezuje
jen na opatření k překonání
dočasné neshody mezi příjmy a výdaji
státního rozpočtu republiky.
K § 37:
Současně s nabytím účinnosti
tohoto zákona je nutno zrušit dosavadní zákon
ČNR č. 163/1989 Sb., o pravidlech státního
rozpočtu České socialistické republiky
a o hospodaření s rozpočtový mi prostředky
(rozpočtová pravidla republiky). Dále se
navrhuje zrušit zákon č. 174/1982 Sb. a zákon
č. 208/1988 Sb. vzhledem k tomu, že v ustanovení
§ 23 se nově řeší rozpočtové
určení těchto daní.
K § 38:
V souladu se závěry České národní
rady má být podle nových rozpočtových
pravidel sestaven již státní rozpočet
republiky na rok 1991.
Proto se uvažuje s účinností zákona
ode dne vyhlášení.