Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR D. Burešová, místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J. Kasal, Z. Malík, J. Vlach a 142 poslanců.

Za vládu České republiky: místopředsedové vlády J. Stráský, M. Lukeš, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci. T. Ježek, ministr životního prostředí I. Dejmal, ministr vnitra T. Sokol, ministr práce a sociálních věcí M. Horálek, ministr kultury M. Uhde, ministr financí K. Špaček, ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Vopěnka, ministr zdravotnictví M. Bojar, ministr spravedlnosti J. Novák, ministryně obchodu a cestovního ruchu V. Štěpová, ministr státní kontroly L. Němec, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj K. Dyba, ministr vlády J. Šabata, předseda Nejvyššího soudu A. Mokrý, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu P. Husar.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kontrolou u prezence jsem zjistila, že jsme usnášeníschopní.

Zahajuji druhý jednací den 37. schůze ČNR a všechny vás srdečně vítám. Vítám současně některé členy české vlády, která se dostaví kolektivně k projednávání odpolední části, patrně tedy již 38. schůze ČNR.

Ze schváleného pořadu 37. schůze ČNR nám zbývá projednat:

- Informace ke zprávě Federální bezpečnostní informační služby, což je pokračování přerušeného jednání.

- Návrh poslanců Jaroslava Cabala a dalších na vydání zákona ČNR o Komoře středoškolských veterinárních pracovníků (sněmovní tisky 596 a 784), což je rovněž pokračování přerušeného jednání.

- Návrh paní poslankyně Daniely Kolářové na usnesení ČNR ve věci prodeje akciové společnosti Rakona fy Procter and Gambel, což je pokračování přerušeného jednání, a konečně

- Odpovědi členů vlády české republiky na interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR.

Předsednictvo ČNR ještě navrhuje pořad doplnit o:

- Návrh předsednictva ČNR na zkrácení zákonné lhůty k projednání návrhu zákona s tím, že bychom jej projednali jako první dnešní bod.

K návrhu zákona týkajícímu se středoškolských veterinárních pracovníků je zpravodajem pan poslanec Stibic, který se na dopolední jednání písemně omluvil a požádal, aby další projednávání návrhu poslanců Jaroslava Cabala a dalších na vydání zákona ČNR o Komoře středoškolských veterinárních pracovníků bylo zařazeno na pořad až po 14 hodině odpoledne. Znamená to tedy, že bychom případně přesunuli tento bod na 38. schůzi ČNR.

Navrhuji proto hlasovat o přednesených změnách původně schváleného programu, a to o:

- Zařazení návrhu na zkrácení zákonné 60 denní lhůty, že by to bylo zařazeno jako první dnešní bod, a dále

- Přesunutí návrhu zákona týkajícího se Komory středoškolských veterinárních pracovníků na odpoledne dnešního dne po 14 hodině.

Kdo souhlasí s těmito návrhy na změnu schváleného pořadu, nechť zvedne ruku! 85.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 18.

Děkuji, návrh byl přijat.

Než ještě zahájíme jednání, chci znovu připomenout, že bezprostředně po ukončení této 37. schůze bude následovat další schůze ČNR, tedy 38.

Prvním bodem, který jsme právě schválili, je

K tomuto bodu vám byl rozdán sněmovní tisk č. 790. Protože podle § 75, jednacího řádu ČNR se o takovémto návrhu hlasuje bez rozpravy, přejdeme ihned k hlasování.

Kdo souhlasí se zkrácením zákonné 60 denní lhůty k projednání návrhu zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon o ochraně zemědělského půdního fondu podle sněmovního tisku 790, ať zvedne ruku! 88. Kdo je proti? 1.

Návrh byl přijat. Děkuji.

Ještě než přistoupíme k dalšímu bodu, který si vyžaduje určitý časový posun, ráda bych vám přečetla dopis, který mi byl doručen 11. května 1992 - je to přípis poslanců KSČM v ČNR. (Čte.).

"Vážená paní předsedkyně, jménem poslaneckého klubu KSČM vám sděluji, že jeho členové se nezúčastní jednání ČNR dne 12. května 1992. O této možnosti jsem informoval politické grémium již 5. května 1992.

Důvodem naší neúčasti je projednávání iniciativního návrhu ČNR k novele zák. č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR. Jsme toto názoru, že jde nejen o novelu tohoto zákona, ale fakticky i o nepřímou novelizaci zákonů o volbách do ČNR, tj. zák. č. 120/1992 Sb., a o volbách do FS tj. zák. č. 60/1992 Sb., které byly přijaty na návrh všech poslaneckých klubů v obou zákonodárných sborech. V ustanoveních § 55 a) respektive 55 uvedených zákonů je otázka lustrací řešena formou zvláštního nároku na kandidáta. V takovém případě by šlo o zjevné porušení ústavního pravidla, podle něhož nemají být v době, kdy parlament již ukončil svoji práci a je zahájena předvolební kampaň přijímány zákony, které sebou přinášejí změny volebních zákonů.

Jsme přesvědčeni, že předložený návrh je v rozporu s ustanovením čl. 10 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, a dále s čl. 36. Listiny, podle něhož má každý právo domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Čl. 10 Listiny neobsahuje žádná ústavní omezení ochrany osobnosti. K omezení může dojít jedině v řádném trestním řízení při respektování presumpce neviny nebo v řádném občanském soudním řízení, při respektování zásady, že důkazní břemeno je na straně osoby, která do ochrany osobnosti zasáhla. Z toho vyplývá, že omezení ústavní ochrany pozitivně lustrovaných osob, by bylo možné nikoliv běžným zákonem, ale jedině ústavním zákonem.

Vážená paní předsedkyně, obracím se na vás současně se žádostí, aby tento dopis byl přečten řídícím schůze na jednání ČNR po jeho zahájení, aby měli kolegové poslanci možnost seznámit se s důvody naší neúčasti.

Podepsán JUDr. Jaroslav Ortman, předseda klubu poslanců KSČM v ČNR."

Hlásí se paní poslankyně Sůvová s faktickou poznámkou.

Poslankyně Hana Sůvová: Chci jenom oznámit, že s tímto prohlášením se já, neztotožňuji.

(Potlesk).

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Navíc bych k tomuto dopisu chtěla poznamenat, že návrh na novelizaci § 19 zák. č. 451/1991 Sb., je zařazen na 38. schůzi, tedy na schůzi, která začne odpoledne, nikoli na schůzi tuto.

Nyní budeme pokračovat v přerušeném jednání o "Informaci ke zprávě Federální bezpečnostní informační služby". Tento bod jsme začali projednávat ve středu 6. května. Mým vystoupením a v následné rozpravě jsme dospěli k názoru, že k dalšímu projednávání je nezbytně nutná účast ředitele FBIS. V tomto smyslu jsem zaslala panu Bačinskému dopis, ve čtvrtek ráno jsem s ním telefonovala - o tom jsem vás také informovala v průběhu dalšího jednacího dne ve čtvrtek. Usnesením jsme se poté rozhodli požádat pana ředitele o některé závažné doplňují informace ke zprávě FBIS, která mi byla zaslána, s tím, aby tak učinil do včerejšího dne.

Pan Bačinský tuto odpověď také zaslal, byla doručena večer kolem půl sedmé, je rozmnožena a připravena k rozdání poslancům proti podpisu u prezence. Upozorňuji ovšem, že s konkrétními údaji, zejména s jmény, je třeba nakládat ve smyslu § 19 zákona 451/1991 Sb., o zákazu zveřejňování.

Ptám se Kanceláře, zda už je rozmnožení provedeno. /Ano./ Prosím tedy poslance, aby si nyní u prezence vyzvedli každý jednak dopis pana Bačinského, a jednak přílohu.

Schůzi přerušuji na 10 minut.

/Schůze přerušena./

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Prosím, abyste se laskavě usadili na svých místech.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat, do rozpravy se přihlásil pan poslanec Dohnal.

Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, před chvílí jsme obdrželi zprávu ředitele FBIS, pana Bačinského. Nechci se zabývat politickým obsahem této zprávy, ale pouze stránkou technickou. Oč se mi jedná?

Ke konci zprávy, v předposledním odstavečku, se hovoří: "Na seznamu jsou všichni agenti Státní bezpečnosti, kteří byli členy Syndikátu novinářů České republiky počátkem roku 1991." Mně se právě jedná o to, že pan Bačinský hovoří pouze o všech agentech Státní bezpečnosti. Mohu pominout, že existují takzvané nižší kategorie tajných spolupracovníků, jako informátoři, ideoví spolupracovníci, držitelé konspirativních nebo propůjčených bytů, ale nemohu pochopit, proč v tomto seznamu, o kterém ve zprávě pan Bačinský hovoří, se vůbec nejedná o rezidenty Státní bezpečnosti, když kategorie rezidentů byla kvalifikovanější složkou spolupracovníků než jmenovaní agenti.

Bohužel, pan ředitel Bačinský se odmítl účastnit našeho jednání, takže mi tuto otázku nemůže zodpovědět. A mně se naskýtají tři odpovědi. Buď pracovníci FBIS včetně pana ředitele Bačinského, který zprávu podepsal, jsou tak nekvalifikovaní, že o kategorii rezidentů nic nevědí, nebo jsou kvalifikovaní a tu zprávu vypracovali lajdáckým způsobem a na tuto kategorii pozapomněli a třetí možná odpověď je ta ale ta se nechce ani věřit - že by rezidenti do této zprávy pracovníky FBIS s panem ředitelem Bačinským nebyli uvedeni záměrně. Bohužel, naše volební období již končí a obávám se, že na mé otázky mně již nebude odpovězeno, přesto jsem je však musel vznést.

Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Dohnalovi. Protože se do diskuse přihlásil ještě pan poslanec Stodůlka a paní poslankyně Röschová, prosím, aby se na zpravodajské místo posadil předseda výboru petičního, pro právní ochranu a bezpečnost, a to pro případ, že by zazněly nějaké návrhy na usnesení, pozměňovací návrhy apod. Prosím pana poslance Stodůlku.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, se zájmem jsem si přečetl odpověď pana Štefana Bačinského, ředitele FBIS. Bohužel, když tento bod byl projednáván, nestačil jsem si zapsat přesné znění odůvodnění příslušnosti FBIS k zpracování tohoto seznamu, tak jak bylo uvedeno v původním dopise pana ředitele. Proto bych žádal, podávám procesní návrh, aby byl znovu dopis původní, se kterým ten seznam byl sem zaslán, přečten. Potom budu podávat další procesní návrhy.

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Paní poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, nyní jsme obdrželi dopis od pana ředitele Bačinského. Je to v podstatě odpověď na výsledek našeho usnesení, to je doplněný seznam a odůvodněný. Domnívám se, že poslanci České národní rady by měli obdržet původní seznam novinářů, který dostala paní předsedkyně před těmi třemi nedělemi nebo čtrnácti dny.

Proto bych navrhla usnesení, kde bychom - Česká národní rada - požádali předsedkyni České národní rady, aby každému poslanci proti podpisu byl vydán seznam novinářů a tak dále s tím dlouhým názvem - jako to udělalo Federální shromáždění.

V případě, že by tento návrh neprošel, bych doporučovala ve smyslu ustanovení § 3, odst. 2, písm. d) zákona 244 o FBIS požádat Federální bezpečnostní informační službu o tyto informace, což podle citovaného ustanovení, citovaného zákona, můžeme chtít. Takže, vlastně dávám dva návrhy, které jsou alternativní.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Röschové. Do rozpravy už není přihlášen nikdo.

Ještě pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Paní předsedkyně, dámy a pánové, omlouvám se, že jsem se nepřihlásil písemně, ale dnes jsem nedostal přihlášky do rozpravy, zřejmě se s ní nepočítalo.

Po přečtení uvedeného textu se připojuji ke kolegyni Röschové. Nedostali jsme seznam novinářů a já bych si jej přitom rád doma uschoval na věčnou památku jako nějakou utajovanou informaci, na vhodné tajné místo, protože takovýchto příležitostí budeme mít asi málo, zejména tento dopis, tuto informaci, kterou jsme dostali. Je to skutečně úsměvné čtení. Když si tam přečtu například některá ta obvinění z dezinformace, tak bych se s nimi téměř s radostí ztotožnil, to znamená, že o dezinformacích v řadě těchto případů by se dalo velmi diskutovat. Je to otázka skutečně politického pohledu. Zejména odcituji nikoliv text zprávy, ale text, který je citátem z novin.

"Páni vládcovia, páni poslanci, ministri a iní ministranti, nie, nie, nie ste ako oni, ste horší." To je citát z novin, to není tajné. To je zajímavá zpráva, ale i text k rozboru. Kdo byl tímto označením míněn se skutečně nedá rozhodnout, zda se jedná o dezinformaci či nikoliv. Možná, že na politické scéně slovenské existuje někdo z politiků, na koho by se tato slova dala označit jako pravdivá, a v tom případě by se nejednalo o dezinformaci.

Musím konstatovat, že práce, kterou odvedla FBIS mi připadá jako amatérská a úsměvná. Myslím si, že pokud se chce tato služba zabývat takovými věcmi, pak by bylo třeba, aby se jimi zabývala kvalifikovaně. Na rozdíl od nich, aniž bych disponoval rozsáhlými možnostmi nahlížet do lustračních materiálů, stačí mi denně číst noviny, abych mohl v každých novinách zatrhnout několik dezinformačních článků a nikde se neděje náprava nebo oprava. Myslím si, že je to práce jistě chvályhodná dbát na to, aby se noviny vyjadřovaly seriózně, ale myslím si, že by měla být prováděna kvalifikovaně.

Možná bych navrhl, aby FBIS, pokud má nějaké kapacity, ještě vedle prošetřování novinových článků, možná by bylo smysluplnější, kdyby se nějakým způsobem pokusila dohlížet na proces privatizace, kde se stále hovoří o předpokládaných úplatcích či ovlivňování státních úřadníků. Tam by možná působení FBIS a nějaká zpravodajská informace byla více na místě, než rozebírání často úsměvných novinových článků. Děkuji.

(Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Hlásí se pan poslanec Müller, připraví se pan poslanec Chromý a pan poslanec Popovič.

Poslanec Jiří Müller: Paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte, abych nejprve zopakoval fakta. Podle zákona o Federální bezpečnostní informační službě tato instituce předává ústavním orgánům ČSFR, České republiky a Slovenské republiky významné informace, které tyto orgány potřebují pro svá rozhodování. Posuďme tedy z hlediska zákona, co jsme dostali. Dostali jsme seznam. Zároveň ředitel FBIS odpověděl 22. 4. v Českém deníku na otázku na základě čeho FBIS seznam vypracovala takto. Zjistili jsme, že jistí novináři dezinformují veřejnost a pracují tak proti bezpečnosti státu.

Požádali jsme o konkrétní údaje o tom, jak zmínění novináři v této chvíli svým psaním podvracejí stát. Dostali jsme odpověď, která se týká tří českých novinářů z celkového počtu 262. Četl jsem seznam v novinách a našel v něm mimo jiné jméno člověka, který o mne v televizi koncem roku 1969 prohlásil v rámci kampaně proti tehdejším studentským představitelům, že jsem za dolary prodával Američanům informace. Jak tehdy tvrdil, 7 dolarů za kus. Za minulých dvacet let projezdil celý svět a nahrabal peníze. Nedávno jsem jeho jméno četl v představenstvu jednoho privatizačního fondu. Představu, že lidé uvedení v seznamu spatřují dnes svůj cíl v dezinformaci společnosti nesdílím dokonce ani u tohoto agenta. Nepředpokládám, že lidé v seznamu, případě jejich část, cílevědomě škodí za účelem svržení politického systému anebo že se spikli bývalí příslušníci StB a k destabilizaci politického systému využívají svých bývalých spolupracovníků či přesněji lidí takto evidovaných.

Dal bych přednost - stejně jako poslanec Payne - tomu, kdyby se FBIS věnovala reálným problémům této společnosti, kdyby se např. zabývala přesunem komunistické nomenklatury a jejich pomahačů z politické do hospodářské sféry a důsledky pro národní majetek. Zákon Federální bezpečnostní informační službě ukládá ochranu hospodářských zájmů státu. To by bylo potřebnější podle mého soudu, než vytvářet strach z agentů v novinách.

Nechci zkoumat motivy, které vedly FBIS k akci, jejíž plody nám dnes byly předloženy. Chci však naopak zkoumat oblast, do které FBIS vstoupila. Protože tím vnitřním nepřítelem, po kterém v této chvíli FBIS jde, jsou někteří novináři, resp. způsob jejich psaní, dotýká se velmi citlivé oblasti - svobody slova. Otázka, kterou si musíme položit v této souvislosti je tato: Kdo má odlišit, zda novinář dezinformuje nebo má prostě jiný názor? Kdo má rozhodovat o svobodě slova? Ve svobodném světě je to vždy věc vydavatele. Také lustrační zákon Federálního shromáždění č. 451 tuto kompetenci vydavateli ponechává.

Pokus zpravodajské služby České a Slovenské Federativní Republiky převzít iniciativu, je pozoruhodný. Neměli bychom zapomenout na poučení z minulosti. Společnost, která připustí, aby o svobodě slova jakéhokoliv novináře rozhodovala tajná služba, ohrožuje svou vlastní svobodu.