Další pozměňovací návrh
se týká § 13 odst. 4/ dosavadní znění
je - "autorizovaná osoba je povinna vyvarovat se výkonu...".
Navrhuji zde slova: "... nesmí vykonávat...".
Mění se tak v následujících
odstavcích pád slova tzn. místo "funkcí"
je tam "funkce", místo "činností"
je tam "činnosti".
Třetí pozměňovací návrh
se týká § 21, to je jen drobnost, v odst. 1
některé z těchto disciplinárních
opatření a v následujících
odstavcích se mění pády, čili
místo "písemná důtka" "písemnou
důtku", za b) "pokutu". Je to pouze jazyková
úprava.
Poslední pozměňovací návrh
je k § 23 odst. 2 "komora může stanovit,
že právo vykonávat" - a teď místo
"činnost" toto slovo rozvést - "právo
vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě
na území České republiky atd."
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Vorlové, předávám
slovo panu poslanci Zajíčkovi, připraví
se pan poslanec Kadlec. Prosím, předávejte
svoje pozměňovací návrhy písemně.
Poslanec Stanislav Zajíček: Děkuji
za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych konstatoval,
že naše řady jsou nakolik prořídlé,
že je nám třeba voleb jako soli. Cítím
to, že se blíží období, které
mi připomíná čas, kdy se ve škole
schylovalo k předávání vysvědčení.
Já bych si dovolil předložit při projednávání
návrhu zákona dva pozměňovací
návrhy, které mají také povýtce
formální charakter a nezasahují do zákona
s nějakou závažnou věcnou vahou.
První se týká § 14 odst. 2. § 14
určuje, kdo se smí, stanuli se autorizovanou osobou,
jak nazývat. A § 14 odst. 2 říká,
že označení podle odst. 1, kde se vypočítávají
autorizovaná označení, nesmějí
být používána žádnými
jinými osobami atd. Protože § 14 odst. 1 pracuje
i s pojmem architekt, která je součástí
titulu, který získává graduant při
opuštění příslušné
vysoké školy a je tudíž jakousi nálepkou,
která slouží pro identifikaci člověka,
který má právě toto vzdělání
a v tomto případě i pro identifikaci ve spojení
se slovem "autorizovaný" pro identifikaci člověka,
který je členem komory a má příslušnou
licenci navrhuji, aby označení architekt bylo vyhrazeno
pro ty, kteří splňují podmínky
jednak podle absolvování příslušného
studia a tudíž, aby i tento zákon stanovil,
že označení architekt, pokud není součástí
akademického titulu, nemůže používat
kdokoli, kdo si to umane. Navrhuji proto, do odst. 2 za slova,
podle odst. 1 vložit tento text: "jakož i označení
architekt, pokud není součástí akademického
titulu". Celý odst. 2 § 14 by zněl: "označení
podle odst. 1, jakož i označení architekt -
slovo architekt v uvozovkách - pokud není součástí
akademického titulu, nesmí být používána
žádnými jinými osobami, a to ani ve
spojení s dalšími slovy".
Druhý můj pozměňovací návrh
se týká § 34 odst. 1, který pojednává
o tom, jakým způsobem je jmenován ustavující
výbor komory, resp. ustavující výbory
komory, neboť se jedná o několik ustavujících
výborů komor. Tady se říká,
že členy těchto výborů jmenuje
ministr životního prostředí, a to na
návrh profesních korporací, které
jsou zde vyjmenovány. Navrhuji, aby v zákoně
byly výslovně zmíněny dvě korporace,
a to Obec architektů a Český svaz stavebních
inženýrů. Navrhuji, aby přímé
označení ostatních korporací bylo
zaměněno za text, který zobecňuje
názvy těchto korporací, který tím
pádem připouští, že i nějaká
další profesní korporace, která není
v tomto zákoně vyjmenována, by se mohla účastnit
vytváření ustavujícího výboru
komor.
Navrhuji tedy, aby v § 34 odst. 1 druhá věta
zněla takto: "Členy těchto výborů
jmenuje ministr životního prostředí
ČR na návrh obce architektů a Českého
svazu stavebních inženýrů, připravený
ve spolupráci s korporacemi sdružujícími
občany, zabývajícími se činnostmi
podle § 3". § 3 vyjmenovává, kdo
všechno spadá do profesní působnost
komor podle tohoto návrhu zákona. To jsou všechny
moje pozměňovací návrhy. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Zajíčkovi. Předávám
slovo panu poslanci Kadlecovi, připraví se pan poslanec
Budinský.
Poslanec Ján Kadlec: Vážený pane
předsedající, i když tady už zaznělo
zhruba stanovisko ústavně právního
výboru, já jsem byl pověřen jako zpravodaj
tím, abych vás s tím seznámil. Takže
cituji: ústavně právní výbor
pro nedostatek času, pro nedosažitelnosti řádně
publikovaného znění zákona, jímž
se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu,
se kterým navrhovaný zákon nepochybně
souvisí a s přihlédnutím ke stanovisku
vlády ČR z 6. 5. 1992, předložený
návrh zákona v podrobné rozpravě neprojednal
a stanovisko k němu tudíž nezaujímá.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Kadlecovi. Předávám
slovo panu poslanci Budinskému, připraví
se pan poslanec Nerad.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, v úvodu
svého projevu se musím přiznat k zainteresovanosti
na tomto zákonu, neboť jsem stavebním inženýrem,
který má autorizaci a další moje zainteresovanost
spočívá v tom, že jsem předlohu
zákona pomáhal vytvářet a podepsal.
Já bych se chtěl zastavit u toho, co jsem slyšel
v kuloárech zhruba před týdnem, kdy zlí
jazykové tvrdili, že ČNR už nepřijme
žádný zákon, pouze několik zákonů
o komorách. Jsem velice rád, že tento názor
se neukázal jako správný, že ČNR
přijala potřebné zákony v takovém
pořadí, jaká byla jejich důležitost
a myslím si, že si na závěr svého
volebního období může dovolit nyní
tu rozmařilost snad, aby přijala i několik
zákonů o komorách, které ovšem
byly v tomto parlamentu pečlivě projednávány,
prakticky po celou dobu jeho činnosti. Já bych připomněl,
že první verzi zákona, který obsahoval
tuto materii, předložila vláda ještě
za existence tehdejšího ministerstva stavebnictví.
Další návrhy pak byly nutnými poslaneckými
iniciativami.
V průběhu těchto projednávání,
která organizoval národohospodářský
výbor, se podařilo, a to bych viděl jako
historickou věc, sjednotit názory architektů
a stavebních inženýrů, tedy dvou oblastí
jedné profese, které se do nedávna vyznačovaly
dosti značnými rozpory. Myslím, že zákon
o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných
inženýrů a techniků činných
ve výstavbě, ve skutečnosti není zákonem
o nějaké komoře profesní.
Je to skutečně zákon potřebný,
který chrání veřejnost před
nekvalitním výkonem vymezených činností.
Čili je to zákon výrazně o výkonu
této činnosti, nikoliv o komoře.
Zásadní připomínky, které ve
svém stanovisku dodala vláda, jsou obsaženy
v pozměňovacích návrzích, které
dala paní poslankyně Vorlová a další.
K návrhu pana poslance Zajíčka bych chtěl
říci, že výčet v § 34 je
prakticky konečný, čili jsou to fakticky
všechny instituce, které mohou tyto návrhy
předávat. Při projednávání
zákona ve výborech jsme k tomuto stanovisku došli,
ale nebráníme se tomu, aby tam na konci bylo "...
a další". Myslím však, že
žádné takové další instituce
už neexistují.
Proto mi dovolte na závěr říci, že
zákon, který projednáváme určitě
není horší, než ostatní zákony
o komorách, které jsme přijali, mají
stejnou filosofii, myslím, že tento však chrání
výrazně širší okruh veřejnosti
před nekvalitní činností, protože
v budovách a ve stavbách se pohybujeme všichni
prakticky většinu našeho života. Děkuji
vám. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Budínskému, předávám
slovo panu kolegovi Neradovi, připraví se paní
poslankyně Krejčová.
Poslanec František Nerad: Pane předsedající,
vážení přítomní, dovolte
na úvod mého vystoupení, abych řekl,
že mám zájem na přijetí tohoto
zákona, neboť jsem stavebním inženýrem.
Nejsem členem ani Svazu inženýrů, ani
Obce architektů a jsem předkladatelem tohoto zákona,
nebo jedním z předkladatelů. Jsem rovněž
držitelem průkazu zvláštní způsobilosti,
o kterém se domnívám, že nemám
právo jej nosit, protože nebyl mi přidělen
organizací, která by mohla odborně přezkoušet
moji profesní způsobilost. Domnívám
se, že musí vzniknout organizace, která to
dokáže, a tou bude Komora stavebních inženýrů.
Připomínám, že podobné průkazy
v tomto státě nosí mnoho lidí, kteří
vůbec nemají stavební vzdělání
a v tomto oboru pracují.
Chtěl bych přednést pozměňovací
návrh ke společné zprávě, která
je zde pod tiskem 756, a to ke spodnímu odstavci na první
straně, ve kterém je doplněno do názvu
Komory slovo "stavitel". Zrovna tak je tento "stavitel"
uveden v § 20. Chtěl bych říci, že
stavitelem může být kdokoliv z lidí,
kteří vykonávají určitou činnost
ve stavebnictví. Stavitelem může být
jak autorizovaný inženýr, tak autorizovaný
technik, tak autorizovaný architekt, který v určitém
momentě vykonává řízení
stavby. Doporučuji tento název, nebo tento termín
ze zákona vypustit a definici tohoto termínu zavést
tak, že do § 14 odst. 1 se vloží na závěr
tohoto odstavce věta: "Autorizovaný inženýr
nebo technik (podle § 6, odst. 2) činný v oblasti
realizace staveb může používat označení
"autorizovaný stavitel"
Děkuji za pozornost a věřím, že
tento zákon podpoříte.
Místopředseda ČNR Jiří
Vlach: Děkuji panu poslanci Neradovi a předávám
slovo paní poslankyni Krejčové. Do bohaté
rozpravy se dále přihlásil pan kolega Květ.
Poslankyně Zdenka Krejčová:
Pane předsedající, vážená
sněmovno, úvodem bych ráda řekla,
že nejsem ani architekt, ani stavební inženýr,
přesto mám na přijetí tohoto zákona
vážný osobní zájem jako občan.
Patřím mezi poslance, kteří jsou podepsáni
pod návrhem tohoto zákona, protože tak, jak
už bylo přede mnou mnohokrát řečeno,
jsem přesvědčena o tom, že to je zákon,
který se ve svých důsledcích bude
dotýkat nás všech. Proto samozřejmě
podporuji jeho přijetí.
Dovolila bych si předložit krátký doplňující
návrh, který se týká §
6, Navrhuji rozšířit § 6 ve výčtu
oborů o písmeno i), které by znělo
"geotechnika." Krátce bych jenom odůvodnila,
že geotechnika je významný obor stavebnictví,
který se ve své komplexnosti dotýká
řady oborů, i má přímý
vztah k ochraně životního prostředí.
Skutečnost, že tento obor není uveden ve výčtu,
je zřejmě jenom náhoda, při zpracování
několika verzí tohoto zákona zřejmě
tento obor vypadl. Proto si dovoluji navrhnout jeho doplnění.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Krejčové,
předávám slovo panu poslanci Květovi,
připraví se pan poslanec Ježek.
Poslanec Jan Květ: Vážený pane
předsedající, kolegyně a kolegové,
jako jeden z navrhovatelů tohoto zákona bych rád
řekl, že jsem se k navrhovatelům připojil
proto, protože mám dobré svědomí
v tom, že tento zákon byl velmi pečlivě
připravován. Ve výboru pro životní
prostředí a urbanismus jsme jeho zásady,
vlastně zásady původně dvou zákonů,
projednávali už asi před rokem a několika
měsíci a na naše doporučení ze
dvou komor vznikl návrh na komoru jednu. Myslím,
že málokterý návrh zákona o komorách,
které nyní projednáváme, byl projednáván
tak zevrubně v nejrůznějších
kruzích mimo tento parlament i v tomto parlamentě.
Nicméně při přípravě
společné zprávy a pochopitelně už
při přípravě návrhu, protože
to všechno se událo ještě dříve,
unikla návaznost na zákon, který jsme mezitím
schválili v této sněmovně, a to zákon
ČNR o posuzování vlivů na životní
prostředí. A proto, aby byla zajištěna
tato návaznost jak po věcné, tak po terminologické
stránce, podávám tento pozměňující
návrh vůči jednak tisku 587, jednak i vůči
společné zprávě v tisku 756, neboť
jde o § 18 písm. f), který ve znění
společné zprávy zní: "...
vydávat odborná stanoviska a posudky včetně
dílčího hodnocení vlivu staveb na
životní prostředí..." - a zde je
odkaz pouze na federální zákon o životním
prostředí č. 17/1992 Sb., další
text písmena f) potom zůstává beze
změny, a není zde odkaz na zákon ČNR
o posuzování vlivů na životní
prostředí.
Čili zde doporučuji doplnit odkaz na § 6, odst.
3 - 4 zákona ČNR, číslo ještě
není známo/1992 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí.
Kromě toho doporučuji ještě poněkud
pozměnit znění písmena f), a to takto:
"Vydávat odborná stanoviska ..." -
a nyní vsunout slova "a zpracovávat dokumentaci
..." a dále pokračovat: "... a
posudky" a slovo "včetně" nahradit
slovem "pro", čili místo slova "dílčího"
dát "pro dílčí hodnocení
vlivů staveb na životní prostředí
...", zbytek zůstává stejný:
"...a to i pro účely řízení
před státními orgány.
Důvod je ten, že termíny dokumentace a posudek
odpovídají termínům, kterých
se používá v již zmíněném
zákoně o hodnocení vlivů na životní
prostředí.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Květovi. Předávám
slovo panu poslanci Ježkovi, připraví se pan
kolega Výborný.
Poslanec Josef Ježek: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
dovolte mi krátkou poznámku ke stesku kolegy Zajíčka.
Myslím, že se chováme jako zcela normální
parlament. V listopadu jsem byl v Evropském parlamentu,
kde za předsednickým stolem, v kabinách tlumočníků
bylo plno, personálu tam bylo nesmírné množství,
a z 518 poslanců tam bylo 30, kteří náruživě
debatovali o dopravní politice Evropského společenství.
Myslím, že se chováme zcela normálně.
Jsem členem Asociace územních plánovačů
a urbanistů, ale žádné oprávnění
k projektování ani o zvláštní
způsobilosti nemám. Protože si nejsem zcela
jist, zda návrh na vypuštění §
3 byl z procedurálních důvodů podán
zcela jednoznačně, k tomuto návrhu se připojuji
- pokud je to procedurálně nesprávné,
tak ho tedy podávám, zároveň bych
chtěl zde zdůvodnit, proč je to možné.
V novém zákonu o územním plánování
a stavebním řádu je totiž vložen
nový § 46 a, ze kterého zároveň
vyplývá nezbytnost vám předkládaného
zákona. Tento § zní takto:
Vybrané činnosti ve výstavbě, které
mají rozhodující význam pro ochranu
veřejných zájmů při přípravě
projektování nebo provádění
staveb, mohou vykonávat pouze osoby, které k nim
prokázaly odbornou způsobilost zkouškou a obdržely
průkaz odborné způsobilosti (autorizaci).
Za vybrané činnosti ve výstavbě se
pro účely tohoto zákona považují
- tím je řešena problematika § 3, který
navrhujeme vypustit: a) zpracování územně
plánovací dokumentace b) geodetická měření
pro projektovou činnost a vytyčovací práce
c) projektování staveb d) hodnocení vlivu
staveb na životní prostředí e) statické
a dynamické výpočty konstrukcí staveb
f) vedení staveb a provádění stavebního
dozoru g) průzkumy, zkoušení a diagnostika
staveb.
Odstavec 3: Podrobnosti o autorizaci k vybraným činnostem
ve výstavbě, o způsobu a podmínkách
jejich udělování stanoví zákony
národních rad.
Nezbytnost a potřeba tohoto zákona je zcela zřejmá.
Považuji za velice arogantní stanovisko české
vlády, která nám oznámí, co
v tom máme změnit, ale neoznámila nám,
co pro tuto věc hodlá udělat. Kdybych měl
dost času, začal bych okamžitě sbírat
podpisy jako podklad o hlasování důvěře
vlády České republiky.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Ježkovi. Předávám
slovo panu poslanci Výbornému. Připraví
se pan poslanec Popovič.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
obtížně se mi bude hovořit po panu poslanci
Ježkovi, neboť hodlám učinit to, co on
neučinil - se stanoviskem vlády vás seznámit.
Na rozdíl od pana poslance Ježka se nedomnívám,
že toto stanovisko vlády by mělo vést
k akci směřující až k odvolání
vlády. Je to zcela legitimní postup, že se
vláda vyjadřuje k poslaneckému návrhu
a poslanci, kteří se rozhodnou návrh podat,
nemohou diktovat vládě, aby jim ho zpracovala. To
je jen poznámka na okraj.
Celý osud zákona je nesmírně nešťastný.
Je to dáno tím, že v době, kdy návrh
byl zpracováván, a já si troufám říci,
že dobře vím, že to není jednoduchá
práce a že s tím navrhovatelé měli
obrovskou starost, souběžně byla zpracovávána
novela stavebního zákona. Proto když jsme obdrželi
tento tisk 587 do ústavně právního
výboru k projednání, nemohli jsme tak učinit,
zpravodajka to korektně oznámila, neboť jsme
nevěděli, jaká novela stavebního zákona
bude přijata. Je evidentní, že příslušný
federální zákon má jisté nepřekročitelné
vazby.
Současně jsme doporučili vládě,
aby zaujala stanovisko k tomuto zákonu. Vláda ČR
se zabývala tímto návrhem zákona až
na svém včerejším zasedání,
tj. 6. května 1992. Stanovisko vlády jsem obdržel
okolo 15 hodiny. Výbor byl k této věci svolán
na včerejší noc, protože byla plenární
schůze, a se stanoviskem vlády byl seznámen.
Považuji za správné, aby se stanoviskem vlády,
které nehodlám blíže komentovat, byla
seznámena také sněmovna. Upozorňuji,
že to bude dlouhé, ale chci toto mít ve stenozáznamu.
Vláda ČR na svém zasedání 6.
května 1992 projednala a posoudila návrh skupiny
poslanců na vydání zákona ČNR
o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných
inženýrů a techniků činných
ve výstavbě. Vláda nedoporučuje ČNR
přijetí navrhovaného zákona v předloženém
znění z těchto důvodů. 1. Upozorňuje
se, že FS v současné době schválilo
novelu zákona č. 50/1976 o územním
plánování a stavebním řádu,
stavební zákon, kde v § 46 a se nově
stanoví činnosti ve výstavbě, které
podléhají autorizaci a zakotvuje se zmocnění
upravit podrobnosti o autorizaci zákony národních
rad. Ustanovení předloženého návrhu
zákona ČNR týkající se autorizace,
zejména pokud jeho výčet činností,
které mají autorizaci podléhat, je nezbytně
nutno uvést do souladu s přijatou novelou stavebního
zákona.
Dále je nutno přezkoumat předložený
návrh zákona ČNR i ve vztahu k §
16 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních
úřadech, úpravě jejich působnosti
a o některých dalších opatřeních
s tím souvisejících a vyhlášce
ministerstva vnitra ČR č. 260/1991 Sb., o zvláštní
odborné způsobilosti pracovníků okresních
úřadů a jejím ověřování.
Citované právní předpisy upravují
ověřování odborné způsobilosti
pracovníků okresních úřadů
a obcí při výkonu státní správy
na úseku výstavby. Přijetím navrhovaného
zákona ČNR by tyto osoby podléhaly dvojímu
způsobu ověřování odborné
způsobilosti.
Navrhuje se vyloučit pracovníky orgánů
státní správy a obcí z působnosti
navrhovaného zákona ČNR. Upozorňuje
se rovněž na nesoulad předloženého
návrhu zákona se zákonem č. 455/1991
Sb., o živnostenském podnikání, živnostenský
zákon, kde pro některé živnosti vázané
na úseku stavebnictví jsou v příloze
II skupina 213 stanoveny pro jejich výkon pouze předepsané
vzdělání a délka praxe, nikoli ověřování
způsobilosti.
2. Předložený návrh zákona ČNR
se navrhuje podrobit celkové revizi s cílem
zpřehlednění a upřesnění
jeho textu. V předloženém znění
není návrh způsobilý k přijetí.
Upozorňuje se zejména na tyto nedostatky:
a) V předloženém návrhu se používá
nejednotné terminologie (např. výkon odborných
činností ve výstavbě x výkon
vybraných činností ve výstavbě,
autorizovaný architekt x svobodný architekt, autorizovaný
technik x technik činný ve výstavbě.)
Text je třeba upřesnit.
b) Ustanovení návrhu týkající
se výčtu vybraných činností
ve výstavbě (§ 3), výčtu oborů,
v nichž se autorizace uděluje (§ 5 až 7)
a působnosti autorizovaných osob (§18 až
20) se vzájemně překrývají
a jsou nepřehledná. Návrh by měl být
zjednodušen tak, aby u jednotlivých oborů,
v nichž se uděluje autorizace, byl zároveň
uveden demonstrativní výčet činností,
které bude autorizovaný architekt, autorizovaný
inženýr event. autorizovaný technik v uvedeném
oboru provádět s tím, že rozsah oprávnění
určí komory.
c) Ustanovení návrhu týkající
se udělování autorizace je třeba upřesnit
tak, aby byla jednoznačně a konkrétně
formulována. Např. v § 9 odst. 1 písm.
b) neobstojí vágní formulace, že bezúhonným
není ten, u něhož "je obava", že
se dopustí opětně trestného činu.
V § 9 odst. 2 písm. b) a c) je třeba konkrétně
uvést směr požadovaného vzdělání.
Tuto úpravu nelze ponechávat na rozhodnutí
komor. Stejně tak je nutno konkretizovat znění
odst. 3 umožňující uznat ve "zdůvodněných
případech" vzdělání "příbuzného
oboru nebo směru". V § 9 odst. 5 je třeba
konkretizovat, jaké činnosti a v kterých
oborech, se považují za odbornou praxi. V § 9
odst. 6 písm. a) je třeba okruh odborných
znalostí, které mají být ověřovány,
konkretizovat, navržené znění připouští
široký výklad.