d) Podle § 8 odst. 1 písm. a) návrhu lze autorizaci
udělit pouze žadateli, který je občanem
ČSFR a má trvalý pobyt na území
České republiky. Návrh však neřeší
případy, kdy k pozbytí občanství
ČSFR nebo ke zrušení trvalého pobytu
v České republice dojde po udělení
autorizace. V tom směru by měl být doplněn
§ 11 odst. 2 návrhu upravující odejmutí
autorizace.
e) V § 12 odst. 1 návrhu je úprava obsažena
v písmenech b) a c) nadbytečná, protože
pozastavení autorizace v daných případech
vyplývá již z trestu zákazu výkonu
činnosti uloženého soudem, nebo z disciplinárního
opatření uloženého komorou.
f) Ustanovení návrhu týkající
se práv a povinností autorizovaných osob
je třeba formulovat přesně. Např.
v § 13 odst. 4 místo dikce "vyvarovat se"
by měl být jednoznačně stanoven zákaz
výkonu uvedených činností. V §
9 odst. 5 je zakotvena povinnost "dále se odborně
vzdělávat" neurčitá. V §
9 by měl být odst. 6 vypuštěn, autorizovaná
osoba může vykonávat pouze tu odbornou činnost,
k níž jí byla udělena autorizace a není
důvod, proč by této osobě měly
být stanoveny povinnosti v souvislosti s výkonem
odborných činností, k nimž autorizaci
nemá.
g) Podle § 21 odst. 1 písm. b) návrhu lze jako
disciplinární opatření uložit
pokutu až do výše 50 tis. Kčs. V souvislosti
s tím je třeba v návrhu dořešit
i otázku výkonu rozhodnutí, jímž
byla pokuta uložena. Pokud se na řízení
nevztáhne výslovně platnost obecních
předpisů o správním řízení,
přichází v úvahu možnost zařazení
ustanovení, že se uložená pokuta vymáhá
soudně.
h) Část pátou týkající
se komor se navrhuje zpřehlednit tak, aby zřízení
České komory architektů České
komory autorizovaných inženýrů a techniků
činných ve výstavbě, a jejich orgány
a působnost byly upraveny pro každou komoru odděleně
a aby bylo zavedeno společné ustanovení,
týkající se komor, které by upravilo
disciplinární odpovědnost členů
komor (dosavadní část čtvrtá
návrhu) a financování komor. Ustanovení
týkající se komor je dále třeba
upřesnit a doplnit. Např. podle § 24 odst.
6 písm. c) patří do působnosti komor
jako jedno ze základních oprávnění
udělování, odnímání
a pozastavování autorizace, v následujících
ustanoveních však není výslovně
uvedeno, který orgán komory tuto činnost
provádí. Podle § 31 odst. 4 se předpokládá
existence kanceláře komory a regionálních
poboček komory, aniž by návrh upravoval jejich
postavení a přesně vymezil jejich působnost.
i) Ustanovení § 33 je neurčité a nepřesné.
Znění odst. 1 je nadbytečné, oprávnění
udělení podle zákona ČNR se nemůže
vztahovat na jiné území než Českou
republiku. V odst. 2 nelze ponechávat na rozhodnutí
komory, zda autorizace udělené ve Slovenské
republice budou či nebudou platit na území
České republiky, taková úprava musí
být jednoznačně stanovena zákonem.
V odst. 3 a 4, mají-li být v návrhu ponechány,
je třeba doplnit podmínky, za nichž lze navrhovaná
oprávnění komory realizovat."
Dámy a pánové, to, co jsem četl, byla
přesná citace stanoviska vlády. Prosím,
aby nebylo zaznamenáváno, že bych cokoliv věcně
navrhoval. Jen jsem chtěl sněmovnu seznámit
se stanoviskem vlády, aby předkladatelé mohli
k tomuto stanovisku v pokračující rozpravě
zaujmout stanovisko. To považuji za správné,
ale sám musím říci, že návrh
zákona tak, jak byl předložen ve znění
společné zprávy i s přihlédnutím
k těm návrhům, které zatím
zazněly, za způsobilý k přijetí
osobně nepovažuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Výbornému. S faktickou
poznámkou se hlásil pan kolega Ježek.
Poslanec Josef Ježek: Chci jen poznamenat, že
mě nikterak nepopuzuje stanovisko vlády. Mě
pouze popuzuje to, že ho přednáší
kolega Výborný a ne příslušný
resortní ministr.
Poslanec Pavel Popovič: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
pozměňovací návrh, který jsem
měl připraven, byl již přednesen, nicméně
stručnou věcnou poznámku. Já osobně
nemám na věci zájem jiný než
ten, aby tady nefungovalo 15 tis. velmi špatně prověřených
projektantů, ale 2 nebo 3 tis., které ověří
tato nově vzniklá komora. Situace je totiž
taková, že v současné době existuje
kolem 15 tis. oprávněných osob k projektování
a za stejné přibližné situace za první
republiky těchto osob bylo 1 500 vysoce kvalifikovaných
a prověřených podle vyjádření
Spolku stavebních inženýrů v tomto okamžiku
hrozí vážné nebezpečí,
že v důsledku nekvalifikovanosti těchto osob
dojde v brzké době k nějaké stavební
katastrofě a problému. Osobně bych se velmi
nerad přes legislativní závady, které
tento zákon skutečně má, ale přesto
se domnívám, že je funkční a
životný k založení komory, nerad bych,
aby příští sněmovna pod tlakem
nějaké nepříjemné události
byla nucena tento zákon přijmout velmi rychle. Tento
zákon tak, jak je předložen včetně
pozměňovacích návrhů je životaschopný
k tomu, aby komory vznikly, aby zahájily svoji činnost
a po zahájení činnosti bude evidentně
nutné jako řadu dalších zákonů
tento zákon novelizovat. Očekávám
ještě další námitky, které
byly vzneseny na ústavně právním výboru.
Nicméně domnívám se, že všechny
jsou napravitelné v budoucnosti.
Pokud se týká samotného stanoviska vlády,
v podstatě ve stejný den jsme dostali 2 materiály
z vlády. První byl nešťastný návrh
lustračního zákona, který celkem jednoznačně
byl odmítnut všemi právníky ve sněmovně,
a druhým materiálem, který bychom měli
považovat za více kvalifikovaný, tento k tomuto
návrhu zákona. Předem upozorňuji a
domnívám se, že pan předkladatel to
tady zdůvodní přesnou argumentací,
že v některých bodech je oprava nebo náprava
námitek vlády velmi snadná a v některých
bodech se prostě vládní materiál mýlí.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Popovičovi, předávám
slovo panu poslanci Žákovi, připraví
se pan poslanec Sapák.
Poslanec ČNR Václav Žák: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, já riskuji, že nebudu oblíben
mezi kolegy architekty a stavaři, ale to se nedá
nic dělat.
Myslím si, že účelová argumentace
není nejrozumnější. To, co tu říkal
pan kolega Popovič, je jistě pravda, přesto
ale i pan kolega Popovič si vzpomene, že i za první
republiky bylo několik stavebních havárií,
které byly dány tím, že nebyly dodržovány
a nefungovaly dobře tyto instituce.
Domnívám se, že my bychom se na to měli
skutečně podívat z hlediska toho, že
jsme zákonodárný sbor. My s veřejno-právními
korporacemi v našem právním řádu
nemáme vlastně zkušenosti a tvořili
jsme je tady na místě metodou pokusu a omylu.
Co je to veřejno-právní korporace? Z hlediska
práva je to vlastně právnická osoba,
která je zřízena zákonem a stát
může výjimečně a v nějakých
zvláštních situacích na ni přenášet
určitý výkon státní správy.
Zároveň ovšem podle této teorie si musí
stát zachovat důslednou kontrolu této veřejno-právní
korporace. To je první bod, ve kterém ve sněmovně
dochází ke značnému omylu, protože
ve sněmovně se prosadil jakýsi záhadný
názor, že stát je cosi zlého a že
nejlepší je všechno koncipovat jako samosprávu,
že se to všechno bude regulovat samosprávnými
zákony a čím méně do toho stát
bude mluvit, tím to bude lepší.
To je, vážení přátelé,
závažný omyl. Pokud bude dobré počasí,
tak to bude fungovat, pokud ale takové nebude, pak prostě
státní garance jednotného právního
prostředí pro občany nebude fungovat, když
stát nebude moci ingerovat do výkonu samospráv.
A to se týká jak obcí, tak komor.
Koncipovali jsme obce tak, že ingerence státu do nich
je minimální - máme s tím problémy.
Koncipovali jsme lékařské komory jako v podstatě
samosprávné subjekty - a máme s tím
problémy, obávám se, že ještě
s tím budeme mít značné problémy.
Filozofie návrhu Komory architektů a stavebních
inženýrů je velmi obdobná lékařským
komorám. Státní ingerence tam fakticky neexistuje.
Přitom normální úpravy jsou takové,
že stát má právo tyto komory nejen kontrolovat,
ale v rámci dodržování právního
řádu má právo do nich i zasahovat.
Je například běžné, že hospodářské
komory mohou být rozpuštěny, mohou v nich být
vypsány nové volby atd. A něco takového
v navrhovaném zákoně samozřejmě
koncipováno není.
Obávám se, že kdybychom tento zákon
přijali v podobě, v jaké je navržen,
že tím uspokojíme momentální
potřebu našich architektů - a tvrdím,
že jejich názor je oprávněný,
ta potřeba tady skutečně je -, ale domnívám
se, že přijmou-li koncepci např. takovou, kterou
vypracovala Komora psychologů, kde ingerence státu
je řešena už velmi korektním a velmi rozumným
způsobem, přijmou-li do jisté míry
výhrady, které obsahuje vládní návrh
a vyřeší-li ve stavebním řízení
zvláště problematický vztah mezi státní
správou a působností Komory, pak tento návrh
bude způsobilý k projednání.
Osobně se domnívám, že kdybychom tento
návrh odsouhlasili v podobě, v jaké je navržen,
neprospějeme věci, naopak ji zkomplikujeme.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Žákovi.
Nyní využívám svého práva
a dělám přestávku do 14,30 hod.
(Schůze přerušena ve 13,15 hod.)
Místopředseda ČNR Jiří
Vlach: Vážené kolegyně, vážení
kolegové, dámy a pánové, zahajuji
odpolední jednání. Budeme pokračovat
v rozpravě k právě projednávanému
zákonu, což je zákon ČNR, resp. návrh
zákona ČNR o výkonu povolání
autorizovaných architektů a výkonu povolání
autorizovaných inženýrů a techniků,
činných ve výstavbě. Písemnou
přihlášku do rozpravy nemám v tomto
okamžiku. Před přestávkou se hlásil
pan poslanec Sapák, předávám mu slovo.
Poslanec Jan Sapák: Vážený pane
předsedající, děkuji za udělené
slovo. Dámy a pánové, přihlásil
jsem se, abych mohl komentovat vládní stanovisko,
které bylo přečteno panem poslancem Výborným,
za což mu děkuji. Ještě než se tak
stane, dávám dva drobné, leč opět
důležité pozměňovací návrhy.
V § 34 odst. 3 navrhuji vypustit slovo "prozatímní"
a v § 26 odst. 4 navrhuji vypustit slovo "autorizační".
Tím se zvyšuje vazba a pravomoci státu vůči
komoře. Pan poslanec Výborný přečetl
obsáhlou zprávu a stanovisko vlády, které
bylo přijato včera. Domnívám se, že
mám co k tomu věcně říci, neboť
podstata a východisko zamítavého stanoviska
je obsažena v jeho první polovině v bodě
prvním, který byl čten, jestli si dobře
vzpomínáte, byla to celá ta pasáž,
kterou přečetl pan poslanec Výborný
do té doby, než se odmlčel a napil se a učinil
takovou přestávku, která přivodila
pana předsedajícího k domnění,
že už skončil. Toto je hlavní východisko
toho odmítnutí a je k tomu možno říci
toto.
Vláda na základě předložené
zprávy legislativní rady vyčítá
tomuto návrhu, že je v kolisi se stavebním
zákonem. Tady jde ovšem o omyl. Vláda totiž
nevěděla při tom projednávání,
že hodláme (místopředseda J. Vlach -
prosím o klid), že hodláme vypustit celý
§ 3 a tudíž se jakákoli kolise vytratí.
Nemohlo tak být učiněno, protože jsme
nemohli předělávat předlohu, ale byla
o tom kdykoli řeč, jak na výborech, tak zejména
při společné zprávě zpravodajů
(místopředseda J. Vlach - pane kolego, prosím
blíže na mikrofon). Já se omlouvám,
já to přirozeně nemohu porovnat. Takže
v tuto chvíli na základě přijaté
novely zákona č. 50/76 Sb. - novela byla
přijata 24. dubna, kde se v § 46 a) objevuje výčet
těchto činností a tudíž my se
ho v naší předloze zcela zříkáme.
Celá tato věc byla učiněna po vzájemné
koordinaci obou pracovních týmů a mohu ještě
k tomu dodat, že celá práce na novele stavebního
zákona i na této novele byla v důkladné
a vzájemné koordinaci.
Druhá část bodu 1, který začíná
slovy - Upozorňuje se rovněž na nesoulad předloženého
návrhu zákona se zákonem č. 455/91
Sb., což je zákon živnostenský, upozorňuji
na tuto věc. Jde tady o záměnu a pomýlení
dvou pojmů. Mluví se o příloze tohoto
zákona, který vymezuje délku praxe. Ale to
jsou praxe nutné pro podnikání, nikoli pro
odbornou činnost. Já naopak odcituji odstavec č.
1 § 7 živnostenského zákona, který
je jedině rozhodující pro tuto věc
a který praví, jsou to zvláštní
podmínky pro provozování činnosti.
Odstavec 1 zní: "Zvláštními podmínkami
provozování živnosti jsou odborná nebo
jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo
zvláštní předpisy stanoví".
A to stanovuje zákon č. 50/76 Sb., ve znění
novely, která byla přijata před 13 dny. Jedině
tyto právní normy v těchto paragrafech to
mohou určit. Dovolím si ocitovat stavební
zákon ve znění novely z 24. dubna, kde se
praví. Vybrané činnosti ve výstavbě,
které mají rozhodující význam
pro ochranu veřejných zájmů při
přípravě projektování nebo
provádění staveb, mohou vykonávat
pouze osoby, které k nim prokázaly odbornou způsobilost
zkouškou a obdržely průkaz odborné způsobilosti
(autorizace). Mimochodem už to četl také pan
poslanec Ježek, v tuto chvíli je nutno to zopakovat.
Pak následuje v odstavci dva výčet okruhu
činností v písmenech a) - g) a odstavec 3
praví toto: "Podrobnosti o autorizaci k vybraným
činnostem ve výstavbě, o způsobu a
podmínkách jejího udělování,
stanoví zákony národních rad. To je
řetězec zákonných úprav, které
to vymezují. Tudíž je možno říci,
že východiska té hlavní námitky,
která je obsažena v části jedna vládního
usnesení, jsou v tuto chvíli liché.
K části dvě, která se týká
jednotlivých podrobností a nikoli samé podstaty
zákona, mohu říci několik připomínek.
Pod písmenem a) se praví: V předloženém
návrhu se používá nejednotné
terminologie, např. odborných činností
ve výstavbě, výkon vybraných činností
ve výstavbě. Tady musím poznamenat jednu
věc. Jde o dvě naprosto odlišné věci.
Okruh vybraných činností, to jsou ty povinné
činnosti, které může omezit zákon.
Odborné činnosti naproti tomu, to je popis podle
skutečné reality, tak jak existují a musí
být tříděny podle své odbornosti,
kupříkladu vybranou činností je projektování
staveb, ale stavby mohou být různé. Mohou
to být stavby pozemní čili domy, nebo stavby
inženýrské nebo dopravní, tudíž
mosty nebo dálnice a všechno jsou to ovšem stavby.
Vybraná činnost je tudíž provádění
staveb, ale jednotlivé odbornosti jsou členěny
podle svého vlastního pořádku Jde
tudíž o dvě různé věci
a myslím, že toto stanovisko v písmenu a) bylo
přijato na základě nedostatečné
znalosti věcné materie.
Dále v písmenu b) se praví ustanovení
návrhu, týkající se výčtu
vybraných činností v § 3 atd., tj. paragraf,
který už vypadl. V písmenu c) se kupříkladu
praví - vyčítá se předloženému
návrhu v § 9 odstavci 1 písmeno b), že
neobstojí vágní formulace, že bezúhonným
není ten, u něhož je obava, že se nedopustí
trestného činu. Tato formulace byla zcela přejata
právě z inkriminovaného a platného
zákona č. 455/91 Sb., kde se o tom praví
v § 6 odstavci 2, je to zcela převzatá formulace.
Dále se vyčítá, že stejně
tak je nutné konkretizovat znění odst. 3
umožňující uznat ve zdůvodněných
případech vzdělání přibližného
oboru nebo směru. Pokud jde o část, která
hovoří o architektech, tam je to jednoznačně
vymezeno, že se hovoří o vzdělání
architektonického směru, což je dáno
katalogem vzdělání vysokých škol
v Československu. U oborů, které zahrnuje
inženýrská komora, je to podstatně složitější.
Vyčerpávající výčet
nelze předložit, protože takové vzdělání
je možno získat nikoliv jenom na školách
stavebního směru, ale i na technických a
fakultách strojních atd., a nebyl by zdaleka úplný.
Proto je nutno tuto věc udělat pod zákonnou
normou.
Další námitky jsou dost detailní, řada
z nich byla pokryta pozměňovacími návrhy,
namátkou upozorňuji na písm. f), kde je namítáno,
že slovo diverzace je příliš vágní,
tam poslankyně Vorlová dala naprosto přijatelný
a odpovídající pozměňující
návrh.
V písm. h) je vyčítáno předloze,
že zvlášť popisuje komoru architektů
a zvlášť komoru inženýrů.
Je to nutno proto, i když se obě velmi podobají,
že členství každé z nich bude vynášeno
jinou spolkovou organizací, které již existují
a mají některé drobné odlišnosti.
Vyplývá to také z velkého počtu
členů, který je v nepoměru: Obec architektů
má několikanásobně menší
počet členů, než obec inženýrů,
musí mít i jiný režim a není
proto možné naprosté sjednocení.
Nakonec písm. i) se vyčítá, že
není automatická reciprocita pro architekty, resp.
stavební inženýry ze Slovenské republiky.
Je tam dikce toho znění, že "... komora
může uznat a přiznat platnost autorizace také
na území České republiky". Patrně
měli předkladatelé na mysli, že by to
mohlo vypadat např. jako v zákoně o poslancích
ČNR nebo SNR, kde je reciprocita automatická. My
však musíme konstatovat, že Slovenská
národní rada a slovenská strana nepřijaly
podobný zákon a že reciprocity by v tomto případě
nebylo dosaženo a i když tvrdošíjně
netrváme na znění, které tam je obsaženo,
myslíme si, že je přiměřené
skutečnosti.
Nicméně vyzývám přítomné
právníky, pokud by chtěli zvednout tuto námitku
vlády a řešit to pozměňovacím
návrhem, je to možné.
To je asi všechno, co v této chvíli mohu ke
stanovisku vlády dodat.
Ještě bych chtěl říci několik
málo slov k vystoupení pana poslance Žáka.
Pan poslanec Žák namítl, že předloha
není tak propracovaná, jak by si představoval,
a že bychom dále neměli v tomto trendu pokračovat.
Mohu k tomu říci jen tolik. Jak vláda, tak
ústavně právní výbor měly
přece jenom určitou příležitost
předlohu projednat, i když ještě nebyla
přijata novela stavebního zákona. Znovu opakuji:
Tento zákon je v České národní
radě již rok. Zásady byly také před
rokem projednány v ústavně právním
výboru, byly kladně přijaty. Všechna
doporučení byla při zpracování
paragrafovaného znění respektována
a tato předloha byla předložena 12. února.
Ústavně právní výbor ji projednal
v prvním březnovém týdnu, přerušil
projednávání, neboť nebyla ještě
v té době novela, myslím si však, že
mohl v tu dobu projednat některé další
pasáže zákona. Prostoru tedy bylo dost, a mně
by se situace skoro jevila tak, že vzniká nerovnost
mezi ústavně právním výborem
a jinými částmi sněmovny, že
prostě, když oni nemají čas nebo nemohou,
tak je zákonodárná iniciativa zablokována.
Jinak přirozeně uznávám práci,
která si hledí právní bezvadnosti
zákonů.
Novela stavebního zákona nám byla doručena
v paragrafu, který se týká předmětné
přílohy, už před několika dny.
Nabízel jsem jej ústavně právnímu
výboru k rozmnožení. Bohužel tato možnost
nebyla využita. Jinou cestu jsem v tu chvíli neviděl.
Bohužel, za tuto časovou náhlost my nemůžeme.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Sapákovi a předávám
slovo panu poslanci Budínskému.
Poslanec Vladimír Budínský: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, omlouvám se, že vystupuji. Myslel
jsem si, že moje minulá řeč byla poslední
v tomto parlamentu. Chtěl bych doplnit pozměňující
návrh, který by řešil částečně
připomínky pana poslance Žáka, protože
tak jak dlouhou dobu zákon v parlamentu leží,
tak se samozřejmě vyvíjel názor České
národní rady na to, jak by měla komora vypadat.
V těch prvních komorách, pokud si
vzpomenete, jsme prosazovali, aby byly daleko více nezávislé
na státu. V poslední době jsme shledali,
že ingerence státu v komoře jsou důležité,
my s tím souhlasíme, a proto doplňuji návrh
do § 30 odst. 3 za stávající text doplnit:
"V případě, že autorizační
rada opakovaně porušuje autorizační
řád komory, může ministr životního
prostředí členy autorizační
rady odvolat."
Ještě jenom k polemice, jestli zákon nyní
anebo ho ještě dopracovat, vylepšit, bych chtěl
upozornit na to, že sám stavební zákon
celou řadou svých novel zůstává
stále tím socialistickým zákonem,
který brání v rozvoji a ve stavění.
Je jednoznačné, že dojde k další
novelizaci a to zásadní, čili, že bude
vypracován zákon nový.
Chtěl bych také upozornit na to, že s náběhem
lhůty, která je obsažena v Živnostenském
zákoně a tím, že v novele stavebního
zákona byla přijata ustanovení o autorizaci
osob, dojde k tomu stavu, že od září
začnou se přeregistrovávat a získávat
koncese osoby, které autorizaci nemají podle tohoto
zákona, tudíž se budou autorizovat podle nového
Živnostenského zákona osoby, které získaly
oprávnění podle dřívějších
předpisů, které opravdu neskýtají
záruky řádného výkonu povolání.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Budinskému. Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? Jestliže ne,
rozpravu končím. Můžeme přejít
k závěrečným slovům.
Je zástupce navrhovatele a paní zpravodajka schopna
reagovat ihned? Můžeme přejít k závěrečným
slovům. Přeje si zástupce navrhovatele vystoupit
se závěrečným slovem? Prosím
pana poslance Sapáka.
Poslanec Jan Sapák: Pane předsedající,
dámy a pánové, domnívám se,
že se nám podařilo vysvětlit, v čem
pozbývá vládní stanovisko své
východisko a že přes některé
nedostatky, které z velké části byly
napraveny pozměňovacími návrhy o nich,
doufám, že budou přijaty, je tento návrh
zákona způsobilý k přijetí.
Prosím, abyste pro něj hlasovali. Děkuji
vám.