Česká národní rada 1990 – 1992

d) Podle § 8 odst. 1 písm. a) návrhu lze autorizaci udělit pouze žadateli, který je občanem ČSFR a má trvalý pobyt na území České republiky. Návrh však neřeší případy, kdy k pozbytí občanství ČSFR nebo ke zrušení trvalého pobytu v České republice dojde po udělení autorizace. V tom směru by měl být doplněn § 11 odst. 2 návrhu upravující odejmutí autorizace.

e) V § 12 odst. 1 návrhu je úprava obsažena v písmenech b) a c) nadbytečná, protože pozastavení autorizace v daných případech vyplývá již z trestu zákazu výkonu činnosti uloženého soudem, nebo z disciplinárního opatření uloženého komorou.

f) Ustanovení návrhu týkající se práv a povinností autorizovaných osob je třeba formulovat přesně. Např. v § 13 odst. 4 místo dikce "vyvarovat se" by měl být jednoznačně stanoven zákaz výkonu uvedených činností. V § 9 odst. 5 je zakotvena povinnost "dále se odborně vzdělávat" neurčitá. V § 9 by měl být odst. 6 vypuštěn, autorizovaná osoba může vykonávat pouze tu odbornou činnost, k níž jí byla udělena autorizace a není důvod, proč by této osobě měly být stanoveny povinnosti v souvislosti s výkonem odborných činností, k nimž autorizaci nemá.

g) Podle § 21 odst. 1 písm. b) návrhu lze jako disciplinární opatření uložit pokutu až do výše 50 tis. Kčs. V souvislosti s tím je třeba v návrhu dořešit i otázku výkonu rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena. Pokud se na řízení nevztáhne výslovně platnost obecních předpisů o správním řízení, přichází v úvahu možnost zařazení ustanovení, že se uložená pokuta vymáhá soudně.

h) Část pátou týkající se komor se navrhuje zpřehlednit tak, aby zřízení České komory architektů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, a jejich orgány a působnost byly upraveny pro každou komoru odděleně a aby bylo zavedeno společné ustanovení, týkající se komor, které by upravilo disciplinární odpovědnost členů komor (dosavadní část čtvrtá návrhu) a financování komor. Ustanovení týkající se komor je dále třeba upřesnit a doplnit. Např. podle § 24 odst. 6 písm. c) patří do působnosti komor jako jedno ze základních oprávnění udělování, odnímání a pozastavování autorizace, v následujících ustanoveních však není výslovně uvedeno, který orgán komory tuto činnost provádí. Podle § 31 odst. 4 se předpokládá existence kanceláře komory a regionálních poboček komory, aniž by návrh upravoval jejich postavení a přesně vymezil jejich působnost.

i) Ustanovení § 33 je neurčité a nepřesné. Znění odst. 1 je nadbytečné, oprávnění udělení podle zákona ČNR se nemůže vztahovat na jiné území než Českou republiku. V odst. 2 nelze ponechávat na rozhodnutí komory, zda autorizace udělené ve Slovenské republice budou či nebudou platit na území České republiky, taková úprava musí být jednoznačně stanovena zákonem. V odst. 3 a 4, mají-li být v návrhu ponechány, je třeba doplnit podmínky, za nichž lze navrhovaná oprávnění komory realizovat."

Dámy a pánové, to, co jsem četl, byla přesná citace stanoviska vlády. Prosím, aby nebylo zaznamenáváno, že bych cokoliv věcně navrhoval. Jen jsem chtěl sněmovnu seznámit se stanoviskem vlády, aby předkladatelé mohli k tomuto stanovisku v pokračující rozpravě zaujmout stanovisko. To považuji za správné, ale sám musím říci, že návrh zákona tak, jak byl předložen ve znění společné zprávy i s přihlédnutím k těm návrhům, které zatím zazněly, za způsobilý k přijetí osobně nepovažuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Výbornému. S faktickou poznámkou se hlásil pan kolega Ježek.

Poslanec Josef Ježek: Chci jen poznamenat, že mě nikterak nepopuzuje stanovisko vlády. Mě pouze popuzuje to, že ho přednáší kolega Výborný a ne příslušný resortní ministr.

Poslanec Pavel Popovič: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pozměňovací návrh, který jsem měl připraven, byl již přednesen, nicméně stručnou věcnou poznámku. Já osobně nemám na věci zájem jiný než ten, aby tady nefungovalo 15 tis. velmi špatně prověřených projektantů, ale 2 nebo 3 tis., které ověří tato nově vzniklá komora. Situace je totiž taková, že v současné době existuje kolem 15 tis. oprávněných osob k projektování a za stejné přibližné situace za první republiky těchto osob bylo 1 500 vysoce kvalifikovaných a prověřených podle vyjádření Spolku stavebních inženýrů v tomto okamžiku hrozí vážné nebezpečí, že v důsledku nekvalifikovanosti těchto osob dojde v brzké době k nějaké stavební katastrofě a problému. Osobně bych se velmi nerad přes legislativní závady, které tento zákon skutečně má, ale přesto se domnívám, že je funkční a životný k založení komory, nerad bych, aby příští sněmovna pod tlakem nějaké nepříjemné události byla nucena tento zákon přijmout velmi rychle. Tento zákon tak, jak je předložen včetně pozměňovacích návrhů je životaschopný k tomu, aby komory vznikly, aby zahájily svoji činnost a po zahájení činnosti bude evidentně nutné jako řadu dalších zákonů tento zákon novelizovat. Očekávám ještě další námitky, které byly vzneseny na ústavně právním výboru. Nicméně domnívám se, že všechny jsou napravitelné v budoucnosti.

Pokud se týká samotného stanoviska vlády, v podstatě ve stejný den jsme dostali 2 materiály z vlády. První byl nešťastný návrh lustračního zákona, který celkem jednoznačně byl odmítnut všemi právníky ve sněmovně, a druhým materiálem, který bychom měli považovat za více kvalifikovaný, tento k tomuto návrhu zákona. Předem upozorňuji a domnívám se, že pan předkladatel to tady zdůvodní přesnou argumentací, že v některých bodech je oprava nebo náprava námitek vlády velmi snadná a v některých bodech se prostě vládní materiál mýlí. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Popovičovi, předávám slovo panu poslanci Žákovi, připraví se pan poslanec Sapák.

Poslanec ČNR Václav Žák: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, já riskuji, že nebudu oblíben mezi kolegy architekty a stavaři, ale to se nedá nic dělat.

Myslím si, že účelová argumentace není nejrozumnější. To, co tu říkal pan kolega Popovič, je jistě pravda, přesto ale i pan kolega Popovič si vzpomene, že i za první republiky bylo několik stavebních havárií, které byly dány tím, že nebyly dodržovány a nefungovaly dobře tyto instituce.

Domnívám se, že my bychom se na to měli skutečně podívat z hlediska toho, že jsme zákonodárný sbor. My s veřejno-právními korporacemi v našem právním řádu nemáme vlastně zkušenosti a tvořili jsme je tady na místě metodou pokusu a omylu.

Co je to veřejno-právní korporace? Z hlediska práva je to vlastně právnická osoba, která je zřízena zákonem a stát může výjimečně a v nějakých zvláštních situacích na ni přenášet určitý výkon státní správy. Zároveň ovšem podle této teorie si musí stát zachovat důslednou kontrolu této veřejno-právní korporace. To je první bod, ve kterém ve sněmovně dochází ke značnému omylu, protože ve sněmovně se prosadil jakýsi záhadný názor, že stát je cosi zlého a že nejlepší je všechno koncipovat jako samosprávu, že se to všechno bude regulovat samosprávnými zákony a čím méně do toho stát bude mluvit, tím to bude lepší.

To je, vážení přátelé, závažný omyl. Pokud bude dobré počasí, tak to bude fungovat, pokud ale takové nebude, pak prostě státní garance jednotného právního prostředí pro občany nebude fungovat, když stát nebude moci ingerovat do výkonu samospráv. A to se týká jak obcí, tak komor.

Koncipovali jsme obce tak, že ingerence státu do nich je minimální - máme s tím problémy. Koncipovali jsme lékařské komory jako v podstatě samosprávné subjekty - a máme s tím problémy, obávám se, že ještě s tím budeme mít značné problémy.

Filozofie návrhu Komory architektů a stavebních inženýrů je velmi obdobná lékařským komorám. Státní ingerence tam fakticky neexistuje.

Přitom normální úpravy jsou takové, že stát má právo tyto komory nejen kontrolovat, ale v rámci dodržování právního řádu má právo do nich i zasahovat. Je například běžné, že hospodářské komory mohou být rozpuštěny, mohou v nich být vypsány nové volby atd. A něco takového v navrhovaném zákoně samozřejmě koncipováno není.

Obávám se, že kdybychom tento zákon přijali v podobě, v jaké je navržen, že tím uspokojíme momentální potřebu našich architektů - a tvrdím, že jejich názor je oprávněný, ta potřeba tady skutečně je -, ale domnívám se, že přijmou-li koncepci např. takovou, kterou vypracovala Komora psychologů, kde ingerence státu je řešena už velmi korektním a velmi rozumným způsobem, přijmou-li do jisté míry výhrady, které obsahuje vládní návrh a vyřeší-li ve stavebním řízení zvláště problematický vztah mezi státní správou a působností Komory, pak tento návrh bude způsobilý k projednání.

Osobně se domnívám, že kdybychom tento návrh odsouhlasili v podobě, v jaké je navržen, neprospějeme věci, naopak ji zkomplikujeme.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Žákovi.

Nyní využívám svého práva a dělám přestávku do 14,30 hod.

(Schůze přerušena ve 13,15 hod.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, zahajuji odpolední jednání. Budeme pokračovat v rozpravě k právě projednávanému zákonu, což je zákon ČNR, resp. návrh zákona ČNR o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků, činných ve výstavbě. Písemnou přihlášku do rozpravy nemám v tomto okamžiku. Před přestávkou se hlásil pan poslanec Sapák, předávám mu slovo.

Poslanec Jan Sapák: Vážený pane předsedající, děkuji za udělené slovo. Dámy a pánové, přihlásil jsem se, abych mohl komentovat vládní stanovisko, které bylo přečteno panem poslancem Výborným, za což mu děkuji. Ještě než se tak stane, dávám dva drobné, leč opět důležité pozměňovací návrhy. V § 34 odst. 3 navrhuji vypustit slovo "prozatímní" a v § 26 odst. 4 navrhuji vypustit slovo "autorizační". Tím se zvyšuje vazba a pravomoci státu vůči komoře. Pan poslanec Výborný přečetl obsáhlou zprávu a stanovisko vlády, které bylo přijato včera. Domnívám se, že mám co k tomu věcně říci, neboť podstata a východisko zamítavého stanoviska je obsažena v jeho první polovině v bodě prvním, který byl čten, jestli si dobře vzpomínáte, byla to celá ta pasáž, kterou přečetl pan poslanec Výborný do té doby, než se odmlčel a napil se a učinil takovou přestávku, která přivodila pana předsedajícího k domnění, že už skončil. Toto je hlavní východisko toho odmítnutí a je k tomu možno říci toto.

Vláda na základě předložené zprávy legislativní rady vyčítá tomuto návrhu, že je v kolisi se stavebním zákonem. Tady jde ovšem o omyl. Vláda totiž nevěděla při tom projednávání, že hodláme (místopředseda J. Vlach - prosím o klid), že hodláme vypustit celý § 3 a tudíž se jakákoli kolise vytratí. Nemohlo tak být učiněno, protože jsme nemohli předělávat předlohu, ale byla o tom kdykoli řeč, jak na výborech, tak zejména při společné zprávě zpravodajů (místopředseda J. Vlach - pane kolego, prosím blíže na mikrofon). Já se omlouvám, já to přirozeně nemohu porovnat. Takže v tuto chvíli na základě přijaté novely zákona č. 50/76 Sb. - novela byla přijata 24. dubna, kde se v § 46 a) objevuje výčet těchto činností a tudíž my se ho v naší předloze zcela zříkáme. Celá tato věc byla učiněna po vzájemné koordinaci obou pracovních týmů a mohu ještě k tomu dodat, že celá práce na novele stavebního zákona i na této novele byla v důkladné a vzájemné koordinaci.

Druhá část bodu 1, který začíná slovy - Upozorňuje se rovněž na nesoulad předloženého návrhu zákona se zákonem č. 455/91 Sb., což je zákon živnostenský, upozorňuji na tuto věc. Jde tady o záměnu a pomýlení dvou pojmů. Mluví se o příloze tohoto zákona, který vymezuje délku praxe. Ale to jsou praxe nutné pro podnikání, nikoli pro odbornou činnost. Já naopak odcituji odstavec č. 1 § 7 živnostenského zákona, který je jedině rozhodující pro tuto věc a který praví, jsou to zvláštní podmínky pro provozování činnosti. Odstavec 1 zní: "Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon nebo zvláštní předpisy stanoví". A to stanovuje zákon č. 50/76 Sb., ve znění novely, která byla přijata před 13 dny. Jedině tyto právní normy v těchto paragrafech to mohou určit. Dovolím si ocitovat stavební zákon ve znění novely z 24. dubna, kde se praví. Vybrané činnosti ve výstavbě, které mají rozhodující význam pro ochranu veřejných zájmů při přípravě projektování nebo provádění staveb, mohou vykonávat pouze osoby, které k nim prokázaly odbornou způsobilost zkouškou a obdržely průkaz odborné způsobilosti (autorizace). Mimochodem už to četl také pan poslanec Ježek, v tuto chvíli je nutno to zopakovat.

Pak následuje v odstavci dva výčet okruhu činností v písmenech a) - g) a odstavec 3 praví toto: "Podrobnosti o autorizaci k vybraným činnostem ve výstavbě, o způsobu a podmínkách jejího udělování, stanoví zákony národních rad. To je řetězec zákonných úprav, které to vymezují. Tudíž je možno říci, že východiska té hlavní námitky, která je obsažena v části jedna vládního usnesení, jsou v tuto chvíli liché.

K části dvě, která se týká jednotlivých podrobností a nikoli samé podstaty zákona, mohu říci několik připomínek. Pod písmenem a) se praví: V předloženém návrhu se používá nejednotné terminologie, např. odborných činností ve výstavbě, výkon vybraných činností ve výstavbě. Tady musím poznamenat jednu věc. Jde o dvě naprosto odlišné věci. Okruh vybraných činností, to jsou ty povinné činnosti, které může omezit zákon. Odborné činnosti naproti tomu, to je popis podle skutečné reality, tak jak existují a musí být tříděny podle své odbornosti, kupříkladu vybranou činností je projektování staveb, ale stavby mohou být různé. Mohou to být stavby pozemní čili domy, nebo stavby inženýrské nebo dopravní, tudíž mosty nebo dálnice a všechno jsou to ovšem stavby. Vybraná činnost je tudíž provádění staveb, ale jednotlivé odbornosti jsou členěny podle svého vlastního pořádku Jde tudíž o dvě různé věci a myslím, že toto stanovisko v písmenu a) bylo přijato na základě nedostatečné znalosti věcné materie.

Dále v písmenu b) se praví ustanovení návrhu, týkající se výčtu vybraných činností v § 3 atd., tj. paragraf, který už vypadl. V písmenu c) se kupříkladu praví - vyčítá se předloženému návrhu v § 9 odstavci 1 písmeno b), že neobstojí vágní formulace, že bezúhonným není ten, u něhož je obava, že se nedopustí trestného činu. Tato formulace byla zcela přejata právě z inkriminovaného a platného zákona č. 455/91 Sb., kde se o tom praví v § 6 odstavci 2, je to zcela převzatá formulace.

Dále se vyčítá, že stejně tak je nutné konkretizovat znění odst. 3 umožňující uznat ve zdůvodněných případech vzdělání přibližného oboru nebo směru. Pokud jde o část, která hovoří o architektech, tam je to jednoznačně vymezeno, že se hovoří o vzdělání architektonického směru, což je dáno katalogem vzdělání vysokých škol v Československu. U oborů, které zahrnuje inženýrská komora, je to podstatně složitější. Vyčerpávající výčet nelze předložit, protože takové vzdělání je možno získat nikoliv jenom na školách stavebního směru, ale i na technických a fakultách strojních atd., a nebyl by zdaleka úplný. Proto je nutno tuto věc udělat pod zákonnou normou.

Další námitky jsou dost detailní, řada z nich byla pokryta pozměňovacími návrhy, namátkou upozorňuji na písm. f), kde je namítáno, že slovo diverzace je příliš vágní, tam poslankyně Vorlová dala naprosto přijatelný a odpovídající pozměňující návrh.

V písm. h) je vyčítáno předloze, že zvlášť popisuje komoru architektů a zvlášť komoru inženýrů. Je to nutno proto, i když se obě velmi podobají, že členství každé z nich bude vynášeno jinou spolkovou organizací, které již existují a mají některé drobné odlišnosti. Vyplývá to také z velkého počtu členů, který je v nepoměru: Obec architektů má několikanásobně menší počet členů, než obec inženýrů, musí mít i jiný režim a není proto možné naprosté sjednocení.

Nakonec písm. i) se vyčítá, že není automatická reciprocita pro architekty, resp. stavební inženýry ze Slovenské republiky. Je tam dikce toho znění, že "... komora může uznat a přiznat platnost autorizace také na území České republiky". Patrně měli předkladatelé na mysli, že by to mohlo vypadat např. jako v zákoně o poslancích ČNR nebo SNR, kde je reciprocita automatická. My však musíme konstatovat, že Slovenská národní rada a slovenská strana nepřijaly podobný zákon a že reciprocity by v tomto případě nebylo dosaženo a i když tvrdošíjně netrváme na znění, které tam je obsaženo, myslíme si, že je přiměřené skutečnosti.

Nicméně vyzývám přítomné právníky, pokud by chtěli zvednout tuto námitku vlády a řešit to pozměňovacím návrhem, je to možné.

To je asi všechno, co v této chvíli mohu ke stanovisku vlády dodat.

Ještě bych chtěl říci několik málo slov k vystoupení pana poslance Žáka. Pan poslanec Žák namítl, že předloha není tak propracovaná, jak by si představoval, a že bychom dále neměli v tomto trendu pokračovat. Mohu k tomu říci jen tolik. Jak vláda, tak ústavně právní výbor měly přece jenom určitou příležitost předlohu projednat, i když ještě nebyla přijata novela stavebního zákona. Znovu opakuji: Tento zákon je v České národní radě již rok. Zásady byly také před rokem projednány v ústavně právním výboru, byly kladně přijaty. Všechna doporučení byla při zpracování paragrafovaného znění respektována a tato předloha byla předložena 12. února. Ústavně právní výbor ji projednal v prvním březnovém týdnu, přerušil projednávání, neboť nebyla ještě v té době novela, myslím si však, že mohl v tu dobu projednat některé další pasáže zákona. Prostoru tedy bylo dost, a mně by se situace skoro jevila tak, že vzniká nerovnost mezi ústavně právním výborem a jinými částmi sněmovny, že prostě, když oni nemají čas nebo nemohou, tak je zákonodárná iniciativa zablokována. Jinak přirozeně uznávám práci, která si hledí právní bezvadnosti zákonů.

Novela stavebního zákona nám byla doručena v paragrafu, který se týká předmětné přílohy, už před několika dny. Nabízel jsem jej ústavně právnímu výboru k rozmnožení. Bohužel tato možnost nebyla využita. Jinou cestu jsem v tu chvíli neviděl. Bohužel, za tuto časovou náhlost my nemůžeme. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Sapákovi a předávám slovo panu poslanci Budínskému.

Poslanec Vladimír Budínský: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, omlouvám se, že vystupuji. Myslel jsem si, že moje minulá řeč byla poslední v tomto parlamentu. Chtěl bych doplnit pozměňující návrh, který by řešil částečně připomínky pana poslance Žáka, protože tak jak dlouhou dobu zákon v parlamentu leží, tak se samozřejmě vyvíjel názor České národní rady na to, jak by měla komora vypadat. V těch prvních komorách, pokud si vzpomenete, jsme prosazovali, aby byly daleko více nezávislé na státu. V poslední době jsme shledali, že ingerence státu v komoře jsou důležité, my s tím souhlasíme, a proto doplňuji návrh do § 30 odst. 3 za stávající text doplnit: "V případě, že autorizační rada opakovaně porušuje autorizační řád komory, může ministr životního prostředí členy autorizační rady odvolat."

Ještě jenom k polemice, jestli zákon nyní anebo ho ještě dopracovat, vylepšit, bych chtěl upozornit na to, že sám stavební zákon celou řadou svých novel zůstává stále tím socialistickým zákonem, který brání v rozvoji a ve stavění. Je jednoznačné, že dojde k další novelizaci a to zásadní, čili, že bude vypracován zákon nový.

Chtěl bych také upozornit na to, že s náběhem lhůty, která je obsažena v Živnostenském zákoně a tím, že v novele stavebního zákona byla přijata ustanovení o autorizaci osob, dojde k tomu stavu, že od září začnou se přeregistrovávat a získávat koncese osoby, které autorizaci nemají podle tohoto zákona, tudíž se budou autorizovat podle nového Živnostenského zákona osoby, které získaly oprávnění podle dřívějších předpisů, které opravdu neskýtají záruky řádného výkonu povolání.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Budinskému. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Jestliže ne, rozpravu končím. Můžeme přejít k závěrečným slovům.

Je zástupce navrhovatele a paní zpravodajka schopna reagovat ihned? Můžeme přejít k závěrečným slovům. Přeje si zástupce navrhovatele vystoupit se závěrečným slovem? Prosím pana poslance Sapáka.

Poslanec Jan Sapák: Pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že se nám podařilo vysvětlit, v čem pozbývá vládní stanovisko své východisko a že přes některé nedostatky, které z velké části byly napraveny pozměňovacími návrhy o nich, doufám, že budou přijaty, je tento návrh zákona způsobilý k přijetí. Prosím, abyste pro něj hlasovali. Děkuji vám.