Česká národní rada 1990 – 1992

Evropský průměr je 200 operací ročně na milion obyvatel a nejvyšší počet v tomto má Holandsko, které provádí 623 operací srdečních na milion obyvatel. Tedy tento rozdíl mezi námi a před námi jsou země jako Jugoslávie, Polsko, Kypr a další svědčí o tom, že je to problematika, která rozhoduje o tom, jak dlouho bude žít průměrná populace v ČSFR. Tato otázka je primárně důležitá.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Lomovi, hlásí se pan poslanec Balcárek.

Poslanec Pavel Balcárek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jen říci, že pan poslanec Žák to bezpochyby přehnal. Musím protestovat. Nesouhlasím, že by bylo stejně tak, statisíce důležitých problémů v ČSFR, nakonec to spravil pan poslanec Lom svým vystoupením, ale chtěl bych říci - pana ministra upozornit na jednu skutečnost -. My jsme zavázali - tato sněmovna - vládu, aby 40 milionů korun prošustrovaných nebo promarněných na Všeobecné jubilejní výstavě v Praze bylo vráceno ve prospěch resortu zdravotnictví. My už tady v této sněmovně nebudeme až se toto bude řešit do 30. 6., po 30. 6., od 1. července to bude jasné. Čili, aby se na to pamatovalo, že jsme se k něčemu takovému zavázali. Tady padlo slovo 26 - 29 milionů, to by bohatě stačilo na to těch 40 miliónů, ještě by 10 miliónů zbylo pro Prahu nebo pro jinou oblast.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Balcárkovi, dámy a pánové jestli souhlasíte, nyní bychom plynule přešli k projednávání na druhou interpelaci, a o obou odpovědích bych nechal hlasovat až po projednání obou interpelací. Hlásí se o slovo pan ministr.

Pan ministr zdravotnictví Martin Bojar: Dámy a pánové, jen pár slov k tomu, co zde bylo řečeno. Když dovolíte, děkuji poslanci Lomovi za doplnění a poopravení. Čísla, která máme vycházejí ze stejných statistik a zdrojů. Je třeba ovšem říci, a patrně se mnou bude pan poslanec Lom i další lékaři zde přítomní souhlasit, že nelze prosím dělat rovnítko mezi nízkou nebo alarmující úmrtností v ČR a počtem provedených koronárních operací a koronárních "bypasů" Jedná se o následek a je dokázáno, že i tato operace - a pan poslanec Lom to nepochybně ví- u pacientů, kteří nezmění zásadně svou životosprávu má stejně efekt ve zlepšení hodnoty života, v nejlepším případě několikaroční, tzn. nemůžeme si říci zvýší se počet odoperovaných lidí na koronární stenotické onemocnění a dramaticky se zlepší zdraví národa. Pan poslanec Lom i paní poslankyně mají nepochybně pravdu v tom, že situace je tíživá.

Paní poslankyně, je třeba říci a patrně vám to řekl i pan profesor Černý, že my jsme mezitím, než jste podala svou informaci, poskytli kardiochirurgickému pracovišti v Brně část prostředků. Z vašeho pohledu jsou 3 mil. málo paní poslankyně, z mého pohledu, v situaci ve které se bohužel nachází rozpočet ministerstva zdravotnictví, ty tři milióny jsou lepší než nic. Můžeme se přít o to zda to je málo, nebo hodně. Konstatuji, že v tuto chvíli, když jsem jednal s profesorem Černým, byl rád, že alespoň část prostředků dostal. Mou povinností bylo poukázat na to, že zde není pouze Brno, je zde také Hradec Králové. Já chápu, že se usmíváte, ale pochopte, paní poslankyně, že tento problém není pouze problémem Brna, ale je problémem řady pracovišť. Jedná se o to, že v tuto chvíli nejsme schopni odpovědně říci, paní poslankyně, zda nároky, které pan profesor Černý má, byť bychom je chtěli pokrýt, pokryjeme. Dávám za pravdu vám i v tom, a proto to ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem financí činí, že je nutné tento program doplňovat, dotovat ze státních zdrojů, tak jak jste požadovala, ale v tuto chvíli nejsem schopen a znova to opakuji, zaručit, že požadovanou částku bude schopno ministerstvo zdravotnictví, pokud nedojde ke změně rozpočtu v krátké době tak, jak to požadujete vy, poskytnout. Přes všechny důvody, které uvádí pan poslanec Lom a které jste zmínila i vy, ta situace je závažná, je důležitá, ale mou odpovědností je vás upozornit na prostou skutečnost, že mnohé z toho, co řešíme, se musí v dlouhodobé perspektivě řešit, paní poslankyně, úplně jiným způsobem. 80 % nemocnosti není ovlivnitelno chirurgickými nebo jinými zdravotnickými postupy, jde o změnu životního stylu, změnu diety, omezení kouření. Paní poslankyně, tady se dostáváme do velmi konfliktní situace. Vy trváte na tom, abychom řešili následek, je to nezbytné, ale v tuto chvíli tato země nebude mít prostředky pro to, aby se splnilo v plném rozsahu to co požadujete vy. To je všechno co mohu říci. Mohu pane místopředsedo k druhé interpelaci?

(Mpř. Kasal: Prosím pane ministře).

Interpelace druhá se týká problému diabetických dětí. Paní poslankyně Mazalová obdržela na svou naléhavou interpelaci odpověď 28. - 29. dubna a je mou povinností uvést, že mezi tím došlo k velmi důležitému jednání na půdě ministerstva zdravotnictví za účasti zástupce Všeobecné zdravotní pojišťovny i zástupce Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí. Došlo k významné dohodě. Nevím, zda jste seznámeni s obsahem interpelace paní poslankyně Mazalové. Rád bych vám pouze sdělil, že celá interpelace vychází ze skutečnosti, že v loňském roce bylo poskytování inzulínu 1 500, zdůrazňuji 1 500 diabetických dětí podáváno nebo zajišťováno zcela atypickým způsobem. Za distribuci odpovídalo právě toto sdružení, tzn. nevládní dobrovolná organizace a toto sdružení dostalo od ministerstva financí a min. zdravotnictví takřka 23 miliónů korun. Rodiče byli spokojeni, protože šlo o přímé podávání inzulínu. V letošním roce se situace změnila a s tím souvisí možná i interpelace, kterou paní poslankyně podala. Čerpá z materiálu, který jí poskytl a které poskytl i ministerstvu zdravotnictví předseda tohoto sdružení, Abych nezatěžoval poslaneckou sněmovnu příliš dlouhým povídáním, uváděním údajů, které mají z mého pohledu význam, ale z vašeho pohledu jsou nudné, chci zdůraznit pouze to, že v letošním roce došlo na sklonku dubna, tedy poté, co jsme vám odeslali odpověď písemnou k významné dohodě, která zajišťuje pro letošní rok nákup, distribuci inzulínu, nezbytných pro dětské diabetiky již standardní metodou, tzn. ne prostřednictvím tohoto sdružení a přátel, ale prostřednictvím zásobovacích organizací a prostřednictvím poboček Všeobecné zdravotní pojišťovny. Dr. Honzáková, která zastupuje pojišťovnu v oblasti distribuce léčiv a dalších prostředků spotřebních oznámila, že se podařilo domluvit se Zdravotnickým zásobováním z Vysokého Mýta způsob, kterým bude zajištěno jak objednávání, tak skladování, tak distribuce jak monokomponentních, tak nákladných humánních inzulínů s tím, že jednotlivé lékárny budou prostřednictvím zmíněného sdružení a prostřednictvím Diabetologické společnosti o celém postupu informovány. Je třeba říci, že i pan předseda Letocha, zástupce Diabetologické společnosti, pojišťovna i ministerstvo považují toto řešení za přijatelné s tím, že se podaří zajistit, jak jsme byli ujištěni dosažitelnost všech potřebných typů inzulínu, tak jak jste to paní poslankyně požadovala. Nepůjde již o distribuci inzulínu mimo síť lékáren a mimo normální způsob, který je zaveden při zásobování léky, ale bude to zcela normální systém objednávek distribuce i úhrady zajištěné prostřednictvím poboček Všeobecné zahraniční pojišťovny. Je třeba vzít na vědomí, paní poslankyně, že dětští diabetologové i rodiče budou do konce dubna moci jasně formulovat své požadavky.

Pan dr. Letocha slíbil, že toto za sdružení zajistí a totéž slíbil i zástupce Diabetologické společnosti. Všeobecná zdravotní pojišťovna, ministerstvo zajistí fungování tohoto spojení, přes Zdravotnické zásobování Vysoké Mýto.

Dovolte, abych dodal, že obdobný způsob zajištění velice důležitého v tomto případě substitučního hormonálního přípravku, růstového hormonu, byl dohodnut i pro tuto oblast. To znamená, že inzulíny i růstový hormon budou v letošním roce distribuovány prostřednictvím existující distribuční sítě a budou financovány všeobecnou zdravotní pojišťovnou.

Druhá část vašeho dotazu se týká závažné a na půdě sněmovny vícekrát diskutované problematiky rekondičních pobytů. Prosím, abyste vzali na vědomí, že v tuto chvíli je v ČR registrováno nejméně 500 tisíc diabetiků, což odpovídá výskytu diabetiků v ostatních evropských zemích, kde se uvádí zhruba 5 % z celé populace. Jak jsme slíbili na sklonku loňského roku, ministerstvo zdravotnictví zajistilo řadu jednání, kterých se zúčastnili jak zástupci pacientů, tak diabetologické společnosti i ministerstva práce a sociálních věcí. V posledních měsících se podařilo nově zpracovat náplň těchto pobytů, která má jasně reduktivní a rekondiční ráz. Vzdělávání a poradenství je pro diabetiky a pro nově zjištěné diabetiky nezbytnou součástí komplexní léčby. Bylo dosaženo důležité dohody, která z části uspokojuje požadavky paní Mazalové. I zájmových skupin a organizací diabetiků.

Ministerstvo zdravotnictví projednalo s ministerstvem práce a sociálních věcí schéma, které by vedlo k tomu, že nově zjištění diabetici prvního typu a poté každé dva roky všichni diabetici prvního typu se budou moci účastnit jednotýdenních rekondičních a reedukačních pobytů zaměřených na zlepšení kondice i stavu diabetiků. Je třeba říci, že nesplňujeme v plném rozsahu požadavky, se kterými opakovaně vystoupila paní poslankyně Mazalová. Je to dáno ne chybějící dobrou vůlí, ale chyběním finančních prostředků. Tolik k druhé interpelaci paní poslankyně. Opakuji, že jak osoby trpící kardiovaskulárním onemocněním, tak osoby léčené pro diabetes v mnoha ohledech v tuto chvíli prožívají tíživou situaci. Doktor Letocha i zástupci sdružení rodičů a přátel dětí trpících diabetem volí všechny prostředky pro to, aby pro ně zajistili nezbytné léky. V tuto chvíli na základě jednání mezi pojišťovnou, diabetologickou společností a ministerstvem zdravotnictví je zajištěn způsob, který by měl vyhovovat všem zúčastněným stranám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Bojarovi. Prosím, aby se k odpovědi na interpelaci vyjádřila paní poslankyně Mazalová.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, je mi skutečně smutno, někde jsem četla, že duchovní pastýř se stará o nemocnou duši svých oveček. Měla jsem za to, že ministr zdravotnictví by se měl starat o nemocná těla svých svěřených občanů. Já jsem nucena konstatovat, že se staráte velice špatně.

Co se týče kardiochirurgie a požadavků Brna, teď nehovořím jako brněnská nacionalistka nebo něco podobného, hovořila jsem zde o tom, že přístrojů, kterých je potřeba k vyšetření těchto nemocných, je v Čechách 12, na Slovensku 5, na Moravě a ve Slezsku pro 4 mil. obyvatel je jeden dvanáct let starý, který je tak amortizovaný, že každou chvíli může skončit, čímž skončí život nemocných obyvatel Moravy a Slezska. Nezlobte se, je-li toto nacionalismus, pak jsem tedy nacionalistka. Aby se nenašlo 29,5 mil. korun pro nemocné obyvatele Moravy a Slezska, považuji za neskutečné, to se mi snad zdá. Hledejme rezervy, kolega Balcárek jednu zdůraznil. Trvám na tom, aby toto centrum dostalo přístroj, aby lidé mohli žít.

K druhé interpelaci, kterou jsem podala mi pan ministr napsal obsáhlý dopis. Jak jsem hovořila s dr. Černým, který měl opačný názor jak pan ministr, tak jsem hovořila včera i s předsedou dr. Letochou. To je totéž.

Vážený pane ministře, obávám se, že vaši pracovníci nepochopili smysl mé interpelace při zpracování podkladů pro vaši odpověď. Je zřejmé, že životně důležité léky nebudou zajišťovat občanská sdružení, to opravdu není jejich posláním. Situace se však proti loňsku nezměnila v tom, jak sám říkáte, ještě se nerozběhl normální mechanismus objednávek, distribuce a úhrady prostřednictvím Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ptám se tedy: Máte jistotu, že se rozběhne do jednoho měsíce, což je krajní mez pro objednávky a distribuci inzulínu pro diabetické děti? Jestliže tuto jistotu 100 % nemáte, nebylo by možné využít zkušeností a v loňském roce ověřeného systému, kterého užívalo sdružení? Sám uvádíte, že ministerstvo financí ČR dosud neuvolnilo rezervu ve výši 20 mil. korun. Z čeho bude pojišťovna hradit inzulín objednaný dětskými diabetology? Nesetkají se s potížemi od svých nadřízených s odkazem na nedostatek financí?

Z čeho vycházelo konstatování dokladované na druhém zasedání vládního výboru v loňském roce, že otázka zásobování dětí inzulínem je vyřešena? Myslíte si, pane ministře, že by se péče o diabetické děti dostala za jediný rok na srovnatelnou úroveň s civilizovanými zeměmi, kdyby tolik úsilí nevynaložilo uvedené občanské sdružení? Jaký jiný fungující systém zásobování insulinem iniciovalo ministerstvo zdravotnictví od září loňského roku, když jste byl poprvé dopisem předsedou sdružení upozorněn na hrozící nebezpečí? Myslíte, že děti, které nemohou být bez insulinu ani den, mohou čekat na seriózní prognostickou rozvahu, která snad někdy v budoucnosti problém zásobování insulinem vyřeší?

Vážený pane ministře, zde je asi problém nedorozumění. Dnes je již pozdě na hledání dlouhodobého koncepčního řešení. To mělo být řečeno již před rokem, nejpozději pak po upozornění v září letošního roku. Dnes je nejvyšší čas přijmout zcela mimořádné opatření k záchraně diabetických dětí, a to jedině způsobem, jaký jsem žádala ve své interpelaci - aby byla sdružení poskytnuta dotace s výjimkou jako loni. Není omluvou, že ministerstvo financí ČR dosud neuvolnilo potřebnou rezervu ve výši 20 mil. korun, to už je vaše starost a snad i ministra financí, ale nikoli moje.

Přesto však při rozhovoru v kuloárech s panem ministrem Špačkem mi jím bylo sděleno, že by se finanční prostředky pro děti mohly uvolnit nikoli najednou, ale po částech. I s tím bych mohla souhlasit za předpokladu, že se budou tyto finanční prostředky účelově vázat na insuliny a proužky pouze pro děti. Jedině tak mohu souhlasit s postupným uvolňováním těchto finančních prostředků přes Všeobecnou zdravotní pojišťovnu nebo ministerstvo zdravotnictví. Ani jediné dítě nesmí doplatit na liknavost ministerstva zdravotnictví zhoršením svého zdravotního stavu nebo dokonce smrtí.

Co se týče diabetických rekondicí, souhlasím s tím, co uvádí pan ministr, že by se rekondičních pobytů zúčastňovali diabetici prvního typu, ti co píchají insulin. S touto částí odpovědi souhlasím.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Mazalové. O slovo se opět přihlásil pan ministr Bojar.

Ministr zdravotnictví ČR Martin Bojar: Paní poslankyně a poslanci, je mi líto, ale budu muset citovat z dopisu, který je podepsán panem prof. Černým. Má ho k dispozici také paní poslankyně, a tak nevím, proč tuto polemiku vedem. Když fakta, tak fakta.

Za prvé. Přístroj po kterém voláte, byl zakoupen dávno kardiochirurgické klinice, a vy to dobře víte, je to přístroj Anginostar. Byl financován z větší části z prostředků ministerstva zdravotnictví. Dopis, který napsal pan prof. Černý v únoru t. r. nehovořil o tom, že by přístroj. chyběl, ale cituji: Potřebujeme k dofinancování anginokardiografické jednotky Anginostar 7,5 mil. korun. 6,5 mil. korun na doplacení ceny přístroje a asi 1 mil. korun na jeho instalaci. Tento přístroj byl zakoupen na podzim r. 1990. Finanční prostředky, které byly na zakoupení přístroje poskytnuty, nestačily po dvojí devalvaci koruny pokrýt cenu přístroje. Žádali jsme ministerstvo financí i zdravotnictví v r. 1991 o přidělení finančních prostředků, které by uhradily náš dluh.

Nejde o to, že by přístroj chyběl, ale že toto zařízení je zadluženo. Situace je jiná, než je vámi podávána.

Pan prof. Černý píše doslova: Tyto prostředky se nám však nepodařilo zatím získat.

V únoru píše: V současné době se instalace přístroje blíží ke konci a v krátké době bude zahájen provoz.

Paní poslankyně, interpelace, kterou jsme vám odesílali urgentně 28. dubna, musela být rozšířena pro to, že jsem mezi tím s panem profesorem jednal. Prosím sněmovnu, aby vzala na vědomí, že není pravda, že by kardiochirurgická klinika přístroj neměla. Je pravda, že na přístroji je určitý dluh a jsou problémy pouze s pokrytím dluhu. Dramatický apel hrající na city zdůrazňující moravanství a snahu pomoci trpícím Moravanům a Slezanům je v tomto případě nepřípadný.

Navíc musím poukázat na to, paní poslankyně, že podobný přístroj v ceně podstatně vyšší - a vědí to poslanci z Olomouce - byl kupován na olomoucká a ostravská pracoviště. Tolik k problému Angiostar. Není pravdou, že přístroj v Brně nebyl, je pouze pravdou - a je to stvrzeno podpisem pana prof. Černého - že není dosud zaplacen. A to co není zaplaceno je méně než třetina, možná čtvrtina ceny, paní poslankyně. Tolik k problému kardiochirurgie.

Nezbývá mi nic jiného než citovat z druhého dokumentu, na jehož formulaci se podílel pan dr. Letocha. Je to zápis z jednání, kterého se zúčastnili zástupci Sdružení rodičů a přátel diabetických dětí. Cituji doslova, prosím: Po prodiskutování všech důvodů, které k tomuto řešení vedou, se všichni přítomní (zdůrazňuji všichni přítomní) shodli zcela jednoznačně na tom, že pro letošní rok se řešení (o němž jsem hovořil a které paní poslankyně kritizuje - to dodávám) jeví jako ideální. Je totiž třeba zajistit nepřerušenou dosažitelnost u všech potřebných typů inzulínu. V loňském roce byly nákup i distribuce zajištěny Sdružením rodičů, čili zcela mimo síť lékáren. Je třeba navodit přechod k normálnímu fungování VZP s naprosto nezbytným mechanismem objednávek, distribuce a úhrady. Na tomto se shodli, paní poslankyně, znovu zdůrazňuji, zástupci onoho Sdružení. To znamená - buď se budeme dohadovat o věcech, které byly před oním jednáním 28. dubna, nebo budeme vycházet z toho, že interpelace je formou komunikace mezi interpelovaným členem vlády a poslancem. Vy jste odpovídala, paní poslankyně, na onu urgentní interpelaci, která byla odpovídána před tím, než vůbec k tomu jednání došlo.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru. Nyní má slovo pan poslanec Váca.

Poslanec Oldřich Váca: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, odpověď, kterou jste poskytl paní kolegyni poslankyni Mazalové se mi jevila velice přesvědčivá a mám pocit, že pro ni budu hlasovat, že je uspokojivá. Přesto se domnívám, že je nutné vás upozornit, pane ministře, že je nutné, abyste byl pokud možno vždy informován co nejpřesněji, tak jak mám pocit, že jste informován v odpovědi na interpelaci paní kolegyně Mazalové.

Zmínil jste se v jakémsi interview pro Český deník a bylo to zveřejněno 1. května - dovolím si to citovat: V prosinci loňského roku jsme to nebyli my jako ministerstvo zdravotnictví, ale Česká národní rada, která administrativním opomenutím pozdržela vypracování zákona. Nechci citovat celý článek, ale před tím se hovoří o pozdržení zásad zákona o nestátních zdravotnických zařízeních. Já jsem zde upozornil, když toto bylo projednáváno v ČNR, že byl pozdržen v církevním a humanitárním výboru. Pan Bárta mi odpověděl, že se mýlím. Jak mi později sdělil, nemýlil jsem se, měl jsem pravdu. Omluvil se mi a byl bych velice rád, kdyby toto zaznělo i ve sněmovně.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vácovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Pospíšil.

Poslanec Petr Pospíšil: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, pane ministře, z naléhavosti vystoupení paní poslankyně Mazalové i pana ministra Bojara cítím, že tento problém je skutečně závažný. Bohužel se zde už rozvinulo něco, co se nedá shrnout pod pojem interpelace a odpověď na ni, ale spíše pod pojem polemika a já si netroufám tvrdit, podle čeho mám postupovat, zda odpověď pana ministra byla uspokojivá nebo nebyla. To odmítám, nejsem schopen tento problém posuzovat bez závažnějšího nahlédnutí do problematiky, které by ovšem trvalo velmi dlouho. Nezlobte se na mně, já skutečně nemohu tuto problematiku posuzovat a hlasovat.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi, pan ministr Bojar se přihlásil o slovo.

Ministr zdravotnictví ČR Martin Bojar: Ještě je třeba říci jednu věc. Mně oslovila teď paní poslankyně Mazalová a ukazovala mi částku, se kterou argumentovala ve svém vystoupení. Ona do té částky, kterou požadovala na Angiostar, započetla veškeré požadavky, které má prof. Černý pro tuto chvíli, pro zlepšení přístrojového vybavení své kliniky. Já chápu, že on to cítí jako naléhavé. Ale byly spojeny dvě nesouměřitelné věci. Doplacení přístroje Angiostar a potřeba dalších přístrojů, které brněnské pracoviště potřebuje. Nemůžeme spojovat při interpelaci různé kategorie přístrojové. To je zarážející, paní poslankyně.