Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Učiním tak, jak žádáte a předávám slovo paní poslankyni Krejčové.

Poslankyně Zdenka Krejčová: Děkuji vám. Takže dovolte, abych přečetla návrh na usnesení a současně navrhuji, aby sněmovna hlasovala po jednotlivých bodech.

Česká národní rada doporučuje vládě ČR, aby provedla kontrolu způsobu nabytí a hospodaření s majetkem Českého svazu žen, vyčíslila jeho hodnotu a na základě těchto šetření doporučila obdobný postup, který byl přijat federální vládou ve věci majetku KSČ a SSM.

Z 11 členů sociálně zdravotního výboru 9 hlasovalo pro, 1 proti a 1 se zdržel hlasování.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Rád bych dal hlasovat, nicméně připadá mi to v tuto chvíli téměř zbytečné. Prosím, aby byly dány další impulsy směrem k poslancům na chodbě. Prosím, aby byla vypnuta televize a skrutátorky prosím, aby sledovaly počet poslanců ve sněmovně a s výsledkem mě seznámili. (Děje se). Takže paní poslankyně bude pokračovat ve čtení návrhu na usnesení a až budeme hlasovat po jednotlivých částech, tak jak ona navrhuje, tak vždycky tu pasáž přečte znovu.

Poslankyně Zdenka Krejčová: Druhý bod: "... aby posoudila způsob privatizace nakladatelství a vydavatelství MONA".

9 členů soc. a zdrav. výboru hlasovalo pro, proti nebyl žádný a 2 se zdrželi hlasování.

Výbor sociální a zdravotní nedoporučuje zařadit bod 3, který jsem původně uvedla, takže ho teď už nebudu číst.

Bod původně 4., nyní 3., který navrhla paní poslankyně Kolářová zněl:

"Česká národní rada doporučuje vládě ČR, aby vytvořila vládní instituci pro otázky rodiny a ženy a vytvořila tak podmínky pro řešení otázek souvisejících s kvalitativní přeměnou postavení ženy v rodině a ve společnosti v České republice."

To byl návrh, který podporoval kolega Holomek. Členové sociálního a zdravotního výboru hlasovali takto: 4 pro, 1 proti, 5 se zdrželo hlasování a 1 nehlasoval.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Krejčové, teď se zeptám, kolik nás zde je. 94. Prosím, aby bylo "násilím přivedeno" 7 poslanců.

(Smích).

Ještě než se sejdeme, mám pro vás jednu upozornění: Protože zpráva o činnosti předsednictva ČNR bude zařazena na pořad schůze později, je třeba sdělit, že předsednictvo ČNR svolalo 37. schůzi ČNR, která začne bezprostředně po skončení této schůze, pravděpodobně během zítřka.

Dále svolalo 38. schůzi a to na úterý 12. května v 9,00 hod. dopoledne. Takže jste vyzýváni, abyste počítali s tím, že se v úterý tady všichni v plném počtu sejdeme.

Prosím paní poslankyni Krejčovou, aby přečetla první část návrhu na usnesení tak, abych o tom mohl dát hlasovat.

Poslankyně Zdenka Krejčová: Česká národní rada doporučuje vládě ČR, aby

1. Provedla kontrolu způsobu nabytí a hospodaření s majetkem Českého svazu žen a vyčíslila jeho hodnotu a na základě těchto šetření doporučila obdobný postup, který byl přijat federální vládou ve věci majetku KSČ a SSM.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. 74.

Kdo je proti? 9.

Zdržel se hlasování? 15.

Kdo nehlasoval? 6.

Návrh byl přijat.

Poslankyně Zdenka Krejčová: Za druhé, posoudila způsob privatizace nakladatelství a vydavatelství Mona.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí s touto částí návrhu na usnesení, ať zvedne ruku. 78.

Kdo je proti? 1.

Konstatuji, že tento návrh byl rovněž přijat.

Poslankyně Zdenka Krejčová: Za třetí. Vytvořila vládní instituci pro otázky rodiny a ženy a vytvořila tak podmínky pro řešení otázek souvisejících s kvalitativní přeměnou postavení ženy v rodině a ve společnosti v ČR.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí s touto částí, ať zvedne ruku. 74.

Kdo je proti? 2.

Návrh byl přijat.

Domnívám se, že je třeba dát ještě hlasovat o celku.

Kdo souhlasí s návrhem na usnesení, jehož jednotlivé části jsme právě schválili, ať zvedne ruku. 78.

Kdo je proti? Nikdo.

Usnesení bylo přijato.

Dámy a pánové, máme zde zastoupenu vládu České republiky. Je přítomen pan místopředseda Baudyš, který odpoví na naléhavou interpelaci paní poslankyně Kolářové.

Pan ministr Bojar je připraven odpovědět na interpelace, které byly označeny jako naléhavé od paní poslankyně paní Gerty Mazalové.

Než dám slovo panu místopředsedovi Baudyšovi, rád bych vám sdělil následující informace pro poslance ubytované na Košíku a na ubytovně Bardounova.

Ve čtvrtek 7. 5. od 7,30 do 8,00 hodin budou přebírat pracovníci Kanceláře ČNR od poslanců ubytovaných na příslušných ubytovnách inventář Kanceláře, tj. rádia, psací stroje a další věci. V této době je mohou poslanci předat pracovníkům Kanceláře ČNR v recepci příslušné ubytovny - v hotelu Košík panu Krejčovi, v hotelu Sandra, Bardounova paní Slánské. Dále prosíme pány poslance a paní poslankyně, aby v době od 7. - 21. 5. soustředily veškerý písemný materiál, tiskopisy, návrhy zákonu, společné zprávy apod. do příslušných kulturních místností na svých ubytovnách, aby je mohli 22. 5. pracovníci ČNR odvézt ke skartaci.

Tolik sdělení od pana ing. Stanislava Kovalovského. Berte to v úvahu, až budete zítra ráno vstávat, uvědomte si, že máte určitou povinnost.

Nyní prosím pana místopředsedu vlády doc. Baudyše, aby přednesl odpověď na naléhavou interpelaci paní poslankyně Daniely Kolářové.

Místopředseda vlády ČR Antonín Baudyš: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové poslanci, ještě než odpovím k interpelaci, dovolte, abych vám poděkoval za schválení zákona o České akademii věd, který sice není dokonalý, ale rozhodně není špatný. Děkuji vám.

Pokud jde o odpověď na interpelaci paní posl. Kolářové, vláda ČR na dnešní dopoledním zasedání schválila následující znění:

Vážená paní poslankyně, k vašim otázkám vzneseným v interpelacích ze dne 28. 4. 1992, které se týkají prodeje akcií akciové společnosti Rakona, firmy Procter and Gamble sděluji následující:

1. Privatizační projekt na přímý prodej majetkových účastí státu na akciové společnosti Rakona firmě Procter and Gamble byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 22. 7. 1991 pod č. 225.

2. Privatizační projekt byl vypracován v souladu s náležitostmi požadovanými ustanovením § 6 zákona č. 90/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V době schválení privatizačního projektu nebyla ještě v účinnosti vyhláška č. 324/1991 Sb., kterou se stanoví závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu.

3. Na předmětnou majetkovou účast nebyly předloženy žádné konkurenční privatizační projekty. Akciová společnost Rakona byla založena ke dni 25. 3. 1991 na základě výjimky udělené ministerstvem zemědělství ČR podle zákonného opatření předsednictva FS č. 364/90 Sb. majetková účast státu na podnikání a. s. Rakona byla 100 %. Majetek a.s. Rakona byl oceněn anglickou firmou Price Woterhause metodou netto diskontovaných peněžních toků. Rozpětí přiměřené hodnoty a. s. Rakona se touto metodou pohybuje mezi 330 465 mil. Kčs. To odpovídá částce 12 - 17 mil. US dolarů. Tato částka koresponduje se závěry, ke kterým při použití obdobných metod finanční analýzy dospěla i investiční banka. Ocenění bylo provedeno na celý majetek. Zvláštní ocenění tržní sítě provedeno nebylo. Konečná kupní cena byla stanovena na 20 miliónů US dolarů.

5. Právní nástupce firmy František Otta uplatnil svůj právní nárok podle § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích s návazností na § 47 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Zákon č. 87/1991 Sb. se na majetek znárodněný firmě Otta nevztahuje, protože k jeho odnětí došlo před rozhodným obdobím, tedy před 25. únorem 1948.

Skutečnost, zda znárodnění v roce 1946 bylo či nebylo zákonné nic nemění na faktu, že po 25. únoru 1948 již rodina Ottových neměla právní možnost znárodnění zvrátit jako zřejmou křivdu, avšak na tuto křivdu, stejně jako na řadu dalších, např. tzv. avizované majetky, se zákon č. 80/91 Sb. nevztahuje. Je nepochybné, že příslušníci rodiny Ottových nejsou oprávněnými osobami podle zákona č. 87/91 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Podle tohoto zákona je oprávněnou osobou osoba, jejíž majetek přešel do vlastnictví státu v rozhodném období, tzn. od 25. února 1948 do 1. 1. 1990. Majetek firmy František Otta, továrna na mýdlo a jedlé tuky v Rakovníku, přešel do vlastnictví státu, a to mimo rozhodné období. To dokazují tato fakta:

a) Podle obecného zákoníku občanského přecházelo vlastnictví k nemovitosti až zápisem do veřejné knihy Pozemková kniha. Tento zápis měl tzv. konstitutivní charakter. To znamená, že věcné právo, např. vlastnictví, vzniklo až zápisem do této knihy. Také k zániku vlastnického práva mohlo dojít jen výmazem z veřejných knih pozemkových podle § 441 a 444 citovaného zákona. Z tohoto důvodu ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci správně vycházelo ze zápisu v pozemkové knize v položce č. 2174 pro katastrální území, kde v části B pod číslem deníku 572 ze dne 12. 4. 1947 zapsán jako vlastník Rakovnický tukový závod, dříve František Otta, národní podnik. Z tohoto zápisu vyplývá, že od 12. 4. 1947 byl vlastníkem nemovitostí zapsaných v části A této vložky Pozemkové knihy Rakovnický tukový závod, národní podnik, dříve František Otta. Výpisy z Pozemkové knihy mají charakter veřejné listiny se všemi právy a povinnostmi, které z toho vyplývají.

b) Trváme na úplnosti a správnosti toho, co je uvedeno pod písmenem a). Navíc majetek rodiny Ottových byl znárodněn podle dekretu prezidenta republiky č. 1 ze dne 24. 10. 1945. Ustanovení § 1 odst. 4 tohoto dekretu uvádí, že příslušný ministr vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listu, které podniky byly tímto dekretem znárodněny. To se skutečně stalo vyhláškou č. 26 ze dne 9. 1. 1946 Úředního listu, kde pod položkou V 4 je zapsán podnik František Otta, továrna na mýdlo a jedlé tuky Rakovník, včetně závodu v Židovicích. Na základě tohoto postupu přešlo vlastnictví na československý stát mimo rozhodné období. Jelikož v této vyhlášce Úředního listu je tento majetek nedostatečně popsán, a to se týká všech podniků v této vyhlášce uvedených, byl vydán jako individuální správní akt výměr ministerstva výživy Československé republiky ze dne 11. 1. 1949 č. j. 125.864/V-1948, kterým se pouze stanovil rozsah znárodnění. To znamená, že se přesně popsal majetek, který přešel na stát shora uvedeným způsobem v roce 1946. Tento individuální správní akt má pouze deklaratorní charakter a neznamená jakoukoliv změnu vlastnického vztahu.

Ze shora uvedených důvodů vyplývá, že ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nemohlo postupovat jinak, než jak postupovalo, neboť jako orgán státní správy nemá pravomoc přezkoumávat zápisy v Pozemkových knihách a individuální správní akty jiných správních orgánů. Toto rozhodnutí správních orgánů nemůže přezkoumávat ani soud.

6. Podle ustanovení § 47 zákona č. 92/91 Sb., na jehož základě byl restituční nárok uplatněn, stanoví způsob a rozsah vypořádání restitučních nároků konkrétní privatizační projekt za přiměřeného použití ustanovení zákona č. 87/91 Sb. Vyhláška ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR č. 324/91 Sb. pak jednotlivé způsoby vypořádání dále konkretizuje. Rozhodování o způsobu vypořádání nároků k zákonně znárodněnému majetku tedy svěřil orgánu příslušnému ke schválení privatizačnímu projektu přímo zákon Federálního shromáždění. Nikoliv vyhláška, tohoto ministerstva. Postup ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci i vlády ČR byl zcela v souladu s platnými obecně závaznými právními předpisy. Učiněná rozhodnutí nelze změnit.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Baudyšovi a ptám se nyní paní poslankyně Kolářové, zdali je s odpovědí vlády spokojena.

Poslankyně Daniela Kolářová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, dovoluji si požádat, abych mohla prostudovat písemnou odpověď, kterou jsem teď dostala na lavici a mohla se svou odpovědí posečkat do zítřejšího dopoledne, kdy bychom odpověď zařadili jako doplnění bodu programu na zítřejší dopoledne. Chci říci, že v celé této sporné záležitosti, velice sporná ustanovení vlastně případu nebo problému dvojího znárodnění - to nebylo obsahem mé interpelace. Obsahem mé interpelace v podstatě byla skutečnost, že majetek rodiny Ottů byl prodán dříve nežli byly jasně přezkoumány všechny okolnosti, které stát nebo vládu oprávnily s tímto majetkem naložit tak, jak naložily. Druhou částí interpelace byla ta skutečnost, že vláda neinformovala po podání žádosti o vydání věci rodinu seriózním způsobem, slušným způsobem, jak by náleželo a nenabídla jí podmínky k vyrovnání. Ale přesto prosím, abych si mohla spis prostudovat a odpovědět zítra dopoledne.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Kolářové. Pan poslanec Kašuba se hlásí o slovo.

Poslanec Josef Kašuba: Pane předsedající, dámy a pánové, v návaznosti na vystoupení paní poslankyně Kolářové bych chtěl požádat o to, abychom všichni dostali písemně odpověď vlády na její naléhavou interpelaci, protože tak je to obvyklé. Vzhledem k tomu, že k odpovědi bude vedena rozprava, bylo by vhodné, abychom se mohli s těmito materiály seznámit. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji. Staniž se. Pan poslanec Stodůlka.

Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, vzhledem k tomu, že postup, kdy rozsah majetku zpřesňuje výměr z roku 1949, je jaksi minimálně podivný, tak bych žádal, aby byla k dispozici nejen odpověď, ale i kopie dokladu, konkrétně výměru a současně bych žádal, aby mně byl umožněn nějakým způsobem, protože knihovnu zde nemáme, přístup do úřední sbírky zákonů.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Předpokládám, že by sbírky zákonů z roku 1946 měly v parlamentě být. Také na poslanecký průkaz by vám byl umožněn vstup do Federálního shromáždění. Jistě tedy budete hlasovat pro návrh paní poslankyně Kolářové, abychom projednání tohoto bodu nyní přerušili a vrátili se k němu v průběhu zítřejšího dne.

Kdo souhlasí s tím, abychom projednávání tohoto bodu přerušili, nechť zvedne ruku. 97.

Kdo je proti? Nikdo.

Návrh byl přijat.

Nyní prosím, aby se slova ujal pan ministr Bojar a odpověděl na naléhavou interpelaci paní poslankyně Gerty Mazalové.

Ministr zdravotnictví ČR Martin Bojar: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych odpověď na interpelaci paní poslankyně Mazalové z 24. 4. t.r., která jí byla zaslána 28. 4., rozšířil. Zároveň dovolte, abych vás upozornil, že nebudu hovořit ani o Rakoně ani o rakovině, ale o dvou jiných chorobách, které jsou pro nás též důležité budu hovořit o kardiovaskulárních nemocích a o diabetu cukrovce.

Nejprve k problému, který je stejně závažný jako problém Rakony, kterému se však věnuje v našich prostředcích méně pozornosti. Je méně atraktivní, protože souvisí s veřejným zdravotnictvím.

Děkuji paní poslankyni za to, že opakovně pozvedá hlas za minoritní skupiny v naší společnosti, ke kterým musíme počítat jak občany trpící kardiovaskulárními chorobami, tak občany, trpící diabetem. Jsou minoritní, nikoli však nevýznamné. Diabetiků je v naší společnosti 500 000 a mám za to, že 250 000 bychom mohli přidat neboť tyto údaje, které uvádíme, nejsou zcela přesné. Lidí, kteří trpí kardiovaskulární chorobou je od šestého nebo sedmého decénia naprostá většina naší populace. Jsou oblasti, kde každý druhý důchodce trpí kardiovaskulární nemocí a co je podstatnější, infarkt není chorobou, která by se v tuto chvíli vyhýbala osobám, které dovrší třicátý rok věku.

Paní poslankyně vycházela z údajů, které jsou ministerstvu zdravotnictví dobře známé, neboť profesor Černý, přednosta našeho nejúspěšnějšího a nejefektivněji pracujícího kardiochirurgického pracoviště v Brně, je členem vědecké rady ministerstva zdravotnictví, úzce s námi spolupracuje a jeho pracoviště je jedním z několika přímo řízených pracovišť, která se přes všechny výhrady, jež mohou být v systému přímého řízení takových pracovišť ministerstvem zdravotnictví zatím drží nad vodou.