Česká národní rada 1990 – 1992

Tyto věci jsou všechny stručně obsaženy v důvodové zprávě a tudíž z hlediska důvodů pod hlavním bodem č. 1 nemíním rozebírat podrobněji navržené body v návrhu zákona č. 1, 3, 5, 7, 8 a 9. Uvádím pouze, že podle nové úpravy § 20 tohoto zákona bude možné, aby úřady práce poskytly zaměstnavateli příspěvek na úhradu náhrady mzdy při dočasném omezení týdenní pracovní doby pouze tehdy, přistoupí-li zaměstnavatel k tomuto zkrácení v důsledku přechodu na nový výrobní program. To oznamuji proto, že celé naše zkušenosti a úsilí s aplikací tzv. "kurzarbeit", které se velmi osvědčily, byly vládou ČR Českou radou hospodářské a sociální dohody Federálnímu shromážděním předloženy, nebyly přijaty a tudíž napříště nebude možné, aby při dočasných odbytových obtížích, což je v dnešní Evropě a v dnešním světě zejména motivováno dočasnými výpadky z oblasti zahraniční poptávky, že nebude možné tuto formu pro tyto případy používat, že nebude moci být v tomto směru firmám a institucím pomoženo touto naší osvědčenou praxí, nýbrž že budou muset přistupovat k dočasnému krátkodobému propouštění při výplatě odstupného, což nejspíš celé řadě firem nepomůže směrem nahoru ani směrem dolů. Je to závažný nedostatek, kterým bude situace na trhu práce v ČR ovlivněna, přesto že s tím nesouhlasíme, bohužel federální zákon obsahuje toto rozhodnutí.

Přistupuji k tomu, abych zdůvodnil některé návrhy změn, vycházející z našich téměř dvouletých zkušeností. Zejména jde o to, o čem jsem byl před rokem interpelován a co jsme vyřešili zavedením instituce asistentských a praktikantských míst pro čerstvé absolventy škol všech stupňů. Tato praxe umožnila, že mladí lidé, kteří se vyučili nebo ukončili jistý stupeň škol, včetně vysokoškoláků, nebyla odsouzena k nezaměstnanosti, k životu v ulicích, podléhání nepříznivým vlivům, ale byla zapojena do pracovních kolektivů tam, kde se jim dostalo pracovní šance. Oznamuji vám, že tímto způsobem byla vyřešena zaměstnanost více jak 20 000 mladých lidí, že tímto způsobem spojeným s dokvalifikací, rekvalifikací, s tím, co bylo mezi úřadem práce a zaměstnavatelem dohodnuto, došlo ke stavu, že dnes je naprostá většina těchto mladých lidí zcela řádně zaměstnána a ocitá se na vzestupné pracovní dráze. Tuto praxi proto navrhujeme v tomto zákoně zakotvit v příslušném § 6 A.

Druhou úpravou v § 9 A je zmocnění, aby úřady práce mohly kontrolovat i ty zaměstnavatele, kteří prohlašují, že nikoho nezaměstnávají, zda přitom neobcházejí zákoník práce využíváním fiktivní soukromo-podnikatelské činnosti jiných osob. Toto zrušení tzv. "schwarzsystému", které je právě dokončováno a úřady práce přistoupili k ostřejší kontrole a k případnému ukládání sankcí, je touto novelou vyřešeno.

Dále doplňujeme § 15, kde návrh upravuje zpřísnit postih vůči těm uchazečům o zaměstnání, kteří pobírají podporu, ale zamlčují, že vykonávají samostatnou výdělečnou činnost. Zvýšení sankce v tomto případě je zcela oprávněné, protože při dnešních 100 000 lidech, pobírajících podporu v ČR, což je 2% ve vztahu k celkovému počtu zaměstnaných, stále sestávají z poloviny klientely na úřadu práce, které nechodí pro zaměstnání, přestože máme na 100 000 volných míst, ale kteří docházejí pro podporu a snaží se jinou výdělečnou činností, tzv. prací načerno získat vyšší příjmy.

Na závěr vás chci informovat, že v případě přijetí těchto doplňků a změn zákona má ministerstvo připravenou novelizaci příslušných vyhlášek č. 20 a 21, tak, aby okamžitě mohla tato nová zákonná úprava vstoupit v život, jakmile bude uvedena v platnost, aby nevznikala zbytečná časová mezera mezi touto zákonnou úpravou a naší novou praxí.

Na závěr chci říci, že právě v tomto období je velmi důležitý fakt, že nezaměstnanost v ČR - s výjimkou několika mikrorajonů a mikroregionů se nestala závažným sociálním problémem našeho života, předmětem různých politických kalkulů a zneužití. Za tuto činnost bych chtěl z tohoto místa poděkovat všem pracovníkům, kteří svým podílem a pracovním nasazením v aktivní politice zaměstnanosti přivedli naši zemi do stavu, kdy původně prognozovaná nezaměstnanost nebyla naplněna a kde jsou výsledky reálné činnosti. Tím nenaznačuji, že v této oblasti jsme již za zenitem problémů. Spíš naopak. Je však důležité udržet jak legislativní tak pracovní nasazení a pak si myslím, že naše původní obavy v této oblasti se ukáží obavami, které jsme dokázali intenzivní prací překonat. Kéž by tomu tak bylo i u činností všech potřebných nových tržních institucí. (potlesk)

.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu ministrovi za "skromný úvod" a prosím společného zpravodaje sněmovny pana kolegu Němčíka, aby se ujal slova.

Poslanec Jindřich Němčík: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych po obsažném a jak už tradičně bývá zvykem, květnatém úvodu pana ministra se omezil na nezbytná konstatování a jménem zpravodajů vás seznámil s obsahem společné zprávy výborů ČNR k tomuto návrhu zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 768. V této souvislosti bych si dovolil upozornit na to, že pokud máte ve svých lavicích ještě společnou zprávu k tomuto zákonu označenou jako sněmovní tisk 772, že jde o omyl a považujte za pravou zprávu tisk 768.

Návrh zákona projednaly tři výbory ČNR - výbor pro sociální politiku a zdravotnictví jako garanční výbor, výbor církevní a humanitární a ústavně právní výbor. Shodně doporučily tento návrh zákona ke schválení pléna České národní rady s jedinou připomínkou, která vychází z potřeby dosáhnout v bezprostřední návaznosti účinnosti tohoto zákona a účinnosti zákona FS, kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti, který byl schválen ve Federálním shromáždění minulý týden.

Ve společné zprávě se tedy navrhuje doplnit čl. 2, aby zněl takto: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992." Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Otvírám tedy rozpravu k tomuto bodu, do níž se doposud nikdo nepřihlásil. Chce tak někdo učinit teď? Pokud nikoli, tak rozpravu uzavírám a konstatuji, že je čas k závěrečným slovům. Pan ministr má právo se k věci ještě vyjádřit, meritem má být vyjádření k rozpravě, která neproběhla. Aniž mu cokoli sugeruji, ptám se, za se chce k věci vyjádřit?

Ministr práce a sociálních věcí ČR Milan Horálek: Všechny májové květy byly již řečeny, pane předsedající.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Také jsem si to myslel. Pan společný zpravodaj? Nikoli. Pak tedy nezbývá, než požádat pracovnice kanceláře, aby sečetly přítomnost ve sněmovně. (Vcházejí další poslanci - počet přítomných 102.)

Dámy a pánové, budeme hlasovat o vládním návrhu zákona. Prosím o klid. Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a o působení orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 64/1991 Sb., podle sněmovního tisku 741, ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 768, nechť zvedne ruku! 103.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Návrh zákon byl tedy přijat.

(Potlesk.)

Vážené kolegyně a kolegové, dalším bodem, jenž by měl následovat by mělo být pokračování v bodě

Podle mých informací, je rozprava uzavřena, avšak paní poslankyně Krejčová mně může korigovat, neboť jí požádám, aby se ujala slova a přednesla návrh usnesení.

Poslankyně Hana Lagová: (mluvila z místa) Pane místopředsedo, jednání o tomto bodu bylo přerušeno, nikoli, že rozprava byla uzavřena.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Nepopírám, že bod byl přerušen, teď se v něm znovu pokračuje. Ale mé informace jsou takové, že rozprava byla uzavřena. Pokud jsou nesprávné, pak mě kolegyně Krejčová jistě opraví, vaši námitku beru v úvahu.

Poslankyně Zdenka Krejčová: Dovolila bych si přečíst návrh usnesení doplněný pozměňovacími návrhy pana kolegy Exnera a kolegyně Kolářové, která není bohužel přítomna.

Pokud jde o doplňovací návrh pana kolegy Exnera, dovolím si ho přečíst a potom komentovat.

Doporučuje výboru pro sociální politiku a zdravotnictví věnovat v další práci komise pro postavení ženy pozornost těmto hlavním problémům: a) rozhodující otázky materiálního, sociálního a politického postavení ženy, b) příprava koncepčních návrhů na zlepšení postavení žen.

Domnívám se, že tento návrh není možno zařadit do návrhu usnesení, který jsme připravili, protože náš návrh usnesení zní tak, že Česká národní rada doporučuje vládě České republiky, zatímco pan kolega Exner doporučuje výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

Pokud pan kolega Exner chce přednést zvláštní návrh na další usnesení, nechť tak učiní, ale domnívám se, že není možno ho zařadit do usnesení, které navrhla naše komise.

Vzhledem k tomu, že rozprava nebyla uzavřena, prosím sněmovnu, aby se k tomu vyjádřila.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Jisté je, že rozprava uzavřena nebyla. Domnívám se, že nemůžeme eliminovat nějaké návrhy změn s tím, že nejsou konzistentní s původním návrhem, nicméně zpráva je podána a rozprava pokračuje. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy.

Poslankyně Hana Lagová: Vážený pane místopředsedo, vážená sněmovno, trvám na vznesené námitce, kterou jsem uplatnila v rozpravě, že nejde o zprávu výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, jak bylo doporučeno předsednictvem České národní rady a jak bylo schváleno v pořadu této 36. schůze.

Domnívám se, že pokud tento bod v uvedeném znění předsednictvo ČNR navrhlo, měl předseda výboru svolat výbor a zprávu projednat. Udivuje mě to tím více, že jsme se vždy ve výboru v čele s panem předsedou snažili být ve své práci precizní.

Uvedla jsem také ve své námitce, že nešlo ani o zprávu komise a už vůbec ne, jak se v bodu programu říká "o výsledcích její dosavadní činnosti".

Byla bych ráda, kdyby tato námitka byla vzata v úvahu.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Kdo se hlásí dále do rozpravy?

(Nikdo.)

Rozpravu proto uzavírám a žádám paní zpravodajku, aby zaujala stanovisko i k diskusnímu příspěvku, který právě odezněl.

Poslankyně Zdenka Krejčová: Nemohu samozřejmě paní kolegyni přesvědčit o svém názoru, jak se zdá, ale v tomto okamžiku si myslím, že její námitka nesouvisí s tím, že ve sněmovně přednáším návrh na usnesení. Sněmovna se k němu může vyjádřit hlasováním tak či onak.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Jsem stejného názoru, jen se ptám paní kolegyně Lagové, zda její opakovaná námitka má vy ústit v návrh změny usnesení, nebo zda znamená názor ústící v záporné hlasování proti návrhu usnesení.

Poslankyně Hana Lagová: Domnívám se, že by potom musel být jinak nazván bod programu, který se projednává. Ono to totiž s bodem programu nesouvisí. Nebyla tam uvedena ani jedna věta o činnosti komise.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Přesto si myslím, že za daného stavu věci, jestliže byl podán tento návrh, je možné pouze nehlasovat pro tuto zprávu, ztěží můžeme v rámci projednávaného bodu měnit jeho název. Je samozřejmě možné nepřijmout usnesení, neboť neodpovídá tomu, co od něj ten který poslanec očekává. Rozprava však skončila.

S faktickou poznámkou se dále hlásí pan poslanec Pospíšil.

Poslanec Petr Pospíšil: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, byť věcně spíše souhlasím s paní poslankyní Krejčovou, paní poslankyně Lagová má pravdu v tom, že na pořad pléna byl zařazen bod "zpráva výboru o činnosti komise". Pokud bychom skutečně o tom měli hlasovat, muselo by to být formálně zařazeno na program pléna, pokud to zpráva výboru opravdu není.

Poslankyně Zdenka Krejčová: Pokusila bych se vysvětlit situaci, která se mi zdá být jednoduchá a myslím, že ji zbytečně komplikujeme.

Celá nespokojenost zřejmě vzniká z toho, že komise byla ustanovena při výboru sociálně zdravotním. Tato komise ale samozřejmě pracovala jako komise. Paní poslankyně Lagová má tudíž formálně možná pravdu, to připouštím, ale členové sociálně zdravotního výboru dostali včera tuto zprávu na vědomí po dohodě s předsedou sociálně zdravotního výboru. V průběhu toho, kdy jsem zprávu zaměřenou na tuto činnost komise četla, nikdo nevznesl námitky proti obsahu.

Nemohu tudíž než trvat na tom, že předkládám České národní radě návrh na usnesení a nechť Česká národní rada rozhodne hlasováním o obsahu tohoto usnesení.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Další poslanci se hlásí s faktickými poznámkami. Pouze si dovolím konstatovat, že ryze formálně je to tak, že výbor navrhl zařadit do programu této schůze zprávu. Touto zprávou může být např. číselná řada, může to být mimika pověřeného člena, může to být libovolné sdělení v libovolné formě a libovolném množství. Sankcí je, neodpovídá-li očekávání, že nebude přijata, dokonce ani v názvu programu. Osobně to konstatuji, ale není jiné cesty, jiného správného výkladu celé této záležitosti.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Holomek.

Poslanec Karel Holomek: Pane místopředsedo, podařilo se mi právě na místě nepřítomné poslankyně Kolářové zjistit zápis jejího návrhu doplňujícího usnesení. Žádám vás, abych tak mohl učinit.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Nejsem si jist, zda tento návrh odezněl v rozpravě, nebyl jsem přítomen.

Poslanec Karel Holomek: Zapomněl jsem říci, že samozřejmě v rozpravě odezněl.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, potom předpokládám, že by tento návrh měla mít zachycen paní zpravodajka. Pokud ne, samozřejmě uvítáme vaši spolupráci.

S další faktickou poznámkou se hlásí poslanec Soural.

Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane místopředsedo, situace je skutečně jednoduchá, jednání je zmatečné. Nemůžeme přece připustit, abychom odhlasovali bod programu "zpráva výboru o činnosti", a pak kdokoliv zde přednese problém, který považuje za aktuální. V tomto směru napadáme tento způsob projednávání.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji, jsou nějaké další faktické poznámky? (Nebyly.) Prosím paní zpravodajku, aby se ujala slova.

Poslankyně Zdenka Krejčová: Dovolte mi navrhnout procedurální návrh, aby pan předsedající přerušil projednávání tohoto bodu, aby pan předseda sociálně zdravotního výboru v nejbližší pauze, která bude následovat, svolal členy sociálního a zdravotního výboru.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: To je návrh procedury, kterému jsem povinen vyhovět. Nicméně, dovolte mi říci ještě jednu skutečnost.

Kterýkoliv orgán sněmovny může sdělit sněmovně, cokoliv uzná za vhodné. Není možné korigovat názvem bodu jeho obsah a tím prohlašovat jednání za zmatečné. Je tomu tak: Zpráva výboru může obsahovat několik teček a vykřičník, pane kolego, a sněmovna s tím může nesouhlasit.

Promiňte, ale nicméně, kdo souhlasí s návrhem paní zpravodajky na přerušení projednávání tohoto bodu, ať zvedne ruku? 74.

Kdo je proti? 5.

Kdo se zdržel hlasování? 17.

Děkuji. Kdo nehlasoval? 5.

Za tohoto stavu jsme schopni se usnášet. Konstatuji, že projednávání tohoto bodu je přerušeno.

Vyhlašuji přestávku na 20 minut.

(Po přestávce).

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Lom a seznámil sněmovnu se stanoviskem výboru.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, výbor se sešel na krátkou mimořádnou schůzi, aby uvedl do souladu zprávu komise jako zprávu výboru. Mohu říci, že zpráva, která byla přednesena poslankyní Krejčovou, byla jen nepatrně upravena ve svém třetím odstavci a jinak výbor pověřil předsedkyni komise pro postavení ženy ve společnosti, aby znovu přečetla návrh na usnesení, ke kterému se výbor vyjádřil hlasováním.

Pane předsedo, prosím, abyste předal slovo paní poslankyni Krejčové.