Vážení páni poslanci a vážené
paní poslankyně, tento bod jsme zařadili
na program schůze víc než před týdnem
a zdá se, že poněkud ztratil na aktualitě.
Nicméně ne natolik, abychom se mohli dnes bez seznámení
s celou faktografií obejít.
I já jsem dostala jako předseda vlády a jako
ostatní předsedové sněmoven, od Federální
bezpečnostní informační služby
seznam pozitivně lustrovaných novinářů
v kategorii "agent". Obsahuje výpis z registru
svazků bývalé Státní bezpečnosti,
žádné další údaje nebo hodnocení.
Podle předpisu o FBIS předává tato
služba ústavním orgánům federace
i republik významné informace, které tyto
orgány potřebují ke svému rozhodování.
Které informace a kterým ústavním
orgánům, resp. činitelům budou poskytnuty,
rozhoduje FBIS sama podle svého uvážení.
Podle tohoto předpisu mi byl uvedený seznam zaslán.
Vedle této vlastní aktivity FBIS si mohou prezident
republiky, Federální shromáždění
a národní rady, jakož i federální
a národní vlády vyžádat zprávy
z oboru činnosti FBIS sami.
Jak víte, lustrační zákon má,
pokud jde o pracovníky periodického tisku, rozhlasového
a televizního vysílání, agenturního
zpravodajství a audiovizuálních pořadů
ustanovení, které dovoluje jeho použití
i u těchto pracovníků. Musí jít
o takového pracovníka, který se podílí
na tvorbě myšlenkového obsahu příslušného
sdělovacího prostředku. O jeho lustraci pak
žádá s jeho souhlasem vydavatel nebo
provozovatel sdělovacího prostředku.
Na rozdíl od okruhu osob, u nichž je lustrace obligatorním
předpokladem pro výkon jejich funkce, patří
pracovníci sdělovacích prostředků
do skupiny pracovníků, kde lustrace není
povinná a kde také zákon nespojuje s výsledkem
lustrace pracovně právní důsledky.
Výjimku pouze tvoří jmenovaní funkcionáři
státních rozhlasů a televizí a tiskových
kanceláří.
Na druhé straně je ovšem nutné mít
na zřeteli, že novináři výrazně
ovlivňují veřejné mínění
a tím i postoje dalších občanů.
Lustrace, jak už jsem se zmínila, je vlastně
výpisem z registr u bývalé StB a má
být zaměřena k ochraně vnitřní
bezpečnosti státu, zejména vzhledem k možnému
ovlivňování názorů veřejnosti.
Z tohoto pohledu je však informace neúplná,
neobsahuje žádný údaj nebo hodnocení,
který by provedla FBIS. Proto se domnívám,
že je třeba doplnění a vyhodnocení
z hlediska potřeb vnitřní bezpečnosti
státu. Tento materiál by měl splnit účel,
pro který, jak se domnívám, byl vypracován,
tím ale nemůže být pouhé zveřejnění
v novinách. Opravdu je nutné zabránit dezorientaci
veřejnosti. Přitom sama vím, že někteří
šéfredaktoři požádali federální
ministerstvo vnitra ve smyslu lustračního zákona
o vydání příslušného osvědčení,
FMV však tyto žádosti vesměs nevyřídilo.
Seznam, alespoň, pokud jde o syndikát, je
hotov. Doporučuji proto, aby Česká národní
rada přijala toto usnesení:
"Česká národní rada
l. doporučuje řediteli FBIS, aby tuto zpravodajskou
zprávu poskytl federálnímu ministru vnitra,
2. doporučuje FMV, aby s tímto seznamem naložil
ve smyslu § 21 odst. 1 lustračního zákona,
to znamená, aby a) vydal příslušný
osvědčení vydavatelům periodického
tisku a provozovatelům rozhlasového a televizního
vysílání, agenturního zpravodajství
a audiovizuálních pořadů, kteří
si o tato osvědčení požádali,
b) sdělil, že existuje tato možnost těm
oprávněným, kteří o vydání
těchto osvědčení dosud nepožádali,
3. žádá ředitele FBIS, aby seznam jmen,
který je obsahem zprávy doplnil údaji o desorientačním
působení konkrétních osob na veřejnost
tak, aby se ČNR mohla co nejdříve rozhodnout
o účinném zásahu."
Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní předsedkyni za přednesenou zprávu
a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se
přihlásil jako první pan poslanec Dohnal.
Jinak konstatuji, že je nás usnášeníschopný
počet, takže prosím všechny, kteří
setrvali dosud ve sněmovně, aby zůstali,
jsme schopni přijmout usnesení.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, já s tím usnesením tak,
jak ho navrhla paní předsedkyně Burešová
nemohu souhlasit, protože se zase dotýká jenom
těch novinářů, kteří
jsou členy syndikátu, čili navrhuji, abychom
buďto toto usnesení nepřijali a pokud sněmovna
rozhodne jinak, nechť tedy ho přijmeme, ale aby se
to týkalo novinářů všech a ne
jen členů syndikátu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Dohnalovi. Dále se přihlásil
pan poslanec Lom, takže mu uděluji slovo.
Poslanec Petr Lom: Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, já se domnívám,
že tato informace a způsob, jakým bude s těmito
informacemi nebo s tímto souborem informací
naloženo, je příliš závažný.
Paní předsedkyně nám přednesla
návrh usnesení, který je ve třech
bodech. Rovněž se nedomnívám, že
vystihuje zcela komplexně celou podstatu problému,
i když bychom s tím třetím bodem
mohli souhlasit. Domnívám se, že bude třeba,
abychom tento bod přerušili a tato informace se zpracovala
v klubech tak, abychom mohli dojít k nějakému
názoru, který by vedl k většinovému
souhlasu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Lomovi. Registruji jeho procedurální
návrh na přerušení projednávání
tohoto bodu. Hlásí se pan poslanec Kolmistr, taže
mu uděluji slovo.
Poslanec Vladimír Kolmistr: Vážená
paní předsedkyně, vážená
sněmovno, když jsme navrhovali projednat tento bod
na plenární schůzi České národní
rady bylo hovořeno o tom, že by měl být
přítomen ředitel FBIS. Protože se domnívám,
že jeho přítomnost je tady nutná, abychom
zjistili kvalitu této zpravodajské informace, abychom
mu mohli položit otázky, které by tu strohou
informaci, která pronikla přes tisk na veřejnost
mohl doplnit, abychom se přesvědčili, jak
závažná fakta k tomuto ještě tento
orgán má. Považoval bych za nutné, aby
při dalším jednání tady pan ředitel
byl přítomen.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kolmistrovi, zdá se, že pro tuto chvíli
jsme vyčerpali všechny přihlášky
do rozpravy, takže jestli dovolíte dám hlasovat
paní poslankyně Mazalová.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, já si dovolím vyslovit jenom svůj
vlastní názor. Doufám, že na to mám
právo. V 50. letech byli postaveni mimo zákon
kulaci a osoby nepřátelské státu.
Dnes mám pocit, že jsou osobami nepřátelskými
státu mj. prakticky všichni ti, kdo z nějakých
důvodů nevyhovují vládnoucí
klice. Ať už jsou to chartisté, členové
vojenských kontrarozvědek, žurnalisté,
sportovní komentátoři - ať už jsou
to chartisté, členové vojenských kontrarozvědek,
sportovní komentátoři, žurnalisté,
bývalí komunisté, kteří nesouhlasili
se vstupem sovětských vojsk a jiní. Jsou
házeni do jednoho pytle. Nedělají se rozdíly
mezi tím, kdo podepsal s plným vědomím
a kdo skutečně udával a poškozoval nebo
tím, kdo je na černé listině bez svého
vlastního vědomí a souhlasu. Obvinění
nemají možnost se bránit a není spravedlivého
soudu, který by chránil jejich práva. Protože
soud po obvinění už nic nespraví, nikomu
nepomůže, je pozdě na všechny omluvy nebo
odškodnění. Vynášejí se
rozsudky a obvinění bez důkazů, stačí
na odsouzení nejen jednotlivců, ale i celých
rodin, prakticky všech rodinných příslušníků
i jejich přátel. Jel to podle mne nespravedlivé,
je to lynch. Právě to, že nebyli odsouzeni
řádně soudem je na celé věci
to nejkrutější. Já jsem pro lustrace,
podle všech pravidel, na základě řádného
soudu, řádnými soudci a potom co nejpřísnější
odsouzení skutečných viníků.
Ale nemohu souhlasit s lustracemi prováděnými
neodborně a bez jakýchkoliv právních
důkazů, lustracemi v tak obrovské šíři,
jaké nedosáhly ani prověrkové komise
50. let. Působení lustračních komisí
a vynášení jmen bez soudního rozhodnutí
je podle mne protiprávní. Nikde ve vyspělých
zemích by nikdo nesouhlasil s tím, aby soud prováděli
lidé bez příslušného právního
a odborného vzdělání, lidé,
o kterých mnohdy ani nevíme, zda mají, možná
mají - potřebné právní i morální
kvality. Já sama jsem kdysi řekla, že bych
nikdy nesouhlasila s tím, aby mě lustroval bývalý
komunista, byť byl členem lustrační
komise. Podle svých zkušeností z parlamentu
vím, že právě tito rychle převlečení
komunisté jsou těmi nejhoršími nebo
nejlepšími bojovníky proti nepřátelům
státu. Jsou to navíc silné politické
zbraně, užívané jak všichni víme
v pravý čas a vždycky zásadně
před volbami. Jsem navíc přesvědčena,
že kdyby parlament neztratil zbytečně tolik
času těmito zbytečnými nechutnými
tahanicemi lustračními, hladovkami a přenechal
je zákonným institucím, kterým patří,
lustrace soudům, hladovky psychiatrickým oddělením,
mohly by být zpracovány mnohé důležité
zákony i otázky zdravotnictví, které
jsou tak bolavé a na které netrpělivě
čeká veřejnost česká, moravská
i slezská.
Já sama jsem odmítla členství v lustrační
komisi, i když jsem byla a jsem i nadále bezpartijní,
nikdy bych se nemohla cítit oprávněnou k
tomu, abych soudila osudy a životy jiných lidí.
Říkám záměrně životy,
protože v případě přijetí
plošného zveřejnění můžeme
počítat přímo se sériovými
sebevraždami. Ne každý člověk unese
morálně podobné obvinění a
ne každý vydrží v těžké
nátlakové situaci čekat na výrok soudu,
až ho očistí, je-li skutečně
nevinen. Podle mého mínění bychom
se tímto přijetím nebo souhlasem návrhu
zákona o zveřejnění opět vzdálili
od představy právního státu.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Mazalové. Hlásí se
pan poslanec Hofhanzl. Věřím, že jeho
vystoupení bude k projednávanému bodu - zprávě
FBIS.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážení
kolegové poslanci, vážená kolegyně
Mazalová, myslím, že srovnáváte
nesrovnatelné. Vyprosil bych si pouze - můj otec
byl také kulak a byl v pracovním táboře
za to. Nesrovnávejte to, prosím vás.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dále
se hlásí pan poslanec Bezděk.
Poslanec Josef Bezděk: Navázal bych na vystoupení
paní předsedkyně a doporučoval bych
pro případ, že toto usnesení bude přijaté,
aby ze seznamu byli vyškrtnuti ti, kteří jsou
již mrtví. Myslím, že je dost nevhodné,
abychom se bavili o lidech, kteří již nějaký
rok nejsou mezi živými.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji.
Hlásí se paní poslankyně Němcová.
Poslankyně Helena Němcová: Vážená
sněmovno, nevím, jestli je možné dát
komisi, která skončila svou činnost, nějaký
úkol. Já jsem právě přišla
z místnosti, kde jsou materiály uloženy a viděla
jsem svůj spis. Prosila bych, pokud je to možné,
aby to dala komise rozmnožit, aby vám to předložila
a pak si teprve můžete udělat obrázek
o tom, jak lustrační komise pracuje a na základě
čeho uvádí nějaká jména.
3 svědkové, kteří k mé osobě
vypovídali, říkají že mě
ani podle fotografie ani podle jména neznají a nemohou
určit ani, co ten zápis u mého jména
znamená. Tam není písmenko, kategorie, nic.
Proto, když jsem žádala, aby mi komise sdělila,
do jaké kategorie mě dala a na základě
čeho, tak se mně neodpovědělo. Dnes
už vím proč, viděla jsem své
materiály. Myslím, že to je nesmírně
poučné.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Němcové. Hlásí
se pan poslanec Dohnal.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážená
sněmovno, nejsem mluvčím komise, která
byla zrušena a nejsem k tomu pověřen, ale musím
říci, že se divím, proč paní
poslankyně Němcová do svého materiálu
nahlédla až dnes, když měla možnost
ho vidět po celou dobu, od té chvíle, kdy
jí bylo oznámeno to, co jí oznámeno
bylo. Nevím, proč říká, že
dnes si ho prohlédla. Všichni poslanci měli
možnost se s tímto materiálem seznámit.
To, že byl krátký, je jiná věc.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Dohnalovi. Tuto poznámku chápu jako
technickou poznámku, protože se jako některé
předešlé příspěvky nevztahují
k právě projednávanému bodu. S
faktickou poznámkou se hlásí paní
poslankyně Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, domnívám se, že bychom skutečně
měli vést rozpravu k tomu, co paní předsedkyně
zde přednesla, to jest o tom, že nás seznámila,
že obdržela seznam lustrovaných novinářů.
Neměli bychom tedy vést rozpravu k ničemu
jinému. Osobně bych si dovolila vznést návrh,
že bychom celou materii mohli projednávat při
projednávání jiné zákonné
iniciativy, kterou nám vláda předložila
a se kterou se nějakým způsobem vypořádáme
v rámci naší zákonodárné
iniciativy vůči Federálnímu shromáždění.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji.
S faktickou poznámkou se hlásí pan
poslanec Pavela.
Poslanec Josef Pavela: Pane předsedající,
vážená sněmovno, paní poslankyni
Němcové i těm, kteří tleskali
bych chtěl doporučit, aby si znovu přečetli
usnesení České národní rady
a jednací řád, kterým tato komise
byla vybavena.
Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Pavelkovi. Slovo má pan poslanec Müller.
Poslanec Jiří Müller: Pane předsedající,
dámy a pánové, rád bych se vrátil
ke zprávě FBIS. Obsahem zprávy FBIS pro Českou
národní radu je seznam pozitivně lustrovaných
novinářů. Lustraci novinářů
upravuje zákon 451 Federálního shromáždění
a je tedy důležité vědět, proč
lustrace neproběhly podle něj, nýbrž
se staly předmětem činnosti zpravodajské
služby České a Slovenské Federativní
Republiky.
Podle zákona 244 § 2 odst. 1 písm. d) o Federální
bezpečnostní informační službě,
tato služba získává, soustřeďuje
a vyhodnocuje informace o činnosti Bezpečnosti státu.
Ředitel této služby prohlásil 22. 4.
v Českém deníku: "Zjistili jsme, že
jistí novináři dezinformují veřejnost
a pracují tak proti bezpečnosti státu".
To jsou silná slova. Ze zprávy, kterou jsme obdrželi,
ale nevyplývá, že Federální bezpečnostní
informační služba získala, soustředila
a vyhodnotila informace o činnosti proti bezpečnosti
státu. Ze zprávy vyplývá, že
FBIS lustrovala novináře, předala nám
výpis z registru státní bezpečnosti
a nedodala k němu slovo vlastního komentáře.
Nedostali jsme vlastně žádné informace
od FBIS, dostali jsme informace od státní bezpečnosti.
Jestliže Federální bezpečnostní
informační služba zjistila, že jistí
novináři dezinformují veřejnost a
pracují tak proti bezpečnosti státu, pak
se ptám, proč nejsou tato zjištění
obsahem zprávy. Tato skutečnost přímo
odporuje zákonu o Federální bezpečnostní
informací službě, který v § 3 odst.
1 písm. a) říká: "Federální
bezpečnostní informační služba
předává ústavním orgánům
ČSFR, České republiky a Slovenské
republiky, významné informace, které tyto
orgány potřebují pro svá rozhodování".
Má Federální bezpečnostní informační
služba vůbec nějaká konkrétní
a vlastní zjištění? Jestliže je
má, proč nám je neposkytla. Jestliže
je nemá, proč ředitel Federální
bezpečnostní informační služby
tvrdí, "zjistili jsme"?
Doporučuji proto, respektive souhlasím s návrhem
paní předsedkyně, aby Česká
národní rada požádala Federální
bezpečnostní informační službu
o doplnění seznamu lustrovaných novinářů
o údaje dokumentující, jak tato skupina pracuje
proti bezpečnosti státu.
(Potlesk.)
Bez těchto údajů je tvrzení Federální
bezpečnostní informační služby
tom, že skupina novinářů pracuje proti
bezpečnosti státu jen šířením
poplašných zpráv. Zpravodajská služba
byla ovšem zřízena k lepšímu účelu.
Rád bych také věděl, jestli nám
Federální bezpečnostní informační
služba předala úplný seznam novinářů,
členů syndikátu, vedených v registrech
státní bezpečnosti jako agenti, a nebo u
některých z nich rozhodla, že se na dezinformaci
nepodílejí a z toho důvodu je do seznamu
nezařadila. Doporučuji, aby i v tomto smyslu byla
zpráva FBIS doplněna.
Poslední věc: Federální bezpečnostní
informační služba vlastně vyhlašuje
ústy svého ředitele, že odkryla vážný
politický zločin. Buďto je to nezodpovědné
tvrzení, kterým Federální bezpečnostní
informační služba dezinformuje vlády
a parlamenty, nebo je to pravda. Je-li to pravda, pak se musím
ptát, zda Federální bezpečnostní
informační služba předala svá
zjištění rovněž federálnímu
ministerstvu vnitra.
A zda jeho vyšetřovatelé v této
chvíli už připrav ují podklady pro soudní
procesy. Taková je logika věci.
Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Müllerovi. Zdá se, že se nikdo
v tuto chvíli do rozpravy nehlásí, takže
jsem povinen dát... Pan poslanec Šuman. Nenecháte
mě ani dokončit větu.
Poslanec Vladimír Šuman: Vážení
kolegové, já se domnívám, že
po tomto vystoupení pana poslance Müllera je nezbytné,
aby bylo naplněno to, o čem mluvil jeden předřečník,
totiž, že jsme požádali, aby tady byl přítomen
projednávání této zprávy ředitel
FBIS pan Bačinský. Dokonce doporučuji, aby
mu bylo vystoupení pana poslance Müllera odfaxováno
tak, by mohl na jeho vystoupení reagovat při svém
příchodu. Bylo by to podle mého názoru
politicky nekulturní, kdybychom postupovali jinak. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pan poslanec
Řezáč.