Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji pani poslankyni Marvanové. Do rozpravy se už nikdo nepřihlásil. Pokud se nikdo dále nehlásí - pan poslanec Balcárek.

Poslanec Pavel Balcárek: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové, rád bych se ještě vyjádřil k poznámkám poslanců Pavlíkové a Payna ke knihovnám v obcích. Domnívám se, že to, co prosazují poslanci Pavlíková a Payne v této sněmovně, odporuje základní listině lidských práv, o čemž tady chtěla vystoupit kolegyně posl. Kolářová na toto téma. Je to tristní výsledek a důsledek celé filozofie. Ministerstvo kultury např. i náměstek pana ministra kultury Uhdeho Kabát údajně řekl, že ministerstvo kultury je ministerstvem pro východ a západ slunce, to je pro jevy zcela neovlivnitelné. Čili tato politika, která neuloží povinnost ze zákona těm obcím vést knihovny, ta postupně povede ke kulturní genocidě našeho národa. Pokud tato povinnost ze zákona nebude, čekáme dva roky na nový zákon o knihovnách, nedočkali jsme se jej. Čili to suplujeme tímto způsobem, tak to rušení obecních knihoven bude pokračovat geometrickou řadou. Mám konkrétní údaje z Brna a jiných měst, hlavně v těch větších městech, když se v těch městských částech Černovicích, Černých polích, Žabovřeskách knihovny ruší, kde mládež a důchodci mají pomocí veřejných dopravních prostředků a sociálně slabší vrstvy obyvatelstva platit čtyřkorunové jízdenky, aby se dostali do toho města, kde ta knihovna zrušena ještě není. To znamená třeba na náměstí Svobody nebo na Kobližnou ulici apod. Čili já trvám na tom znění, povinnost zřizování a spravování veřejných knihoven. Pouze by stálo za úvahu doplnit tuto větu: "Jde o obce, kde jsou základní školy." i když úřady dalších případů se poslanci v kuloárních debatách, venku k tomuto vyslovovali negativně, že přece u obce, kde je třeba 400 obyvatel a kde není základní škola, že i ty mají právo mít svou obecní knihovnu, ale fakt je ten, že knihovna obecná veřejná byla vždycky i v době T. G. Masaryka, v době první republiky spojena se základní školou, že obyčejně učitel nebo řídící byl zároveň i knihovníkem, že by dejme tomu toto tam mohlo být povinnost zřizování a spravování veřejných knihoven. Jde o obce, kde jsou základní školy. Ostatní obce by mohly zřizovat ty menší, ale tam kde jsou základní školy by tu povinnost měly ze zákona.

Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Balcárkovi. Vzhledem k tomu, že se už nikdo nehlásí do diskuse, rozpravu končím a táži se pana společného zpravodaje a pana ministra, zda potřebují přestávku ke zpracování pozměňovacích návrhů, zřejmě tomu tak bude vzhledem k tomu množství.

Poslanec Josef Ježek: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, já bych navrhoval následující postup. Jde o to, že některé pozměňovací návrhy se velice dotýkají i následujícího bodu programu, novely zákona o okresních úřadech. Čili bych doporučoval, aby nyní bylo jednání o tisku 758 přerušeno, abychom zahájili projednávání novely zákona o okresních úřadech, proběhla rozprava a teprve potom měli zpravodajové společní k těmto dvou návrhům zákonu, předkladatel i výbor pro územní správu a národnosti možnost utřídit pozměňovací návrhy, zaujmout k nim stanoviska a připravit je pro hlasování. Jinak by se nám mohlo stát, že v jednom zákoně schválíme cosi, co je v rozporu s druhým zákonem. Myslím, že potřeba získat určitý čas na utřídění pozměňovacích návrhu je evidentní. Čili toto byl můj návrh.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci za návrh dalšího programu. Tady nastává určitá nejasná situace, protože pan ministr Horálek mě požádal, abychom nyní mezi oba tyto zákony o obcích a okresních úřadech začlenili projednání zákona stručného o zaměstnanosti a informoval mě, že se dohodl s panem ministrem vnitra Tomášem Sokolem. Takže jej se táži, jak toto ve skutečnosti je. Návrh pana poslance Ježka je logický, protože skutečně ty dva zákony na sebe navazují. Prosím.

Poslanec Josef Ježek: Promiňte, pokud mohu v zájmu svém i v zájmu předkladatele (předsedkyně ČNR Burešová: není vám rozumět pane poslanče), pokud mohu v zájmu svém i v zájmu sněmovny, v zájmu překladatele, aby sněmovna schválila můj návrh. Jakmile se doprostřed včlení něco jiného, tak se dostaneme do mnohem hůře řešitelných situací, než ve které jsme nyní.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Protože se tady o tom názory různí dám o návrhu - uděláme přestávku pokud jde o tento návrh a přistoupíme k projednávání

Tento návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 676 a společnou zprávu výborů jako sněmovní tisk 759. Poprosím opět pana ministra Sokola, aby vládní návrh zákona odůvodnil.

Ministr vnitra ČR Tomáš Sokol: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych dnes již podruhé z pověření vlády České republiky uvedl projednání návrhu zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb. o okresních úřadech,. úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících. Především chci konstatovat, že návrh této novely neobsahuje změny v dosavadním systému uspořádání státní správy a vychází ze zkušeností, které prokázaly, že základní struktura okresních úřadů dosud odpovídá současným požadavkům na vytvoření podmínek k racionálnímu výkonu státní správy.

Smyslem navrhované změny je zdokonalení činnosti okresních úřadů, opírající se o zjištění za 19 měsíců fungování okresních úřadů. V souladu s usnesením ČNR č. 150 z loňského roku je navrhováno zrušit okresní úřady ve městech, které jsou samostatnými okresy, tedy v Brně, v Ostravě a v Plzni, přičemž funkci zrušených okresních úřadů v těchto městech by vykonávaly magistráty měst. V některých otázkách by však neměly tyto úřady rozhodovat - jde zejména o rozhodování, které věci z majetku České republiky mohou přejít do vlastnictví obcí. Vzhledem k tomu, že by mohlo docházet ke střetům, bylo nutno upravit návrh tak, aby pro město Brno vykonával tuto působnost okresní úřad Brno venkov, pro Ostravu okresní úřad Opava a pro Plzeň okresní úřad Plzeň sever.

Dále se v návrhu rozšiřují působnosti okresních úřadů, pokud jde o plnění úkolů spojených s řešením mimořádných situací. Změny se navrhují v působnosti přednostů okresních úřadů, přičemž nejde o změny zásadního charakteru, spíše o zpřesnění podmínek při jmenování a odvolávání přednostu, kdy v praxi někdy docházelo k určitým nejasnostem. Je navrhováno, aby přednosta okresního úřadu byl jmenován vládou, což je stav současný, a to na základě výsledků výběrového řízení, přičemž pravidla tohoto výběrového řízení a jeho vyhlášení by zajišťoval ministr vnitra. Současně návrh zákona zpřesňuje podmínky, kdy je funkce přednosty neslučitelná s funkcí v politických stranách a hnutích a také podmínky, za nichž bude přednosta ze své funkce odvolán. V těchto důsledcích, že nejsou současně projednávány návrhy dalších souvisejících zákonů, které byly původně součástí projektu oněch zhruba 5 zákonů, je třeba, aby oproti proponovaným změnám byla ponechána právní úprava okresním shromážděním.

Dámy a pánové, na rozdíl od novely zákona o obcích, který se těší značné pozornosti, předpokládám, že tyto změny nepříliš hlubokého charakteru budou ve znění společné zprávy, která je vládou České republiky akceptována, přijat.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministrovi a prosím společného zpravodaje pana poslance Kubiše, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Kubiš: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, na novelizaci zákona České národní rady o obcích zcela logicky navazuje novelizace zákona České národní rada č. 425/1990 Sb. o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících ve znění pozdějších zákonů České národní rady.

Pod číslem tisku 759 máte všichni společnou zprávu výborů k této novele. Vyplývá z ní, že tento vládní návrh zákona projednala většina výborů České národní rady. To znamená, že většina z nás je s návrhy novelizovaných ustanovení podrobněji obeznámena. S ohledem na jejich značný rozsah však považuji za vhodné ve svém vystoupení společného zpravodaje upozornit na nejpodstatnější navrhované změny původního zákona.

Jak už zde pan ministr hovořil, tak především návrh naplňuje usnesení ČNR ze dne 14. 2. 1991 č. 105, jímž doporučuje, aby se na území statutárních měst Brno, Ostrava a Plzeň nezřizovaly okresní úřady s tím, že jejich působnost budou vykonávat magistráty těchto měst. Úprava byla v návrhu zákona provedena s výjimkou některých věcí, týkajících se majetku obcí a hospodaření s ním, kde byly některé působnosti svěřeny ministerstvu financí České republiky - § 5 odst. 4 - a některé okresním úřadům Brno venkov, Opava, a Plzeň sever.

Další zásadní změnou je úprava týkající se okresních shromáždění. Při schvalování původního znění zákona na podzim roku 1990 se předpokládalo, že okresní shromáždění budou institucí velmi krátkodobou a budou v průběhu zhruba 2 let zrušeny. Jelikož jsme již hovořili o absenci dalšího samosprávního stupně nad samosprávnou obcí, nebudu se podrobněji k této problematice vracet. Česká národní rada doporučuje, aby byla ustanovení o okresním shromáždění v zákoně ponechána a nově upravena ve smyslu ustanovení 18 a) až 18 c) s tím, že se ruší § 26 původního zákona, podle něhož mohla činnost okresních shromáždění ukončit vláda ČR svým nařízením. Nově se přitom upravuje působnost okresního shromáždění v § 18 b) a dále některé věci formálně technického charakteru.

Navrhovaná novela také podrobněji upravuje okruh otázek souvisejících se jmenováním a pravomocemi přednosty okresního úřadu. Doplňuje se důležité ustanovení o neslučitelnosti funkce přednosty okresního úřadu, které lze považovat za nezbytné s ohledem na význam této vysoké správní funkce. Proto se navrhuje zařadit do zákona nový § 8 a).

Další ustanovení, na které bych chtěl upozornit, je nové znění § 6, které lze považovat za první právní úpravu účasti okresů v regionálních seskupeních se zahraničními partnery. Je to první úprava tohoto typu.

Předložený návrh zákona také upravuje působnost okresních úřadů. Doplňuje se o pravomoc - přezkoumat hospodaření obce, je-li o to obcí požádán, stanovit obcím výši náhrady nákladů, které jim vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti, ukládá se povinnost plnění úkolů spojených s mobilizačními přípravami státu a úkolů civilní obrany, doplňuje se ustanovení o plnění úkolů spojených s řešením mimořádných událostí v případě živelných pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty.

Navrhuje se, aby také byly zvýšeny pokuty za nesplnění povinností nebo porušení obecně závazné vyhlášky podnikateli nebo právnické osobě do 100 000 Kčs. V § 15 se také zpřesňují kompetence ministerstva vnitra k okresním úřadům.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, považoval jsem za vhodné upozornit vás ve svém úvodním vystoupení na některé zásadní změny, jejichž provedení vláda České republiky iniciuje předloženým návrhem novely zákona o okresních úřadech. Další návrhy se převážně týkají drobnějších věcnějších i formulačních úprav a jsou uvedeny ve společné zprávě výboru.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu společnému zpravodaji. Zahajuji rozpravu. Zatím se mi písemně nikdo nepřihlásil. Hlásí se někdo do rozpravy? Pan poslanec Foniok. Pokud si přejete vystoupit v rozpravě, prosím, abyste dávali přihlášky písemně.

Poslanec Karel Foniok: Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, ve znění společné zprávy - tisku 759 - navrhuji provést tuto změnu: článek 3, § 28 doplnit odstavec 7 v tomto znění: do rozpočtu statutárních měst se poskytují prostřednictvím ministerstva financí ČR u měst Brna, Ostravy a Plzně od 1. 7. 1992, u ostatních statutárních měst od 1. 1. 1993. Jde o financování statutárních měst, které by bylo vyčleněno z okresních rozpočtů. Má to úzkou souvislost s velkými problémy, které vznikají v okresech, kde navržená statutární města jsou, v těchto okresech dochází k velkým problémům při schvalování okresního rozpočtu, kdy statutární města jako - řekl bych - specifický hybrid velmi ztěžují toto rozdělení finančních prostředků mezi ostatní obce. Působí dost negativně na přerozdělování, protože to blokuje ostatním obcím finanční prostředky pro jejich činnost.

Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Foniokovi. Do rozpravy se přihlásil poslanec Hrazdíra.

Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, mám jeden drobný pozměňovací návrh, týká se článku II, odstavec 2 společné zprávy. Na druhém řádku nahradit magistráty těchto měst "tato města". To znamená, že první věta by zněla: Práva a závazky, které měly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady pro Brno-město, Ostravu-město a Plzeň-město přecházejí na tato města. Je to z toho důvodu, že magistrát těchto měst nemá právní subjektivitu, tudíž nemůže přebírat práva a závazky.

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Ježek.

Poslanec Josef Ježek: Paní předsedkyně, kolegové a kolegyně, mám drobný pozměňovací návrh k § 5, odstavec 1 g), kde je řečeno: stanoví podle zvláštního zákona výši náhrady nákladů, které obcím vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti. Navrhuji vypustit slova "podle zvláštního zákona", protože žádný takový zvláštní zákon není a je otázka, jestli bude. I když vím, že vláda ve svém usnesení v minulém roce existenci takovéhoto zvláštního zákona předpokládala. Znovu navrhuji vypustit slova "podle zvláštního zákona".

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Ježkovi. Do diskuse už není nikdo jiný přihlášen, rozpravu tedy končím. Pan poslanec Kubiš.

Poslanec Josef Kubiš: Paní předsedkyně, přimlouvám se za to, abychom přerušili tento bod a abychom v návaznosti na připomínky k zákonu o obcích provedli zpravodajskou zprávu společně.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Já s tím souhlasím. Nyní jsem mohla dát slovo panu ministru Horálkovi, ale on mezi tím odešel. Domnívám se, že bychom mohli teď zařadit zprávu výboru pro sociální politiku a zdravotnictví o dosavadní činnosti komise pro postavení ženy ve společnosti, ale pan poslanec Lom tu také není. Je někde přítomen pan poslanec Lom? Mohli bychom využít alespoň půl hodiny do oběda. Případně by zprávu mohla přednést paní poslankyně Krejčová, která tu ale také není.

(Přichází poslanec Lom.)

Prosím pana poslance Loma - jste, pane poslanče, připraven přednést zprávu výboru pro sociální politiku a zdravotnictví o výsledcích dosavadní činnosti komise pro postavení ženy ve společnosti?

Poslanec Petr Lom: Dámy a pánové, dovolte, abych uvedl zprávu našeho výboru, kterou se vám bude prezentovat práce komise pro postavení ženy ve společnosti. Prosím paní poslankyni Krejčovou, aby ji přednesla.

Zpráva výboru pro sociální politiku a zdravotnictví o výsledcích dosavadní činnosti jeho komise pro postavení ženy ve společnosti

Poslankyně Zdenka Krejčová: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, dovolte, abych vás seznámila se zprávou komise, která byla sestavena na základě usnesení posledního zasedání komise 24. dubna t. r. Týká se majetkových poměrů v ženském hnutí.

Mezi opory bývalého režimu patřil mimo pochyby Československý svaz žen, důležitá součást Národní fronty, smutně proslulý svojí předsedkyní soudružkou Kabrhelovou. Tento Československý svaz žen byl po listopadu 1989 zrušen likvidací na základě rozhodnutí sjezdu Československého svazu žen. Majetkovými poměry bývalé federální organizace se zabývalo federální ministerstvo kontroly. Podle zprávy federálního ministerstva kontroly o rozdělení finančních prostředků likvidovaného ústředního výboru Československého svazu žen bylo ze zbývajících finančních prostředků převedeno 1 309 893,07 Kčs Českému svazu žen a 654 046,50 Kčs Demokratické unii žen Slovenska. Na část majetku Českého svazu žen si činila nárok Československá společnost moderních žen, která vznikla z části členské základny Českého svazu žen. Mezi oběma organizacemi došlo k majetkovému vypořádání.