Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Růžičkovi. Prosím pana poslance Payne, připraví se pan poslanec Effenberger.

Poslanec Jiří Payne: Paní předsedkyně, dámy a pánové!

Byl jsem to já, kdo při schvalování obecního zákona navrhoval vypuštění svazku obcí a důvodem k tomu bylo, že svazky nepodléhají dostatečné kontrole vyšších orgánů a bylo to jaksi jako určité vyvázání se obce z tohoto systému.

Musím teď reagovat na kolegu Žáka a domnívám, se, že obavy, které zde byly předneseny ve věci svazku obcí jsou zřejmě skutečně oprávněné a zejména v obecních zákonech obavy, které byly vysloveny, se - pokud je mi známo všechny naplnily. Myslím si, že brzy se najde někdo, kdo najde tuto mezeru a využije jí zase ke škodě obce a ve svůj prospěch.

Chtěl bych ovšem říci, že mě velice překvapuje, že ministerstvo vnitra, které vlastně motivuje předložení této novelizace tím, že je potřeba umožnit svazky obcí, že právě toto ustanovení je v návrhu zákona naprosto katastrofálně zpracováno, spíše bych řekl nezpracováno.

Já se tu zase dostávám do vztahu k oblíbenému ministrovi, ale přece jenom musím říci, že ministerstvo odvedlo velice špatnou práci, protože na to mělo přece jen rok a třičtvrtě a úkolem této novelizace mělo být především zpracovat svazky obcí. A přitom jsme dostali návrh, který je katastrofálně nedodělaný.

Já si nemohu pomoci, ale s ministerstvem vnitra ve věci státní správy a samosprávy v žádném případě nemůžeme být spokojeni. Skutečně - jak jsem řekl - dostali jsme opět katastrofálně zpracovaný návrh.

Pokud se týče kolegy Balcárka a zřizování knihoven, byl bych velice pro to, aby knihovny v obcích vznikaly a nebo přinejmenším, abychom chránili knihovny, které v obcích dosud existuji podle starých předpisů.

Nicméně se domnívám, že navržený pozměňovací návrh není dostatečný, ta věc je mnohem složitější. Pravidla pro vznik těchto knihoven by musela být mnohem podrobnější.

Pokud je mi známo - a to je výtka panu ministrovi ministerstvo vnitra zřídilo jednu obec, kde je 38 voličů a žádný z nich nehodlá kandidovat do obecního zastupitelstva. V této obci nikdy žádné zastupitelstvo nevznikne a těch 38 příbuzných, kteří tam bydlí, budou mít jakousi místní anarchii. Nejsem si jist, zda by bylo účelné v této obci zřizovat knihovnu.

To znamená ustanovení o zřizování obecních knihoven by muselo především vycházet z počtu obyvatel, musely by se zhodnotit finanční náklady na zřizování těchto knihoven a na jejich údržbu, museli bychom to zakalkulovat do státního rozpočtu, protože obce jsou dosud financovány z rozpočtu České republiky. Pokud v rozpočtu nebudeme mít na to peníze, nemůžeme toto ustanovení dát do zákona.

A další věc. Někdo potom musí stanovit závazným předpisem obsah těchto knihoven. Nestačí jen zřídit knihovnu, zde budou dvě nebo tři knihy, ale někde musí být řečeno, jaký by měl být minimální sortiment této knihovny. Tak tomu bylo i za první republiky, kdy existovala závazná směrnice, která říkala, co v této knihovně musí být. Problém je, že potom docházelo k případům, že vydavatelé vytvářeli jakási lobby na ministerstvu kultury, aby příslušnou publikaci zařadili do seznamu. Pak měli zajištěný odbyt a obce si to musely povinně zakoupit. A tento systém lobby na ministerstvu a obce, které si to musejí povinně zakoupit, je zásahem do trhu s knihami. Domnívám se, že by bylo lépe promyslet tuto věc systematicky, do všech důsledků a se všemi souvislostmi. Udělat o tom třeba i zvláštní zákon a řešit to spíše nějakými tržními mechanismy, vytvořit knihovnám lepší podmínky, než abychom to přikázali ze zákona, zejména když nevíme, zda na to máme peníze v rozpočtu.

Dále bych se chtěl zmínit o některých ustanoveních ze spol. zprávy.

V bodě 8 § 14 se v písm. f) odst. 1 říká, že do samostatné působnosti patří zakládání a zřizováni právnických osob a zařízení, případně jejich rušení atd. Problém je v tom, že právnická osoba se neruší ale likviduje. (Podle občanského a obchodního zákoníku). Zde se dostáváme do sporu s federálním zákonem. Prosím pana ministra, aby to vyjasnil. O nedopracovanosti tohoto zákona nám nezbývá nic jiného než vést diskusi zde, protože ve výborech také nebyl dostatek času, abychom to podrobně probrali.

Domnívám se, že obce díky tomu, že jsou zakotveny v rozpočtových pravidlech republiky a že vyhláška 205, která reguluje podrobněji rozpočtové a příspěvkové organizace, přímo hovoří o obcích, a to v tom smyslu, že mohou zakládat rozpočtové a příspěvkové organizace. Z toho dovozuji, že pravděpodobně ministerstvo mělo na mysli v bodě f) rozpočtové a příspěvkové organizace, které obce zřizují.

Mělo by to i svůj smysl, právě i s odvoláním na to, co říkal kolega Žák. Jsou-li to veřejně-právní korporace, potom zřizují rozpočtové a příspěvkové organizace. Kdyby byly soukromoprávní právnickou osobou, mohly by zakládat jakékoli jiné právnické osoby, mohly by ze svého majetku vyčlenit část a založit novou právnickou osobu. Zde je účelné, aby majetek obce zůstal, přes ta rozpočtová pravidla a přes všechny předpisy o rozpočtových a příspěvkových organizacích, navázán na právnickou osobu veřejno-právní, jíž je obec.

Z toho důvodu navrhuji, aby v písm. f) zůstalo pouze zakládání, protože právnické osoby se zřizují, ale mají zakladatele (to je určitá nejasnost v našich zákonech). V písm. f) by zůstalo zřizování rozpočtových a příspěvkových organizací, popř. jejich rušení. To je přesně v souladu s rozpočtovými pravidly. Zbytek věty - rozhodování o účasti obcí v obchodních společnostech a nadacích - navrhuji začlenit jako nové písmeno, protože je to věcně jiná záležitost. Z této věty vypustit spojku "a", vytvořit z toho nové písmeno a zbylá písmena přeznačit.

Dále bych se chtěl v tomže oddíle zastavit u písm. k), kde se hovoří o volbě, zřizování a ustanovování orgánu obce, že patří do samostatné působnosti. O věcech v samostatné působnosti můžeme konat místní referendum podle zákona, který již byl schválen. Nyní je otázkou, zda touto volbou se rozumí pouze volba orgánů obce vytvořených jinými orgány obce, nebo zda se tímto míní volby do obecních zastupitelstev. Pokud by se tím mínily volby do obecních zastupitelstev, pak by občané v referendu mohli navrhovat vyhlášení nových voleb apod. Přimlouvám se za to, aby tato věc byla zpřesněna. Nevím sice jak, ale zpřesněna v tom smyslu, že se jedná pouze o volby orgánů obce, nikoli zastupitelstva. Muselo by tam být "s výjimkou obecního zastupitelstva".

Anebo - a to podávám jako návrh, o kterém si myslím, že je nejkonsistentnější - písm. k) vypustit. Jestliže říkáme, že obec si zřizuje své orgány, děje se tak v samostatné působnosti. Tolik k bodu 8.

Dále bych se chtěl zastavit u bodu 16. Tam bych podpořil návrh, který podala kolegyně Marvanová, aby se bod 16 vypustil.

Dále bych se chtěl zastavit u bodu 18, který pojednává o § 25, kde v bodě g) se hovoří o rozsahu oprávnění městských obvodů nebo městských částí zakládat a zřizovat, popř. rušit právnické osoby a zařízení.

Je zde tentýž problém, na jaký jsem upozorňoval před chvílí, to je zřizování nebo rušení právnických osob, které jsou nezrušitelné. Právnické osoby mají ve svém statutu zakotvený postup při likvidaci, ustanovuje se likvidátor a likviduje se podle zakladatelské smlouvy nikoli podle nějakého vnějšího zásahu.

Problém ovšem je, zda městské obvody a městské části, které nejsou právnickou osobou, mohou zakládat právnické osoby tohoto druhu. Domnívám se, že tomu tak není. Pokud bychom hovořili o rozpočtových a příspěvkových organizacích, pak by bylo možné, aby rozpočtové a příspěvkové organizace zřizovaly, a nebylo by to v rozporu, protože statut upraví podmínky pro zřizováni těchto rozpočtových organizací, k tomu ovšem by muselo být zvláštní zmocnění v zákoně, protože zřizovat rozpočtové a příspěvkové organizace může pouze obec, nikoli městská část.

Znamenalo by to tedy, že bychom museli provést novelizaci rozpočtových pravidel, umožnit v nich zřizování rozpočtových a příspěvkových organizací i městským částem, a potom teprve bychom mohli zařadit bod g) do této novely. Z toho důvodu navrhuji písmeno g) vypustit, protože nejsme schopni to vyřešit bez novelizace rozpočtových pravidel.

V bodě 24, který pojednává o § 36 bych navrhoval provést stejné změny, jaké jsem navrhoval u bodu 8 tak, aby dikce byla stejná, aby nedocházelo ke sporům.

Dále k bodu 33, který pojednává o § 45, kde v písm. k) se říká, že "... zastupitelstvo prohlašuje náhradníka za člena obecního zastupitelstva na uprázdněný mandát". Chtěl bych říci, že je to poněkud složitější problém. Myslím, že tato věc by měla být řešena důsledně ve volebním zákoně. Jsem přesvědčen, že jsme to v novelizaci, kterou jsme provedli, velmi pečlivě ošetřili a že stačí, když zmocnění k tom u nebo postup, jak se reguluje nástup na uprázdněný mandát, bude řešen ve volebním zákoně, protože věcně tato věc patří do volebního zákona, nikoli do zákona o obcích. Jestliže dopouštíme, aby se směšovala problematika volebního zákona a dostávala do obecního zákona a naopak věci, které by patřily do obecního zákona, máme některé ve volebním zákonu, dostáváme se do situací, kdy vlastně tyto věci, které jsou ve dvou zákonech zároveň, je obtížně možné novelizovat.

Proto navrhuji, aby se písm. k) také zcela vypustilo, protože tato věc je řešena ve volebním zákoně a není třeba ji zde zvlášť upravovat.

Další připomínku bych měl k bodu 38, který zařazuje nový § 51a. Zde se jedná o možnost zmocnit příslušný odbor obecního úřadu k vybírání pokut v samostatné působnosti. Zde se domnívám, že je sporné, zda tato pravomoc může být svěřena pouze úředníkům, a myslím si, že tento paragraf by měl být doplněn o nějaké možnosti odvolání, protože úředník skutečně není tou osobou, která nese odpovědnost za samostatné působnosti.

Zde bych poprosil třeba předkladatele, aby se pokusil nějakým způsobem dopracovat navržený text, když už ta práce nebyla vykonána při přípravě novely.

Tím bych ukončil všechny své připomínky.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Paynovi, prosím pana poslance Effenbergera, připraví se paní poslankyně Pavlíková.

Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové, dovolte, abych krátce obrátil vaši pozornost k § 15 současného zákona o obcích, který byl sice zahrnut do připravované novely, ale ve společné zprávě prakticky vypadl nebo byl nahrazen textem zcela jiného obsahu. Jedná se o právo nebo o povolení ke zřizování provozoven na území obce.

V tomto paragrafu v odst. 2 bylo. řečeno, že obec může tuto žádost odmítnout pouze z důvodu ekologických nebo ohrožení životního prostředí. Domnívám se, že tato dikce byla smysluplná a že neztratila na své aktuálnosti nic ani dnes, i když možná zde převládlo optimistické mínění, že po přijetí řady ekologických zákonů jsou tyto nároky a tato nebezpečí likvidována právě ustanoveními těchto nových zákonů. Je to sice v zásadě pravda, ale naprostá většina těchto zákonů, prakticky a výjimkou zákona o hodnocení vlivů činností na životní prostředí, mají povahu sankční, tedy řeší dodatečně prohřešky nebo i újmu, která již vznikla.

Rád bych získal váš souhlas pro názor, že je třeba myslet na preventivní opatření a to právě tento paragraf zajišťoval mírou docela přiměřenou.

Pokud snad vzniklo domnění, že by mohlo toto ustanovení být zneužito pro jakousi obstrukci obcí a zdráhavý postoj k tomuto povolení, tak na druhé straně je tady daleko větší nebezpečí - a to se objevuje již i v praxi, - že poněkud dravá podnikatelská aktivita může právě pominout tyto logické ekologické zřetele a toto ustanovení bude tomu ještě nahrávat. To znamená, že potom obec bude očekávat vysilující boj o dodatečnou nápravu, soudní tahanice, ukládání pokut apod.

Proto navrhuji, aby tento paragraf v původním znění zůstal zachován a stal se - v rozporu s návrhem ve společné zprávě - součástí této novely.

Děkuji za pozornost.

(Slabý potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Effenbergerovi, prosím paní poslankyni Pavlíkovou.

Poslankyně Jiřina Pavlíková: Vážená paní předsedkyně, kolegové a kolegyně ve sněmovně, budu zřejmě působit teď jako barbar v kačičkách, nicméně nezbývá mně než oponovat návrhu pana kolegy Balcárka.

Ráda bych tady upozornila, že knihovny jsou - sice jakž takž, - ale přece jen chráněny zákonem číslo 53/1959 Sb. opravdu je to zákon hluboce socialistický, jak říkal pan kolega, nicméně zákon, který kdyby byl dodržován, tak by knihovnám jistou existenci zaručil. Chci připomenout, že ne všechny socialistické zákony jsou jenom dobré k tomu, abychom je přestali respektovat. Mnohá jeho dikce připomíná humoristickou přílohu sobotního vydání některého deníku, nicméně zákon tady je, existuje a bude-li dodržován, opravdu knihovny nejsou v tak katastrofální situaci, abychom se museli obávat o jejich další existenci.

Zároveň bych ráda přitom měla § 14 současného zákona o obcích, kde je přímo řečeno, že "... při výkonu samostatné působnosti obec zabezpečuje hospodářský, sociální, kulturní rozvoj a uspokojování potřeb občanů, zejména tím, že ..." a jedna z částí je ta, že může i zajistit tyto služby.

Dále bych ještě znovu chtěla připomenou to, co zaznělo z úst pana poslance Payna. Přidali bychom všem obcím bez rozdílu velikosti velké břemeno, zároveň bychom vytvořili předpoklady pro poněkud chaotický únik financí. Pokud tedy už budeme trvat na tom, aby se požadavek na uchování knihoven objevil v tomto novelizovaném zákoně, navrhuji, abychom alespoň rozlišili podle velikosti obcí. To znamená, můj pozměňovací návrh by směřoval k tomu, aby knihovny byly z tohoto zákona zřizovány v obcích, kde je alespoň 700 obyvatel.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Pavlíkové. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Ježek.

Poslanec Josef Ježek: Vážená paní předsedkyně, dovolil bych si přednést také jeden pozměňovací návrh. Pan poslanec Žák se raduje, já ho tedy potěším, ale opravdu, je to pozměňovací návrh k § 1 původního znění zákona o obcích, kde navrhuji doplnit odst. 2, který by zněl:

"Území obce tvoří jedno katastrální území nebo soubor katastrálních území, jestliže se obec dělí na části, které mají vlastní katastrální území."

Dále navrhuji v tomtéž paragrafu doplnit odst. 3:

"Obec se může členit na části. Části obcí mají samostatné číslování domů."

Tyto návrhy jsem konzultoval jak s ministerstvem vnitra, tak s Českým statistickým úřadem, konzultoval jsem to i při projednávání návrhu zákona o katastru nemovitostí České republiky. Jedná se totiž o to: Jestliže existuje daň z nemovitostí jestliže evidenci nemovitostí nahrazujeme katastrem, tak opět by měl být v této zemi pořádek v číslování parcel, číslování domů, mělo by být jasno, co je část obce. Část obce je totéž, čemu se dříve říkalo konskripční osada, později osada, a pokud někde najdete, že část obce se zpravidla vyznačuje samostatným číslování, tak je to kvůli Slovensku, ale pro Českou republiku platí, že část obce má samostatné číslování domů. O tom, jestli čísly popisnými, evidenčními, zde již tedy není ani zmínka, nenavrhuje se to.

Zatím je to upraveno pouze podzákonnou normou, která má vztah k zákonu o územním členění státu z roku 1960. A samozřejmě je to velice důležité i pro státní informační systém, kde o těchto věcech panuje trochu chaos a ti, kteří se tím zabývají, tak si stěžují, že pojem "část obce" nemá zakotvení v zákoně.

Zjistil jsem při této příležitosti - pro pobavení, - že například Evidence obyvatelstva si vymyslela termín "bydlištní lokalita" na rozdíl od "sídelní lokality". Takže pokud to schválíme, tak může i evidence obyvatelstva mluvit o části obce v tom smyslu, jak to každý z nás máme na razítku v občanském průkazu. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Ježkovi, prosím pana poslance Kadlece.

Poslanec Ján Kadlec: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, chtěl bych reagovat na vystoupení poslanců Marvanové a Payna, který zde vystoupili proti dobrovolným svazkům obcí. Jistě je jim známo, že usnesením ČNR z 26. 4. 1991 ke státoprávnímu a územněsprávnímu uspořádání doporučuje v bodě 5 umožnit vytváření svazku obcí, jimž by obce mohly svěřit část své samostatné působnosti. Nemyslím si, že by bylo nutno nějak přísně vymezovat co v této samostatné působnosti mohou svěřit. Je zde přece jen navržený blokační § 20b, který řeší nápravu nesprávných opatření. Naopak souhlasím s navrženou kontrolou hospodaření svazku obcí.

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Prosím paní poslankyni Marvanovou.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, nejdříve bych ráda poopravila už dříve přednesený návrh. V jedné větě mi vypadla dvě slova. Takže navrhuji, aby v novém paragramu 20a - nebo vloženém paragrafu za § 20a odst. 4 byla věta: "Svazek dá přezkoumat příslušným okresním úřadem nebo auditorem". Doplnit tato dvě slova "nebo auditorem" a dále by pokračovalo "hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok". Tato dvě slova evidentně vypadla a jelikož jsem se inspirovala nyní vloženým odst. 3 § 20, pokud se týká přezkoumání rozpočtu obce příslušným okresním úřadem nebo auditorem, je pochopitelné, že to navrhuji i v tomto případě. Prosím, aby v tomto znění bylo potom dáno hlasovat o tomto mém pozměňovacím návrhu.

Druhý můj návrh směřuje k doplnění toho, co jsem navrhovala do ustanovení o dobrovolných svazcích obcí. Nejdříve bych ráda reagovala na předcházející vystoupení pana poslance Kadlece. Já jsem zde nehovořila proti existenci svazku obcí. Naopak si uvědomuji, jako celá sněmovna, že je nezbytné legislativně upravit svazky obcí. Pouze jsem kritizovala to, jak tyto svazky obcí zpracoval vládní návrh a předloženými pozměňovacími návrhy jsem se snažila alespoň některé nedostatky napravit. Proto zároveň, aby nevznikla pochybnost, zda svazky obcí budou moci, pokud budou zakotveny a sněmovnou schváleny, aby mohly skutečně moci vykonávat svou pravomoc, aby např. pokud vykonávají svou činnost, mohly i zakládat právnické osoby, různé ústavy, nemocnice apod. Aby tedy nevznikla pochybnost tak navrhuji v § 20a odst. 2 za první větu, kterou jsem navrhla a která řeší co může být předmětem činností svazků doplnit druhou větu, která by zněla: "Svazek může zakládat právnické osoby k plnění úkolů pro něž byl vytvořen.". Doufám, že tímto pozměňovacím návrhem zároveň budou rozptýleny pochybnosti pana poslance Žáka pokud jde o tyto návrhy, pokud jde o to, aby svazky skutečně mohly plnit své úkoly.