Všechna tato ustanovení se ovšem netýkají
jednání orgánů svazku obcí.
Přičemž si musíme uvědomit, že
obce, jakmile vytvoří svazek rozhodnutím
obecního zastupitelstva, mohou zároveň na
tento svazek přenést část svého
obecního majetku a mohou se zavázat, že do
majetku ve vlastnictví svazku budou např. každoročně
poskytovat část ze svého rozpočtu.
A to už je i záležitost státu,
protože obce jsou dotovány ze státního
rozpočtu.
Domnívám se, že toto všechno jsou tak
závažné problémy, které měla
už vláda řešit při předložení
svého návrhu.
Pokud jsem správně informována, v některé
z předchozích verzí vládního
návrhu, které byly projednávány ještě
na ministerstvu vnitra, byla řada ustanovení, která
řešila postavení svazku obcí, orgánů
svazku obcí i to, že pozitivně vymezovala pravomoci,
které obce mohou na svazek přenést.
Předložený vládní návrh
zákona se už ovšem pouze spokojil s odkazem na
občanský zákoník, na § 20 e)
občanského zákoníku a všechno
ostatní přenechal výkladu.
Myslím, že je to skutečně nedostatečné,
a proto bych nejdříve navrhla alternativně,
abychom hlasovali o pozměňovacím návrhu,
že se vypouští ustanovení § 20a),
20b a 20c) ze společné zprávy a to z toho
důvodu, že ta úprava je nedostatečná
a že se domnívám, než schválit
takovouto úpravu, je lépe počkat, než
vláda řádně zpracuje tuto problematiku.
Pokud by nebyl přijat tento návrh, předkládám
alternativní návrh, který podle mého
názoru alespoň částečně
řeší problémy, na které jsem
upozornila.
Navrhla bych tedy do § 20a) místo znění
odst. 2 toto znění: "Předmětem
činnosti svazku mohou být jen pravomoci obce uvedené
v § 14 odst. 1 písm. m), o), p), což odpovídá
tomu, co bylo v jedné z původních verzí
vládního návrhu, která se projednávala
na ministerstvu vnitra." Pak by tedy na svazek obcí
nemohly být přeneseny pravomoci jako např.
vydávání obecně závazných
vyhlášek, zřizování obecní
policie a další problémy. Jde tedy o pozitivní
vymezení pravomocí svazku.
Dále navrhuji v § 20 a) doplnit nový odstavec
3, který by zněl: "Obec může na
svazek přenést svůj majetek včetně
finančních prostředků jen v rozsahu,
který slouží k vykonávání
činností, které na svazek přenesla."
Pochopitelně původní odst. 3 § 20 a)
by se nyní stal odstavcem 5.
Dále navrhuji za § 20 a) vložit nový paragraf,
který by měl 4 odstavce a řešil by záležitost
rozpočtu a ukládal by svazku povinnost sestavovat
rozpočet a řešil by určité souvislosti
s kontrolou hospodaření.
Odst. 1 tohoto nového paragrafu by zněl: "Svazek
sestavuje svůj rozpočet a hospodaří
podle něj. Rozpočet sestavuje na příslušný
kalendářní rok a vyúčtování
výsledků svého hospodaření
provede do 3 měsíců po skončení
kal. roku."
Odstavec 2: "Svazek vede účetnictví
o stavu a pohybu majetku, o svých příjmech
a vydáních a o finančních vztazích
k rozpočtu obcí, které svazek vytvořily."
Odstavec 3: "Návrh rozpočtu a vyúčtování
hospodaření za uplynulý kal. rok musí
být vhodným způsobem zveřejněny
nejméně 30 dnů před projednáním
na zasedání orgánu svazku, aby se k němu
mohly občané obcí, které svazek vytvořily,
vyjádřit. Připomínky k návrhu
rozpočtu a k vyúčtování hospodaření
za uplynulý rok mohou občané uplatnit buď
písemně ve stanovené lhůtě
nebo ústně na zasedání orgánu
svazku."
Odstavec 4: "Svazek dá přezkoumat příslušným
okresním úřadem hospodaření
svazku za uplynulý rok a výsledek přezkoumání
předloží na zasedání orgánu
svazku spolu s vyúčtováním hospodaření
za uplynulý kal. rok."
Ještě pokud jde o vysvětlení tohoto
mého návrhu. Plně jsem vycházela z
dikce dosavadních ustanovení zákona o obcích,
o rozpočtu a kontrole rozpočtového hospodaření
obcí.
Dále ještě navrhuji za tento nový paragraf
vložit další nový paragraf, který
je podstatně kratší: "Občané
obcí, které vytvořily svazek, pokud dosáhli
věku 18 let, jsou oprávněni a) zúčastnit
se zasedání orgánu svazku a nahlížet
do zápisů o jeho jednáních, b) podávat
orgánům svazku písemné návrhy."
Zde jsem přesně vycházela z dosavadního
ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) a c) zákona
o obcích, tedy oprávnění občanů
obce. Domnívám se, že by občané
obce měli mít podobná oprávnění
jako mají vůči orgánu obce a vůči
orgánu svazku.
To je poměrně rozsáhlý pozměňovací
návrh týkající se svazku obcí.
Závěrem bych ještě navrhla pět
drobných pozměňovacích návrhů,
které už nejsou zásadní a které
jen vylepšují - podle mého názoru -
vládní návrh.
Především v § 7 odst. 2 dosavadního
zákona o obcích navrhuji vypustit písm. b).
V tomto písmenu se totiž říká,
že občané obce, kteří dosáhli
věku 18 let, jsou oprávněni vyjádřit
svůj názor v místním referendu. Jak
všichni víme, na některé z minulých
schůzí jsme schválili zákon o volbách
do zastupitelstev obcí a o místním referendu,
kde jsme řešili problematiku místního
referenda. Víme také, že podle ústavy
a podle tohoto zákona o místním referendu
občané v referendu nevyjadřují svůj
názor, ale v referendu rozhodují. Zároveň
víme, že v referendu mohou rozhodovat občané,
kteří jsou zároveň oprávněni
volit obecní zastupitelstvo.
Tedy nikoli všichni občané obce, ale jenom
ti, kteří v obci mají trvalý pobyt.
Upozorňuji, že podle § 7 jsou občany obce
nejen ti, kteří v obci mají trvalý
pobyt, ale i ti, jimž bylo uděleno čestné
občanství obce. Je samozřejmé, že
schválený návrh zákona o místním
referendu byl vlastně nepřímou novelou tohoto
ustanovení a nyní toto ustanovení písmena
b) už ztrácí smysl a navrhuji jeho vypuštění.
Dále navrhuji zpřesnění § 10a
ve společné zprávě, kde se říká
v prvním řádku: "Nový městský
obvod nebo novou městskou část v územně
členěném statutárním městě
lze zřídit na základě rozhodnutí
zastupitelstva města" Navrhuji, aby byla vypuštěna
slova "územně členěném",
aby tedy zůstala: "nový městský
obvod nebo novou městskou část ve statutárním
městě lze zřídit ..." atd.
a to z toho důvodu, že ne všechna statutární
města musí být územně členěna.
To vyplývá z dikce § 3. Dále navrhuji
u § 11 ještě vložit do druhé věty
odst. 1 text: "... ode dne vyhlášení
výsledků místního referenda".
Myslím, že zde totiž chybí přesné
určení lhůty. Takže by věta zněla:
"Nepodali obec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení
výsledků místního referenda, učiní
tak Okresní úřad. Podle mého názoru
jde o nutné zpřesnění.
Dále ještě navrhuji v § 36 z dosavadního
zákona o obcích, který není měněn
předloženým vládním návrhem,
v odst. 1 určitou dikční změnu. Za
§ 36 a odst. 1 písm. e) se uvádí: "...
peněžitých i nepeněžitých
vkladech do obchodních společností a sdružení
obcí podle § 17". Pokud bude námi schválen
§ 20 a 20b o svazcích obcí, pak je nutné
přizpůsobit tomu i zmíněnou dikci
písm. e) v §, 36a a nehovořit tedy o "sdružení
obcí" ale o "svazcích obcí".
Proto tedy navrhuji, pokud bude přijata. společná
zpráva tak, že budou zavedeny svazky obcí,
aby zde písmeno e) znělo: "... peněžitých
i nepeněžitých vkladech do obchodních
společností a svazcích obcí".
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Marvanové, prosím
pana poslance Nerada, připraví se pan poslanec Fejfar.
Zatím jsou do rozpravy přihlášeni poslanci
Kříž, Marek Benda, Balcárek, Foniok.
Poslanec František Nerad: Vážená
paní předsedkyně, vážení
přítomní, dovolte, abych tady řekl
dva pozměňovací návrhy. První
k § 14 písm. d), kde myslím, že by bylo
vhodné za termín "za uplynulý kalendářní
rok" s odkazem na 3b) nahradit slovy "za uplynulé
rozpočtové období" s odkazem na 3b,
protože se domnívám, že rozpočtová
pravidla tak, jak platí ještě v letošním
roce, už v příštím roce nebudou
uváděna, takže rozpočtové období
by se nemuselo krýt přímo s kalendářním
rokem.
V § 15a se mi hrubě nelíbí termín,
že "... obce jsou povinny zabezpečit pro
tyto orgány důstojné místnosti".
Navrhuji místo "jsou povinny zabezpečit"
termín "zabezpečí". Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Neradovi, prosím pana poslance
Fejfara, připraví se pan poslanec Kříž.
Poslanec Tomáš Fejfar: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane ministře, kolegové a kolegyně, mám.
pozměňovací návrh k § 3 odst.
1, kde jsou názvy statutárních měst.
Můj návrh zní doplnit město Jihlava.
(Smích, potlesk.)
Odůvodnění: Jistě si, kolegyně
a kolegové, pamatujete, jaká situace zde byla na
podzim roku 1990, kdy jsme určovali, která města
jsou statutární a která ne. Tehdy stačilo,
kdybych vystoupil a navrhl Jihlavu a určitě by tam
město Jihlava bylo. Já jsem neměl tehdy nejmenší
mandát k tomu, abych tak učinil, a proto jsem to
neudělal.
Dnes je to poněkud jinak a chci vám říci,
že na své 39. schůzi dne 2. dubna 1992 přijala
městská rada v Jihlavě usnesení č.
629, kterým pověřila starostu města
požádat dle § 3 odst. 1 zákona č.
367/1990 Sb. o zařazení Jihlavy mezi statutární
města a dle § 5 téhož zákona o
udělení znaku a praporu města.
Jihlava samozřejmě měla obrovský historický
význam. Vznikla jako horní město nad starší
tržní vsí ve 40. letech 13. století
na základě rozvoje dolování stříbrných
rud v okolí. Těžba stříbra tu
pak probíhala do roku 1783. Plánovitou výstavbu
města potvrzuje privilegium Přemysla Otakara II.
z roku 1270, jež je nejstarším stavebním
řádem v našich zemích.
Od svého vzniku byla Jihlava správním, obchodním
i kulturním centrem rozsáhlé oblasti Českomoravské
vrchoviny a od roku 1637 střediskem starého jihlavského
kraje, jehož orgány po tereziánských
a josefínských reformách ve druhé
polovině 18. století se tu konstituovaly
jako řádný úřad spravující
až do roku 1489 svěřené území.
Krajský úřad byl v Jihlavě ještě
krátce obnoven v letech 1865 - 1860.
Jihlavský magistrát vykonával trestní
pravomoc na území celého kraje v letech 1787
- 1850.
I v nové době byla Jihlava vždy největším
a nejlidnatějším městem Vysočiny.
V letech 1850 - 1940 a 1945 - 1960 zde sídlil krajský
soud a další regionální instituce. Podle
zákona z roku 1864 obdržela zvláštní
statut, jehož užívala v letech 1865 až 1928
a jenž ji vřadil mezi tehdejší statutární
města. Tím byla postavena na roveň politickým
úřadům první instance a podřízena
přímo Moravskému místodržitelství,
později Zemské správě politické
v Brně.
Také po roce 1945, kdy bylo dovršeno její zprůmyslnění,
zůstala Jihlava nejvýznamnějším
centrem celé rozsáhlé oblasti. Děkuji.
(Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Fejfarovi, prosím pana
poslance Kříže, připraví se pan
poslanec Benda.
Poslanec Karel Kříž: Vážená
paní předsedkyně, dámy a pánové,
dovolte, abych předložil pozměňovací
návrh, který by dost výrazně zasáhl
do § 44, který hovoří o obecní
radě a její skladbě.
Navrhuji ve 4. odstavci tohoto paragrafu ve druhé větě,
kde je stanoven dolní počet obecní rady na
5 osob, změnu na 3 osoby. Tím by se ovšem musela
měnit dikce druhé části věty.
Navrhuji tedy, aby druhá věta čtvrtého
odstavce zněla: "Počet členů
obecní rady je lichý a činí nejméně
3 a nejvýše 13 členů, přičemž
zpravidla nepřesahuje jednu třetinu počtu
členů zastupitelstva".
Poslední větu tohoto odstavce 4 navrhuji zrušit,
vypustit.
Tím pádem bychom ovšem museli zasáhnout
i do odstavce 2 písm. d) a vypustit pod tímto písmenem
celou větu.
Co mě k tomu vede? Vedou mě k tomu signály
z okresu, signály z menších obcí do
3000 obyvatel, kde je stanoven počet členů
zastupitelstva 7 až 15, kde funkci rady plní starosta.
Mnohé tyto hlasy považují starostovskou moc
za příliš silnou a to zvláště
v případech, kdy to je nepovedený starosta.
Domnívám se, že by navrhovaná úprava
věci velmi prospěla. Zvažte to prosím.
Děkuji za vyslechnutí a posouzení.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Křížovi. Prosím
pana poslance Bendu a připraví se pan poslanec Balcárek.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní
předsedkyně, vážený pane ministře,
dámy a pánové, dovoluji si přednést
jen jeden návrh k § 15 ve znění společné
zprávy, kde se původní § 15 - kde byl
souhlas obce s umístěním provozovny - právnické
nebo fyzické osoby - tento paragraf se vypouští
bez náhrady. Já s tím souhlasím,
měli jsme to na ústavně právním
výboru, ale přesto jsem byl upozorněn, že
by obce potřebovaly alespoň vědět,
že provozovna na jejich území je umístěna
z různých důvodů. Ač již
kvůli dislokačním poplatkům, které
ještě půl roku budou platit, tak např.
kvůli tomu, že na orgány obce se občané
chodí ptát, kde je to či ono a obec by potřebovala
vědět, že na té a té ulici je
provozovna ševce nebo někoho podobného. Proto
navrhuji jednu změnu k bodu 9 společné zprávy,
dosavadní § 15 se nahrazuje novým, který
by zněl: "Právnické a fyzické
osoby jsou povinny do 30 dnů oznámit orgánům
obce umístění své provozovny nebo
její části na území obce."
To by byl návrh můj s tím, že by se
bod 9 nahradil, za něj by se doplnil bod 10, kde by bylo
- vkládá se nový § 15a a bylo by znění:
"Obce, v nichž sídlí státní
orgány České republiky jsou povinny zabezpečit
pro tyto orgány důstojné místnosti
odpovídající jejich významu."
Toto by se jenom posunulo a přejmenovalo na § 15a.
Tolik můj návrh. Děkuji vám.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Bendovi, prosím pana poslance
Balcárka, připraví se pan poslanec Foniok.
Poslanec Pavel Balcárek: Vážená
paní předsedkyně, vážené
dámy a pánové, vystupuji s těmito
dvěma pozměňujícími návrhy.
První se vztahuje ke společné zprávě.
Navrhuji doplnění § 14 odst. 1, tj. paragraf
do samostatné působnosti obce patří
nový bod n) a následuje přečíslování
n) až t). Text nového bodu n) by měl znít
následovně: "povinnost zřizování
a spravování veřejných knihoven".
Zdůvodnění - zákon o obcích
ani jeho novela, kterou právě projednáváme
nezakotvuje povinnost obcí zřizovat a spravovat
veřejné knihovny. Vycházím tímto
pozměňovacím návrhem vstříc
široké obci knihovníků. Poukazuji totiž
na tu skutečnost, že při neexistenci zákona
o veřejných knihovnách obecních, který
tuto povinnost obcím přikazoval a to jak v době
první republiky zákonem z roku 1919, tak socialistickým
zákonem o knihovnách z roku 1959. V tomto
zákoně v tomto § 6 dochází už
dnes v celé řadě obcí, konkrétní
fakta mám např. z Brna, k rušení veřejných
knihoven, a to z toho důvodu, že obec dá v
převážné většině
při zvažování výdajů z
obecní pokladny přednost úplně jiným
materiálním zájmům. Knihovny jsou
nuceny z nedostatku finančních prostředků
rušit své místní pobočky, což
poškozuje zejména sociálně slabé
vrstvy obyvatelstva. V knihovnách si knihy vypůjčují
zejména školou povinné a nevýdělečně
činné děti, mládež a důchodci
a to ze 70 % všech jejich návštěvníků.
Tvrdím, že touto málo humánní
politikou by došlo v průběhu dalších
let, pokud bychom nepřijali tento pozměňovací
návrh k velkým kulturním škodám,
že by byla navozena situace, že místo do vyspělé
Evropy, kde jsou ve vyspělých západoevropských
zemí knihovní služby zdarma, bychom se rozjeli
někam do Absurdistanu či Kocourkova, kde se rozdávají
rady, že se knihovny musí samy prosadit, že si
musí samy na sebe vydělat. Knihovny dnes nemají
žádnou ochranu. Současný ministr České
republiky je vydává naprosto v plen tržnímu
hospodářství.
Prosím, abyste podpořili můj pozměňující
návrh, který by přece jenom tento neblahý
vývoj zastavil. Nyní mi dovolte přednést
druhý pozměňující návrh.
Navrhuji vložit k § 34 odst. 1 podle zákona České
národní rady o obcích, který zní
- § 34 odst. 1 člen obecního zastupitelstva
má při výkonu své funkce právo
vložit nový bod d) s tímto zněním:
"účastníci s hlasem poradním
všech jednání obecní rady a jejích
komisí". Zdůvodnění - člen
zastupitelstva by měl mít právo zúčastnit
se jak zasedání rady, tak i všech komisí,
obdobně jak je tomu u poslanců České
národní rady. Děkuji vám za pozornost
a podporu těchto dvou návrhů.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Balcárkovi. Prosím
pana poslance Fonioka, připraví se pan poslanec
Vlk.
Poslanec Karel Foniok: Vážená paní
předsedkyně, vážená sněmovno,
dovolte mi, abych přednesl pozměňovací
návrh. Navrhuji v § 62 zákona č. 367/1990
Sb., připojit odst. 4, 5 a 6, místo navrhovaných
odstavců 4 a 5 ve znění společné
zprávy. Jde o doplnění hlavy IV č.
367/1990 Sb. - náprava nesprávných
opatření.
Navrhované znění odst. 4 § 62 zní:
"V členěných statutárních
městech vykonává působnost okresního
úřadu podle předchozích odstavců
příslušný ústřední
orgán státní správy."
Odst. 5 "V městských obvodech nebo v městských
částech členěných statutárních
měst vykonává působnost okresního
úřadu podle odst. 1 a 2 magistrátní
úřad, který věc předkládá
k rozhodnutí zastupitelstvu města." V odst.
6 je toto znění: "V městských
obvodech nebo v městských částech
členěných statutárních měst
vykonává působnost okresního úřadu
podle odst. 3 magistrátní úřad."
Zdůvodnění - v navrhovaném paragrafu
62 odst. 4 ve znění společné zprávy
vykonává působnost okresního úřadu
magistrát, který věci předkládá
k rozhodnutí zastupitelstvu města. Další
věta ovšem zní: "Není-li zjednána
náprava tímto způsobem u měst uvedených
v první větě, okresní úřad
pozastaví výkon rozhodnutí a předloží
věc k rozhodnutí České národní
radě." Tyto dvě věci si protiřečí.
V první větě statutárním městům
členěným na městské obvody
či městské části se prvoinstanční
stupeň státní správy přenáší
na městské obvody či městské
části a odvolací stupeň na magistrát
města. Je to obdobný vztah jako mezi obcí
a okresem.
Ve větě druhé dochází k zpochybnění
rozhodnutí magistrátu, resp. zastupitelstva města
a do hry vstupuje jako mezičlánek okresní
úřad.
V souvislosti s navrhovanou změnou § 62 dále
navrhuji v § 62a ve znění společné
zprávy tuto změnu: v odst. 1 slova "zastupitelstva
města Brna, Ostravy a Plzně" nahradit slovy
"územně členěného statutárního
města". Je to vlastně naprosto jasné
a vyplývá to ze změny § 62. Děkuji
za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Prosím pana poslance Vlka, připraví
se pan poslanec Hrazdíra.