Předsedkyně ČNR D. Burešová,
místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J.
Kasal, Z. Malík, J. Vlach a 160 poslanců.
Za vládu České republiky: místopředseda
vlády A. Baudyš, ministr životního
prostředí I. Dejmal, ministr vnitra T. Sokol, ministr
práce a sociálních věcí M.
Horálek, ministr zdravotnictví M. Bojar, ministr
spravedlnosti J. Novák.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, prosím, abyste zaujali svá
místa, protože vás chci srdečně
přivítat na dnešní schůzi. Je
nás přítomno 125, takže můžeme
pokračovat v jednání. Srdečně
vítám zejména pana ministra Sokola za vládu
České republiky a chci vás upozornit na to,
že na 35. schůzi České národní
rady jsme schválili naléhavou interpelaci paní
poslankyně Daniely Kolářové na vládu
České republiky ve věci restitučních
nároků rodinného majetku firmy Otta, na akciovou
společnost Rakona a prodeje firmy Rakona firmě Procter
and Gamble. Dále naléhavou interpelaci poslankyně
Gerty Mazalové ve věci poskytnutí dotace
kardiocentrum v Brně. Protože vláda se dostaví
později, ministr Bojar přiletí kolem 11 hod.,
předpokládám váš souhlas s
tím, že obě odpovědi na tyto interpelace
by měly být projednány najednou a vrátili
bychom se k nim odpoledne. Předpokládám váš
souhlas a domnívám se, že o tom nemusím
dát hlasovat, prostě tady vláda není
a skutečně ministr Bojar je mimo území
republiky. Má někdo nějakou námitku?
K věci se vrátíme odpoledne kolem 15 hod.
Dalším bodem, který bychom dnes měli
projednat je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 673 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 758.
Prosím nyní pověřeného člena
vlády České republiky pana ministra Tomáše
Sokola, aby vládní návrh zákona odůvodnil.
Ministr vnitra ČR Tomáš Sokol: Vážená
paní předsedkyně, vážené
dámy, vážení pánové, dovolte
mi, abych z pověření vlády České
republiky uvedl projednání návrhu zákona
České národní rady, kterým
se mění a doplňuje zákon ČNR
č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění
zákona ČNR č. 439/1991 Sb. a
zákona č. 485/1991 Sb. a konečně zákona
č. 553/1991 Sb.
Jistě víte, že úprava o poměru
obcí byla započata v tomto orgánu zhruba
před dvěma lety a prvním výsledkem
této úpravy byl zákon o obcích č.
367/1990 Sb. V dalším průběhu se ukázalo,
že ne vše, co v tomto zákoně bylo přijato
slouží tak, jak bylo předpokládáno
a na druhou stranu, že v tomto zákoně nebylo
upraveno vše, co je z hlediska řádného
chodu věcí třeba upravit. Při hodnocení
úpravy týkající se státní
správy a samosprávy na území České
republiky byly konstatovány tři priority.
Těmi bylo za prvé s ohledem na stabilitu státní
správy zachovat soustavu okresů nejméně
na jedno funkční období a samospráv,
za druhé zrušit okresní úřady
v městech Brně, Ostravě a Plzni a za třetí
legislativně umožnit vytváření
svazku obcí, jimž by obce mohly svěřit
své samostatné působnosti.
V tomto směru byla přijata i některá
usnesení České národní rady
a ve dvou případech takto svými usneseními
rozhodla i vláda České republiky. Uvedená
koncepce byla zejména pro potřeby orgánů
obcí a okresních úřadů zveřejněna
a v zásadě lze říci, že na ni
nebyly negativní ohlasy. K realizaci změněné
koncepce výstavby orgánů státní
správy v České republiky a tím k realizaci
uvedených usnesení České národní
rady byl zpracován a vládou předložen
České národní radě soubor návrhů
zákonů, které obsahově na sebe úzce
navazují.
Na základě usnesení předsednictva
České národní rady se ve výborech
České národní rady projednal pouze
návrh novely zákona ČNR o obcích a
návrh novely zákona ČNR o okresních
úřadech, úpravě jejich působnosti
a o některých dalších opatřeních
s tím souvisejících. Skutečnost,
že nejsou projednávány další návrhy
souvisejících zákonů z předloženého
souboru si vyžádala provedení nezbytných
úprav jak v návrhu novely zákona o obcích,
tak v návrhu novely zákona o okresních úřadech.
Zpracování těchto nutných logických
změn bylo provedeno při projednávání
vládního návrhu novely v jednotlivých
výborech České národní rady
a v úzké spolupráci s předkladatelem.
Nyní konkrétněji k návrhu novely zákona
o obcích. Navrhovaná novelizace vychází
z toho, že obec je základem místní samosprávy.
Sleduje proto především posílení
postavení obcí jako samosprávného
společenství občanů. Obcím
se umožňuje vytvářet dobrovolné
svazky obcí, jímž obec nebo obce mohou svěřit
své samostatné působnosti. Tím se
reaguje na vytváření tzv. euroregionů
a zároveň se naplňuje usnesení ČNR
č. 105 a 150 z loňského roku. Z praktických
důvodů se podrobněji vymezuje okruh otázek,
které patří do samostatné působnosti
obce, při jejichž řešení je obec
vázána zákony a obecně závaznými
právními předpisy. Tím se odstraní
pochybnosti, které vznikaly při rozlišování
samostatné a přenesené působnosti.
Navrhuje se stanovit povinnost obce nechat přezkoušet
odborníkem z oblasti účetnictví, hospodaření
obce za uplynulý kalendářní rok. Účelem
je zabezpečit skutečně objektivní
posouzení hospodaření obce. Zpřesňuje
se vyhrazená pravomoc obecního zastupitelstva, jejíž
výčet je nyní taxativní. Nově
se stanoví možnost rozpuštění obecního
zastupitelstva v případě jeho dlouhodobé
nečinnosti.
Nově jsou koncipovány obecní rady, která
se stávají výkonným orgánem
pouze v oblasti samosprávy. Zřetelně se tak
odděluje výkon samosprávy od státní
správy. Na základě poznatků z praxe
novelizace umožňuje, aby obecní rada v rozsahu,
který si určí, svěřila obecnímu
úřadu ukládání pokut podle
tohoto zákona. Výslovně se řeší
otázka dalšího členství starosty
nebo jeho zástupce v obecní případě
v případě, že tyto osoby rezignovaly
na svou funkci starosty nebo zástupce starosty popřípadě
z ní byly odvolány. Rezignací na tyto
funkce nebo odvoláním z nich končí
jejich členství v obecní radě, ale
ukončením členství v obecní
radě nezpůsobuje zánik funkce člena
obecního zastupitelstva. Zpřesňuje se zřizování
odborů obecního úřadu a jejich postavení
při plnění úkolů v samostatné
i přenesené působnosti. Dochází
též k úpravě postavení tajemníka
obecního úřadu a jeho odpovědnosti
zejména za výkon přenesené působnosti.
V návrhu zákona ve znění uvedeném
ve společné zprávě výborů
České národní rady je uvedena i povinnost
obcí, v nichž sídlí státní
orgány České republiky, zabezpečit
pro tyto orgány místnosti, odpovídající
jejich významu.
Stanovení této povinnosti je nezbytné pro
zabezpečení řádného výkonu
státní správy. Podle poznatku totiž
některé obce nejenže neposkytují orgánům
státní správy potřebnou pomoc při
řešení této problematiky, ale i někdy,
jako vlastníci příslušných objektů,
dávají státním orgánům
výpověď z nájmu, aniž by jakýmkoliv
způsobem byla zajištěna nezbytná náhrada
za vyklizované prostory.
Dovolte mi vyjádřit přesvědčení,
že návrh zákona, který je předkládán
k projednávání v podstatě splňuje
cíl, kterým je vytvořit další
nutné předpoklady pro rozvoj samosprávy obcí
a pro racionální výkon státní
správy orgány obce. Společná zpráva,
tak, jak byla zpracována, v podstatě není
předkladatelem, to je českou vládou, žádným
způsobem zpochybňována, pokud jde o úpravy
tam navrhované, a z toho směru nejsou žádné
námitky. Mám tedy za to, že lze navrhnout,
aby takto předložená novela ve znění
společné zprávy byla schválena. Dámy
a pánové, děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministrovi a prosím společného
zpravodaje výboru ČNR pana poslance Josefa Ježka,
aby se ujal slova.
Poslanec Josef Ježek: Vážená
paní předsedkyně, dámy a pánové,
vystoupení zástupce vlády mě přivedlo
do velikých rozpaků a mým úkolem je
mimo jiné na jeho vystoupení reagovat.
Na začátek bych připomněl, že
zákon o obcích byl projednáván v této
sněmovně 4. září 1990. Byla
to v podstatě první složitější,
respektive velmi složitá legislativní akce,
kterou tento parlament podstoupil. Již tehdy jsme si byli
vědomi tlaku času, abychom nezkomplikovali přípravu
voleb do obecních zastupitelstev, tak jsme zákon
o obcích schválili s vědomím určitých
nedostatků, mezer, čili již tehdy si leckdo
z nás uvědomoval nutnost novely tohoto zákona.
Dostáváme se tedy k tomu po jednom a tři
čtvrtě roce a ve velmi komplikované situaci,
dané tím, že vládní koncepce
místní správy, jak byla formulována
v usnesení vlády z 21. srpna 1991, byla rozhodnutím
předsednictva tohoto parlamentu fakticky odmítnuta.
To je třeba říci. Jde o to, že velmi
zhoubný princip, že státní správa
i samospráva je dvoustupňová, vedl k vypracování
návrhu zákona o zemské samosprávě
typu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Takže i zastánci zemského zřízení
měli dostatečný počet důvodů,
aby s tím nesouhlasili a vznikly tedy další
návrhy zákona o zemském zřízení
za situace, která potom následovala. Dále
v lednu, když bylo připomínkové řízení
k návrhu zákona o obcích a dalších
zákonů s tím souvisejících,
zástupci obcí velice pobouřeně reagovali
na situaci, kdy bylo zřejmé, že vláda
především se snaží vyřešit
organizaci státní správy a samospráva
obcí je cosi, co je navíc, co je jakési nutné
zlo takto většinou chápali vládní
zásahy. Mohu vám říci, že i některá
ustanovení, která byla ve vládním
návrhu zákona, vznikla na základě
připomínek Svazu měst a obcí. Některé
dokonce, mohu říci, jsem navrhl Svazu měst
a obcí já a na základě jejich požadavku
se dostaly do konečného znění návrhu
zákona.
Problém projednávání vládního
návrhu zákona v ČNR, resp. ve výborech
byl ten, že bylo nutno do vládního návrhu
zákona promítnout fakt, že nebude přijat
návrh zákona o zemské samosprávě,
ale také že nebude přijat samostatný
zákon o statutárních městech, který
byl připravován. Znamenalo to tedy, že ve výborech
České národní rady se musel vládní
návrh zákon. vlastně předělávat
a přetvářet. Z toho důvodu je vládní
návrh zákona vlastně předkládán
ve znění společné zprávy. Celou
řadu věcí bylo nutno změnit, čili
tento návrh zákona vlastně vznikl ve výborech
České národní rady.
Jako nejsložitější záležitost
se ukázal problém statutárních měst.
Jak se možná někdo z vás pamatuje, 4.
září až na plenárním zasedání
byl změněn § 3 zákona o obcích,
kterým se ze zákona určitá města
staly městy statutárními. Je to Plzeň,
Ostrava. Brno a dalších 10 měst.
Připomenul bych jenom situaci, která tehdy byla,
protože v létě koloval po vlastech českých
jeden z návrhu zákona o obcích, kde bylo
navrhováno takové řešení, aby
tato města měla postavení okresu, pak se
od toho zase ustoupilo a tak vznikala velmi zmatená a chaotická
situace v období přípravy komunálních
voleb. Čili i z tohoto důvodu i já jsem po
domluvě s předsedou vlády formuloval
pozměňovací návrh, který byl
tehdy odhlasován. Stalo se pouze to, že těmto
13 městům jsme dali právo mít primátora,
možnost členit se na městské části
a městské obvody.
Nyní, v průběhu projednávání
vládního návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon ČNR
o obcích, přišli představitelé
statutárních měst s požadavkem, abychom
v rámci této novely uzákonili jejich faktické
postavení na úrovni okresu. Výbor pro územní
správu a národnosti tuto věc řešil
v podstatě 2 dny, jednak na zvláštní
poradě se zástupci statutárních měst,
vesměs primátory, jednak na jednání
výboru, přičemž musím říci,
že jednání výboru se odehrálo
v situaci zcela nedůstojné a chaotické, takže
nebylo jasné, kdo je poslanec, kdo je primátor nebo
poradce a předsedající měl někdy
práci, aby zjistil, kdo hlasuje. Říkám
to proto, že přece jenom některá nedopatření,
která na tomto jednání vznikla, se do znění
společné zprávy dostala. Nebudu opakovat
základní změny, které oproti původnímu
znění společná zpráva obsahuje
a upozornil bych ještě na některá, o
kterých se pan ministr Sokol nezmínil. Za prvé
je dost důležité, že v § 3 je učiněn
pokus o definici statutárního města - lepší
zatím nikdo nevymyslel - a tam není uvedeno, že
tato města mají postavení okresů.
Vzhledem k usnesení České národní
rady, že soustava okresů by se do konce volebního
období zastupitelstev v obcích neměla měnit,
tak postavení okresu tato města nemají. Naopak
se řeší otázka Brna, Ostravy a Plzně,
kde na základě našeho usnesení je zrušen
okresní úřad, navrhuje se zřízení
magistrátu a tato tři města samozřejmě
postavení okresů mají, což je v souladu
se zákonem o územním členění
státu.
Dále ve znění společné zprávy
je podrobněji a detailněji upravováno slučování
obcí, rozdělení obcí. Další
důležitá změna je nové znění
§ 15. Paragraf 15 původně obsahoval ustanovení
o souhlasu obcí s umístěním provozovny.
Tento paragraf byl vypuštěn a nahrazen novým
zněním ze dvou zásadních důvodů.
Za prvé se ukázalo, že je zcela neřešitelným
problémem formulovat, co je a co není provozovna.
Za druhé existuje celá řada právních
úprav, které umožňují řešit
konflikt určitých zájmů obce a zájmů
tvorby a ochrany životního prostředí.
S výjimkou několika jsme žádné
tyto zákony před necelými dvěma lety
neměli. Tato věc se řeší zvláštními
zákony. Navíc byl novelizován zákon
o územním plánování a stavebním
řádu.
Oddíl druhý obsahuje ustanovení o dobrovolných
svazcích obcí a jiných seskupeních
obcí. Zde je akceptován vládní návrh,
ale veškeré diskuse, které se o tom vedly,
dovolují říci, že je to nedostatečné.
Mělo by to být nahrazeno přesnější
a detailnější právní úpravou.
Vychází se z toho, že obec je podle občanského
zákoníku právnickou osobou a na obce se aplikují
příslušná ustanovení občanského
zákoníku o sdružení právnických
osob. Ovšem dohled nad těmito svazky obcí tento
zákon v podstatě neřeší. Ale
to je celá slabina našeho obecního řízení.
I v evropské chartě místní samosprávy
je samostatná část věnována
dozoru nad obcemi. U nás stále panuje představa,
že to je pro samosprávu nepřípustné.
Já tvrdím, že naopak je to v zájmu samosprávy.
Proto je to také v evropské chartě.
Bylo tady zmíněno, že nyní obecní
rada by měla ztratit odpovědnost za výkon
státní správy v obci. Tuto působnost
má nyní starosta. Bohužel v ustanoveních
o starostovi nic takového zatím nenaleznete a odpovědnost
starosty vlastně vyplývá pouze nepřímo
z ustanovení o tajemníkovi. Čili to je jasná
mezera v zákoníku. Další mezera v zákoně,
kterou se zatím nepodařilo vyřešit,
je, že není jasné, jaká procedura se
použije při jmenování tajemníka
v Plzni, Brně, Ostravě, v částech
a obvodech statutárních měst. Za největší
a nejspornější část společné
zprávy považuji ustanovení § 61, ve kterém
je zcela neorganicky obsaženo ustanovení - je to §
61 2 b) - kde je řečeno, že v ostatních
územně členěných statutárních
městech vykonávají pro území
města státní správu - rozumí
se magistráty měst, těch deseti, nikoliv
v Plzni, Brně, Ostravě, která ke dni 30.
června 1992 příslušela okresním
úřadům atd., čili deseti magistrátům,
resp. úřadům měst České
Budějovice, Karlovy Vary, Ústí nad Labem,
Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Olomouc, Opava,
Zlín a Havířov, se svěřuje
výkon státní správy, ale nikde jinde,
jak v této novele, tak v novele zákona o okresních
úřadech nenaleznete další ustanovení,
která by toto umožňovala. Je to část
zákona zcela neorganická. Domnívám
se, že tento problém není vyřešen,
není dořešen a mělo by to z tohoto zákona
vypadnout. Jde o to, že pokud by přibylo v České
republice 10 dalších subjektů, které
mají postavení okresu de facto, tak počet
celků, které jsou na jednu vládu, se ještě
dále zvyšuje. Vznik další úrovně
správy krajské nebo zemské je zcela evidentní
a jak víme, nic takového se neřeší.
Další konkrétní skutečnosti,
které z toho vyplývají, zazní v diskusi
o zákonu o okresních úřadech. Já
jsem vám řekl celou řadu problémů,
které tento vládní návrh zákona
ve znění společné zprávy má.
Ale přesto chci doporučit sněmovně,
abychom tento zákon ve znění společné
zprávy - doufám s řadou konkrétních
a užitečných návrhů - schválili
a všechny příslušné nedostatky
řešili tím způsobem, že bychom
měli přijmout usnesení, které zavazuje
vládu, aby tyto nedostatky, mezery, byly urychleně
vyřešeny. Aby ještě do konce roku
nový parlament mohl zjednat nápravu. Navrhuji postup
podobný tomu, jaký byl zvolen při schvalování
zákona o hospodářských komorách
včera. Doufám, že výbor pro územní
správu a národnosti bude schopen takovéto
usnesení na základě vašich návrhů
a připomínek přijmout. Děkuji Vám
za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu společnému zpravodaji za
jeho zprávu. Nemám tu zatím žádnou
písemnou přihlášku do rozpravy. Prosím
paní poslankyni Marvanovou a prosím, aby pracovnice
Kanceláře začaly sbírat přihlášky,
pokud mají poslanci zájem v diskusi vystoupit.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážená
paní předsedkyně, vážená
sněmovno, ráda bych se ve svém příspěvku
soustředila především na jeden problém,
na který upozornil už společný zpravodaj
sněmovny, a to na ustanovení předloženého
návrhu zákona, které pojednává
o dobrovolných svazcích obcí. Jde o ustanovení
§ 20 a) a 20 b) společné zprávy. Ztotožňuji
se s míněním pana zpravodaje, že tato
ustanovení naprosto nedostatečně zpracovávají
tuto problematiku a mohou v praxi způsobit mnoho problémů,
protože v nich jsou četné mezery. Ráda
bych vás na některé problémy upozornila
a ráda bych také přednesla některé
pozměňovací návrhy, které by
snad mohly situaci alespoň částečně
řešit.
Paragraf 20 a) řeší celou problematiku tím,
že vlastně odkazuje na ustanovení občanského
zákoníku, na sdružení právnických
osob, které jsou právnickou osobou, tedy svazky
obcí mají být také právnickou
osobou, jako všechny jiné právnické
osoby. V § 20 a) odst. 2 se říká, že
předmětem činnosti svazku nemůže
být výkon státní správy a pravomoci
obce uvedené v § 14 odst. 1 ve vyjmenovaných
ustanoveních tohoto paragrafu. To znamená, že
pravomoci svazku jsou vlastně vymezeny negativně
a z toho bych výkladem dovodila - myslím, že
ten výklad je správný - že všechny
ostatní pravomoci, které jsou v samostatné
působnosti obce, může obec na svazek přenést.
Podíváme-li se na ustanovení § 14, odst.
1, tedy na ta písmena, kde jsou uvedeny pravomoci, které
mohou být na svazek přeneseny, pak z toho vyplývá,
že svazky zřejmě mohou zakládat a zřizovat
právnické osoby a zařízení
- zřejmě zařízeními se myslí
rozpočtové a příspěvkové
organizace - ale zde bych ráda upozornila na to, že
to neumožňují rozpočtová pravidla
republiky.
Podle rozpočtových pravidel republiky totiž
rozpočtové a příspěvkové
organizace mohou zřizovat pouze ústřední
orgány, okresní úřady nebo obce, nikoli
svazky obcí jako samostatné právnické
osoby.
Zde upozorňuji na první právnický
problém, který v praxi může způsobit
problémy při výkladu.
Dále na svazek obcí by mohla být přenesena
pravomoc vydávání obecně závazných
vyhlášek. Nevím, zda to bylo úmyslem
vlády a zda je to úmyslem naší sněmovny.
Nemyslím si, že by svazky obcí měly
vydávat s působností pro svazek obcí
vyhlášky a nevím ani, v kterých věcech
by se tak mělo stát. Stejně tak nevím,
zda by měla být na svazek přenesena působnost
ve věci zajišťování místních
záležitostí veřejného pořádku
a zřizování obecní a městské
policie. To by se pak mohlo chápat jako nepřímá
novelizace zákona o obecní policii.
Takových problémů bychom našli více.
Podle mého názoru vyplývají z toho,
že není pozitivně vymezeno, jaké pravomoci
obcí mohou být na svazek přeneseny.
Dále bych ráda upozornila na problém, o kterém
se už zmínil pan společný zpravodaj,
že v ustanoveních společné zprávy
v § 20 a) a 20 b) není naprosto zakotvena žádná
kontrola a dohled ať už ze strany státu, či
kontrola ze strany občanů obcí, které
vytvořily svazek.
Pan společný zpravodaj upozorňoval na to,
že je obecným problémem, že není
v našem právním řádu zatím
zakotvena veřejná právnická osoba,
která by byla ve svých právních úkonech
omezována zákony. Obce jsou právnické
osoby, přesto jsou z obecního zákona přece
jen určitým způsobem kontrolovány,
nějaký dohled tam je zakotven, mají např.
povinnost sestavovat rozpočet, občané mají
právo podávat orgánům obce petice,
návrhy, mají právo zúčastňovat
se jednání obecního zastupitelstva, mají
právo nahlížet do zápisů o jednáních
a podobně.