Jenom bych uvedl stručně rekapitulaci té
části společné zprávy, kterou
bychom se později měli zabývat. V §
2 bych vám tady chtěl podtrhnout, že k podpoře
podnikatelských aktivit mimo zemědělství,
potravinářství a lesnictví, k prosazování
a ochraně zájmů a zajišťování
potřeb svých členů se zřizuje
Hospodářská komora České republiky
a k podpoře podnikatelských aktivit v zemědělství,
potravinářství a lesnictví, k prosazování
ochrany zájmů a zajišťování
potřeb svých členů se zřizuje
Agrární komora České republiky.
V § 4 jsou základní působnosti
Hospodářské komory.
V § 5 je ustanovení, jak vzniká členství
v Hospodářské komoře.
Velice důležité jsou prvky kontrolní
a to je v části páté, ve společných
a závěrečných ustanoveních.
Je to § 20 "Dohled", kde představenstvo
komory, tedy obou komor, předloží vládě
České republiky do 15 dnů od schválení
sněmem statut, jednací řád, volební
řád a příspěvkový řád
komory. Vláda rozhodne do 30 dnů od předložení
statutu, jednacího, volebního a příspěvkového
řádu o jejich potvrzení, Jestliže je
nepotvrdí a jsou-li v rozporu s obecně závaznými
předpisy, předloží je České
národní radě.
Dále bych chtěl zdůraznit, že v §
22 je ošetřen vznik komory, to je velice důležitá
věc, která byla terčem obav zástupců
podnikatelů, jak vlastně Obchodní komora
vznikne a obava, nebude-li vytvořena na základech
dřívějších starých struktur.
Tady je ustanovení § 32, že do 60 dnů
od účinnosti zákona jmenuje vláda
25 členné přípravné výbory
obou komor, přičemž bude dbát zastoupení
různých podnikatelských činností.
Tyto přípravné výbory svolají
jednání sněmu komor.
Chtěl bych vás ještě upozornit v závěru
na § 25, kde mají obě komory rozdílnou
účinnost zákona. Vzhledem k větší
zformovanosti podnikatelských aktivit mimo zemědělství,
potravinářství a lesnictví je účinnost
pro Hospodářskou komoru 1. července 1992,
Agrární komora, čili zákon pro Agrární
komoru nabývá účinnosti 1. lednem
1993. To proto, aby v každém případě
v Agrární komoře byly už subjekty po
privatizaci a transformaci.
Dovolte mi, abych pro zjednodušení našeho jednání
vám navrhl, abyste přijali návrh ústavně
právního výboru, národohospodářského
výboru a výboru pro obchod a cestovní ruch,
a abychom projednávali zákon 484 ve znění
společné zprávy, která začíná
na straně 6, tisk 782.
Pokud si otevřete společnou zprávu 782 na
str. 6, za třemi velkými X začíná
celý text společné zprávy, kterou
navrhuji přijmout jako materiál, o kterém
budeme jednat.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Budinskému. Jsem toho názoru, že
je třeba o jeho návrhu dát hlasovat. Prosím
proto všechny poslance, kteří jsou v předsálí,
aby přišli do sněmovní síně,
skrutátorky prosím o zjištění
kontrolního součtu.
Poslanec ČNR Vladimír Budinský: Využiji
chvilky času a žádám vás, abyste
po rozpravě předkládali své návrhy
písemně pro zjednodušení přípravy
hlasování o těchto návrzích.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
za upozornění. Dámy a pánové,
společný zpravodaj navrhl, abychom za základ
projednávání tohoto návrhu zákona
vzali tu část společné zprávy,
která na str. 6 společné zprávy představuje
názor výboru ústavně právního,
národohospodářského a výboru
pro obchod a cestovní ruch.
Kdo souhlasí s tím, abychom tuto verzi vzali za
základ projednávání tohoto zákona,
ať zvedne ruku. 95.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 5.
Kdo nehlasoval? 1.
Za základ byl vzat tento návrh.
Nyní je tudíž možno otevřít
rozpravu, do které se prozatím přihlásil
pan poslanec Popovič a pan poslanec Benda. Prosím
pana poslance Popoviče, aby se ujal slova.
Poslanec ČNR Pavel Popovič: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
po úvodním slově kolegů předkladatele
a zpravodaje mohu být poměrně stručný
pokud se týká historie a vývoje tohoto návrhu
zákona. Faktem ovšem je, že tento návrh
byl zpracováván poměrně velmi rychle
a nebylo možno vzít v úvahu některé
drobné problémy, které se vyskytly v podstatě
až při projednávání v ústavně
právním výboru. Dovolím si proto přednést
několik pozměňovacích návrhů.
Dále si dovolím přednést návrh
usnesení, které by obsahovalo doporučení
vládě České republiky. Jedná
se totiž o následující problém.
V současné době stále ještě
existuje Československá obchodní a průmyslová
komora zřízená v ostatních částech
již neplatným zákonem o stycích se zahraničím.
Pouze ta část, kterou byla zřízena
Československá obchodní a průmyslová
komora, je stále v platnosti. Jde ovšem o federální
normu, do které zasáhnout nemůžeme a
v okamžiku, kdy bude v účinnosti slovenský
zákon o Slovenské obchodní a obchodní
komoře, dále náš zákon o hospodářské
komoře České republiky, vznikne zde podivný
stav tří komor, které budou neprovázané.
V době přípravy posledního textu,
který máte před sebou a kterým se
budete zabývat, jsme si samozřejmě byli vědomi
této skutečnosti a jednali jsme i se slovenskými
partnery, s přípravným výborem Slovenské
obchodní a průmyslové komory.
Dospěli jsme k jednoznačnému závěru,
a to za souhlasu podnikatelských sdružení v
České republice a představitelů slovenské,
zákonem již zřízené komory, že
bude naprosto nezbytné vytvořit orgán na
federální úrovni. Zjistili jsme však,
že tento orgán není třeba vytvářet
federálním zákonem, že základem,
jak je ostatně náš návrh zákona
koncipován, budování komor zdola, budou opět
komory republikové, které na základě
dohody, konsensu obou stran vytvoří federální
komoru, která bude reprezentovat československé
podnikatele navenek, v zahraničí, jak je to všude
zvykem.
Tento stav je ovšem třeba nějakým způsobem
zveřejnit, a domnívám se, abychom na tomto
místě vyjádřili svou odpovědnost
za takovýto stav a za budoucnost podnikání
v této sféře, že je třeba to
vyjádřit alespoň usnesením, které
přijme některá doporučení vládě.
Dovolil jsem se ho zkoncipovat a dovolím si ho posléze
přednést.
Předkládám některé pozměňovací
návrhy. Některé jsou pouze drobné,
týkají se jazykových úprav, snad k
větší kráse tohoto zákona, některé
jsou zásadnějšího charakteru. Všechny
byly konzultovány s těmi, kterých
se tyto úpravy týkají.
Ještě bych snad chtěl předeslat, že
nikdo ze skupiny předkladatelů a domnívám
se, že ani nikdo z výborů, které zákon
projednávaly, se nedomnívá, že zákon
je dokonalý. Vytváříme ho v době,
kdy vlastně vzniká podnikatelská aktivita
a kdy je zapotřebí nezbytně a co nejrychleji,
a jestliže říkám co nejrychleji, jsem
si vědom lhůty 9 měsíců, která
je v zákoně uvedena od jeho účinnosti,
zorganizovat podle mého odhadu přes 2 milióny,
opakuji přes 2 milióny podnikatelských subjektů.
Jestliže tento zákon přijmeme, zavážeme
jím 2 milióny podnikatelských subjektů
do určité přísné organizace,
uložíme i určité povinnosti a zároveň
i umožníme vnitřní kontrolu a samočištění
podnikatelské činnosti.
Nedomnívám se, že tento zákon je dokonalý.
Tento zákon vytváří pouze podklad
pro vznik podnikatelských struktur, tak jak jsou organizovány
ve světě a v Evropě, a nepochybně
čas ukáže, co v něm je třeba
znovelizovat a opravit.
Na druhé straně se ovšem domníváme,
že je natolik flexibilní, že poskytne poměrně
širokou možnost vnitřní organizace podnikatelských
struktur v komorách.
Nyní ke konkrétním návrhům.
V § 2, odst. 1/ a 2/ navrhuji vypustit slova "potravinářství"
a čárku před nimi. Nejde o pouhou jazykovou
úpravu, ale jde vlastně o úpravu oborů
činnosti komor. Je tomu tak z následujících
důvodů.
Obrátili se na mne a myslím, že i na některé
další kolegy, potravináři, na mne konkrétně
společenstvo mlynářů, společenstvo
řezníků a dalších, kteří
tvrdí, že především jejich činnost
je legalizována na základě zákonných
předpisů, které se týkají hospodářské
a nikoliv zemědělské činnosti a že
jejich činnost má spíše blízko
k průmyslové výrobě. Proto se domnívají,
že by neměli být za každou cenu a násilím
podřazeni pod agrární komoru společně
s podnikáním, které je řízeno
zcela jinými předpisy, než je konkrétně
živnostenský zákon, tj. lesnictví a
zemědělství.
Domnívám se, že tento jejich názor je
správný a vypuštěním slova "potravinářství"
docílíme toho, že potravináři
podle charakteru své činnosti si budou moci vybrat
v těchto dvou komorách. Ti, kteří
mají pocit, že jsou blíže k činnosti
hospodářské, tzn. průmyslové,
se přikloní ke komoře hospodářské,
ti ostatní ke komoře zemědělské.
Další pozměňovací návrh
k § 2, odst. 5/: navrhuji slovo "sídlo"
nahradit slovem "sídlem" a spojku "a"
nahradit středníkem.
Je to jenom z hlediska čistoty vyjádření
v této větě. Další návrh
je daleko podstatnější. Týká
se sídla agrární komory. Prosil bych, aby
to bylo vzato bez předpojatosti, nechci tady vystupovat
jako pragocentrista, v žádném případě,
protože se domnívám, že sídlo komory
má být tam, kde je to nejprospěšnější
těm, kterým komora slouží. Už při
jednání ústavně právního
výboru se na nás obrátil Svaz soukromých
zemědělců s tím, že umisťovat
sídlo komory do Olomouce je pro ně příliš
drahé. Jestliže komora v rámci plnění
svých úkolů má jednat také
s ústředními státními
orgány, tak je nezbytné, aby byla umístěna
v Praze. Já se cítím povinován tento
návrh přednést, protože to je názor
toho, komu bude zákon sloužit. Nicméně
je třeba, aby o něm sněmovna rozhodla. Čili
navrhuji slovo "Olomouc" nahradit slovy "hlavní
město Praha" a slovo "Praha" nahradit též
slovy "hlavní město Praha", jak už
tady zaznělo včera.
Třetí návrh je k § 3 - za stávající
odst. 5 doplnit nový odst. 6 tohoto znění:
"společenstva jsou povinna řídit se
statutem, jednacím a volebním řádem
komory" - dosavadní odst. 6 přečíslovat
na odst. 7. Domnívám se, že je to logický
závěr, který i společenstvům,
která jsou v podstatě organizována mimo komory,
přikazuje řídit se základními
předpisy komory.
Čtvrtý návrh je k § 5 odst. 1 a 2 -
nahradit přechodník "provozující"
slovem "provozují". Význam se nemění,
domnívám se, že to je pouze čistší.
V odst. 1 za slovo "podnikatelskou" doplnit odkaz č.
3 a pod čarou doplnit odkaz na ustanovení §
2 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník.
Tam totiž tento odkaz vysvětluje, jak je přesně
definována podnikatelská činnost v obchodním
zákoníku. Domnívám se, že je
instruktivní a patří k věci.
Pátý návrh je k § 8 odst. 3 - slovo
"schvaluje" nahradit slovy "rozhoduje o statutu".
Docílíme tak jednotné úpravy u okresní,
a tedy velké republikové komory.
V § 11 odst. 2 písm. b) - nahradit slovo "místopředsedy"
slovem "místopředsedů". Opět
je to spíš kosmetická úprava.
V § 13 odst. 3 - z důvodu jednotné úpravy
v celém zákoně před všechna slova
"většina" doplnit slovo "nadpoloviční".
To jsme při konečné redakci přehlédli
a nevrátili jsme se k tomu. V § 13 odst. 5
slova "stanovit odchylky" navrhujeme nahradit slovy
"upravit usnášení sněmoven odlišně".
Domnívám se, že je to přesnější
a libozvučnější vyjádření.
Poslední můj návrh je návrh nikoli
kontroverzní. Já osobně jsem toho názoru,
že nelze dost dobře u těchto komor upravit
v tomto okamžiku ingerenci, resp. dohled státu nad
činností komor. Proto bez dalšího zdůvodňování
navrhuji vypustit § 20 textu, který máte před
sebou, ostatní ustanovení přečíslovat.
To jsou všechny návrhy, které se týkají
znění textu zákona. Pokud se týká
usnesení směrem k vládě ČR,
navrhuji toto znění:
Česká národní rada doporučuje
vládě ČR:
1. vyvinout zákonodárnou iniciativu, která
navrhne následující řešení
situace stávající Československé
obchodní a průmyslové komory. Zákonem
FS nebo zákonným opatřením předsednictva
FS zrušit ustanovení § 43 až 51 zákona
42/1980 Sb., o hospodářských stycích
se zahraničím, vyhlášku č. 14/1988
Sb., kterou se vyhlašuje řád rozhodčího
soudu ČSOPK ve znění pozdějších
změn. ČSOPK však zanikne až dnem, kterým
zahájí činnost federální orgán,
vytvořený Hospodářskou komorou ČR
a Slovenskou obchodní a průmyslovou komorou. Majetek
ČSOPK rozdělit v poměru 2:1 mezi Hospodářskou
komoru ČR a Slovenskou obchodní a průmyslovou
komoru. Rozhodnout o navrácení nemovitého
majetku bývalé Obchodní a průmyslové
komory, zestátněného v roce 1949, tak, že
právním nástupcem bude uznána Hospodářská
komora ČR, a to v rámci zákona 92/1991 Sb.
Do tohoto rozhodnutí rozhodnout o bezplatném
nájmu tohoto majetku Hospodářskou komorou
ČR. Podobný postup zvolit i u majetku, který
by měl být vrácen agrární komoře;
2. zabezpečit materiálně a finančně
činnost přípravných výborů
komor;
3. provést lustraci všech členů přípravných
výborů komor před jejich jmenováním;
Jenom velice stručně si dovolím zdůvodnit
ustanovení, která zasahují poměrně
hluboko do majetkové sféry českého
státu.
Obchodní a průmyslová komora před
válkou měla poměrně rozsáhlý
a značný nemovitý majetek. Tento majetek
je v současné době většinou ve
vlastnictví státu a domnívám se, že
by bylo pouze spravedlivé té obrovské organizaci,
která bude pilířem československého
hospodářství, tento majetek vrátit,
aby vůbec mohla začít provozovat činnost.
Protože zorganizovat přes 2 milióny subjektů
nelze bez hmotného zabezpečení, bez prostor
a dalších náležitostí. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Popovičovi. Prosím nyní, aby
se slova ujal pan poslanec Benda, jako poslední z písemně
přihlášených.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající,
vážené dámy, vážení
pánové, dovolím si předložit
tři pozměňovací návrhy, doufám,
že ne příliš složité. První
je k § 5 odst. 5, kde se domnívám, že
došlo k určité nepřesnosti a byl jsem
na to upozorněn, kde navrhuji za znění, které
tam v tuto chvíli je, dát středník
místo tečky a doplnit: "u samostatně
hospodařících rolníků členství
vzniká dnem zápisu do evidence". Je totiž
otázka, zda by se zápis do evidence dal brát
jako oprávnění. Myslím si, že
by bylo lepší, aby to bylo takto jasně formulováno.
Protože samostatně hospodařící
rolníci nepodnikají podle živnostenského
zákona, ale podle jiných předpisů.
Možná s odkazem na zákon 219 ve znění
pozdějších předpisů. Totéž
vlastně v § 5 odst. 7 - obdobná úprava.
Udělá se středník na konci věty
v současném znění a další
znění bude "u samostatně hospodařících
rolníků členství zaniká dnem
vynětí z evidence". Opět odkaz na zákon
219/1991 ve znění pozdějších
předpisů. To je jeden návrh.
Druhý návrh, který podávám,
se týká § 4 odst. 1 bod c), kde bych navrhl
doplnit v rámci toho, aby komora byla v užší
spolupráci se státní správou, v tom,
co by měla dělat, toto znění: §
4 odst. 1 písm. c) - "organizuje vzdělávací
činnost" (a doplňuje se) "a spolupracuje
s orgány státní správy v zajišťování
informačního servisu, profesního vzdělávání
a forem rekvalifikace a při řešení problémů
zaměstnanosti". Je to doplnění, aby
zde byla tato povinnost vazby.
Dále bych si dovolil vyjádřit se k některým
návrhům, které podal pan poslanec Popovič,
protože se přiznám, že některé
z nich se mi příliš nelíbí. Za
prvé - k § 2 vypustit slovo "potravinářství".
Nepokládám to za příliš šťastné,
protože se velice často mluví o tom, že
by mělo dojít k propojení prvovýroby
a zpracovatelského průmyslu. Rozdělení
do dvou komor a toto vypuštění bych nedoporučoval.
Druhou poznámku mám k § 3, kde navrhuje vložit
zvláštní odstavec. Upozorňuji, že
vztah okresní komory a komory jako takové také
není takto upraven.
Okresní komora také nemá povinnost se řídit
jednacím řádem komory. Tu mají členové,
členové společenstva ji mají také
a domnívám se, že na společenstvo by
se to vztahovat nemělo. Čili tento návrh
bych také nedoporučoval přijmout.
A poslední je k dohledu. To jsme zpracovávali
na ústavně právním výboru dost
dlouho a domníváme se, že je to optimální
řešení, které ani příliš
nezasahuje ani nedá volnost komorám. Také
to nedoporučuji vypouštět.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Bendovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec
Stibic.
Poslanec Jaromír Stibic: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové.
Na formulaci návrhu zákona o agrárních
komorách se pracovalo více než rok a peripetie
byla velice složitá a bolestná. Výsledkem
je tento návrh a musím konstatovat, že ač
v řadě sousedních států a také
na Slovensku agrární komory byly zřízeny
samostatným zákonem, v České republice
to možné nebylo. Musím hodnotit úsilí
a zejména obratnost jmenovaných poslanců,
kteří v hodině dvanácté dokázali
agrární komory zapracovat do tohoto návrhu,
ale musím poznamenat, že to má pro zemědělce
některé deprimující aspekty, což
pravděpodobně nebude nikoho zajímat.
Rád bych nejdříve reagoval na jeden návrh
pana poslance Popoviče a současně opačný
návrh pana poslance Bendy, který se týká
vypuštění slova "potravinářství".
Domníval jsem se, že jsme ve shodě v tom, že
potravináři mají na vůli zapojit se
bud do hospodářské nebo do potravinářské
komory, nebo do obou. Z obou těchto návrhů
bych si dovolil syntetizovat takové znění,
aby slovo "potravinářství" bylo
vypuštěno pouze v § 2 odst. 1 a rovněž
tak v § 5 odstavec 1, což by znamenalo, že potravinářští
podnikatelé se mohou anebo ze zákona mohou být
členy hospodářské komory. A protože
jsou uváděni - to bych tam nechal - agrárních
komor, slovo potravinářství bych nechal,
což by umožnilo, že když budou chtít,
budou členy agrární komory nebo podle dalšího
znění obou.
Mám tyto další návrhy. § 2 odstavec
4 slova "a zapisují se" nahradit zněním
"a s výjimkou agrárních komor se zapisují".
Naším smyslem nebylo, aby se komory zapisovaly do
rejstříku.
Dále v § 3 odstavec 5 slova "vzniklá na
základě zvláštního zákona"
navrhuji vypustit.
§ 8 odstavec 1 za stávající znění
doplnit větu "u agrární komory mohou
být delegáty všichni členové
komory". Totéž záleží na počtu
subjektů a někde skutečně se ukáže
zbytečné, aby byli voleni delegáti. Dlouho
jsem si lámal hlavu, jak to formulovat a neviděl
jsem jinou možnost než to umožnit tímto
způsobem.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Stibicovi, hlásí se pan poslanec Váca.
Poslanec Oldřich Váca: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
chtěl bych podpořit návrh kolegy poslance
Popoviče na vyškrtnutí slova "potravinářství"
v § 2 odstavec 1 a 2, a to především z
toho důvodu, protože účast prvovýroby
v potravinářské výrobě není
zájmová účast, ale ekonomická,
majetková účast ve výrobních
hospodářských zařízeních,
a to je něco zcela jiného než zařazení
výrobní továrny, jatek, čehokoli do
zemědělské prvovýroby, do agrární
komory, kde se řeší zcela jiná problematika.
Domnívám se, že nelze slučovat tyto
dvě věci, kde jde o majetkovou účast
a o přímou činnost.