Česká národní rada 1990 – 1992

Druhou připomínku mám k bodu 5 společné zprávy § 18 odst. 2, písm. c). Tady nám pan ministr Ježek vysvětlil, že se nejedná o přesun finančních prostředků. To jsme pochopili ve výboru špatně. Doporučil bych změnu dikce, tak jak je ve společné zprávě uvedena, takto: rozsah akcií (protože půjde o akcie) a jejich rozdělení pro tento účel - a dál už to bude pokračovat, jak to tam je - schvaluje ČNR na návrh vlády ČR. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Hájkovi. To byl poslední příspěvek do rozpravy, takže rozpravu uzavírám. Ptám se pana ministra, zda-li hodlá vystoupit a reagovat na některé podněty a otázky, které během rozpravy zazněly, a pana zpravodaje prosím, aby si zatím rozmyslel, zda-li bude požadovat přestávku, či nikoli. Prosím, pane ministře, teď máte slovo vy.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek: Vážený pane předsedající, vážená Česká národní rado, dovoluji si odpovědět na připomínky a podněty, které zde padly v rozpravě. Pan poslanec Květ pouze podporuje návrh přednesený panem poslancem Ledvinkou a já jsem jenom rád, že tomu tak je. Panu poslanci Líbalovi odpovídám takto: původní návrh novely, který byl předložen vládě, obsahoval pokus legislativně upravit nové postavení privatizačních komisí, tak jak jsem o tom hovořil tenkrát v odpovědi na vaši interpelaci. Myslím si, že ten návrh minimálně ho dostal ode mne pan poslanec Máca a ještě někdo - existuje, nakonec tento návrh neprošel z legislativně technických důvodů, protože vláda usoudila, že to není nutné. Ke změně v postavení privatizačních komisí však přesto dojde. Myslím si, že už není třeba měnit statut a postavení komisí, tak jak ho upravuje zákon 427 o malé privatizaci. Komise už stejně dobíhají. My jsme se domluvili na tom, že do konce srpna je budeme redukovat maximálně na 15 členů, z toho 5 členů placených a od 1. listopadu Fond národního majetku si bude z nejlepších členů komisí v regionech vytvářet svá pracoviště a do konce roku budou komise zrušeny úplně. Toto "do konce roku" říkám ne tak ostře, jako ta dvě data předchozí, možná, že to bude v lednu, ale v té době chceme komise zrušit, protože očekáváme, že malá privatizace už bude u konce. V žádném případě se už nemůže dotýkat majetku, na který byly předloženy projekty pro první vlnu, protože to už je také uzavřeno z hlediska projektů a kupónová privatizace je pro tuto vlnu připravena. Takže se privatizačním komisím zmenšuje pole působnosti. Co se myslí tím, když se hovoří o komisích zřízených podle zvláštního předpisu - to je od kaz na zákon, to nemá žádný jiný význam, než jako odkaz na zákon, kterým se ty komise zřídily. Ještě jednou - na postavení komisí se nic nemění s tím, že komise budou utlumovány podle harmonogramu, který jsem zde nastínil a koncem roku si Fond národního majetku z těch nejlepších členů komise bude zřizovat regionální pracoviště, aby komise mohly zhruba koncem letošního a začátkem příštího roku být úplně zrušeny.

K panu poslanci Matějkovi - podporuje návrh pana poslance Bendy. Já s tím samozřejmě vřele souhlasím. Měl by raději peníze než majetek. S tím si dovolím nesouhlasit. Myslím si, že nadacím, a to odpovídá i návrhu pana poslance Hájka by měly být svěřeny akcie tak, aby nadace vykonávaly zároveň roli akcionáře.

Jaká suma je určena pro družstva? Tuto sumu nejsem zatím schopen přesně kvantifikovat. Nároky chodí, ale v každém případě to bude suma řádově nižší, než je ta, o které je řeč při převodu na obce.

Je to suma řádu miliónů, nikoli miliard ale přesnou nejsem schopen hned určit. Buď jak buď jsou pouze dvě varianty, jak nároky platit. Není žádná třetí. Buď státní rozpočet a ten to nemá zahrnuto ve svých výdajích, anebo Fond národního majetku, který tuto možnost má a je to analogické, jak se už platí nároky v souvislosti s uplatňováním zákona 403. Znovu upozorňuji, že je to částka řádově nižší než je u obcí.

Naposledy vystoupil pan poslanec Hájek a říkal, že nahrazení rozpočtových příjmů obcím je to, co bylo navrhováno. Dovolím si oponovat - není to totéž. Tehdy se hovořilo o pevném procentu, které by šlo obcím, čili by to byla neznámá částka. Bylo to v době před cenovou liberalizací, před přechodem na konvertibilitu ve značně nejisté době, kdy jsme nemohli ještě vědět, jak to bude s naší měnou. Jde o pevně stanovenou jednorázovou částku, nikoliv nekalkulovatelný tok prostředků do rozpočtu obcí. Čili to není zdaleka totéž. Ale myslím, že částka 1,2 miliardy je přesně ta, kterou mají obce dostat a ministerstvo financí umí peníze dopravit přesně tam, kde problémy v rozpočtech vznikly. Souhlasím s tím, aby částka byla uvedena přesně v zákoně. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Ježkovi a ptám se pana poslance Dobala, zdali je připraven.

Poslanec Viktor Dobal: Jsem připraven, ale obávám se, že sněmovna ještě nebude připravena, protože budeme hned hlasovat.

(Přicházejí další poslanci. Přítomno 102 poslanců.)

V rozpravě zazněly čtyři pozměňovací návrhy. Jeden podle mne procedurální návrh - přednesl pan poslanec Matějka a tím bych začal. Navrhoval přerušit jednání, pokud se nedoví částku specifikovanou na družstva. Myslím, že pan ministr odpověděl na dotaz, řekl alespoň řádově sumu. Proto bych se chtěl otázat pana poslance Matějky, jestli trvá na tomto procedurálním návrhu. Pokud ano, měli bychom o něm asi hlasovat.

Poslanec Jaroslav Matějka: I přes to, že pan ministr uvedl, že jde řádově o nižší, podle mne to není správná specifikace. Ale chovejme se tolerantně, svůj návrh beru zpět.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Matějkovi, budeme se věnovat dalším pozměňovacím návrhům.

Poslanec Viktor Dobal: Budeme projednávat pozměňovací návrhy v pořadí tak, jak zazněly s tím, že vás budu upozorňovat pokud by se vylučovaly.

První pozměňovací návrh přednesl pan poslanec Ledvinka a týká se doplnění § 18 odst. 2 o nové písmeno j) tohoto znění: "K úhradě nákladů spojených s odstraňováním škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku." Tento návrh podpořil také ve svém vystoupení pan poslanec Květ. Myslím, že můžeme nechat o návrhu hlasovat.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 97.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 13.

Návrh byl přijat.

Poslanec Viktor Dobal: Druhý pozměňovací návrh přednesl pan poslanec Benda a řeší dva problémy.

Za prvé vypustit ve společné zprávě bod 5 a doplnit ve znění vládního návrhu bod 5, tudíž v § 18 odst. 2 písmeno c) doplnit text na konci "určený ČNR na návrh vlády". To jsou dva pozměňovací návrhy pana poslance Bendy. Ke stejnému bodu se vyjádřil také pan poslanec Hájek, který doporučil poslední větu ve znění "rozsah akcií a jejich rozdělení pro tento účel schvaluje Česká národní rada na návrh vlády". To jsou rozdíly v těchto dvou návrzích. Předpokládám, že jestliže sněmovna přijme pozměňovací návrh pana poslance Bendy, který podpořil také pan poslanec Matějka, pak je bezpředmětné hlasovat o návrhu pana poslance Hájka.

Nechal bych hlasovat o vypuštění bodu 5 ve společné zprávě a doplnění písmene c) v § 18 vládního návrhu odstavec 2 o "ČNR na návrh vlády".

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí s návrhy tak, jak je nyní pan společný zpravodaj ještě jednou přečetl, ať zvedne ruku. 88.

Kdo je proti? Nikdo.

Tyto návrhy byly přijaty.

Poslanec Viktor Dobal: Další pozměňovací návrh přednesl pan poslanec Hájek, který se týká článku 1 § 15 odst. 2 písm. g ve znění vládního návrhu zákona, kde navrhuje toto znění v první větě doplnit jednorázovému posílení rozpočtu obcí text: ve výši 1,2 miliardy Kčs. Pak by to pokračovalo úplně stejně a text za středníkem ve třetím řádku od konce - výši prostředků určených pro tento účel atd. by byl vypuštěn. Myslím, že o tomto návrhu můžeme dát hlasovat.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji, dávám o tomto návrhu hlasovat.

Kdo souhlasí, ať zvedne ruku. 87.

Kdo je proti? Nikdo.

I tento návrh byl přijat.

Poslanec Viktor Dobal: Poslední pozměňovací návrh pana poslance Hájka vzhledem k tomu, že byl odsouhlasen návrh pana poslance Bendy myslím, že je bezpředmětné, abychom o něm hlasovali. Jinak jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy a myslím, že můžeme přistoupit k hlasování o návrhu jako celku ve znění společné zprávy s přijatými pozměňovacími návrhy.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona ČNR č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické osoby, ve znění zákona ČNR č. 438/1991 Sb. a zákon ČNR č. 171/1991 Sb. o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a Fondu národního majetku ČR ve znění zákonů ČNR č. 285/1991 Sb. a č. 438/91 Sb. podle sněmovního tisku 693 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 693 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 781 a po schválení pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku. 112.

Kdo je proti? Nikdo

Kdo se zdržel hlasování? 4.

Konstatuji, že tento návrh byl přijat. Děkuji panu společnému zpravodaji a panu ministrovi blahopřeji. Pan ministr chce sněmovně ještě cosi sdělit, takže mu uděluji slovo.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Tomáš Ježek: Vážený pane předsedající, vážená Česká národní rado, toto byl bezpochyby poslední zákon v tomto volebním období, myslím z naší kuchyně. Já bych chtěl České národní radě poděkovat za opravdu velkou vstřícnost při projednávání všech zákonů, které jsme zde společně během těch 2 let projednávali a myslím, že privatizace, jak se nám daří, je nám odměnou všem za tuto spolupráci. Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Ježkovi. Dalším bodem budeme pokračovat ve schváleném programu této schůze. Dalším bodem je

Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 484 a společnou zprávu k němu jako sněmovní tisk 782. Prosím pověřeného zástupce skupiny poslanců navrhovatelů pana poslance Ledvinku, aby předložený návrh odůvodnil.

Poslanec Karel Ledvinka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.

(místopředseda ČNR Jan Kasal: prosím pány poslance, omlouvám se panu poslanci Ledvinkovi, prosím pány poslance, kteří v tuto chvíli kdy začínáme projednávat další závažný zákon, se věnují ve sněmovně zcela něčemu jinému, aby už tak nečinili, aby zaujali místa v lavicích. Pokud je nezbytně nutné, tak jednotlivé poslance budu o to žádat jmenovitě. Prosím, pane poslanče, věřím, že to nebude třeba.)

Nejprve mi dovolte, abych vám jménem poslanců Jana Kasala, Josefa Bezděcha, Stanislava Bělehrádka, Miroslava Výborného, Ivo Svobody, Františka Nerada, Julia Jančáryho a mým poděkoval za možnost projednat na 36. schůzi, tedy ještě v tomto volebním období, náš návrh zákona ČNR o hospodářské komoře a agrární komoře ČR.

Současně mi dovolte, abych se při této příležitosti s vámi podělil o svůj osobní pocit. Měl jsem to štěstí, že jsem se jako společný zpravodaj zúčastnil aktivně projednávání a schvalování prvního transformačního zákona, kterým jsme zde před více než rokem a půl definitivně zahájili v ČR praktickou cestu k ekonomické reformě. Zdá se mi, že dnes projednávaný návrh zákona o komorách je završením naší cesty ke komplexnímu legislativnímu zabezpečení ekonomické reformy. Zdá se mi, že i na tomto procesu můžeme rekapitulovat a ptát se, zda tato 2letá cesta byla či nebyla úspěšná a já si nyní dovolím vyjádřit své přesvědčení, že úspěšná byla. Vždyť jsme v relativně krátké době přijali celou řadu zákonů vytvářejících rámec tržního mechanismu v oblasti nástrojů řízení i při prosazování nové struktury podnikatelských forem. Zbývá nám skutečně vytvořit legislativní podmínky pro dlouhodobé historicky kultivované potřeby všech podnikatelů s cílem sdružovat se, koordinovat a propojovat své podnikatelské záměry, bránit se nekalému podnikání a vedle demonstrace nezávislosti podnikatelské sféry na státních orgánech vytvářet co nejvhodnější podmínky pro rozvoj podnikání a vedle demonstrace nezávislosti podnikatelské sféry na státních orgánech vytvářet co nejvhodnější podmínky pro rozvoj podnikání. Právě proto jsem před více než rokem zpracovali zásady zákona o hospodářských komorách, které byly projednány v orgánech ČNR. Následně jsme zpracovali poslanecký návrh zákona, který si vám dnes dovolujeme jako tisk 484 předložit k projednání. Musím na tomto místě přiznat, že se nám při zpracování zásad i paragrafovaného znění nepodařilo objasnit celou problematiku. Teprve díky nesmírnému úsilí vás poslanců se podařilo i za pomoci české vlády dojít k určitému, podle našeho názorů, přijatelnému kompromisnímu vyjádření společnou zprávou výborů.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych jménem předkladatelů poděkoval všem, kteří se aktivně účastnili zlepšování naší předlohy. Především mi dovolte, abych poděkoval všem členům ústavně právního výboru a národohospodářského výboru a jmenovitě potom abych poděkoval 3 kolegům, kteří se nejvíce podíleli na konečné verzi - pánům poslancům Žákovi, Popovičovi a Budinskému.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych závěrem své předkládací zprávy doporučil ČNR, aby předložený poslanecký návrh zákona ČNR o hospodářské komoře a agrární komoře ČR, a to ve znění společné zprávy výboru ústavně právního, národohospodářského a výboru pro obchod a cestovní ruch projednala a schválila. Věřím, že přijetí tohoto zákona významně přispěje k žádoucímu zkvalitnění právních podmínek podnikatelům a potažmo nám všem, zapotřebí. Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Karlu Ledvinkovi za odůvodnění předloženého návrhu a nyní prosím společného zpravodaje výborů, poslance Vladimíra Budinského, aby se ujal slova.

Poslanec Vladimír Budinský: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, zákon, který projednáváme je jedním z nejdůležitějších zákonů této naší schůze a velice důležitým zákonem v procesu ekonomické transformace a do jisté míry tuto transformaci i završuje, protože vede k dalšímu odstátnění činností v hospodářské oblasti. Myslím si, že ČNR přijetím toho zákona v závěru svého volebního období prokáže, že jí zájmy podnikatelů a zemědělců opravdu leží na srdci.

Dovolte mi, abych zrekapituloval vývoj tohoto zákona. Jak již řekl předkladatel, skupina poslanců předložila 21. listopadu minulého roku návrh zákona o Hospodářské komoře. Tento návrh zákona byl projednán ve výborech ČNR a společnou zprávu a stanoviska jednotlivých výborů máte v úvodu tisku 782.

Bohužel stanoviska jednotlivých výborů byla dost rozporná a nebylo možné z těchto stanovisek udělat konzistentní společnou zprávu. Z těchto důvodů byla vytvořena pracovní skupina při ministerstvu obchodu a cestovního ruchu, jejímž úkolem bylo vypracovat další verzi zákona. Skupina nebyla stoprocentně úspěšná a celé násilí vyvrcholilo v březnu letošního roku ve zpracování vládního návrhu zákona, který pod tiskem 666 byl do České národní rady doručen, ale předsednictvo ČNR neschválilo jeho projednání ve zkrácené lhůtě.

Z těchto důvodů výbory národohospodářský, výbor pro obchod a cestovní ruch a výbor ústavně právní vypracovaly několik verzí zákona, několik verzí společné zprávy, kterou velice iniciativně dopracovala skupina poslanců, vedená panem poslancem Veselým, a kterou tvořil velice aktivně za spoluúčasti podnikatelských svazů, pracovníků Československé obchodní a průmyslové komory a dalších zástupců podnikatelů pan poslanec Popovič. Těmto pracem předcházela i série jakýchsi seminářů, které proběhly na půdě ČNR. V této místnosti proběhl seminář zorganizovaný Československou obchodní a průmyslovou komorou, na kterém vystoupili zástupci obchodních komor z jednotlivých evropských zemí s nejrůznějším pojetím, jak s členstvím povinným v komoře. tak s členstvím nepovinným, a výsledkem všech těchto prací, které trvaly desítky hodin, je paragrafové znění společné zprávy, které projednal na několika opravdu večerních, až několika nočních zasedáních ústavně právní výbor.

Čili to je vývoj, jakým se zákon, který nyní projednáváme, ubíral.

Základní otázkou tohoto zákona, s kterou jsme se potýkali i na semináři, je otázka povinného nebo nepovinného členství. V naší středoevropské oblasti, ve všech státech s námi sousedících, ve všech nám ekonomicky blízkých, s podobnými obchodními zvyklostmi, je povinné členství. Nepovinné členství mají státy s jinými obchodními tradicemi, jsou to zejména Velká Britanie, Irsko a Skandinávské země.

Tento problém, zda udělat Obchodní komoru nebo Hospodářskou komoru, jako veřejno právní subjekt s povinným členstvím, nebo občansko právní subjekt s nepovinným členstvím, vede prakticky k jedinému řešení. Obě cesty jsou možné, ale jestliže zvolíme cestu povinného členství, musíme do zákona zabudovat maximum mechanizmů, které umožní kontrolu, které zabudují do komory demokratické prvky tak, aby tato komora s povinným členstvím nemohla být zneužita. Jestliže zvolíme cestu nepovinného členství, musíme tak jako mi to na semináři v Budapešti sdělil zástupce Irské obchodní komory zabudovat do našeho zákona řadu dalších povinností, aby se kdekterý hospodářský subjekt nebo kdekterá skupina nemohla prohlásit za komoru a tímto způsobem zneužívat dobrého jména komor, které vzhledem k historické tradici ve světě hospodářské komory mají.

My jsem vzhledem k stanovisku vlády, vzhledem k filosofii tisku 484, který de facto dnes projednáváme, vzhledem k obchodním zvyklostem a tradici, která panuje v středoevropském prostoru zvolili filosofii povinného členství, ale v návrhu zákona je zabudován opravdu maximální počet demokratických prvků tak, aby nebylo komoru možno zneužít.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na tvorbě zákona podíleli, kteří k tomu přistoupili vstřícně a dokázali zabudovat do toho velice flexibilního zákona, který vypracoval pan poslanec Popovič, Agrární komoru, to bych chtěl zdůraznit, to je věc, která zůstává trochu mimo pozornost sdělovacích prostředků, tuto napjatou dobu, ale zřízení Agrární komory je velice důležité a myslím si, že Agrární komora napomůže v budoucí době tomu, po čem jsme i my zde dva roky volali, formulaci a prosazování agrární politiky.