Česká národní rada 1990 – 1992

V průběhu privatizace se stalo, že obcím byly privatizovány provozovny, které obcím přinášely zisky a tyto zisky byly zakalkulovány do rozpočtových příjmů obcí. Obce v důsledku toho přišly o rozpočtové příjmy a dostaly se v řadě případů do finanční krize. Dále obce musely také vracet některé majetky v souvislosti s uplatněním zákona 403 a toto všechno byly události, které mnohé obce přivedly do finančních obtíží.

My jsme už delší dobu tuto věc zjišťovali a ve spolupráci s panem ministrem Špačkem, ministrem financí, jsme se pokusili vyčíslit celkovou částku, o kterou se jedná. Ministerstvo financí vskutku tuto kvantifikaci udělalo a jedná se o 1,2 mil. Kčs, které by na základě této novely bylo možno převést do rozpočtu obcí. Já jsem už také tuto částku podrobně diskutoval s panem guvernérem Tošovským a kladl jsem otázku základní a relevantní, zda použití této částky 1,2 mil. Kčs pro rozpočtové účely je nebezpečné pro stabilitu naší měny. Byl jsem ujištěn, že v žádném případě nikoliv. Takže to je jeden prvek.

Dalším důvodem, který rozšiřuje použití prostředků nebo výnosů z malé privatizace analogicky k předchozímu, je, že potřebujeme hradit družstvům v souvislosti s uplatňováním zákona 42 náhrady za majetek, který družstva v minulosti úplatně získala od státu a teď jej musí vracet. My musíme těmto družstvům tyto náhrady poskytovat. Systém už samotný je již připraven, už dokonce běží. Družstva tyto nároky již uplatňují a myslím, že se nám to podařilo dobře organizačně zvládnout, ale pouze nám chybí vlastní zdroj, takže na schválení této novely, na svolení hradit tyto náklady z výnosů malé privatizace, závisí vlastně dokončení tohoto vypořádávání se s družstvy, které ukládá zákon 42. To je novela, která se týká zákona 500 o tzv. malé privatizaci.

Pak je zde článek druhý, který má 6 prvků, které se týkají novelizace zákona 171, zákona o velké privatizaci. Tam je jeden bod, který je velmi jednoduchý a říká, že privatizační projekt může vypracovat rovněž komise pro privatizaci zřízená podle zvláštního předpisu. My považujeme okresní privatizační komise za ne toliko ty, které provádějí vlastní dražby a vlastní prodeje podle zákona 427, ale také za zdroj nedocenitelných znalostí. Znalostí, které nikdy nemůžeme na ministerstvo mít a nikdy je nemůžeme v těch komisích tak říkajíc přečerpat a soustředit je u nás, a proto nám velmi záleží na tom, abychom i privatizační komise mohly nějakým způsobem zapojit do procesu velké privatizace a dát jím příležitost, jak využít tyto znalosti, kterými disponují.

Proto myslím, že je velmi dobré, kdyby tyto komise mohly vypracovávat privatizační projekty.

Dalším prvkem, který je více méně technický, který vyplývá z logiky rozvoje těch institucí, které se vytvářejí kolem privatizačního procesu je, že na fond může být převeden majetek, který je na pozemkovém fondu tak, aby fond národního majetku mohl jako celek prodávat např. státní statek, protože půda je na pozemkovém fondu tak, aby mohl být projektován jako celek, musí být převeden na Fond národního majetku a ten pak kompletuje a prodá majetek jako celek.

Čili tento prvek je více méně technický a vyplývá z logiky operací, které Fond národního majetku provádí.

Nejdůležitější inovační prvek je bod c, který rozšiřuje paletu bezúplatných převodů, které FNM může dělat. Víte, že FNM už podle existující úpravy má několik titulů, podle kterých může převádět majetek bezúplatně. Tím nejznámějším titulem je samozřejmě kupónová privatizace, kdy se bezúplatně převádí majetek na držitele investičních kupónu v procesu kupónové privatizace.

Vedle toho FNM může převádět majetek také na obce bezúplatně, může převádět majetek na kapitálové vybavení bank, tuto operaci Fond už provedl, emitoval koncem minulého roku za třicet miliard obligací, část už mezitím splatil, a může dále převést majetek do nemocenského důchodového a zdravotního pojištění.

A k tomu je zde připojen další titul, který je opravdu inovativní, a to je, že Fond může převést majetek, nikoli peníze, majetek, to znamená majetkové účasti, akcie, do nadací. Úvaha, která stojí za tím, je tato. U nás, protože jsme společnost na prahu rozvoje tržních struktur, společnost bez bohatých lidí, bez donátorů, bez těch, kteří by živili nadace z dobrovolných darů, tak si myslíme, že by bylo dobré a užitečné nadace "vyživit" v procesu privatizace, svěřit jim část majetku, aby se o něj staraly. Tím by vznikla velice užitečná paralelní finanční struktura, která ve všech tržních ekonomikách existuje, kdy vedle státního rozpočtu se o ty bohulibé účely, jako je sociální, humanitární, zdravotní, kulturní a další pomoc sociálně slabším lidem, starají tyto různé nadace. A to je důchodový pohled na věc. A ten pohled z druhé strany: očekáváme, že tyto nadace by mohly sehrát úlohu dobrého akcionáře, to jest toho, který by dbal na to, aby podnik, akciová společnost, jehož akcionáři by byli, se chovala řádně a řádně hospodařila. Bylo by to rozšíření spektra akcionářů, kteří vzejdou z kupónové privatizace. Toto je jeden z inovačních prvků.

Dalším prvkem, který je zde předložen a který rozšiřuje zákonem předepsané možnosti použití zdrojů ve Fondu národního majetku, je pro řešení specifického problému, který vznikl v procesu privatizace. Víte, že závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu obsahuje řadu 3, kdy ještě před privatizací bylo třeba vypořádat restituční nároky, vypořádat majetek nepotřebný pro podnikatelské účely, což je činnost, která je velmi časově náročná a zdlouhavá, a kdybychom museli čekat, než všechna tato vypořádání proběhnou, stalo by se, že by se privatizace protáhla na nesmírně dlouhou dobu.

Proto jsme zvolili takovou techniku, že ponecháváme za nově vzniklou akciovou společností, která vznikne z transformace státního podniku, starý státní podnik o jednom, dvou až třech pracovnících a tento starý státní podnik přebírá tyto povinnosti, to znamená, povinnost vypořádat majetek nepotřebný pro podnikatelské účely, restituční nároky a do doby vypořádání těchto nároků nebo povinností, vyplývajících z privatizačního procesu se, potřebuje nějak financovat. V případě, že tento podnik není schopen z vlastních příjmů tyto své povinnosti splnit, než bude likvidován, potřebujeme, abychom mohli zdroje FNM použít pro financování těchto zanikajících podniků.

Je důležité, že písmeno h) obsahuje i zábrany toho, aby finanční disciplína, která je u toho nezbytná, se nevymkla z kontroly.

Předposledním prvkem je analogická operace, o níž jsem již hovořil, že FNM přebírá v privatizačních projektech také majetek, který je podle zákona příslušný do Pozemkového fondu a tudíž FNM musí mít právo převádět určitý majetek na Pozemkový fond. To je opět technická operace, technický prvek, který koncepčně nepřináší nic nového.

Posledním prvkem, o kterém je zde řeč, je, že Fond může pověřit komise pro privatizaci organizováním a pořádáním veřejné dražby a veřejné soutěže. Jde o to, že malá privatizace postupně dohasíná a postupně přibývá dražeb a vůbec prodejů, které se provádějí podle zákona 92 a my potřebujeme mít v místech agenty, kteří by nám s těmito dražbami pomáhali. Komise jsou ty, které ty dražby umějí dělat, mají v tom značné zkušenosti a Fond potřebuje vysloveně jejich pomoc.

Teď jenom dvě - tři věci nad rámec této novely, než skončím. My jsme už s komisemi na posledním shromáždění dojednali postupný zánik komisí a postupný přechod malých částí komisí, jejich přeměnu, v detašovaná pracoviště FNM v bývalých krajských městech, eventuálně v regionech a tento prvek nám umožní onen postupný přechod komisí pod Fond národního majetku.

Čili to jsou všechny prvky, které obsahuje novela. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu ministru Tomáši Ježkovi za úvodní slovo a za odůvodnění zákonů a prosím společného zpravodaje výborů ČNR Viktora Dobala, aby se ujal slova.

Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, budu velmi stručný. Pan ministr obšírně vysvětlil důvody a věcný obsah přijímaných novel. Proces privatizace musí nutně reagovat na změněné podmínky a dolaďovat podle aktuální situace přijaté právní normy.

Rád bych pouze zdůraznil jeden aspekt navrhovaných novel a to vytvoření podmínek pro tak klíčovou oblast, jako je privatizace zdravotnictví.

Návrhy novel obou zákonů se zabývaly tři výbory ČNR ústavně právní výbor, rozpočtový a kontrolní výbor a národohospodářský výbor ČNR.

Všechny tři výbory doporučily plénu České národní rady, aby novely zákonů projednalo a přijalo.

Před zahájením rozpravy bych navrhl, abychom novely projednali ve znění společné zprávy, kterou jste obdrželi jako tisk č. 781. Prosím pana předsedajícího, aby zahájil rozpravu.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu společnému zpravodaji za stručnost a otevírám rozpravu.

Jako první se přihlásil pan poslanec Ledvinka, dále se připraví pan poslanec Benda. Další písemné přihlášky nemám. Vyzývám vás proto, pokud chcete do rozpravy vstoupit, abyste se hlásili, pokud možno písemně.

Poslanec ČNR Karel Ledvinka: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové, kolegyně! Dovolte mi, abych přednesl krátký, doplňující návrh, a to v § 18, odst. 2/ zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby, a o fondu majetku České republiky, doplnit nové písm. j), které zní, cituji: "K úhradě nákladů, spojených s odstraňováním škod na životním prostředí, způsobených dosavadní činností podniku".

Dovolte mi krátké zdůvodnění.

Zákonem č. 92/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby bylo v § 6a, odst. 2/, písm. c) nově stanoveno, že součástí privatizačního projektu je i vyčíslení škod na životním prostředí, způsobených dosavadní činností podniku, např. § 8, odst. 2/ zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

Vzhledem k tomu, že je třeba do § 18 zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby, a o Fondu národního majetku České republiky, doplnit potřebnou působnost Fondu národního majetku České republiky. V rámci této působnosti by fond náklady vzniklé při odstraňování škod na životním prostředí hradil ze svých prostředků, získaných zaplacením kupní ceny, a to tomu, kdo tyto škody odstranil.

Výše nákladů bude limitována ekologickým auditem vypracovaným podle směrnic, které vydá ministerstvo pro životní prostředí.

To je technické odůvodnění a dovolte mi, abych vás ještě zdržel tím, že bych se pokusil srozumitelnou řečí vysvětlit to, co jsem navrhl.

Přichází celá řada privatizačních projektů na ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, potažmo do Hospodářské rady české vlády, či do české vlády, kde je velmi výrazně zhoršeno minulým užíváním životní prostředí. Zdá se, že ten kdo rozhoduje, stojí před neřešitelným problémem, jakým způsobem se "zasituovat" při schválení privatizačního projektu.

Zdálo by se, že z logiky věci vyplývá, že třeba tržní ohodnocení určitého ekonomického subjektu bychom mohli snížit o určitou částku na odstranění ekologických problémů a přímo je směřovat k řešení tohoto problému. To by ovšem znamenalo zřídit jakýsi imaginární fond životního prostředí, jaksi navíc, odstraňovaný na každý ekonomický subjekt zvlášť.

Zdá se nám, že by z logiky věci bylo nejrozumnější, kdybychom prostředky snížili tomu, kdo kupuje, nebo je nahradili z ceny tomu kdo koupí a přímo je směřovali jmenovitě na odstranění ekologických problémů.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ledvinkovi. Dále se přihlásil poslanec Benda, kterému uděluji slovo. Připraví se pan poslanec Květ.

Poslanec ČNR Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolím si také přednést návrh k § 18, odst. 2/, a to ve znění společné zprávy, kde novela doplňuje podporu nadací určených vládou. Společná zpráva navrhuje doplnit výši prostředků určených pro tento účel. Schvaluje Česká národní rada na návrh vlády České republiky.

Při projednávání v ústavně právním výboru jsme navrhli jiné doplnění, o kterém se domnívám, že je vhodnější, protože doplnění obsažené ve společné zprávě je, podle mého názoru:

1. nepřesné, protože se nejedná o prostředky, ale o majetek,

2. nevystihuje to, co ústavně právní výbor zamýšlel.

Můj návrh tudíž zní: písm. c) ve znění vládního návrhu novely bez společné zprávy. Konec věty by zněl: "a podpory nadací určených Českou národní radou na návrh vlády".

Jde o to, aby rozhodnutí o tom, která nadace a hlavně které typy nadací, zda to budou spíše nadace směřované na kulturu, na sociální věci, zdravotnictví, dělal politický orgán, kterým je Česká národní rada a ne exekutiva.

Toto je návrh, který prošel i v ústavně právním výboru.

Zároveň navrhuji, aby druhý bod ve společné zprávě byl vypuštěn, a to i v případě, že by neprošel můj první návrh, protože se domnívám, že tento bod ve společné zprávě je skutečně špatný, protože se nejedná o prostředky a nevidím rozumný důvod, aby Česká národní rada schvalovala konkrétní výši převáděného majetku.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Bendovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Květ, připraví se pan poslanec Líbal.

Poslanec ČNR Jan Květ: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, rád bych z tohoto místa ještě podpořil návrh, který zde přednesl pan poslanec Ledvinka, a to nejen z důvodů ochrany životního prostředí, což vyplývá z mé profese a z členství ve výboru, ale i proto, že jsem byl přítomen zasedání komise ministerstva životního prostředí, která se těmito otázkami nedořešených dluhů vůči životnímu prostředí v procesu privatizace zabývala. Dva američtí experti, kteří tam byli, zdůrazňovali, že přijetí tohoto opatření otevře také daleko více cestu zahraničním investorům, protože budou mít jistotu v tom, do jaké míry budou či nebudou činěni zodpovědnými, v tomto případě vlastně nebudou, za skryté poškození životního prostředí, které se objeví třeba i později, jako je tomu nyní v objektech některých podniků, na jejichž privatizaci se tito zahraniční investoři budou podílet.

Proto vyzývám vás všechny, abyste tento návrh poslance Ledvinky podpořili, protože opravdu má klíčový význam. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Květovi. Prosím, aby se dále slova ujal pan poslanec Líbal, připraví se pan poslanec Matějka.

Poslanec ČNR Vladimír Líbal: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, nemám žádný pozměňující návrh, leč dovolte mi, abych se vyjádřil k článku II, odst. 1/, o kterém mám určité pochybnosti.

Říká se zde: Privatizační projekt může vypracovat rovněž komise pro privatizaci, zřízená podle zvláštního předpisu.

Je to možná věcí názoru, ale domnívám se, že vzhledem k tomu, jak důležitým orgánem jsou privatizační komise a v souvislosti s touto novelou se jí dávají i rozhodovací pravomoci, vzhledem k velké privatizaci, je otázkou, a mám o tom vážné pochybnosti, je-li vhodné, aby tato komise byla zřizována pouze podle zvláštního předpisu. Domnívám se, že by to mělo být řešeno zákonnou normou.

V podstatě se odvolávám i na to, co mi řekl pan ministr Ježek v odpovědi na mou interpelaci, která se týkala právě problémů kolem privatizačních komisí, resp. jedné privatizační komise v Plzni, kdy řekl, že je připravena novela příslušných zákonů, která bude předložena České národní radě ve velmi krátké době, která zcela mění postavení privatizačních komisí a odstraňuje určité ambivalence, které v jejich postavení jsou, totiž nejasnost, zda jsou to orgány státní správy, nebo co to vlastně je, protože tam jsou určité vady.

Domnívám se, že by to měla být zákonná norma, která by jasně vymezovala, v jakém postavení privatizační komise budou a pod co vlastně budou spadat a mělo by to být řešeno tímto způsobem. Ještě bych se rád zeptal pana ministra, jaký on má konkrétně vzhledem k této skutečnosti na to názor. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Líbalovi. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Matějka. Připraví se pan poslanec Hájek.

Poslanec Jaroslav Matějka: Pane předsedající, kolegové, kolegyně, ani já nemám, stejně jako pan poslanec Líbal, pozměňovací návrh, ale v podstatě také dva dotazy. Ten první souvisí s tím, o čem mluvil pan kolega Benda, v rámci dotací poskytovaných nadacím, protože fond podle vyjádření pana ministra nedisponuje žádnými finančními prostředky, bylo by zřejmě správné, aby rozhodování o převádění majetku nadacím nebylo na exekutivě, ale na poslaneckém sboru. To za prvé. Za druhé - mi tak zcela není jasné, jak bude, kdo bude, jakým způsobem bude převáděn majetek z fondu právě těmto nadacím. Myslím, že to není účelná cesta, bylo by možná lepší se toho hotového majetku zbavit a nadacím poskytovat finanční prostředky, než přímo budovy a další věci, jak jste nepřesně vyjádřil, pane ministře, ve svém vystoupení.

Druhá záležitost se týká toho, že pro vypořádání nároků mezi družstvy a státem zde není v podkladovém materiálu, ani ve vystoupení předkladatele specifikována suma, o jakou se zřejmě bude jednat. U dotací obcím jste specifikoval 1,2 miliardy, u této částky specifikace v podkladových materiálech i ve vašem vystoupení chybí. Doporučuji do doby, než tato částka bude kvantifikována, jednání o návrhu zákona přerušit. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Matějkovi. Nyní má slovo pan poslanec Hájek.

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, já mám dvě připomínky, resp. pozměňovací návrhy. Především k čl. 2 písm. g) - návrhu podle risku č. 693. Chtěl bych úvodem připomenout, že v této sněmovně jsme podávali řadu návrhů při zahájení malé privatizace, aby část výnosů z této akce byla příjmem obecních rozpočtů. Tenkrát bylo argumentováno tím, že by šlo o inflační peníze. Dnes jsme slyšeli, že i pan Tošovský řekl, že to žádné inflační peníze nebudou a můžeme se tedy k tomu původnímu návrhu jinou formou vrátit. Protože znám špatnou rozpočtovou situaci obecních úřadů, doporučoval bych, aby toto vrácení proběhlo co nejrychleji. Můj návrh spočívá v tom, aby v písm. g) čl. 1 byla napsána konkrétní částka 1,2 miliardy Kčs, a pak by mohlo odpadnout to dovětí za středníkem - že výši prostředků pro tento účel schvaluje ČNR na návrh vlády ČR. Touto změnou bychom vlastně vyřešili to, že by ČNR se nemusela znovu k tomuto problému vracet a nedošlo by k prodlevě v převedení těchto zdrojů do obecních rozpočtů. Takže ještě jednou, v první větě písm. g) bych doporučoval - k jednorázovému posílení rozpočtů obcí ve výši 1,2 miliardy Kčs - pak by to celé pokračovalo a dovětek za středníkem by vypadl.