Následuje § 4, který je také novým
a pojednává o financování Akademie.
Pod § 4 by byl nadpis "financování Akademie".
Navrhuji, aby odstavec 1 zněl: Akademie je financována
z rozpočtu České republiky.
Odstavec druhý: Akademie může pro svou činnost
získávat finanční prostředky
i z jiných zdrojů. Toto je také analogie
z vysokoškolského zákona.
Následuje část druhá s podnadpisem
"orgány Akademie".
§ 5: orgány Akademie jsou: a) akademický sněm,
legislativní zkratka dále jen sněm; b) akademická
rada, dále jen rada; c) prezident Akademie, dále
jen prezident; d) vědecká rada Akademie, dále
jen vědecká rada; e) kontrolní komise.
Zde dochází tudíž k přejmenování
ředitele Akademie na prezidenta Akademie a vytváří
se nový orgán Akademie, a to kontrolní komise.
Domníváme se, že je třeba dbát
na dostatečné zajištění kontrolních
mechanismů.
Naopak je vypuštěn institut předsednictva,
který se zdá být nadbytečný,
a rada Akademie si sama může zřídit
takovouto operativní jednotku tím, že pověří
některé své členy určitými
funkcemi. Je to i uvedeno i ve druhé části
společné zprávy, kde také bylo navrhováno,
aby předsednictvo rady Akademie bylo vypuštěno.
Následuje nadpis "sněm" a § 6.
Odstavec 1: sněm je nejvyšším orgánem
akademie.
Odstavec 2: sněm tvoří: a) ředitelé
ústavů, b) volení zástupci ústavů,
c) další členové, zejména z řad
významných domácích a zahraničních
vědců, představitelů vysokých
škol, zástupců ústředních
orgánů státní správy, podnikatelských
a bankovních kruhů.
Odstavec 3: funkční období sněmu je
čtyřleté.
Odstavec 4: sněm svolává prezident podle
potřeby, nejméně však dvakrát
za rok. Prezident sněm svolá vždy, požádá-li
o to alespoň jedna pětina členů sněmu.
V odstavci 4. dochází tudíž ke změně,
že sněm svolává prezident a nikoliv
rada. Zdá se nám, že prezident, jako monokratický
orgán je schopen svolání sněmu provést,
zatímco rada, ačkoliv jsou splněny podmínky
pro svolání, tzn. že jedna pětina žádá
o svolání, by například nemusela odhlasovat
toto svolání a museli bychom šetřit
nějaké sistační pravomoci, což
by u téměř nejvyššího orgánu
bylo komplikované.
Z tohoto důvodu se zdá být účelnější,
aby sněm svolával prezident.
V odstavci 3. vypouštíme, týká se to
funkčního období sněmu, část,
která je ve společné zprávě,
o tom, že by mohlo být stanoveno jinak. Je zde odkaz
na závěrečná ustanovení, která
v tomto návrhu jsou pojata poněkud jinak. Není
tudíž třeba, aby v odstavci 3 bylo pokračování.
Následuje § 7, odstavec 1.: sněm a) schvaluje
návrh statutu Akademie, b) schvaluje výroční
zprávu o činnosti Akademie, c) schvaluje rozpočet
a závěrečný účet Akademie,
d) schvaluje rozdělení finančních
prostředků ústavům, pokud nejsou účelově
vázány, e) zakládá ústavy a
schvaluje jejich statut, f) navrhuje předsednictvu ČNR
kandidáta na prezidenta, g) volí a odvolává
viceprezidenty a další členy rady na základě
návrhů ústavů, h) rozhoduje o dalších
věcech, které mu vyhradí statut.
Tato ustanovení jsou velice analogická tomu, co
bylo uvedeno ve společné zprávě, a
liší se pouze formulačně.
Následuje nový odstavec 2: ve věcech uvedených
v odstavci 1 písm. f) a g) se sněm usnáší
tajným hlasováním.
Vysvětlení: jedná se o návrh na prezidenta
Akademie a na viceprezidenta. Domníváme se, že
zákon by tady měl stanovit už i formu hlasování,
že hlasování je tajné, aby byla skutečně
zajištěna demokracie uvnitř tohoto orgánu.
Následuje nadpis "rada" a § 8.
Odstavec 1: rada je výkonným orgánem Akademie
a je odpovědná sněmu.
Odstavec 2: radu tvoří prezident, viceprezidenti
a další členové rady, volení
ze členů sněmu na základě návrhů
ústavů. Předseda vědecké rady
je členem rady s hlasem poradním.
Odstavec 3: funkční období rady je 4 roky.
Člen rady může být do této funkce
volen nejvýše 2 po sobě jdoucí období.
V odst. 2 dochází ke změně, že
předseda vědecké rady je členem rady
akademie, ovšem pouze s hlasem poradním. Jestliže
totiž tak, jak je to uvedeno i ve společné
zprávě, vědecká rada má být
poradním orgánem, pak i předseda by měl
mít hlas poradní. Je to jen důsledné
promítnutí tohoto ustanovení ze společné
zprávy do textu zákona.
Následuje § 9 odst. 1. Rada zejména a) předkládá
sněmu zprávy a návrhy projednání
a provádí jeho usnesení, b) návrh
vědeckých rad ústavů jmenuje a odvolává
ředitele ústavu, c) řídí mezi
zasedáními sněmu běžnou činnost
akademie, d) předkládá sněmu návrh
výroční zprávy o činnosti akademie,
e) předkládá sněmu návrh rozpočtu
a závěrečný účet akademie.
Následuje odst. 2 - Otázky vědní politiky
akademie je rada povinna projednat s vědeckou radou. Z
ustanovení § 9 jsou analogická ve společné
zprávě, došlo jenom k drobné změně
v pravomocích sněmu a důsledek se promítá
do tohoto paragrafu.
Následuje § 10 s nadpisem prezident.
Odst. 1 - Statutárním orgánem akademie je
prezident.
Odst. 2 - Prezident akademie předsedá zasedání
sněmu a rady.
Vysvětlení - Zase dochází k drobným
odlišnostem od společné zprávy. Z toho,
že statutárním orgánem je prezident,
vyplývá i to, že jedná, tudíž
toto ustanovení by bylo nadbytečné.
Následuje § 11 a nadpis viceprezident, který
je nový.
Tento § zní: viceprezidenti zastupují prezidenta
v době jeho nepřítomnosti nebo jsou-li jím
pověřeni.
Následuje § 12 s nadpisem vědecká rada.
Odst. 1 - Vědecká rada je stálým poradním
orgánem rady ve věcech přípravy a
realizace vědní politiky akademie.
Odst. 2 - Vědeckou radu tvoří a) volení
zástupci vědeckých rad ústavů,
b) další členové vědecké
rady, zejména zástupci vysokých škol
a dalších vědeckých institucí
a významní vědci ze zahraničí.
Odst. 3 - Funkční období vědecké
rady je 4 roky.
Odst. 4 - Vědecká rada volí ze svého
středu předsedu vědecké rady.
Odst. 5 - Vědeckou radu svolává předseda
vědecké rady.
K tomu zase odůvodnění. V odst. 2 písm.
b) tohoto návrhu dochází k nepatrné
změně a sice v tom smyslu, že zástupci
vysokých škol a zahraničních vědců
a podobně nejsou povinně členy vědecké
rady, ale výčet se stává pouze demonstrativní.
Následuje § 13 s nadpisem kontrolní komise.
Tento paragraf je nový. Odst. 1 - Kontrolní komise
má devět členů.
Odst. 2 - Kontrolní komisi volí Česká
národní rada.
Odst. 3 - Kontrolní komise prověřuje, zda
činnost akademie a ústavů je v souladu s
obecně závaznými právními předpisy,
statutem akademie, popřípadě příslušným
statutem ústavu, přezkoumává hospodaření
akademie a ústavů z hlediska účelnosti
a hospodárnosti. K tomu vysvětlení. Komise
má obdobné postavení jako kontrolní
komise, jako dozorčí rada u některých
fondů nebo některých dalších
institucí veřejno-právních, které
se zde zákony zřizovaly.
Následuje § 14 s nadpisem statut akademie.
Odst. 1 - Statut akademie schvaluje Česká národní
rada na návrh sněmu.
Odst. 2 - Statut akademie stanoví a) počet členů
sněmu rady a vědecké rady, b) pravidla jednání
a usnášení orgánů akademie, c)
způsob volby popřípadě jmenování
i odvolání členů sněmu, d)
způsob volby členů rady a vědecké
rady, e) způsob volby kandidáta na prezidenta a
způsob přijetí návrhu na jeho odvolání,
f) práva a povinnosti prezidenta, viceprezidentů
a členů rady, g) podrobnosti o organizaci a hospodaření
akademie.
Následuje odst. 3 - Akademie se registruje na základě
statutu akademie u rejstříkového soudu. Zde
v § 14 dochází k přesnější
specifikaci toho, co by mělo být obsaženo ve
statutu a opět inspirací k těmto ustanovením
byl vysokoškolský zákon.
Následuje část III. a nadpis ústavy.
§ 15 odst. 1 - Ústavy jsou právnickými
osobami.
Odst. 2 - Ústavy ručí za své závazky
do výše svého jmění.
Odst. 3 - Úkolem ústavu je vědecké
bádání, výzkum, zvyšování
úrovně poznání a vzdělanosti,
přispívat k zvyšování vědecké,
technické a hospodářské úrovně
České republiky. Přitom navazují na
celosvětový vývoj vědy, rozvíjejí
mezinárodní spolupráci v oblasti vědy,
získávají, zpracovávají a rozšiřují
vědecké informace, poskytují vědecké
posudky, stanoviska a doporučení.
Odst. 4 - Ústavy spolupracují s vysokými
školami, zejména tím, že přispívají
k výuce studentů, uskutečňují
postgraduální studium a vychovávají
vědecké pracovníky.
Následuje § 16 nadepsaný financování
ústavů.
Odst. 1 - Ústavy jsou financovány z rozpočtu
akademie.
Odst. 2 - Ústavy mohou pro svoji činnost získávat
finanční prostředky i z jiných zdrojů.
Vysvětlení k tomuto - celý tento systém
právnických osob, to je právnická
osoba akademie a právnické osoby ústavy akademie
jsou provázány jednak organizační
strukturou danou statuty a jednak finančními prostředky.
Ústavy akademie jsou napojeny na rozpočet akademie
a akademie je financována z rozpočtu České
republiky.
Následuje § 17.
Odst. 1 - Statutárním orgánem je ředitel
ústavu. Legislativní zkratka dále jen ředitel.
Odst. 2 - Ředitel předem projedná s vědeckou
radou ústavu zaměření činnosti
a organizaci ústavu.
Odst. 3 - Ředitele jmenuje a odvolává rada
na návrh vědecké rady ústavu.
Následuje § 18 - vědecká rada ústavu.
Odst. 1 - Vědecká rada ústavu je stálým
poradním orgánem ředitele ústavu.
Odst. 2 - Vědecká rada je volena shromážděním
vědeckých pracovníků ústavu.
Odst. 3 - Vědecká rada se vyjadřuje k činnosti
a organizaci ústavu a ke koncepčním otázkám
jeho řízení a rozvoje.
Odst. 4 - Vědecká rada podává návrh
radě na jmenování a odvolání
ředitele ústavu.
Odst. 5 - Vědecká rada ústavu volí
své zástupce ve vědecké radě.
Odst. 6 - Činnost vědecké rady ústavu
řídí předseda volený vědeckou
radou ústavu z jejich členů.
Následuje § 19 - statut ústavu. Tento paragraf
opět je rozvedení podrobnější
specifikací toho, co musí obsahovat statut akademie.
Odst. 1 - Statut ústavu schvaluje sněm na návrh
rady.
Odst. 2 - Statut ústavu stanoví a) podrobnosti o
organizaci a hospodaření ústavu, b) počet
členů vědecké rady ústavu,
c) pravidla jednání a usnášení
vědecké rady, d) způsob volby popřípadě
jmenování a odvolání členů
vědecké rady ústavu, e) práva a povinnosti
ředitele ústavu, f) délku funkčního
období ředitele a vědecké rady ústavu,
g) okruh pracovníků, kteří mohou být
zvoleni do vědecké rady ústavu, h) způsob
zániku a likvidace ústavu, majetková a jiná
práva po skončení likvidace přecházejí
na akademii, která je převede na vládu České
republiky, i) výše základního jmění
ústavu.
Následuje odst. 3 - Ústav se registruje na základě
statutu ústavu u rejstříkového soudu.
Zde bych snad měl vysvětlit otázku majetkových
práv. Majetek - jak už jsem říkal na
začátku - by měl z federace přejít
na republiku a správu majetku by měla převzít
vláda. Postupnou transformací budou jednotlivé
ústavy předávány do akademie na základě
jakýchsi privatizačních projektů.
Určitá část majetku akademie by ovšem
neměla přejít do nově zřizované
České akademie, ale měla by být privatizována
podle normálních privatizačních zákonů.
Jiná část majetku by měla přímo
přejít k vysokým školám. Tento
model transformace umožňuje všechny tyto procesy
plynule provádět.
A ustanovení v písmenu "h" odst. 2 právě
umožňuje, aby bylo možno i některá
pracoviště, některé ústavy akademie,
převést ještě zpětně např.
k vysokým školám.
Samozřejmě registrace u rejstříkového
soudu je z důvodu právní jistoty třetích
osob, které budou s akademií uzavírat smlouvy,
aby měly jistotu do jaké míry ručí
tato právnická osoba za závazky.
Statut podle tohoto návrhu obsahuje všechno potřebné,
tak jak to stanoví obchodní zákoník,
všechny potřebné podmínky pro registraci
u rejstříkového soudu.
Následuje poslední a závěrečná
část čtvrtá a nadpis "Ustanovení
předchodná a závěrečná".
§ 20: "Vláda České republiky může
na základě návrhu prezidenta převést
vlastnictví státu k některým věcem,
jakož i další majetková práva a
závazky s nimi související na ústav".
Toto je vlastně jeden z nejpodstatnějších
paragrafů a to je transformační formulace,
na základě které bude docházet k předávání
vlastnictví akademie z pravomoci výkonné
moci vlády ČR - na nově zřízení
právní subjekt, který může hned
v červenci začít připravovat tyto
projekty tak, aby jakmile majetek dostane Česká
republika od federace, aby okamžitě mohl být
zahájen proces transformace podle § 20.
Následuje předposlední § 21:
"Do doby řádného jmenování
prezidenta podle tohoto zákona jmenuje prezidenta předsednictvo
ČNR na návrh vlády ČR." Zde bych
chtěl připomenou, že vláda má
svůj poradní orgán pro vědeckou činnost
a kromě toho jsme dnes dopoledne schválili zákon
o grantové agentuře, kde vlastně vzniká
přesněji stanovený nový poradní
orgán vlády pro vědeckou činnost,
tzn. že vláda by měla být schopná
dát kvalifikovaný návrh na prezidenta akademie.
A závěrečný § 22 by zněl:
"Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení."
To jsou všechny pozměňovací návrhy,
které jsem chtěl přednést. Omlouvám
se, že jsem takto zdržoval, ale náš výbor
neprojednával tento sněmovní tisk, a proto
jsem měl příležitost přednést
své návrhy až na plénu. i
Děkuji za vaši trpělivost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Paynovi. Dále se do rozpravy
přihlásil pan poslance Lom.
Poslanec Petr Lom: Vážený pane místopředsedo
ČNR, vážené poslankyně, vážení
poslanci, vývoj, kterým se ubírá zákon
o akademii, svědčí o nesmírné
zodpovědnosti českého zákonodárného
sboru, který chápe úlohu akademie jako úlohu
nejvyššího vědeckého orgánu,
na který může být každý
národ právem hrdý.
Domnívám se, že bych měl vznést
jeden pozměňovací návrh, který
se týká jenom jedné části tohoto
návrhu zákona, a to postgraduálního
studia.
Postgraduální čili postpromoční
studium po ukončení vysoké školy bylo
zakotveno v zákonu o vysokých školách,
byl to, pokud se nemýlím, jeden z posledních
zákonů, který jsme v kooptovaném období
ČNR do června 1990 přijímali. Tam
tento termín není jasně vymezen a už
při příjímání tohoto
zákona byl zdrojem debat a kontroverzních názorů.
Pokud rozumíme postgraduálním studiem studium
doktorandské, které zakončuje v bezprostřední
návaznosti studium, např. titul Juris Utriusque
Doctor po ukončení právního směru,
tak je to něco jiného, než když chápeme
postgraduální studium jako výchovu, jako
vědecký úkol, jako vědeckou práci
na kterémkoliv pracovišti, a je to zase jiné
postgraduální studium, které se končí
např. u škol lékařského směru
specializací oboru.
Proto aby nedocházelo k vzájemným míšením
těchto pojmů, protože jsem si jist, že
zákonodárce měl při tvorbě
tohoto odstavce na mysli určitý druh tohoto postgraduálního
studia, navrhuji, aby tam nebylo v § 13 původní
verze tisku 667, která je stejná i ve znění
společné zprávy pod písmenem"e"
- "uskutečňuje postgraduální
studium, protože tím vzniká určitá
obligace, určitá povinnost a jsou celé řády
postgraduálního studia, které pracoviště
akademie uskutečnit nemůže.
Navrhuji tedy, aby text návrhu § 13 písmene
"e" zněl:
"Ve spolupráci s vysokými školami se podílí
na postgraduálním studiu a výchově
vědeckých pracovníků".
Domnívám se, že tato formulace je průchodnější
a že umožní všem pracovištím
akademie, aby tuto výchovu dělala, protože
kdyby bylo "uskutečnění", tak to
naráží na praktické problémy,
protože my jsem v zákonu 220 o lékařské,
farmaceutické a stomatologické komoře zakotvili
v § 2, že se komora vyjadřuje k podmínkám
a způsobu dalšího vzdělávání
lékařů, stomatologů a lékárníků,
čili také svým způsobem toto uskutečňování
postgraduální výchovy ovlivňuje.