Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
panu zpravodaji. Omlouvám se, nevěnoval jsem pozornost
posledním vašim slovům, čili pokud jste
v nich měl něco pro mě, pomozte mi!
Poslanec Zdeněk Smělík: Žádal
jsem vás, zda mohu vystoupit v diskusi jako první.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Můžete
až rozpravu otevřu, a to proto, že nikdo jiný
se nepřihlásil. Takže otevírám
rozpravu a máte slovo.
Poslanec Zdeněk Smělík: Vážená
sněmovno, při projednávání
návrhu tohoto zákona jsme opomněli z jakési
časové nekoordinovanosti jednu položku, která
by zařazena být měla a která nebyla
v průběhu projednávání postihnuta.
Merit věci spočívá v tom, že
k 15. dubnu nabyl účinnosti zákon 160/1992
Sb., o zdravotní péči v nestátních
zdravotních zařízeních. Část
třetí tohoto zákona, to je § 8-13, upravuje
provozování nestátního zařízení
na základě oprávnění k provozování,
jež vzniká rozhodnutím o registraci okresního
úřadu příslušného podle
místa k provozování nestátního
zařízení.
V souvislosti s tím je třeba zabezpečit možnost
vybírání správního poplatku
za tento úkon. Zároveň je třeba posoudit
možnost nabytí účinnosti této
nové položky k 1. 7. 1992 a zapracování
tohoto do přechodných a závěrečných
ustanovení k zákonu o správních poplatcích
vybíraných správními orgány
ČR.
Zdůvodnění spočívá v
tom, že už dnes jsou na okresních úřadech
registrováni zájemci o povolení a v případě,
že bychom podle projednávané novely měli
platnost až od 1. 1. 1993, nastal by velký finanční
únik u okresních úřadů, které
tato povolení provádí. A vzhledem k tomu,
že se jedná převážně o neopakovatelné,
tak by se dalo říci, že převážná
část žadatelů by bezplatně tato
oprávnění získala. Z tohoto důvodu
navrhuji, abychom do projednávaného návrhu
zákona zpracovali do položky 7 písm. "d"
tohoto znění:
"Vydání rozhodnutí o registraci k provozování
nestátního zdravotnického zařízení
- 1000 Kčs." Do zmocnění k této
položce doplnit. "obdobně se postupuje, jde-li
o změny a zrušení registrace podle písm.
"d".
Do poznámky se uvede: "poplatek podle písm.
"a" se vybere až po provedení úkonu.
Poplatek podle písm. "b", "c" a "d"
se vybere již při podání."
V návaznosti na tento návrh bychom byli nuceni upravit
§ 14 odst. 1, který by zněl: "Tento zákon
s výjimkou položky 7 písm. "d" sazebníku
nabývá účinnosti 1. 1. 1993.
Za druhé - položka 7 písm. "d" sazebníku
nabývá účinnosti dne 1. 7. 1992".
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Do rozpravy se dále přihlásili dva poslanci.
Než jim dám slovo, dovolte mi jednu úvahu.
Jde o to, že dnešním programem má být
rovněž onen bod, jemuž má být přítomna
vláda a ředitel Federální bezpečností
informační služby. Další signály,
jež jsou mi sem adresovány, spočívají
v tom, že téměř polovina poslanců
uvažuje o odjezdu mezi pátou až šestou hodinou.
(hluk)
Prosím o korekci. Okolo půl páté.
Takže vidíte všichni, dámy a pánové,
kdo chce opustit naše řady. Jde o to, že kdybychom
dosáhli dohody, že např. do pěti hodin
bychom zde pokračovali projednáním daňových
zákonů, další způsob ukončení
této schůze může spočívat
v tom, že kterýkoliv jeden poslanec vstane a požádá
o zjištění počtu poslanců ve
sněmovně, a pokud se tak nestane, můžeme
bez hlasování projednávat např. do
dohodnutých 17.00 hod. a pak schůzi přerušit
do pondělka 9.00 hodin. Táži se tedy, zda má
někdo námitky proti tomu, abychom přestali
udržovat v pohotovosti jak Českou vládu tak
i pana Bačinského, kteří v ní
doposud setrvávají. Pokud není námitek,
s ohledem k programu dnešní schůze, očekávanému
a možnému, pak se podle tohoto zařídí,
pokud námitka bude, budou v pohotovosti dále. Pokud
nikoliv, pak děkuji za vaše přispějí.
Pan kolega Karas.
Poslanec Jiří Karas: (z místa) Navrhuji,
abychom se spočítali, kolik nás tady je a
termín posunuli na 16.30.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Pane
kolego, jestliže navrhnete, abychom se spočítali,
pak stihnete předchozí vlak, protože skončíme
nyní. Takže se vás ptám, zda na svém
návrhu trváte? Kolega Kadlec ukazuje, že pan
kolega Karas na svém návrhu netrvá.
Dobrá. Prosím tedy, pokračujme dále
a prosím Kancelář, aby zařídila
sdělení jak vládě tak panu Bačinskému,
že se jejich účast nepředpokládá.
Teď se hlásil pan ministr Špaček, i když
v rozpravě jsou přihlášeni pánové
Payne a Dohnal.
Takže pane ministře prosím, po vás budou
vystupovat pánové Payne a Dohnal.
Ministr financí ČR Karel Špaček:
K tomu návrhu na nabytí účinnosti:
pan zpravodaj navrhuje, aby § 14 zněl: "Tento
zákon nabývá účinnosti 1. 1.
1993..." a dává tam výjimku u jedné
položky, která by měla platit od 1. července.
Já chápu věcné důvody, které
k tomu vedou, ale mám velkou pochybnost, zda takto může
být účinnost zákona schválena.
Já bych spíše doporučoval, abychom provedli
rychlou novelizaci starého zákona kvůli této
položce, tj. doplnili tento zákon o tu položku,
aby celý nový zákon mohl platit od 1. 1.
1993. Podle mne by to vypadalo dost neobvykle, že jedna věc
by měla platit předem. Ale k tomu bych zase prosil
oddechový čas, abych se poradil s právníky,
abychom to měli čisté.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Payneho, aby se ujal slova, a připraví
se pan poslanec Dohnal.
Poslanec Jiří Payne: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
chtěl bych učinit několik poznámek
ještě k sazebníku poplatků.
Zejména se jedná o položku 1 psím. d).
Nahlédnutí do živnostenského rejstříku
je zpoplatněno částkou Kčs 50. Já
se domnívám, že nahlédnutí do
živnostenského rejstříku bude velice
běžnou záležitostí, kterou bude
potřebovat téměř každý
občan, myslím, že tato sazba je např.
ve srovnání s nahlédnutím do matriky
neúměrná. Myslím si to také
proto, že živnostenský rejstřík
je veden naprosto chaotickým způsobem, částečně
v obcích a částečně na okresních
úřadech. K tomu, aby byl vyhledán příslušný
živnostník, bude třeba zpravidla učinit
toto nahlédnutí dvakrát. Proto se domnívám,
že částka Kčs 50,- by měla být
nahrazena částkou Kčs 20,-.
Dále u položky 4 se hovoří o nahlédnutí
do výpisu z dokumentů a v poznámce se hovoří
o tom, že v případě výpisů
z matrik vedených v jiném než v českém
jazyce se poplatek zvyšuje na dvojnásobek. Vzhledem
k tomu, že v naší zemi existuje přinejmenším
také úřední jazyk slovenský
a nevidím důvod, proč by výpis z dokumentů
ve slovenském jazyce měl být zpoplatněn
dvojnásobnou sazbou, navrhuji v poznámce za výraz
"v českém" doplnit "nebo slovenském".
Nechávám na zástupcích jazykových
menšin přítomných zde ve sněmovně,
aby zvážili, jak tomu bude u jiných jazyků.
Já myslím, že překlad z jiného
jazyka je náročnější než
výpis ze slovenského jazyka.
V položce 7 se za vydání živnostenského
listu požaduje Kčs 1000,- a za vydání
koncesní listiny Kčs 2000,-. Domnívám
se, že tato částka je neúměrně
vysoká. Navrhuji, aby místo Kčs 1000,- bylo
uvedeno Kčs 500,- v písmenu b) a v písmenu
c) navrhuji částku za vydání koncesní
listiny snížit na Kčs 1000,-. K této
věci se ještě vrátím v souvislosti
s dalšími položkami později.
Naopak u položky 12, kde se jedná o vydání
loveckého lístku, což je ve srovnání
s živnostenským listem nebo koncesním listem
záležitost řekl bych skoro extravagantní,
mi připadá poplatek absurdně nízký.
Myslím, že by to mělo být postaveno
přinejmenším na stejnou rovinu. Poplatek za
roční vydání loveckého lístku
by měl být Kčs 1000,- asi tak, jak je navrhováno
u živnostenského oprávnění. U
tříletého oprávnění
navrhuji Kčs 2000,- u našich občanů.
Jedná se o písm. a) v položce 12.
Dalo by se říci, že podle původního
návrhu je lépe být pistolníkem než
živnostníkem, jak naznačují tyto poplatky.
Učinil bych také návrh k položce 14,
kde navrhuje společná zpráva nahradit slovo
"stromů" slovem "dřevin". Ale
odkaz k položce 14 odkazuje na vyhlášku o ochraně
stromů. Tzn., že z hlediska jednotnosti právní
terminologie by bylo lépe přidržet se původního
vládního návrhu, který v položce
14 navrhuje slovo "stromů" s poukazem na to,
že slovo "dřevina" je pojem biologického
charakteru, který není právně přesně
definován. Kromě toho jsou dřeviny, které
z praktického hlediska nemají charakter stromů.
Nahrazením slova "dřeviny" slovem "stromy"
bychom se dostali do absurdní situace, že i u zakrslých
dřevin by byl nutný poplatek Kčs 100.
A to mi připadá absurdní.
Následně k položce 17 (uzavření
manželství) bych navrhoval, na rozdíl od společné
zprávy ponechat původní vládní
návrh. S ohledem na zákon, který umožňuje
uzavírat také církevní sňatek,
by novomanželé nebo snoubenci uzavírali pouze
sňatky církevní, protože by nemuseli
platit žádné poplatky. Tam bychom vytvořili
tlak směrem k náboženskému přesvědčení
občanů. To by nebylo na místě.
K položce 31: Tam se opět ukazuje, že je lépe
být pistolníkem než živnostníkem.
Jedná se o zbrojní průkaz. Myslím,
že částka Kčs 300,- za vydání
zbrojního průkazu je také nemístně
malá. Zbraní zde máme až příliš
mnoho a občanská společnost nepotřebuje
být tolik vybavena zbraněmi. Myslím, že
poplatek by mohl být místo 300,- Kčs celých
1000,- Kčs. Tuto změnu navrhuji.
V položce 33 se rovněž domnívám,
že zřízení střelnice je činností
téměř na úrovni živnostenské
koncese, a tak není důvod, aby zde ty částky
byly nižší než u živnostníků.
To je naprosto neúměrné. Navrhuji tedy v
bodě a) zvýšit částku na Kčs
1000,- a stejně tak v bodě b) a c). V bodě
d) doporučuji ponechat původní návrh
Kčs 200,-.
Nakonec v položce 46 jsme opět u toho, že by
měli živnostníci, popřípadě
i jiné druhy povolání být postaveny
zhruba na stejnou rovinu. Proto bych navrhoval v bodě a)
a b) vydání oprávnění k hornické
činnosti a vydání povolení k hornické
činnosti, poplatek zvýšit, a to v obou případech
na Kčs 1000,- abychom přibližně dodrželi
rovnost živnostníků se střelnicemi,
hornictvím, apod.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Dohnala.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a kolegové, v sazebníku správních
poplatků v položce 5 na str. 9 úplně
dole se píše: "výpis a potvrzení
o domovské příslušnosti nebo národnosti
nebo státním občanství". Domnívám
se, že naše mluva v současné době
termín domovská příslušnost nezná.
Pokud mi předkladatel nevysvětlí, co tento
termín znamená, tak navrhuji, abychom slova "domovská
příslušnost" z tohoto zákona vyškrtli.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
(Hlásí se několik poslanců.) Pánové,
vtip toho, že se nehlásíte písemně
nebo se hlásíte opožděně je v
tom, že je znemožněno stanovit vaše pořadí.
V tom případě pan poslanec Vlk, který
se přihlásil písemně, má přednost,
a prosím jej, aby se ujal slova.
Poslanec Miloslav Vlk: Vážený pane předsedající,
vážený pane ministře, rád bych
se pozastavil právě u již zmíněné
položky č. 17 - povolení k uzavření
manželství u jiného než příslušného
obecního úřadu.
Jelikož včera schválený zákon
umožňuje uzavírat i sňatek jenom církevní
navrhuji, aby příslušný obecní
úřad byl postaven na roveň farnímu
úřadu v místě. To znamená,
že u farního úřadu v místě
bydliště by poplatky za uzavření sňatku
nebyly placeny, tak jak je tomu v současné době
u civilních sňatků.
Dále bych se pozastavil u položky 23 - povolení
k provozování výherních hracích
automatů, kdy se za každý hrací přístroj
vybírá částka 20 000 Kčs.
Ve zmocnění správní orgán,
který by dal povolení k provozování
hracích přístrojů podle písm.
b) lze snížit tento poplatek o 50 %, jde-li o povolení
na dobu kratší než 6 měsíců.
Navrhuji, aby toto snížení bylo změn:
"snížení o jednu dvanáctinu za
každý měsíc, kdy hrací přístroj
nebyl v provozu".
Jedná se o to, že hrací přístroje
po polovině roku již nejsou provozovateli nasazovány,
takže dochází v podstatě k úbytku
daní, protože tito provozovatelé přístroje
nenasazují z důvodů nevýhodnosti provozování
hracích přístrojů na kratší
dobu než 6 měsíců.
Dále jde o položku č. 46: za úkony v
oblasti hornické činnosti a činnosti prováděné
hornickým způsobem. Vydání povolení
k hornické činnosti pro stanovení dobývacího
prostoru ve výši 100 Kčs bylo výborem
navrženo zvýšit na částku 500 Kčs,
ovšem dotazem u báňského úřadu
jsem zjistil, že tyto náklady jsou daleko vyšší
a v připomínkovém řízení
byl vznesen požadavek, aby za místní šetření,
pokud je nařízeno podle zvláštních
předpisů nebo se koná z podnětu účastníka,
se účtovalo za každé tři hodiny
sto korun. Vzhledem k tomu, že šetření
pro stanovení dobývacího prostoru je časově
značně náročné, navrhuji, aby
tato částka byla zvýšena na 1000 Kčs.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Dále se písemně přihlásil pan
kolega Palkoska. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Ivo Palkoska: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, pan
poslanec Smělík zde navrhl úpravu poplatků,
která se týká lékařů,
dále můj předřečník
navrhl další úpravu poplatků, která
se týká manželství. U obou případů
je zřejmé, že by bylo na místě
upravit tyto poplatky s účinnosti od 1. 7. Stejnou
účinnost navrhl i pan poslanec Smělík.
Bohužel koncepce zákona, který je předložen,
toto vylučuje, neboť se jedná o úplnou
novelu, nikoliv pouze o změnu sazebníku, ke které
bude moci docházet po 1. lednu 1993. Dojde-li sněmovna
k závěru, že je třeba upravit lékařům
vydávání registrací nebo registrační
řízení, bude nutno tento zákon o ustanovení,
která budou novelovat dosud platný zákon
o správních poplatcích a zejména sazebník
správních poplatků doplnit. Jinak to bohužel
není možné.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
pane poslanče, do rozpravy se dále hlásí
pan poslanec Matějka, prosím, aby se ujal slova.
Poslanec František Matějka: Pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, jsem poněkud na rozpacích, jak
uvést svůj návrh, aby byl uveden správně.
Pan kolega Payne zde srovnával vydávání
loveckých lístků se živnostenskými
koncesemi a nevím s čím vším
možným.
Živnostenské oprávnění dostane
člověk jednou za život a má ho stále.
Platnost loveckého lístku se musí prodlužovat
buď po roce nebo po třech letech a pokud by bylo nutné
za každé prodloužení platit 1000 Kčs,
byl by to nesmysl.
Navrhuji proto, aby roční lovecký lístek
stál 100 Kčs a tříletý lovecký
lístek 150 Kčs. Dále, aby úprava týkající
se zbrojního průkazu zůstala, tak jak je
uvedeno v návrhu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Předpokládám, že v tomto zákoně
nebude relevantní otázka tetřevů,
tetřívků a sluk.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Nikdo. Rozpravu uzavírám.
Následuje návrh, abychom projednávání
tohoto bodu přerušili a pokračovali projednáváním
dalšího bodu. To znamená, že rozprava
je uzavřena, ale příště by se
k tomuto bodu mohl vyjádřit jak pan ministr, tak
i pan zpravodaj.
Dalším bodem, k němuž rovněž
bude vystupovat pan ministr Špaček, je
Upozorňuji, že jde o sněmovní tisk 691
a společná zpráva je ve sněmovním
tisku 755.
Může pan ministr vystoupit s odůvodněním
návrhu?
(Ano.)
Prosím proto pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr financí ČR Karel Špaček:
Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, předstupuji před vás
s velmi důležitým návrhem zákona.
Předložený návrh zákona o správě
daní a poplatků společně s jednotlivými
daňovými zákony vytváří
předpoklady pro řádné fungování
nové daňové soustavy. Je samozřejmě
důležité mít velmi dobře propracované,
promyšlené daňové zákony, abychom
věděli, kdo má kolik zaplatit. Neméně
důležité je však i to, abychom věděli,
jakým způsobem budou tyto daně vybírány.
Tento zákon tudíž stanovuje přesná
práva a povinnosti jak daňových plátců,
tak i finančních úřadů.
Řádné fungování daňového
systému vyžaduje nahradit současnou právní
roztříštěnost správy daní
komplexním předpisem, který umožní
snazší orientaci správci daní i jednotlivých
daňových subjektů v daňovém
řízení a vytvoří předpoklady
pro efektivní výkon správy daní finančními
orgány i orgány územními.
Předkládaný návrh řeší
kromě obecných institutů daňového
řízení i specifika při správě
jednotlivých daní. Jedná se o ta ustanovení,
která nemohla být s ohledem na dělbu působnosti
zapracována do federálních daňových
zákonů a dále o ta ustanovení, která
mají výlučně profesní charakter.
Koncepce zákona vychází z osvědčení
právních ustanovení obsažených
v dříve platných předpisech a současně
využívání zahraničních
zkušeností a doporučení expertů
Mezinárodního měnového fondu. Správa
daní a poplatků v novém daňovém
systému je založena především na
principu rovnosti daňových subjektů při
řízení a možnosti využití
řádných a mimořádných
opravných prostředků.
Ve prospěch poplatníků jsou v návrhu
zákona založeny také široké možnosti
prodlužování lhůt, pokud závažné
okolnosti neumožní poplatníkům dostát
včas své daňové povinnosti. Vládní
návrh zákona umožňuje též
osvobození od daně z příjmů
až na dobu dvou let pro nově vzniklé daňové
subjekty. Předpokládá se, že podle aktuálních
podmínek a potřeb společnosti okruh daňových
subjektů a výše osvobození budou konkretizovány
obecně závazným právním předpisem.
Výrazněji jsou posíleny restriktivní
nástroje proti snahám o daňové úniky,
nepoctivost, falšování, či vedení
neprůkazné evidence. Za nedostatky v těchto
oblastech lze při opakovaném zjištění
uložit pokutu až do výše 2 mil. korun, případně
i pozastavit činnost. Novým opatřením
proti daňovým únikům je zavedení
povinnosti přiznání k majetku. Toto opatření
však má smysl tehdy, pokud poskytne celkový
přehled o movitém a nemovitém majetku a majetkových
právech daňového subjektu. Správci
daně umožní zjištění nezdaněného
příjmu a jeho následné zdanění.
Jedná se výlučně o procesní
institut, který nezakládá novou daňovou
povinnost a bude pouze prostředkem pro kontrolu plnění
daňových povinností jednotlivých subjektů.
Cílem není zjišťování výše
majetku, nýbrž prokázání toho,
že přírůstek majetku pochází
z řádně zdaněných zdrojů.
Pro dobu správy daní je nezbytná i povinná
součinnost třetích osob v daňovém
řízení. Kromě obvyklé oznamovací
povinnosti ohledně vyplacených částek
a součinnosti státních orgánů
je nově zavedena i povinná součinnost pošt,
vydavatelů, veřejných přepravců
a dalších. Jde například o povinnost
pošt a spojů sdělovat správcům
daně zejména totožnost osob, které mají
pronajaty poštovní schránky a uživatelů
telefonních stanic s nezveřejněnými
telefonními čísly. To slouží
k identifikaci daňových subjektů, které
uskutečňují mnohdy rozsáhlé
transakce jen pod označením poštovní
schránky či telefonního čísla
a bez jejich identifikace pak dochází ke značným
daňovým únikům.