Naproti tomu recipročně bude platit na Slovensku
úhrada daně uskutečněná na
území České republiky.
Na závěr svého vystoupení chci sněmovně
rovněž doporučit, aby vládní
návrh zákona České národní
rady o dani silniční byl ve znění
společné zprávy, event. dalších
pozměňovacích návrhů přijat.
Případné pozměňující
návrhy požaduji předložit písemně.
Nyní vás, pane předsedající,
žádám, abyste k návrhu zákona
otevřel rozpravu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
vám, pane zpravodaji, otevírám rozpravu k
tomuto návrhu.
Konstatuji, že jako první se písemně
přihlásil pan poslanec Kalfus, kterého prosím,
aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Marek
a dále v rozpravě vystoupí pan zpravodaj.
Poslanec Jiří Kalfus: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
mám k uvedenému zákonu dva pozměňující
návrhy, které jsem již přednesl našemu
výboru, ve kterém byl jeden z nich schválen,
ale do společné zprávy se nedostal. Proto
využívám této příležitosti
a uvádím ho zde.
Já a náš výbor se domníváme,
že uvedená daň se přímo klasicky
nabízí k tomu, aby byla využita pro životní
prostředí. Automobily a silniční doprava
nám silně znečišťují a znehodnocují
životní prostředí nejen tím,
že zabetonováváme část republiky,
ale i hlukem a emisemi, které automobily vypouštějí.
Proto se domníváme, že je logické, aby
část takto získaných prostředků
silniční daně šla na ekologické
účely a navrhujeme proto, aby byl k zákonu
připojen nový § 17 v tomto znění:
"Výnos daně podle tohoto zákona je z
jedné třetiny příjmem fondu životního
prostředí České republiky s odvoláním
na zákon České národní rady
č. 338/1991 Sb., o státním fondu životního
prostředí České republiky.".
Uvědomujeme si samozřejmě námitku,
že výnos tohoto fondu je připraven jako jeden
ze zdrojů silničního fondu, ale protože
jsme zde slyšeli od pana ministra, že je jenom jedním
ze zdrojů silničního fondu, domníváme
se, že tento silniční fond bude muset mít
i další zdroje. Nebude tudíž porušena
logika toho, že jediným příjmem silničního
fondu by byla tato silniční daň.
Domníváme se, že spojení problematiky
znečišťování životního
prostředí a fondu, který by měl tlumit
tyto následky je logické, a proto podáváme
tento návrh.
Další návrh, který předkládáme,
je také ekologický. Jde o vložení písmene
h) do § 2 v tomto znění: osobní automobily
používané k osobní potřebě
a ostatní osobní automobily osvobozené od
daně budou od 1. ledna 1994 podléhat zdanění
ve výši 1000 Kčs ročně, pokud
nebudou k tomuto datu opatřeny účinnými
katalyzátory.
Po opatření vozidla katalyzátorem se daně
vrací za rok, během kterého k této
skutečnosti došlo. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Maryta.
Poslanec Jiří Maryt: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení poslanci,
k uvedenému návrhu zákona o dani silniční
bych chtěl uvést několik poznámek.
Jako pozitivní beru ten fakt, že v zákoně,
v paragrafovaném znění, byla zaznamenána
připomínka z našeho výboru při
projednávání zásad o zvýhodnění
kombinované přepravy. K samotnému paragrafovanému
znění, zejména v § 6 a 7, bych mohl
mít některé výhrady a pozměňující
návrhy, co se týče sazeb a rozdělení
nákladních automobilů do jednotlivých
kategorií podle hmotnosti. Nicméně, neučiním
tak, protože se domnívám, že by to neprospělo
při projednávání v plénu.
Nemohu ale nechat bez povšimnutí skutečnost,
že v důvodové zprávě se praví,
cituji: "Z rozpočtového hlediska bude silniční
daň jedním z příjmů silničního
fondu České republiky, ze zdrojů silničního
fondu budou též hrazeny příspěvky
na výstavbu a údržbu silniční
sítě v hlavním městě Praze
a v dalších statutárních městech."
Samozřejmě vím, že důvodová
zpráva není součástí zákona,
ale deklaruje svým způsobem představu předkladatele
o budoucím rozdělení a řešení
této problematiky, zejména v rozpočtových
zákonech, které budou řešit výnos
této daně, a v zákoně o silničním
fondu. Nemohu, nicméně, s tímto souhlasit.
Domnívám se, že část výnosu
této daně by měla být zahrnuta do
rozpočtu obcí, a to všech. Zejména si
myslím, že by měly být zvýhodněny
ty obce, které jsou v blízkosti hraničních
přechodů a jsou tedy nejvíce zatíženy
kamionovou přepravou. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana zpravodaje, aby vystoupil v rozpravě.
Poslanec Jaromír Kapusta: Já dávám,
pane předsedající, jako pozměňující
návrh k § 2, odst. c): u dikce končící
"a dálnic," pokračovat "vozidla horské
služby, vozidla Správy národních parků
a vozidla chráněných krajinných oblastí."
Mám za to, že tyto typy nepodnikatelských vozidel
zde nejsou uvedeny.
Dále pan předřečník mě
předešel. Měl jsem rovněž výhradu
k důvodové zprávě. Mám za to,
že je mnoho měst v této republice, kde bude
velmi nezbytné použít zdrojů silničního
fondu, nejen tam, kde to bylo poslancem Marytem vyjmenováno.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda:
Děkuji. Do rozpravy se už nepřihlásil
nikdo. Jako by se stalo.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážený
pane místopředsedo, vážená sněmovno,
nechci přednést žádný pozměňovací
návrh. Chci se pouze vyjádřit k návrhu,
který přednesl pan kolega Kalfus - aby ti majitelé
motorových vozidel, kteří nebudou mít
namontovány katalyzátory, byli za to de facto pokutováni.
Obávám se, jak to dohodl pan poslanec Kalfus, že
nebude těch katalyzátorů na našem trhu
dostatek a povede to opět ke šmelině a černému
trhu s nimi. Nic víc, nic méně. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
Ne, tak bych rozpravu uzavřel. Pan ministr má, samozřejmě,
právo se vyjádřit.
Ministr financí ČR Karel Špaček:
Především bych se chtěl vyjádřit
k návrhu pana poslance Kalfuse. Je velmi sympatické,
aby z těchto peněz se peníze dostaly na ekologii.
Upozorňuji ovšem, že v našich daňových
zákonech není určeno, kam daně poplynou.
Čili, není tam daňové určení.
To by byl jediný zákon, kde by se přímo
stanovovalo, kam daně přijdou. To je věcí
zákonů jiných. Z tohoto hlediska je to hledisko
formální.
Druhé hledisko je to, že ty čtyři milióny
sto toho výnosu na silnice potřebujeme. My na silnice
potřebujeme dokonce ne čtyři, ale dvanáct
miliard korun. Silniční fond bude jenom jedna třetina
prostředků, které jsou nezbytné na
silnice. Jinými slovy, peněz tím nezískáme
více, bude jich stejně, jenom se jinak rozdělí.
A dopadne to tak, že na silnice ze silničního
fondu poplyne příslušná částka
zmenšená o třetinu. Budou se tam muset dostat
prostředky i odjinud, to znamená z rozpočtu
a nebo tedy z jiných zdrojů. Takže, nejde tady
o peníze navíc, jen o jejich jiné rozdělení.
Z obou těchto důvodů vám dávám
na zvážení, jestli přímo tedy
do zákona se to má takto stanovovat. Jinak, samozřejmě,
je velmi neobvyklé do zákona dávat to, že
zpoplatnil někdo za něco, co nemá. To je
případ těch katalyzátorů.
V obou těchto případech bych tedy spíš
doporučoval návrh vládní nebo tedy
znění vládního návrhu.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Dospěli jsme právě do fáze, která
opět znamená položit si otázku, zda
budeme hlasovat o návrzích změn. Navrhuji,
z důvodů, které jsou evidentní, zvolit
stejný postup, jako v případě předcházejícího
zákona. Znamená to - přerušení
projednávání tohoto bodu s tím, že
bychom přistoupili k bodu následujícímu,
jímž je, pro vaši informaci,
Vládní návrh zákona České
národní rady o správních poplatcích
vybíraných správními orgány
České republiky.
Ze stejných důvodů mám jisté
rozpaky dát hlasovat o tom, zda souhlasíte s přerušením
projednávání tohoto bodu. Na místo
toho se zeptám, zda je nějakých námitek
proti tomu, abych jednání o tomto bodu přerušil.
Pokud není, pak tak činím, přerušuji
projednávání k tomuto bodu a přistoupíme
tedy k bodu, který jsem předeslal.
Připomenu jen, že návrh zákona byl rozdán
jako sněmovní tisk č. 662, společná
zpráva výborů jako sněmovní
tisk č. 745.
Opět požádám pana ministra, aby odůvodnil
tento vládní návrh zákona.
Ministr financí ČR Karel Špaček:
Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
poslanci, návrh zákona o správních
poplatcích, který vláda České
republiky předkládá České národní
radě k projednání, je jedním ze zákonů,
který doplňuje tu novou daňovou soustavu.
Předložený návrh nahradí dosavadní
unitární zákon č. 105, který
je z roku 1951, o správních poplatcích. Pak
byla samozřejmě řada dalších
navazujících norem.
V důsledku kompetenčních změn vyplývajících
z ústavního zákona jsou zpracovány
samostatné zákony České národní
rady a Slovenské národní rady o správních
poplatcích. Cílem nové právní
úpravy je přehlednost, jednoduchost a administrativní
nenáročnost vyměřování
a vybírání správních poplatků.
Nové pojetí předloženého návrhu
zákona se projevuje zejména v těchto oblastech:
1. Vzhledem k ustanovením ústavního zákona
o československé federaci a Listině základních
práv a svobod, podle nichž lze daně a poplatky
ukládat jen na základě zákona, je
sazebník správních poplatků zapracován
přímo do zákona. Dříve jsme
měli vyhlášku o těchto správních
poplatcích.
2. Do zákona byly zapracovány některé
nové položky za úkony zejména v oblasti
důlní činnosti, civilního letectví,
periodického tisku a veterinární péče.
3. A to považuji za důležitý nový
rys, že kompenzace vzrůstajících nákladů
orgánů státní správy na vyřizování
žádostí by měla být zajištěna
přiměřeným zpoplatněním
za jejich podání, a to se tímto návrhem
provádí. Navrhuje se tedy zpoplatnění
žádostí, což by také mělo
přispět k zamezení neuvážených
podání, zbytečných podání,
k orgánům státní správy.
Za podání žádosti u ústředních
orgánů státní správy, vyžaduje-li
vyřízení rozhodnutí správního
orgánu ve správním nebo daňovém
řízení, zaplatí poplatník 200
Kčs.
U okresních úřadů, obecních
úřadů a jiných než ústředních
orgánů státní správy zaplatí
za obdobný úkon 100 Kčs. Těmto poplatkům
nebudou podléhat stížnosti, oznámení
a podněty občanů ani podání,
ke kterým je účastník řízení
povinen na základě obecně závazných
předpisů.
4. Vzhledem k praktickým zkušenostem a k potřebě
posílit právní jistoty poplatníků
se upouští od sazby poplatku stanoveného rozpětím
a ponechává se pouze sazba stanovená pevnou
částkou nebo procentem.
5. Zůstává dosavadní princip placení
poplatku kolkovými známkami do 1 tis. Kčs,
jde-li o úkony prováděné správními
orgány České republiky s výjimkou
úkonů prováděných okresními
úřady a orgány obcí. Možnost
placení poplatků i převodem z účtu
u peněžního ústavu nebo poukázkou
na účet příslušného orgánu
je upravena zákonem o správě daní
a poplatků.
Dále zákon umožní, aby ministerstvo
financí ČR obecně závazným
právním předpisem mohlo přiznat úplné
nebo částečné osvobození od
poplatků některým skupinám osob nebo
pro určité úkony. Může jít
například o Československý červený
kříž a podobné organizace.
Dále se navrhuje, aby okresní úřady
a magistrátní úřad hlavního
města Prahy měly možnost v jednotlivých
odůvodněných případech poplatek
snížit nebo prominout, jde-li o úkon prováděný
okresním úřadem nebo orgánem obce.
Obdobné oprávnění se navrhuje též
pro finanční ředitelství, jde-li o
úkony prováděné správními
orgány republiky. Příjmy z těchto
poplatků jsou upraveny zákonem o rozpočtových
pravidlech. To znamená, že poplatky vybírané
správními orgány České republiky
budou příjmem státního rozpočtu
České republiky a poplatky za úkony prováděné
okresními úřady a obcemi budou příjmem
jejich rozpočtu.
Zároveň předpokládáme, že
některé přesně specifikované
poplatky v oblasti silniční dopravy budou v návaznosti
na zákon o státním silničním
fondu ČR příjmem tohoto fondu. V roce 1990
činil příjem státního rozpočtu
ze správních poplatků cca 590 mil. Kčs
a tehdejších národních výborů
187 mil. Kčs. Podle kvalifikovaného odhadu lze očekávat
podle nového zákona roční příjem
státního rozpočtu ze správních
poplatků ve výši asi 800 mil. Kčs až
900 mil. Kčs a okresních úřadů
a obcí ve výši 800 mil. Kčs až
1 mld.. Kčs.
Upozorňuji na skutečnost, že oproti vládnímu
návrhu společná zpráva výborů
ČNR doporučuje snížit sazby poplatků
za úkony budoucích katastrálních úřadů
na polovinu, to je ze 100 na 50 Kčs za každý
jednotlivý úkon. Obdobně u položky 35
za rozhodnutí o vkladu a zápisu smluv do katastru
nemovitosti je navrhováno snížení sazeb
z nabývací ceny nemovitostí a ze zajišťované
pohledávky na polovinu. Podle našeho odhadu provedeného
ve spolupráci s Českým úřadem
geodetickým a kartografickým jde o snížení
příjmů pro státní rozpočet
ČR ve výši zhruba 160 mil. Kčs. Podle
mého názoru by tedy výše těchto
poplatků měla zůstat v té podobě,
jak je navrhováno. Jednotlivé položky sazebníku
byly v příslušných výborech ČNR
důkladně posouzeny zejména z hlediska jejich
výše i dalších upřesňujících
ustanovení tak, aby maximálně vyhovovaly
potřebám správních orgánů
v praxi a byly zároveň přijatelné
a srozumitelné poplatníkům.
Navrhuji, aby návrh zákona byl v předloženém
znění schválen.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
pane ministře. Požádám teď společného
zpravodaje výboru pana poslance Smělíka,
aby se ujal svého úkolu.
Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený
pane předsedající, vážený
pane ministře, vážené paní kolegyně,
vážení páni kolegové, předložený
návrh zákona o správních poplatcích
vybíraných správními orgány
ČR - tisk ČNR č. 662 ve znění
společné zprávy č. 745 je v pořadí
třetí o poplatcích, které máme
schválit, aby daňová reforma mohla být
od 1. 1. 1993 plně uvedena do života.
Současná právní úprava správních
poplatků pochází ještě z doby
unitárního Československa z roku 1951, která
byla změněna a doplněna zákonným
opatřením Národního shromáždění
č. 138/1960 Sb. V roce 1971 legislativní orgány
rozhodly o vydání společné vyhlášky
federálního a republikových ministerstev
o správních poplatcích a to z důvodu
racionalizace tehdejšího pojetí právního
řádu. Pro nepřehlednost několika prováděcích
předpisů bylo nutno vydat novou vyhlášku.
Ta dosud platná společná vyhláška
všech ministerstev financí o správních
poplatcích byla vydána 19. 12. 1990. V ní
se již uplatňuje znění v právních
úpravách některých oblastí
správního práva a byla v ní už
upravena kompetence mezi správními orgány
federace a republik, což si vyvolalo rozdělení
jednotlivých položek do dvou sazebníků.
Podle prvního sazebníku vybírají poplatky
správní orgány republik, okresní úřady
a obecní úřady. Podle druhého sazebníku
pak vybírají poplatky správní orgány
federace.
Již při vydání této vyhlášky
se předpokládala její omezená platnost
do konce roku 1992 s tím, že do té doby obě
republiky vydají nové zákony o vybírání
správních poplatků. Správní
poplatky se budou vybírat za úkony spojené
s činností státních orgánů,
které jsou prováděny ve prospěch poplatníka
a jsou uvedeny v prováděcím předpise.
Nově je navrženo zpoplatňování
některých podání žádostí
orgánům státní správy, obcím
při výkonu přenesené působnosti
a státním archivům.
Při určování a rozsahu právní
úpravy správních poplatků byla zohledněna
potřeba logické návaznosti na dosavadní
systém správního práva. U položky
36 týkající se poplatků za povolení
zahraničních přeprav je již přihlédnuto
k potřebám Evropského společenství.
Zdůrazňuji, že budou zpoplatňovány
úkony za sepsání různých písemností
před veřejně právními osobami,
které za tuto činnost vybírají odměnu
na základě tarifů stanovených příslušnými
předpisy.
Přestože v současném období dochází
ke změnám hmotněprávních předpisů
v oblasti správního práva, např. úsek
dopravy, podnikání apod., může být
tlak na úpravu jednotlivých poplatných úkonů
a sazeb, což by si vyžádalo i změnu v
prováděcím předpisu, byla při
konstrukci zákona zvolena varianta odpovídající
článku 11 odst. 5 Listiny základních
práv a svobod, schválené ústavním
zákonem 23/1991 a v souladu s článkem 12
ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů,
lze daně za poplatky ukládat jen na základě
zákona tím, že poplatné úkony
a sazby jsou stanoveny zákonem, uvedeném v příloze
tak, jak již zde řekl pan ministr.
I když se očekává nárůst
příjmů z důvodů zpoplatňování
některých žádostí a podání
orgánů státní správy, nepočítá
se, že si navržená úprava vyžádá
nárůst pracovních sil.
Celkový finanční efekt navržené
zákonné úpravy pro příjem státního
rozpočtu ČR je příjem cca 800 mil.
Kčs, u okresních úřadů a obcí
je očekáván nárůst z 90 mil.
v roce 1990 na cca 800 mil. až 1 miliardu ročně.
Návrh zákona byl přikázán na
projednání třem výborům ČNR
- ústavně právnímu, národohospodářskému
a rozpočtovému a kontrolnímu, které
jej projednaly a doporučily ke schválení
České národní radě. Všechny
doporučené návrhy z výborů
byly zapracovány do společné zprávy.
Dvě změny se týkaly paragrafovaného
znění. První je k § 6 - splatnost poplatků:
doplňuje se odst. 5 na konci odstavce o slova "...
anebo kdy na provedení úkonu je veřejný
zájem".
Druhá se týká § 8 - vracení poplatku:
je navrženo nové znění odst. 2 takto:
"Nedošlo-li k provedení úkonu vinou poplatníka,
může správní orgán, který
poplatek vybírá, na žádost poplatníka
vrátit nejvýše 65 % z částky
zaplacené na poplatek."
Další zahrnuté návrhy do společné
zprávy č. 745 se týkají 17 položek
z celkového počtu 51 v příloze. V
převážné míře jde o taxativnost
těchto položek. Pro úsporu času je nebudu
ze společné zprávy opakovat.
Jako společný zpravodaj doporučuji sněmovně
zákon k přijetí. Žádám
o zahájení diskuse.
Děkuji a pokud mohu, současně se přihlásím
jako první do diskuse.