Za třetí - v § 6 odst. 1 se hovoří
o zahradách. Samozřejmě zpravidla si pod
pojmem zahrada představujeme zahradu na venkově.
Problém ovšem zůstává u zahrad,
které jsou ve městě. Domnívám
se, že zahrady, které jsou ve městě,
by měly podléhat podstatně nižšímu
zdanění, protože každý kousek zeleně,
který ve městě je, by měl být
naopak chráněn. Dokonce možná, že
by měly být zcela zbaveny zdanění,
protože v opačném případě
majitel zahrady se bude snažit zahradu zastavit a bude dělat
všechno proto, aby této dani unikl tím, že
zahradu výhodně prodá nebo dá k dispozici
pro stavební účely. Domnívám
se, že naše daňová politika ve městech
by měla být vedena právě tím
směrem, aby zahrad ve městech bylo co nejvíce.
Vzhledem k tomu, že pojem město je v zákoně
o obcích velmi přesně definováno,
myslím si, že bychom v § 6 odst. 1 písm.
a) za slova "zahrad" mohli doplnit slova "s výjimkou
zahrad ve městech." Pokud bychom se rozhodli zahrady
ve městech zdaňovat, a to tedy předkládám
k úvaze, navrhuji v odst. 2 doplnit písmeno d),
které by znělo: "Zahrad ve městech",
sazba by činila 0,10 Kčs. Myslím si, že
není třeba dále odůvodňovat,
zájem aby ve městech byly zahrady, je zcela zřetelný.
K § 12 bych chtěl říci, že tam
opět vidíme nedostatek toho, za co jsem včera
chválil ministra Dybu, kde v jeho návrhu zákona
byl vypracován kontrolní mechanismus. Paragraf 12
umožňuje dávat úlevy na daních.
O těchto úlevách budou rozhodovat úředníci
a takováto ustanovení automaticky vedou - jak již
jsme se mohli mnohokrát přesvědčit
zpravidla k úplatkům, viz například
ministerstvo privatizace, kde ať už se jedná
o důvodná nebo nedůvodná podezření,
vždycky tyto problémy vznikají. Vzhledem k
tomu, že naše sněmovna by měla být
dostatečně suverénní, aby nedodělávala
chyby, které udělá ministerstvo, nedoporučuji
rozšířit bod této schůze o usnesení,
ve kterém bychom uložili ministerstvu financí
dopracovat novelizaci tohoto zákona týkající
se tohoto paragrafu 12, ve které by byl dopracován
dostatečný kontrolní mechanismus, případně
specifikovány přesně podmínky, za
jakých úlevy mohou být poskytnuty tak, aby
k úplatkům nemohlo docházet.
Poslední poznámka se týká § 15
odst. 1 písm. a). V písm. a) se totiž hovoří
o poplatnících provozujících zemědělskou
výrobu. Zemědělská výroba je
vázána na určité roční
období. Jedná se o produkty z letní sklizně
a produkty z podzimní sklizně. Z tohoto důvodu
termíny placení daní v zemědělství
by měly být posunuty tak, aby zemědělci
mohli daně platit z výtěžku těchto
sklizní. Proto navrhuji, aby termín 31. srpna byl
nahrazen termínem 31. října, to je až
po letní sklizni, kdy už část sklizně
může být prodána a z tohoto výtěžku
mohou zemědělci platit tuto daň. A termín
30. listopadu by byl nahrazen termínem 31. března.
Zase z výtěžku zimní produkce, řekněme
brambor, mohou platit tuto daň do 31. března. To
jsou všechny pozměňovací návrhy,
které jsem chtěl podat.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Paynovi. Prosím pana poslance
Vlka a připraví se pan poslanec Hrazdíra.
Poslanec Miloslav Vlk: Paní předsedkyně,
pane ministře, dámy a pánové. Dovolte,
abych požádal pana ministra o vysvětlení
k § 9 - osvobození od daně, k bodu b), kde
se osvobozují od daně stavby ve vlastnictví
státu nebo obce. Jsou totiž byty, které jsou
v těchto stavbách prodány a zajímá
mě vztah vlastníků těchto bytů
k tomuto daňovému zákonu.
Dále k § 12 - úlevy na daně jsou velmi
problematicky proveditelné. Správce daně
může poskytnout úlevu na dani. Vyvolá
to kupu žádostí na finanční úřady,
které asi tuto vlnu nebudou moci zvládnout. Není
uvedena v tomto ustanovení ani výše úlev
ani termín, na jak dlouho tyto úlevy mohou platit.
Podíváme -li se na § 12, odst. 2 b) - úlevy
u daní ze staveb po změně systému
vytápění z pevných paliv na vytápění
plynem a elektřinou, náklady na tato opatření
jsou daleko vyšší, než může
činit jakákoliv úleva daně na jeden
rok. Proto bych navrhoval, aby zde bylo konstatováno, že
tyto úlevy se poskytují na určitou dobu,
navrhuji 15 let a ve výši 50 %. Dále bych navrhl,
aby bod 2 byl doplněn o ekologické palivo koks,
protože ne ve všech oblastech lze zavést plynofikaci
nebo elektrifikaci topných systémů a to z
toho důvodu, že některá obydlí
se nacházejí v oblastech, kde plynofikace a elektrifikace
je velmi obtížná a topení do té
doby, kdy je ho dostatek, je v současné době
na úrovni nákladového topení plynem
a elektřinou.
Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci, prosím pana poslance Hrazdíru,
připraví se pan poslanec Stibic.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážená
paní předsedkyně, pane ministře, paní
kolegyně, páni kolegové. Vládní
návrh zákona o dani z nemovitostí nebyl přikázán
výboru pro územní správu a národnosti,
ale přesto z vlastní iniciativy tento projednal.
Proto asi tato informace se neprojevila ve společné
zprávě zpravodaje. Považuji za nutné
a za vhodné přednést pozměňovací
návrh k § 11 předloženého zákona
tak, jak byl výborem navržen.
Odst. 3 písm. a) u koeficientu 3,5 změnit takto:
ve městech nad 50 000 obyvatel a ve Františkových
Lázních, Luhačovicích, Mariánských
Lázních a Poděbradech. Upozorňuji,
že jde o změnu, jak ve vztahu k vládnímu
návrhu zákona, tak o změnu ve vztahu ke zpravodajské
zprávě.
Odst. 3 písm. b) § 11 změnit takto: u staveb,
umístěných v jednotlivých částech
obce může obec rozhodnout o použití koeficientu
jako u obce o 1 - 3 kategorie nižší nebo jednu
kategorii vyšší v členění
obcí podle odst. a) s výjimkou obcí do 300
obyvatel.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci, prosím pana poslance Stibice,
připraví se pan poslanec Kalfus.
Poslanec Jaromír Stibic: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane ministře, dámy a pánové, chtěl
bych za zemědělce vyjádřit uznání
a díky výborům, které zohlednily potřeby
restrukturalizace zemědělství a zahrnuly
příslušné pozměňovací
návrhy do znění společné zprávy,
kteréžto znění vřele podporuji.
Nesouhlasím ale s návrhem kolegy Šabaty, který
byl oděn sice do tak krásného hávu,
ale dovolím si říci, že vlastně
představuje systémový podraz, který
je v rozporu s agrární politikou vlády. Daň
je ekonomickým nástrojem, kterým stát
v tomto případě uplatňuje svou agrární
politiku. Daň nutí vlastníka, aby buď
hospodařil nebo půdu pronajal. Je to dobře
nebo špatně, ptám se. Já se domnívám,
že to je základní princip, který je
potřeba udržet. A proto tento návrh
kolegy Šabaty je nebezpečný, protože by
vlastně umožnil, aby vlastníci klidně
nechali půdu ladem i tam, kde je to v rozporu se zájmy
státu.
Konečně bych se rád zmínil o otázce,
která souvisí s obnovou vesnic. Pomalu a jistě
se rozjíždí program obnovy vesnice, který
je podporován vládou, stoupenci životního
prostředí i politickými subjekty a pravděpodobně
v budoucnu bude předmětem i státních
subvencí. V této souvislosti je daň u původních
objektů vlastně naprosto organicky spojena s potřebnou
úlevou, protože není logické vybírat
vyšší daň a na druhé straně
to řešit subvencí. Čili mně jde
o to, kdo udržuje původní architekturu obce
a tudíž vlastně už jede v tom programu
obnovy vesnice, i když tyto budovy nejsou kulturní
památkou, měl by mít úlevu. A proto
navrhuji doplnění do § 12 odst. 1, písm.
b) do bodu 4. za slova: "kulturními památkami"
doplnit "nebo součástí původní
vesnické zástavby významné pro vzhled
obce".
Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji, prosím pana poslance Kalfuse, připraví
se paní poslankyně Hofrová.
Poslanec Jiří Kalfus: Vážená
paní předsedkyně, dámy a pánové,
já bych chtěl upozornit na technickou chybu ve společné
zprávě a to na str. 3 k § 11 odst. 1 je řečeno
v písm. a) a potom písm. c) zní - to písmeno
c) má být evidentně písm. b), zní
- prosím vás, opravte si to, myslím, že
to je technické nedopatření.
Dále bych chtěl navrhnout v návrhu společné
zprávy výborů je navrhováno zúžení
pro Pozemkový fond u daně z pozemků a staveb.
Přitom však chybí určení poplatníka
daně. Proto se domnívám, že je třeba
doplnit větu v § 3 za odst. 1 tohoto znění:
U pozemků spravovaných Pozemkovým fondem
ČR, které jsou pronajaty, je poplatníkem
daně nájemce. A dále z téhož
důvodu je třeba doplnit § 8 odst. 1, první
větu tak, aby zněla: Poplatníkem je vlastník
stavby, jde-li o stavbu ve správě Pozemkového
fondu ČR, je jím nájemce. Děkuji vám
za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci, prosím paní poslankyni
Hofrovou. Připraví se pan poslanec Šabata.
Poslankyně Jarmila Hofrová: Vážená
paní předsedkyně, dámy a pánové,
mám jeden pozměňovací návrh
a to k § 9 odst. 1 písm. j), kde navrhuji, aby text:
"na dobu 5 roků" v úvodu tohoto ustanovení
byl nahrazen textem na dobu 15 roků. Zdá se mi,
že takové řešení by znamenalo sjednocení
lhůty osvobození od daně u novostaveb, podle
písm. g) tohoto paragrafu restituovaných obytných
domů podle písm. h) i úpravy písm.
i) odst. 1 tohoto paragrafu. Podotýkám, že
v těchto třech případech je lhůta
jednotná a to 15 let. Společná zpráva
u písm. j), jehož změnu navrhuji, hovoří
o lhůtě 10 let, ale toto řešení
považuji za nedostatečné.
Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Hofrové, pan poslanec
Moldan se připravil do rozpravy, pak ještě
paní poslankyně Vorlová.
Promiňte, pan poslanec Šabata.
Poslanec Miloslav Šabata: Dámy a pánové,
nejdříve bych chtěl jednu technickou drobnost,
kterou jsem si uvědomil opožděně. Ve
společné zprávě je v § 6 odst.
1 navržen pozměňovací návrh,
kterým se kategorie luk a pastvin rozděluje vlastně
na dvě kategorie. Tzn. na louky zvlášť
a pastviny zvlášť. U luk se zavádí
zvláštní sazba půl procenta a pastviny
se přeřazují do skupiny s hospodářskými
lesy, rybníky atd. V návrhu zákona o katastru
nemovitostí se nepoužívá tento termín
louky a pastviny a je nahrazen trvalými travními
porosty. S ohledem na vývoj, ke kterému došlo
v posledních desetiletích, se domnívám,
že je to přesnější kategorie, protože
skutečně kategorie trvalých lesních
porostů se stala kategorií neoratelných zemědělských
pozemků, tak jak je to dneska poměrně přesně
vymezeno. Protože všechno, co bylo oratelné,
bylo převedeno do orné půdy a zorněno.
Proto se domnívám, že bude lepší
používat termín "trvalé travní
porosty" z toho hlediska, že jsou to neoratelné
pozemky, čili samozřejmě pozemky, kde jsou
velká omezení z hlediska zemědělské
produkce a proto navrhuji, aby v odst. 1 písm. a) §
6 byla vypuštěna slova "luk a pastvin" a
naopak v písm. b) byla před původní
text, který tady byl v návrhu zákona vložena
slova: "trvalých travních porostů, hospodářských
lesů a rybníků s intenzívním
atd." To je jedna technická věc.
Potom přece jenom pan kolega Stibic mne vyprovokoval k
uvedení dalších argumentů, proč
navrhuji rozšíření daňových
prázdnin i na pozemky, na kterých nehospodaří
sami vlastníci, ale které jim byly vydány
a oni uzavřeli nájemní smlouvy s jinými
zemědělskými podnikateli, kteří
na nich hospodaří.
Rád bych vás upozornil na několik okolností,
ke kterým pravděpodobně dojde. Dnes jsme
v období povinného nájmu zemědělské
půdy ze strany dosavadních uživatelů,
nájmu ze zákona. Ve smyslu příslušných
ustanovení zákona 229. To je ale povinný
nájem, který vlastně je povinný jenom
na dobu jednoho roku, poněvadž tento uživatel
má právo tuto nájemní smlouvu s roční
výpovědní lhůtou vypovědět.
Pravděpodobně se v celé řadě
případů právě u pozemků,
které jsou např. na velkých svazích
a mají sníženou úrodnost, stane, že
tito uživatelé, tito nájemci ze zákona,
nájemní smlouvy k těmto pozemkům vypovědí
a vlastníkům je vrátí. A vlastníci,
kteří ne z vlastní viny, ale z viny toho,
co tady bylo vytvářeno 40 let, už nejsou dneska
schopni tyto pozemky obdělávat. A protože objektivně
je hospodaření na těchto pozemcích
ztrátové, oni nenajdou žádného
nájemce. No, co udělají v takovém
případě, když z pozemků nemají
žádný příjem a navíc mají
povinnost platit daň? Asi to nabídnou státu.
Darovací smlouvou. Čili můžeme klidně
vyvolat další vlnu darovacích smluv ve prospěch
státu v těch případech, pokud jde
o pozemky s nízkou úrodností, pozemky špatně
přístupné, prostě tam, kde nebude
zájem žádného zemědělského
podnikatele je obdělávat. To je další
argument, který mě vedl k tomu, abychom rozšířili
ty pětileté daňové prázdniny,
pokud jde o daň z pozemku i na pozemky, na kterých
nehospodaří přímo vlastník,
abychom tedy vytvořili předpoklad, že se v
mnohem větším měřítku
najde hospodář, který bude za trochu dostupných
podmínek na nich hospodařit.
Ale argumentů samozřejmě je víc. Např.
už v současné době je značný
počet nájemních smluv na hospodaření
na pozemcích, které byly vydány vlastníkům,
ale v těchto smlouvách vůbec nebylo uvažováno,
že bude vyměřována daň z pozemků
také u těch skupin pozemků, které
jsou zařazeny do 22 méně úrodných
skupin pozemků. A to je většina zemědělských
pozemků. A tyto smlouvy nelze z tohoto zákona přece
zrušit. Tady tedy vznikne celá spousta problémů,
které si vyžádají několikaletý
čas, aby se vytvořily podmínky pro regulérní
vyměřování a vybírání
daně z pozemku.
Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Šabatovi. Nyní bych
prosila o slovo kolegu Moldana, přihlásila se paní
poslankyně Vorlová.
Poslanec Bedřich Moldan: Vážená
paní předsedkyně, vážená
sněmovno, je velké množství rekreačních
chat a chalup pro individuální rekreaci v národních
parcích a v zónách I., to znamená
těch přísněji chráněných,
v chráněných krajinných oblastech.
Domnívám se, že bychom měli poněkud
znepříjemnit život právě těm
lidem, kteří mají tyto chaty a chalupy v
těchto zvláště chráněných
územích, protože bychom měli dopřát
co nejvíce prostoru pro všechny ostatní lidi,
aby se mohli v těchto územích rekreovat.
Myslím si, že by vhodnou formou, jak toto učinit,
bylo poněkud zvýšit daně v těchto
oblastech pro stavby určené pro individuální
rekreaci.
Dovoluji si proti navrhnout, aby do § 11, který hovoří
o sazbě daně u jednotlivých staveb, byl doplněn
odst. 3, pardon, odst. 4, a to před současný
§ 4, současný § 4 by se přečísloval
na pátý. Nový odst. 4 by zněl: "Základní
sazba daně podle odst. 1, písm. b), příp.
zvýšená podle odst. 2, se násobí
koeficientem 2, pokud jsou stavby umístěny v národních
parcích a v zónách I., chráněných
krajinných oblastí, vyhlášených
podle zvláštních předpisů."
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Prosím paní poslankyni Vorlovou
o slovo, připraví se pan poslanec Chromý.
Poslankyně Milada Vorlová: Vážení
poslanci, chci jen upozornit na nelogičnost návrhu
kolegy Payna k § 6, kdy požadoval v odst. 1 písm.
a), aby se vyjmuly zahrady v městech z působnosti
té jednoprocentní daně. Pramení to
zřejmě ze špatného počítání
nebo z nepochopení. 1 % zdanění znamená,
že na 100 m zahrady se bude platit - podle přiřazení
k jednotlivým katastrům - 30 haléřů
až 11,89 Kčs, jak nám sdělil pan ministr,
průměrně však 4,60 Kčs. Kolega
Payne říkal, že to bude tlačit na to,
aby se tyto zahrady přeměňovaly na stavební
pozemky. Není tomu tak, protože přeměnou
na stavební pozemek by z těchto 100 m platil poplatník
200 Kčs. A pokud by se mu podařilo postavit tam
dům, tak by platil 10 Kčs ze 100 m.
Možná, že si kolega Payne nepovšimnul, že
podle vyhlášky 23 z roku 1964, kterou se provádí
zákon 22/1964, o evidenci nemovitostí, mezi "ostatní"
plochy, které se tady v návrhu zdaňují
0,10 Kčs, lze považovat i okrasné zahrady,
pokud nejsou zemědělskou půdou. Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Vorlové. Pan poslanec
Chromý se vzdal svého slova. Nemám již
žádné další písemné
přihlášky do rozpravy. Hlásí
se ještě někdo? Není tomu tak. Rozpravu
končím.
A protože se závěrečným slovem
společného zpravodaje je spojeno hlasování
o pozměňovacích návrzích, navrhuji
vám, abychom tento bod přerušili, požádali
pana ministra, aby nám přednesl jako další
bod vládní návrh zákona České
národní rady o dani dědické, darovací
a o dani z převodu nemovitostí.
Prosím, kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku.
Prosím kolegy, kteří jsou na chodbě,
aby se dostavili do sněmovny. Ještě má
faktickou poznámku pan ministr. Já jsem předpokládala,
že s tím pan ministr bude po předchozí
dohodě takto souhlasit.
Ministr financí ČR Karel Špaček:
Souhlasím, ale doporučuji, abychom postupovali racionálně,
aby všechny pozměňovací návrhy,
které tu zazněly, byly tedy písemně
zformulovány, abychom je mohli nejen se zpravodajem, ale
i daňovými odborníky, posoudit skutečně
do důsledků. Některé z nich, samozřejmě,
byly rozporné, některé byly dokonce i proti
sobě. Je tedy třeba, abychom ke každému
měli jednak stanovisko zpravodaje, event. výboru,
jednak bych také prosil, aby tam bylo stanovisko předkladatele,
protože ten zákon musí tvořit jeden
celek. A v některých případech návrhy,
které tady byly předneseny, se týkají
- když to domyslíme do důsledků i jiných
paragrafů. A je tedy třeba, abychom tu vyrobili
přesný zákon, protože je, myslím,
velmi důležitý pro většinu obyvatelstva.
Doporučoval bych tedy volit tento postup a samozřejmě
bych pokračoval, když to odhlasujete, zdůvodňováním
dalšího zákona.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministrovi. Hlásí se pan
poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Poprosil bych, aby byla zpráva
rozdána všem poslancům, abychom věděli,
o čem se hlasuje.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Slovo má pan poslanec Jančáry.
Poslanec Julius Jančáry: Paní předsedkyně,
dámy a pánové, jednací řád
nám umožňuje sestavení pozměňovacích
návrhů do logických bloků. Žádám
tedy souhlas sněmovny, aby zpráva byla sestavena
podle jednotlivých paragrafů. Dále půjdou
pozměňovací návrhy v tom pořadí,
v jakém byly vzneseny k jednotlivým paragrafům.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji, dávám hlasovat. První je můj
návrh na přerušení tohoto bodu s tím,
že bychom přikročili k projednávání
dalšího bodu. Dávám hlasovat o tomto
návrhu.
Kdo je pro, ať zvedne ruku. 83.
Kdo je proti? 1.
Musím dát hlasovat dále, kdo se zdržel,
abych zjistila, zda jsme usnášeníschopni. 10.
Nejsme usnášeníschopni. Kdo nehlasoval? 5.
Ještě nejsme usnášeníschopní.
Prosím kolegy, kteří jsou venku, aby se dostavili
do sněmovny. Táži se znovu, kdo nehlasoval.
13. Děkuji. Návrh na přerušení
tohoto bodu byl tedy přijat.