Další návrh, který vznáším,
je vypustit z § 4 celé písm. f). Je to rozšíření
návrhu pana poslance Žáka. Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji, prosím pana poslance Smělíka
o slovo.
Poslanec Zdeněk Smělík: Vážená
paní předsedkyně, vážené
paní kolegyně, vážení páni
kolegové, chtěl bych přednést několik
pozměňovacích návrhů.
První se týká § 3, odst. 1, který,
jak už kolega Žák zdůraznil, může
podle mne způsobit v tom předloženém
znění neuvěřitelné komplikace.
Týká se to především těch
zpochybňujících hranic neexistence evidence
v terénu nebo na mapách. V opačném
případě by to původní znění,
že poplatníkem je vlastník, mohlo být
předmětem velkých sporů a soudních
rozepří. Z toho důvodu bych tento problém
chtěl řešit dvěma zněními,
které předkládám a podle nichž
si myslím, že by došlo k vyjasnění
toho rozčlenění.
Odst. 1 by tedy zněl: "Poplatníkem daně
z pozemku je vlastník pozemku, pokud je současně
uživatelem."
Odst. 2: "V jiných případech než
u odst. 1 je poplatníkem nájemce nebo uživatel."
Další můj pozměňovací
návrh se týká § 5 - základ daně.
Nechtěl bych opakovat to, co už bylo několika
poslanci, včetně pana ministra, řečeno.
Je to skutečně meritum celé této problematiky,
kterou dneska projednáváme. Kolega Hájek
již rovněž zmiňoval to, do jaké
míry ta cena pozemku vůbec zohledňuje daňovou
představu. Bylo tu také řečeno, že
v průběhu pěti let jsme schopni tyto věci
vypořádat.
Při té příležitosti si dovolím
připomenout, že už před téměř
250 lety, kdy se Marie Terezie snažila do nedefinovaných
podmínek zavést pořádek a zavedla
tereziánský katastr, později opravený
Josefem II., začalo to fungovat z výtěžku,
katastrálního výtěžku a těch
250 let to fungovalo dobře a oni to dokázali zvládnout.
Nevím tedy, proč my, dneska, po 250 letech, v tomto
vidíme problém. To, že od roku 1954, přestaly
pozemkové knihy plnit svou knihovní soudcovskou
funkci a pořádek se přestal ztrácet
až v roce 1964, kdy evidence nemovitostí toto dílo
dokončila, to respektujeme jako fakt. Že jsme si z
této situace pomáhali při vydávání
vyhlášek k oceňování nemovitostí,
poslední je myslím z listopadu minulého roku,
tím, že usnadníme v případných
kupních smlouvách dědických zprůměrovat
tu cenu půdy nějakou hodnotou, to se nám
stává, toto provizoriem. Tato operace se dnes stává
jakýmsi podkladem, který v tomto případě
už uzákoňujeme a prostě ho chceme používat
jako dokonalý.
A já si myslím, že zde bychom se dopustili
velikánské nespravedlnosti, především
vůči těm individuálním, drobným
samostatným hospodářům, kteří
mohou mít v držení od toho průměru
velice odlišnou půdní parcelu. Jestliže
prostě přijmeme takovou představu, že
v současné době musíme ze situace
vyjít a nevidíme jinou cestu, tak jak to ústavně
právní výbor také formuloval, že
cena pozemku bude katastrálně určena po dohodě
ministerstev financí a zemědělství
vyhláškou pro celý katastr, tak to může
být pro mne respektovatelné pouze v tom případě,
že někdo velkoplošně hospodaří
a má tam pozemky lepší i horší,
takže se mu výtěžek zprůměruje.
Ale v žádném případě nemohu
přistoupit na to, že jednotlivá parcela se
může nacházet v rozdílné kvalitě,
a to v plusu či mínusu. V tomto případě
to vidím velice politicky nešťastné, kdybychom
to neoddělili.
Ještě bych zdůraznil, že těch případů
je 1 - 2 %. Spočítal jsem, že jde asi o 20
miliónů korun. To nezachrání státní
rozpočet, ale my bychom nikomu nezdůvodnili to,
že cena pozemku se liší dvoj až trojnásobně
v katastru (jde o 7 - 8 Kčs) a dvacetinásobně
v katastrální výtěžnosti (jde
o 7 - 120 Kčs). A to by měl být základ
daně! Vždyť my se už dopouštíme
dvojí nespravedlnosti. Proto považujte tento můj
úvod jako vysvětlení mého návrhu.
Čili můj návrh by byl:
"Základem daně z pozemků orné
půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů,
luk a pastvin (odkaz 2) je cena půdy. Vznikne násobením
skutečné výměry pozemku v metrech
čtverečních průměrnou cenou
půdy stanovenou na jeden metr čtvereční:
a) přiřazenou jednotlivým katastrálním
územím (odkaz 2) odvozenou z bonitních půdně
ekologických jednotek k 1. 1. zdaňovaného
období. Cena půdy pro daňové účely
je dána vyhláškou vydanou na základě
zmocňovacího stanovení tohoto zákona
(§ 17 odst. 1), a to ve znění této vyhlášky
ke dni 1. ledna 1993. Tuto cenu půdy pro daňové
účely lze měnit pouze zákonem ČNR."
V podstatě akceptuji to stanovisko ústavně
právního výboru.
"b) u soukromě hospodařících
zemědělců a ostatních vlastníků
půdy, kteří nepodnikají jako právnické
osoby, dle bonitních půdně ekologických
jednotek." To mohou a dokáží na těch
katastrech nebo v těch jednotlivých obcích
vyčlenit.
Další návrh se týká § 6
odst. 3. Na konci odstavce navrhuji doplnit slova "a nejsou
v rozporu s platnými právními předpisy".
Týká se to těch stavebních pozemků,
které byly často a velmi účelově
vyčleněny do výhledového intravilánu,
kde do toho nemohl vlastník mluvit. Velmi často
se sledovalo to, že se ke střediskové obci
bude přičleňovat další obec,
a tak se prostor mezi obcemi navrhoval do intravilánu.
Tyto věci také byly často schváleny,
ale to ještě nevylučuje, že se jednalo
o rozpor s platnými právními předpisy.
V dnešní době, kdy dochází k
rozlučování obcí, je to evidentní.
Čtvrtý návrh se týká §
7 odst. 3, kdy za slova "čistírny odpadních
vod" doplňuji "stavby pro ochranu půdy".
V podstatě jde o vymezení předmětu
daně, čerpačky, povrchové odvodňování
apod.
Poslední můj návrh se týká
§ 9 odst. 1 písmeno h), kdy za slova "obytné
domy" navrhuji doplnit "a hospodářské
budovy postavené před rokem 1948 sloužící
zemědělské výrobě". V
podstatě se jedná o ty statky, které byly
používány pro různé strojně
traktorové stanice. Dnešní vlastník
po restituci bude nucen tyto stavby totálně rekonstruovat
a revidovat. Myslím, že by měl být od
daně osvobozen. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Prosím paní poslankyni Vorlovou a
připraví se pan poslanec Moskal.
Poslankyně Milada Vorlová: Vážení
poslanci, nepředstupuji před vás s nějakým
pozměňovacím návrhem, ale naopak chci
varovat před přijetím pozměňovacího
návrhu pana poslance Hájka, který se týkal
§ 6. Pan poslanec Hájek navrhoval v tomto paragrafu
v odst. 2 písm. b), aby se u stavebních pozemků,
kde je nyní navrhována výše sazby 2
koruny za metr, daň diferencovala podle velikosti obce,
tak jak je tomu analogicky u staveb.
Chci říci, že daně jsou pochopitelně
nejen vyjádřením nějakého stavu
a vyjádřením nějaké spravedlnosti,
ale že mohou být i účinným nástrojem
záměrů politiky státu v určité
oblasti. Například tím, že diferencujeme
daň u staveb - a u půdorysných staveb např.
10x10 metrů je toto rozpětí od nejmenších
obcí se sazbou Kčs 30 po Prahu se sazbou Kčs
350/m, vytváříme vlastně tlak na to,
aby se zabránilo vylidňování malých
obcí, aby si lidé uvědomili, že v těch
malých obcích mají kromě nevýhod
také výhodu - třeba v podobě levného
bydlení. Samozřejmě tato daň z nemovitostí
není jedinou, kde to můžeme vyjádřit
a podpořit.
U daně z pozemků, kdyby se tato diferenciace zavedla,
tak by se vytvořil tlak na to, aby veškeré
nezastavěné pozemky byly okamžitě prodány
těmi lidmi, kteří si stavbu okamžitě
nemohou dovolit, a také by byl tlak na to, aby byly tyto
pozemky zastavěny. Kdyby byla přijata taková
stupnice jako u staveb, tak pozemek 800 metrů v Praze by
byl zdaněn částkou přes 7000,- Kčs
za rok. Kdyby se mělo u této daně diferencovat,
měla by být diferenciace obrácená,
a to tak, aby ten tlak na zastavění vznikl spíše
u menších obcí, aby se podpořila desurbanizace,
pokrytí území obyvatelstvem i tam, kde je
dnes vylidněno, a aby se nepodporovala překotnou
výstavbou koncentrace lidí do velkých měst,
která přináší velké problémy.
Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Vorlové. Prosím
dále pana poslance Moskala, aby se ujal slova.
Připraví se paní poslankyně Stiborová.
Poslanec ČNR Václav Moskal: Vážená
paní předsedkyně, dámy a pánové,
k návrhu zákona bych chtěl podotknout, že
je velký rozdíl mezi starou stavbou, např.
z minulého století, postavenou z kamene a bačkor,
oproti novým stavbám z cihel a z jiného novodobého
stavebního materiálu.
K tomuto faktoru, tj. stáří budovy, v minulosti,
za první republiky se přihlíželo, a
proto se udělovala sleva.
Navrhuji doplnit § 12 odst. 1/ písm. b), po odstavec
č. 5/: "Jejichž stáří přesahuje
100 let".
Dále mi dovolte, dámy a pánové, abych
poukázal, a to i ve znění některých
předchozích příspěvků,
na budoucí námitky občanů, na nesrovnalosti
v kvalitě pozemků v rámci jednoho katastru.
Na některých schůzích jsem se tady
o tom již zmiňoval. Rozdíl může
činit až 10 bonitních tříd.
Poslanec Smělík zde předložil určitý
návrh. Doporučoval bych, aby se k němu přihlíželo
tak, že by se v § 5 odst. 1/ doplnila věta: "Základ
daně se bude u zemědělských půd
měnit s postupným novým zařazováním
pozemků do bonitních tříd dle katastrálního
výtěžku".
Chápu, že to bude práce huronská, velmi
nákladná, ale víme, že katastrální
výtěžky byly stanoveny. Mám kupř.
katastrální arch, ve kterém jsou uvedeny
pozemky, číslo katastrálního pozemku
a vedle toho katastrální výtěžek.
Domnívám se, že postupem doby, abychom odstranili
tuto obrovskou nesrovnalost, bychom měli přihlížet
k těmto bonitním třídám dle
katastrálního výtěžku. Děkuji
vám.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Moskalovi. Dále je do rozpravy přihlášena
paní poslankyně Stiborová, připraví
se pan poslanec Payne.
Poslankyně ČNR Marie Stiborová:
Pane místopředsedo, dámy a pánové,
z hlediska obecné připomínky návrhu
zákona o dani z nemovitosti a obecně k celému
daňovému systému bych se ráda připojila
k názorům těch poslanců, kteří
hovoří o tom, že nyní asi není
ta nejšťastnější doba, kdy parlamenty
tyto návrhy zákonů o daních projednávají
a schvalují. Je to dáno tím, že skutečně
dochází k takové situaci, že vlastně
tyto parlamenty předurčují cosi budoucím
vládám a bude potom možná ještě
obtížnější pro nové vlády
a systémy, jak hospodářskou a sociálně
hospodářskou situaci budou skutečně
v tomto státě řešit.
Nechci zde však hovořit obecně. Ráda
bych zde přednesla jeden pozměňující
návrh, který se týká našich občanů
postižených, kteří jsou vlastníky
průkazů ZPP a ZPP/P.
O této problematice hovoří § 12 v souvislosti
s úlevami na daních. Ráda bych pozměnila
text tohoto paragrafu, a to v odst. 1/ písm. b) v bodě
3. Znění této části je takovéto:
"Správce daně může poskytnout na
žádost poplatníka úlevy na dani u staveb,
obytných domů ve vlastnictví sociálně
potřebných držitelů průkazů
ZPP a ZPP/P, sloužících výhradně
k jejich trvalému bydlení.
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, víte, že vaši invalidní
nebo tělesně postižení spoluobčané
jsou vystaveni silným finančním tlakům
a zatížením, která vyplývají
z jejich zdravotního stavu. Připadá mi tudíž
v tomto případě nešťastné,
aby za předpokladu, že jsou vlastníky rekreačních
objektů, staveb, v nich nemohli pobývat převážnou
část roku, což může přispět
ke zlepšení jejich zdravotního stavu.
Doporučuji proto změnit text v § 12, odst.
1/ písm. b) v bodě 3.: "U staveb, obytných
domů ve vlastnictví sociálně potřebných,
držitelů průkazů ZPP a ZPP/P, sloužících
k jejich trvalému bydlení a rekreaci".
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Stiborové. Prosím, aby se
slova dále ujal pan poslanec Payne, připraví
se pan poslanec Vlk.
Poslanec ČNR Jiří Payne: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi přičinit
několik poznámek k tomuto návrhu zákona.
Především bych se chtěl vyjádřit
k § 5 odst. 1/, o kterém se již zde zmiňoval
kolega Žák.
Ve společné zprávě se navrhuje, aby
základ pro výpočet daně byl stanoven
vyhláškou, přičemž tato vyhláška
by v budoucnosti měla být změněna
již pouze zákonem.
Domnívám se, že z hlediska Listiny lidských
práv, která říká, že daně
lze vybírat pouze na základě zákona,
a vzhledem k tomu, že daně jsou vždy věcí
zpropadeně politickou, domnívám se, že
takovéto zmocnění nemůžeme v
žádném případě učinit.
Proto bych navrhoval v § 5 za slova "stanovenou na 1
m2" doplnit slova "v příloze
tohoto zákona, která je jeho součástí".
Příloha dosud součástí není,
tzn., že všechna ustanovení tohoto zákona,
která se odvolávají na tuto skutečnost,
budou neúčinná až do doby, kdy ministerstvo
financí nám předloží přílohu
tohoto zákona, kterou schválíme samostatně
a vyjde ve Sbírce zákonů. Do té doby
budou tato ustanovení neúčinná.
Myslím, že to je daleko regulérnější
postup než tak, jak zde říkáme, což
je záležitost velice neobvyklá, jak zní
ve společné zprávě, že bude vydána
vyhláška, kterou lze potom měnit už jenom
zákonem.
Druhá moje poznámka se týká §
3 odst. 2/, kde se hovoří o skutečném
uživateli. Přimlouvám se za to, aby slovo "skutečný"
bylo vypuštěno, tak jak už zde bylo navrženo,
protože by mohlo docházet k řadě sporů
a bude přesnější, řekneme-li
"uživatel".
Dále bych se chtěl zmínit o problému,
který byl zavlečen do našeho právního
řádu nedůsledným promítnutím
některých federálních norem do ostatních
zákonů. Jedná se o občanský
a obchodní zákoník.
V občanském zákoníku je taxativně
stanoveno, co se rozumí pod pojmem právnická
osoba. V žádném případě
však právnickou osobou není označena
rozpočtová nebo příspěvková
organizace. Tyto organizace jsou zřízeny na základě
rozpočtových pravidel, avšak federální
norma byla vydána později než rozpočtová
pravidla, takže vlastně nepřímo tato
rozpočtová pravidla novelizuje.
Musím říci, že rozpočtové
a příspěvkové organizace jsou typickým
důsledkem promítání bývalého
socialistického řádu, který jsme dosud
nedokázali správně vyřešit.
Problém se týká § 4 odst. 1/ písm.
b), kde se hovoří o právnických osobách,
které jsou zapojeny, ve společné zprávě
se navrhuje nahradit slovo "zapojeny" slovem "napojeny"
na státní rozpočet, případně
rozpočet okresního úřadu nebo rozpočet
obce. Problémem je, že právnické osoby
mohou být zřizovány pouze na základě
federálních zákonů, tam jsou taxativně
vyjmenovány, a právnických osob, které
jsou napojeny na rozpočet, bude velice málo. Budou
to pouze podnikatelé, kteří např.
zažádají o nějakou podporu z fondu životního
prostředí nebo z fondu kultury apod.
Žádná jiná právnická osoba
totiž na státní rozpočet napojena nebude.
Rozpočtové a příspěvkové
organizace zde však vyjmenovány nejsou, tudíž
se na ně tento paragraf nevztahuje, ačkoliv - a
tady bych poprosil pana ministra o vysvětlení, kdyby
bylo možné - se domnívám, že by
bylo možné, že navrhovatel měl na mysli
rozpočtové a příspěvkové
organizace. Z tohoto důvodu, pokud správně
rozumím záměru předkladatele, navrhuji
nahradit v § 4 odst. 1 v písm. b) text zbytek tohoto
ustanovení v písm. b), který začíná
slovem "právnické osoby", nebo takhle.
Přečtu celý text od slova "ke",
to znamená od čárky a slovo "ke kterým
mají právo hospodaření" by text
zněl: "Ke kterým mají právo hospodaření
nebo nájem rozpočtové a příspěvkové
organizace založené ústředními
orgány státní správy, okresním
úřadem nebo obcí." Obdobně ze
stejných důvodů bude nutné v §
9 odst. 1 písm. b) opět nahradit dosavadní
znění za čárkou slovy "ke kterým
mají právo hospodaření rozpočtové
a příspěvkové organizace založené
ústředním orgánem státní
správy, okresním úřadem nebo obcí".
Tolik tedy druhé téma.