Česká národní rada 1990 – 1992

Chtěl bych zdůraznit, že je třeba nejen hovořit o podpoře podnikatelů, ale musíme pro ně i něco udělat. Proto mám několik pozměňovacích návrhů: - § 9 doporučuji doplnit o další odstavec v tomto znění: Na dobu pěti let jsou osvobozeny nově vybudované stavby, sloužící k podnikání a pořízené z jiných než státních prostředků. Toto ustanovení se vztahuje i na stavby, které byly zrekonstruovány, a to v případech, kdy náklady na rekonstrukci byly hrazeny z jiných prostředků než státních a činily alespoň 50% zůstatkové stavby, - v § 9 navrhuji dále vypustit písm. f), v § 11 odst. d/ doporučuji sloučit sazbu pro podnikatelskou činnost na sazbu 3,- Kčs na 1 m, a to bez ohledu na obor podnikání, - v § 11 odst. 3/ písm. b) doporučuji následující formulaci: Obce budou diferencovat výši koeficientu podle rozčlenění obce na části centrální, střední a okrajové. Koeficient bude použit v případě okrajových částí až o 2 kategorie; - v § 12 odst. 2/ doporučuji nahradit termín "potvrzený" termínem "doklady".

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Veselému. Paní poslankyně Röschová se vzdává slova, takže prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Vorlová, připraví se pan poslanec Svoboda. Dále se do rozpravy připraví pan poslanec Hájek a pan poslanec Žák.

Poslankyně ČNR Milada Vorlová: Vážená paní předsedkyně, vážení poslanci, především chci upozornit na zřejmě tiskovou chybu ve společné zprávě, a to na str. 3, § 11 odst. 1/, kde je uveden pozměňovací návrh pod písm. c).

Text, z něhož se v tomto písm. c) vychází, je v návrhu zákona, § 11 uveden pod písm. b). Písm. c) se týká garáží. Ve společné zprávě se zřejmě jedná o písm. b). Ke stejnému § 11 bych chtěla dále přednést pozměňovací návrh, a to u odst. 1/ písm. d) - 1/ "U staveb sloužících pro zemědělskou výrobu, staveb pro lesní a vodní hospodářství", doporučuji dále doplnit mým pozměňovacím návrhem "a staveb sloužících recyklaci odpadů".

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji paní poslankyni Vorlové. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Svoboda, připraví se pan poslanec Hájek.

Poslanec ČNR Ivo Svoboda: Vážená paní předsedkyně, vážení přítomní, předmětem mého vystoupení nebude konkrétní pozměňovací návrh, ale prezentace stanoviska k celému návrhu zákona ve znění společné zprávy.

U daně z nemovitostí se z hlediska rozpočtové soustavy naší federace nejedná o daň zvláště významnou. Pan ministr ve svém úvodním slově uvedl, že její odhadovaný výnos dosáhne částky 5,6 mld. Kčs. Nicméně bychom neměli tuto daň pokládat za něco okrajového, uvědomíme-li si, že jsme již několikrát deklarovali svou politickou vůli tuto daň rozpočtově směřovat k obcím a obecním rozpočtům.

Z tohoto pohledu se nám pak tato daň musí jevit úplně jinak. V letošním roce rozdělujeme mezi okresy a obce částku zhruba 60 mld. Kčs. Jedná se tedy u daně z nemovitostí o zhruba 10 % této částky, což je již hodnota dosti významná. Porovnáme-li předpokládaný výnos této daně s objemem globální dotace, zjistíme, že daň z nemovitostí může nabýt rozsahu až 20 % globální dotace a právě tímto přepočtem se stává velmi významným příjmem obecních rozpočtů.

Znamená to ale zároveň, že každá zásadní změna do daňových sazeb v rozsahu osvobození a možných úlev se může rovněž tak zásadně promítnout do obecních rozpočtů v příštím roce.

Z tohoto důvodu Občanské hnutí akceptuje vládní návrh zákona ve znění společné zprávy. Akceptujeme i určité snížení daně z pozemků, neboť víme, že zemědělství je v situaci velmi složité a ona částka, o kterou se jedná, zahrnutá ve snížení, může být pro některé majitele pozemků rozhodující, ale rozpočtový dopad této úlevy nebude příliš významný.

Rovněž tak podporujeme diferenciaci u sazeb daně z obytných budov tam, kde společná zpráva rozšiřuje právo obcí snížit daňovou sazbu až o 2 stupně v sazebníku podle koeficientů, neboť máme zato, že obec sama může nejlépe posoudit, jakým způsobem a v jakém rozsahu diferencovat.

Tolik stanovisko našeho Klubu k tomuto návrhu. Chtěl bych jménem Klubu požádat všechny poslance z ostatních politických stran, aby s ohledem na předloženou kvantifikaci jak při předkládání pozměňovacích návrhů, tak při hlasování postupovali uvážlivě a s vědomím toho, že nyní rozhodujeme o závažné části obecních příjmů pro příští rok a léta další.

Děkuji vám za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Hájek a připraví se pan poslanec Žák.

Poslanec ČNR Richard Hájek: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, dovolte mi nejprve jednu obecnou poznámku.

Nepovažuji za příliš šťastné v této době projednávat s plnou odpovědností celý balík daňových zákonů. Říkám to především z toho důvodu, že považuji daňové zákony za jeden ze základních, finančních a tedy transformačních nástrojů k celému pohybu, ke kterému dochází mezi podnikatelskými subjekty.

Daňové zákony ovlivňují podnikatelskou kapitolu svou tržní i spotřebitelskou dynamikou a nejsou tedy pouze inkasním nástrojem rozpočtu státu nebo republiky.

Osobně mi dost vadí, že k celému balíku daňových zákonů není, byť třeba ve variantách, předložená určitá kvantifikace možných dopadů na daňového poplatníka. Myslím, že argument, že vše je v pohybu, nejsou na místě, protože právě daňovými zákony pohyb významně determinujeme. Tolik úvodem a nyní k vlastnímu návrhu zákona.

Každý dobrý daňový zákon musí splňovat určitá kritéria, musí jednoznačně odpovídat na některé základní otázky. Na otázku: kdo platí, za co platí, kdy a jak platí, kolik platí, eventuálně komu platí. Myslím, že zákon podle předloženého tisku ve znění společné zprávy, tisk 652, vcelku dobře zvládá odpovědi na první dvě otázky: kdo platí a za co platí.

Myslím si, že je i docela dobrým řešením, že vznikl nový zákon, který budeme projednávat následně - zákon o správě daní a poplatků, kde je definována technologie vybírání, čili tam nacházíme odpověď i na otázku, kdy a jak. Na otázku komu připadá daňové inkaso, je tady logický odkaz na rozpočtová pravidla. Proti tomu nic nenamítám, ale myslím si, že právě tento zákon, který teď projednáváme, je typickým daňovým zákonem, jehož inkaso musí skončit na úrovni obcí a domnívám se, že by nebylo na škodu i to, co říkal předřečník Svoboda, nějakým způsobem alespoň deklarovat - a to nejenom v důvodové zprávě deklarovat - že inkaso je v přímém rozpočtu obce. Možná že by to šlo vyjádřit i v názvu zákona. Víme, že v některých zemích je v názvu zákona již označeno, že je to zákon země, zákon spolku, zákon obce apod. Myslím si, že nejvíce problematická je odpověď na otázku u tohoto zákona, kolik se platí. Pochybení vzbuzuje § 5 odst. 1, kde u základu daně u pozemků, orné půdy, chmelnic, zahrad a ovocných sadů, luk a pastvin se pracuje s kategorií průměrné ceny na metr čtvereční s odvoláním na zmocňovací ustanovení § 17 odst. 1. To je asi zásadní a metodicky nejsložitější problém tohoto zákona.

Prakticky to znamená, že v okamžiku schvalování nejsme schopni posoudit ani výši zdanění ani přiměřenost ostatním kategoriím pozemků, čili nejsme schopni posoudit ani základní daňové relace. Pan ministr tady vysvětlil příčinu, proč je tato forma nebo metoda volena, protože v podstatě zřejmě asi prakticky každé jiné řešení by bylo řešení, které by z této daně učinilo daň, kterou neumíme vybírat. Podle mého názoru však ani příliš tuto skutečnost nevylučuje rozšíření ve znění společné zprávy. To rozšíření není přesné, myslím, že tam došlo i k pochybení. Nemůže tam být uvedena cena půdy, protože cena půdy je v základním návrhu zákona, jí patří termín, kde rovnítko pro základ daně, ale musí tam být důsledně uveden odkaz na termín průměrná cena půdy. Upozorňuji na tento problém.

Nemám žádný pozměňovací návrh, protože si myslím, že se v podstatě lepší řešení vymyslet nedá, ale tento základní prvek daňové nečistoty tady je a bylo by asi velmi rozumné, aby si toho vláda byla vědoma a seznam průměrných cen byl opravdu vyhláškou schválen objektivně a odpovědně.

Mám jeden zásadní pozměňovací návrh k § 6 k sazbě daně stavebních pozemků. Je to v odst. 2 § 6, kde je stanovena sazba daně 2 koruny za metr. Nebudu rozporovat výši této sazby, ale vlastně přístup k této kategorii, ke kategorii stavebních pozemků z pohledu daňového. Stavební pozemky jsou a nesporně budou předmětem slušného obchodu i předmětem spekulací. Tomu se nevyhneme. Je však potřebné a v logice konstrukce sazby daně ze staveb, kde je koeficientem navržená diferenciace podle velikosti sídla diferencovat i daň ze stavebního pozemku. Jinými slovy daň ze stavebního pozemku v Praze musí být výrazně vyšší než daň ze stavebních pozemků v jiných méně významných místech naší republiky. Doporučoval bych rozšířit § 6 o odst. 4 tohoto znění:

"Základní sazba daně podle odst. 2 písm. b) se násobí koeficientem: a)" a tady bych necitoval, doporučuji převzít dikci ve znění společné zprávy tak, jak je u staveb podle velikosti sídel a převzít i odst. b), ve kterém společná zpráva dává kompetence obci snížit sazbu nebo koeficient až o dvě kategorie.

Děkuji vám za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji, prosím pana poslance Žáka, připraví se pan poslanec Nerad.

Poslanec Václav Žák: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, měl bych rád také několik poznámek k dani z nemovitosti. Omlouvám se, částečně se budu odvolávat na usnesení ústavně právního výboru, částečně mám několik nových pozměňovacích návrhů, což dělám nerad, ale neměl jsem je k dispozici, když se projednával tento zákon v našem výboru.

Jak si jistě všimnete, konstrukce zákona je taková, že naše sněmovna bude pevně v ruce třímat procento sazby, ale základ, z něhož se daň bude vypočítávat, je dán vládní vyhláškou. Ústavně právní výbor nad řešením tohoto problému strávil hodně času a navrhli jsme řešení, které je obdobné, jako je řešení v sousedních zemích, ve kterém je vlastně vládní vyhláška fixována k určitému datu. Tudíž ke změně platnosti sazeb je třeba souhlasu parlamentu.

Ze společné zprávy tato naše konstrukce byla vypuštěna a přimlouval bych se a podávám návrh, aby usnesení ústavně právního výboru bylo přijato jako pozměňovací návrh. To je první návrh.

Dále v § 3 odst. 1 doporučuji vynechat "jejichž hranice v terénu neexistují, neboť jsou sloučeny do větších celků". Odůvodnění - neexistence hranic v terénu se obtížně prokazuje, z hlediska společné zprávy se vkládá odst. 4, kde nájemce pozemku, není-li sám poplatníkem, za daň ručí. Tím pádem máme nájemce a vlastníka propojené, takže není důvod, aby nájemce nebyl plátcem vždy v případě, když se jedná o pronájem.

Co se týče § 3 odst. 2 - doporučuji vypustit slovo "skutečný", stačí - je poplatníkem daně uživatel. Není třeba se zmiňovat, je-li skutečný.

Co se týče § 4 odst. 1 písm. a) tam je zajímavé, je napsáno, že od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky ve vlastnictví státu a obce. Dále je napsáno: "pozemky ve vlastnictví státu nebo obce, ke kterým mají právo hospodaření" atd., já se domnívám, že to písm. a) je třeba vypustit, protože zákon upravuje, v kterých případech pozemky ve vlastnictví státu nebo obce, které jsou v nájmu, platí nebo neplatí daň. Doporučuji, aby se to písmeno vypustilo, jinak lze těžko nalézt logickou souvislost mezi odst. 1 § 3 a další konstrukcí zákona. A tatáž připomínka se opakuje v § 9 odst. 1 písm. a).

K § 4 odst. 1 písm. f), kde je konstruováno osvobození od pozemků, které tvoří funkční celek se stavbou a je tam i sdružení občanů. Já doporučuji vypustit "sdružení občanů".

Co se týče písm. m) téhož paragrafu, ve kterém ve společné zprávě se osvobozují rekultivované pozemky na 5 let a pozemky vrácené lesní výrobě na dobu 25 let, navrhuji upřesnit text tak, aby bylo zřejmé od kdy se lhůta počítá.

Já bych navrhl, aby tam bylo "pozemky rekultivované po 1. 1. 1993". Děkuji, to je vše.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji, prosím pana poslance Nerada, připraví se pan poslanec Šabata. Do diskuse jsou ještě přihlášeni páni poslanci Lom, Smělík, opět paní poslankyně Vorlová, Moskal, Stiborová.

Poslanec František Nerad: Paní předsedkyně, vážení zástupci vlády, vážení přítomní, dovolte mi přednést dva pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh je k § 7 odst. 3. V tomto § - jsou od daně ze staveb osvobozeny rozvody tepelných energií, ale jako stavby jsou ještě jiné rozvody, např. rozvody plynu a rozvody jiných energií. Doporučoval bych vyškrtnout slovo "tepelné" a slovo "energie" změnit na slovo "energií". Doufám, že jsem zdůvodnil tento můj návrh a dále v § 21 ve zrušovacích ustanoveních bod 2 doplnit slova: "§ 1 písm. g)" a "§ 8", to už tam zůstane. Zdůvodňuji to tím, že v § 1 písm. g) je dislokační poplatek a v § 8 se zrušuje. Čili, chtělo by to dát do kontextu. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji, prosím pana poslance Šabatu, připraví se pan poslanec Lom.

Poslanec Miloslav Šabata: Paní předsedkyně, dámy a pánové, já jsem se neopovážil nikdy na plénu zdržovat, snažil jsem se vždycky své připomínky uplatnit ve výboru. Tentokrát, shodou okolností, jsem se nemohl zúčastnit projednávání tohoto zákona v našem národohospodářském výboru a proto si dovolím vás upozornit na dvě okolnosti.

Ve zdůvodnění daně z nemovitostí jsme slyšeli vlastně argumenty, které se zabývají příjmovou složkou daně. Ty jsou samozřejmě odzbrojující, protože výnos daně je určen obcím, tudíž většina poslanců tady sedících bude hlasovat bez jakýchkoliv úprav, které by výnos daně snižovaly, ve prospěch přijetí tohoto zákona. Ale já se domnívám, že situace není stejná jako v sousedních zemích, kde hospodářský vývoj nebyl přerušen tou 40letou periodou nebo možná 50letou a že nemůžeme bezezbytku převzít to, co právě teď platí v sousedních zemích, kde nedošlo k tomu, k čemu došlo u nás. Tzn., že bychom měli brát zřetel také na toho poplatníka. Na poplatníka podnikatele. Mám na mysli podnikatele v zemědělství. Jestli jste trochu přemýšleli o situaci, která je v současné době v našem zemědělství, tak vás musela znepokojit situace, kdy v krátké době dojde k úplné transformaci našeho zemědělství na zemědělského podnikání, které bude podstatně ekonomicky funkčnější, které umožní podstatně snížit náklady na výrobu potravin a tím cenu u nás vyráběných potravin a ostatních zemědělských výrobků tak, aby naše zemědělství bylo konkurenceschopné se zemědělstvím v zahraničí. Pokud se nám to nepovede, tak dojde k podstatnému omezování zemědělské činnosti na našem území, poněvadž si nebudeme předstírat, že u nás jsou ideální podmínky pro zemědělství. To jenom na malé části našeho území. O tom také svědčí to, že se až dosud zemědělská daň vybírala jenom z těch prvních 20 skupin, řekněme PESek, jak se tomu odborně říká, čili 20 skupin pozemků, které mají vyšší úroveň úrodnosti, než činí průměr. Ale přitom těch 20 skupin dosahovalo pouhých 35% výměry zemědělské půdy, ze které se platila zemědělská daň. Tzn., že u nás převládají nepříznivé podmínky pro zemědělskou činnost. Tak to můžeme skutečně říci. A když si představíte, že v nejbližší době, v poměrně krátké době dojde k přerodu našeho zemědělství, ze socialistických velkopodniků o rozměrech tisíců hektarů na podniky provozované soukromými podnikateli, ať už budou mít různou formu, ale v každém případě podstatně menší, čímž klesne jejich velikost z těch tisíců hektarů na stovky hektarů. Kdo trošku vesnici zná, ví, že s tím budou spojeny nemalé náklady pro tyto soukromé podnikatele, protože při té obrovské koncentraci zemědělské výroby, kterou jsme v rámci zemědělské velkovýroby měli, budou muset téměř všichni vlastníci doplnit svoje zemědělské podniky, které budou mít rozměr v desítkách, ve stovkách hektarů celou řadu věcí, které dneska jsou koncentrovány na jiných katastrech, které obhospodařovalo dosavadní velké zemědělství, tak určitě si uděláte aspoň trochu představu, jakému zatížení, nákladovému zatížení budou v tomto počátku soukromí zemědělští podnikatelé vystaveni.

Nemluvě o tom, že dnešní vlastnictví zemědělského majetku je rozptýleno na spoustu vlastníků, kteří nemají dál možnost, z různých důvodů, se zemědělskou činností zabývat. Čili dojde k přesunu tohoto vlastnictví do rukou těch fyzických osob, které budou v zemědělství podnikat. A bude se to týkat i privatizace státního majetku. Čili, téměř všichni podnikatelé v zemědělství budou zatíženi i obrovskými investičními vklady na pořízení půdy, budov a ostatního inventáře.

Z těchto důvodů bych si dovolil navrhnout úpravu písm. n), v § 4, a to v tom smyslu, že by byla vypuštěna poslední věta za čárkou, za odkazem 14 - "Pokud na nich vlastníci nebo osoby blízké samy hospodaří", a to proto, že nám právě jde o podnícení, podporu vzniku nových tržních soukromopodnikatelských zemědělských podniků, které budou mít zvýšené náklady, na což jsem si dovolil upozornit.

Kromě toho bych si při této příležitosti dovolil upozornit i na tu otázku, že jsme např. teď ráno probírali návrh zákona o katastru nemovitostí. Tam např. v důvodové zprávě je uvedeno, že dát do použitelného stavu katastr nemovitostí si vyžádá šesti let. Takže, stanovení daňové povinnosti bude v mnoha, opravdu v mnoha, případech velmi problematické, protože nebude vůbec jasné, kdo je vlastníkem a kdo je plátcem daně. Nemluvě o tom, jak už tu bylo upozorněno, pokud jde o ceny půdy stanovené na základě bonitovaných půdně ekologických jednotek, že tam, kde stávající stav, ze kterého se bude vycházet při výpočtu daně z pozemku, by vyhověl dosavadní situaci, kdy uživatel platil zemědělskou daň, ale platil ji z celého katastru, takže bylo úplně jedno, jak budou umístěny pozemky s různou bonitou v katastru. Teď, když to bude platit vlastník, a to ve většině případů drobný vlastník, to už vůbec není jedno. A v našich členitých poměrech jsou často rozdíly mezi úrodností jednotlivých pozemků a jsou velmi velké.

Vím, že v návrhu zákona je zmírňovací ustanovení, že může být daň snížena, jenže to je velice, podle mého názoru, vágní a je v poloze slibu, který zdaleka nemusí být realizován. To byl první pozměňující návrh - vypustit poslední větu v písm. n), § 4.

Druhá drobnost se týká § 11, odst. 4, v němž bych navrhoval, aby za slovo "činnosti" byl vložen dovětek "s výjimkou zemědělské prvovýroby" a pak teprve by byla tečka. Navrhuji to proto, že na vesnici ještě dlouho budeme mít kombinované stavby, kde v jednom objektu bude jak obytná část, tak část hospodářská, která slouží nebo bude sloužit k zemědělskému podnikání. Mám na mysli např. sýpku, která běžně bývá jako zvláštní podlaží, zrovna právě nad obytnou částí zemědělských staveb. Těch příkladů ale je jistě na vesnici mnohem víc. Děkuji vám.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Šabatovi. Prosím o slovo pana poslance Loma, připraví se poslanec Smělík.

Poslanec Petr Lom: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, hodlám pledovat pro daňovou úlevu, která se bude týkat daně ze staveb pro zdravotnické a sociální účely. Privatizace ve zdravotnictví, která toho času dosud stále ještě se nemůže rozeběhnout pro absenci podzákonných norem, neposkytuje provozovatelům nestátních zdravotnických zařízení žádné výhody, kterým se těší podnikatelé středního a drobného rozsahu.

Měl jsem připraven text pozměňovacího návrh, ale text, který přednesl poslanec Veselý k § 9 je výstižnější, a proto se k němu připojuji s určitou vsuvkou.

Navrhuji doplnění § 9 o další písm. m) tohoto znění: "Na dobu pěti let jsou osvobozeny nově vybudované stavby sloužící k podnikání nebo pro poskytování zdravotní a sociální péče a pořízené z jiných než ze státních prostředků. Toto ustanovení se vztahuje i na stavby, které byly rekonstruovány, a to v případech, že náklady na rekonstrukci byly hrazeny z jiných prostředků než státních a činily alespoň 50 % zůstatkové stavby." Konec pozměňovacího návrhu.

Do návrhu poslance Veselého je tedy vsunuta vsuvka "nebo pro poskytování zdravotní a sociální péče", jinak je návrh identický.