Předsedkyně ČNR D. Burešová,
místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J.
Kasal a 158 poslanců.
Za vládu České republiky: ministr
financí K. Špaček, ministr pro hospodářskou
politiku a rozvoj K. Dyba, prezident Nejvyššího
kontrolního úřadu P. Hussar.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, milí hosté, dovolte, abych
zahájila třetí den 35. schůze. Všechny
vás srdečně vítám. Za českou
vládu vítám zejména pana ministra
Špačka, který bude dnes hlavním aktérem.
Ze schváleného pořadu 35. schůze jsme
zatím projednali 19 bodů. Nyní přistoupíme
k projednávání zbylých 12 bodů
schváleného pořadu naší schůze.
Dva návrhy zákonů, týkající
se vědy, jsme se rozhodli projednat v každém
případě v pondělí, takže
v případě, že by se nám podařilo
ukončit, pokud jde o ostatní zákony dnes,
projednali bychom tyto dva návrhy až na 36. schůzi.
Dnešní jednací den zahájíme bodem,
kterým je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 659 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 652. Prosím
nyní pověřeného člena vlády
České republiky pana ministra Karla Špačka,
aby vládní návrh zákona odůvodnil.
Ministr financí ČR Karel Špaček:
Vážená paní předsedkyně,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, předstupuji před vás
s návrhy zákonů, které tvoří
nedílnou součást daňové reformy.
Federální shromáždění
přijalo dne 15. dubna zákon o soustavě daní.
Tento zákon stanoví, že soustavu daní
v ČSFR tvoří:
1. Daň z přidané hodnoty
2. Daně spotřební
3. Daně z příjmů
4. Daně z nemovitostí
5. Daň silniční
6. Daň z dědictví a darování
7. Daň z převodu nemovitostí
8. Daně k ochraně životního prostředí
Zákon říká, že jiné daně,
než jsou takto vyjmenovány nelze stanovit. Čili
je to celkový rámec naší daňové
soustavy. Z ústavního zákona o československé
federaci plyne, že daň z přidané hodnoty,
daně spotřební a daně z příjmů
jsou v kompetenci Federálního shromáždění.
Tyto zákony byly Federálním shromáždění
přijaty. Dne 16. dubna byly schváleny zákony
o dani z přidané hodnoty včetně daně
při dovozu a dále o daních spotřebních.
Dne 28. dubna pak byly přijaty zákony o daních
z příjmů.
Další zákony vyjmenované v této
soustavě jsou v kompetenci České národní
rady. V pravomoci České národní rady
je dále přijetí zákona o správě
daní a poplatků a zákona o správních
poplatcích. Na současném zasedání
České národní rady předkládá
vláda projednání všechny daňové
zákony v působnosti České národní
rady mimo daní k ochraně životního prostředí,
které budou řešeny v dalším období.
Při přípravě daňových
zákonů byly sledovány tyto hlavní
zásady.
1. Zabezpečit nezbytné příjmy státního
rozpočtu a obcí, a to při respektování
daňové únosnosti.
2. Poskytovat všem ekonomickým subjektům, působícím
v republice stejné podmínky pro uskutečňování
jejich podnikatelské aktivity a prosadit daňovou
spravedlnost, založenou na jednotnosti pravidel a na zrušení
neodůvodněných výjimek.
3. Podporovat proces otvírání československé
ekonomiky světu a v zájmu toho přiblížit
československý daňový systém
systémům uplatňovaným v hospodářsky
vyspělých zemích.
4. Snížit daňové zatížení
proti dosavadnímu stavu tak, aby na jedné straně
daně přispívaly k makroekonomické
regulaci a na druhé straně, aby motivovaly k žádoucím
aktivitám.
5. Zajistit plnění daňových
povinností a další související
účinnou správu daní. Návrhy
zákonů, které máte schvalovat, tvoří
významnou a nedílnou součást daňové
reformy, jejíž uplatnění se předpokládá
od 1. ledna příštího roku. Předkládané
daňové zákony byly nejdříve
projednány v příslušných výborech
ve formě zásad a dále projednány i
v paragrafovém znění. Chtěl bych při
této příležitosti ocenit významný
podíl, který na přípravě a
zkvalitnění těchto zákonů měly
připomínky a stanoviska uplatněná
při předchozích jednání v České
národní radě.
A nyní dovolte, abych návrhy jednotlivých
zákonů odůvodnil.
Jako první uvedu vládní návrh zákona
o dani z nemovitostí. Předložený návrh
zákona svým pojetím respektuje požadavek
koncepce reformy daňové soustavy z daní s
účinností od roku 1993 - pozemky a stavby,
které se nacházejí na území
České republiky.
Nově navrhovaná daň je konstruována
jako daň majetková, tzn. že poplatníky
této daně budou především vlastníci
pozemků a staveb. Pouze výjimečně
bude poplatníkem daně skutečný uživatel
nemovitosti, např. když vlastník nemovitosti
není znám, u pozemků sloučených
do větších celků a u některých
pozemků ve vlastnictví státu.
Při přípravě tohoto zákona
byly zvažovány principy podobných dřívějších
právních úprav a právních úprav
daně z nemovitého majetku v zemích Evropského
společenství, zejména pokud jde o rozsah
předmětu daní. Zároveň bylo
nezbytné přihlédnout k současnému
stavu evidování vlastnického vztahu k nemovitostem,
který není dobrý, dále k možnostem
získat informace o všech nemovitostech v poměrně
krátké době, neboť dosud se velká
část nemovitého majetku vůbec nezdaňovala.
Bylo nezbytné vycházet z podmínky, že
daň musí být pro poplatníky únosná.
Navrhovanou daň z nemovitostí tvoří
daň z pozemků a daň ze staveb. Dani z pozemků
budou podléhat téměř všechny
pozemky na území České republiky.
Doposud zdanění podléhaly pouze pozemky vedené
v evidenci nemovitostí jako zemědělská
půda v lepších produkčních podmínkách
a zahrady ve vlastnictví občanů. Do celkové
výměry všech pozemků podléhajících
dani z pozemků se nezapočítávaly pozemky
patřící k rodinným domům a
pozemky zemědělské půdy členů
zemědělských družstev, které
souvisely s pozemkem, na němž se nacházela
obytná budova, nebo byl v zastavěném území
obce. Ač měla jejich úhrnná výměra
mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 metrů
čtverečních.
Nyní by měly podléhat zdanění
veškeré pozemky zemědělské půdy,
pozemky hospodářských lesů, rybníků
s intenzívním chovem ryb, stavební pozemky,
nádvoří, okrasné zahrady obytných
domů a ostatní pozemky.
Ke stanovení základu daně bych chtěl
uvést:
U zemědělské půdy, to znamená
u orné půdy, vinic, chmelnic, zahrad, ovocných
sadů, luk a pastvin se navrhuje použít průměrných
cen půdy v katastrálním území.
Tyto ceny jsou odvozeny z bonitovaných půdně
ekologických jednotek a pohybují se od 30 haléřů
do 11.89 Kčs za metr čtvereční. Použití
průměrné ceny na katastrálním
území jako základu daně ze zemědělských
pozemků bylo navrženo jako jediné technicky
a organizačně proveditelné řešení
od roku 1993, neboť evidence nemovitostí není
dosud doplněna údaji o bonitě pozemků
pro všechny jednotlivé konkrétní parcely.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná nejméně
o osm miliónů parcel, práce na ocenění
všech zemědělských pozemků by
do začátku roku 1993 nebyly dokončeny.
Usnesením vlády České republiky ze
dne 18. března 1992 bylo doplnění evidence
nemovitostí údaji o bonitovaných půdně
ekologických jednotkách uloženo provést
do 31. prosince 1995. Od roku 1996 bude tudíž možno
zdaňovat zemědělské pozemky podle
konkrétních cen jednotlivých parcel.
Dále u pozemků hospodářských
lesů a rybníků s intenzívním
a průmyslovým chovem ryb, se základ daně
navrhuje cena zjištěná podle cenového
předpisu, to je u hospodářských lesů
3.80 Kčs za metr čtvereční a u rybníků
s chovem ryb 3 Kčs za metr čtvereční.
U ostatních pozemků se navrhuje použít
ke stanovení základu daně výměry
nemovitostí, pokud ceny těchto pozemků nebudou
v době účinnosti zákona k dispozici,
protože nejsou zpracovány cenové mapy pro území
celé České republiky.
Nyní, pokud jde o sazbu daní. U pozemků zemědělských
se navrhuje sazba ve výši 1 % ze základu daně.
Znamená to, že např. u pozemku průměrné
bonity, kde cena je 4.60 Kčs za metr čtvereční,
bude daň činit 460 Kčs za 1 hektar ročně.
U pozemku nejnižší bonity, kde je cena 30 haléřů
za 1 metr čtvereční, bude daň činit
30 Kčs za hektar. U pozemků nejvyšší
bonity, kde je cena 11.89 Kčs, jak jsem již řekl,
za metr čtvereční, bude daň činit
1 189 Kčs za 1 hektar. Vidíte tedy, že podle
bonity budou v dani velké rozdíly.
Navrhuje se na dobu pěti let osvobodit od daně zemědělské
pozemky, které byly vydány vlastníkům
na základě úprav vlastnických vztahů
k půdě, pokud vlastníci nebo osoby blízké
na nich sami hospodaří. Zároveň se
navrhuje osvobození pro rekultivované pozemky na
dobu pěti let. Pro zajištění daňové
spravedlnosti může vlastník zemědělského
pozemku požádat o úlevu na dani z pozemku horší
bonity ve srovnání s ostatními v katastrálním
území obce.
U pozemků hospodářských lesů
a rybníků s chovem ryb se navrhuje sazba 0.25 %
ze základu daně, což představuje např.
u hospodářských lesů daň ve
výši 95 Kčs za 1 hektar, u rybníků
s chovem ryb 75 Kčs za 1 hektar. Podobná osvobození
jako u zemědělské půdy se navrhují
i pro hospodářské lesy.
U nezastavených stavebních pozemků se navrhuje
pevná sazba ve výši 2 Kčs za 1 metr
čtvereční. U ostatních ploch, to znamená
nádvoří a u zahrad u rodinných domků,
které nejsou v zemědělském půdním
fondu a u ploch, které evidence nemovitostí vede
pod pojmem ostatní plocha, se navrhuje pevná sazba
ve výši 10 haléřů za 1 metr čtvereční.
Tato nízká sazba byla navržena vzhledem ke
skutečnosti, že doposud nebyl takový pozemek
zdaňován. V této věci se vyskytují
někdy určitá nedorozumění.
Připravil jsem proto příklad, který
vysvětlí tuto věc, zdaňování
pozemků, zdaňování zahrad u rodinných
domků.
Mám tady tento příklad: Ze zahrady o výměře
800 metrů čtverečních u rodinného
domku zaplatí vlastník daň ze svého
pozemku ve výši 80 Kčs za rok. Vlastníci
si přitom budou muset ověřit skutečnost,
zda jejich zahrada v evidenci nemovitostí není vedena
jako zemědělský půdní fond.
V takovém případě by většinou
to zdanění bylo ještě nižší
a zahrada by se zdaňovala jako zemědělská
půda a daň by činila při výměře
800 metrů čtverečních u těch
úplně nejhorších pozemků 2.40
za celou plochu a horní hranice by byla 95 Kčs za
celou tuto zahradu.
Další daní, která zde je, je daň
ze staveb. Této dani budou podléhat všechny
stavby, na které bylo vydáno kolaudační
rozhodnutí a užívané stavby, které
kolaudačnímu rozhodnutí podléhají.
Doposud zdanění podléhaly pouze budovy zřízené
k trvalým účelům, včetně
plochy již zastavěné. Nezdaňovaly se
budovy v tzv. socialistickém vlastnictví, družstevním
a státním.
Ke stanovení základu daně se navrhuje použít
výměry zastavěné plochy stavbou, to
znamená výměry půdorysu stavby.
Pokud jde o sazby daně, tak u obytných domů
činí základní sazby 1 Kčs za
metr čtvereční. Tato základní
sazba se násobí koeficientem, který je stanoven
podle počtu obyvatel v obci, a to od 0.3 až do 4.5.
To znamená, že v menších obcích
je zdanění nižší, ve velkých
městech je naopak zdanění vyšší.
Mám tady zase příklad, tentokrát z
Ústí nad Orlicí. Tam jsme si spočítali,
že u jednopatrového rodinného domku o výměře
zastavěné plochy 100 metrů čtverečních
v Ústí nad Orlicí, bude daň ze staveb
činit 350 Kčs, zatímco dosud činila
domovní daň 300 Kčs. Vidíte, že
nedochází k žádnému velkému
zvýšení.
U ostatních staveb, které tvoří příslušenství
k obytným domům, se z výměry přesahující
16 metrů čtverečních navrhuje sazba
1 Kčs za 1 metr zastavěné plochy.
U chat a staveb pro individuální rekreaci se navrhuje
sazba 3 Kčs za 1 metr čtvereční. U
staveb pro podnikatelskou činnost se u navrhovaných
sazeb přihlédlo ke skutečnosti, že tímto
zákonem bude zrušen dislokační poplatek,
který je uveden v zákoně o místních
poplatcích.
Sazby daní jsou diferencovány od Kčs 1 do
Kčs 10 za 1 m čtvereční. V
závislosti na tom, zda jde o zemědělství,
průmysl, stavebnictví, energetiku nebo ostatní
podnikatelskou činnost.
U vícepodlažních staveb se základní
stavba daně zvyšuje za každé další
nadzemní podlaží o Kčs 0,85 za 1 čtvereční
metr. Dani ze staveb nebudou podléhat stavby přehrad,
vodovody, rozvody tepelné energie, kanalizace a veřejné
dopravní cesty.
Zároveň se navrhuje řešit osvobození
od daně. Například pro stavby nebo jejich
části sloužící školám,
školským zařízením, muzeím
a galeriím, státním archívům,
knihovnám, zdravotnickým zařízením,
zařízením sociální péče,
nadacím, vybraným objektům památkové
péče, stavby sloužící pro zlepšení
životního prostředí a stavby sloužící
k poskytování veřejných dopravních
služeb. Dále dani ze staveb nebudou podléhat
novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických
osob. Osvobození se navrhuje pro obytné domy vrácené
do vlastnictví fyzických osob z titulu restituce,
pro obytné domy nebo jejich části s byty
převedenými do vlastnictví fyzických
osob ze státního, družstevního a obecního
vlastnictví.
Navrhovanou konstrukci základní daně nepovažuji
za ideální ani perspektivní, je však
pro nejbližší období jediným technicky
proveditelným řešením. Správnějším
řešením by byla taková konstrukce stanovení
základu daně, která by vycházela z
ceny nemovitostí. Pro splnění tohoto úkolu
je však nezbytné vyřešit řadu technických
problémů, např. přizpůsobit
státní informační systém požadavkům
této daně, ohodnotit všechny nemovitosti na
území ČR a vytvořit cenové
mapy. Zdanění nemovitostí podle výše
jejich ceny bude tedy až druhým krokem ve zdaňování
tohoto majetku.
Předpokládáme, že výnos daně
v odhadované výši 5,5 mld. korun bude příjmem
v rozpočtu obcí, v jejichž územním
obvodě se nachází zdaňovaná
nemovitost. To znamená, že finanční
prostředky, které budou od poplatníků
v obci na daních získány, bude obec používat
na svůj rozvoj, takže daň bude poplatníkům
vrácena v jiné formě, např. zlepšením
infrastruktury v obci apod. Předpokládáme,
že zejména malým obcím tato daň
zajistí jejich finační soběstačnost.
Doposud obce získávaly z celkového výnosu
daně z pozemků a domovní daně ve výši
2 mld. korun pouze 400 miliónů korun. Zbytek plynul
do státního rozpočtu.
Dosud byl příjmem obce též dislokační
poplatek, který je tímto návrhem zákona
zrušen. V roce 1991 činil 1200 miliónů
korun.
Návrh zákona byl projednán ve výborech
ČNR. Se stanoviskem těchto výborů
v zásadě souhlasím, neboť navrhovaná
úprava slouží ke zlepšení vládního
návrhu zákona. Současně doporučuji
znovu zvážit navrhované zvýšení
sazeb u zemědělské půdy, které
je obsaženo ve společné zprávě
výborů ČNR, neboť by tím došlo
ke snížení celkového výnosu daně
o 600 miliónů korun.
Jsem rád, že navrhovaná konstrukce tohoto daňového
zákona byla výbory ČNR přijata a věřím,
že zákon bude i plénem ČNR schválen.
Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministru Špačkovi. Prosím
společného zpravodaje pana poslance Jančáryho,
aby se ujal slova.
Poslanec Julius Jančáry: Vážená
paní předsedkyně, dámy a pánové,
zákon o dani z nemovitostí je jedním ze zákonů,
který je svěřen do působnosti republiky.
Technicky je rozdělen na daň ze staveb a daň
z pozemků. Opírá se o zákon FS o soustavě
daní, který stanoví, že jiné
daně nelze vyměřit. Proto v jednotlivých
ustanoveních je rušen § 8 zákona 565/90
o místních poplatcích (jedná se o
dislokační poplatek) a zákon 143 z roku 1961
ve znění zákona 129/73 a navazujících
předpisů o domovní dani.
Daně vzhledem k určení svého výnosu
budou významným příspěvkem
příjmové části obecních
rozpočtů a umožní tak důsledněji
uplatňovat samosprávnou funkci obce.
Návrh předkládaný jako tisk 659 projednal
ústavně právní výbor ČNR,
rozpočtový a kontrolní výbor ČNR
a národohospodářský výbor ČNR
v dubnu 1992 a doporučují ČNR, aby předložený
návrh schválila ve znění připomínek
uvedených v tisku 752, tj. ve společné zprávě
výborů ČNR.
Do společné zprávy výborů nebyly
zařazeny následující připomínky
výborů ČNR:
V § 3 ve druhé větě navrhoval ústavně
právní výbor vypustit slova "ani v mapách
evidence nemovitostí". Tato připomínka
nebyla zařazena z důvodu praktické neexistence
majetkových podkladů u přídělů
v pohraničí.
U § 8 odst. 1 navrhoval rozpočtový a kontrolní
výbor první větu ve znění:
"Poplatníkem je vlastník stavby a dále
u stavby ve správě pozemkového fondu ČR
její nájemce nebo vypůjčitel."
Důvodem nezařazení této připomínky
byl neexistující ekvivalent tohoto pozměňujícího
návrhu u daně z pozemků.
Dalším návrhem byla změna v § 9
odst. 1 písm. k) na doplnění slov "zpřístupněných
veřejnosti". Tato připomínka je ve společné
zprávě řešena jinou formulací.
Rovněž tak je tomu u připomínky ústavně
právního výboru k § 11 odst. 3, aby
se v písmenu b) slova "o jednu kategorii" nahradila
slovy "o jednu či dvě kategorie". Tento
pozměňující návrh je řešen
ve společné zprávě jinou formulací.
Poslední návrh byl k § 12. Je to otázka
vložení nového odstavce 3 ve znění
"Úlevy z pozemkové daně stanoví
na základě zařazení pozemku do bonitních
tříd (pozemkového výtěžku)
finanční úřad na základě
posouzení pozemkového úřadu."
Tento návrh by zcela měnil filozofii zákona.
Už zde hovořil pan ministr o neexistenci pozemkových
map.
V závěru mi dovolte, abych doporučil návrh
zákona ve znění společné zprávy
ke schválení.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji společnému zpravodaji a otevírám
rozpravu. Zatím se nikdo písemně do rozpravy
nepřihlásil. Hlásí se pan poslanec
Veselý a paní poslankyně Röschová.
Prosím, abyste si přihlášky podávali
písemně.
Poslanec Josef Veselý: Paní předsedkyně,
dámy a pánové, já bych měl
několik pozměňujících návrhů
k dani z nemovitostí.