Poslanec Josef Vondráček: Protože nebylo
jiných pozměňovacích návrhů,
doporučuji, pane místopředsedo, kdybyste
nechal hlasovat o znění vládního návrhu
zákona České národní rady o
změně názvu Vysoké školy veterinární
v Brně a změně postavení a názvu
Pedagogické fakulty v Hradci Králové - tisk
672 a tak, jak je obsažen ve společné zprávě
- tisk 775.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji.
Dávám tedy hlasovat o celém návrhu
zákona.
Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona
České národní rady o změně
názvu Vysoké školy veterinární
v Brně a o změně postavení a názvu
Pedagogické fakulty v Hradci Králové podle
sněmovního tisku 672, ve znění společné
zprávy výboru České národní
rady podle sněmovního tisku 775, ať zvedne
ruku. 95.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 9.
Takže konstatuji, že návrh zákona byl
přijat.
Děkuji panu společnému zpravodaji, panu ministrovi,
(Potlesk.) a protože je téměř třičtvrtě
na jednu, vyhlašuji polední přestávku
do 14.00 hodin. Ve 14.00 hodin budeme pokračovat projednáváním
statutu pozemkového fondu. Ještě se vrátím
ke vzkazu pana poslance Hrazdíry, který žádá,
aby hned na začátku polední přestávky
se výbor pro územní správu a národnosti
sešel u klavíru na kratičkou poradu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dámy
a pánové, pokračujeme v našem jednání.
Budeme projednávat
Vládní návrh statutu Pozemkového fondu
jste obdrželi jako sněmovní tisk 744. Prosím
pověřeného člena vlády České
republiky ministra Bohumila Kubáta, aby nám předložený
návrh přednesl.
(Hlasy o malém počtu přítomných.)
Pro zahájení schůze je třeba, aby
byla nadpoloviční většina účastníků.
Schůze byla zahájena včera a dnes bylo její
pokračování. Není důvod, abychom
udržovali usnášeníschopnost v průběhu
celého dne. Navíc každý, pan ministr
Kubát, jako pan poslanec Šabata patří
k nějaké politické straně a i to svědčí
o tom, jak si ta která politická strana váží,
když její představitel vystupuje. Takže
můžeme pokračovat. Prosím pana ministra,
aby se ujal slova.
Ministr zemědělství ČR Bohumil
Kubát: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych stručně
uvedl statut Pozemkového fondu. Návrh statutu Pozemkového
fondu, který je vám předložen, byl projednán
v Hospodářské radě celkem dvakrát,
neboť zde byly předneseny některé zásadní
připomínky, které jsme dopracovali do zákona
a Hospodářská rada jej doporučila
na projednání vládě. Stejně
tak byly zapracovány do tohoto návrhy připomínky
Legislativní rady, návrh tohoto statutu byl projednán
ve výborech České národní radě.
Stručně bych chtěl říci, že
cílem tohoto navrhovaného statutu je zejména:
- upravit působnost Pozemkového fondu České
republiky v rámci schválení privatizačních
projektů při transformaci státního
majetku na jiné právnické a fyzické
osoby,
- upravit vzájemný vztah Pozemkového fondu
ČR a Fondu národního majetku ČR a
vztah Pozemkového fondu ČR k orgánům
státní správy,
- upravit povinnosti právnických a fyzických
osob v průběhu transformace státního
majetku,
- stanovení následků, porušení
těchto povinností,
- upravit soustavu orgánů Pozemkového fondu
ČR v rámci její působnosti a jejích
vzájemných vztahů.
Při přípravě návrhu statutu
jsme vycházeli především z právní
úpravy Pozemkového fondu ČR a ostatních
předpisů, které upravují související
oblasti společenských vztahů.
S ohledem na skutečnost, že řada aspektů
probíhajícího privatizačního
procesu je upravována zvláštními předpisy,
zejména zákonem č. 92/1991 Sb., o podmínkách
převodu majetku státu na jiné osoby ve znění
zákona č. 92/1992 Sb., zákonem č.
229/1990 Sb. o úpravě vlastnických vztahů
k půdě a k jinému zemědělskému
majetku ve znění zákona č. 93/1992
Sb. a zákonem č. 171/1991 Sb. o působnosti
orgánu České republiky ve věcech převodu
majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního
majetku ČR a v neposlední řadě také
zákonem č. 569/1991 Sb. o Pozemkovém fondu
ČR, je návrh statutu koncipován široce
a je tudíž logické, že jako právní
norma, která nemá obecnou působnost, přebírá
i některá ustanovení platných právních
předpisů, které upravují související
oblasti společenských vztahů.
Stručně a jednodušeji řečeno,
jedná se nám o to, že i ve vládě
a v Legislativní radě se objevily některé
připomínky, že statut cituje znění
zákona, ovšem když jsme si to všechno vysvětlili
a ujasnili, tak jsme dospěli k tomu, že v některých
oblastech je nutné, aby tam byla provedena přesná
citace. Tolik, abych ubral z některých úvodních
připomínek domnívám se, že jako
úvodní slovo by to stačilo.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Kubátovi za úvodní slovo a
prosím, aby se slova ujal společný zpravodaj
pan poslanec Miloslav Šabata.
Poslanec Miloslav Šabata: Dámy a pánové,
dovolte mi ve vstupní informaci říci asi
toto: zúčastnil jsem se, samozřejmě,
přípravy návrhu statutu Pozemkového
fondu ČR, který byl potom dvakrát projednán
v Hospodářské radě vlády. V
Hospodářské radě vlády bylo
tentokrát zaujato jiné stanovisko, než bylo
zaujato při přípravě statutu Fondu
národního majetku České republiky,
kde statutu Fondu národního majetku byl zopakován
celý zákon, resp. část zákona
171, která se týkala zřízení
Fondu národního majetku.
V případě Pozemkového fondu Hospodářská
rada došla k názoru, jak jsem byl informován,
že je zbytečné tam opakovat ty věci,
které jsou v zákoně o Pozemkovém fondu
České republiky a tím pádem tam byly
tyto části vypuštěny. To mělo
za následek to, že v některých pasážích
se věci, které byly v původním návrhu
statutu Pozemkového fondu jako drobný doplněk,
staly hlavní náplní příslušných
částí a dostaly se do rozporu s názvy
jednotlivých paragrafů a částí
tohoto statutu. V tomto smyslu jsme na schůzi národohospodářského
výboru dne 22. 4. doporučili některé
změny, aby se tak vyloučil nesoulad mezi nadpisem,
názvem paragrafů a textem.
Kromě toho byla vypuštěna některá
ustanovení, která se jevila členům
národohospodářského výboru
jako nesprávná. Mám tím na mysli např.
písm. b) odst. 3 čl. II - vypustili jsme tam převod
majetku pro účely nemocenského a důchodového
pojištění, písm. d) téhož
odstavce, téhož článku - tam jsme vypustili,
že svého majetku Pozemkový fond používá
k náhradám nákladů spojených
s přípravou a prováděním privatizačních
projektů, poněvadž ze zákona 92/1992
vyplývá, že Pozemkový fond nabývá
zemědělský majetek do svého vlastnictví
až teprve po schválení privatizačního
projektu. Čili celá agenda přípravy
privatizačních projektů spadá vlastně
do působnosti Fondu národního majetku.
To jsou hlavní důvody, které nás vedly
k určitým úpravám původního
návrhu statutu Pozemkového fondu, jak ho předložil
pan premiér Pithart.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Šabatovi a otevírám rozpravu.
Písemně se do rozpravy nikdo nepřihlásil.
Zdá se, pokud jsme schopen zaregistrovat, že se do
rozpravy nikdo nehlásí, takže rozpravu končím
a konstatuji, že by ode mne bylo krajně naivní
se domnívat, že v tuto chvíli jsme usnášeníschopní.
Takže, dámy a pánové, je 14.13 hodin.
Ve 14.25 h. bude sněmovna usnášeníschopná.
V případě, že nebude usnášeníschopná,
sejdeme se zítra v 9 hodin ráno.
/Potlesk./
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Domnívám
se, že můžeme přistoupit k hlasování.
Prosím společného zpravodaje, aby se ujal
svých povinností.
Poslanec Miloslav Šabata: Protože nebyly žádné
pozměňovací návrhy, lze nechat hlasovat
o návrhu usnesení.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo souhlasí
s návrhem statutu Pozemkového fondu České
republiky, ve znění sněmovního tisku
744 ať zvedne ruku. 87.
Kdo je proti? 2.
Zdržel se hlasování? 15.
Konstatuji, že jsme schválili statut Pozemkového
fondu České republiky.
Slovo má pan ministr Kubát.
Ministr zemědělství ČR Bohumil
Kubát: Vážená ČNR, děkujeme
a doufám, že se zasadíme o to, aby restituce
proběhly tak, jak si všichni restituenti přejí.
Děkujeme a na shledanou.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkujeme
panu ministru Kubátovi.
Dámy a pánové, nyní je na pořadu
bod
Podle zákona ČNR o Radě ČR pro rozhlasové
a televizní vysílání nám tato
Rada předkládá návrh statutu. Tento
návrh byl rozdán. Jako zpravodajka výboru
pro vědu, vzdělání a kulturu je uvedena
paní poslankyně Hana Marvanová, která
v tuto chvíli dlí mimo sněmovní síň.
Musíme chvilku vyčkat.
Je řada na vás, paní poslankyně, abyste
odůvodnila statut Rady ČR pro rozhlasové
a televizní vysílání. Domnívala
jste se, že začínáme ve 14.30, ale my
jsme začali již před 5 minutami.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, podle zákona ČNR č. 103/1992
o Radě ČR pro rozhlasové a televizní
vysílání kterým byla zřízena
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
podle jeho § 7, odst. 3, podrobnosti o organizaci činnosti
Rady a úřadu, jakož i výši odměny
členů Rady upraví statut Rady. Statut rady
schvaluje na návrh Rady ČNR. Rada ČR pro
rozhlasové a televizní vysílání
České národní radě návrh
statut předložila a tento návrh projednal výbor
pro vědu, vzdělání a kulturu. Předložený
návrh statutu, který máte na lavicích,
výbor projednal bez připomínek. Proto vám
jej doporučuji schválit.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Marvanové za odůvodnění.
Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí,
proto ji končím.
Dávám hlasovat o tom, kdo souhlasí s předloženým
návrhem statutu Rady ČR pro rozhlasové a
televizní vysílání.
Kdo souhlasí, ať zvedne ruku. 94.
Kdo je proti? Nikdo.
Zdržel se hlasování? 7. Návrh byl přijat.
Děkuji paní poslankyni Marvanové za zpravodajské
uvedení.
Dalším bodem by měla být Zpráva
generálního prokurátora ČR o vyřízení
dosud podaných podnětů k postihu porušování
zákonů ve vztahu k politickým odpůrcům
režimu před 17. listopadem.
Je to pokračování přerušeného
jednání z 34. schůze ČNR. Pan prokurátor
přítomen ale není. Pan doktor Botur bude
pana prokurátora bezprostředně informovat
o tom, že je nezbytné, aby se co nejrychleji dostavil
do sněmovny. Věřím, že se tak
stane.
S faktickou poznámkou chce předstoupit paní
poslankyně Röschová,
Poslankyně Anna Röschová: Vážený
pane místopředsedo, dovoluji si říci
sněmovně, že ústavně právnímu
výboru tato zpráva byla přikázána
k projednání a ze zcela zřejmých důvodů,
protože jsme byli časově tak vytíženi,
jsme tuto zprávu neprojednali. Domnívám se,
že bychom o tomto bodu jednat neměli.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Je
to názor ústavně právního výboru
nebo je to názor osobní paní poslankyně
Röschové? Zdá se, že je to názor
ústavně právního výboru. Pan
poslanec Výborný, takto předseda zmíněného
výboru.
Poslanec Miloslav Výborný: Nikoli
názor, ale pravda je, že ústavně právní
výbor tuto zprávu neprojednal. Názor, že
by sněmovna neměla se zprávou generálního
prokurátora zabývat, je názor poslankyně
Röschové.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Netroufám
si teď na to, abych konstatoval, zdali podmínkou pro
projednávání tohoto bodu je stanovisko ústavně
právního výboru? Je? (Není.) Takže
nám nic nebrání, abychom tento bod projednávali
a popř. uzavřeli tento bod nějakým
usnesením, rozhodne-li tak sněmovna. Vzhledem k
tomu, že pan generální prokurátor je
v tuto chvíli již na cestě, předkládám
vám návrh, abychom před zmíněný
bod předřadili bod
kterou by přednesl pan poslanec Kužílek. Pan
poslanec Kužílek je připraven tuto zprávu
přednést, ptám se vás, zdali je souhlas
s tím, abychom tento bod předřadili zprávě
generálního prokurátora ČR. Je
s tím souhlas? (Ano.) Takže prosím pana poslance
Kužílka, aby se ujal svých povinností.
Poslanec Oldřich Kužílek: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, dámy a pánové. Tato zpráva
dozorčí komise je průběžná.
Komise bude pracovat až do skončení volebního
období. Všechny poznatky a formální
pravidla kontroly budou předány dozorčí
komisi zvolené v dalším volebním období.
Jsem přesvědčen, že ke zdravé
společnosti patří i to, aby byla dostatečně
informována o metodách, které jsou neobvyklé,
za normálních okolností naprosto nepřijatelné
a přesto nutné pro účinný odpor
společnosti proti zločinu. Takovými metodami
jsou různé formy používání
operativní techniky, které jsou povoleny Policii
ČR.
Nejčastějším typem operativní
techniky je odposlech hovorů, ale jsou i další
metody. Jediným prostředkem, jak zajistit, že
tyto metody nebudou zneužity, je fungující
kontrolní systém. Dozorčí komise ČNR
se v tomto volebním období zaměřila
především na vytvoření formálních
pravidel pro kontrolu. Tento úkol splnila předložením
jednacího řádu a statutu dozorčí
komise a tím, že v prvním období zaměřila
svou kontrolní činnost na zavedení takových
formálních zvyklostí ze strany Policie a
dalších orgánů, aby kontrola byla snadná
a přehledná.
V této oblasti komise zaznamenala výrazné
zlepšení obsahové úrovně a doloženosti
jednotlivých žádostí o povolení
operativní techniky oproti prvnímu období
po přijetí zákona o Policii ČR.
Dozorčí komise provádí kontrolu
povolených žádostí o použití
operativní techniky na čtyřech místech.
Obecná evidence se nachází v kanceláři
ministra vnitra. Detailní evidence se zdůvodňujícími
podklady jsou komisi k dispozici za kriminální službu
v kanceláři vrchního kriminálního
rady, za službu ochrany ekonomických zájmů
v kanceláři ředitele této služby
a za inspekci ministra vnitra v kanceláři hlavního
inspektora.
Dozorčí komise provádí kontrolu tak,
že kontroluje počty jednotlivých případů
ve všech službách, porovnává je
s počty evidovanými u ministra, kontroluje, zda
každá žádost splňuje všechny
podmínky dané zákonem o Policii ČR,
zda evidence žádostí je přehledná,
jednoznačná, zda nemůže být pozměněna,
zavedena zpětně - zde je zřejmé, bylo-li
souhlasu ministra dosaženo předem nebo výjimečně
ve lhůtě 24 hodin po zavedení operativní
techniky apod.
Komise provedla kontrolu v lednu a v dubnu t. r. Další
formou práce komise jsou jednotlivé kontroly na
jednotlivých místech. Členové komise
provedli dvě takové kontroly. V prvním případě
byl prověřen i v tisku publikovaný případ
televizních kamer na Václavském náměstí,
kde bylo zjištěno, že toto zařízení
užívané bývalou StB, je již dávno
neschopné provozu. Člen dozorčí komise
zajistil dohodu vedoucího hotelu Evropa s pracovníky
Policie ČR o demontáži zařízení.
Ve druhém případě byla provedena kontrola
hlavních rozvodů a kabelových komor dvou
telefonních ústředen ve Zlíně.
Člen dozorčí komise nezjistil žádné
nezákonné manipulace s technickým zařízením.
Při kontrole žádostí o povolení
operativní techniky komise zjistila toto:
1. V období od schválení zákona o
Policii ČR dodnes byla operativní technika nasazena
v 70 případech, z toho ve 27 v roce 1992. Naprostá
převaha případů se týká
kriminální služby. Dvě podané
žádosti o nasazení operativní techniky
nebyly ministrem schváleny.
2. Ve dvou případech bylo souhlasu ministra výjimečně
dosaženo až po nasazení operativní techniky
ve lhůtě 24 hodiny.
3. Všechny použití operativní techniky
se týkala případů, pro které
je použití operativní techniky povol no. Pouze
v jednom případě dozorčí komise
požaduje další doložení oprávněnosti
použití operativní techniky.
4. Formální zdůvodnění žádostí
o povolení operativní techniky bylo v některých
případech v počátečním
období nedostatečné, věcně
však v těchto případech nikdy nešlo
o použití, které zákon nepovoluje.
5. Kvalita zdůvodnění použití
operativní techniky se v průběhu sledovaného
období výrazně zlepšila.
6. Komise hodnotila i efektivitu použití operativní
techniky. V případu nasazení operativní
techniky kriminální službou za rok 1992, polovina
případů použití operativní
techniky vedla přímo k realizaci případu,
tj. např. k zadržení pachatelů při
činu, nalezení nezákonných důkazů
apod. Případy, které nevedou k realizaci
případů však také nelze hodnotit
jako neúspěšné, neboť často
znamenají vyloučení některé
vyšetřovací verze, někdy vedou též
k odhalení jiné trestné činnosti.
Dozorčí komise hodnotí nasazení operativní
techniky jako vysoce účinné.