Poslanec Jiří Frkal: Vážené
kolegyně, kolegové, vážený pane
místopředsedo, bezpochyby nyní projednávaný
návrh zákona patří k velmi důležitým
v celém procesu naší ekonomické transformace.
Musím však konstatovat, že podle mého
názoru jde o nejhorší návrh, jaký
jsem od 1. 7. 1990, kdy v tomto parlamentu zasedám, viděl.
Nechce totiž podle mého názoru nic řešit
a ve všech částech tohoto zákona chybí,
kdo, co, komu, jak, a za jakých podmínek. Takto
deklarativně pojatý zákon by nezakládal
práva a povinnosti, čímž se samozřejmě
zákon liší od koncepčního materiálu.
Jde tedy o vymezení subjektu příslušných
právních vztahů a jejich oprávnění
i povinnosti. Bez přesně stanovených nároků
jedněch a odpovídajících povinností
druhých by se za deklaracemi o podpoře příslušného
druhu podnikání skrýval prostor pro libovůli
státní byrokracie.
Chyba je již v názvu návrhu zákona.
Stát musí být rozhodujícím
pro podporu malých a středních podniků,
ale nelze toto stanovit výlučně jako jen
a jen záležitost státu. Navrhuji tedy například
název: Zákon ČNR o podpoře malých
a středních podniků. Tímto přístupem
bude pojetí zákona územní, nikoliv
jen funkčně instrumentální. Jde o
to, aby byl závazný pro postup všech orgánů
a organizací působících na území
ČR, aby vládlo právo a ne instituce.
Stát by měl poskytovat podporu jednak přímo,
na to se návrh omezuje, a jen jednou formou - podporami,
ale v tržní ekonomice také nepřímo
- stimulací, garancemi, daňovou politikou, celní
politikou atd.
Když jsem si toto vystoupení připravoval, uvědomil
jsem si, že je třeba formulovat konkrétně
tyto návrhy do nových paragrafů, které
by výše uvedená slova převedly do řeči
právní. Když jsem s touto prací začal,
uvědomil jsem si také, že by se musel vlastně
předělat celý zákon, a proto jsem
se rozhodli pro tento zákon nehlasovat. Zdůvodňuji
to tím, že v zákoně chybí nebo
nedostatečně jsou uvedeny tyto a další
věci.
Tak např. v zákoně chybí další
subjekty, které by měly poskytovat podporu, kromě
státu ještě obce, státní a veřejně
právní organizace a instituce, které jsou
jen v jednom paragrafu zmíněny, soukromopodnikatelská
sféra, zájmová sdružení pro podporu
drobného a středního podnikání,
obdobné organizace a nadace.
Za druhé nutné je přesně vymezit malé
a střední podniky. Návrhem stanovená
hranice 500 zaměstnanců neodpovídá
podnikům, které je u nás třeba hlavně
podporovat. Nediferencovaná podpora by vedla k příliš
širokému záběru a rozptylování
prostředků. Doporučuji kategorizaci příslušných
podniků přímo zákonem a podle toho
také odstupňovanou podporu, např. do 20,
do 50 zaměstnanců, do 200 zaměstnanců.
Pokud vím, v Evropských společenstvích
je hranice pro subvence malým a středním
podnikům omezena 150 zaměstnanci a ještě
15 milióny evropské měny obratu.
Za třetí podle kategorií diferencovat druhy
podpory a jejich výši.
Za čtvrté předmět podpory, tak např.
zákon by měl stanovit podmínky finančních
podpor - ze státního rozpočtu, z fondu národního
majetku, ze zahraniční pomoci aj. Např. jeden
z mých kolegů navrhuje výnos sankcí
protimonopolních úřadů atd. Zákon
by měl hovořit o daňových podporách,
o legislativních podporách, o poradenských
podporách a jejich formách atd.
To jsou tedy ty důvody, které mě vedly k
tomu, že nebudu pro tento návrh zákona hlasovat.
Myslím si, že kdybychom nepřijali dnes tento
zákon, že bychom tím vytvořili prostor
pro novou vládu ke zpracování - a nový
parlament - ke schválení a projednání
skutečně bych řekl komplexního zákona
o podpoře malým a středním podnikům,
a že bychom tím pro zdárný průběh
ekonomické transformace udělali více, než
schválit takovýto zákon zcela nedostatečný.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Dalším přihlášeným do rozpravy
je pan poslanec Payne, který je posledním přihlášeným.
Poslanec Jiří Payne: Dámy a pánové,
pane předsedající, já se pokusím
být velice stručný. Chtěl jsem upozornit
sněmovnu na § 5 odst. 3 a 4. Mne velice mile překvapilo
v tomto návrhu zákona: Za prvé sankce za
neplnění smlouvy a v odstavci 4 kontrola. Je to
výjimka za celé toto volební období.
Vidíme návrh zákona, který sleduje,
také zabezpečuje kontrolní činnost.
Já jsem velice mile překvapen a děkuji panu
ministrovi. (Potlesk).
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
za parlamentní zdvořilost. Protože se již
nikdo do rozpravy nehlásí... Hlásí,
prosím, pane poslanče, máte poslední
slovo.
Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové,
bude to slovo velice stručné, týká
se jenom stylistické otázky v § 3. Závěr
tohoto odstavce zní: ... "nebo z dotací k tomu
účelu založeným institucím."
Zřejmě se má jednat o dotace, které
poskytují tyto založené instituce, tedy má
tam být ... "k tomu účelu založených
institucí." Protože patrně nehodláme
dotovat ty instituce, nýbrž ty instituce mají
dotovat ony střední podniky.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Protože není dalších přihlášek
do rozpravy, tak rozpravu uzavírám. Zeptám
se pana zpravodaje, pana ministra, zda snad potřebují
jakoukoliv přestávku, domnívám se,
že nikoliv, ale zeptám se přesto. Ne, nikoliv.
Pak tedy prosím pana ministra, zda si přeje se vyjádřit.
Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR
Karel Dyba: Pane místopředsedo, vážená
sněmovno, já si myslím, že zdůvodnění
zákona, které jsem zde přednesl, se snaží
jednoznačně ukázat přesný obsah
tohoto zákona, čili za prvé, že jde
o rámcový zákon, což považuji za
jeho velikou přednost. Jde o podporu malých a středních
podniků státem. Kdyby si např. pan poslanec
Frkal dal tu práci a přečetl si obdobné
zákony bavorské, případně badensko-württemberské,
nebo chcete-li japonské, přičemž Japonsko
bývá uváděno jako země, ze
které si máme vzít příklad,
tak by viděl, že ta koncepce, která je zde
navržena přesně v našich podmínkách
- protože to samozřejmě nelze úplně
přesně převzít - odpovídá
té koncepci pro malé a střední podniky,
která je v tržních ekonomikách přijatelná.
Čili je to přednost toho zákona. To rámcové
vymezení, zavázání vlády poskytovat
v rámci možností, které poskytuje rozpočet
- a takhle přesně je to vymezeno - tuto podporu.
Není předmětem tohoto zákona daňová
politika. Daňová politika je podle jiných
zákonů v rukou ministerstva financí a správně
je v rukou ministerstva financí. Tam je možné
- a děje se to - také určité daňové
věci uplatňovat. Ale já osobně se
domnívám, že ta průhlednost přes
eventuální rozpočtovou, dotační
politiku a schvalování tady ve sněmovně,
potom na tuto oblast podpory je vždycky lepší,
než postupovat přes daňové otázky.
Ale to je věc osobní preference, která přímo
nesouvisí s tímto zákonem.
Jinak přesné čtení tohoto zákona
přece říká, kdo tady je zavázán
tuto podporu poskytovat, přes koho - ministerstva a pak
příslušnými institucemi, které
tady budou založeny.
Myslím si, že tam vůbec nejde o žádnou
nějakou nadměrnou libovůli nebo něco
podobného, která by zůstala ministerstvu.
Otázka samozřejmě je, zda my můžeme
zavázat obce, aby něco takového poskytovaly.
Byl bych hrozně rád, kdybych to mohl učinit,
ale domnívám se, že je to i právně
neprůchodné. Čili v této oblasti jde
o stát, můžeme jen doporučit obcím,
aby něco podobného prováděly. Ale
není to podle mého názoru věcí
tohoto zákona. Nechci jít do právnických
detailů, právnických problémů.
Otázka hranice podniků malých a středních
- souhlasím, že je to diskutabilní záležitost.
Tam není možné přesné vymezení
a prosil bych, abychom to takto chápali. Malý a
střední podnik - víme, co to zhruba je. Ale
abychom říkali, že je to 401 zaměstnanců,
nebo 425, do této diskuse bych se nerad pouštěl
a byla by to velice chybná záležitost. Je jisté,
že v našich podmínkách začínáme,
uvažovat o hranici vyšší a proto jsme ji
tam navrhovali. V budoucnu stejně budeme zavázáni
postupovat směrem jako země Evropského společenství.
Hranici je možné upravit. To není pro tento
daný okamžik důležité číslo.
Jinak některé z věcí o kterých
pan poslanec Frkal hovořil: když si to přečte,
tak samozřejmě např. na poradenství
je tam titul uveden. Na poradenství by to mělo sloužit
správně podnikům. A některé
další věci, které uvedl. To by byly
asi připomínky pana poslance Frkala, které
uvedl. Pan poslanec Balcárek - myslím, že oběma
poslancům jsem odpověděl.
Znovu opakuji, myslím, že je to svým způsobem
velmi důležitý zákon a jsem překvapen,
že zejména ze strany pana poslance Frkala zaznívá
taková kritika tohoto zákona, když dobře
víme, že podpora malých a středních
podniků je legitimní v tržních podmínkách
a že je potřeba, aby tento zákon byl přijat,
aby byl dán jasný signál politické
vlády pro vrstvu malých a středních
podnikatelů. Zásadně nedoporučuji,
abychom se pokoušeli do jednoho zákona nasekat všechno
možné a dali potom možnost pro skutečný
rej byrokracie, kdybychom chtěli rozlišit do dvaceti,
dvaceti pěti, dvaceti sedmi zaměstnanců podniků.
To by byl skutečně rej byrokracie. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Nyní prosím pana společného zpravodaje.
Poslanec Stanislav Klimeš: Budu jen reagovat.
V podstatě v rozpravě zazněly dva pozměňovací
návrhy a to kolegy Frkala, který doporučoval,
aby název zákona byl upraven na "Zákon
ČNR o podpoře malých a středních
podniků". Pan ministr už to vysvětloval,
budu na to také reagovat. Vypuštění
slova "státních" by tento zákon
ztratil naprosto smysl. Tento zákon je deklarativní
a v tomto zákoně se stát zavazuje, že
bude podporovat malý a střední stav. Otázka,
jak bude malý a střední stav podporovat,
např. obec a jiné formy daňové atd.,
to je otázka samosprávy a nemůže to
být předmětem zákona. To by zákon
ztratil naprosto smysl, kdyby se toto slovo vypustilo v názvu.
K pozměňovacímu návrhu kolegy Effenbergera
se domnívám, že nám gramatikou pomohl,
je to přijatelné, nebudu to komentovat.
Nechal bych pane předsedající hlasovat o
pozměňovacích návrzích tak,
jak byly podány. První byl návrh kolegy Frkala
ze zákona upravit na "Zákon ČNR o podpoře
malých a středních podniků".
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku, prosím.
2.
Kdo je proti? 42.
Kdo se zdržel hlasování? 46.
Prosím všechny pány poslance i paní
poslankyně, aby nám prokázali tu čest
a dostavili se do sněmovny, neboť se hlasuje. (Přicházejí
poslanci.)
Pane zpravodaji, bude asi správné zopakovat návrh
o, kterém hlasujeme.
Poslanec Stanislav Klimeš: Seznámím
ještě jednou s návrhem kolegy Frkala, který
navrhoval, aby v názvu zákona bylo vypuštěno
slovo "státní" tzn., že by název
zněl "Zákon ČNR o podpoře malých
a středních podniků".
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Kdo je pro tento pozměňovací návrh,
nechť zvedne ruku, prosím. 5.
Kdo je proti? 56.
Kdo se zdržel hlasování? 46.
Děkuji. Jsme usnášeníschopni a návrh
nebyl přijat.
Poslanec Stanislav Klimeš: Další
návrh byl kolegy Effenbergera, který v § 3
v závěru mění nejen gramaticky, ale
i význam "s dotací k tomu účelu
založených institucí".
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Pokud není třeba vysvětlit či doplnit
návrh, pak dám hlasovat.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku? 70.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 28.
Kdo nehlasoval? 4 poslanci.
Prosil bych ještě jednou návrh, který
přednesl pan společný zpravodaj - kdo je
pro, nechť zvedne ruku. 80.
Kdo je proti? Nikdo.
Zdržel se hlasování? 36.
Návrh byl přijat.
Poslanec Stanislav Klimeš: 36. Návrh byl přijat.
Pane předsedo, tím jsme vyčerpali pozměňovací
návrhy v rozpravě. Prosím o závěrečném
hlasování o vládním návrhu
o státní podpoře malých a středních
podniků ve znění společné zprávy.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Kdo
souhlasí s vládním návrhem zákona
ČNR o podpoře malých a středních
podniků podle sněmovního tisku 594 ve znění
společné zprávy výborů ČNR
podle sněmovního tisku 757 a podle schválených
pozměňovacích návrhů, nechť
zvedne ruku. 110.
Kdo je proti? 2.
Zdržel se hlasování? 8.
Návrh zákona byl přijat. Děkuji oběma
pánům.
Dámy a pánové, nyní podnikneme obě
volby, skončíme tím, respektive budeme pokračovat
v obou bodech, které jsme před chvílí
přerušili. Domnívám se, že přiměřená
doba 30 minut na provedení obou těchto voleb, které
budou konány společně, a dalších
5 minut nezbytné potřeby osobní. 35 minut
přestávky prosím. Prosím ještě
o klid, je tady faktická poznámka. Pan poslanec
Vondráček. Týká se nějak této
volby, pane kolego? Ano. Dámy a pánové, slovo
má tedy pan poslanec Vondráček má
návrh na změnu pořadu schůze.
Poslanec Josef Vondráček: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, pod
bodem č. 7 a 8 je projednávání návrhu
zákona o České akademii a o vědě
a technologii, protože pan poslanec Klener, který
je zpravodajem, a předkladatelem je náš výbor,
a pan poslanec Klener dnes vede mezinárodní konferenci
a omlouvá se z účasti, prosím sněmovnu,
aby bylo možno tyto dva body přesunout na zítra
ráno. Omlouvám se, že jsem to neučinil
hned při projednávání programu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Jako
které body navrhujete umístit tyto dva body, které
chcete odložit?
Poslanec Josef Vondráček: Záleží
na tom, zda budeme projednávat bod č. 9. Hned zítra
jako první dva body dopoledne.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Budeme
hlasovat. Jsou námitky proti tomu, abychom hlasovali o
obou bodech současně. Nikoliv. Navrhuji hlasovat
o návrhu pana poslance Vondráčka.
Kdo je pro, nechť zvedne ruku. 89.
Kdo je proti? 1.
Návrh byl přijat.
Přerušuji jednání na 35 minut.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Protože
ověřovatelé nedávají najevo,
že by byli ochotni vyhlásit výsledky voleb,
tak budeme pokračovat dalším bodem programu.
Dalším bodem je
Konstatuji, že návrh zákona byl rozdán
jako sněmovní tisk 678 a společná
zpráva výborů k němu jako sněmovní
tisk 763. Dámy a pánové, naposledy zopakuji
svou výzvu, abyste se dostavili do jednací místnosti,
neboť právě požádám pověřeného
člena vlády ČR pana ministra Sokola, aby
vládní návrh odůvodnil. Je připraven?
Prosím tedy pana ministra, doufám, že váš
sugestivní projev přiláká ty, které
jsem nebyl schopen přilákat já. Slovo, samozřejmě
dostane i pan poslanec Novák, bude-li si přát.
Ministr vnitra Tomáš Sokol: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a pánové, sice nevím, jestli
ministr vnitra je ten pravý, který může
lákat poslance do sněmovny. Zcela určitě
z minulosti vím, že je ten pravý, který
je tam může nahnat, pokud by k tomu došlo, ale
já nejsem ten, který by poslance kamkoli honil,
takže se pokusím být skutečně
sugestivní a lákat. (Pro tentokrát). Pro
tentokrát.
Vážené dámy a vážení
pánové, tento zákona je předkládán
vládou ČR v návaznosti na zákon č.
451 z roku 1990, jehož autoři předpokládali,
že pokud jde o příslušníky Sboru
Nápravné výchovy ČR a pokud jde o
policejní sbor ČR, bude vydán samostatný
právní předpis. V zastoupení vlády
ČR a po dohodě s panem ministrem spravedlnosti mi
tedy dovolte, abych řekl několik slov k tomuto předloženému
materiálu.
Pokud bych měl rekriminovat dobu, která těsně
předcházela přijetí zákona
č. 451 z roku 1990 a zejména jednání,
která v této souvislosti byla vedena na půdě
FS, pak je třeba říci, že pro mne jako
pro právníka některá argumentace byla
velmi chaotická a zjevně vycházela z nejasnosti
podstaty problému. Proto jsem byl velice rád, že
v rámci jednání výborů ČNR
bylo zcela zjevné, o co v tomto zákoně jde
a pochopitelně, že se vedly diskuse o určitý
rozsah nebo působnost tohoto zákona. Ale domnívám
se, že podstata tohoto předpisu byla jasná.
Podle mého názoru jde o normu, právní
normu, která je jednoznačně zaměřena,
pokud jde o své účinky, do budoucna a má
vymezit okruh lidí, kterým pro jejich minulou činnost
nemůže tato společnost důvěřovat,
že v určitých funkcích budou skutečně
oporou této nové společnosti. Tzn., že
nejde o jakýsi postih minulé viny nebo neviny a
tudíž ani není třeba vést diskuse
o tom, zdali někdo je nebo není vinen. Jde o preventivní
opatření, které vychází z jistých
zjištění, tedy především
zjištění toho rázu, že některé
funkce nebyly pouhým výkonem profese, tedy výkonem
zaměstnání, byť ve velmi subjektivních
nebo ve velmi takových nenormálních podmínkách,
jaké vytvářela komunistická či
socialistická společnost, tak jak byla konstruována,
ale že pro výkony těchto funkcí už
se ten, kdo je vykonával, musel do značné
míry ztotožnit s ideologií, tedy do té
míry, že pochybujeme o tom, že nebyl touto ideologií
tak či onak zasažen.
To je podle mého názoru základní premisa,
se kterou je třeba k této věci přistupovat.
Druhou premisou je to, co bylo konstatováno, nebo resp.,
které funkce jsou oněmi funkcemi, které mají
nějaký význam. V tomto směru jsme
jakožto autoři zákona víceméně
vycházeli z ideje, kterou byla vedena tvorba původního
zákona č. 451 z roku 1992, tedy zasahovat skutečně
funkce, které mají určitou řídící
možnost, moc nebo tedy nějakým jiným
způsobem mohou podstatnější měrou
zasáhnout do činnosti toho kterého orgánu
či resortu.