Ministr zemědělství ČR Bohumil
Kubát: Pane předsedající, dámy
a pánové, nebudu schůzi zdržovat. Jedná
se o to, že při volbách do prezidia při
minulých schůzích nebyl dovršen počet
devíti členů. Proto jsme dodali další
kandidáty. Protože první prošli třikrát
volbou a neuspěli, proto máte na stolech další
návrhy, které umožňují dovolit
zbývající dva členy prezidia. Návrhy
byly projednány jednak v příslušných
výborech v ČNR, samozřejmě je schválila
vláda. Nic nebrání tomu, aby mohla proběhnout
volba a aby mohli být zbývající dva
členové doplněni.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Otevírám
rozpravu k tomuto bodu. Do této rozpravy se nikdo písemně
nepřihlásil. Pokud tak neučiní nikdo
ani teď nebo nedá jakýmkoli způsobem
najevo, že se hodlá přihlásit do rozpravy,
rozpravu uzavírám. Táži se ověřovatelů,
za jak dlouho bude možno vydávat hlasovací
lístky. Je zde přítomen nějaký
ověřovatel? Pan poslanec Balcárek?
Poslankyně Marie Stiborová: Učiním
dotaz na Kancelář. Dozvídám se, že
30 až 40 minut.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dovolte
tedy, abych navrhl přerušení projednávání
tohoto bodu. Pokračovali bychom v dalším pořadu.
Kdo je pro návrh na přerušení projednávání
tohoto bodu programu, ať zvedne ruku. 88.
Kdo je proti? Nikdo.
Návrh byl přijat.
Dalším bodem schváleného pořadu
schůze je rovněž volba, a to
Podle zákona ČNR o Nejvyšším kontrolním
úřadu České republiky předložil
prezident tohoto úřadu pan Pavel Hussar návrh
na volbu víceprezidenta Nejvyššího kontrolního
úřadu, který vám byl minulý
týden předán do klubů a všem
rozdán prostřednictvím výborů.
Ověřovatelé předkládají
tímto návrh volebního řádu
pro tajnou volbu, pokud nebude námitek proti tomuto způsobu
volby. Doporučuji nejprve rozhodnout o způsobu hlasování.
Kdo je pro, aby víceprezident Nejvyššího
kontrolního úřadu České republiky
byl volen tajným hlasováním, nechť zvedne
ruku. 88.
Kdo je proti? Nikdo.
Považuji návrh za přijatý.
Požádám prezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu pana Pavla Hussara o odůvodnění
předloženého návrhu.
Pane prezidente, okamžik, je zde faktická poznámka.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající,
nejsem si zcela jist, ale mám dojem, má-li vystoupit
nějaká osoba v ČNR, musíme o tom hlasovat.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Já
jen konstatuji, že podle ustanovení § 28 zákona
o Nejvyšším kontrolním úřadu
České republiky má prezident tohoto úřadu
právo účastnit se schůzí ČNR
a všech jejích orgánů a požádat
je o slovo. Musí mu být uděleno.
(Potlesk.)
Prosím, pane prezidente.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu
ČR Pavel Hussar: Vážený pane předsedající,
vážená Česká národní
rado, dovolte, abych při této příležitosti
poděkoval za vaši důvěru a poctu, kterou
jste mi prokázali zvolením do funkce prezidenta
Nejvyššího kontrolního úřadu
České republiky. Vysoce si této pocty a důvěry
vážím. Zároveň si uvědomuji
odpovědnost, kterou jsem na sebe převzal.
Chci vás ujistit, že nebudu litovat sil a využiji
všech svých zkušeností a poznatků,
abych splnil úkoly vyplývající ze
zákona 61/92 Sb., kterým byla stanovena působnost
Nejvyššího kontrolního úřadu.
Chci zejména dosáhnout toho, aby Nejvyšší
kontrolní úřad byl nezávislým
orgánem na nezbytné profesionální
úrovni. Vynasnažím se, aby tento úřad
České národní radě poskytoval
dostatek informací, poznatků a podnětů
k rozhodování v otázkách státního
závěrečného účtu, státního
rozpočtu.
Dále bude nutné, aby tento úřad splnil
své poslání i z hlediska ochrany státního
majetku ve fázi transformace naší ekonomiky
na fungující tržní systém. Zákonem
o Nejvyšším kontrolním úřadu
České republiky, který jste svým rozhodnutím
schválili, jsme udělali další krok k
posílení demokracie a naplnění jednoho
z předpokladů dohody o přidružení
k Evropskému společenství.
V práci Nejvyššího kontrolního
úřadu chceme navázat na tradice Nejvyššího
účetního a kontrolního úřadu,
který byl ustanoven krátce po zřízení
naší republiky. Současně budeme usilovat
o racionální využívání
zkušeností obdobných kontrolních orgánů
ve vyspělých demokratických státech,
abychom se co nejdříve přiblížili
jejich úrovni.
Vysoký standard Nejvyššího kontrolního
úřadu České republiky bude vyžadovat
i žádoucí profesionalitu a morální
vlastnosti nejen vedoucích funkcionářů
tohoto úřadu, ale i ostatních pracovníků.
S vědomím odpovědnosti vůči
vám, České národní radě,
a po osobním jednání s řadou kandidátů
na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu
a s ohledem na odborné nároky, řídící
schopnosti, morální požadavky, Vám,
poslancům českého sněmu předkládám
dle ustanovení § 11, zákona 61/92 Sb., návrh
kandidátů na víceprezidenta. Jde o kandidáty,
kteří se umístili na druhém a třetím
místě při výběrovém
řízení v rozpočtovém a kontrolním
výboru.
Ke stručné charakteristice navrhovaných kandidátů.
Paní Zlatohlávková má více
než 20letou praxi v kontrole. Má dostatek zkušeností
v řídící a legislativní činnosti,
má hluboké znalosti o působnosti a pravomoci
nejvyšších kontrolních úřadů
a komor v zahraničí a obdivuhodnou pracovní
energii.
Pan Jan Herda prošel řadou právnických
funkcí v podnikové sféře i ve státní
správě. Z dosavadní funkce náměstka
ministra pro správu národního majetku a jeho
privatizaci získal dostatek zkušeností a poznatků
z procesu transformace naší ekonomiky, zejména
v oblasti malé privatizace.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, věřím, že svým hlasováním
přispějete k urychlenému organizačnímu
dobudování a účinnému působení
Nejvyššího kontrolního úřadu
v souladu se zákonem.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím zástupce skupiny ověřovatelů
ČNR o odůvodnění předloženého
návrhu volebního řádu.
Poslankyně Marie Stiborová: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
návrh volebního řádu pro tajné
hlasování k volbě víceprezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu České republiky
jste obdrželi ve svých materiálech. K tomuto
návrhu volebního řádu, jak byl schválen
dnes, že tato volba proběhne tajným hlasováním,
ověřovatelům dosud nepřišly žádné
připomínky. Jsou-li u někoho z vás
určité obavy nebo návrhy, které by
změnily tento návrh, prosím, aby je nyní
předložil. Připomínám, že
úprava volebního lístku je taková,
že hlas pro kandidáta na viceprezidenta je označován
kroužkem.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Otevírám rozpravu, v rámci níž
mohou být předneseny výhrady proti volebnímu
řádu. Do rozpravy se zatím nikdo nepřihlásil.
Protože se nehlásí ani teď, rozpravu uzavírám.
Navrhuji, abychom hlasovali nejprve o schválení
volebního řádu.
Kdo souhlasí s návrhem volebního řádu,
jak byl rozdán, nechť zvedne ruku. 89.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh volebního řádu považuji
za přijatý.
Pokud jde o hlasovací lístky, prosím ještě
o informaci, za jak dlouho je bude možno distribuovat.
Poslankyně Marie Stiborová: Tak, aby volba
proběhla současně s volbou do pozemkového
fondu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Je
tedy návrh na přerušení projednávání
tohoto bodu do doby, než budou připraveny volební
lístky pro předcházející bod.
Je třeba o tom hlasovat.
Kdo je pro přerušení projednávání
tohoto bodu, nechť zvedne ruku. 87.
Kdo je proti? Nikdo.
I tento návrh byl přijat.
Dalším bodem je
Návrh tohoto zákona byl rozdán jako sněmovní
tisk 594 a společná zpráva výborů
k němu jako sněmovní tisk 757.
Žádám pověřeného člena
vlády České republiky pana ministra Dybu,
aby vládní návrh zákona odůvodnil.
Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR
Karel Dyba: Vážený pane místopředsedo,
vážená sněmovno, jedním z nejcitelnějších
ekonomických a sociálně politických
důsledků centrální moci nad státním
vlastnictvím minulých desetiletí byla takřka
úplná likvidace malých a středních
podnikatelů. Tato podnikatelská vrstva je ve všech
výkonných tržních ekonomikách
jednou ze záruk udržování konkurenčního
prostředí a spolehlivého fungování
trhu. V tržních ekonomikách představuje
okolo 70 - 80 % celkového počtu firem a podílí
se z velké části - často okolo 50
% - na tvorbě hrubého domácího produktu
a vytváří mnoho pracovních příležitostí.
Základy důvody pro provádění
podpory malého a středního podnikání
jsou dva.
První v našich podmínkách vyplývá
především ze skutečnosti, kterou jsem
již uvedl, to je z praktické likvidace malého
a středního podnikání v Československu
v minulých letech, zejména soukromého podnikání.
Druhý důvod vyplývá z přirozeného
hospodářsky méně výhodného
postavení malých a středních podnikatelů
vůči velkým firmám. Přitom
jsem toho názoru, že je nutné a žádoucí,
aby státní podpora byla zakotvena v zákonné
normě, a to z těchto následujících
důvodů:
Podpora středního stavu, to je malých a středních
firem, za účelem jejich rozšíření
a vzestupu jejich výkonnosti je činností,
kterou vykonává stát či jím
pověřená instituce prvořadě
s cílem udržování konkurenčního
tržního prostředí. Tato činnost
je zvýhodněním určité skupiny
ekonomických subjektů proti jiným subjektům.
To je však v tržní ekonomice, která ze
své podstaty deklaruje rovnost všech tržních
ekonomických subjektů, přípustné
výlučně tehdy, je-li to explicitně
umožněno ze zákona. V tomto smyslu zákon
vůbec umožňuje takovou podporu provádět.
Za druhé. Formou zákona je ukládána
povinnost určitému orgánu státní
správy, ministerstvu, permanentně po dobu platnosti
zákona podporu středního stavu realizovat.
To znamená, že zákon zavazuje ministerstvo
k realizaci podpory v souladu se záměry hospodářské
politiky vlády.
Za třetí. Forma zákona je žádoucí
i proto, že podpora středního stavu, malých
a středních podniků, není pouze přechodným
dočasným opatřením, ale permanentní
hospodářskou aktivitou státu, neboť
nevýhodné postavení malých a středních
firem, např. obvykle horší přístup
k úvěrům, horší úrokové
podmínky než velké podniky, obvykle horší
přístup k novým technologiím apod.
je v tržním prostředí relativně
přirozeným, nutným a trvalým jevem.
Podpora se realizuje nezávisle na tom, která ze
stran je právě u moci.
Za čtvrté. Zákon o podpoře středního
stavu je samozřejmou součástí ekonomické
legislativy v zemích s fungující tržní
ekonomikou, přičemž jde o zákon v jistém
smyslu deklarativního typu, který vymezuje, co lze
udělat, jsou-li k dispozici státní prostředky,
to je určitý rozsah přípustných
aktivit, zásahů státu. Tento zákon
zavazuje také vládu podávat každoročně
České národní radě zprávu
o vývoji malého a středního podnikání.
Za páté. Zákon legalizuje existenci a činnost
institucí pověřených prováděním
podpory, jako je např. Českomoravská záruční
a rozvojová banka.
Zákon o podpoře středního stavu je
konečně zákonem, který vzniká
tak, jako zákony v zemích s vyspělou právní
kulturou obvykle vznikají, tj. do obecné právní
normy se vkládá něco, co již je v určité
konkrétní podobě realizováno a uznáno
za racionální a nutné nejen v přítomnosti,
ale trvale i v budoucnosti.
Vážený pane místopředsedo, vážená
sněmovno, v zájmu budoucího rozvoje naší
ekonomiky, doporučuji aby byl zákon schválen.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
pane ministře. Požádám společného
zpravodaje výborů ČNR pana poslance Klimeše,
aby se ujal slova.
Poslanec Stanislav Klimeš: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
vládní návrh zákona o státní
podpoře malých a středních podniků,
tisk 594, projednaly čtyři výbory, a to národohospodářský
výbor, rozpočtový a kontrolní výbor,
výbor pro obchod a cestovní ruch a ústavně
právní výbor. Všechny výbory
doporučily plénu schválit tento zákon
s tím, že své pozměňovací
návrhy daly do usnesení a jsou obsaženy ve
společné zprávě, tisk 757. Dovolte
mi, abych krátce odůvodnil některé
změny obsažené ve společné zprávě
k vládnímu návrhu.
Především jde o název zákona,
který ústavně právní výbor
a národohospodářský výbor doporučuje
změnit, a to na zákon o státní podpoře
malého a středního podnikání.
V názvu se pak více zvýrazňuje, co
stát podporuje, koho a jakými formami bude stát
podporovat, je obsaženo v zákonu. Domnívám
se však, že tato změna názvu zákona
není meritorní záležitost tohoto zákona.
Domnívám se, že název zákona
není meritorní záležitostí.
Další navržená změna: § 1
odst. 1 úžeji vymezuje prostor, komu státní
podpora určena, to je podnikům, které podnikají
a mají sídlo na území České
republiky. Tato změna má fakticky význam
z hlediska daňového. Tato změna neznamená
diskriminaci vůči zahraničním podnikatelům.
Nic jim nebrání v tom, pokud chtějí
podporu od státu, aby zde měli sídlo.
Úpravy v § 5, odst. 1 - 3 vyjadřují
snahu převést odpovědnost za posuzování
a výběr žádosti o poskytnutí
podpory z ústředních orgánů
státní správy na pověřené
nestátní instituce a tím zajistit objektivnější
posuzování těchto žádostí
a současně snížení vlivu pracovníků
státní správy v oblastech, ve kterých
v mnoha případech ani oni sami kompetentně
rozhodnout nemohou, například co se týče
vyhodnocování podnikatelských záměrů
- k tomu je daleko kompetentnější orgán,
jako je banka, což se děje. Je to například
Česká záruční a rozvojová
banka. Vzhledem k tomu, že přijetím tohoto
zákona nevznikají žádné konkrétní
nároky k určitému datu, ani od určitého
data a ani se nezakládá žádná
instituce a orgán státní správy, navrhuje
se ve společné zprávě účinnost
zákona dnem vyhlášení.
Jedna připomínka k požadavku RKV, která
nebyla zahrnuta do společné zprávy: požadovali,
aby se snížila hranice vymezující střední
stav místo 500 zaměstnanců 300 zaměstnanců.
Tento požadavek nebyl zařazen. I když se o této
hranici v zemích evropského společenství
uvažuje, domnívám se, že pro naše
podmínky v současné době vyhovuje
širší vymezení, to je do 500 lidí,
a to nejen z toho důvodu, že máme podstatně
nižší produktivitu než je dosahována
v těchto zemích, ale také pro to, že
je to širší prostor. Není nikde vyloučeno,
že v určitých programech velikostní
hranice může být jiná. Doporučoval
bych, že je lepší širší pojetí.
To je vše, co se týče mé úlohy
jako zpravodaje. Dovoluji si navrhnout, aby se projednával
vládní návrh o státní podpoře
malých a středních podniků, to je
tisk 594, ve znění společné zprávy
dle jednacího řádu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Otevírám rozpravu, do níž se nikdo písemně
nepřihlásil.
Hlásí se do rozpravy pan poslanec Balcárek.
Poslanec Pavel Balcárek: Vážený
pane předsedající, možná, že
jsem předběhl pana kolegu Frkala z výboru
pro obchod a cestovní ruch, ale chci vznést dotaz
jménem členů tohoto výboru, který
projednával tento užitečný návrh
zákona, za jehož přijetí se plně
stavím.
Někteří členové výboru
poukazovali na to, že je to příliš obecné,
že tam chybí, jak stát bude pomáhat
při vzniku středních vrstev a malých
podnikatelů. Měly by tam být konkrétní
realizační programy, třeba v příloze.
Hlavně tam chybí daňová politika státu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Promiňte,
že vás přerušuji, chci zajistit klid ve
sněmovně. Je tady hluk.
Poslanec Pavel Balcárek: Byl by vhodný určitý
způsob úlev na daních. Proč tam tato
daňová politika nebyla zohledněna? Jedině
tímto způsobem může stát pomoci.
Jak se to bude realizovat?
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Fejfara, připraví se
potom pan poslanec Frkal. Omlouvám se, první je
pan poslanec Frkal a připraví se pan poslanec Fejfar.
Dáváte přednost panu kolegovi?
Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, kolegové. Pan poslanec Balcárek
řekl, že mluví jménem členů
výboru pro obchod a cestovní ruch. To není
žádná pravda. Poprvé pan poslanec Balcárek
řekl, že mluví jménem členů
výboru.
Chtěl bych říci, že tyto otázky
byly ve výboru diskutovány, nicméně
zástupce předkladatele většině
členů výboru tyto věci dostatečně
objasnil. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda:
Děkuji. Prosím tedy pana poslance Frkala, aby
se ujal slova.