Úterý 28. dubna 1992

Chci poukázat jen na několik ukazatelů. Víme, že vytvořený národní důchod za rok 1991 poklesl o cca 20 %, užitý národní důchod či hrubý národní produkt téměř o 30 %. To není žádná maličkost. Ze zprávy ministra průmyslu ing. Vrby vyplývá, že pokles výroby v resortu českého průmyslu od ledna 1991 do ledna 1992 činí 48 %, to je téměř polovinu. To je zcela mimořádná skutečnost, na kterou je nutné reagovat.

Nedávno jsme si přečetl poslední práci Římského klubu První globální revoluce. Jde o vynikající práci, která u nás byla předložena jako ve 20. státě členů OSN, a to díky prezidentu republiky, který je předsedou československé asociace Římského klubu. Její dva autoři upozorňují na skutečnost, že tržní ekonomika, která je nejen možná subjektivně, jak uvedl kolega dr. Volák, ale i objektivně nutná, může řešit krátkodobé problémy a trendy, ale není sama o sobě bez regulačních mechanismů státu a vlády schopna reagovat na dlouhodobější potřeby a prognostická řešení v rozsahu 15 - 20 let. Pokud si tuto skutečnost neuvědomíme a nepřizpůsobíme tomu budoucí programová prohlášení vlád, budeme stále řešit pouze akutní krátkodobé problémy a budeme stále překvapeni tím, že nás překvapuje nárůst kriminality nebo neúspěchy konkrétních resortů našeho národního hospodářství.

Myslím, že jsme neusnadnili vládě práci tím, že jsme ztratili mnoho času tím, že jsme se nevěnovali v drahocenném čase necelých dvou let jenom tvorbě zákonů jako zákonodárný sbor, často jsme si hráli na politický tribunál, event. na soud, a ztráceli jsme v neplodných diskusích mnoho času.

Chci vzpomenout ze závěru programového prohlášení pana premiéra pasáž, ve které uvedl:

Pokud se chceme skutečně vrátit do Evropy a chceme získat sebevědomí a sebeúctu, pak ji získáme jen tehdy, dáme-li příležitost promluvit všem živým tradicím, všem živým duchovním proudům, dáme-li možnost mluvit a jednat lidem dobré vůle bez ohledu na jejich světový názor či stranickou příslušnost. Jen tak se zbavíme pocitu malosti a bohužel typicky české malichernosti ohrožující náš všední i sváteční den. Naše historie, ale i nedávná minulost, ba stále ještě i současnost, jsou plny varovných mement takovéto malosti a malichernosti.

Chtěl bych své krátké vystoupení zakončit tím, že vůbec nechci svá slova považovat za předčasnou předvolební kampaň. Je mi cizí černobílé myšlení, abych tvrdil, že česká vláda nic neudělala. Domnívám se, že pracovala stejně tak intenzívně jako ústavně právní výbor 10 - 15 hodin denně, ale přesto výsledky její práce nepřinesly takový efekt, jaký naše společnost očekávala a jaký potřebujeme. Totéž platí i o nás.

Děkuji vám za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Řezáčovi, prosím pana poslance Chromého, připraví se pan poslanec Bursík.

Poslanec Heřman Chromý: Vážená paní předsedkyně, vážená česká vládo, dámy a pánové, původně jsem nechtěl do diskuse zasahovat, ale několikrát během diskuse jsem zaslechl opět ony jevy, které jsem ve svém vystoupení kritizoval, ať už to bylo z jedné strany, kdy se hovořilo o nepřátelských silách, nebo z druhé strany jsem zaslechl extrémní skoro rádoby republikánský přístup - smést celou vládu do Vltavy. Chci reagovat na to, co jsem zaslechl ve stanovisku klubu ODS, kde se zejména v závěru. mluvilo o apelu na kritický rozum. V těsné souvislosti bylo zmíněno jméno našeho významného národohospodáře Aloise Rašína. Není mi zcela jasné, jaká partie z jeho díla měla být tímto upřednostněna. Právě k devalvaci, která je jedním z reformních kroků této transformace, dr. Rašín napsal: (Dovoluji si citovat z knihy Můj finanční plán - rok 1920, str. 30, 32):

Mezinárodní podcenění měny je prostředkem k vyrabování státu s podceňovanou měnou v cizině a výše ceněnou doma, k nerozumnému, nesystematickému vývozu bez ohledu na domácí spotřebu. Export bude vyvážeti suroviny a polotovary spíše než hotové výrobky, poněvadž v zemi s podceněnou valutou budou výrobní náklady stoupati ve všem, kde výroba je odkázána na dovoz surovin, neb části surovin z ciziny. Tím přecházíme ke druhému směru zvyšování cen.

Snížený mezinárodní kurs měny působí jako ochranné clo doma, zamezuje dovoz z ciziny a výroba doma může zvyšovat ceny výrobků. Jestliže však stát, jehož měna je mezinárodně podceněna a přesto nevyhnutelně potřebuje dovozu z ciziny a musí-li obzvláště dovážeti potřeby výživy a suroviny pro výrobu, platiti je v nadceněné cizí měně, stoupne drahota doma, stoupnou také výrobní náklady, vývoz vrhá se na suroviny domácí a polotovary. Konec citátu.

Chci to uvést jako příklad toho, že bychom měli vědět, o čem vždy přesně mluvíme, pokud apelujeme na kritický rozum.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Chromému, prosím pana poslance Bursíka.

Poslanec Martin Bursík: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych vám přednesl stanovisko poslaneckého klubu Občanského hnutí ke zprávě o plnění programového prohlášení vlády.

Programové prohlášení vlády z 2. července 1990 bylo rámcovým programovým dokumentem. Vláda v něm kladla důraz na následující oblasti: česká státnost podložená novou českou ústavou, právní stát, obnova občanské společnosti, obnova samosprávy, ekologie, ekonomická reforma, rozvoj kultury a školství, obnova funkcí vědy a rozvoje techniky, reforma zdravotnického systému včetně zavedení systému nemocenských pojišťoven a reforma sociální politiky.

Je zřejmé, že vláda vycházela z představy budování institucí nové demokratické společnosti opřených o nový ústavní rámec. Nepřijetí ústavy v tomto volebním období způsobilo jisté komplikace, takže legislativní opatření vyplývající z programového prohlášení vlády se přijímala v situaci komplikované nevyjasněnými kompetencemi a neexistencí nové federální ústavy. Dovolte mi malé srovnání.

V roce 1918 jsme začali budovat náš stát v podmínkách, o nichž si mnozí mysleli, že byly lepší. Místo 40 let totality jsme měli za sebou dědictví, byť ne demokratického, přesto právního Rakousko-uherského státu. První dva roky existence státu však byly provázeny mnohem většími krizemi, než tomu bylo v našem funkčním období. Za dva a půl roku po říjnu 1918 měla Československá republika několikátou vládu, včetně vlády úřednické, a o další existenci našeho státu pochybovala řada významných západních diplomatů.

Dnešní situace je úplně jiná. Československo bylo přijato na základě Listiny práv a svobod do Rady Evropy jako rovnoprávný člen demokratických evropských států. Přes personální změny ve vládě, zůstává její kontinuita nepochybná. I když přirozené politické diferenciace českého sněmu vedla k tomu, že některé programového teze vlády nenašly ve sněmovně podporu, to se týká především územně správního uspořádání České republiky. Můžeme konstatovat, že vláda své prohlášení splnila. Je pravda, že některé body programového prohlášení budeme naplňovat až na další na naší závěrečné schůzi, ovšem složitost problémů, před nimiž vláda stála, všichni víme, že přechod od totálně zestátněné totalitní společnosti k otevřené společnosti založené na svobodě je ve světových dějinách unikátem, vedlo vládu k řešení situací, s nimiž ve svém programovém prohlášení přirozeně vůbec nemohla počítat. Připomeneme zde pouze restituce, o nichž v programovém prohlášení vlády není ani zmínka, které však považujeme za jeden z důležitých momentů nápravy křivd, k nimž u nás v minulých 40 letech došlo.

Po rozdělení Občanského fóra došlo ke zchladnutí vztahů ve vládní koalici. To se ke cti vlády na její funkčnosti de facto neprojevilo. Proto se nechceme ve svém hodnocení vládního prohlášení zabývat jednotlivými resorty.

Máme-li konstatovat určitý dluh vůči programovému prohlášení vlády, vidíme jej v roli a v postavení samospráv. I když se v této oblasti řada věcí zlepšila a pravděpodobně přijetím novely zákona o obcích a okresních úřadech ještě zlepší, nepodařilo se zajistit, aby postavení samospráv bylo posíleno průhledným systémem financování. Mezera, která zeje mezi obcemi a ČNR, není překlenuta žádným dalším stupněm samosprávy, to je úkol pro nový český sněm.

Postup ekonomické reformy hodnotíme jako úspěšný. Vláda splnila kroky, k nimž se zavázala ve svém programovém prohlášení. Vláda dodržela i restriktivní finanční politiku, k níž se ve svém programovém prohlášení zavázala, a to i přes všechny důsledky, zejména ve zdravotnictví a ve školství, které tato politika s sebou přinesla.

Spojený efekt rozpadu trhu RVHP a omezení domácí poptávky však vedl k mnohem větším důsledkům zejména na průmyslovou produkci, než se očekávalo. Program podpory soukromého podnikání, reakce na rostoucí zadluženost v podnikové sféře a oživení nabídkové strany ekonomiky však nebylo výrazné a přišlo opožděně.

Je třeba ocenit, že přes jisté váhání vláda připravila opatření i v tomto směru, takže na této schůzi budeme přijímat zákon na podporu soukromého podnikání.

Systémová opatření reagující na recesi ekonomiky dostane do vínku příští vláda.

Za výrazný úspěch považujeme vládní politiku v sociální oblasti, zejména aktivní politiku zaměstnanosti. Díky rychlému ustavení okresních úřadů práce se podařilo zajistit, že kromě jistého počtu občanů, kteří pracovat prostě nechtějí, měli ostatní možnost během relativně krátké doby nalézt nové zaměstnání. Podařilo se tedy předejít jednomu z nejhorších efektů transformace ekonomiky, tj. dlouhodobé nezaměstnanosti.

Šedesátiprocentní úspěšnost rekvalifikačních kursů je také úspěchem, který snese evropská měřítka. Ačkoliv řada poslanců kritizovala vládní prohlášení už při jeho přijetí, scházel jim jasný harmonogram postupu vlády v reformě, ukazuje se, že rámcovost vládního prohlášení byla realistická. V průběhu těchto dvou let vláda musela řešit množství problémů, které nemohla předvídat. Můžeme pouze konstatovat, že až na výhrady, o nichž jsem se zmínil dříve, vláda splnila všechna konkrétní opatření, k nimž se ve svém programovém prohlášení zavázala. Česká vláda tak přispěla k tomu, že Československo patří mezi nejrychleji se transformující země bývalého východního bloku.

Občanské hnutí je součástí vládní koalice. Považujeme českou vládu za svoji vládu. Navrhujeme následující usnesení: ČNR schvaluje zprávu o plnění programového prohlášení vlády ČR.

Děkuji za pozornost.

(Potlesk).

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Bursíkovi, který byl jako poslední přihlášen do diskuse.

Rozpravu, pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, končím.

V průběhu rozpravy, kdy odeznělo 27 diskusních příspěvků, vzešly pouze tři návrhy. První byl návrh pana poslance Ježka, který navrhuje usnesení ČNR, která má doporučit FS zvolenému pro příští volební období, aby iniciovalo ratifikaci Evropské Charty místní samosprávy.

Dávám tedy hlasovat o návrhu tohoto usnesení:

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 76.

Kdo je proti? Nikdo.

Zdržel se hlasování?.... Dávám teď hlasovat zkusmo, abychom zjistili... 31. Děkuji.

Usnesení bylo přijato.

Jako další návrh doporučil pan poslanec Ježek, aby ČNR doporučila České národní radě zvolené na příští volební období, aby se zabývala problematikou regionální politiky a urychleně ji řešila v rámci Ústavy ČR.

Dávám tedy hlasovat o návrhu tohoto usnesení:

Kdo je pro, ať zvedne ruku. 25.

Kdo je proti? 2.

Děkuji. Toto usnesení nebylo přijato.

Dříve, než přikročíme ke konečnému usnesení, které navrhl teď pan poslanec Bursík - k hlasování o něm.... faktická poznámka paní Gerta Mazalová.

Poslankyně Gerta Mazalová: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, já měla za to, že z mého vystoupení vyplynulo, že jsem žádala tento parlament, aby revokoval své usnesení o návrhu zákona o zemské samosprávě a o návrhu zákona o referendu. Důvod mám ten, že si myslím, že za dva roky tato sněmovna mohla skutečně tyto návrhy prostě přijmout nebo nepřijmout, ale alespoň o nich jednat.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Takže paní poslankyně Mazalová vlastně navrhuje rozšíření pořadu o tento bod, abychom hlasovali nejdříve o revokaci usnesení ČNR, pokud jde o... teď jde o zkrácení lhůty zákona o zemské samosprávě a posléze tedy, pokud jde o zákon o referendu.

Kdo je pro, abychom rozšířili program teď hned o tento bod?... To bychom museli ale přijmout jako zvláštní bod jednání, paní poslankyně. Takže berete ten návrh zpátky?

Poslankyně Gerta Mazalová: Pokud jsem tomu dobře rozuměla, lhůta zkrácená byla. Žádám tedy, aby se jednalo o zvláštním bodu, o projednání těchto návrhů zákona.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Čili nyní, uprostřed schůze navrhujete, abychom rozšířili pořad schůze o další dva body - jedním je zákon o zemské samosprávě, druhým je zákon o referendu.

Dávám tedy hlasovat o návrhu paní poslankyně Mazalové, protože jde o procedurální návrh, teď hned:

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 51.

Kdo je proti tomuto návrhu? 33.

Zdržel se hlasování? 26.

Tento návrh nebyl přijat.

Druhý návrh je návrh, týkající se zákona o referendu, aby se jim znovu sněmovna zabývala. Dávám hlasovat o tomto návrhu.

Kdo je pro, ať zvedne ruku. 60.

Kdo je proti? 23.

Zdržel se hlasování? 28.

Tento návrh byl přijat.

(Potlesk).

Prosím, faktická poznámka paní poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Paní předsedkyně, já jenom upozorňuji na to, že se domnívám, že zákonná lhůta nebyla k těmto návrhům, ani k tomu, co teď bylo zařazeno na schůzi, zkrácena sněmovnou. Bylo by asi zapotřebí se podívat do stenozáznamů a do materiálů, které by nám to potvrdily nebo vyvrátily.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Požádám Kancelář, aby zjistila - pokud jde o námitku paní poslankyně Röschové, jak to ve skutečnosti vypadá. Pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Paní předsedající, vážená vládo, vážení poslanci a poslankyně, chtěl bych připomenout, že podle jednacího řádu můžeme přistoupit k projednávání, jestliže 24 hodin před zahájením schůze nám byla předložena společná zpráva. Ve svých materiálech jsem ji nenašel.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Jde o další námitku. Musela by být skutečně předložena společná zpráva. Prosím Kancelář, aby zjistila, zda byla zkrácena lhůta či nikoli. Pan poslanec Zajíček.

Poslanec Stanislav Zajíček: Dovoluji si upřesnit, že lhůta zkrácena nebyla. Tímto hlasováním jsme se dostali do nulového bodu, museli bychom znovu hlasovat o zkrácení lhůty. Společná zpráva k zákonu o návrhu referenda byla předložena na minulé schůzi ČNR.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Vyčkám ještě zprávu Kanceláře. Potom se k tomuto bodu vrátíme.

Protože jsme skončili rozpravu, ptám se pana premiéra, zda chce ještě vystoupit se závěrečným slovem. Nikoli. Navrhuji přijetí usnesení:

Česká národní rada schvaluje zprávu vlády České republiky o plnění jejího programového prohlášení.

Kdo je pro toto usnesení, ať zvedne ruku. 72.

Kdo je proti? 24.

Zdržel se hlasování? 18.

Usnesení bylo přijato.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy a pánové, dovolte, abych pokračoval podle dnes schváleného pořadu schůze.

Dalším bodem je

IV.

Volba členů prezidia Pozemkového fondu České republiky

V 31. schůzi byla zvolena dozorčí rada Pozemkového fondu, předseda a místopředseda prezidia a čtyři členové prezidia. Dnes mají být zvoleni ještě dva členové prezidia. Vládní návrh kandidátů pro volby na doplnění prezidia Pozemkového fondu České republiky byl rozdán. Volební řád pro tuto volbu byl schválen na 31. schůzi ČNR a dnes byl znovu rozdán.

Žádám pověřeného člena české vlády pana ministra Kubáta, aby návrh na kandidáty odůvodnil.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP