Chci poukázat jen na několik ukazatelů. Víme,
že vytvořený národní důchod
za rok 1991 poklesl o cca 20 %, užitý národní
důchod či hrubý národní produkt
téměř o 30 %. To není žádná
maličkost. Ze zprávy ministra průmyslu ing.
Vrby vyplývá, že pokles výroby v resortu
českého průmyslu od ledna 1991 do ledna 1992
činí 48 %, to je téměř polovinu.
To je zcela mimořádná skutečnost,
na kterou je nutné reagovat.
Nedávno jsme si přečetl poslední práci
Římského klubu První globální
revoluce. Jde o vynikající práci, která
u nás byla předložena jako ve 20. státě
členů OSN, a to díky prezidentu republiky,
který je předsedou československé
asociace Římského klubu. Její dva
autoři upozorňují na skutečnost, že
tržní ekonomika, která je nejen možná
subjektivně, jak uvedl kolega dr. Volák, ale i objektivně
nutná, může řešit krátkodobé
problémy a trendy, ale není sama o sobě bez
regulačních mechanismů státu a vlády
schopna reagovat na dlouhodobější potřeby
a prognostická řešení v rozsahu 15 -
20 let. Pokud si tuto skutečnost neuvědomíme
a nepřizpůsobíme tomu budoucí programová
prohlášení vlád, budeme stále
řešit pouze akutní krátkodobé
problémy a budeme stále překvapeni tím,
že nás překvapuje nárůst kriminality
nebo neúspěchy konkrétních resortů
našeho národního hospodářství.
Myslím, že jsme neusnadnili vládě práci
tím, že jsme ztratili mnoho času tím,
že jsme se nevěnovali v drahocenném čase
necelých dvou let jenom tvorbě zákonů
jako zákonodárný sbor, často jsme
si hráli na politický tribunál, event. na
soud, a ztráceli jsme v neplodných diskusích
mnoho času.
Chci vzpomenout ze závěru programového prohlášení
pana premiéra pasáž, ve které uvedl:
Pokud se chceme skutečně vrátit do Evropy
a chceme získat sebevědomí a sebeúctu,
pak ji získáme jen tehdy, dáme-li příležitost
promluvit všem živým tradicím, všem
živým duchovním proudům, dáme-li
možnost mluvit a jednat lidem dobré vůle bez
ohledu na jejich světový názor či
stranickou příslušnost. Jen tak se zbavíme
pocitu malosti a bohužel typicky české malichernosti
ohrožující náš všední
i sváteční den. Naše historie, ale i
nedávná minulost, ba stále ještě
i současnost, jsou plny varovných mement takovéto
malosti a malichernosti.
Chtěl bych své krátké vystoupení
zakončit tím, že vůbec nechci svá
slova považovat za předčasnou předvolební
kampaň. Je mi cizí černobílé
myšlení, abych tvrdil, že česká
vláda nic neudělala. Domnívám se,
že pracovala stejně tak intenzívně jako
ústavně právní výbor 10 - 15
hodin denně, ale přesto výsledky její
práce nepřinesly takový efekt, jaký
naše společnost očekávala a jaký
potřebujeme. Totéž platí i o nás.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Řezáčovi, prosím
pana poslance Chromého, připraví se pan poslanec
Bursík.
Poslanec Heřman Chromý: Vážená
paní předsedkyně, vážená
česká vládo, dámy a pánové,
původně jsem nechtěl do diskuse zasahovat,
ale několikrát během diskuse jsem zaslechl
opět ony jevy, které jsem ve svém vystoupení
kritizoval, ať už to bylo z jedné strany, kdy
se hovořilo o nepřátelských silách,
nebo z druhé strany jsem zaslechl extrémní
skoro rádoby republikánský přístup
- smést celou vládu do Vltavy. Chci reagovat na
to, co jsem zaslechl ve stanovisku klubu ODS, kde se zejména
v závěru. mluvilo o apelu na kritický rozum.
V těsné souvislosti bylo zmíněno jméno
našeho významného národohospodáře
Aloise Rašína. Není mi zcela jasné,
jaká partie z jeho díla měla být tímto
upřednostněna. Právě k devalvaci,
která je jedním z reformních kroků
této transformace, dr. Rašín napsal: (Dovoluji
si citovat z knihy Můj finanční plán
- rok 1920, str. 30, 32):
Mezinárodní podcenění měny
je prostředkem k vyrabování státu
s podceňovanou měnou v cizině a výše
ceněnou doma, k nerozumnému, nesystematickému
vývozu bez ohledu na domácí spotřebu.
Export bude vyvážeti suroviny a polotovary spíše
než hotové výrobky, poněvadž v
zemi s podceněnou valutou budou výrobní náklady
stoupati ve všem, kde výroba je odkázána
na dovoz surovin, neb části surovin z ciziny. Tím
přecházíme ke druhému směru
zvyšování cen.
Snížený mezinárodní kurs měny
působí jako ochranné clo doma, zamezuje dovoz
z ciziny a výroba doma může zvyšovat ceny
výrobků. Jestliže však stát, jehož
měna je mezinárodně podceněna a přesto
nevyhnutelně potřebuje dovozu z ciziny a musí-li
obzvláště dovážeti potřeby
výživy a suroviny pro výrobu, platiti je v
nadceněné cizí měně, stoupne
drahota doma, stoupnou také výrobní náklady,
vývoz vrhá se na suroviny domácí a
polotovary. Konec citátu.
Chci to uvést jako příklad toho, že
bychom měli vědět, o čem vždy
přesně mluvíme, pokud apelujeme na kritický
rozum.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Chromému, prosím pana
poslance Bursíka.
Poslanec Martin Bursík: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane premiére, vážená vládo,
dámy a pánové, dovolte, abych vám
přednesl stanovisko poslaneckého klubu Občanského
hnutí ke zprávě o plnění programového
prohlášení vlády.
Programové prohlášení vlády z
2. července 1990 bylo rámcovým programovým
dokumentem. Vláda v něm kladla důraz na následující
oblasti: česká státnost podložená
novou českou ústavou, právní stát,
obnova občanské společnosti, obnova samosprávy,
ekologie, ekonomická reforma, rozvoj kultury a školství,
obnova funkcí vědy a rozvoje techniky, reforma zdravotnického
systému včetně zavedení systému
nemocenských pojišťoven a reforma sociální
politiky.
Je zřejmé, že vláda vycházela
z představy budování institucí nové
demokratické společnosti opřených
o nový ústavní rámec. Nepřijetí
ústavy v tomto volebním období způsobilo
jisté komplikace, takže legislativní opatření
vyplývající z programového
prohlášení vlády se přijímala
v situaci komplikované nevyjasněnými kompetencemi
a neexistencí nové federální ústavy.
Dovolte mi malé srovnání.
V roce 1918 jsme začali budovat náš stát
v podmínkách, o nichž si mnozí mysleli,
že byly lepší. Místo 40 let totality jsme
měli za sebou dědictví, byť ne demokratického,
přesto právního Rakousko-uherského
státu. První dva roky existence státu však
byly provázeny mnohem většími krizemi,
než tomu bylo v našem funkčním období.
Za dva a půl roku po říjnu 1918 měla
Československá republika několikátou
vládu, včetně vlády úřednické,
a o další existenci našeho státu pochybovala
řada významných západních diplomatů.
Dnešní situace je úplně jiná.
Československo bylo přijato na základě
Listiny práv a svobod do Rady Evropy jako rovnoprávný
člen demokratických evropských států.
Přes personální změny ve vládě,
zůstává její kontinuita nepochybná.
I když přirozené politické diferenciace
českého sněmu vedla k tomu, že některé
programového teze vlády nenašly ve sněmovně
podporu, to se týká především
územně správního uspořádání
České republiky. Můžeme konstatovat,
že vláda své prohlášení
splnila. Je pravda, že některé body programového
prohlášení budeme naplňovat až
na další na naší závěrečné
schůzi, ovšem složitost problémů,
před nimiž vláda stála, všichni
víme, že přechod od totálně zestátněné
totalitní společnosti k otevřené společnosti
založené na svobodě je ve světových
dějinách unikátem, vedlo vládu k řešení
situací, s nimiž ve svém programovém
prohlášení přirozeně vůbec
nemohla počítat. Připomeneme zde pouze restituce,
o nichž v programovém prohlášení
vlády není ani zmínka, které však
považujeme za jeden z důležitých momentů
nápravy křivd, k nimž u nás v minulých
40 letech došlo.
Po rozdělení Občanského fóra
došlo ke zchladnutí vztahů ve vládní
koalici. To se ke cti vlády na její funkčnosti
de facto neprojevilo. Proto se nechceme ve svém hodnocení
vládního prohlášení zabývat
jednotlivými resorty.
Máme-li konstatovat určitý dluh vůči
programovému prohlášení vlády,
vidíme jej v roli a v postavení samospráv.
I když se v této oblasti řada věcí
zlepšila a pravděpodobně přijetím
novely zákona o obcích a okresních úřadech
ještě zlepší, nepodařilo se zajistit,
aby postavení samospráv bylo posíleno průhledným
systémem financování. Mezera, která
zeje mezi obcemi a ČNR, není překlenuta žádným
dalším stupněm samosprávy, to je úkol
pro nový český sněm.
Postup ekonomické reformy hodnotíme jako úspěšný.
Vláda splnila kroky, k nimž se zavázala ve
svém programovém prohlášení.
Vláda dodržela i restriktivní finanční
politiku, k níž se ve svém programovém
prohlášení zavázala, a to i přes
všechny důsledky, zejména ve zdravotnictví
a ve školství, které tato politika s sebou
přinesla.
Spojený efekt rozpadu trhu RVHP a omezení domácí
poptávky však vedl k mnohem větším
důsledkům zejména na průmyslovou produkci,
než se očekávalo. Program podpory soukromého
podnikání, reakce na rostoucí zadluženost
v podnikové sféře a oživení nabídkové
strany ekonomiky však nebylo výrazné a přišlo
opožděně.
Je třeba ocenit, že přes jisté váhání
vláda připravila opatření i v tomto
směru, takže na této schůzi budeme přijímat
zákon na podporu soukromého podnikání.
Systémová opatření reagující
na recesi ekonomiky dostane do vínku příští
vláda.
Za výrazný úspěch považujeme
vládní politiku v sociální oblasti,
zejména aktivní politiku zaměstnanosti. Díky
rychlému ustavení okresních úřadů
práce se podařilo zajistit, že kromě
jistého počtu občanů, kteří
pracovat prostě nechtějí, měli ostatní
možnost během relativně krátké
doby nalézt nové zaměstnání.
Podařilo se tedy předejít jednomu z nejhorších
efektů transformace ekonomiky, tj. dlouhodobé nezaměstnanosti.
Šedesátiprocentní úspěšnost
rekvalifikačních kursů je také úspěchem,
který snese evropská měřítka.
Ačkoliv řada poslanců kritizovala vládní
prohlášení už při jeho přijetí,
scházel jim jasný harmonogram postupu vlády
v reformě, ukazuje se, že rámcovost vládního
prohlášení byla realistická. V průběhu
těchto dvou let vláda musela řešit množství
problémů, které nemohla předvídat.
Můžeme pouze konstatovat, že až na výhrady,
o nichž jsem se zmínil dříve, vláda
splnila všechna konkrétní opatření,
k nimž se ve svém programovém prohlášení
zavázala. Česká vláda tak přispěla
k tomu, že Československo patří mezi
nejrychleji se transformující země bývalého
východního bloku.
Občanské hnutí je součástí
vládní koalice. Považujeme českou vládu
za svoji vládu. Navrhujeme následující
usnesení: ČNR schvaluje zprávu o plnění
programového prohlášení vlády
ČR.
Děkuji za pozornost.
(Potlesk).
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Bursíkovi, který byl
jako poslední přihlášen do diskuse.
Rozpravu, pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, končím.
V průběhu rozpravy, kdy odeznělo 27 diskusních
příspěvků, vzešly pouze tři
návrhy. První byl návrh pana poslance Ježka,
který navrhuje usnesení ČNR, která
má doporučit FS zvolenému pro příští
volební období, aby iniciovalo ratifikaci Evropské
Charty místní samosprávy.
Dávám tedy hlasovat o návrhu tohoto usnesení:
Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať
zvedne ruku. 76.
Kdo je proti? Nikdo.
Zdržel se hlasování?.... Dávám
teď hlasovat zkusmo, abychom zjistili... 31. Děkuji.
Usnesení bylo přijato.
Jako další návrh doporučil pan poslanec
Ježek, aby ČNR doporučila České
národní radě zvolené na příští
volební období, aby se zabývala problematikou
regionální politiky a urychleně ji řešila
v rámci Ústavy ČR.
Dávám tedy hlasovat o návrhu tohoto usnesení:
Kdo je pro, ať zvedne ruku. 25.
Kdo je proti? 2.
Děkuji. Toto usnesení nebylo přijato.
Dříve, než přikročíme
ke konečnému usnesení, které navrhl
teď pan poslanec Bursík - k hlasování
o něm.... faktická poznámka paní Gerta
Mazalová.
Poslankyně Gerta Mazalová: Vážená
paní předsedkyně, vážená
sněmovno, já měla za to, že z mého
vystoupení vyplynulo, že jsem žádala tento
parlament, aby revokoval své usnesení o návrhu
zákona o zemské samosprávě a o návrhu
zákona o referendu. Důvod mám ten, že
si myslím, že za dva roky tato sněmovna mohla
skutečně tyto návrhy prostě přijmout
nebo nepřijmout, ale alespoň o nich jednat.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Takže paní poslankyně Mazalová vlastně
navrhuje rozšíření pořadu o tento
bod, abychom hlasovali nejdříve o revokaci usnesení
ČNR, pokud jde o... teď jde o zkrácení
lhůty zákona o zemské samosprávě
a posléze tedy, pokud jde o zákon o referendu.
Kdo je pro, abychom rozšířili program teď
hned o tento bod?... To bychom museli ale přijmout jako
zvláštní bod jednání, paní
poslankyně. Takže berete ten návrh zpátky?
Poslankyně Gerta Mazalová: Pokud jsem tomu
dobře rozuměla, lhůta zkrácená
byla. Žádám tedy, aby se jednalo o zvláštním
bodu, o projednání těchto návrhů
zákona.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Čili nyní, uprostřed schůze navrhujete,
abychom rozšířili pořad schůze
o další dva body - jedním je zákon o
zemské samosprávě, druhým je zákon
o referendu.
Dávám tedy hlasovat o návrhu paní
poslankyně Mazalové, protože jde o procedurální
návrh, teď hned:
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 51.
Kdo je proti tomuto návrhu? 33.
Zdržel se hlasování? 26.
Tento návrh nebyl přijat.
Druhý návrh je návrh, týkající
se zákona o referendu, aby se jim znovu sněmovna
zabývala. Dávám hlasovat o tomto návrhu.
Kdo je pro, ať zvedne ruku. 60.
Kdo je proti? 23.
Zdržel se hlasování? 28.
Tento návrh byl přijat.
(Potlesk).
Prosím, faktická poznámka paní poslankyně
Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Paní
předsedkyně, já jenom upozorňuji na
to, že se domnívám, že zákonná
lhůta nebyla k těmto návrhům, ani
k tomu, co teď bylo zařazeno na schůzi, zkrácena
sněmovnou. Bylo by asi zapotřebí se podívat
do stenozáznamů a do materiálů, které
by nám to potvrdily nebo vyvrátily.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Požádám Kancelář, aby zjistila
- pokud jde o námitku paní poslankyně Röschové,
jak to ve skutečnosti vypadá. Pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Paní předsedající,
vážená vládo, vážení
poslanci a poslankyně, chtěl bych připomenout,
že podle jednacího řádu můžeme
přistoupit k projednávání, jestliže
24 hodin před zahájením schůze nám
byla předložena společná zpráva.
Ve svých materiálech jsem ji nenašel.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Jde o další námitku. Musela by být skutečně
předložena společná zpráva. Prosím
Kancelář, aby zjistila, zda byla zkrácena
lhůta či nikoli. Pan poslanec Zajíček.
Poslanec Stanislav Zajíček: Dovoluji
si upřesnit, že lhůta zkrácena nebyla.
Tímto hlasováním jsme se dostali do nulového
bodu, museli bychom znovu hlasovat o zkrácení lhůty.
Společná zpráva k zákonu o návrhu
referenda byla předložena na minulé schůzi
ČNR.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Vyčkám ještě zprávu Kanceláře.
Potom se k tomuto bodu vrátíme.
Protože jsme skončili rozpravu, ptám se pana
premiéra, zda chce ještě vystoupit se závěrečným
slovem. Nikoli. Navrhuji přijetí usnesení:
Česká národní rada schvaluje zprávu
vlády České republiky o plnění
jejího programového prohlášení.
Kdo je pro toto usnesení, ať zvedne ruku. 72.
Kdo je proti? 24.
Zdržel se hlasování? 18.
Usnesení bylo přijato.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy
a pánové, dovolte, abych pokračoval podle
dnes schváleného pořadu schůze.
Dalším bodem je
V 31. schůzi byla zvolena dozorčí rada Pozemkového
fondu, předseda a místopředseda prezidia
a čtyři členové prezidia. Dnes mají
být zvoleni ještě dva členové
prezidia. Vládní návrh kandidátů
pro volby na doplnění prezidia Pozemkového
fondu České republiky byl rozdán. Volební
řád pro tuto volbu byl schválen na 31. schůzi
ČNR a dnes byl znovu rozdán.
Žádám pověřeného člena
české vlády pana ministra Kubáta,
aby návrh na kandidáty odůvodnil.