Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Dále se do rozpravy přihlásil
pan poslanec Výborný, kterému dávám
slovo.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, naprosto mě nepřekvapuje,
že projednávání tohoto návrhu
zákona je politizováno, zejména některými
poslanci některých klubů, ale co mě
velmi rozrušuje je to, že projednávání
tohoto zákona je nacionalizováno.
Vždy jsem byl přesvědčen, že jsme
Česká národní rada ne proto, že
bychom byli parlamentem Čechů, Moravanů a
Slezanů, ale proto, že jsme parlamentem všech
občanů České republiky.
(Potlesk)
Byl bych zděšen, kdyby tento zákon chtěl
revidovat Benešovy dekrety. Na ně může
pohlížet historie různým způsobem,
ale právo na ně musí pohlížet
jako na platné prameny práva. Tento zákon
v žádném případě nezpochybňuje
to, co se Benešovými dekrety a dalšími
zákony tehdy stalo. Naopak. Myslím, že velmi
přesně to řekl pan kolega Chromý.
Mám několik pozměňovacích návrhu,
ale považoval bych za seriozní, přednést
je poté, kdy bych je ještě konsultoval s ústavně
právním výborem, neboť se v podstatě
jedná o legislativní úpravu, která
by uvedla navrhovaný zákon do souladu s textem zákona
o půdě, tzn. tiskem federálním. Byl
bych nerad, kdyby došlo k nějakým nesrovnalostem,
víceméně v důsledku technické
nedokonalosti tohoto zákona, za kterým jinak stojím
a za který, jak jsem přesvědčen, bude
hlasovat většina sněmovny, neboť jde o
zákon, který dává spravedlnost.
Prosím, aby bylo hlasováno o mém procedurálním
návrhu, aby se sešel ústavně právní
výbor, který by zaujal stanovisko k tomuto tisku.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji, ten je již zdvojen, mám ho již
poznamenán. To byla poslední přihláška
do rozpravy. Ještě se hlásí pan poslanec
Šimeček.
Poslanec Josef Šimeček: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené kolegyně a kolegové,
nedávní marxisté, leninci, proletářští
internacionalisté se nám dnes představili
jako nacionalisté, jako obhájci zájmů
našeho národa. Nezlobte se.
Donedávna hlásali třídní nenávist,
a když jim to nevyšlo a nevychází to dnes,
snaží se vyvolávat alespoň na nenávist
národnostní. Domnívám se a myslím,
že s většinou z vás, že lidé,
kteří hlásali nenávist a neustále
se k nenávisti vracejí, nemají právo
na existenci v budoucí Evropě.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Šimečkovi. Hlásí
se ještě někdo do rozpravy? Pan ministr Špaček
požádal o slovo.
Ministr financí ČR Karel Špaček:
Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, byl jsem zde vlastně vyvolán
a tak chci promluvit ke dvěma otázkám.
Pokud jde o § 10, je skutečně třeba,
aby tuto celou akci zajišťovalo ministerstvo zemědělství,
protože ministerstvo financí nemá možnost
tyto věci zajišťovat. Jak jsem viděl,
má pan ministr Kubát stejný názor,
čili jak zazněly pozměňovací
návrhy, prosím, aby v tomto směru to bylo
upraveno.
Za druhé. Samozřejmě, že realizace tohoto
zákona přinese některé administrativní
obtíže. Např. z hlediska mimosoudních
rehabilitací vím, že tam máme 50 tisíc
žádostí, z toho zhruba polovina není
oprávněna, je zde velký nárok, abychom
tyto věci včas vyřídili, jistě
takovéto komplikace se vyskytnou i při realizaci
tohoto zákona. Jestliže je 25 tisíc oprávněných
osob, jistě že žádostí bude ještě
více, protože některé budou neoprávněné
a bude to spojeno s komplikacemi. Na to upozorňuji pro
pořádek, protože jinak si myslím, že
je skutečně třeba tyto věci posuzovat
z hlediska spravedlnosti. Nemáme spočítáno
nemohu vám říci nějaký spolehlivý
údaj, ale myslím, že tyto věci se skutečně
musí posuzovat z hlediska spravedlnosti a spravedlnost
nelze posuzovat z hlediska nároku na rozpočet.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu ministru Špačkovi. Do rozpravy
se hlásí pan poslanec Balcárek.
Poslanec Pavel Balcárek: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené dámy a pánové.
Pouze jenom jednu větu k příspěvku
pana kolegy, poslance Šimečka z výboru pro
obchod a cestovní ruch.
Hlasatelé třídní nenávisti,
šovinisté, kteří nemají právo
na existenci ve sjednocené Evropě - myslím
si, bohužel, že právě tím, že
nejsme schopni udělat tu tlustou čáru, po
které volal pan prezident Havel ve svém novoročním
projevu v roce 1990, a když přijímáme
tento zákon, který rozdmýchá politické
vášně, takže děláme velmi
negativní vklad pro další vývoj této
společnosti. Z toho důvodu nebudu hlasovat pro tento
návrh zákona.
Nechtěl bych, aby se z toho stalo politikum, myslím
si, že je to velice nemoudré, a že bychom neměli
tento zákon projednávat, přinejmenším
bychom to měli dát federálu. Když už
jste se rozhodli neprojednávat smlouvu s Německem,
tak je podivné projednávat tohle, to je alibismus,
to s tím souvisí. Odmítli jste projednávat
smlouvu s Německem, která řeší
podobné problémy a o tomto zde vášnivě
diskutujete a projednáváte to.
Děkuji za slovo.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Balcárkovi. Dávám
slovo paní poslankyni Kalousové.
Poslankyně Eva Kalousová: Pane předsedající,
dámy a pánové, trochu jsem byla vyprovokována
otázkou svého kolegy, který se zeptal, kolik
to bude stát. Dovolím si v této sněmovně
vznést několik dalších otázek.
Kdo se ptal těch, kteří byli okradeni, jak
velký majetek jim byl zcizen, a např. jak velké
výnosy z pozemků by do dnešních dnů
tehdejším majitelům přinesl.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Kalousové a předávám
slovo panu kolegovi Gjuričovi.
Poslanec Andrej Gjurič: Dámy a pánové,
už jsem to skutečně nevydržel, ale budu
velice stručný. Považuji za příznačné,
že tyto dvě strany (ukazuje nalevo) hlasují
tak, jak hlasují, co ale považuji za těžko
snesitelné, ať si tedy hlasují jak chtějí,
ale to, co mnohý z nich řekl, nemohu snést.
Už jenom dikce těch dokumentů, které
citoval pan kolega Moskal, už jenom jejich fanatické
verbální klišé mluví zde za sebe.
Měli byste je slyšet znovu, rád bych zde kazetu
pustil.. Ale my jsme o půl století dál.
V tehdejší době snad je bylo možno pochopit
a omluvit, ale když je zde slyším dnes po padesáti
letech znova, tak mně připadá, že se
propadám jakýmsi vírem událostí
padesát let zpátky. Tehdy nejnižší
lidské pudy v této situaci byly vyzvednuty a dokonce
označovány jako vlastenecké a dnes je zde
slyším po padesáti letech od některých
poslanců znovu.
Nebudu rozšiřovat debatu směrem tam, kam bych
ji rozšiřovat chtěl, směrem, kterým
již byla načata, tedy k naší krátké
historické paměti, jak o tom hovořil kolega
Hofhanzl, k určité skvrně na naší
minulosti. Ale i když se budeme držet merita věci,
toho, o čem hovoří předkládaný
zákon, tak ještě jednu větu na závěr:
Domnívám se, že to, co teď činíme,
musíme učinit nikoliv kvůli našim německým
spoluobčanům, ale sami kvůli sobě.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Zdá
se, že se do rozpravy již nikdo nehlásí.
Je zde návrh poslance Žáka a poslance Výborného,
aby se sešel ústavně právní výbor
bez toho, že by byla přerušena rozprava. Ptám
se, kolik času žádá úst vně
právní výbor? (Hlasy: 30 minut.) Tím
pokládám tento čas využitelný
i pro kluby, podle návrhu pana poslance Zajíčka,
takže se sejdeme v 17.40 hodin a začínáme
přesně.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Prosím
předsedu ústavně právního výboru
dr. Výborného, aby nás seznámil s
výsledky jednání ÚPV. Ostatní
prosím o klid.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
pane premiére, dámy a pánové. (Z pléna
poznámka: nahlas). Promiňte, já asi nebudu
moci více nahlas.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Budete
se muset ztišit, pokud budete chtít slyšet dr.
Výborného.
Poslanec Miloslav Výborný: Dovolil bych si
vám doporučit, abyste si vzali k ruce společnou
zprávu, a to její 3. stranu, kde ústavně
právní výbor navrhuje změnit tam navržený
text § 4 i § 6. Jde o to, že považujeme za
žádoucí, aby tento český restituční
zákon, k němuž nám zmocnění
dalo ustanovení § 7 odst. 2 zákona o půdě
v novelizovaném znění, byl pokud možno
při definování povinných osob co nejblíže
zákonu federálnímu, ba aby byl totožný
se zákonem federálním, aby nevznikly problémy
při restitucích podle tohoto zákona a při
restitucích podle zákona o půdě.
Ústavně právní výbor svým
usnesením, které tlumočím, navrhuje
toto znění § 4. Je to pozměňující
návrh ke společné zprávě: Povinnými
osobami jsou stát nebo právnické osoby určené
zvláštním předpisem. Následuje
odkaz, který bude zřejmě čtvrtým
a odkazy další se přečíslují.
Odkaz bude § 5 zákona č. 229/91 Sb. K tomu
věta druhá: Povinnými osobami však nejsou
podniky se zahraniční a majetkovou účastí
a obchodní společnosti, jejichž společníky
nebo účastníky jsou výhradně
fyzické osoby, které nabyly nemovitost v období
od 24. června 1991 do 27. února 1992. Touto větou
jsou řešeny následující situace.
V období od 24. 6. 1991, tedy od účinnosti
zákona o půdě do přijetí novely
zákona o půdě, kterákoliv obchodní
společnost, resp. společnost se zahraniční
majetkovou účastí mohla jaksi bez obav nabývat
tyto nemovitosti, neboť mohla být ve vnitřním
přesvědčení, že k takovémuto
zákonu nedojde, neboť ho tehdy zákon o půdě
nepředpokládal. Ale po novele už toto přesvědčení
být nemohlo.
Dále navrhuje ÚPV § 6 odst. 1 - dojde-li k
souběhu nároku oprávněných
osob podle zvláštního předpisu, odkaz
čtvrtý, správně už nyní
pátý, a oprávněných osob podle
§ 2 tohoto zákona, náleží právo
na vydání původních nemovitostí
té z nich, která svého vlastnictví
pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu.
Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví
postupně více oprávněných osob,
náleží toto právo té z nich,
která vlastnictví pozbyla dříve, pokud
se nedohodnou jinak.
To by byl první odstavec, který v podstatě
kopíruje ustanovení § 12 zákona o půdě.
Druhý odstavec navrhujeme rovněž v § 6
v tomto znění: Ustanovení odstavce jedna
se neužije, uplatnila-li před účinností
tohoto zákona právo na vydání nemovitosti
osoba oprávněná podle zvláštního
předpisu, odkaz na zákon o půdě, právo
na vydání nemovitosti náleží
v takovém případě této osobě.
Tento druhý odstavec § 6 řeší případy,
kdy někdo uplatnil nárok podle zákona o půdě
a nyní by byl jakoby předběhnut jiným
oprávněným. To nemůžeme připustit,
abychom teď oprávněné osoby toho oprávnění
vlastně dalším zákonem zbavovali.
Konečně navrhuje ÚPV změnu třetí,
která je jednoduchá a spočívá
pouze v tom, že paragraf pátý by byl až
za paragrafem šestým. Tam jsou totiž řešeny
a obdobně i v § 12 i mimo jiné i ty případy,
kdy nelze nemovitosti vydat pro souběh nároků.
Tak, jak je to třeba v zákoně o půdě,
čili odkazujeme tam na zákon o půdě.
To jsou tři návrhy ústavně právního
výboru ke změnám ve společné
zprávě a tím i k předloženému
zákonu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Výbornému. S faktickou poznámkou
se přihlásili pan poslanec Procházka, takže
mu uděluji slovo.
Poslanec Kamil Procházka: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, měl jsem za to, že jste předchozí
přerušení jednání sněmovny
navrhl z těchto důvodů. Za prvé, aby
se sešly kluby, za druhé, aby byl vytvořen
časový prostor pro rozdání stanoviska
vlády k tomuto návrhu zákona každému
poslanci. Já nemohu říci, že by tento
bod byl splněn. Tak jsem tomu rozuměl. Považuji
to za důležitou náležitost, aby poslanci
byli seznámeni se stanoviskem vlády k tomuto návrhu
zákona. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji.
Pane poslanče, já jsem vám nic takového
nesliboval, pokud si dobře vzpomínám, nicméně
respektuji to, o co jste požádal, tzn. o to, aby bylo
možné se seznámit se stanoviskem vlády.
Tento požadavek tady zazněl opakovaně. Ptám
se, co vláda navrhuje, jakým způsobem postupovat.
Hlásí se pan místopředseda Baudyš.
Ne. Takže dáme vládě oddechový
čas? Bude hovořit pan premiér Pithart.
Předseda vlády Petr Pithart: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno. Nebudu ani tak hovořit, jako řeknu
spíš několik slov. Já se o tom dovídám
v tuto chvíli. Vláda rozhodovala o svém stanovisku
k tomuto návrhu před polednem. Je prostě
potřeba technicky zajistit, aby se tu stanovisko ocitlo
namnožené pro vás pro všechny. Vláda
nevěděla, že ještě téhož
dne bude stanovisko vyžádáno. Chci říci
předem, že vláda se sice nepostavila za návrh,
ale vlastně nezaujala meritorní stanovisko, protože
vládě nebylo jasné, kolika občanů
se návrh týká, jaké zvýšení
aparátu, zejména na ministerstvu financí
si to bude vyžadovat, jaké náklady to ponese.
Prostě vláda neměla odpověď na
některé důležité otázky,
a proto stanovisko nezaujala. Zároveň ale konstatovala,
že morálně nesporně je nárok,
který je s tímto návrhem spojen, oprávněný.
Přesné znění stanoviska vlády
přivezeme, rozmnožíme, rozdáme, takže
se omlouvám. Vláda před několika hodinami
to měla teprve na stole.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji,
pane premiére, zdá se, že pan poslanec Šabata
má vaše stanovisko v kopii. Je-li tomu tak, tak je
možno ho přečíst a celou věc
tímto způsobem vyřešit nebo alespoň
podstatné části z něj.
Předseda vlády Petr Pithart: Jsem
rád, je to tady, ano.
Vláda ČR projednala a posoudila na své schůzi
dne 15. 4. návrh zákona ČNR, kterým
se upravují některé otázky související
se zákonem atd. Vláda respektuje morální
nárok těch státních občanů
ČSFR, kteří ztratili majetek podle dekretu
prezidenta republiky č. 12 z roku 1945 Sb., o konfiskaci
a urychleném rozdělení zemědělského
majetku Němců, Maďarů, jakož i
zrádců a nepřátel českého
a slovenského národa nebo č. 108/45 Sb.,
o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondu
národní obnovy a kteří se neprovinili
proti československému státu.
Vláda si je rovněž tak vědoma nutnosti
stanovit příslušný orgán České
republiky k provádění některých
ustanovení zákona č. 229 z roku 1991 ve znění
zákona č. 93 z roku 1992 Sbírky. Vláda
však po posouzení uvedeného návrhu jeho
přijetí nemůže doporučit, neboť
nemá k dispozici bližší specifikaci
možných restitučních nároků
co do počtu dopadů na státní rozpočet
a vliv na probíhající transformaci československé
ekonomiky. Stejně tak bez důkladného rozboru
nelze odsouhlasit stanovení příslušného
orgánu ČR k, provádění některých
ustanovení zákona 229. Obecně zastává
vláda stanovisko, že věcně příslušným
orgánem v těchto otázkách by mělo
být ministerstvo zemědělství ČR.
Snad není třeba to stanovisko rozmnožovat a
doručovat ho vám všem. Vidíte, že
to vlastně není meritorní stanovisko, že
vláda prostě postrádala určitá
fakta, bez nichž si netroufla doporučit tento návrh.
Vláda není za jistých okolností proti.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu premiérovi za jeho vystoupení
a za přečtení stanoviska vlády. Připomínám
poslancům a poslankyním, že rozprava nebyla
uzavřena, takže se ptám, kdo se hlásí
dále do rozpravy? Pan poslanec Nerad se hlásí.
Poslanec František Nerad: Pane předsedající,
vážená vládo, vážení
přítomní, já jsem tady při
předkládání změn navrhl jeden
doplňující návrh a předložil
jsem jeden návrh usnesení. Jsem si vědom,
že jsem udělal procedurální chybu. Požádal
bych vás, vážený předsedající,
vážení kolegové a kolegyně, jestli
byste mě podpořili, aby toto usnesení bylo
předloženo jako samostatný bod programu této
schůze.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Neradovi. Bude na poslancích, aby vás
podpořili nebo nepodpořili, ale až po skončení
tohoto bodu.
Hlásí se pan ministr Kubát, pak registruji
přihlášku pana poslance Balcárka, pan
poslanec Palkoska se rovněž hlásí.
Ministr zemědělství Bohumil Kubát:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, mne trošku mrzí,
že tady vznikla možná taková poněkud
zvláštní situace kolem toho, že vláda
byla teď přizvána sem v podstatě za
jiným účelem. My s panem ministrem Špačkem
jsme byli přítomni celého projednávání,
proto bych si dovolil víceméně v tuto chvíli
tady tímto veřejným způsobem vládu
informovat, že celá řada nejasností
byla objasněna. Hovořili jsem i o tom, o jaké
náklady asi zhruba půjde - kolem 700 milionů.
Naprosto jednoznačně jsme řekli, že
naše ministerstvo, ministerstvo zemědělství,
převezme na sebe ty úkoly, které z tohoto
zákona vyplynou a samozřejmě i - tak, jak
se vyjádřil pan ministr Špaček, nelze
hledět při hledání spravedlnosti a
spravedlivých restitučních nároků
na státní rozpočet. jinými slovy -
obě ministerstva - jsme připraveni zhostit se svých
úkolů.
Chtěl bych říct, že teď při
té půlhodinové pauze jsme opět si
některé věci ujasnili na výboru, na
jednání ústavně právního
výboru. Čili tam především se
jedná - nebo to, co jsme probírali a to, co vám
teď tady bylo na začátku rozpravy po přestávce
předneseno, to je právě ta záležitost,
která se týká přídělců
a zbytkových statků, která je nesmírně
důležitá a která v podstatě blokuje
průběh restituce podle zákona 229.
Proto bych si dovolil zde i za účasti vlády
přednést stanovisko našeho resortu k tomu,
že v podstatě z tohoto pohledu je tento zákon
s těmito připomínkami v podstatě realizovatelný
a schůdný a umožní nám prostě
průběh restitucí.
Tolik pro informaci jednak pro členy vlády, kteří
teď dojeli, a jednak tedy k výsledku připomínkového
řízení během půlhodinové
přestávky. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Kubátovi, slova se ujme pan poslanec Balcárek,
připraví se poslanec Palkoska.
Poslanec Pavel Balcárek: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené dámy a pánové,
já sám se nedomnívám a se mnou řada
dalších poslanců, že by byla fakta zcela
jasná. Postrádám stejně tak jako vláda
některá fakta, která by měla nás
opravňovat k tak závažnému rozhodnutí
a navrhuji jako procedurální návrh přerušení
projednávání tohoto návrhu zákona,
až ten přesný rozbor dostaneme na stůl,
co by to obnášelo ohledně finančních
nákladů. Já jsem tady hovořil o 50
miliardách, které máme do deseti let vrátit.
Je to precedens, poukazuji znovu na další nápady.
Tady budou určité ještě další
požadavky potom. Máme tady třetí odboj,
to také je prostě předmět rozhodování
ve federálu, nároky židovských rodin,
o tom jsme se bavili před chvilkou s panem poslancem Holomkem.
To je prostě bod tak neuralgický - raději
tu tlustou čáru a neprojednávat nic. To zneuralgizuje
tuto společnost přijetí tohoto návrhu
zákona.
Jsem pro přerušení projednání,
až dostaneme přesná fakta o tom, co to bude
obnášet finančně.
Děkuji.