Vcelku jsme se snažili o jednoznačnost jak příloh,
tak celého návrhu zákona. Vzhledem k tomu,
že splňuje čtyři základní
požadavky osvíceného ekologického zákonodárství
v demokratickém systému, totiž zásadu
prevence, odborného posouzení, uplatnění
veřejnosti a zodpovědného zhodnocení
širších souvislostí, navrhuji vám,
vážení páni poslanci a paní poslankyně,
návrh zákona podle tisku 658 ve znění
podle společné zprávy tisk 705, ke schválení.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu společnému zpravodaji. Jako první
se přihlásil do rozpravy pan poslanec Effenberger.
Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové,
dovolte, abych bezprostředně navázal na projev
pana zpravodaje. Chtěl bych úvodem podotknout, že
text, se kterým vás nyní seznámím,
odráží názor širší
skupiny poslanců výboru pro ochranu životního
prostředí a urbanismus.
Tento projednávaný návrh zákona stojí
v podstatě na třech pilířích.
Je to 1) zásada prevence, podle níž možná
ekologická rizika zamýšlených projektů
mají být rozpoznána a posouzena ještě
před zahájením vlastního správního
řízení o povolení či zákazu
činnosti. 2) Je to zásada předchozího
odborného ekologického posouzení zamýšleného
projektu. To je zajištěno zejména ustanovením
o dokumentaci projektu a posudku k němu. 3) Je to zásada
účasti veřejnosti na projednávání
zamýšlených projektů. Ta bude zajištěna
především přijetím doplňků
textu zákona, jak jsou obsaženy ve společné
zprávě. Týkají se účasti
občanských iniciativ a veřejného slyšení.
A nyní bych právě k tomuto třetímu
bodu rád obrátil vaši pozornost. Bohužel
ani vlastní text zákona ani společná
zpráva neobsahují jedno z nejvýznamnějších
procedurálních práv pro veřejnost,
tj. právo účastnit se v kvalifikovaných
případech a po splnění určitých
podmínek správních řízení,
v nichž se rozhoduje o konkrétní podobě,
podmínkách a předpokladech realizace činnosti.
Máme-li dosáhnout v této věci optimálního
řešení a také naplnit standard evropského
a zámořského práva, je třeba
přiznat veřejnosti právo účasti
na řízeních, ve kterých se nakonec
rozhoduje o povolení a podmínkách činností,
které jsou v příloze 1 a 2 tohoto zákona.
Proto navrhuji doplnit nový § 8, jak jej uvádí
text společné zprávy, o další
odstavec - č. 5 a zároveň přijmout
název tohoto nového § 8. Takže návrh,
který předkládám, má dva body:
1) opatřit § 8 názvem "Účast
občanské iniciativy a občanského sdružení",
2) v § 8 doplnit nový odstavec 5 ve znění:
"Založí-li většina osob uvedených
v odst. 2 k další podpoře vyjádření
občanské iniciativy občanské sdružení
podle zvláštních předpisů,"
- nyní by následoval pod čarou odkaz na zákon
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
"je takové sdružení účastníkem
správního zřízení, rozhoduje-li
se v tomto řízení o povolení stavby,
činnosti nebo technologie posuzované podle tohoto
zákona. Účastníkem stejného
správního řízení je i občanské
sdružení již vzniklé, které podalo
vyjádření podle § 7 odst. 1."
Nyní mi ještě dovolte krátké
odůvodnění. Domnívám se, že
přijetí této formulace vyhovuje jak cílům
a účelu přijímaného zákona,
tak i požadavku na soulad s ostatními předpisy.
Tím, že připouští účast
občanských iniciativ v podobě transformované
na občanská sdružení, odstraňuje
se pochybnost o vnitřní názorové i
organizační konzistenci občanských
iniciativ, která byla při pokusu o formulaci tohoto
odstavce někdy namítána. Bude tedy jasná
právnická osoba občanské sdružení,
které se řídí pravidly zákona
č. 83/1990 Sb., a nemůže být pochyb
o jeho schopnosti a možnosti vystupovat v příslušném
správním řízení. Podotýkám,
že samotná účast na řízení
neznamená přenos žádných rozhodovacích
kompetencí na občanská sdružení.
Znamená toliko práva podávat návrhy,
účastnit se jednání, nahlížet
do spisů, navrhovat provedení důkazů
atd., jak to vyplývá z našeho správního
řádu.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Effenbergerovi. Není nikdo
přihlášen písemně do rozpravy.
Hlásí se ještě někdo do rozpravy?
(Nikdo se nehlásí.) Pokud tomu tak není,
rozpravu končím. Můžeme přikročit
k závěrečné řeči navrhovatele
a společného zpravodaje.
Ministr životního prostředí Ivan
Dejmal: Jen krátce návrh pana poslance Effenbergera
beru, je pro nás akceptovatelný.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Pan poslanec Květ.
Poslanec Jan Květ: Vážená paní
předsedkyně, pane ministře, kolegyně
a kolegové, v rozpravě zazněly dva doplňující
návrhy, které ovšem spolu souvisí. Přednesl
je oba pan poslanec Effenberger.
Nejdřív zazněl návrh na pojmenování
§ 8, neboť zatím § 8 ve společné
zprávě název nemá, a to názvem
"Účast občanské iniciativy a
občanského sdružení".
Druhý návrh vlastně vysvětluje tuto
změnu názvu a jde o doplnění 5., posledního
odstavce § 8 - ještě jednou bych přečetl
text navrhovaného nového odstavce: "Založí-li
většina osob uvedených v odst. 2) k další
podpoře vyjádření občanské
iniciativy občanské sdružení podle zvláštních
předpisů" - a zde je odkaz na zákon
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
pokračuje odstavec - "je takové sdružení
účastníkem správního řízení,
rozhoduje-li se v tomto řízení o povolení
stavby, činnosti nebo technologie posouzené podle
tohoto zákona. Účastníkem stejného
správního řízení je i občanské
sdružení již vzniklé, které podalo
vyjádření podle § 7 odst. 1."
Tolik oba návrhy. Doporučuji, paní předsedkyně,
aby se o obou návrzích hlasovalo společně,
neboť spolu souvisí.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Dávám hlasovat o těchto
obou návrzích společně, ale prosím
kolegy, kteří jsou na chodbě, aby se dostavili
do sněmovny, protože to skutečně vypadá,
že bychom nebyli usnášeníschopni. Prosím
pracovnice Kanceláře, aby se pokusili nás
sečíst.
(109 přítomných poslanců.)
Děkuji.
Dávám hlasovat o obou návrzích en
bloc, neboť, jak pan poslanec Květ vás informoval,
spolu zcela absolutně souvisí.
Kdo je pro přijetí těchto pozměňovacích
návrhů pana poslance Effenbergera, ať zvedne
ruku. 75.
Kdo je proti? 5.
Kdo se zdržel hlasování? 18.
Chybí 3 poslanci, kdo nehlasoval? 3.
Děkuji. Pozměňovací návrh byl
přijat. Prosím poslance, aby využili svého
práva, aby se případně zdrželi
hlasování a neuchylovali se k tomu nehlasovat, což
je sice jejich právo, ale velice nám to komplikuje
jednání ve sněmovně, zvlášť
když jsme v takovém časovém stresu jako
teď.
Poslanec Jan Květ: Vážená paní
předsedkyně, jelikož dvojjediný doplňující
návrh pana poslance Effenbergera byl přijat, nic
nebrání tomu, abychom mohli nyní hlasovat
o přijetí celého návrhu zákona
České národní rady o posuzování
vlivů na životní prostředí, tisk
658, ve znění společné zprávy,
tisk 705, a přijatého doplňujícího
návrhu.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Dávám hlasovat o přijetí zákona
jako celku.
Kdo je pro přijetí, ať zvedne ruku. 86.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 18.
Děkuji. Zákon byl přijat.
(Potlesk.)
Nyní prosím pana ministra Dejmala.
Ministr životního prostředí ČR
Ivan Dejmal: Děkuji všem a děkuji za přírodu.
Poslanec Jan Květ: Já se připojuji
s díky za náš celý výbor. Pravděpodobně
je to poslední ekologický zákon, který
tato sněmovna přijala. Je to důstojné
zakončení.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji oběma, panu navrhovateli i panu zpravodaji.
Přerušuji nyní schůzi do dvou hodin
odpoledne, ale prosím ještě výbor pro
územní správu a národnosti, aby se
sešel a vyjádřil k poslaneckému návrhu
pana poslance Payna a paní poslankyně Marvanové
o volbách do zastupitelstev a o místním referendu.
Pan poslanec Kozánek.
Poslanec Petr Kozánek: Žádám
členy rozpočtového a kontrolního výboru,
aby se sešli v místnosti č. 104 - v místnosti
předsednictva ve 13.30 hodin. Děkuji.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Já
bych požádal členy výboru pro územní
správu a národnosti, abychom se sešli na chvilku
u klavíru.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji, jsou to veškerá sdělení,
odpoledne se zde sejdeme ve dvě hodiny.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte abych zahájil naše přerušené jednání. Chtěl bych vás pozvat do jednací síně. Jako další bod budeme projednávat
Prosím, aby se paní poslankyně Marvanová,
jako zástupkyně navrhovatelů, ujala slova.
Předtím ještě faktická poznámka
pan poslanec Kalfus.
Poslanec Jiří Kalfus: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
chtěl bych se zeptat, máme tisk 394a), jaký
to má vztah, jestli to je stejné.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Prosím zástupkyni navrhovatele, aby objasnila i
tuto záležitost. Asi by bylo dobře tuto záležitost
vyjasnit hned na začátku, aby poslanci věděli,
s kterým tiskem mají pracovat.
Poslankyně Hana Marvanová: Tisk 394a) je
vlastně součástí společné
zprávy, protože výbory, jak vyplývá
ze společné zprávy doporučily projednávání
tisku 394 ve znění tisku 394a).
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Ano, děkujeme za toto vysvětlení a prosím,
pokračujte.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, předložený
návrh zákona zpracovává společnou
problematiku voleb do zastupitelstev v obcích a místního
referenda. Institut místního referenda je zatím
v našem právním řádu zakotven
v článku 86, odst. 3 ústavního zákona
100/1960 Sb., podle něhož o věcech místní
samosprávy rozhodují občané na obecních
shromážděních nebo referendem, anebo
prostřednictvím zastupitelstva obce.
Místní referendum je dále zakotveno také
v zákoně o obcích a v zákoně
o hlavním městě Praze a to v § 26 a
21, kde se uvádí, že místní referendum
upravuje zvláštní zákon. Předložený
návrh zákona je tedy tímto zvláštním
zákonem.
Referendum podle předloženého návrhu
zákona se může konat pouze o otázkách
spadajících do samostatné působnosti
obce. Podle předloženého návrhu se nepočítá
s možností tzv. plebiscitu, to je hlasování
z iniciativy orgánu, který by byl jinak oprávněn
věc rozhodnout, což je v případě
obce zastupitelstvo.
Právo iniciovat místní referendum je podle
tohoto návrhu výhradně svěřeno
občanům obce. Výjimečně se
zakotvuje obligatorní referendum a to v případě
rozdělení obce, nebo fakultativní referendum
v případě sloučení obce.
Předložený návrh zákona plně
vychází ze zásad zákona o místním
referendu, který projednala ČNR a vláda ČR
na podzim loňského roku a který byl Českou
národní radou i vládou doporučen.
Zásadním rozdílem oproti předloženým
zásadám zákona o místním referendu
je změna v systematice zákona. Na základě
připomínek výborů České
národní rady bylo totiž doporučeno,
aby procedura hlasování při volbách
a při místním referendu byla pokud možno
stejná a odlišovala se jenom tehdy, kdyby pro to existovaly
věcné důvody. Proto navrhovatelé přistoupili
ke zpracování společného zákona
o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním
referendu. Učinili tak z praktických důvodů,
protože jedině společný zákon
umožní skutečně stejná ustanovení
pro hlasování při volbách či
při místním referendu. Zároveň
je usnadněna situace v případě, že
bychom přistoupili k novelizaci některých
ustanovení, týkajících se hlasování
při volbách či při referendu. Je to
zároveň podle našeho názoru jednodušší
i pro občany, kteří mají hlasovat
podle tohoto zákona a je to jednodušší
i pro orgány obce, které mají tyto zákony
a nyní tento společný zákon realizovat.
Inspirovali jsme se v případě systematiky
tohoto zákona zahraničními zkušenostmi,
zejména švýcarským zákonodárstvím.
Pokud jde o zpracování tisku 394a), tedy určité
nové verze tisku 394, k tomu jsme přistoupili v
průběhu projednávání tisku
394 ve výborech ČNR a při projednání
ve výboru pro územní správu a národnosti,
který zpracoval připomínky, které
se objevily v souvislosti se zkušenostmi po prvních
volbách do zastupitelstev v obcích na podzim roku
1990. Objevila se totiž potřeba novelizovat některá
ustanovení zákona o volbách tak, aby lépe
řešila problematiku voleb do zastupitelstev v obcích,
z toho důvodu, že to činí problémy
při konání nových voleb, které
ČNR v obcích v případě potřeby
vyhlašuje.
Dále do této nové verze tisku 394a) byly
zapracovány některé odůvodněné
legislativní připomínky vlády České
republiky.
Na závěr své předkládací
zprávy bych ráda ještě zdůraznila,
že přijetí tohoto zákona ještě
v tomto volebním období je nutné zejména
z toho důvodu, že s místním referendem
se počítá při rozdělování
a slučování obcí. Předložený
vládní návrh zákona o obcích
nebo novela zákona o obcích předpokládá,
že obce mohou požádat na základě
výsledků místního referenda o rozdělení
obce do 30. 9. Pokud bychom v tomto volebním období
neschválili zákon o místním referendu,
opět by byl velký problém, aby se obce mohly
v tomto termínu rozhodnout pro rozdělení
a tedy uskutečnit místní referendum.
Z toho důvodu vás za navrhovatele prosím
o schválení tohoto zákona.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Marvanové a prosím
společného zpravodaje výborů ČNR
pana poslance Josefa Ježka, aby se ujal slova.
Poslanec Josef Ježek: Vážený pane
místopředsedo, kolegyně a kolegové,
jak je mým dobrým zvykem, vždycky když
jsem zpravodajem, nemám příslušné
brýle, ale doufám, že to opět nějakým
způsobem zvládnu. Nebudu nijak dlouze komentovat
vystoupení předkladatelky paní kolegyně
Marvanové, chtěl bych jenom připomenout tyto
věci.
Ze společné zprávy je zřejmé,
že většina v této sněmovně
se kloní k navrhovanému pojetí místního
referenda. Souhlasím s tím a znovu připomínám,
že zákon o místním referendu by měl
být přijat ještě touto Českou
národní radou, viz. zmíněný
termín 30. 9.
Chci pouze upozornit na nejzásadnější
věci, které vyplynuly z projednávání
zákona. Je zde pokus zpřesnit přece jen ono
problematické ustanovení o neslučitelnosti
členů obecních zastupitelstev s výkonem
státní správy v úřadech, které
mají obec ve svém územním obvodu.
Jedná se o § 6, odst. 2, písm. e, kde se doplňuje
"vykonávajícího přímo
státní správu, vztahujícího
se k působnosti obecního zastupitelstva".
Dále chci upozornit na další schválené
závažné doporučení. Byly určité
pochybnosti o tom, zda 10 % oprávněných občanů
v každé obci je přesně ona hranice,
která má vést k tomu, že referendum
se musí uskutečnit. Navrhuje se tudíž
určité odstupňování podle velikostních
kategorií obcí. Tato poznámka se týká
§ 11.
Ještě bych rád vysvětlil stanovisko
výboru pro územní správu a národnosti,
výboru gesčního, které je uvedeno
v závěru společné zprávy. Jde
o požadavek, abychom zákon o místním
referendu projednávali až po novele zákona
o obcích a okresních úřadech.
Tento náš výbor totiž projednával
jeden den novelu zákona o obcích, dále zákon
o místním referendu a novelu zákona o okresních
úřadech. Zjistili jsme tam celou řadu souvislostí.
Navíc jsme zjistili, že ze strany statutárních
měst jsou předkládány určité
návrhy, které bychom měli formou připomínek
poslanců k vládnímu návrhu zákona
tam inkorporovat. Toto celé je záležitostí
natolik složitou, že jsme dospěli k závěru
doporučovat vám toto řešení.
Jedná se o názor, který říká,
že by mělo být nejdříve perfektně
upraveno rozdělování obcí v zákonu
o obcích, okresních úřadech a na základě
toho bychom měli v návaznosti na to projednávat
zákon o místním referendu a o volbách.
Upozorňuji vás na tyto problematické souvislosti.
Jsou v tisku 394 A, § 9., odst. 6., ze kterého vyplývá
de facto možnost jakéhokoliv vymezení městské
části.
Totéž se de facto opakuje v § 12, § 1 písm.
A, § 13., odst. 1, písm. a.
Na další straně se poprvé objevuje obecní
rada, aniž následuje legislativní zkratka,
protože v některých obcích obecní
rada není a tam je potřeba rozhodnout, zda kompetenci
obecní rady má zastupitelstvo, nebo starosta.
Dále je možná problematické ustanovení
§ 16, kde by měla být podle mého názoru
navržena legislativní zkratka pro hlasování
při volbách a referendu.
Dále v § 19 je uveden pojem "organizace",
který by pravděpodobně ještě
mohl být nahrazen.
Chci Vám pouze dokázat, že skutečně
výbor pro územní správu nerozhodl
téměř jednomyslně zcela lehkomyslně
o návrhu na daný postup projednávání
tohoto zákona.
Ještě bych upozornil na poslední složitost,
kterou je stanovisko vlády České republiky.