Česká národní rada 1990 – 1992

(Oznámen výsledek sčítání na předchozí otázku, kdo s návrhem souhlasí.) 71. Děkuji.

Kdo je proti. Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Zjistíme alespoň, zda se nám nerozmnožil počet poslanců. 24.

Návrh pana poslance Výborného byl přijat. Prosím, aby si odvedl své poslance do kouta a aby se poradili. My mezitím můžeme pokračovat ve schůzi. Prosím pana poslance Němečka, aby pokračoval, pokud je co k pokračování, ale já myslím, že jsme materii vyčerpali.

(Souhlas.)

Prosím poslance, aby setrvali ve svých lavicích a vyčkali kratičkého rozhodování poslanců, kteří se shromáždili okolo pana poslance Výborného, aby se poradili.

(Po krátké přestávce:)

Prosím pana poslance Výborného, aby se ujal slova. Mějte ohled na jeho hlasovou indispozici a buďte prosím ticho.

Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a pánové, ústavně právní výbor nemá pochybnost o tom, že zvířata jsou živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení a domnívá se, přednesená návrhem poslankyně Röschové se změnou § 1, tak jak již byla sněmovnou přijata, je zcela v pořádku. Naproti tomu ústavně právní výbor svým stanoviskem, které bylo odhlasováno poměrem hlasů 12 pro a 3 se zdrželi hlasování, nedoporučuje přijetí preambule tak, jak ji navrhl poslanec Bursík a naopak má za to, že by sněmovna měla revokovat své usnesení, neboť návrh poslance Bursíka mj. konstatoval, že zvíře má právo. Zvíře nemůže být nositelem práva, stejně jako nemůže být nositelem povinnosti. Jakákoliv jiná formulace v zákoně by byla zcela chybná a byla by i v rozporu s tím, co za práva chápe jurisprudence již několik tisíc let. Závěr je ten - ústavně právní výbor doporučuje, aby usnesení ve vztahu k návrhu poslance Bursíka bylo revokováno a posléze až o něm bude hlasováno, zamítnuto.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Závěr návrhu je, aby tato preambule byla vypuštěna vůbec, pane poslanče, pokud tomu dobře rozumím. (Souhlas.) Dávám tedy o tomto návrh hlasovat. Hlásí se pan ministr Dejmal.

Ministr pro životní prostředí Ivan Dejmal: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, já vím, že je něco jako právní řeč a snažíte se držet v zákonech právní čistotu pojmů. Ale když se tu říká v preambuli, že zvíře má právo, pak tím říkáme něco jiného, než že půjde se svým advokátem k soudu. (Potlesk v části sálu.) Říkáme tím, že uznáváme v živých tvorech součást přírody, jejíž součástí jsme i my sami, a že ji chceme dále respektovat. Což - abych znovu řekl - nebylo - jak říkal pan poslanec Výborný - po celou historii práva, ale i po celou historii lidstva samozřejmě respektováno. Proto to vyzdvihujeme a říkáme v preambulí zcela jasně, že se zbavujeme dosavadní praxe a chceme jednat jinak. Možná, že by to tam mohlo být v jiné formě, nežli jako právo, třeba jako nárok. Nevím jestli by to právní puristy uspokojilo, ale já si myslím, že formulace, že zvíře má právo, znamená daleko víc, nežli že chceme vzít advokáta a odvést ho k soudu. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministrovi. Pan ministr otevřel rozpravu. Hlásí se pan poslanec Žák.

Poslanec Václav Žák: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, není všemi bohulibými úmysly dlážděná cesta do nebes a nemělo by se pro dobrý účel myslet si, že ten účel posvětí prostředky jakými toho chceme dosáhnout. Námitka doktora Výborného a hlasování ústavně právního výboru je závažné. Je pravda, že se v současné době přemýšlí v rámci Evropských společenství v návaznosti na zákon o ochraně zvířat o tom, že zvíře bude mít z hlediska práva zvláštní statut.

Tato novela je připravována a diskutuje se o ní několik let - týká se občanského zákoníku, kompletní úpravy nebo porušení tradice, která do té doby platila. Neměli bychom ale rozkolísávat terminologii a právní stav tím, že se toto budeme snažit preambulí k tomuto zákonu. Poprosil bych kolegu Bursíka, aby svůj návrh stáhl a zjednodušil další projednávání.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Prosím pana poslance Bursíka.

Poslanec Martin Bursík: Mně se tento obrat také vybavil jako ministru Dejmalovi tím, že zvíře půjde před soud, ale dokázal bych si to představit i bez toho advokáta. Panu kolegovi Žákovi ale takovou radost neučiním, abych návrh stáhl. Respektuji argumentaci ústavně právního výboru a nejsem natolik pyšný, abych se snažil předběhnout progresivní legislativu spolkové republiky a myslím, že by kompromisem mohlo být to, kdybychom nahradili v preambuli slova "mají pro to právo" slovy "zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka".

/Potlesk./

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: V tomto případě musíme stejně postupovat tak, že musím dát hlasovat o revokaci preambule, jak jsme ji přijali a poprosím pana poslance Bursíka, aby odevzdal svůj návrh písemně panu společnému zpravodaji.

Dávám tedy hlasovat o revokaci nikoliv o záměně pojmů právo a nárok, nýbrž o revokaci preambule jako takové, rozpravu končím.

Kdo je pro revokaci tohoto usnesení? 108.

Kdo je proti? 1.

Návrh na revokaci byl přijat.

Prosím o přednesení dalšího návrhu.

Poslanec Rudolf Němeček: Návrh preambule zní: "zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka".

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o tomto návrhu.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, nechť zvedne ruku. 84.

Kdo je proti? 7.

Kdo se zdržel hlasování? 21.

Návrh byl přijat.

Poslanec Rudolf Němeček: Jelikož byly vyčerpány všechny pozměňovací návrhy, žádám paní předsedkyně, abyste dala hlasovat o vládním návrhu zákona o ochraně zvířat proti týrání - sněmovní tisk 615 a společné zprávy 702 ve znění pozměňovacích návrhů, jak byly předneseny.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o celém návrhu zákona.

Kdo je pro jeho přijetí, nechť zvedne ruku. 108.

Kdo je proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? 6.

Zákon byl přijat.

/Potlesk./

Slovo má pan ministr Kubát.

Ministr zemědělství ČR Bohumil Kubát: Vážená sněmovno, uctivě děkuji a děkuji i za své čtyřnohé přátele. /Potlesk./

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Dalším bodem programu je

Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 658 a společnou zprávu výborů jako sněmovní tisk 705.

Prosím pověřeného člena vlády ČR pana ministra Ivana Dejmala, aby vládní návrh zákona odůvodnil.

Ministr životního prostředí ČR Ivan Dejmal: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, předkládám návrh zákona o podrobnější úpravě posuzování vlivu činnosti na životní prostředí. Návrh zákona byl zpracován v rozsahu zmocnění uvedeného v § 21 zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí. Tímto ustanovením je Česká národní rada zmocněna zákonem určit příslušné orgány státní správy jakož i upravit podrobnosti o posuzování vlivu činnosti na životní prostředí, včetně možnosti rozšířit a konkretizovat seznam činností uvedených v příloze č. 1 zákona o životním prostředí a zpřísnit požadavky na obsah dokumentace o hodnocení vlivu na životní prostředí.

Návrh zákona vymezuje okruhy činností, u kterých se posuzování bude provádět. Jedná se o takové činnosti, u nichž se nejčastěji předpokládají nepříznivé vlivy na životní prostředí. Návrh zákona řeší posuzování staveb a jejich změn včetně technologií, které jsou součástí staveb a jiných zásahů či opatření, které představují závažný zásah do životního prostředí. Dále technologií, které nejsou součástí staveb, rozvojových záměrů a programů například energetická, zemědělská a dopravní koncepce apod. s tím, že jejich povinnou součástí je posouzení jejich vlivu na životní prostředí a nakonec i tuzemských a dovážených výrobků kromě potravin.

Návrh zákona upravuje procesní postup a úzké účastníky tohoto specifického řízení. V souladu s úpravou zákona o životním prostředí je zabezpečena součinnost obcí, veřejnosti a dotčených orgánů státní správy. Výsledkem tohoto řízení je stanovisko, které nemá charakter správního rozhodnutí, nelze však bez něj vydat rozhodnutí nebo opatření v navazujících správních řízeních. V tomto smyslu je příslušnému subjektu dána možnost odvolání proti stanovisku v rámci těchto navazujících řízení. Orgány příslušné k posuzování vlivů činnosti na životní prostředí jsou ministerstvo životního prostředí ČR, Česká inspekce životního prostředí a okresní úřady.

Tento zákon je důležitý zejména dnes, v době transformace naší ekonomiky a vznikání nových hospodářských subjektů, protože jednak vytváří nové podmínky pro jejich další hospodářský život a jednak jim vůbec umožňuje do něj vstoupit, protože většina subjektů hospodářských bude začínat se změnami technologií, s úpravami staveb a protože již platí zákon o životním prostředí, ale není k němu prováděcí předpis, který by ustanovení o hodnocení vlivu podrobně upravil, tak nelze vést tato řízení o povolení změny technologie nebo povolení stavby.

Z tohoto hlediska je to i zákon důležitý pro hospodářské změny, které u nás probíhají. Jinak pro hospodářské subjekty obecně nevztaženo k naší konkrétní situaci, má význam nesmírný, protože všechno to, co dosud vyplynulo až z praxe, totiž chyby, které vznikly při hospodářské a jiné činnosti člověka, se snaží odhadnout předem tím, že se ten pokus neodehraje ve skutečnosti, ale přenese se do roviny mentální, do roviny posouzení toho, jaké všechny další dopady činnost vyvolá.

Proto bych Vás žádal, abyste zákon schválili. Pokud se týče změn a doplňků, které s sebou přináší společná zpráva, s těmito dalšími změnami a doplňky se ztotožňujeme a doporučuji tedy přijmout tento zákon ve změnách a doplňcích společné zprávy.

Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministrovi, prosím pana poslance Květa, jako společného zpravodaje.

Poslanec Jan Květ: Vážená paní předsedkyně, páni ministři, paní kolegyně a páni kolegové, vládní návrh zákona ČNR o posuzování vlivů na životní prostředí, tisk 658, doplňuje naše zákonodárství na ochranu životního prostředí v oblasti, která dosud zákonnými normami v našem právním řádu není pokryta.

Dosáhne se tak významného preventivního účinku při komplexním posuzování možných důsledků různých aktivit a působení některých výrobků na životní prostředí v jeho celistvosti, nejen odděleně po jeho jednotlivých složkách. Jde tedy o kvalitu životního prostředí, a tím i o kvalitu života.

Návrh zákona vymezuje okruhy činností, které nejčastěji působí na životní prostředí. Návrh zákona ČNR také vychází z federálního zákona č. 17/92 Sb., o životním prostředí, který v § 20 - 23 a v přílohách 1 a 2 vymezuje z hlediska ochrany životního prostředí způsob posuzování záměrů na uskutečňování činností, uvedených v § 17, odst. 2 a 3 téhož zákona. Cituji:

"Odstavec dva - každý kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivu na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními předpisy.

Odstavec tři - každý, kdo hodlá zavést do výroby, oběhu, či spotřeby technologie, výrobky a látky, či kdo je hodlá dovážet, je povinen zabezpečit, aby splňovaly podmínky ochrany životního prostředí a aby v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštními předpisy byly posouzeny z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí." Tolik tedy federální zákon.

Návrh zákona ČNR v souladu s vymezením kompetencí mezi federací a republikami upřesňuje uskutečňování postulátů federálního zákona. Dále zákon ČNR vychází ze směrnice Evropského společenství č. 85/337 z roku 1986. Nabývá tím významu jak ekologického, tak i ekonomického, neboť mimo jiné usnadní uplatnění našich výrobků a technologií na evropských trzích, umožní začleňování ekologických hledisek do programu transformace naší ekonomiky.

Uvádí způsoby využívání našich přírodních zdrojů do bližšího souladu s evropskými normami.

Přijetím zákona rovněž prokážeme zodpovědnost při přijímání zahraniční pomoci, která často je zaměřena právě na zlepšování našeho životního prostředí a na omezení těch vlivů našich provozních jednotek na životní prostředí, které překračují hranice našeho státu.

Vládní návrh zákona, kterým se nyní zabýváme, projednaly výbory ČNR pro ochranu životního prostředí a urbanismus jako garanční výbor, a výbor ústavně právní, a věnovaly mu značnou pozornost ze všech hledisek.

Připomínky a pozměňovací návrhy vzešlé z obou výborů obsahuje společná zpráva tisk 705. Ve společné zprávě je uveden větší počet úprav, zpřesňujících znění zákona, respektive uvádějících některé formulace do souladu s formulacemi federálního zákona č. 17/92 Sb., o životním prostředí. Tyto připomínky není však třeba zde blíže zdůvodňovat a vysvětlovat.

Některé navrhované úpravy jsou závažnější a podle našeho názoru zlepšují vládní návrh zákona. To se týká zejména těchto paragrafů: 6, odst. 4, kde soudíme, že šestiletá praxe je postačující, zejména také proto, že naše univerzity zavedly studijní směry, zaměřené na ochranu životního prostředí, poměrně nedávno. Požadavek na praxi 12 let by ještě dlouho znemožňoval uplatnění mnoha absolventů tohoto studia v činnostech, pro které jsou kvalifikováni. Mimo to někteří odborníci nemohou mít dlouhou praxi i proto, že byli nadlouho vyřazeni z politických důvodů z odborné činnosti.

K § 7. Lhůty na posouzení záměrů jsme upravili tak, aby jak samospráva, tak i veřejnost a státní správa měly na její posouzení stejně dlouhou dobu 50 dnů. Lhůtu pro uplatnění vyjádření veřejnosti navrhujeme prodloužit na 30 dnů v souladu se zákonodárstvím v jiných zemích, kde tato lhůta je různá, od 30 do 60 dnů. V § 7 rovněž navrhujeme nahradit slova "... písemné připomínky" slovy "vyjádření veřejnosti". Tato navrhovaná změna souvisí s dalšími paragrafy 8 a 10, které společná zpráva navrhuje zařadit, a s jejichž zařazením předkladatelé souhlasí.

Nový § 8 stanoví pravidla k vytváření občanských iniciativ k otázce posuzování vlivů na životní prostředí, dává jim potřebný právní rámec a působí i preventivně proti nezákonným a chaotickým postupům různých samozvaných skupin. Občanské iniciativy mohou vznikat i mimo bezprostředně dotčené území a § 8 právě těmto iniciativám v širším území vymezuje určité mantinely.

Nový § 10 nezávisle na § 8 vymezuje postup veřejného projednání, obsah posudku a připomínek veřejnosti, což je jak v souladu s praxí uplatňovanou při posuzování vlivu činností na životní prostředí i v jiných evropských zemích a Severní Americe, tak i s naší zásadou demokratizace projednávání otázek, které se týkají široké veřejnosti.

Protokol z veřejného projednání je jedním z důležitých podkladů pro vypracování konečného stanoviska. jež se posléze stane podkladem pro správní rozhodnutí.

K § 8 a 18. Zde navrhované úpravy na sebe navazují a umožňují orgánům ochrany životního prostředí účinně zasáhnout proti výrobkům, které neobdržely certifikát a kde uplatnění pokut vůči jejich distributorům bylo neúčinné. Zákon tím dostává potřebné "zuby", by se dalo říci, a přitom nezasahuje do kompetencí jiných státních orgánů, posuzujících také, z jiných hledisek, výrobky uváděné do oběhu nebo do užívání.

K § 22 - navrhujeme účinnost zákona od 1. 7. 1992, abychom omezili na nezbytné minimum zneužití § 20, nově § 22, podle nějž nejsou tímto zákonem dotčena správní řízení zahájená před jeho nabytím účinnosti. Předkladatelé s tímto návrhem účinnosti zákona souhlasili. Přitom je ovšem důležité, že není dotčena působnost § 34 federálního zákona 17/92 Sb., o životním prostředí, podle nějž využívání území, přírodních zdrojů, staveb, technologie, výrobků a látek, které neodpovídá ustanovením federálního zákona, musí být uvedeno do souladu s předpisy ve stanovených lhůtách.

Na závěr ještě několik připomínek k přílohám. Oceňujeme úsilí předkladatelů věnované vypracování těchto příloh, zejména příloh č. 1 a 2. Přesto jsme navrhli některá upřesňující ustanovení, a to jak zpřísňující, tak zmírňující povahy, vzešlá z rozpravy a hlasování v garančním výboru. Také doporučujeme některé přesuny kompetencí mezi okresními úřady a ministerstvem a naopak, jednak na základě svých zkušeností, jednak s přihlédnutím k příloze návrhu obdobného spolkového rakouského zákona. Rovněž jsme brali v úvahu praktičnost ustanovení obsažených ve všech přílohách. Zde však prosíme o jistou míru vaší důvěry, ovšem s tím, že teprve při uplatňování zákona se může ukázat potřeba některých korekcí.