Ústavně právní výbor ČNR
po rozpravě přijal usnesení, v němž
konstatuje, že úprava vlastnictví není
v kompetenci České národní rady, ale
Federálního shromáždění.
Jde zejména o zásahy do výkonu vlastnického
práva patřící do druhé části
Občanského zákoníku. Proto ústavně
právní výbor ČNR nedokončil
projednávání tohoto vládního
návrhu zákona ČNR a nedoporučil jej
ke schválení.
Národohospodářský výbor ČNR
s ohledem na usnesení ústavně právního
výboru ČNR č. 662 ze dne 1. 4. 1992 po projednání
vládního návrhu zákona ČNR
tisk 615 přerušil.
Ostatní výbory, tj. výbor ČNR pro
ochranu životního prostředí a urbanismus,
výbor církevní a humanitární,
výbor ČNR pro obchod a cestovní ruch po projednání
vládního návrhu zákona - tisk 615
doporučují České národní
radě, aby předložený návrh zákona
schválila s úpravami uvedenými ve společné
zprávě. Z navrhovaných úprav chci
zdůraznit zejména:
V § 3 je nezbytné definovat pojem "nebezpečný
druh zvířete", protože bylo nepraktické
resp. neproveditelné předvídat, zda se zvíře
stane nebezpečným či nikoliv. Nebezpečí
lze předvídat pouze u určitých druhů
zvířat, např. u šelem nebo u jedovatých
plazů.
V § 4 z hlediska ochrany zvířete se zákaz
používání dopingových látek
doporučuje rozšířit i o jiné
látky povzbuzující organismus, které
jsou podávány z jiných důvodů,
než za účelem změnit výkon nebo
vzhled zvířete. Do § 15 vložit nový
odstavec 5, který zní: "Provádět
na zvířatech pokusy za účelem vývoje
zkoušení zbraní, munice a k nim příslušných
zařízení je zakázáno."
Návrh tohoto ustanovení recipuje ustanovení
směrnic Rady Evropy na ochranu zvířat.
Účinnost zákona pak navrhuji, aby se stala
dnem vyhlášení proto, že je nezbytné
v co nejkratší době zakotvit v čs.
právním řádu kvalifikovanou ochranu
zvířat proti týrání, kterou
vyžaduje reprodukovatelnost výsledků vědy
a výzkumu, jejich aplikaci a ekonomické aspekty
privatizace zemědělství.
Z navrhovaných úprav vládního návrhu
zákona o ochraně zvířat proti týrání
jednoznačně vyplývá, že se jedná
o předpis nesmírně důležitý
a potřebný. Vstup Československa do Rady
Evropy zavazuje k tomu, aby naše společnost krom snahy
o vyrovnání hmotné úrovně se
vyrovnala i s evropskou kulturou myšlení, která
vychází z toho, že tak jako člověk
musí být chráněny i všechny ostatní
formy života.
Zvíře mělo u nás v posledních
více než 40 letech postavení převážně
"výrobního prostředku", přičemž
mnohdy nebyly vůbec respektovány jeho životní
podmínky a potřeby. Tím došlo k tomu,
že i dosud přežívá názor,
že zvíře je pouhou věcí tak jako
každá neživá věc a nepotřebuje
proto žádnou zvláštní ochranu.
Vzhledem k nutnosti přijetí projednávaného
tisku doporučuji, aby ještě v průběhu
této schůze se sešel ústavně
právní výbor ČNR spolu s národohospodářským
výborem ČNR k posouzení připomínek
přijatých výbory ČNR pro ochranu životního
prostředí a urbanismus, církevním
a humanitárním a pro obchod a cestovní ruch.
V poznámce mi dovolte prosím, aby poslanci opravili
chybu, kde je uveden poslanec Procházka jako předseda
výboru církevního a humanitárního,
ale víme, že byl zvolen pan poslanec Zahradníček
jako předseda, což je na společné zprávě.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Pane zpravodaji, mám tento návrh
chápat jako návrh procedurální a dát
o něm hlasovat hned teď, abych přerušila
ještě před zahájením rozpravy
schůzi na zasedání výborů?
Tak jste to patrně nemyslel.
Poslanec Rudolf Němeček: Ne, prosím,
mohla by být zahájena rozprava.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji, zahajuji rozpravu, zatím se písemně
přihlásila paní poslankyně Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Vážená
paní předsedkyně, vážená
sněmovno, ráda bych jako členka ústavně
právního výboru zdůvodnila usnesení,
kterým ústavně právní výbor
nedoporučil projednávání tohoto návrhu
zákona. Ústavně právní výbor,
jak již zde bylo řečeno, se domnívá,
že zákon tím, že poměrně
značně omezuje vlastnictví, zasahuje tím
do kompetence federální a tudíž může
být protiústavní. Bohužel, v občanském
zákoně je zvíře bráno právně
jako věc, takže do jisté míry je to
věc právního posouzení, ale myslím,
že ústavně právní výbor
měl pravdu.
Dále, samozřejmě, se ústavně
právní výbor obával, že tímto
návrhem zákona se v určitých paragrafech
nepřímo novelizuje zákon o živnostenském
podnikání, což je rovněž federální
kompetence. Domnívám se proto, že je třeba
v souladu s názorem ústavně právního
výboru vypustit, popř. upravit ta ustanovení,
která ingerují do federální kompetence
nebo vyžadují úpravu z hlediska legislativního
i odborného.
Dovolte mi, abych k jednotlivým ustanovením návrhu
zákona předložila tyto pozměňující
návrhy. Vážení kolegové, nebude
jich málo, prosila bych jestli byste si je nemohli poznamenat.
K § 4 písm. f) vypustit slova: "jehož
podmínky upravují zvláštní předpisy."
Včetně čárky před slovem "jehož"
a odkazu 1. Tento odkaz 1 rovněž vypustit, ostatní
odkazy přečíslovat. Citované předpisy
totiž tuto problematiku neupravují.
Dále § 5 upravit takto: Nikdo nesmí bez důvodu
usmrtit zvíře. Důvody usmrcení stanoví
vyhláškou ministerstvo zemědělství
ČR (dále jen ministerstvo). Touto úpravou
se vypouští demonstrativní výčet
důvodu usmrcení a tím se navrhované
ustanovení dává do souladu s Listinou základních
práv a svobod a tím i s občanským
zákoníkem, protože tím pádem
neomezuje vlastnictví.
V § 10 vypustit slova: "dále jen ministerstvo",
protože bychom legislativní zkratku zavedli dříve.
To je v podstatě legislativně technickou připomínkou.
Dále upravit § 13, odst. 3 takto: Chov nebezpečných
druhů zvířat, a to jedinců i skupin
mimo zařízení zoologických zahrad
registrovaných státem podléhá schválení
okresní nebo městské veterinární
správy příslušné podle místa
chovu zvířete.
§ 19 - vypustit celý bez náhrady a ostatní
paragrafy přečíslovat. Toto ustanovení
skutečně nepřímo novelizovaly federální
předpisy, jak jsem řekla, zejména zákon
č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání.
§ 23 - odst. 1, písm. e) upravit takto: Schvalují
chov nebezpečných druhů zvířat
podle § 13, odst. 3 tohoto zákona. Navrhovaná
úprava navazuje na úpravu § 13, odst. 1. V
§ 23, odst. 1 vypustit písm. b) a d) a ostatní
písmena přečíslovat. Tato úprava
je nezbytná vzhledem k návrhu na vypuštění
§ 19. Rovněž se jedná o nepřímou
novelu zákona o živnostenském podnikání.
Dále v § 23, odst. 2 vypustit písm. a) a zbývající
ustanovení legislativně upravit. Navrhovaná
úprava navazuje na úpravu odst. 1 téhož
zákona.
§ 30 - vypustit bez náhrady. Toto ustanovení
představovalo rovněž závažný
zásah do vlastnického práva, který
není v působnosti republik.
Dále mi dovolte, to jsou všechny pozměňovací
návrhy, a dovolte mi pár slov na závěr.
Toto přijetí návrhu zákona je nezbytné
i z řady ekonomických důvodů. Jedním
z nich je privatizace zemědělství. V důsledku
vstupu ČSFR do Rady Evropy je přizpůsobení
čs. právního řádu vyspělým
evropským zemím, zejména zapracování
ustanovení směrnic Rady Evropy. Tím vznikne
subjektům podnikajícím v zemědělství
povinnost přizpůsobit nebo změnit technologická
zařízení používaná v chovu
zvířat. V současné době
podnikatelé v zemědělství nakupují
jak z poskytovaných subvencí a dotací, tak
z vlastních prostředků technologická
zařízení vyráběná v
evropských zemích. Tato zařízení
často nevyhovují podmínkám požadovaným
směrnicemi Rady Evropy a normám Rady Evropy. Takže
pro morální zastaralost a zákaz v zemích
ES budou muset být nejdéle do pěti let vyřazeny.
Tato skutečnost by se mohla stát jednou z brzd podnikání
v zemědělství.
Druhým neméně závažným
důvodem je, že v čs. právním
řádu nejsou upraveny a garantovány optimální
a standardní podmínky nezbytné pro výsledky
pokusné práce. Zejména není stanoven
stupeň definovanosti a standardnosti používaného
pokusného zvířete. Tato skutečnost
se projevuje zvlášť negativně při
testaci léčiv a přípravků,
které mohou být vyváženy pouze za velice
nevýhodných podmínek, cca za 20 % ceny nemohou
být do vyspělých zemí vyváženy
vůbec.
Rovněž tak je důležité upozornit
na to, že garanty mohou být poskytnuty pouze tehdy,
je-li příslušným státním
orgánem zaručena akreditace pracoviště
a zvláštní odborná způsobilost
pracovníků a je-li provádění
pokusů v souladu s konvencemi o ochraně obratlovců
používaných pro pokusné a jiné
vědecké účely.
Vzhledem k absenci této právní úpravy
v čs. právním řádu se např.
v programu farem nemohou československá vědecká
pracoviště zúčastnit žádného
garantu, jehož součástí je práce
na pokusných a laboratorních zvířatech.
Ještě bych chtěla podotknout, že Československo
přistoupilo k mezinárodní konvenci v roce
1986 na ochranu zvířat a mělo toto promítnout
do vnitřního zákonodárství
do pěti let. Doba pěti let končila 31. 12.
1991, proto se připojuji k tomu. Domnívám
se, že je naléhavé tento návrh zákona
přijmout s úpravami, která jsem zde přednesla
a v duchu společné zprávy. Přimlouvám
se za přijetí tohoto zákona.
Děkuji vám za pozornost, doufám, že
jsem vás dlouho nezdržela.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Röschové.
Paní poslankyně Krejčová se přihlásila
do rozpravy. Zatím není přihlášen
nikdo další.
Poslankyně Zdenka Krejčová: Paní
předsedkyně, dámy a pánové,
myslím, že vlastně všechno o nutnosti
přijetí tohoto zákona bylo řečeno
předkladatelem panem ministrem Kubátem a zpravodajem
kolegou Němečkem. Přesto bych ráda
řekla několik slov.
Především bych ráda poděkovala
ústavně právnímu výboru za
neobyčejně vstřícný přístup
k této záležitosti, ve které se - jak
právě paní dr. Röschová konkrétně
nám sdělila podařilo překonat formální
překážky hrozící kolizí
mezi federální a republikovou kompetencí.
Ráda bych citovala z otevřeného dopisu Českého
centra mezinárodního PEN klubu, který nedávno
citoval Ghandího, který říkal, že
velikost národů se měří i tím,
jak nakládají se zvířaty. Já
bych se s vámi ráda rozdělila o velice dobrý
pocit, že Česká národní rada
navzdory návalu návrhů zákonů,
který na konci našeho volebního období
se opravdu zvýšil na vysokou míru, si našla
čas na to, aby se věnovala i této zákonné
normě, která je naprosto nutná.
Takže je mi potěšením, že Česká
národní rada bude projednávat a samozřejmě,
že doufám, že i schválí nejenom
ekonomické zákony, nejenom zákony týkající
se státní správy, ale také oblasti,
která doufám že pomůže transformaci
našich duší. Děkuji vám za porozumění
a podporuji tento zákon.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Krejčové.
Nikdo už není přihlášen do rozpravy.
Hlásí se paní poslankyně Vorlová.
Prosím ale o písemné přihlášky.
Poslankyně Milada Vorlová: Vážení
poslanci, nejsem na toto vystoupení příliš
připravena, tak se omlouvám. Chci jenom upozornit
na jednu - zřejmě - chybu, která se nám
dostala do společné zprávy, na straně
2 k § 4, písmeno g).
Doporučuje se v této společné zprávě,
aby se upravilo písmeno g) v tom znění, jak
je tady uvedeno. Myslím si, že tady došlo k nepochopení,
které zřejmě zavinila čeština
se svými zápory.
Konec této věty v písmenu g) zní:
"... nejde-li o případy uvedené v §
7, odstavec 3, písmeno a - g". V § 7 se říká,
že zásahy na zvířatech se mohou vykonávat
po znecitlivění a dále je uvedeno, kdy se
znecitlivění nepožaduje. Kdybychom přijali
tento § 4, písmeno g), jak je tady uvedeno, čili
s výjimkou, nesměla by se amputovat část
těla nebo poškozovat tkáň s výjimkou
těch, u nichž se nepožaduje znecitlivění,
čili § 7, písmeno a - g. Tak bychom nemohli
například provádět kastraci zvířat
starších 8 týdnů. Myslím, že
na tuto chybu by se vzápětí přišlo.
Ale měli bychom to asi ještě napravit teď.
Sama to přesně nedovedu. Samozřejmě,
že souhlasím s tím, jak je začátek
písmene g) napsán, že "... bez zdravotních
nebo pokusných důvodů se nemají amputovat
části těla." Prosila bych tedy někoho,
snad z ústavně právního výboru,
aby mně s tím pomohl, aby tato chyba tady nebyla
uvedena.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Vorlové. Nyní
se přihlásil pan poslanec Cabal.
Poslanec Jaroslav Cabal: Vážené dámy,
vážení pánové, dovolte, abych
navrhl trochu. lepší formulaci § 3, písmeno
1), kde navrhuji doplnit za slova "způsobem, který"
slova "neodpovídá obtížnosti porodu".
Porody mají různou obtížnost a někdy
jde při tomto procesu o zdraví matky i plodu. Ta
formulace je tam trochu nepřesná a bylo by potřeba
těmito slovy ji upřesnit. Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Cabalovi. Zdá se, že
se nehlásí nikdo. Pan poslanec Bursík a potom
pan poslanec Zajíček.
Poslanec Stanislav Zajíček: Prosil
bych pana poslance Cabala, aby ještě jednou přednesl
svůj pozměňovací návrh.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Pane Cabale, pan poslanec Zajíček prosí,
abyste ještě jednou přednesl pozměňovací
návrh. Doporučovala bych umožnit panu poslanci
Cabalovi, aby se dohodl s navrhovatelem a potom odpověděl
panu poslanci Zajíčkovi. Prosím pana poslance
Bursíka.
Poslanec Martin Bursík: Děkuji paní
předsedkyně. Dámy a pánové,
mám několik pozměňovacích návrhů.
Bohužel jsem se nemohl účastnit projednávání
ve výboru, ačkoliv jsem shromáždil připomínky
ochranářských organizací a nechal
jsem si je také zpracovat do právnického
jazyka.
První pozměňovací návrh se
týká § 4, kde navrhuji, aby mezi odstavce 1
a 2 byl vložen nový odstavec tohoto znění:
"Zvíře smí usmrtit jen ten, kdo k tomu
má nutné znalosti a schopnosti, vyjma případu
krajní nouze."
Na odůvodnění dodávám, že
to je ustanovení, které je zařazené
v zákonech evropských zemí na ochranu zvířat
a zabraňuje usmrcování zvířat,
které by bylo svěřováno těm,
kteří nemohou usmrcení řádně
podle § 2, písmeno o), tak jak návrh zákona
vyžaduje, zvládnout.
Pravděpodobně víte, že okolo usmrcování
zvířat v hromadných chovech byly velké
otazníky a je to problém klíčový
a zásadní.
Druhý pozměňovací návrh se
týká § 4, odstavec 2. V tomto § se uvádí
jako argument opravňující k usmrcení
fakt, že se jedná o zvířata škodlivá.
Tuto diskusi jsme už vedli při projednávání
zákona o ochraně přírody, stejně
tak, při projednávání zákona
o myslivosti, a měl jsem dojem, že došlo ke všeobecné
shodě, že nelze taxativně vymezit nějaký
druh zvířat, živočichů, který
by byl obecně škodlivý. Dá se pouze
určit, zdali v daném momentě je daný
druh škodící. Záleží to
samozřejmě na ekosystému, na jeho rovnováze
a vyváženosti, ale myslím, že by nemělo
býti oprávněním k usmrcení
zvířete nějaké taxativní vymezení
skupiny.
Čili navrhuji, aby se slova "škodlivých"
nahradila slovem "škodících", v §
4, písmeno b), vycházím z návrhu zákona.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Pane poslanče, v § 5 odst. 2 písm. b) ve společné
zprávě už je nahrazeno slovo "škodlivý"
slovem "škodící". Na to se vás
snažím poslanci z pléna upozornit.
Poslanec Martin Bursík: Omlouvám se
sněmovně. Poslední pozměňovací
návrh, který dávám ke zvážení,
se týká preambule zákona. Domnívám
se, že by nebylo nad rámec zákona, kdyby se
v preambuli objevil vztah společnosti ke zvířatům,
podobně jako jsme jej vyjádřili ve Federálním
shromáždění v zákonu o životním
prostředí apod., jak byl přijat zákon
o ochraně přírody, a navrhuji, aby byla doplněna
preambule zákona o jedné větě, která
by zněla takto: Zvířata jsou stejně
jako člověk živými tvory, schopnými
na různém stupni pociťovat bolest a utrpení
a mají proto právo na pozornost, péči
a ochranu ze strany člověka. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Bursíkovi. Nyní je na
řadě s faktickou poznámkou pan poslanec Cabal,
který má odpovědět panu poslanci Zajíčkovi,
pak se hlásí pan poslanec Moskal a paní poslankyně
Röschová.
Poslanec Jaroslav Cabal: Musím se také sněmovně
omluvit, můj pozměňovací návrh
se týkal § 4 písm. 1) a navrhuji zařadit
za slovo "který" slova "neodpovídá
obtížnosti porodu", dále to písmeno
pokračuje stejně jako v textu.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Cabalovi. Prosím pana poslance
Moskala, připraví se paní poslankyně
Röschová.
Poslanec Václav Moskal: Vážená
paní předsedkyně, dámy a pánové,
můj příspěvek pravděpodobně
bude trochu odlišný a budu se na věc dívat
jako zootechnik. Navrhovaný zákon o ochraně
zvířat proti týrání vychází
z potřeby upravit vztah člověka ke zvířatům,
aby byly respektovány konvence v zabezpečování
ochrany živočichů před týráním
- podle evropských konvencí. Jedná se o specifický
druh společenských vztahů a nutno podotknout,
že tento zákon úzce souvisí ze zákonem
o veterinární péči. O ochraně
zvířat proti týrání proběhlo
v denním i odborném tisku několik pojedná,
která se však netýkala tak odborné náplně,
ale byla naplněna spíše citovými hledisky.
Některé hlasy veřejnosti po přísnější
ochraně by se mohly vymykat právním standardům
v Evropě obvyklým, ale vyžádalo by si
to i neúměrné finanční náklady.
Na druhé straně se ozývají hlasy občanů,
že požadavky ochránců zvířat
nejsou adekvátní, jestliže jsou zvířata
využívána jako pomocník člověka,
nebo dokonce jsou nezbytným faktorem pro zachování
či zlepšení úrovně zdraní
lidí. Proto jde o to, aby tento zákon zahrnoval
i vyřešil různorodost názorů,
ale přitom přispěl ke zlepšení
vztahu ke zvířatům a aby se právní
normy přibližovaly nebo byly souhlasné se světovými
či evropskými. Za účelem získání
připomínek svolal jsem dne 13. 9. 1991 chovatelské
konsorcium a pak jsem ještě tento návrh konzultoval
s odborníky, zejména s vědeckovýzkumnými
pracovníky, kteří provádějí
pokusy na zvířatech. Na základě těchto
konzultací mám k zákonu vážné
a věcné připomínky a to:
Terminologie některých pojmů je u nás
neobvyklá nebo neznámá a pro oblast živočišné
výroby jsou některé pojmy či definice
nesrozumitelné. Na základě konzultací
jsem došel k závěru, že značná
část návrhu zákona se netýká
tak ochrany zvířat, jako spíše způsobu
chovu. V návrhu zákona jsou v § 15 až
19 uvedeny některé zásady o chovu pokusných
zvířat. Tyto zásady zasahují do metodických
postupů, které vypracovávají buď
jednotliví pracovníci, nebo celé týmy
vědeckovýzkumných pracovníků
a schvalují vědecké rady. Tyto zásady
nemohou být pravidly pro vedení pokusů, neboť
nezahrnují celou odbornou problematiku cílů
a postupů na pokusech zvířat. Za čtvrté
takové předem stanovené metodické
zásady mohou být zábranou pro obsáhnutí
celého rozsahu problematiky cíle pokusu, a to je
zejména nebezpečné pro pokusy v medicíně
a veterinární medicíně. Takové
pozastavení pokusů může učinit
např. 19letý ochránce zvířat,
který se může řídit citovými
vztahy ke zvířatům, ale ne odborným,
kvalifikovaným posouzením zákroku. Není
stanoven způsob získávání kvalifikace
ochránce zvířat. Nejsem toho názoru,
že ochránce zvířat je nadřazen
veterinárnímu lékaři, u kterého
se předpokládá znalost biologie, fyziologie
a chování zvířat. Za sedmé
v návrhu nejsou uvedeny finanční prostředky,
které by mohly vést do stamiliónů,
na změnu technologie v zemědělských
podnicích, na výpadky ve výrobě, případně
pozastavení výroby. Při zrušení
výroby by bylo nutno vyčíslit finanční
náklady, které by spotřebitelé museli
vynaložit na dražší zahraniční
výrobky, a sociální dopad na pracovníky
v živočišné výrobě a vyhledávání
náhradních zaměstnání.