Kdo je proti? 3.
Návrh nebyl přijat.
Kdo souhlasí se zkrácením zákonné
60denní lhůty k projednání návrhu
zákona České národní rady podle
sněmovního tisku 736 - týká se volebního
období České národní rady,
ať zvedne ruku. 87.
Kdo je proti? 4.
Návrh byl přijat.
Kdo souhlasí se zkrácením zákonné
60denní lhůty k projednání návrhu
zákona České národní rady podle
sněmovního tisku 737 - týká se archivnictví,
ať zvedne ruku. 64.
Kdo je proti? 2.
Návrh byl přijat.
Kdo dále souhlasí se zkrácením zákonné
60denní lhůty k projednání návrhu
zákona České národní rady podle
sněmovního tisku 738 - týká se jednacího
řádu České národní rady
- ať zvedne ruku. 53.
Kdo je proti? 16.
Kdo se zdržel hlasování? 49.
Návrh nebyl přijat.
Kdo souhlasí se zkrácením zákonné
60denní lhůty k projednání návrhu
zákona České národní rady podle
sněmovního tisku 739 - týká se soudních
poplatků - ať zvedne ruku. 69.
Kdo je proti? 3.
Kdo se zdržel hlasování? 47.
Návrh byl přijat.
Kdo souhlasí se zkrácením zákonné
60denní lhůty k projednání návrhu
zákona České národní rady podle
sněmovního tisku 740 - týká se hospodaření
v lesích - ať zvedne ruku. 44.
Kdo je proti? 2.
Tento návrh přijat nebyl.
To byl poslední návrh, o kterém bylo třeba
tímto způsobem hlasovat. Dále budeme pokračovat
podle našeho schváleného programu. S technickou
poznámkou se hlásí pan poslanec Kalfus.
Poslanec ČNR Jiří Kalfus: Vážený
pane předsedající, chtěl bych se zeptat,
jak budeme řešit situaci, když jsme sněmovní
tisk 657 schválili v programu a neschválili jsme
k tomu zákonnou lhůtu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Je
to jistě zajímavý problém, věřím,
že nám poradí ústavně právní
výbor.
Prosím nyní pana poslance Hrazdíru, aby přednesl
naléhavou interpelaci.
Poslanec ČNR Antonín Hrazdíra: Vážený
pane místopředsedo, vážená vládo,
kolegyně a kolegové, chci touto naléhavou
interpelací požádat předsedu vlády
o stanovisko k uzavírání dohod podle transformačního
zákona, tj. zákona č. 42/1992 Sb.
Na okrese Vyškov v roce 1974 osm zemědělských
družstev převzalo do trvalého bezplatného
užívání budovy a stavby od Semenářského
státního statku Vyškov a Bučovice, které
byly delimitovány do Semenářského
státního statku Slavkov u Brna. Tento majetek je
stále ve správě okresního úřadu
ve Vyškově a činí podle inventarizace
k 31. 12. 1991 celkem 49,843 mil. Kčs. Na druhé
straně byla delimitací převedena dvě
zemědělská družstva do Semenářského
státního statku Slavkov u Brna.
Dne 28. ledna 1992 nabyl účinnosti zákon
o úpravě majetkových vztahů a vypořádání
majetkových nároků v družstvech - tzn.
transformační zákon - tj. zákon č.
42/1992 Sb., který v § 3 ukládá zemědělským
družstvům povinnost do 3 měsíců,
tj. do 28. dubna 1992 uzavřít dohodu s orgánem
republiky příslušným podle zvláštních
předpisů o majetkovém vypořádání
se státem. Jelikož tento orgán nebyl ustanoven,
žádám o informaci, kdy tak bude učiněno,
protože pokud se tak nestane, bude ohrožen transformační
proces družstev se všemi důsledky.
Dále žádám výklad k § 20
- jedná se o novelu zákona o půdě,
tzn. zákona č. 93/1992 Sb., a sice kdo je povinnou
osobou pro vydání živého a mrtvého
inventáře v těchto případech:
1/ živý a mrtvý inventář byl
úplatně převeden ze zlikvidovaného
družstva na státní organizaci. Jde tedy o vnos
do JZD, které bylo zlikvidováno a neexistuje;
2/ živý a mrtvý inventář byl
úplatně převeden ze státní
organizace do JZD;
3/ další variantou je stav, kdy původní
vnos převzalo JZD, následně bylo převedeno
do státní organizace.
Výše uvedené úplatné převody
byly provedeny v souladu s rozhodnutím ministerstva zemědělství
a výživy ČSR čj. 1320/73 - III/2 a uděleného
souhlasu k převodu čj. 1578/73/III/2 ze dne 11.
12. 1973.
Dále žádám stanovisko k rozsahu náhrad
v případě užívání
více právnických osob. Jedná se o
případy znehodnocení, případně
zhodnocení budov a staveb, na kterém se podílelo
více právnických osob bez přesného
zjištění rozsahu poškození v rozhodném
období užívání tou kterou povinnou
osobou. Jde o případ, zda má povinná
osoba vydávající nemovitosti vypořádat
celou náhradu a poměrnou část uplatnit
u předcházející povinné osoby
nebo zda se budou na náhradě podílet každý
samostatně svým podílem v rozhodném
období užívání.
Žádám, aby tato interpelace byla považována
za naléhavou s tím, že požaduji odpověď
do 10 dnů. Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Hrazdírovi. Paní a pánové,
kdybych byl přesvědčen o tom, že jsme
usnášeníschopní, tak bych dal o interpelaci
hlasovat, ale protože o tom přesvědčen
nejsem, apeluji na své kolegy a kolegyně, kteří
jsou v předsálí, aby vstoupili do sněmovny,
abychom mohli rozhodnout o dalším osudu interpelace
pana poslance Hrazdíry. Pokud je zapnuta televize, nařizuji
z moci úřední, aby byla vypnuta. Prosím
skrutátorky, aby provedly součet poslanců
ve sněmovně.
(Skrutátorky nahlásili počet 100 přítomných
poslanců a poslankyň ve sněmovně.)
Pokusíme se o to, rozhodnout hlasováním,
rád bych pracovníky Kanceláře upozornil
na to, že jsem vyjádřil přesvědčení,
že je nutné vypnout televizi. Prosím, aby tak
bylo učiněno. Jestli se to někomu zdá
jako přílišný zásah do jeho práv,
tak prosím, aby si podal písemnou stížnost.
Dámy a pánové, pan poslanec Hrazdíra
přednese interpelaci, kterou označil on za naléhavou,
my svým hlasováním musíme rozhodnout
o tom, zda tuto interpelaci za naléhavou považujeme.
Pan poslanec Hrazdíra zároveň požádal,
aby odpověď mu byla sdělena do 10 dnů.
Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby interpelace
poslance Hrazdíry byla označena za naléhavou.
Pan poslanec Hofhanzl, prosím.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Chtěl bych
jenom poznamenat, že je doopravdy naléhavá.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Kdo tedy
souhlasí s tím, aby interpelace poslance Hrazdíry
byla označena za naléhavou a s tím - domnívám
se, že mohu dát hlasovat současně -
s tím, abychom požádali vládu o odpověď
do 10 dnů, kdo s tímto souhlasí, ať
zvedne ruku. 97. Devadesát sedm.
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? Tak je to v pořádku.
Návrh byl přijat.
Dále budeme pokračovat v projednávání
návrhu
Společnou zprávu výborů k němu
jako sněmovní tisk 696 jistě máte
připravenu. Prosím pana poslance Dobala. Pan poslanec
Palkoska odůvodní návrh, dobře, takže
pověřený zástupce skupiny předkladatelů
poslanec Palkoska odůvodní předložený
návrh.
Poslanec Ivo Palkoska: Dámy a pánové,
jsem rád, že mohu vystoupit jako první z navrhovatelů
k návrhu zákona na této schůzi ČNR.
Doufejme, že způsob projednání tohoto
návrhu v dobrém předznamená jednání
o dalších návrzích, které máme
na programu.
Prosím, abyste měli trpělivost a byli shovívaví
k tomuto návrhu, neboť je to návrh poslanecký
a je to návrh, který nemá v těchto
zemích obdobu padesát let. Obdobný návrh
byl naposledy projednáván před více
jak padesáti lety v Národním shromáždění
za prvé republiky jako důsledek skandálu,
které vypukly jak v poslanecké sněmovně,
tak ve vládě, poté, kdy ústavní
činitelé tehdejší republiky byli úzce
navázáni na podnikatelské kruhy a svým
jednáním způsobili značné hospodářské
problémy.
Minulý režim se těmito problémy nemusel
zabývat, neboť tomuto režimu bylo jasné
propojení osobních zájmů ústavních
činitelů se zájmy státu, nebylo třeba
dbát na zájem lidu, pokud tento zájem neohrožoval
přímé působení těchto
ústavních činitelů.
Jak v našem parlamentě, tak i v dalších
parlamentech tohoto státu, se v posledních dvou
letech projevila potřeba upravit otázku střetu
zájmu ústavních činitelů se
zájmy osobními a zájmy dalších
osob a též zkušenosti ze západních
demokracií, ať západoevropských, či
kontinentů Ameriky nám potvrzují, že
přijetí tohoto návrhu je navýsost
potřeba.
Vám předložený návrh vychází
z koncepce zákona USA, to je nutno předeslat zcela
otevřeně a drží se této předlohy.
Znaky této předlohy jsou, že je třeba
učinit veřejně přístupné
veškeré informace o podnikání a další
výdělečné činnosti ústavních
činitelů, rovněž jako učinit
veřejné majetkové pohyby v majetku těchto
ústavních činitelů, aby bylo možno
zkontrolovat, zda v majetkových příjmech
nedochází k nepřímému či
přímému ovlivňování
ústavních činitelů mimo zákonem
předpokládané rámce.
Druhá koncepce, kterou bylo možno zvolit, je koncepce
německá a západoevropská, kde je úprava
v podobě, že tyto údaje nejsou veřejně
přístupné všem občanům,
ale pouze některým ústavním činitelům,
případně komisím parlamentů
a tyto úzké sbory posuzují, zda jednání
ústavních činitelů je či není
v souladu s určitou morální normou.
Po zkušenostech s lustračním zákonem,
kdy právě pouze skupině poslanců bylo
svěřeno právo nahlížet do údajů,
které měly být považovány za
tajné či důvěrné, respektive
které měly krýt soukromí ústavních
činitelů, jsme usoudili, že tato úprava
není vhodná, neboť nelze vyloučit účelové
úniky jednotlivých informací o vybraných
ústavních činitelích a tím
způsobit větší škodu, než
když dojde k plošnému rozkrytí všech
údajů.
Proto jsme tedy zvolili formu, kterou máte před
sebou. Návrh sám nezakazuje žádnou činnost
ústavním činitelům, pouze umožňuje,
aby poslanecký sbor v každém volebním
období si vytvořil vlastní hranici, kdy jednání
ústavního činitele již považuje
za nemorální a tedy i porušující
zákon. Sankcí je zde pouze veřejné
oznámení těchto skutečností
ve sněmovně.
Další institut je majetkové přiznání,
které vlastně křížovým
způsobem kontroluje oznámení ústavního
činitele o tom, jaké činnosti vykonává
a současně rozkryje další vazby na jiné
subjekty.
Oproti poslaneckému návrhu, tisk 640, který
máte před sebou, bylo nutno provést určité
úpravy, které jsou provedeny ve společné
zprávě. Důvodem těchto úprav
je, že zákon je projednáván až
dnes a nemůže tedy zahrnout kandidáty na funkci
poslance ČNR. Na návrh některých výborů
byla tato kategorie osob vyjmuta z návrhu, takže se
návrh má vztahovat pouze na ústavní
činitele, kteří jsou dnes ve funkci. Navrhovatelé
s touto úpravou a s dalšími úpravami,
jak jsou uvedeny ve společné zprávě
z usnesení tří výborů, které
návrh doporučily, tak s tímto navrhovatelé
souhlasí.
Jedná se o návrhy na str. 1, 2, 3. Ústavně
právní výbor návrhy doporučil
též, ale přijal zvláštní
usnesení, které je ve společné zprávě
rovněž obsaženo a toto usnesení obsahuje
nový text zákona.
Předesílám, že tento text zákona
je úzce inspirován západoněmeckým
modelem a je v kategorii, o které jsem hovořil,
jako kategorie pro náš stát ne zcela vhodná
z důvodu nebezpečí prosáknutí
určitých informací na veřejnost, ač
by tomu tak podle zákona být nemělo.
Tento návrh jménem navrhovatelů považuji
za možný ke schválení, vnitřně
konzistentní, ale neřešící situaci,
kterou chtěli navrhovatelé řešit. Navrhovatelé,
vědomi si toho, že dva výbory nesouhlasily
s projednáním tohoto návrhu v tomto volebním
období, jsou toho názoru, že je nutno přijmout
jakoukoliv normu, která bude řešit alespoň
částečně střet zájmů
ústavních činitelů. Navrhovatelé
proto nechávají na zvážení této
sněmovny, zda zvolí původní poslanecký
návrh s úpravami ve společné zprávě
na stranách 1 - 3, anebo zda se sněmovna přikloní
k návrhu ústavně právního a
bude hlasovat pro tento návrh.
Předem však upozorňuji, že je nutno se
rozhodnout předem před hlasováním,
kterou verzi zvolíme a vznášet pozměňovací
návrhy vždy k té které verzi. Některé
pozměňovací návrhy na str. 1 - 3 lze
promítnout do usnesení ústavně právního
výboru, některé ne. Blíže vás
o tomto bude informovat zpravodaj pan poslanec Sedláček.
Je to vše, co jsem chtěl říci na úvod
a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Palkoskovi za odůvodnění návrhu
zákona. Nyní prosím společného
zpravodaje výborů České národní
rady poslance Sedláčka, aby se ujal slova.
Poslanec Michal Sedláček: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené kolegyně a vážení
kolegové. Tento návrh zákona, který
já osobně považuji za nesmírně
důležitý pro Československo dnešních
dnů, je dalším z těch zákonů,
které máme projednat na naší cestě
k vytváření právního státu.
Řada občanů a i tisk oprávněně
volá, aby záležitosti konfliktu zájmů
byly upraveny zákonem.
Tento návrh zákona se zabývá činností
ústavních činitelů České
republiky. Záležitost pracovníků státní
správy bude upravovat případná novela
zákoníku práce, kterou by projednalo Federální
shromáždění. Nyní k projednávání
zákona v České národní radě.
Návrh zákona byl přikázán všem
výborům České národní
rady a jeho návrh schválil výbor národohospodářský,
výbor pro ochranu životního prostředí
a urbanismus, výbor pro sociální politiku
a zdravotnictví a církevní a humanitární
výbor.
Ústavně právní výbor doporučil
také znění zákona, ale připravil
rozsáhlou změnu tohoto zákona, takže
celou tuto změnu zákona naleznete již ve druhé
části společné zprávy.
Výbor České národní rady pro
vědu, vzdělání a kulturu návrh
zákona nedoporučil.
Výbor rozpočtový a kontrolní projednávání
pouze přerušil.
Výbor pro územní správu a národnosti
ho doporučuje přeložit do příštího
volebního období.
Výbor pro obchod a cestovní ruch nepřijal
žádné usnesení.
Výbor petiční, pro právní ochranu
a bezpečnost také projednávání
přerušil s tím, že problematiku přenechává
na řešení nové České národní
radě.
To je asi ve stručnosti, jak výbory s tímto
návrhem zákona naložily. Já bych chtěl
upozornit na, podle mne velmi závažnou změnu,
že dochází k tomu, že tento návrh
zákona se už nebude vztahovat na kandidáty
do voleb do České národní rady, a
to ani ne na toto období, ale ani ne na žádné
další volební období. To je dost rozsáhlá
změna proti tomu, jak by zněl návrh zákona.
Další, podle mne, velmi důležitou změnou
je záležitost, kterou přijal ústavně
právní výbor. Jedná se ve stručnosti
v podstatě o to, kdo má přístup k
informacím, které jsou ústavní činitelé
povinni podávat. Ústavně právní
výbor přijal usnesení, že tyto informace
jsou uloženy u předsedy České národní
rady a přístup k nim mají především
poslanci a je nutné tuto záležitost vždy
projednat v poslaneckých klubech. Teprve později,
v případě porušování tohoto
zákona, Česká národní rada
s tím bude seznámena. Já osobně
se domnívám, že je vhodnější
model ten, aby přístup k těmto informacím
měla i širší veřejnost a tisk.
Chtěl bych dále upozornit na to, že v Československu
kolují stále velké fámy o tom, jak
je kdo zapojen, podplácen a s kým má které
vazby a vztahy. Proto si myslím, že je velice důležité,
abychom tento návrh zákona přijali, aby byla
veřejnost uklidněna a aby veškeré fámy,
které se tady vznášejí, byly rozptýleny.
A ty mohou být rozptýleny právě
tím, když poslanci a další ústavní
činitelé budou činit svou činnost
jako veřejný úřad a veškerou
svoji soukromou činnost budou brát pouze jako činnost,
která je nezávislá na své veřejné
činnosti.
Na závěr bych vás chtěl poprosit,
abyste navrhovaný zákon přijali. A chci upozornit,
jak už bylo řečeno, že zde se musíme
rozhodnout, zřejmě později, až budeme
hlasovat, který návrh vezmeme jako za základ.
Podle jednacího řádu České
národní rady se projednává na plénu
České národní rady návrh zákona
ve znění společné zprávy. Ale
zde dochází k tomu, že ve společné
zprávě je jak zcela nový návrh zákona,
tj. znění ústavně právního
výboru, tak i společná zpráva ve znění
návrhu předkladatelů. To je ta první
část. A proto bych byl rád, abyste v případě
vznášeli pozměňovací návrhy,
jak k návrhu ústavně právního
výboru, tak k návrhu společné zprávy
ve znění návrhu předkladatelů.
Na závěr se rozhodneme, který návrh
vezmeme za základ a o ostatních návrzích
se bude hlasovat jako o pozměňovacích návrzích.
Děkuji za pozornost.