Česká národní rada 1990 – 1992

S ohledem na rozdělení kompetencí tento zákon nemůže řešit otázky bezúplatných převodů zdravotnických zařízení ani případné daňové úlevy nebo, a to po nás požadovaly skupiny pracovníků ve zdravotnictví, zajištění finanční pomoci, nejrůznějším způsobem poskytované, na rozvoj činnosti v soukromém, nestátním sektoru. Zmiňuji se o tom proto, že jsem si vědom skutečnosti, že tyto otázky jsou kladeny s nesmírnou naléhavostí a jsou nepochybně oprávněné, přitom však musím říci, že přesto že se v tomto směru snaží ministerstvo zdravotnictví a jiné instituce činit řadu užitečných, prospěšných kroků, takto předkládaná právní úprava nemůže a nesmí zmíněnou problematiku řešit. Mám zato, a o tom jsem se zmínil v úvodu svého krátkého úvodu, že zákon, dopracovaný ve smyslu společné zprávy výborů ČNR, může splnit to, co se od něj očekává. Může přispět k tomu, že i v ČR bude záhy po nabytí platnosti tohoto zákona možný svobodný výkon zdravotnického povolání pro všechny skupiny pracovníků ve zdravotnictví.

Dovolte, abych byl na závěr svého vystoupení trošičku osobní. Dvakrát jsem předstoupil před sněmovnu s návrhy aktivit, které se dotýkaly vašeho duševního a tělesného zdraví. Dvakrát jsem potom byl - z části žertem, z části vážně - tázán, možná i kritizován, že akce zaměřené na preventivní prohlídky poslanců a poslankyň a akce směřující k tomu, abychom vás přesvědčili o tom, že i pro nás platí ta jednoduchá poučka - řekni mi, jak jíš a já ti povím, jak budeš stonat - že tyto akce byly pojímány svým způsobem anachronicky, protitržně. Šel jsem do sebe a chci vám sdělit, že v předsálí leží, tentokrát již tržně pojatý manažerský test, chcete-li poslanecký test, který umožňuje Moravákům i Čechům, aby si za otestování svého tělesného i duševního potencionálu zaplatili, s tím, že chceme dokázat, že předjímáme i v této oblasti tržní mechanismy. Doufám, že tak jako jste byli ochotni se nechat testovat firmou BOEHRINGER a pracovníky fakultní nemocnice v Praze 4 zdarma, že část vás využije tuto možnost a nechá se před volebním mumrajem a před zahájením dobových tanců vyšetřit kvalitně, jak co se týká EKG, tak biochemických parametrů. Vypadá to jako zlehčení mého sdělení, chci však poukázat na to, že bez ohledu na skutečnost, že tento zákon ještě neplatí, se část zdravotnických zařízení dokázala již adaptovat na nově vznikající tržní a jiné podmínky.

Zdůraznil jsem, že transformace je proces kontinuální, ne skokový a i tato aktivita vypovídá cosi o tom, že se část zdravotníků adaptuje rychleji, než jsme čekali. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Bojarovi a prosím společného zpravodaje výborů ČNR pana poslance Petra Loma, aby se ujal slova.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane místopředsedo ČNR, vážené poslankyně a poslanci, vážená vládo, milí hosté, zahajujeme projednávání nejdůležitějšího zdravotnického zákona, zákona o poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních, který je osou změn v našem zdravotnictví. Považujeme ho tedy za úhelný kámen celé konstrukce transformace. Bez něho by nemohlo ve zdravotnictví dojít k odstranění zaostávání v jeho úrovni a k dalšímu rozvoji. Na tento zákon čeká netrpělivě celá zdravotnická veřejnost a čekáme na něj tím netrpělivěji i my, poslanci ČNR. Dokonce jsme usnesením ČNR ze dne 31. 1. vyjádřili určité doporučení vládě, aby tento zákon byl projednán na této schůzi.

Jsme velmi rádi, že se tak stalo. A dnešním jednáním máme možnost otevřít dveře privatizaci i v oboru, který jako jeden z posledních zůstával i po odstranění direktivní nadvlády ve státním, tedy ještě socialistickém režimu.

Byli bychom rádi tento zákon projednali dříve, ale jak jsme se dozvěděli od členů vlády, vláda stanovila určitý postup projednávání zákonů s tím, že zákon o nestátní péči může být předložen až po zákonech o všeobecném zdravotním pojištění a Všeobecné zdravotnické pojišťovně. Nyní je tedy ten čas, kdy konečně budou zdravotníci podle zákona zrovnoprávněni ve smyslu zákonných ustanovení, nikoliv v ekonomickém měřítku, s ostatními občany České republiky a budou moci se seberealizovat ve svobodném výkonu povolání.

V dosavadní šňůře zdravotnických zákonů, jak již uvedl pan ministr zdravotnictví České republiky, šlo v zákonech o ustavení stomatologické a lékárnické Komory, o vytvoření podmínek k odstátnění a privatizaci nového zdravotnického kodexu ze socialistických dob zákona č. 20/1965 Sb. a zákony o všeobecném zdravotním pojištění a pojišťovně, kterými se v rozhodující míře zdravotnictví neetatizovalo. Ale stále ještě nedošlo k rozhodujícímu, tj. k privatizaci.

Jsme přesvědčeni, že zákon o poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních bude tím dlouho očekávaným konkrétním impulsem ke zvýšení úrovně zdravotní péče a že vnese do našeho zdravotnictví alespoň některé tržní principy, vyvine konkurenční tlaky, které samy o sobě povedou ke zvyšování úrovně a poskytne nezbytné morální zázemí zdravotníkům, kteří budou moci rozvinout své schopnosti při svobodném výkonu povolání.

Tento zákon se bude týkat nejen tzv. soukromých ordinací, což je model, který si automaticky lze představit ve spojení s termínem privatizace ve zdravotnictví, ale bude se také týkat velkých zdravotnických zařízení. Nejen nemocnic, ale i např. lázeňských komplexů, které dosud čekají na svoji příležitost.

Zákon umožní různé formy privatizace a je třeba všech využít. Už nyní v České národní radě dostáváme řadu měsíců signály o tom, že mnoho lékařů a zdravotníků využilo času k přípravě na privatizaci, shromažďuje prostředky, hledá své sponzory a využívá možnosti nájmu a netrpělivě očekává, až zákon, který máme nyní na poslaneckých lavicích, nabude účinnosti.

Zákon byl velmi pečlivě poslanci zpracováván. Uspořádali jsme k němu v České národní radě dvě porady s našimi experty, zástupci zdravotnických organizací a komor a na mnoha místech jsme o něm diskutovali se zdravotnickou veřejností. Zákon je určitým kompromisem mezi představami předkladatele, vlády České republiky a názory zdravotnické veřejnosti. Jsme si vědomi toho, že v něm je možné nalézt určité nedostatky, ale jsme toho názoru, že se jedná o přechodný jev. Je však na nanejvýš důležité, že projednáváme první normu v našem zdravotnickém zákonodárství, která privatizaci vůbec prakticky umožňuje.

Poslanci České národní rady jsou si plně vědomi krizového napětí v současném stavu zdravotnictví vzniklé obtížemi finančního zásobování zdravotnických zařízení a přetrváváním nespravedlivého ohodnocování zdravotníků, zejména lékařů. Analýza tohoto stavu a cesty jeho řešení nespadají do rámce tohoto projednávání, ale nutno současně zdůraznit, že privatizační trend ve zdravotnictví umožněný tímto zákonem je jedním ze systémových řešení.

Vážené poslankyně a poslanci, zákon byl projednáván ve formě zásad výbory České národní rady a s připomínkami práce předkladateli vládě České republiky, která pak předložila České národní radě jeho paragrafované znění.

Dovolte mi nyní, abych se ze zpravodajského hlediska zastavil u několika nejdůležitějších bodů tohoto zákona. V § 3 je určen rozsah poskytované zdravotní péče, který taxativně označuje celou škálu této péče - od poradenské až po ústavní, lázeňskou a lékárenskou.

V důležitém § 5 je určení odborné způsobilosti a tím i vymezen okruh osob spadajících do působnosti tohoto zákona. Jsou to nejen lékaři, ale i farmaceuti, kliničtí psychologové a logopédové, vysokoškolští zdravotničtí pracovníci s jiným vzděláním, střední, nižší a pomocní zdravotničtí pracovníci a dentisté. Dentisté proto, abych předešel určitým dotazům - že dle sdělení České stomatologické komory v České republice, i když se nepočítá s obnovením institutu dentistů, je asi kolem 60 pracujících dentistů.

Další důležitý § 6 vymezuje způsob úhrady zdravotní péče. Stěžejním bodem je § 9, který taxativně určuje nejdůležitější proces, tj. registraci. V tomto paragrafu je navrženo zakotvení gesce státních orgánů jednak v bodě B/ - souhlas orgánu příslušného k registraci, jednak v dalších bodech, které vyžadují posudek hygienické služby, souhlas českého inspektorátu lázní, pokud se jedná o lázeňská zařízení souhlas ministerstva, pokud se jedná o lékárenská zařízení, a souhlas ministerstva, jedná-li se o zdravotnická zařízení se zahraniční majetkovou účastí. Tím je garantována dostatečná záruka státu při zřizování nestátních zdravotnických zařízení.

Jak jsem již uvedl, lze uzavřít, že se jedná o prvotní právní normu umožňující privatizaci po roce 1948. Rámcový rozsah tohoto zákona si může vyžádat postupné doplnění a zlepšení.

Vážené poslankyně a poslanci, dovoluji si vám sdělit, že návrh vládního zákona o poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních projednaly na svých schůzích v měsíci březnu následující výbory České národní rady: výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, ústavně právní výbor, národohospodářský výbor a církevní a humanitární výbor. Výbory doporučily, aby Česka národní rada předložený vládní návrh zákona ČNR schválila s úpravami, které jsou zahrnuty ve společné zprávě - tisk ČNR č. 646.

Na závěr mi dovolte i moje přesvědčení jako společného zpravodaje a doporučení, abyste navrhovaný zákon ve znění společné zprávy schválili. Dříve, než odevzdám slovo, dovolím si poprosit - budou-li pozměňovací návrhy, aby byly současně odevzdány písemně. Děkuji, pane místopředsedo.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji společnému zpravodaji, panu poslanci Lomovi. Otevírám k tomuto návrhu rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku. Hlásí se někdo do rozpravy? Pan poslanec Žák.

Poslanec ČNR Václav Žák: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, při projednávání tohoto zákona v ústavně právním výboru jsme narazili na poměrně závažnou okolnost a prosil bych vás, abyste věnovali této problematice zvýšenou pozornost. Považuji ji za velmi důležitou.

Zákon o lékařských komorách byl jedním z prvních zákonů, který byl přijímán Českou národní radou. Byl v něm navržen jistý model vztahů mezi tím, co má provádět samosprávný orgán, a tím, co má provádět orgán státní správy.

V § 2, písm. c) tohoto zákona je napsáno, že komora stanoví podmínky výkonu praxe svých členů. Při projednávání tohoto zákona ve výboru jsme tomu rozuměli tak, že komora stanoví v podstatě jakási pravidla, ne obecnou vyhlášku, to bychom už zasahovali právě do kompetence státní správy, ale upraví jakýmsi svým vnitřním předpisem pravidla pro výkon soukromé praxe členů komory.

Když jsme začali projednávat zákon o nestátních zařízeních, zjistili jsme, že vlastníkem nestátního zařízení nemusí být pouze lékař, nemusí jím být pouze člen komory, může jím být např. libovolná právnická osoba. Právnická osoba k tomu, aby mohla provozovat zdravotnické zařízení, musí mít odpovědnou osobu, která bude splňovat kritéria, která na ni klade komora. Leč, bohužel, tato osoba nevykonává soukromou praxi, je v zaměstnaneckém poměru vůči tomu, kdo je majitelem zdravotnického zařízení. Vzniká tedy problém, že členové komory, kteří sami provozují praxi, by byli v jiném postavení než ti lékaři, kteří jsou odpovědnými osobami a vykonávají praxi v pracovním poměru vůči fyzické osobě. Vzniká tím problém vztahu mezi obecně závaznými vyhláškami, které dělá ministerstvo v součinnosti s komorou podle § 10 a) zákona 20/1964 Sb. a mezi podmínkami, které stanoví komora.

Existuje několik způsobů řešení tohoto problému. Jeden ze způsobů řešení je upravit formulaci v zákonu o komorách tak, aby zahrnovala i oprávněné osoby fyzických osob. Ovšem tím se problém neřeší, protože v případě soukromé nemocnice se to bude vztahovat pouze na ředitele nemocnice, který bude oprávněnou osobou. Ale komora nadále nebude moci nic říci o podmínkách výkonu praxe chirurga této nemocnice, který nebude oprávněnou osobou.

Další cestou, kterou tenkrát ústavně právní výbor zvolil, bylo vypuštění písm. c) zákona o komorách a zabezpečení jednotné úpravy pro všechny lékaře, to znamená jak lékaře, kteří provozují sami svou soukromou praxi, tak pro ty, kteří pracují v soukromých zařízeních na pracovní smlouvu pomocí ministerských vyhlášek, na jejichž tvorbě má komora zajištěn podíl.

Třetí možností je upravit to tak, aby existovala sistace ministerstva vůči podmínkám, které bude komora stanovovat. Nechci se o tom šířit, aby mi kolega Lom nenadával více než je nezbytně nutné, i tak bude mít k tomu výhrady. Existují důvodné předpoklady k tomu, že vyhlášky, které komora přijme, mohou být právně irelevantní, mohou podléhat žalobám u soudu a může tím vzniknout dvojprávní stav v oblasti privatizace zdravotnictví, který považuji za velmi nebezpečný a za takový, abychom se mu snažili vyhnout.

Zavádět sistaci do zákona pravděpodobně nepůjde jednoduchou úpravou písm. c), muselo by se to zřejmě prozkoumat na zasedání ústavně právního výboru. Znamenalo by to zřejmě hlubší zásah do zákona, který takto nebyl koncipován.

Na závěr navrhuji toto. Myslím, že nemůžeme ponechat stav tak, jak je, nebylo by to rozumné. Doporučuji, abychom vypustili písm. c), abychom současně s tímto zákonem novelizovali zákon 220 o lékařských komorách tím, že bychom vypustili písm. c) z § 2. Jestliže tento návrh nebude přijat, doporučuji, aby bylo současně s tímto zákonem zavedeno sistační řízení ministerstva vůči pravidlům o předpisech, která bude přijímat komora. Jedná se o to, že režim práce lékaře v nestátním zařízení, jehož on sám je vlastníkem a provozovatelem, a režimem práce lékaře v zařízení, kde je oprávněnou osobou, musí být podle mého názoru stejný.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Žákovi. Vyplývá z toho, že by navrhoval nějaký postup, např. přerušení apod.?

Poslanec Václav Žák: Protože se jedná o velmi složitou problematiku, kterou pravděpodobně nevyřešíme ve sněmovně, doporučil bych, aby se sešly společně výbor pro zdravotní politiku a ústavně právní výbor, aby se tato problematika posoudila a navrhlo se sněmovně řešení.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Pokračujeme zatím v rozpravě. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Richard Hájek.

Poslanec Richard Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, poslanec Žák tady rozebral jeden problém: a navrhl několik způsobů řešení, přičemž preferoval jedno z těchto řešení. Souhlasím s tím, co tady bylo řečeno, aby se sešel ústavně právní výbor a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, abychom to tam projednali.

Přesto si dovoluji v tomto okamžiku uvést jiné řešení. Je to jedno z těch, které pan poslanec Žák avizoval.

Myslím, že problém, o kterém hovořil, lze snadno vyřešit tím, že se nemusí vypouštět celý odstavec 2 c) ze zákona 220, protože tím se mění i celá filozofie tohoto zákona. Vaše argumentace je přijatelná, ale myslím, že ji lze vyřešit tím, že se naopak odst. 2 c) doplní nikoli jen o oprávněnou osobu, ale v tom smyslu, že by byly stanovovány podmínky výkonu zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních svým členům. To znamená, že se to bude týkat všech zaměstnanců pracujících v nestátních zdravotnických zařízeních. Je to jeden z návrhů, mám jich více. Myslím, že to není třeba v tomto okamžiku rozvádět dále, pokud bude sněmovna předložený návrh akceptovat.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Žák.

Poslanec Václav Žák: Zdržím se za předpokladu, že se odhlasuje přerušení a schůzka výborů.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Dokončíme ještě rozpravu. Mám zde přihlášku pana poslance Veselého.

Poslanec Josef Veselý: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, obrátila se na mne Unie zubních techniků. Protože si myslím, že tato profese je poněkud specifická, chtěl bych přečíst určitou pasáž z dopisu, který píší.

"Naše profese je specifikou zcela odlišná od ostatních odvětví ve zdravotnictví. Zubní technici vytvářejí od začátku do konce finální výrobek - snímací zubní náhrady, fixní náhrady. Laboratoř jako celek je zcela soběstačná, pochopitelně v úzké spolupráci se zubním lékařem, který stejně tak jako my se bez naší spolupráce neobejde a nemůže pacienta sám ošetřit. V různých zemích jsou zubní laboratoře zcela samostatné a smluvně je práce sjednávána s jednotlivými zubními lékaři. Aby služby pro pacienty byly rychlé a kvalitní, je zapotřebí, aby zubní laboratoře byly samostatným zdravotnickým zařízením se svou právní subjektivitou a samostatným průhledným financováním."

Vznáším doplněk k tomuto zákonu do § 3 odst. 1. Za slova "léčebnou a lékárenskou péči" by se vsunulo "a stomatologické protetické výrobky". Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Veselému. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan poslanec Výborný.

Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a pánové, já bych byl velice rád, kdybyste podpořili procedurální návrh pana poslance Žáka, směřující k tomu, aby se sešel garanční a ústavně právní výbor, byť se mi to nechce říkat, ale je to nutné. Ten problém, který zde pan poslanec Žák nastínil, to není jeho osobní názor. Byl to názor velmi převažující v ústavně právním výboru. A není to problém jediný, jsou to problémy dva. Jednak vyřešení rovnoprávnosti resp. nerovnoprávnosti lékařů, kteří jsou zaměstnanci, a těch, kteří sami podnikají, a jednak problém možnosti sistace všeobecných opatření komory státní správou.

Na tom společném zasedání my musíme vyřešit, jak se domnívám, zda budeme řešit jenom jeden problém, nebo oba problémy, a nebo zda nebudeme řešit ani jeden z problémů. Nyní je situace taková, když čteme návrh zákona a společnou zprávu, že neřešíme žádný z problémů. Myslím, že je třeba, aby se oba výbory sešly.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Výbornému. Protože nemám další přihlášku do rozpravy, prosím poslance, aby se dostavili do sněmovny, budeme hlasovat. (Krátká přestávka, během níž se poslanci pomalu scházejí.) Vyzývám ještě jednou poslance, kteří jsou mimo sněmovnu, aby se dostavili do sněmovny, budeme hlasovat.

(Po krátké přestávce, během níž přišli ještě 4 poslanci.) Jelikož není dalších uchazečů o účast v rozpravě, končím rozpravu. Je zde návrh, o kterém budeme hlasovat, aby bod byl nyní přerušen, že se sejde garanční výbor s výborem ústavně právním. Ale dříve než přejdeme k hlasování, prosím ještě o slovo pana ministra, pokud má zájem.

Ministr zdravotnictví ČR Martin Bojar: Pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za pozornost, která je věnována zde přítomnými poslanci těm dvěma z mého pohledu důležitým bodům zákona.

Vy, kteří jste měli možnost podílet se na přípravě tohoto zákona, víte, že je to jeden z kardinálních momentů. Nevylučuji, že v průběhu rozpravy se budeme muset vrátit k jednomu nebo dvěma dalším bodům.

Dle mého soudu jsou návrhy poslanců Žáka a Výborného tím nejlepším řešením a vítám přerušení. Mám jenom určitou pochybnost, zda časový interval, který byl vymezen (slyšel jsem o návrhu přerušit jednání do půl druhé), postačí pro vyřešení tohoto problému. Po zkušenostech z ústavně právního výboru tyto pochybnosti opravdu mám.

To je jediné, co jsem chtěl říci. Děkuji.