Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji. Je zde návrh na doplnění volebního
řádu, jak již byl opětovně formulován.
Nebudu vyzývat navrhovatele, aby formulovali návrh
znovu. Pan poslanec Payne se hlásí o slovo.
Poslanec Jiří Payne: Vzhledem k tomu, že
zde nezazněl žádný navrhovaný
pozměňovací text, nebyl přesně
formulován, žádám, aby byl formulován
návrh, o kterém budeme hlasovat. Odůvodnění:
Volební orgány České národní
rady, které provádějí volby, musí
mít legislativní text formulovaný přesně,
doslovně, na základě kterého budou
posuzovat volební lístky, atd. Není možné
jen tak říci, že zhruba vypouštíme
část volebního řádu a neřekneme
kterou, nebo čím se to nahrazuje. Takové
hlasování je naprosto nesmyslné.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Domníval jsem se, že formulaci, kterou přednesl
pan poslanec Lom, kde přímo citoval určité
odstavce volebního řádu, by bylo možné
vzít za základ hlasování.
Dámy a pánové, domnívám se,
že bude prospěšné učinit do 14
hodin přestávku na oběd. V této přestávce
si vyjasní zástupci garančního výboru
s ověřovateli České národní
rady návrhy na další postup. (Přestávka
ve 12.43 h. do 14.00 h.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Paní
poslankyně, páni poslanci, budeme pokračovat
v projednávání bodu. Začíná
rozprava ke zprávě generálního prokurátora.
Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Mašek,
uděluji mu slovo.
Poslanec Ivan Mašek: Vážený pane
předsedající, vážený pane
generální prokurátore, vážení
nemnozí přítomní. Pan generální
prokurátor při své zprávě hovořil
o normách, kterými je upravena činnost prokuratury.
Já bych chtěl upozornit na dva odstavce z jedné
jím citované normy z trestního řádu,
a to na § 2 odst. 3 a 4. V tomto § jsou upraveny základní
povinnosti prokuratury. V odstavci 3 je vyjádřena
tzv. zásada legality, to znamená, že prokurátor
je povinen stíhat všechny trestné činy,
o kterých se dověděl. Upozorňuji na
to, o kterých se dověděl, nejen tedy ty,
k nimž byly podány podněty k trestnímu
stíhání. V odstavci 4 je upravena tzv. zásada
oficiality, která říká, že orgány
činné v trestním řízení
konají z úřední povinnosti. To se
samozřejmě týká i prokuratury, která
je jedním z orgánů činných
v trestním řízení.
Nyní bych chtěl poukázat na to, že při
poslední diskusi, která se zde týkala činnosti
prokuratury ČR, se hovořilo o tzv. stanovisku k
dalšímu postupu proti aktivizaci protisocialistických
sil. V usnesení České národní
rady, které bylo přijato, je konstatováno,
že pan generální prokurátor dal pokyn
ke stíhání v této věci až
po podnětu výboru petičního, pro právní
ochranu a bezpečnost ČNR. Zároveň
zde byl pan generální prokurátor paní
poslankyní Marvanovou dotázán, zda se v jeho
tajné spisovně nenacházejí další
podobná stanoviska. Pokud si vzpomínám dobře,
pan generální prokurátor na tuto otázku
cudně neodpověděl. Já zde před
sebou mám kromě tohoto stanoviska další
dva materiály. Jeden z nich se jmenuje "Rozlišení
právní kvalifikace přestupku podle §
1, zákonného opatření předsednictva
ČNR č. 17/1989 Sb., přečinu podle
§ 6 písm. a) zákona č. 150/1969 Sb.,
a trestního činu podle § 156 písm. a)
trestního zákona". Nadepsáno je to Generální
prokuratura ČSR. zn. IV. SPR 755/1989. Ten druhý
materiál rovněž označený Generální
prokuratura ČSR se značkou IV. SPR 678/1988 je datován
v Praze 2. listopadu 1988 a má název "Náměty
na zabezpečení jednotného postupu při
postihu některých forem nepřátelské
činnosti proti ČSSR". Oba tyto materiály,
ačkoli se tak nejmenují, mají charakter stanoviska.
Upozorňuji, že stanovisko, to je jedna z věcí,
kterými je řízena prokuratura, jsou to příkazy,
pokyny a stanoviska podle zákona o prokuratuře.
Já bych chtěl pohovořit k jednomu z těch
materiálů, a to k těm Námětům
ze dne 2. listopadu 1988. Tento materiál, který,
jak jsem řekl, má charakter stanoviska, jednak kriminalizuje
manifest Demokracii pro všechny, manifest tehdejšího
Hnutí za občanskou svobodu. Dále obdobně
kriminalizuje i tzv. jiné obdobné nátlakové
akce. Dále mluví o potřebě nové
zákonné úpravy k upevnění veřejného
pořádku, kriminalizuje požadavek zkrácení
základní vojenské služby, či
možnost jejího odmítnutí z morálních
důvodů. Abyste měli představu, jak
taková stanoviska vypadala a co v takových stanoviscích
je, já se pokusím některé zvláště,
teď nemohu nalézt slovo, zvláště
"pěkné" věci z toho citovat. Je
zde bod I.1., který se týká manifestu Demokracii
pro všechny: "Počínání autorů
manifestu nelze považovat za využití petičního
práva podle čl. 29 ústavy, nýbrž
za ostouzení politického a společenského
řádu republiky formou pomluv a zkreslených
údajů před československou veřejností
i v zahraničí, a to za pomoci i zahraničních
ideo-diverzních centrál, vyúsťujících
až v přímé ohrožování
a poškozování politických zájmů
republiky." Tento materiál dále přímo
navádí k tomu, jak mají být různé
činy v té době právně kvalifikovány.
Například: "Organizátoři a iniciátoři
nepovolených demonstrací a obdobných nátlakových
akcí, vyvolávaných s cílem destabilizace
státní moci, jednají z nepřátelství
k socialismu." Cituji dále: "Proto jednání
organizátorů a iniciátorů nátlakových
akcí lze posoudit jako trestný čin podvracení
republiky podle § 98 trestního zákona. K uspořádání
nepovolených demonstrací v nemalé míře
přispívají osoby, které mezi občany
rozšiřují výzvy k účasti
na demonstracích." O těchto osobách
se zde hovoří, že jejich činnost vykazuje
zákonné znaky trestného činu pobuřování
podle § 100 trestního zákona. Osoby, které
se dostaví na místo se záměrem se
aktivně účastnit demonstrace, jsou zde posouzeny
jako dopustivší se trestného činu ztěžování
výkonu pravomoci veřejného činitele
podle § 156 písm. a) trestního zákona.
Osoby, které se účastní demonstrace
převážně ze zvědavosti, o těch
se zde hovoří, že jde o přečin
proti veřejnému pořádku, podle §
6 a) zákona o přečinech. Takových
věcí je zde více. Ten materiál například
kriminalizuje i akce tzv. Nezávislého mírového
sdruženích a dalších.
Zvláště pěkné je ale vyjádření,
které se týká toho manifestu Demokracii pro
všechny. Cituji: "Proto vydáním a zpracováním
Manifestu byly naplněny zákonné znaky trestného
činu podvracení republiky podle § 98 trestního
zákona. Ve zvlášť závažných
a společensky nebezpečných formách
takového jednání bude na místě
uvažovat i o event. právní kvalifikaci trestného
činu rozvracení republiky podle § 92 trestního
zákona, popř. vlastizrady dle § 91 trestního
zákona." Tady bych chtěl říci,
že osob, které vydaly a zpracovávaly tento
manifest, bylo více. Byl mezi nimi např. dnešní
předseda Sněmovny lidu Rudolf Battěk, byl
mezi nimi i dnešní prezident republiky Václav
Havel. Dále upozorňuji, že tato kvalifikace
umožňovala těmto osobám uložit
trest smrti. Pokračuji dále - pak se mluví
o osobách, které zmíněný dokument
distribuovaly na veřejnost. Zde se říká,
že na rozdíl od přímého autorství
se jedná o činnost méně společensky
závažnou, která by měla být posouzena
jako trestný čin pobuřování
podle § 100 tr. z. Z vlastní zkušenosti vím,
že toto stanovisko bylo v praxi skutečně využíváno.
Já sám jsem byl zatčen 14. října
1989 Státní bezpečností a protože
jsem v tašce měl 22 kusů manifestu Demokracii
pro všechny, byl jsem vzat do vazby a prokuraturou obviněn
přesně z tohoto trestného činu pobuřování
podle § 100 tr. z.
Čili ta stanoviska jsou nejméně tři,
stíháno je - pokud vím - pouze jedno, a to
ještě po podnětu, který podal výbor
ČNR. Pan generální prokurátor zde
a před ústavně právním výborem
dovozoval, že to stanovisko začal stíhat už
několik dní poté, co se o něm dověděl.
Vím, že všechna tři tato stanoviska byla
prokuratuře známa. Vím, že už na
jaře roku 1990 při vyšetřování
případu Štěpán byli bývalí
generální prokurátoři na všechna
tři stanoviska dotazováni. Případ
Štěpán byl vyšetřován Generální
prokuraturou ČR. Chtěl bych položit panu generálnímu
prokurátoru otázku - protože mám za
to, že Náměty na zabezpečení
jednotného postupu při postihu některých
forem nepřátelské činnosti proti ČSSR
naplňují znaky řady trestných činů
a také trestného činu podle § 158, zneužití
pravomoci veřejného činitele, který
- na to upozorňuji - nebyl amnestován, a protože
je zřejmé, že tyto náměty jsou
prokuratuře známy už několik let, táži
se pana generálního prokurátora, zda proti
iniciátorům a sestavitelům těchto
námětů, případně osobám,
které je prosazovaly v trestním řízení,
bylo zahájeno trestní stíhání
nebo zda bylo zahájeno alespoň trestní stíhání
ve věci.
Protože se domnívám, že takové
stíhání zahájeno nebylo, chtěl
bych zde na místě podat podnět k zahájení
takového trestního stíhání.
Pokud však takové stíhání zahájeno
nebylo a na to upozorňuji - byla po mém soudu porušena
zásada legality podle § 2 odst. 3 tr. ř.
a zároveň zásada oficiality podle §
2 odst. 4 tr. ř. Chtěl bych se dotázat pana
generálního prokurátora, co vlastně
znamená, pokud k takovému porušení dojde.
Táži se, jestliže prokurátor, kterýkoli
prokurátor, poruší § 2 odst. 3 tr. ř.,
o co se jedná, zda se jedná o kázeňský
přestupek, přečin či trestný
čin. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Maškovi. Prosím, aby se ujal slova pan
poslanec Šimeček, dále se připraví
poslanec Benda a poslankyně Röschová.
Poslanec Josef Šimeček: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážení kolegové a kolegyně,
nezlobte se, velmi nerad obtěžuji. Vyslechli jsme
celou sérii výmluv pana generálního
prokurátora. Jinak to nemohu kvalifikovat. Rehabilitace
prakticky skončily a nelze se vymlouvat do nekonečna.
Pokud jde o promlčenost trestných činů,
za posledních 40 let nebylo prakticky možné
ani podání, ani obvinění vůči
všem našim vyšetřovatelům nebo bachařům.
Sám jsem to v roce 1965 zkusil. Generální
prokuratura v té době uznala za důvodnou
možnost obnovit proces, ale Nejvyšší soud
po půl roce celou záležitost opět zamítl.
Nebyla zkrátka politická vůle dotáhnout
věci do konce. Veřejnost postupně od roku
1965 do roku 1968 a hlavně v průběhu roku
1968 byla seznamována s monstrprocesy a se způsoby
vyšetřování a doznávání.
Významným dokumentem v onom roce byla výzva
Dva tisíce slov pana Vaculíka. Jeho obsah jednou
větou zní: Vyobcujme darebáky spjaté
s onou érou krutých zločinů padesátých
let. Vyobcujme. Zbavme se jich. Podezírám právě,
že takovýmto způsobem výzva způsobila
strach těch, kteří se cítili vinnými
a pokud sami přímo nepožádali o ochranu,
tedy o okupaci, pak jejich radostná reakce na vstup vojsk
na naše území svědčila o nich
samotných daleko víc.
Na závěr k problémům personálním.
Žádám pana generálního prokurátora,
aby vzal v úvahu, aby to nebyla jenom neustálá
výmluva, tak, aby neumožňovala dodnes protahování
stížností, případně oznámení,
aby nezpůsobila promlčenost dalších
trestných činů. Neboť není nic
snazšího než nechat skartovat dokumentaci k hrdelním
činům a pak se nechat odsoudit za zneužití
pravomoci veřejného činitele. V závěru
pana prokurátora, kdy se zmiňoval zřejmě
o případu našeho kolegy Müllera, mám
opravdu odůvodněné obavy, že tímto
neustálým protahováním by se snadno
mohlo dosáhnout promlčenosti, vlastně i tohoto
zneužití pravomoci veřejného činitele,
protože nevím, kolik let to tam je. Žádám
a prosím pana prokurátora, aby tyto okolnosti vzal
v úvahu a nutil vyšetřovatele, kteří
jsou v této věci pověřeni, k urychleným
akcím. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Šimečkovi. Prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Benda, připraví se poslankyně
Röschová.
Poslanec Marek Benda: Vážený
pane předsedající, vážená
paní předsedkyně, dámy a pánové,
dovolím si několik poznámek k tomu, co řekl
tady pan generální prokurátor. Hned v úvodu
zaznělo, že měl dobu na vypracování
zprávy od minulého čtvrtka, kdy mu to předsednictvo
uložilo. Na minulé schůzi jsme schválili,
že tuto zprávu žádáme, proto bych
čekal, že generální prokurátor
na základě toho začne vyvíjet nějakou
aktivitu a ne že se bude zabývat právnickými
kličkami, jak aktivitu vyvíjet nemusí.
Druhou poznámku si dovolím k prioritám, o
kterých se tady mluvilo. Říkalo se, že
je nutné prioritně stíhat něco, či
něco jiného, a že zločiny z minulosti
zdaleka nejsou prioritou. Je překvapivé v této
souvislosti, že podezření z trestných
činů některých bývalých
představitelů opozice, kdy se vyjádří
o někom, že byl agentem apod., jsou stíhány
velmi rychle, ale jejich podání proti představitelům
bývalé vládnoucí moci nejsou stíhána
vůbec. (Potlesk.)
Třetí poznámku si dovolím k expozé
pana generálního prokurátora k rozhodnutí
maďarského ústavního soudu. Nevím,
co měl na této půdě dělat,
a připadá mi, jako by pan generální
prokurátor tady vystupoval jako advokát promlčenosti
či nepromlčenosti zločinů bývalých
představitelů režimu. Nevím, co to má
společného se zprávou, která tady
měla být přednesena - rozhodnutí maďarského
ústavního soudu.
K celkovému vyznění zprávy. To nebyla
zpráva, kterou jsme požadovali, to nebyla zpráva
o vyšetřování zločinů
spáchaných představiteli politické
opozice před 17. listopadem, to bylo expozé důvodů,
proč nemůže prokuratura to či ono stíhání
dělat. Nemůžeme se s tím spokojit, musíme
požadovat, aby nám pan generální prokurátor
skutečně předložil zprávu o tom,
jakým způsobem stíhá zločiny,
a ne o důvodech, proč je prokuratura stíhat
nemůže či nechce.
Tato zpráva by měla být předložena
písemně, aby ji mohl projednat aspoň garanční
výbor, příp. ústavně právní
výbor. Měl by tam být počet nápadů,
způsob, jakým se s tím prokuratura vypořádala
a specifikace toho, kam nápady směřovaly.
Ústavně právní výbor se v tomto
i v minulém týdnu zabýval peticí pana
Šimka a Zemana, mluvčích Charty. Konstatoval
oprávněnost této petice a určitá
doporučení předsednictvu. Požádal
bych, aby se předsednictvo usnesením ústavně
právního výboru neprodleně zabývalo
a vyvodilo z něho patřičné závěry.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Bendovi. Prosím, aby se slova ujala paní
poslankyně Röschová.
Poslankyně Anna Röschová: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
moje vystoupení bude velmi krátké, protože
poslanec Benda řekl spoustu věcí za mne.
Ráda bych vás seznámila s textem usnesení,
který přijal ústavně právní
výbor k projednávané petici pana Michala
Šimka a doktora Zemánka, mluvčích Charty
77. Bude se to týkat jen té části,
kde se jedná o trestní stíhání
pana Marečka před 17. listopadem 1989, nikoli dalších
částí.
Ústavně právní výbor ČNR
za prvé konstatuje, že trestné stíhání
pana Marečka za rozšiřování petice
Několik vět v roce 1989 bylo nezákonné
a protiústavní. Je přesvědčen,
že prokuratura České republiky vyřizovala
podání pana Marečka ve věci jeho trestného
stíhání za rozšiřování
petice Několik vět se značnými profesními
průtahy a věcně neadekvátně.
Týká se to zejména usnesení vyšetřovatele
krajské prokuratury Brno ze dne 18. 6. 1990, ve kterém
se mimo jiné uvádí, že podle platné
právní úpravy a ustálené judikatury
jednání pana Marečka naplňovalo všechny
zákonné znaky skutkové podstaty trestného
činu, za který byl stíhán. Byl stíhán
za trestný čin pobuřování.
Toto tvrzení nebylo žádným dalším
rozhodnutím, resp. opatřením prokuratury
zrušeno nebo změněno.
Za druhé doporučuje předsednictvu ČNR,
aby požádalo generálního prokurátora
České republiky, aby využil svých pravomocí,
zjednal ve věci nápravu a zajistil, aby podání
pana Marečka ve věci jeho trestního stíhání
za rozšiřování petice Několik
vět adekvátně vyřídil.
Ústavně právní výbor dále
přijal další usnesení, které
bych si dovolila přečíst:
"Ústavně právní výbor
při projednání zmíněné
petice ve věci požadavku pana Marečka atd.:
1. zjistil, že v platném právu chybí
mechanismus kontroly a přezkoumání činnosti
generálního prokurátora České
republiky, jako představitele monokratického orgánu,
nezávislým soudním orgánem.
2. konstatuje, že generální prokurátor
České republiky ještě nesplnil usnesení
z 22. schůze ČNR č. 230 ze dne 11. září
1991 a usnesení výboru ČNR petičního,
pro právní ochranu a bezpečnost č.
108 ze dne 26. června 1991, kde se generálnímu
prokurátorovi doporučuje, aby předložil
zásady zákona o prokuratuře, samozřejmě
prostřednictvím vlády.
3. doporučuje předsednictvu ČNR iniciovat
neprodleně zahájení prací na nové
legislativní úpravě působností,
postavení a vnitřní organizace prokuratury
tak, aby se přiblížila vzorům osvědčeným
v demokratických zemích."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Röschové. Do rozpravy se hlásí
pan poslanec Kříž. Ostatní dámy
a pány vyzývám, pokud chtějí
vystoupit v rozpravě, aby se přihlásili písemně.
Poslanec Karel Kříž: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
chci říci několik slov k tomu, co říkal
pan poslanec Mašek. Dovoluji si promluvit jako pozdější
signatář manifestu Hnutí za občanskou
svobodu, který se nazýval Demokracii pro všechny.
Když jsem ho podepisoval, netušil jsem, jakému
postihu se vystavuji. Ti kolegové, kteří
to věděli, a věděli to i po listopadu
1989, proč nepodali prokuratuře stížnost
pro porušení zákona, proč se ozývají
až teď? Ptám se: není účelem
jejich vystoupení setnout hlavu prokurátorovi teď,
a to za každou cenu?
K tomu, co říkal kolega Benda, ke stanovisku ústavního
soudu Maďarské republiky. Myslím, že pravdou
je pravý opak.
Právě toto stanovisko má tady co dělat.
Jsem rád, že nám ho pan prokurátor nabídl
k nahlédnutí. Myslím, že by se každý
z nás s tímto stanoviskem měl seznámit.
Jde totiž o to, aby tento stát dále fungoval
na právních základech. A na tom bychom měli
mít všichni zájem.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Křížovi. Slovo má pan
poslanec Mašek.
Poslanec Ivan Mašek: Vážená sněmovno,
omlouvám se, že hovořím dnes více
než je mým zvykem. Musím odpovědět
panu poslanci Křížovi.
Důvod je ten, že všechna tato stanoviska se mi
dostala do ruky až včera odpoledne. Předtím
jsem je neznal, proto jsem dnes z tohoto místa podal podnět.
O setnutí hlavy prokurátorovi nejde, jde o jeho
odstoupení z funkce.
Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Maškovi. O slovo se hlásí pan
generální prokurátor Brunner.
Generální prokurátor ČR Ludvík
Brunner: Vážený pane místopředsedo,
vážená paní předsedkyně,
dámy a pánové poslanci, dovolte mi stručně
reagovat na to, co tady říká pan poslanec
Mašek.
Nechci připomínat, že jak petiční
výbor, tak i ústavně právní
výbor v okamžiku, kdy se začaly zabývat
prokuraturou ve vazbě na případ pana Marečka,
přijaly usnesení, že není orgán
ČNR oprávněný zabývat se činností
prokuratury v konkrétní věci. Takováto
usnesení existují, i když potom pochopitelně
byla postupem doby některá tato rozhodnutí
ústavně právním výborem revokována.
Ale nechme to, stalo se.
Pokud jde o pana poslance Maška, nevím, kdo vám
tato stanoviska dal, když jste říkal, že
jste je dostal včera odpoledne. Kdybyste se zeptal mne,
dal jsem vám je já, pane poslanče. To není
žádný problém. Protože v souvislosti
s tzv. stanoviskem, jak jsem dával pokyn, aby tam bylo
zahájeno vyšetřování, ve spisu
tato stanoviska jsou. Jsou tam dokonce i spisy, o kterých
zde říkáte, že mají čísla
jednací, pokud jsem si poznačil - GP ČSR
4 sp. 755/89, pak je tady GP ČSR 4 spr. 678/88. To je součástí
materiálů, které byly předány
vyšetřovateli Generální prokuratury,
aby v této věci zahájil. Budete-li chtít
- protože finální stanovisko, které
potom bylo závazné pro všechny orgány
prokuratury, pro orgány Policie i pro soudní orgány
- a pokud si textově porovnáte tzv. náměty
na činnost protisocialistických sil, zjistíte,
že to je právě podkladový materiál,
který ve finalizaci a v komisi, která připravovala
závazné stanovisko, které bylo tajné,
tam to všechno je. Pokud samozřejmě o to budete
mít zájem. Nemám nic proti tomu, aby příslušný
vyšetřovatel Generální prokuratury vás
seznámil s podkladovými materiály při
zahájení trestního stíhání
ve věci tohoto stanoviska.