Česká národní rada 1990 – 1992

Spis byl předložen vojenské prokuratuře 8. 2. se sdělením, že ve věci je nutno ještě provést konfrontaci mezi obviněným a svědkem inženýrem Milerem, předpokládám, že jste to vy, pane poslanče, což vzhledem ke zdravotnímu stavu obviněného nelze zatím údajně realizovat. Přezkoumáním předloženého spisového materiálu byly zjištěny dílčí nedostatky, které brání skončení vyšetřování, a proto byl vyšetřovací spis vrácen vyšetřovateli s písemným pokynem ze dne 26. 2. 1991 - prosím vás všímejte si časových údajů které úkony je nutno ještě provést, a to do 30. 3. 1991. Dne 2. 4. 1991 byla vyšší vojenské prokuratuře doručena informace vyšetřovatele, že s ohledem na údajnou složitost celé věci nelze ve stanoveném termínu vyšetřování ukončit. Vyšetřovatel požádal o osobní projednání dalšího postupu, k němuž došlo dne 14. 2. 1991, kdy informoval prokurátora jednak o stavu věci a jednak o nových skutečnostech, které byly zjištěny výslechy dalších osob a z nichž se podávalo podezření z další trestné činnosti obviněného. Vzhledem k charakteru této informace byl vydán pokyn zpracovat věc tak, aby byla ukončena nejpozději ve lhůtě do 30. 6. 1991 seznámením obviněného s výsledky vyšetřování a podáním návrhu na podání obžaloby. Dne 29. 5. 1991 prokurátor prověřil stav a průběh vyšetřování a ve věci zjistil nedůvodné průtahy a nečinnost vyšetřovatele, která byla údajně způsobena značnou pracovní vytížeností a potřebou řešit aktuální mimořádné události.

Bylo zjištěno, že pokyn prokurátora z 26. 2. 1991 nebyl z převážné části splněn, v období od 6. 12. 1990 do 3. 7. 1991 byl vyšetřovatel nečinný. Ředitel odboru inspekce byl dozorovým prokurátorem požádán, aby vyšetřování předmětné věci věnoval zvýšenou pozornost. V době od 3. 7. do 4. 9. 1991 vyšetřovatel vyslechl 13 svědků, přičemž dne 21. 8. 1991 vydal prokurátor písemný pokyn předložit ve lhůtě do 10. 9. termínovaný plán došetření se zprávou o stavu vyšetřování a se zdůvodněním, proč věc nebyla dosud meritorně vyřízena. Současně důrazně požádal ředitele inspekce o přijetí dodatečně účinných opatření k urychlenému došetření věci a zabránění neodůvodněným průtahům. Dne 10. 9. 1991 vyšetřovatel telefonicky požádal o prodloužení lhůty pro podání zprávy do 20. 9. 1991. Dne 19. 9. 1991 byla vojenské prokuratuře doručena zpráva vyšetřovatele o stavu věci spolu s plánem úkonů. Abych to zkrátil opakoval bych v podstatě pokyn - tato věc dodneška skončena není. Je to velice obsáhlá zpráva, nechci ji číst.

Zmíním se namátkou ještě o jedné věci, která je taktéž charakteristická. Vyšetřovací spis č. 2/126/90 ve věci StB okresní správy v jednom okresu. Dne 2. 10. 1990 zahájil vyšetřovatel tehdy ještě Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie trestní stíhání ve věci trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele. V podstatě mělo jít o skartaci a likvidaci některých materiálů. Pokynem ze dne 11. 10. si vyžádal dozorový prokurátor spis k prověrce, a to v termínu do 19. 10. 1990. Pokyn byl splněn až dne 29. 10., přičemž spis byl vyšetřovateli vrácen s pokynem k dalšímu postupu dne 20. 11. 1990. Opětovně 17. 1. 1991 požádal prokurátor o předložení spisu. Abych to zkrátil - 2. 10. 1990 bylo zahájeno trestní stíhání, od této doby prokurátor neustále svými pokyny urguje vyřízení této věci. Materiál byl nakonec předán speciální skupině pro vyšetřování činnosti bývalé StB. Protože v té věci se stále nic nedělo, osobně dozorový prokurátor intervenoval dne 4. 3. 1992 na tomto útvaru a dovolte mi, abych vám přečetl jeho úřední záznam:

Dne 4. 3. jsem se dostavil do sídla útvaru pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB v Bartolomějské, abych zde provedl prověrku vyšetřovacího spisu posledně vedeného u Správy federálního policejního sboru pro vyšetřování ve věci podezření z trestné činnosti příslušníků okresní správy StB tam a tam. Zároveň abych zjistil stav prověřování stížností Konfederace politických vězňů v Ústí nad Orlicí na majora Šípka. A když na předchozí písemné pokyny a žádosti o podání zprávy o stavu vyšetřování nebylo zmíněným útvarem reagováno, byl jsem přijat ředitelem útvaru, který pokládal za potřebné mě nejprve spravit o tom, že prokuratura může fungovat dobře, neboť je to plně personálně obsazený a konsolidovaný orgán, což se nedá říci o jemu podřízeném útvaru, který nemůže z důvodu nenaplněnosti fungovat v plném rozsahu. Prohlásil, že věcmi, v nichž je konáno prověřování ve smyslu § 158 trestního řádu, se nebudeme zabývat, neboť byl spraven, že v této oblasti je již úplně jasno, že těmito věcmi se zabývat prokuratura nebude. Není to žádná pravda, zákon říká jasně, že prokuratura se tím zabývat musí a orgány činné v trestním řízení také. To jen na okraj. Na mou žádost o předložení vyšetřovacího spisu ve věci StB tam a tam, to je to číslo VV 2/126/90 mi tento byl předložen ještě jako balík převázaný a označený Správou federálního policejního sboru pro vyšetřování, kterou byl tomuto útvaru v listopadu 1991 předán. Od prověrky tohoto spisu jsem pochopitelně pro její nedůvodnost upustil a podle vyjádření, že spis bude útvarem zaevidován, rozpracován poté, co nastoupí další vyšetřovatelé, jsem se raději nevyjadřoval a svou služební návštěvu jsem urychleně ukončil.

Obdobné poznatky bychom mohli takto dokumentovat v dalších věcech, které byly předány. Přičemž bych byl nerad, abych byl podezříván z nějakého alibistického přesouvání odpovědnosti na tento orgán. To v žádném případě ne. Ale personální situace je skutečně tak kritická a nápad těchto věcí je tak značný, že jsme nuceni - teď mluvím samozřejmě za všechny orgány prokuratury a domnívám se, že mohu mluvit za všechny orgány činné v trestním řízení - se zabývat prioritami. To znamená zvažovat, co v dané situaci vzhledem k platnému trestnímu řádu a trestnímu zákonu, kde - jak víte - jsou lhůty stanovené pro vyšetřování, zejména ve vazebních věcech, v živé kriminalitě, která bezprostředně ohrožuje občany této společnosti, musíme zvažovat, co je důležitější.

Jinak jsem si dovolil - protože se nechci zabývat všemi dozorovými agendami, které by mohly splňovat předmět toho zadání, jaké jim bylo dáno, to znamená činnosti prokuratury na úseku soudních rehabilitací - vám předat materiál (a doufám, že vám byl předán), který byl projednán před čtrnácti dny na operativní poradě generálního prokurátora ČR, kde máte podle mého názoru vyčerpávající zprávu o tom, co prokuratura v této oblasti udělala, zejména v tzv. návrhové části, kdy jedině na základě stížnosti pro porušení zákona podané Nejvyšším soudem může dojít k určité nápravě křivd v minulosti spáchaných na konkrétních osobách. Příští pondělí budu projednávat v operativní poradě vyhodnocení činnosti prokuratury v oblasti mimosoudní rehabilitace, pokud budete mít zájem, nemám námitek, aby i tento materiál vám byl předložen, abyste věděli, kolik napadlo podnětů, na které jednotlivé součásti prokuratury ČR a jak s nimi bylo naloženo, jaké závěry prokuratura učinila.

Na samý závěr mi dovolte říci - jsem si vědom toho, že v této společnosti (nemám teď na mysli to, co se odehrává při té stoupající předvolební horečce) vzrůstá požadavek na vypořádání se s některými negativními jevy minulosti. Není to požadavek, který je jen v této společnosti, objevuje se i v ostatních tzv. posttotalitních státech. Je řešen různými způsoby. V Polské republice, jak víte, v současné době se uvažuje o tom, jestli bude nebo nebude přijata obdoba našeho lustračního zákona. Maďarská republika šla radikální cestou, víte, že 4. listopadu maďarský parlament přijal retroaktivní zákon, který u některých trestných činů, které byly promlčeny, konstatoval, že proběhla lhůta, tak se zase obnovuje, aby bylo možno se vypořádat zejména s těmi nejzávažnějšími věcmi, jako je vlastizrada, trestné činy vražd, popř. jiného fyzického násilí. Jistě také víte, že tento zákon byl přijat těsnou většinou maďarského parlamentu. Připomínám, že náš parlament do současné doby žádnou takovou normu nepřijal. Jistě víte, že maďarský prezident si nechal zpracovat studii významných odborníků a na základě jejich analýzy napadl tento rektroaktivní zákon ústavní žalobou. Ve sdělovacích prostředcích, tuším před 14 dny, proběhla zpráva, že maďarský ústavní soud tento retroaktivní zákon zrušil. Pokud máte zájem, mám od včerejška slovenský překlad tohoto rozhodnutí ústavního soudu, pro právníka stojí za to si to přečíst. Toto usnesení, které bylo vydáno, tak jak to je v maďarském právu, že nálezy ústavního soudu se stávají součástí Sbírky zákonů, je určitým závazným pravidlem pro výklad práva. Ústavní soud při formulování závěrů o protiústavnosti retroaktivity v trestním právu vycházel ze zcela totožných zásad, které obsahuje naše Ústavní listina práv a svobod, to znamená právní stát, závaznost platných zákonů pro všechny občany republiky, a nejenom pro ně, ale i pro jiné orgány i pro stát samotný. V otázce ústavnosti jednotlivých ustanovení zákona zaujímáme toto stanovisko: Zaprvé obnovení trestnosti už promlčených trestných činů je protiústavní. Prodloužení zákonné promlčecí doby doposud nepromlčených trestných činů je protiústavní. Přerušení promlčecí doby vykonané zákonem v případech doposud nepromlčených trestných činů je protiústavní. Zákonné stanovení důvodů pro přerušení nebo stavění promlčecí doby s retroaktivním účinkem je protiústavní. Z hlediska promlčení není možné ústavně činit rozdíl podle toho, či stát neuplatnil nárok na postih z politických nebo jiných důvodů. Tím chci jenom poukázat na ustanovení článku 4 zákona o vedoucí úloze komunistické strany, který také byl v Maďarsku pochopitelně zrušen stejně jako u nás. Pro svou neurčitost je v rozporu s požadavkem právní jistoty, a proto je protiústavní vyhlášení za důvod pro stavění promlčecí doby skutečnost, že "stát neuplatnil nárok na postih z politických důvodů". Za sedmé je protiústavní, když zákon vztahuje svoji účinnost na trestný čin velezrady bez toho, aby vzal do úvahy vícenásobnou změnu objektu, kterému tato skutková podstata poskytuje právní ochranu v různých politických systémech. Omezení práva milosti na neomezené zmírnění trestů uplatněné podle zákona je taktéž protiústavní.

Dovolte mi ocitovat ještě něco z tohoto obsáhlého rozboru.

Podle stanoviska Ústavního soudu může ústavní právní stát reagovat na porušení právních norem jenom způsobem vlastním právnímu státu. Právní pořádek právního státu nemůže nikdo zbavit garancí právního státu. Tyto totiž náleží každému jako základní právo. Na základě hodnotového systému právního státu vyloučením garancí právního státu není možné uplatnit ani spravedlivé požadavky. Spravedlnost a morální opodstatnění může být motivem zaslouženosti trestání, ale právní základ trestnosti musí být ústavní.

Ještě jenom krátkou poznámku. V dané historické souvislosti v rámci právního státu a v zájmu jeho vytvoření je možné zohlednit, ale není možné odložit základní garance právního státu, odvolávajíce se přitom na historické souvislosti a spravedlnost vyžadovanou právním státem. Právní stát není možné vybudovat z protikladu právního státu. Právní jistota, z toho plynoucí morální i formální zásady, je vždy nadřazena dílčí a subjektivní spravedlnosti. Tuto zásadu uplatňoval Ústavní soud i ve své dosavadní činnosti.

Chci se vás zeptat, máte zájem přečíst si tento dokument? Mohu ho nechat rozšířit jako materiál této sněmovny? (Hlasy z pléna: Ano i ne.) Pan poslanec Palkoska? (Poslanec Palkoska: Ano, ale ne jako papír pro všechny, jenom pro ty, kdo mají zájem.)

Závěrem znovu opakuji, byla to tedy průběžná zpráva, pokud bude sněmovna trvat na tom, abych vám předložil možná - nechci to přehánět - tisíce dílčích konkrétních podnětů s uvedením, jak byly orgány prokuratury vyřízeny, je to možné. Bude to znamenat, že, abych to nepřeháněl, že na dva měsíce zastavím činnost prokuratury v České republice, uložím pokyny, aby každý spis - protože ty věci jsou z převážné většiny postoupeny příslušným orgánům Policie - aby provedli takto chronologické členění, to znamená napadl podnět ten a ten, toho a toho, týká se toho a toho a byl vyřízen tak a tak. Pokud chcete, mohu to udělat.

Jinak pokud jde o celkovou činnost prokuratury v návaznosti na usnesení Ústavního soudu Maďarské republiky, říkám, jsou to v podstatě dva krajní postupy, k nimž bylo v posttotalitních státech přistupováno při vypořádání se s minulostí. Víte dobře, že na toto téma - na otázky promlčení případně retroaktivity - probíhají i různé mezinárodní konference, poslední se uskutečnila minulý týden v Salzburgu, i když spíše byla věnována lustračnímu zákonu, ale bude dále pokračovat, i tady se konala jedna konference, tuším pan poslanec Štindl - není přítomen, pod patronací Středoevropské univerzity, kde jsme se také těmito otázkami zabývali.

Co chci říci? Pro prokurátora jakékoliv součásti je závazný platný právní řád. Prokurátor rozeznává, jestli ten zákon je platný nebo neplatný. Těžko můžeme chtít od prokurátora, aby diskutoval anebo se zabýval tím, jestli zákon je dobrý nebo je špatný. Domnívám se, že to je především politická otázka, že to je především záležitost zákonodárných sborů, pokud dojdou k názoru, že jsou to špatné zákony, myslím, že tomu nic nebrání, aby tyto zákony změnily, případně zrušily. Víte dobře, že tato cesta byla po 17. listopadu 1989 nastoupena, víte dobře, že zákonným způsobem se řešila otázka rehabilitací, že zákonným způsobem se řeší otázka mimosoudních rehabilitací, že jsou uvažovány další legislativní úpravy na to, aby křivdy z minulosti ve všech sférách činnosti byly nějakým způsobem restituovány zejména v oblasti hmotného odškodnění, popřípadě odškodnění jiných nároků, které tyto perzekuované osoby utrpěly.

Prokuratura nemá zákonodárnou iniciativu. Je pouze jedním z míst, která se vyjadřují, je to takzvané legislativní vyjadřovací místo. Jediný prostředek, který v současné době pochopitelně máme, a to velice významný, to je po přijetí zákona o Ústavním soudu, pokud prokurátor, generální prokurátor republiky, popřípadě federace dojde k názoru, že některá norma je v rozporu s Ústavou nebo ústavním zákonem, má právo podat ústavní žalobu. Tam se domnívám, že byl vytvořen mechanismus k tomu, abychom případné disproporce při přijímání, popřípadě spíš v té realizační oblasti, v té aplikační oblasti, abychom uplatnili. Tolik k mé zprávě. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu generálnímu prokurátorovi, nyní bych si dovolil navrhnout následující postup. Čeká nás rozprava k tomuto bodu, mám do té rozpravy zatím jednu písemnou přihlášku, ale domnívám se, že to nebude jediná. Mám zprávu od ověřovatele, že jsou připraveni nám sdělit výsledky voleb.

Předal bych nyní slovo panu poslanci Karasovi, s tím, že je 12.30 a poté co vyřešíme tento bod, bychom měli udělat přestávku na oběd.

Poslanec Jiří Karas: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při druhé volbě Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.

K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 151 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 151 platných lístků, odevzdáno bylo 0 neplatných lístků.

Počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Počet nevydaných hlasovacích lístků 49.

Pro navržené kandidáty byly odevzdány hlasy takto:

pro pana Jiřího Frkala 42 hlasů, pro pana Jiřího Krýžeho 82 platných hlasů, pro pana Zdeňka Rozlívku 96 platných hlasů, pro paní Zdeňku Trhoňovou 43 platných hlasů.

Zbývajícími členy Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny byli zvoleni pánové Zdeněk Rozlívka a Jiří Krýže.

Dále vás seznámím s výsledkem tajného hlasování při druhé volbě členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky.

K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 151 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 151 platných lístků, odevzdáno bylo 0 neplatných lístků. Počet neodevzdaných hlasů 0, počet nevydaných hlasovacích lístků 49.

Pro navržené kandidáty byly odevzdány hlasy takto:

pro pana Richarda Brabce bylo odevzdáno 66 platných hlasů, pro pana Josefa Egrta 81 platných hlasů, pro paní Boženu Hánovou 55 platných hlasů, pro paní Ludmilu Jelínkovou bylo odevzdáno 34 platných hlasů, pro pana Pavla Nechanického 18 platných hlasů, pro pana Miroslava Rašku 44 platných hlasů, pro pana Romana Tytla 88 platných hlasů, pro pana Karla Vašíčka 72 platných hlasů. Zbývajícími kandidáty do Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny byli zvoleni pánové Roman Kytl a Josef Egrt.

Dámy a pánové, dovoluji si využít této příležitosti: Jelikož nebyli zvoleni pouze dva kandidáti do Správní rady pojišťovny, navrhuji úpravu volebního řádu, který dovoluje, aby volba kandidátů se opakovala s dalšími kandidáty nejdříve na příští schůzi České národní rady, s tím, že garanční výbor - pro sociální politiku a zdravotnictví - by navrhl úpravu tohoto volebního řádu tak, aby třetí kolo volby mohlo proběhnout ještě dnes. S tím, že navrhuji - pokud samozřejmě sněmovna odsouhlasí, trochu předcházím událostem - že by do třetího kola postoupili pánové Vašíček se 72 hlasy, Brabec se 66 hlasy, paní Hánová s 55 hlasy, pan Raška s 44 platnými hlasy.

Prosím pana dr. Loma, aby se k tomu vyjádřil.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Karasovi a prosím předsedu garančního výboru o vyjádření k úpravě volebního řádu.

Poslanec Petr Lom: Paní předsedkyně, pane místopředsedo, dámy a pánové, byli jsme seznámeni s výsledkem hlasování a volební komise nám oznámila, že všichni tři kandidáti do Dozorčí rady byli zvoleni. Z nich komise určí podle pořadí počtu platných odevzdaných hlasů tři členy a jednoho náhradníka.

U Správní rady je situace neukončena - vzdor našemu očekávání - a zbývá dovolit dva kandidáty do Správní rady. Přimlouvám se za toto řešení, které navrhl ověřovatel České národní rady, a myslím si, že by to bylo i po stránce organizační vhodné, abychom změnili volební řád vložením odstavce, který by byl vložen za odstavec, kde se hovoří o druhém kole, a který by byl v textu identický s tím, že není-li v druhém kole zvolen dostatečný počet kandidátů, opakují se třetím kolem volby. Tím bychom potom mohli přistoupit k volbě dvou zbývajících kandidátů do Správní rady, v níž by se pořadím určilo deset členů a jeden náhradník.

Ponechávám to na úvaze sněmovny, za výbor se vyjádřit nemohu, protože jsme se jako výbor nesešli, ale z konzultací s několika členy tohoto výboru vyplynulo, že jsou rovněž pro toto řešení. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Lomovi. Hlásí se pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, právě jsme slyšeli generálního prokurátora, který hovořil o tom, jak není možno retroaktivně měnit právní předpisy. My jsme si schválili volební řád a tento volební řád je pro nás závazný.

Z obecně demokratických zásad tvrdím, že není možné v průběhu voleb změnit volební řád. Jestliže jsme se jednou předem shodli na nějakých pravidlech, musí pravidla platit až do konce. Tato navrhovaná změna - připadá mi - by byla porušením právních zásad a právního vědomí. Domnívám se, že tak nemůžeme učinit. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Paynovi. Hlásí se pan poslanec Janeček.

Poslanec Josef Janeček: Vážený předsedající, myslím si, že vysvětlení kolegy Payna je v podstatě nešťastné a nic neřeší, protože nikdo z těch, kteří byli zvoleni, nebudou odvoláni, prostě jsou zvoleni. Jde nám vlastně o pokračování voleb. Čili je zbytečné znovu sestavovat nový volební řád, jde pouze o to umožnit tento volební akt, protože smyslem usnesení tohoto volebního řádu bylo zvolit Správní radu. To je pouze pokračování ve filosofii, je zbytečné přijímat nový volební řád.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Byl jsem v mezičase poučen, že retroaktivně nelze postupovat, pokud by šlo o ztrátu nějakého práva, ale pokud jde vlastně o nabytí, není to v rozporu s právními zásadami.

Jsme nyní v situaci, kdy se jako sněmovna musíme vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který přednesl pan poslanec Karas a který byl podpořen stanoviskem několika členů garančního výboru. Pan poslanec Lom se hlásí s faktickou poznámkou.

Poslanec Petr Lom: Pokud bychom, pane místopředsedo, neodhlasovali změnu volebního řádu, myslím, že volba by mohla proběhnout zítra, protože zítra probíhá už další schůze České národní rady. Nebo se mýlím?

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Nemýlíte se. Na tuto schůzi bude navazovat hned další schůze.. Kdy to bude, dá se těžko odhadnout. Může to být již dnes, může to být až v pátek.

Poslanec Petr Lom: V tom případě si myslím, že záležitost je sporná jen po formální stránce.