Předsedkyně ČNR D. Burešová,
místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J.
Kasal, Z. Malík, J. Vlach a 166 poslanců.
Za vládu České republiky: vláda
omluvena, generální prokurátor L. Brunner,
předseda Nejvyššího soudu A. Mokrý.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Vážené dámy a pánové,
zahajuji včera přerušenou schůzi České
národní rady. Včera jsme projednali návrh
předsednictva na zkrácení zákonné
lhůty, návrh předsednictva na odvolaní
člena prezidia Fondu národního majetku na
jeho vlastní žádost, návrh poslance
Vojtěcha Dohnala na odvolání jeho členství
ve vyšetřovací komisi pro otázky lustrací
a volbu členů Rady Všeobecné zdravotní
pojišťovny České republiky. Dále
byla projednána zpráva vlády České
republiky o stavu vězeňství a postpenitenciární
péči v České republice.
Na dnešní druhý jednací den 18. března
nám zbývá vyhlášení výsledků
voleb Rady Všeobecné zdravotní pojišťovny
a druhé kolo voleb, rozprava ke sdělení vyšetřovací
komise České národní rady pro otázky
lustrací z 21. února 1992, zpráva
generálního prokurátora České
republiky o vyřízení dosud podaných
podnětů postihů porušování
zákonů, návrh na zrušení obecně
závazné vyhlášky Záblatí
- okres Jindřichův Hradec a městské
rady v Uherském Hradišti, volba prezidenta Nejvyššího
kontrolního úřadu a zpráva o činnosti
předsednictva.
Dovolte mi, abych vás seznámil nebo stručně
parafrázoval dopis pana premiéra paní předsedkyni
České národní rady, kterým
žádá paní předsedkyni, aby přijala
omluvu pana premiéra, pokud jde o nepřítomnost
členů vlády na 32. schůzi ČNR
z důvodů souběžně probíhajícího
jednání vlády České republiky
a s tím spojené značné pracovní
zaneprázdnění. V souvislosti s blížícím
se závěrem funkčního období
si vláda České republiky klade za cíl
vypracovat a předložit České národní
radě ještě celou řadu návrhů
právních předpisů a dalších
zásadních materiálů, jejichž
projednání považuje za neodkladné a
společensky prospěšné.
To je tedy tato doplňující informace pro
poslance a nyní mi dovolte, abych předal slovo zástupci
ověřovatelů panu poslanci Karasovi, aby nás
seznámil s výsledky prvního kola voleb. Prosím,
pan poslanec Karas.
Poslanec Jiří Karas: Děkuji pane místopředsedo,
takže dámy a pánové, dovolte, abych
vás seznámil s výsledky tajného hlasování
při volbě členů Správní
rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.
K volbě bylo ověřovateli převzato
200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno
125 hlasovacích lístků. Odevzdáno
bylo 123 platných lístků, odevzdány
byly 2 neplatné lístky. Počet nevydaných
hlasovacích lístků 75. Rozhodnutí
o neplatnosti hlasovacích lístků - větší
počet zakroužkovaných kandidátů
než 11.
Pro navržené kandidáty byly odevzdány
hlasy takto: Pro pana Richarda Brabce bylo odevzdáno 50
platných hlasů, pro pana Josefa Egrta bylo odevzdáno
46 platných hlasů, pro pana Richarda Hájka
bylo odevzdáno 80 platných hlasů, pro paní
Boženu Hánovou bylo odevzdáno 47 platných
hlasů, pro pana Rudolfa Havránka bylo odevzdáno
23 platných hlasů, pro pana Mariana Hoška bylo
odevzdáno 82 platných hlasů, pro pana Jiřího
Jílka bylo odevzdáno 11 platných hlasů,
pro paní Ludmilu Jelínkovou bylo odevzdáno
34 platných hlasů, pro pana Zdeňka Kopeckého
bylo odevzdano 12 platných hlasů, pro pana Miroslava
Koubleho bylo odevzdáno 66 platných hlasů,
pro pana Jiřího Kučeru bylo odevzdáno
21 platných hlasů, pro pana Karla Lipowského
bylo odevzdáno 21 platných hlasů, pro pana
Pavla Nechanického bylo odevzdáno 28 platných
hlasů, pro pana Ericha Nováka bylo odevzdáno
13 platných hlasů, pro pana Milana Novotného
bylo odevzdáno 15 platných hlasů, pro pana
Miroslava Rašku bylo odevzdáno 48 platných
hlasů, pro pana Richarda Schwarce bylo odevzdano 81 platných
hlasů, pro pana Jindřicha Šebora bylo odevzdáno
100 platných hlasů, pro pana Milana Švendu
bylo odevzdáno 6 platných hlasů, pro pana
Romana Tytla bylo odevzdáno 57 platných hlasů,
pro pana Karla Vašíčka bylo odevzdáno
55 platných hlasů, pro paní Marii Vaňkovou
bylo odevzdáno 74 platných hlasů, pro pana
Eduarda Wiesnera bylo odevzdáno 10 platných hlasů
a pro pana Milana Zaorala bylo odevzdáno 85 platných
hlasů.
Členy Správní rady Všeobecné
zdravotní pojišťovny byli zvoleni: pan Jindřich
Šebor, pan Milan Zaoral, pan Marian Hošek, pan Richard
Schwarc, pan Hájek, paní Marie Vaňková,
pan Miroslav Kouble.
Do dalšího kola volby členů Správní
rady Všeobecné zdravotní pojišťovny
České republiky postupují tito kandidáti:
Richard Brabec, Josef Egrt, paní Hánová,
paní Jelínková, pánové Pavel
Nechanický, Miroslav Raška, Roman Tytl a Karel Vašíček.
Nyní vás seznámím, dámy a pánové,
s výsledky tajného hlasování
při volbě členů Dozorčí
rady pojišťovny. K volbě bylo ověřovateli
převzato 200 hlasovacích lístků. Z
toho bylo vydáno 125 hlasovacích lístků,
odevzdáno bylo 122 platných lístků,
odevzdány byly 3 neplatné lístky. Počet
neodevzdaných hlasovacích lístků 0,
počet nevydaných lístků 75. Rozhodnutí
o neplatnosti hlasovacích lístků - více
než 4 zakroužkovaní kandidáti nebo nesprávně
označení kandidáti na hlasovacím lístku.
Pro navržené kandidáty byly odevzdány
hlasy takto: pro paní Zuzanu Dastychovou 13 platných
hlasů, pro pana Jana Faktora 18 platných hlasů,
pro pana Jana Fischera 9 platných hlasů, pro pana
Jiřího Frkala 61 platných hlasů, pro
pana Josefa Houfka 10 platných hlasů, pro pana Romana
Karlíka 77 platných hlasů, pro pana Pavla
Kolínka 21 platných hlasů, pro pana Jiřího
Krýže 60 platných hlasů, pro paní
Irenu Librovou 72 platných hlasů, pro paní
Evu Novákovou 8 platných hlasů, pro pana
Zdeňka Rozlívku 36 platných hlasů,
pro paní Zdeňku Trhoňovou 33 platných
hlasů.
Členy Dozorčí rady Všeobecné
zdravotní pojišťovny byli zvoleni pan Roman Karlík
a paní Irena Líbrová. Jménem skupiny
ověřovatelů jim blahopřeji. Do dalšího
kola postupují pánové Jiří
Frkal, Jiří Krýže, Zdeněk Rozlívka
a paní Zdeňka Trhoňová. Děkuji
za pozornost. Místopředseda ČNR Jiří
Vlach: Děkuji panu poslanci Karasovi za tuto informaci.
Než přistoupíme k provedení druhého
kola volby, můžeme začít projednávat
další bod programu, což je
Minule jsme schválili návrh pana poslance Tollnera
a potřebné usnesení. Nyní otevírám
rozpravu ke sdělení vyšetřovací
komise. Předpokládám, že vyšetřovací
komise na jejím základě připraví
návrh usnesení.
Jako první jsem obdržel písemnou přihlášku
pana poslance Kolmistra, předávám mu slovo.
Dále se připraví paní poslankyně
Kantůrková.
Poslanec Vladimír Kolmistr: Vážená
paní předsedkyně, pane předsedající,
vážená sněmovno, když podávala
komise zprávu o případu poslance Moldána,
cítil jsem uspokojení. Uspokojovala mne snaha komise
dobrat se skutečné pravdy, nezůstat jen u
byrokratického zjišťování a konstatování,
že formálně vyhovuje určeným
zadaným kritériím, snaha přijít
na podstatu věci. To, co se však stalo 21. února,
staví vše na hlavu. V případě
poslankyně Němcové nejen že jsem postrádal
onu snahu o postižení pravé podstaty, postrádal
jsem snahu o objektivitu, ale bylo postupováno velice účelově
a s porušením etiky. Navíc způsob, že
to bylo zveřejněno uspěchaným sdělením
rozcházejícímu se zbytku sněmovny,
je nedůstojné v tak závažné věci.
Tajemník komise, na základě vyjádření
místopředsedy ČNR pana Malíka o ukončení
schůze a že tajemník komise chce učinit
jen kratičké sdělení a bod jednání
bude předložen až příští
schůzi, nebyl oprávněn takové sdělení
učinit. Učinil je pro 75 přítomných
poslanců, kteří již byli na odchodu
ze sněmovny a někteří již stáli
mimo svá místa. Bylo to zveřejněno
v nepřítomnosti paní poslankyně Němcové,
která v té době ležela těžce
nemocná v Motolské nemocnici. I to jsem tajemníkovi
komise před tím sdělil a žádal
jsem o zvážení této okolnosti.
Avšak k podstatě věci. Komise zveřejnila,
že paní Němcová byla evidována
v letech 1954 - 1958 jako spolupracovník v registru VKR.
K tomu je dále uvedeno, že materiály týkající
se této záležitosti byly skartovány.
Dále se uvádí, že v této věci
byli vyslechnuti svědci, ale již se neříká,
zda svědci vědomou či jakoukoli spolupráci
potvrdili. Jakou to má vypovídací hodnotu?
Bez přesného vyjádření to vypadá,
jako by svědci věc potvrdili, ale to není
pravda. Dále komise považovala za potřebné
uvést v souvislosti s tím, že paní Němcová
pracovala v té době na velitelství letectva,
ale již se neříká jako řadová
překladatelka a že byla v redakci Vítězných
křídel. O jiných činnostech paní
Němcové z hlediska opodstatnění zastávat
funkci poslance a z hlediska věcí, které
s tím bezprostředně souvisí,
komise cudně pomlčela a budu to muset za ni učinit
já.
Chtěl bych uvést takovýto fakt. Směrnice
pro vedení evidence VKR, které jsou známy,
podle kterých lze spolehlivě posoudit zápisy
v evidenci VKR, jsou vydány v roce 1972. Zápis paní
Němcové nese datum 1954. Jen na okraj uvádím
zveřejnění dnes rozkazů tehdejšího
ministra Štrougala o uměle vytvářených
legendách agentů - spolupracovníků.
Dále si myslím, že komise měla brát
ohled na zdravotní stav paní poslankyně Němcové,
měla vyčkat, až se uzdraví, a dát
jí možnost se obhájit. Jestliže se komise
obávala, že nesplní svůj úkol
v daném termínu, měla o tom informovat plénum
ČNR na neveřejném jednání a
vyslechnout názor pléna, jak v této věci
postupovat dále.
Poslankyně Němcová je ve vážném
zdravotním stavu. Potvrdit to mohou poslanci Vondráček
a Vacek, kteří se mnou den před tím
byli za paní poslankyní Němcovou v nemocnici.
Aniž bych chtěl situaci dramatizovat, nebojím
se říci, že způsob, jakým komise
v jejím případě postupovala, má
na tom svůj podíl.
Mám zde osobní prohlášení paní
poslankyně Němcové, kde popisuje, jak jí
byla celá věc sdělena. Zdá se, že
takový postup se vymyká jakékoli metodě
parlamentní práce.
Za druhé bych chtěl říci, že
měla komise zvážit, když uváděla,
že paní poslankyně zastávala takové
a takové funkce, a měla uvést skutečnost
závažnější a podstatnější,
že paní poslankyně Němcová byla
od roku 1977 vedena v evidenci státní bezpečnosti
jako nepřátelská osoba, aktivně se
podílela na činnosti Charty 77, nejen že ji
podepsala, že byla spoluzakladatelem Hnutí za občanskou
svobodu, že patří k zakladatelům předlistopadových
Lidových novin.
A neodpustím si poznámku (a nevztahuji to na tuto
sněmovnu), že mnozí z těch, kteří
dnes sdělení o paní poslankyni rádi
rozšiřují, se možná v době,
kdy vycházely předlistopadové Lidové
noviny, báli na ně pohledět.
Neuvedlo se ani to, že v bytě paní Němcové
se konaly schůzky lidí, kteří tvořili
redakční kolektiv Lidových novin.
Jestliže tedy, vážení páni a paní
poslankyně, zveřejním o jednom poslanci,
že měl styk s StB, a pak zveřejním,
že nepodával závažné informace,
což myslím, že je správné, aby
společnost věděla, jaký je to člověk,
pak to musím dělat u druhých také.
Proto se domnívám, že by zveřejnění
komise mělo být doplněno stanoviskem ČNR,
a navrhuji toto usnesení:
"Vyšetřovací komise ČNR pro otázky
lustrací sdělila České národní
radě, že paní poslankyně Němcová
byla registrována v letech 1954 až 1958 jako spolupracovník
VKR. O povaze této spolupráce nejsou dostupné
žádné doklady. V registru svazků StB
je paní Němcová evidována (a prosil
bych, aby komise doplnila čísla, která zná)
jako nepřátelská osoba od roku 1977 do roku
1989."
Tolik tedy k případu paní poslankyně
Němcové, která je nemocná a požádala
mne, abych sněmovnu o jejím případu
takto informoval.
V souvislosti s otázkou práce vyšetřovací
komise však musím uvést ještě jednu
skutečnost a podat návrh. Ve sněmovně
a dokonce i mimo ni se o výsledcích práce
komise nesou různé fámy. Fámy, to
je vždy zlá věc. Je zajímavé,
že někteří poslanci - nečlenové
komise - mají přesné, zdůrazňuji
"přesné" informace, jaký kdo má
zápis, jak byl zápis posouzen apod. Já jsem
byl svědkem (a mohou to někteří poslanci
potvrdit), že na jednání výboru najednou
slyším, jak se poslanci baví, že ještě
je, ale o tom se nehovoří, záznam takový
a takový, a druzí už to vyvracejí, že
vědí přesně, jak to je. Mně
se zdá, že toto je velice nebezpečné.
V předvolební horečce, která tu je
a která je zde velice cítit, by to mohlo vytvořit
velice nepříznivé ovzduší ve
sněmovně.
Vůbec práce komise je obestřena jako jakási
veleutajovaná záležitost. Jsme rozděleni
na poslance, kteří tak znají vše, a
ostatní, kteří jsou odsouzeni jen a jen věřit,
již slyším dotazy, kdo ti co řekl, kdo
to vynesl, kdo porušil zásadu mlčenlivosti.
Aby se to odstranilo, navrhoval bych takové řešení:
Ať na uzavřeném zasedání ČNR
podá komise zprávu o své činnosti.
Ať sdělí všechny poznatky, které
získala, a jak s nimi naložila. Ať je mezi námi
jasno. Jedině tak se domnívám, že plénum
bude moci ohodnotit činnost komise a dát jí
plné absolutorium, nebo poopravit výsledky její
práce. Budeme mít čistý stůl,
bude jasno, zbavíme se pomluv a fám a ušetříme
si různé nepříjemnosti.
Můžeme být různého přesvědčení,
mít různé, i protichůdné názory,
svádět urputné politické boje, ale
přesto vůči sobě bychom měli
být fér a mít jeden k druhému úctu
člověka k člověku.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Kolmistrovi. Předávám
slovo paní poslankyni Kantůrkové. Je to zatím
poslední přihláška do rozpravy.
Poslankyně Eva Kantůrková: Paní
předsedkyně, pane předsedající,
dámy a pánové, já především
chci ujistit sněmovnu, že nemám v úmyslu
nějak zpochybňovat ono vyhlášení
lustrační komise, protože jsem neměla
možnost ani vidět, jakým způsobem ona
pracuje, jak se její práce odvíjí,
od jakých dokladů ona odvodila své závěry.
Moje pozice v tomto je trochu jiná.
Když se paní Němcové stalo to neštěstí
a bylo jí oznámeno, že je registrována
jako vojenský vyzvědač v nějakém
registru svazků, který se nezachoval, požádala
mne, protože se známe několik let, abych pomohla
ne očistit její jméno, ale přispět
ke spravedlivému pohledu na její život a na
její osobu.
Přemýšlela jsem o tom, jak to udělat,
a zdálo se mi velice málo jenom vydávat nějaké
osobní svědectví z toho, co o paní
Němcové vím nebo nevím. Myslím,
že to není ta správná argumentace v
tomto případě. Udělala jsem to, co
udělala komise, totiž opatřila jsem si doklad.
Bylo to cestou, která se vám třeba bude zdát
problematická. Požádala jsem svého přítele
ve vysoké funkci na ministerstvu vnitra, aby mi pomohl
dopídit se záznamu o paní Němcové
v registru svazků. Já jsem ten doklad dostala a
dovolte, abych vám ho přečetla. (Z pléna
se ozývá, aby mluvila paní poslankyně
nahlas.)
"Dle záznamu v centrální evidenci byl
na osobu Helena Němcová, narozená 17. ledna
1922 veden svazek u správy StB Praha pod registračním
číslem 27290. Dalším šetřením
bylo zjištěno, že se jednalo o svazek kategorie
NO - nepřátelská osoba, který byl
registrován 22. 4. 1977 a dne 5. 12. 1989 byl skartován."
Podepsán kpt. Jan Frolík, ředitel sekce archívní
a administrativní služby první divize FMV.
Je to s razítkem. Tento pan Frolík nebyl tím
člověkem, kterého jsem o to požádala.
Já prosím, aby komise vzala v úvahu i tento
doklad při posuzování tohoto případu,
aby to udělala i sněmovna, a doufám, že
ucelený obraz o životě jednoho člověka
tyto dva doklady dostatečně poskytují.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Kantůrkové.
Předávám slovo panu poslanci Chromému.
Poslanec Heřman Chromý: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, v souvislosti s tím, co tady říkal
pan poslanec Kolmistr, když hovořil o plném
absolutoriu, je třeba, aby vyšetřovací
komise měla zcela se s některými názory
v souvislosti s prací komise neztotožňuji,
protože považuji za nutné požádat
ústavně právní výbor, aby se
vyjádřil k případnému nesouladu
mezi usnesením České národní
rady č. 211 k obsahu práce vyšetřovací
komise České národní rady a federální
normou č. 451, tzv. lustračním zákonem.
Lze sice říci, že usnesení České
národní rady se nyní vztahuje prakticky jen
na poslance České národní rady, zatímco
lustrační zákon stanoví některé
další předpoklady pro výkon některých
funkcí ve státních orgánech a organizacích
ČSFR a České a Slovenské republiky.
Nemohu se však ubránit přesvědčení,
že na jedné straně poslanec České
národní rady, který podle článku.
2 odst. 3 bodu c) zmíněného usnesení
České národní rady, který je
evidován jako kandidát tajné spolupráce,
podával informace, které vyšetřovací
komise podle tohoto usnesení nepovažuje za významné.
Je tedy shledán, respektive výsledek lustrací
je pak hodnocen jako negativní, ačkoliv zase z pohledu
federální normy je výsledek lustrací
u občana evidovaného ve stejné kategorii
shledán jako pozitivní. To znamená, že
tady jsou v podstatě dvě normy, dvě hlediska,
dva metry. Na druhé straně samozřejmě
musím konstatovat, v rámci objektivity, že
poslanec České národní rady, evidovaný
jako pozitivní KTS, nemá vlastně podle tohoto
stávajícího usnesení tytéž
možnosti jako občan evidovaný pozitivně
podle tohoto lustračního zákona, totiž
podle jednotlivých ustanovení tohoto lustračního
zákona se proti nálezu vyšetřovací
komise odvolat. Respektive tuto možnost má, pokud
se zase jako občan obrátí na federální
ministerstvo vnitra, požádá o osvědčení,
odvolá se proti nálezu, případně
uplatní poslední instanci - soud. Protože se
domnívám, že výsledek lustrací
u poslanců České národní rady
evidovaných jako kandidáti tajné spolupráce,
u kterých vyšetřovací komise dospěla
k tomu, že nepodávali významné informace,
domnívám se, že tento výsledek je snadno
zpochybnitelný a tito poslanci víceméně
budou muset svoji občanskou věrohodnost stejně
nakonec prokázat podle tohoto federálního
zákona.
Prosím tedy, aby vyšetřovací komise
uvedla usnesení České národní
rady č. 211, konkrétně článek
2 odst. 3 bod c) do souladu s touto federální normou.
Proto znovu žádám, aby se ústavně
právní výbor k tomuto problému vyjádřil.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Chromému, předávám
slovo panu poslanci Hofhanzlovi.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a pánové, na minulé schůzi
České národní rady v pátek
21. února přečetl poslanec Tollner jméno
dalšího člena našeho ctihodného
shromáždění, který byl registrován
jako agent Státní bezpečnosti a v předepsaném
termínu neodstoupil. Paní poslankyně Helena
Němcová byla registrována jako agent už
více než před 30 lety. Oznámení
jejího jména téměř zablokovali
poslanci KSČM a spřátelených hnutí.
Protestující poslanci argumentovali tím,
že sněmovna odhlasovala ukončení zasedání
na 15. hodinu. Bylo 15 hodin a tři minuty. Podivuhodná
to snaha na minutu přesně dodržet jednací
dobu u poslanců známých svou příslovečnou
pracovitostí.
Vážené dámy a pánové,
jsme schizofrenní společnost postižená
svou minulostí. Opakuji zde již pokolikáté,
že své minulosti a vyrovnání se s ní
se nevyhneme. Dokud v této zemi nebudou definovány
příčiny opakovaných selhání
intelektuální a politické špičky,
dokud neučiníme pokus o vykročení
k nápravě, dotud se bude naše země zmítat
v rozvratu a nihilismu, na cestě do Evropy bez povolání
k zodpovědnosti tvůrců a udržovatelů
totalitního systému a bez důkladné
dekomunizace naší společnosti. Je smutnou skutečností,
že v naší zemi je již po dvě tři
generace zvykem, že vinu za špatné činy
a zločiny nesou a postihují se jí vedlejší,
malé nuly. Postihují se lidé, kteří
často kvůli své slabosti nedovedli a nemohli
říci ne. Ti, kteří systém tvořili
a profitovali z něj, ti kteří agenty vedli,
jsou nepostižitelní. Jsou členy našich
vlád, zasedají v parlamentech. Legálně
i nezákonně si privatizují státní
majetek. Mají všechny výhody svého postavení
a výchozí pozice. Stanou se opět privilegovanou
vrstvou a dále nás povedou k zářným
zítřkům.