Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR D. Burešová, místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J. Kasal, Z. Malík, J. Vlach a 166 poslanců.

Za vládu České republiky: vláda omluvena, generální prokurátor L. Brunner, předseda Nejvyššího soudu A. Mokrý.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážené dámy a pánové, zahajuji včera přerušenou schůzi České národní rady. Včera jsme projednali návrh předsednictva na zkrácení zákonné lhůty, návrh předsednictva na odvolaní člena prezidia Fondu národního majetku na jeho vlastní žádost, návrh poslance Vojtěcha Dohnala na odvolání jeho členství ve vyšetřovací komisi pro otázky lustrací a volbu členů Rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. Dále byla projednána zpráva vlády České republiky o stavu vězeňství a postpenitenciární péči v České republice.

Na dnešní druhý jednací den 18. března nám zbývá vyhlášení výsledků voleb Rady Všeobecné zdravotní pojišťovny a druhé kolo voleb, rozprava ke sdělení vyšetřovací komise České národní rady pro otázky lustrací z 21. února 1992, zpráva generálního prokurátora České republiky o vyřízení dosud podaných podnětů postihů porušování zákonů, návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky Záblatí - okres Jindřichův Hradec a městské rady v Uherském Hradišti, volba prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a zpráva o činnosti předsednictva.

Dovolte mi, abych vás seznámil nebo stručně parafrázoval dopis pana premiéra paní předsedkyni České národní rady, kterým žádá paní předsedkyni, aby přijala omluvu pana premiéra, pokud jde o nepřítomnost členů vlády na 32. schůzi ČNR z důvodů souběžně probíhajícího jednání vlády České republiky a s tím spojené značné pracovní zaneprázdnění. V souvislosti s blížícím se závěrem funkčního období si vláda České republiky klade za cíl vypracovat a předložit České národní radě ještě celou řadu návrhů právních předpisů a dalších zásadních materiálů, jejichž projednání považuje za neodkladné a společensky prospěšné.

To je tedy tato doplňující informace pro poslance a nyní mi dovolte, abych předal slovo zástupci ověřovatelů panu poslanci Karasovi, aby nás seznámil s výsledky prvního kola voleb. Prosím, pan poslanec Karas.

Poslanec Jiří Karas: Děkuji pane místopředsedo, takže dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s výsledky tajného hlasování při volbě členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno 125 hlasovacích lístků. Odevzdáno bylo 123 platných lístků, odevzdány byly 2 neplatné lístky. Počet nevydaných hlasovacích lístků 75. Rozhodnutí o neplatnosti hlasovacích lístků - větší počet zakroužkovaných kandidátů než 11.

Pro navržené kandidáty byly odevzdány hlasy takto: Pro pana Richarda Brabce bylo odevzdáno 50 platných hlasů, pro pana Josefa Egrta bylo odevzdáno 46 platných hlasů, pro pana Richarda Hájka bylo odevzdáno 80 platných hlasů, pro paní Boženu Hánovou bylo odevzdáno 47 platných hlasů, pro pana Rudolfa Havránka bylo odevzdáno 23 platných hlasů, pro pana Mariana Hoška bylo odevzdáno 82 platných hlasů, pro pana Jiřího Jílka bylo odevzdáno 11 platných hlasů, pro paní Ludmilu Jelínkovou bylo odevzdáno 34 platných hlasů, pro pana Zdeňka Kopeckého bylo odevzdano 12 platných hlasů, pro pana Miroslava Koubleho bylo odevzdáno 66 platných hlasů, pro pana Jiřího Kučeru bylo odevzdáno 21 platných hlasů, pro pana Karla Lipowského bylo odevzdáno 21 platných hlasů, pro pana Pavla Nechanického bylo odevzdáno 28 platných hlasů, pro pana Ericha Nováka bylo odevzdáno 13 platných hlasů, pro pana Milana Novotného bylo odevzdáno 15 platných hlasů, pro pana Miroslava Rašku bylo odevzdáno 48 platných hlasů, pro pana Richarda Schwarce bylo odevzdano 81 platných hlasů, pro pana Jindřicha Šebora bylo odevzdáno 100 platných hlasů, pro pana Milana Švendu bylo odevzdáno 6 platných hlasů, pro pana Romana Tytla bylo odevzdáno 57 platných hlasů, pro pana Karla Vašíčka bylo odevzdáno 55 platných hlasů, pro paní Marii Vaňkovou bylo odevzdáno 74 platných hlasů, pro pana Eduarda Wiesnera bylo odevzdáno 10 platných hlasů a pro pana Milana Zaorala bylo odevzdáno 85 platných hlasů.

Členy Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny byli zvoleni: pan Jindřich Šebor, pan Milan Zaoral, pan Marian Hošek, pan Richard Schwarc, pan Hájek, paní Marie Vaňková, pan Miroslav Kouble.

Do dalšího kola volby členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky postupují tito kandidáti: Richard Brabec, Josef Egrt, paní Hánová, paní Jelínková, pánové Pavel Nechanický, Miroslav Raška, Roman Tytl a Karel Vašíček.

Nyní vás seznámím, dámy a pánové, s výsledky tajného hlasování při volbě členů Dozorčí rady pojišťovny. K volbě bylo ověřovateli převzato 200 hlasovacích lístků. Z toho bylo vydáno 125 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 122 platných lístků, odevzdány byly 3 neplatné lístky. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0, počet nevydaných lístků 75. Rozhodnutí o neplatnosti hlasovacích lístků - více než 4 zakroužkovaní kandidáti nebo nesprávně označení kandidáti na hlasovacím lístku.

Pro navržené kandidáty byly odevzdány hlasy takto: pro paní Zuzanu Dastychovou 13 platných hlasů, pro pana Jana Faktora 18 platných hlasů, pro pana Jana Fischera 9 platných hlasů, pro pana Jiřího Frkala 61 platných hlasů, pro pana Josefa Houfka 10 platných hlasů, pro pana Romana Karlíka 77 platných hlasů, pro pana Pavla Kolínka 21 platných hlasů, pro pana Jiřího Krýže 60 platných hlasů, pro paní Irenu Librovou 72 platných hlasů, pro paní Evu Novákovou 8 platných hlasů, pro pana Zdeňka Rozlívku 36 platných hlasů, pro paní Zdeňku Trhoňovou 33 platných hlasů.

Členy Dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny byli zvoleni pan Roman Karlík a paní Irena Líbrová. Jménem skupiny ověřovatelů jim blahopřeji. Do dalšího kola postupují pánové Jiří Frkal, Jiří Krýže, Zdeněk Rozlívka a paní Zdeňka Trhoňová. Děkuji za pozornost. Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Karasovi za tuto informaci.

Než přistoupíme k provedení druhého kola volby, můžeme začít projednávat další bod programu, což je

Minule jsme schválili návrh pana poslance Tollnera a potřebné usnesení. Nyní otevírám rozpravu ke sdělení vyšetřovací komise. Předpokládám, že vyšetřovací komise na jejím základě připraví návrh usnesení.

Jako první jsem obdržel písemnou přihlášku pana poslance Kolmistra, předávám mu slovo. Dále se připraví paní poslankyně Kantůrková.

Poslanec Vladimír Kolmistr: Vážená paní předsedkyně, pane předsedající, vážená sněmovno, když podávala komise zprávu o případu poslance Moldána, cítil jsem uspokojení. Uspokojovala mne snaha komise dobrat se skutečné pravdy, nezůstat jen u byrokratického zjišťování a konstatování, že formálně vyhovuje určeným zadaným kritériím, snaha přijít na podstatu věci. To, co se však stalo 21. února, staví vše na hlavu. V případě poslankyně Němcové nejen že jsem postrádal onu snahu o postižení pravé podstaty, postrádal jsem snahu o objektivitu, ale bylo postupováno velice účelově a s porušením etiky. Navíc způsob, že to bylo zveřejněno uspěchaným sdělením rozcházejícímu se zbytku sněmovny, je nedůstojné v tak závažné věci.

Tajemník komise, na základě vyjádření místopředsedy ČNR pana Malíka o ukončení schůze a že tajemník komise chce učinit jen kratičké sdělení a bod jednání bude předložen až příští schůzi, nebyl oprávněn takové sdělení učinit. Učinil je pro 75 přítomných poslanců, kteří již byli na odchodu ze sněmovny a někteří již stáli mimo svá místa. Bylo to zveřejněno v nepřítomnosti paní poslankyně Němcové, která v té době ležela těžce nemocná v Motolské nemocnici. I to jsem tajemníkovi komise před tím sdělil a žádal jsem o zvážení této okolnosti.

Avšak k podstatě věci. Komise zveřejnila, že paní Němcová byla evidována v letech 1954 - 1958 jako spolupracovník v registru VKR. K tomu je dále uvedeno, že materiály týkající se této záležitosti byly skartovány. Dále se uvádí, že v této věci byli vyslechnuti svědci, ale již se neříká, zda svědci vědomou či jakoukoli spolupráci potvrdili. Jakou to má vypovídací hodnotu?

Bez přesného vyjádření to vypadá, jako by svědci věc potvrdili, ale to není pravda. Dále komise považovala za potřebné uvést v souvislosti s tím, že paní Němcová pracovala v té době na velitelství letectva, ale již se neříká jako řadová překladatelka a že byla v redakci Vítězných křídel. O jiných činnostech paní Němcové z hlediska opodstatnění zastávat funkci poslance a z hlediska věcí, které s tím bezprostředně souvisí, komise cudně pomlčela a budu to muset za ni učinit já.

Chtěl bych uvést takovýto fakt. Směrnice pro vedení evidence VKR, které jsou známy, podle kterých lze spolehlivě posoudit zápisy v evidenci VKR, jsou vydány v roce 1972. Zápis paní Němcové nese datum 1954. Jen na okraj uvádím zveřejnění dnes rozkazů tehdejšího ministra Štrougala o uměle vytvářených legendách agentů - spolupracovníků. Dále si myslím, že komise měla brát ohled na zdravotní stav paní poslankyně Němcové, měla vyčkat, až se uzdraví, a dát jí možnost se obhájit. Jestliže se komise obávala, že nesplní svůj úkol v daném termínu, měla o tom informovat plénum ČNR na neveřejném jednání a vyslechnout názor pléna, jak v této věci postupovat dále.

Poslankyně Němcová je ve vážném zdravotním stavu. Potvrdit to mohou poslanci Vondráček a Vacek, kteří se mnou den před tím byli za paní poslankyní Němcovou v nemocnici. Aniž bych chtěl situaci dramatizovat, nebojím se říci, že způsob, jakým komise v jejím případě postupovala, má na tom svůj podíl.

Mám zde osobní prohlášení paní poslankyně Němcové, kde popisuje, jak jí byla celá věc sdělena. Zdá se, že takový postup se vymyká jakékoli metodě parlamentní práce.

Za druhé bych chtěl říci, že měla komise zvážit, když uváděla, že paní poslankyně zastávala takové a takové funkce, a měla uvést skutečnost závažnější a podstatnější, že paní poslankyně Němcová byla od roku 1977 vedena v evidenci státní bezpečnosti jako nepřátelská osoba, aktivně se podílela na činnosti Charty 77, nejen že ji podepsala, že byla spoluzakladatelem Hnutí za občanskou svobodu, že patří k zakladatelům předlistopadových Lidových novin.

A neodpustím si poznámku (a nevztahuji to na tuto sněmovnu), že mnozí z těch, kteří dnes sdělení o paní poslankyni rádi rozšiřují, se možná v době, kdy vycházely předlistopadové Lidové noviny, báli na ně pohledět.

Neuvedlo se ani to, že v bytě paní Němcové se konaly schůzky lidí, kteří tvořili redakční kolektiv Lidových novin.

Jestliže tedy, vážení páni a paní poslankyně, zveřejním o jednom poslanci, že měl styk s StB, a pak zveřejním, že nepodával závažné informace, což myslím, že je správné, aby společnost věděla, jaký je to člověk, pak to musím dělat u druhých také. Proto se domnívám, že by zveřejnění komise mělo být doplněno stanoviskem ČNR, a navrhuji toto usnesení:

"Vyšetřovací komise ČNR pro otázky lustrací sdělila České národní radě, že paní poslankyně Němcová byla registrována v letech 1954 až 1958 jako spolupracovník VKR. O povaze této spolupráce nejsou dostupné žádné doklady. V registru svazků StB je paní Němcová evidována (a prosil bych, aby komise doplnila čísla, která zná) jako nepřátelská osoba od roku 1977 do roku 1989."

Tolik tedy k případu paní poslankyně Němcové, která je nemocná a požádala mne, abych sněmovnu o jejím případu takto informoval.

V souvislosti s otázkou práce vyšetřovací komise však musím uvést ještě jednu skutečnost a podat návrh. Ve sněmovně a dokonce i mimo ni se o výsledcích práce komise nesou různé fámy. Fámy, to je vždy zlá věc. Je zajímavé, že někteří poslanci - nečlenové komise - mají přesné, zdůrazňuji "přesné" informace, jaký kdo má zápis, jak byl zápis posouzen apod. Já jsem byl svědkem (a mohou to někteří poslanci potvrdit), že na jednání výboru najednou slyším, jak se poslanci baví, že ještě je, ale o tom se nehovoří, záznam takový a takový, a druzí už to vyvracejí, že vědí přesně, jak to je. Mně se zdá, že toto je velice nebezpečné. V předvolební horečce, která tu je a která je zde velice cítit, by to mohlo vytvořit velice nepříznivé ovzduší ve sněmovně.

Vůbec práce komise je obestřena jako jakási veleutajovaná záležitost. Jsme rozděleni na poslance, kteří tak znají vše, a ostatní, kteří jsou odsouzeni jen a jen věřit, již slyším dotazy, kdo ti co řekl, kdo to vynesl, kdo porušil zásadu mlčenlivosti. Aby se to odstranilo, navrhoval bych takové řešení: Ať na uzavřeném zasedání ČNR podá komise zprávu o své činnosti. Ať sdělí všechny poznatky, které získala, a jak s nimi naložila. Ať je mezi námi jasno. Jedině tak se domnívám, že plénum bude moci ohodnotit činnost komise a dát jí plné absolutorium, nebo poopravit výsledky její práce. Budeme mít čistý stůl, bude jasno, zbavíme se pomluv a fám a ušetříme si různé nepříjemnosti.

Můžeme být různého přesvědčení, mít různé, i protichůdné názory, svádět urputné politické boje, ale přesto vůči sobě bychom měli být fér a mít jeden k druhému úctu člověka k člověku.

Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kolmistrovi. Předávám slovo paní poslankyni Kantůrkové. Je to zatím poslední přihláška do rozpravy.

Poslankyně Eva Kantůrková: Paní předsedkyně, pane předsedající, dámy a pánové, já především chci ujistit sněmovnu, že nemám v úmyslu nějak zpochybňovat ono vyhlášení lustrační komise, protože jsem neměla možnost ani vidět, jakým způsobem ona pracuje, jak se její práce odvíjí, od jakých dokladů ona odvodila své závěry. Moje pozice v tomto je trochu jiná.

Když se paní Němcové stalo to neštěstí a bylo jí oznámeno, že je registrována jako vojenský vyzvědač v nějakém registru svazků, který se nezachoval, požádala mne, protože se známe několik let, abych pomohla ne očistit její jméno, ale přispět ke spravedlivému pohledu na její život a na její osobu.

Přemýšlela jsem o tom, jak to udělat, a zdálo se mi velice málo jenom vydávat nějaké osobní svědectví z toho, co o paní Němcové vím nebo nevím. Myslím, že to není ta správná argumentace v tomto případě. Udělala jsem to, co udělala komise, totiž opatřila jsem si doklad. Bylo to cestou, která se vám třeba bude zdát problematická. Požádala jsem svého přítele ve vysoké funkci na ministerstvu vnitra, aby mi pomohl dopídit se záznamu o paní Němcové v registru svazků. Já jsem ten doklad dostala a dovolte, abych vám ho přečetla. (Z pléna se ozývá, aby mluvila paní poslankyně nahlas.)

"Dle záznamu v centrální evidenci byl na osobu Helena Němcová, narozená 17. ledna 1922 veden svazek u správy StB Praha pod registračním číslem 27290. Dalším šetřením bylo zjištěno, že se jednalo o svazek kategorie NO - nepřátelská osoba, který byl registrován 22. 4. 1977 a dne 5. 12. 1989 byl skartován." Podepsán kpt. Jan Frolík, ředitel sekce archívní a administrativní služby první divize FMV. Je to s razítkem. Tento pan Frolík nebyl tím člověkem, kterého jsem o to požádala.

Já prosím, aby komise vzala v úvahu i tento doklad při posuzování tohoto případu, aby to udělala i sněmovna, a doufám, že ucelený obraz o životě jednoho člověka tyto dva doklady dostatečně poskytují.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Kantůrkové. Předávám slovo panu poslanci Chromému.

Poslanec Heřman Chromý: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, vážená sněmovno, v souvislosti s tím, co tady říkal pan poslanec Kolmistr, když hovořil o plném absolutoriu, je třeba, aby vyšetřovací komise měla zcela se s některými názory v souvislosti s prací komise neztotožňuji, protože považuji za nutné požádat ústavně právní výbor, aby se vyjádřil k případnému nesouladu mezi usnesením České národní rady č. 211 k obsahu práce vyšetřovací komise České národní rady a federální normou č. 451, tzv. lustračním zákonem. Lze sice říci, že usnesení České národní rady se nyní vztahuje prakticky jen na poslance České národní rady, zatímco lustrační zákon stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR a České a Slovenské republiky. Nemohu se však ubránit přesvědčení, že na jedné straně poslanec České národní rady, který podle článku. 2 odst. 3 bodu c) zmíněného usnesení České národní rady, který je evidován jako kandidát tajné spolupráce, podával informace, které vyšetřovací komise podle tohoto usnesení nepovažuje za významné. Je tedy shledán, respektive výsledek lustrací je pak hodnocen jako negativní, ačkoliv zase z pohledu federální normy je výsledek lustrací u občana evidovaného ve stejné kategorii shledán jako pozitivní. To znamená, že tady jsou v podstatě dvě normy, dvě hlediska, dva metry. Na druhé straně samozřejmě musím konstatovat, v rámci objektivity, že poslanec České národní rady, evidovaný jako pozitivní KTS, nemá vlastně podle tohoto stávajícího usnesení tytéž možnosti jako občan evidovaný pozitivně podle tohoto lustračního zákona, totiž podle jednotlivých ustanovení tohoto lustračního zákona se proti nálezu vyšetřovací komise odvolat. Respektive tuto možnost má, pokud se zase jako občan obrátí na federální ministerstvo vnitra, požádá o osvědčení, odvolá se proti nálezu, případně uplatní poslední instanci - soud. Protože se domnívám, že výsledek lustrací u poslanců České národní rady evidovaných jako kandidáti tajné spolupráce, u kterých vyšetřovací komise dospěla k tomu, že nepodávali významné informace, domnívám se, že tento výsledek je snadno zpochybnitelný a tito poslanci víceméně budou muset svoji občanskou věrohodnost stejně nakonec prokázat podle tohoto federálního zákona.

Prosím tedy, aby vyšetřovací komise uvedla usnesení České národní rady č. 211, konkrétně článek 2 odst. 3 bod c) do souladu s touto federální normou. Proto znovu žádám, aby se ústavně právní výbor k tomuto problému vyjádřil. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Chromému, předávám slovo panu poslanci Hofhanzlovi.

Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, na minulé schůzi České národní rady v pátek 21. února přečetl poslanec Tollner jméno dalšího člena našeho ctihodného shromáždění, který byl registrován jako agent Státní bezpečnosti a v předepsaném termínu neodstoupil. Paní poslankyně Helena Němcová byla registrována jako agent už více než před 30 lety. Oznámení jejího jména téměř zablokovali poslanci KSČM a spřátelených hnutí. Protestující poslanci argumentovali tím, že sněmovna odhlasovala ukončení zasedání na 15. hodinu. Bylo 15 hodin a tři minuty. Podivuhodná to snaha na minutu přesně dodržet jednací dobu u poslanců známých svou příslovečnou pracovitostí.

Vážené dámy a pánové, jsme schizofrenní společnost postižená svou minulostí. Opakuji zde již pokolikáté, že své minulosti a vyrovnání se s ní se nevyhneme. Dokud v této zemi nebudou definovány příčiny opakovaných selhání intelektuální a politické špičky, dokud neučiníme pokus o vykročení k nápravě, dotud se bude naše země zmítat v rozvratu a nihilismu, na cestě do Evropy bez povolání k zodpovědnosti tvůrců a udržovatelů totalitního systému a bez důkladné dekomunizace naší společnosti. Je smutnou skutečností, že v naší zemi je již po dvě tři generace zvykem, že vinu za špatné činy a zločiny nesou a postihují se jí vedlejší, malé nuly. Postihují se lidé, kteří často kvůli své slabosti nedovedli a nemohli říci ne. Ti, kteří systém tvořili a profitovali z něj, ti kteří agenty vedli, jsou nepostižitelní. Jsou členy našich vlád, zasedají v parlamentech. Legálně i nezákonně si privatizují státní majetek. Mají všechny výhody svého postavení a výchozí pozice. Stanou se opět privilegovanou vrstvou a dále nás povedou k zářným zítřkům.