Tolik z této daleko obsáhlejší expertýzy,
kde je mnoho dalších odkazů k ilegalitě,
nezákonnosti, k zákonnému promlčení.
Chtěl jsem tím říci, že politická
odpovědnost za to, jaký bude právní
systém, skutečně leží jen na
nás. V případě vyšších
právních norem na Federálním shromáždění.
Zmiňuji to i proto, že v této souvislosti vlastně,
když jsem se zúčastnil schůze ústavně
právního výboru, který se zabýval
- pan poslanec Výborný by mě možná
přesněji doplnil - postupem Generální
prokuratury ve věci pana Marečka, vlastně
odtud se celá otázka odvinula a nastolila.
Mám tak trochu dojem, tak jako jsme v této diskusi
v úvodu jaksi zapomněli, že jsme začali
vystoupením pana poslance Gini a usnesením k rasismu,
tak i teď v této věci zapomínáme
na pana Marečka, který v této souvislosti
pokračuje ve své hladovce již 57. den. Na mne
se obrátili i zástupci Charty, konkrétně
paní Roubalová, se kterou jsem v podstatě
projednal i určitý návrh prohlášení,
byť deklaratorní povahy, protože tak, jak jsem
zde zmínil, skutečně věci bychom měli
měnit pouze na základě zákona, který
nás prosí, abychom se přece jenom vyjádřili
k tomu, odkud celá tato věc začala, tedy
k panu Marečkovi. Neosobuji si právo, aby prohlášení,
které zde zaznělo a které chci navrhnout
sněmovně, aby se k němu vyjádřila,
buď ho přijala nebo ne, zaznělo v té
podobě, jak je přednesu. Je věcí politických
klubů, aby s ním dále pracovaly nebo
ho popřípadě odmítly.
"Česká národní rada se naléhavě
obrací na pana Miloslava Marečka s prosbou,
aby ukončil svůj protest. Bezprostřední
ohrožení života nemůže již v
tuto chvíli pozitivně přispět ke splnění
spravedlivých požadavků pana Miloslava Marečka.
Česká národní rada pokládá
v této souvislosti přijetí zákonného
opatření č. 10 z roku 1989 k ochraně
veřejného pořádku předsednictvem
Československé socialistické republiky za
akt, který byl v rozporu s přijatými mezinárodními
úmluvami a dokumenty o lidských právech a
základních svobodách. V přímé
návaznosti na tuto skutečnost Česká
národní rada vyslovuje svůj nesouhlas s aplikací
citovaného zákonného opatření,
tzv. "pendrekového zákona"."
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Chromému a předávám
slovo panu poslanci Paynovi.
Připraví se pan poslanec Kolmistr.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající,
dámy a pánové. Obrátil jsem se na
předsedu bezpečnostního výboru s
otázkou, co učinili ve věci stížnosti,
která došla do České národní
rady a na pana prokurátora s tím, co prokuratura
v této věci již udělala. Pan prokurátor
má obdobný dopis a vychází z toho,
že na jeho verzi je nadepsán jako adresát Federální
shromáždění. Já mám ovšem
v ruce dopis, který je adresován bezpečnostnímu
výboru České národní rady.
Zdá se tedy, že tento dopis má dvě podobné
verze.
Pan předseda bezpečnostního výboru
nás ujišťuje, že dopis nedostal. Mně
to překvapuje, protože tento dopis byl rozdán
členům bezpečnostního výboru
pracovnicí aparátu České národní
rady. Jak je možné, že spadne dopis s nebe a
neprojde podatelnou a dostane se do rukou poslanců. Není
to poprvé. Když jsem podával naléhavou
interpelaci na ministra Sokola, odpověď jsem dostal
také, aniž by prošla podatelnou tak, aby na ní
nebylo datum. Z toho, že existuje druhá verze dopisu,
která je adresovaná České národní
radě, vyrozumívám - aniž bych hodnotil
obsah - že autoři se domnívají, že
jistá část toho, co se v dopise zmiňuje,
spadá do kompetence Generální prokuratury
České republiky.
Pan prokurátor má sice jinou verzi, která
není adresována ČNR a nezabývá
se obsahem tohoto dopisu, jak by jako prokurátor měl,
aby zahájil příslušné kroky,
ale vychází z toho, že v nadpise je uvedeno
Federální shromáždění,
a tím pádem ho to nezajímá. To je
pro mne naprostý důkaz toho, že jako generální
prokurátor nefunguje správně.
Jestliže podnět, který se mu zjevně
dostane do ruky, nepovažuje za podnět jenom proto,
že je tam jiný nadpis, pak neplní funkci, ke
které tady prokuratura je.
Prosil bych vyjádření k obsahu dopisu, nikoli
k hlavičce, která mi připadá méně
podstatná.
Bylo tady řečeno velmi mnoho na adresu těch,
kdo tady hovořili v rámci tohoto bodu. Bylo jim
podsunuto několik výroků, které, jak
se domnívám, neřekli, ověřím
si to později ve stenozáznamu, o tom, že prokurátor
někomu nadržuje, že někteří
lidé chtějí, aby prokurátor byl tvárný,
a bylo tady učiněno dokonce odvolání
na návrh, který zde ve sněmovně nezazněl,
a zároveň se požaduje, aby pan prokurátor
byl politicky nezávislý.
Na druhé straně si myslím, že je nutno
konstatovat, že pan prokurátor vzbuzuje neskrývané
sympatie pouze na jedné straně politického
spektra.
Nezbývá mi než klást si otázku
po nezávislosti prokuratury.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Paynovi.
S faktickou poznámkou se hlásí poslanec Kašuba.
Poslanec Josef Kašuba: Vážená paní
předsedkyně, vážený pane předsedající,
chtěl bych jednu poznámku na adresu toho, co řekl
pan kolega Payne, a to proto, že jsem členem petiční
komise bezpečnostního výboru. Musím
konstatovat, že dopis, na který se pan kolega odvolával,
petiční komise bohužel neobdržela. Nevím,
zda vůbec Kanceláři přišel, ale
my jsme ho v petiční komisi neobdrželi. Všemi
podněty, stížnostmi a peticemi se v petiční
komise zabýváme a dáváme plénu
pravidelně zprávu o vyřizování
peticí. Není to tak, jak bylo uvedeno. Nemohli jsme
se tím zabývat z důvodu, že to, co jste
pane poslanče citoval, jsme neobdrželi.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslance Kašubovi. Dávám
slovo panu poslanci Kolmistrovi, připraví se kolega
Dohnal.
Poslanec Vladimír Kolmistr: Pane předsedající,
vážená sněmovno, myslím, že
tady ve vzrušené debatě přebíháme
od jednoho tématu k druhému, směšujeme
mnohé otázky. Proto se omlouvám, že
ani já nebudu mluvit třeba k tak závažnému
návrhu, který tady přednesl pan poslanec
Chromý. Chtěl bych uvést na pravou míru
některá nařčení, která
jsou vznášena proti generálnímu prokurátorovi
České republiky.
Jestli si vzpomínáte, na listopadové schůzi
zástupce generálního prokurátora ČSFR
doktor Veleta vyžadoval si souhlas ke stíhání
dvou soudkyň, které porušily zákon.
Bylo to v souvislosti s protizákonným zadržováním
disidentů v kriminále. Pan doktor Veleta na konci
této záležitosti uváděl, že
tito lidé nakonec po více než roce byli propuštěni
na základě politického rozhodnutí.
Do té doby je soudkyně držely protiprávně
v kriminále.
Tehdy jsem vystoupil s tím, že se domnívám,
že když lidé na základě politického
rozhodnutí byli propuštěni, že také
na základě politického rozhodnutí
v nezákonné lhůtě v kriminále
byli drženi a že je třeba začít
soudně postihovat i ty lidi, kteří udělali
to politické rozhodnutí, které ovlivnilo
soud.
Tehdy vystoupila paní poslankyně Kantůrková,
které se to konkrétně také týkalo.
Nedošlo k tomu, že by se o mém návrhu
hlasovalo. Hledal jsem způsob, jak by se tato otázka
dala řešit.
Byl jsem za generálním prokurátorem dr. Brunnerem
a radil jsem se s ním, zda je možné, když
ho budu v této věci interpelovat, aby on podnikl
nějaké kroky. To bylo v listopadu.
Pan generální prokurátor mi tehdy řekl,
že v této věci už dal pokyny, že
je tady nesmírně důležité najít
pro to důkazy a pracovníci prokuratury již
na této věci pracují, prošetřují
spisy, vyhledávají způsob, jakým by
se to právně dalo postihnout. To svědčí
o tom, že pan prokurátor měl a má snahu
věci postihovat, ale hledá právní
normu, která bude objektivní a která bude
odpovídat jeho postavení.
Proto si myslím, že takové invektivy proti
němu, že se angažuje pouze na jedné straně
politického spektra, nejsou asi dost opodstatněné.
Uvedl bych protipól toho.
Na našem výboru petičním, pro právní
ochranu a bezpečnost vystoupil pan poslanec Palkoska jako
host tohoto výboru, a naopak tam vyslovil takovou věc,
že pokud se pan generální prokurátor
bude chovat tak, jak předpokládal pan poslanec Palkoska,
dává mu garance, že ve funkci zůstane.
Ptal jsem se ho, za koho dává garance? Za sněmovnu,
nebo za které politické síly?
Prosím vás proto, pojďme posuzovat skutečně
otázky, jak se bude u nás uplatňovat zákonnost,
a nehrajme tady hru o politická křesla.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Pan kolega Dohnal stáhl svou přihlášku
do diskuse, na řadě je pan kolega Hofhanzl, připraví
se pan kolega Palkoska.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
mrzí mě, že tady není kolega Řezáč.
Chtěl bych mu odpovědět, že on zajisté
ví, že nejsem proti lidským právům.
Žil jsem v této zemi celá léta jako
bezprávný a vím, co to nedostatek lidských
práv je.
Jsem ale proti tomu, abychom si psali na začátku
státu pravidla, o nichž víme, že je můžeme
zajistit jen násilím, a že stav této
země po čtyřiceti letech totality je takový,
jaký je. Jestliže jsme si chtěli dát
listinu práv, měla být taková, aby
odpovídala společenskému stavu. Jestliže
si vepíši do základního zákona
věci, o kterých vím, že je nemohu plnit,
lžu a do základu nového demokratického
státu vkládám lež, a to ještě
lež, která se dá zneužívat.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. Předávám
slovo panu poslanci Palkoskovi, připraví se pan
poslanec Sapák.
Poslanec Ivo Palkoska: Kolegyně a kolegové,
předem musím reagovat na vystoupení pana
poslance Kolmistra co se týče události v
petičním výboru. Je pravda, že jsem
skutečně řekl, že se domnívám,
respektive, že garantuji, že sněmovna pana prokurátora
podrží ve funkci, pokud se bude chovat tak, jak řekl.
On totiž mluvil o tom, že bude vést trestní
stíhání, že se bude chovat tak, že
bude stíhat lidi nezávisle na přání
politických stran. S tím já plně
souhlasím. To bylo též důvodem, proč
jsem to tam řekl, přiznávám, že
trochu eksaltovaně. Neměl jsem právo dávat
záruky za vás, ale domnívám se, že
řada z vás by s tímto souhlasila. To jenom
na okraj.
Dále si dovoluji upozornit, že to, co budu říkat,
říkám jako advokát, že mám
na věci osobní zájem, který vyplývá
z mé profese, neboť nehodlám za tím
dále kandidovat, ani se nehodlám ucházet
o žádný veřejný úřad
a chci odejít po skončení tohoto volebního
období do advokacie zpět.
Vítám vystoupení pana poslance Řezáče.
Pan poslanec Řezáč zde totiž řekl
to, co obvykle říká pan prokurátor,
a co dnes pan prokurátor zde vcelku zdrženlivě
zamlčel. Budu reagovat na pana poslance Řezáče.
První jeho požadavek byl, že nemůžeme
odvolat prokurátora, když neporušil právní
povinnost. Já se domnívám, že právě
pro tu politickou odpovědnost můžeme odvolat
pana prokurátora kdykoliv a nemusíme prokazovat,
jestli porušil právní povinnost či nikoliv.
Dále je mi záhadou, respektive do určité
míry je směrodatné, proč opozice hájí
pana prokurátora a proč část vládní
koalice má námitky proti panu prokurátorovi.
To myslím je samo o sobě dosti vypovídající.
/Hlasy: To ano!/
Dále pan poslanec argumentoval, že dokud není
dán pravomocný rozsudek soudu, nelze tvrdit, že
je někdo vinen. Prosím vás, to má
pravdu. Ale problém je, zda se věc dostane vůbec
k soudu, aby ten soud řekl, jestli ten člověk
je vinen nebo nevinen. A to je podstata toho, o co se tady též
mj. jedná. Generální prokuratura, respektive
prokuratura ČR v řadě případů
zastavila nebo odložila trestní stíhání
ve věcech, které nejsou jednoznačné
z právních důvodů pro odlišný
právní názor některých lidí
k názoru prokuratury, případně mohou
být pochybnosti o skutkové stránce věci.
Mohl bych zde jmenovat řadu věcí, které
jsem slyšel. Nemám možnost si je ověřit.
Pokud bych šel do spisů prokuratury, asi bych byl
nařčen z toho, že kontroluji prokuraturu v
konkrétní věci, což bych nechtěl.
Ale bude-li zájem, měli bychom si určitou
komisi zřídit a tímto se možná
i zabývat, zda tyto případy jsou nebo nejsou.
Bohužel tento případ byl akcentován
skutečností, že nedávno bylo zastaveno
trestní stíhání ve věci vlastizrady.
Je to věc federální prokuratury, ale dovoluji
si upozornit, že zde jsou opětně dva právní
názory, poměrně rovnocenné, a prokuratura
rozhodla o zastavení, aniž dala soudu příležitost
se k věci vyjádřit. Když toto zobecním,
dovoluji si říci, že takto nezávislá
prokuratura používá velice široce své
oprávnění rozhodovat o zastavení trestního
stíhání či odložení věci
a tedy o nevině občanů.
Vzniknou-li pochybnosti o postupu prokuratury, odmítá
se prokuratura těmito pochybnostmi zabývat právě
s odkazem na nezávislost prokuratury. Tímto postupem
odmítá možnost nezávislým soudům
rozhodovat o vině a nevině v konkrétní
věci, tak jak jsou k tomu povolány podle ústavy
a zákonů tohoto státu. Popsaný postup
prokuratury považuji za neudržitelný v době,
kdy dochází k dramatickým změnám
v právním vědomí občanů,
k pochybnostem o judikátech vydaných v době
do konce r. 1989 a kdy též kádrové obsazení
prokuratury zčásti odpovídá, resp.
se neliší od doby před rokem 1990. Za tuto
praxi činím odpovědnými generální
prokurátory jak České republiky, tak federace
a nesouhlasím s touto praxí.
/Potlesk v části sálu./
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Palkoskovi. Předávám
slovo panu poslanci Sapákovi.
/Poslanec Sapák se vzdává slova./
Dávám tedy slovo panu poslanci Zemanovi. Dále
je na řadě pan poslanec Stodůlka a Gjurič.
Poslanec Vladimír Zeman: Vážená
sněmovno, včera jsem byl ve Federálním
shromáždění a do dneška jsem si
myslel, že jsme lepší než FS. Nejsme
lepší. Mluvíme zbytečně, napadáme
člověka, který je naprosto bezúhonný.
Proto se ptám - proč pan Mareček svým
protestem chce postihnout pana generálního prokurátora
ČR? Jaký měl vliv pan doktor Brunner na ty
věci pana Marečka? Já sám jsem dával
mnoho podnětů podstatně těžších,
které zatím nejsou vyřešeny, a přesto
tito lidé nedrží hladovku, ani neprotestují.
Proto navrhuji, aby se tímto případem ČNR
dále nezabývala.
Děkuji.
/Potlesk v části sálu./
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Zemanovi. Dávám
slovo panu poslanci Stodůlkovi, připraví
se pan poslanec Gjurič. To je zatím poslední
písemná přihláška do rozpravy.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážený
pane předsedající, paní předsedkyně,
kolegyně a kolegové, nevím, jestli mám
předem prohlásit, že mám na věci
osobní zájem, protože jsem občanem této
republiky.
/Veselost./
Ale chtěl bych vám sdělit stanovisko našeho
klubu. Na pořad dnešní schůze byl dnes
mimořádně zařazen bod navržený
poslanec Giňou, který se postupně přesunul
do jiné roviny a rozměrů. Na tento bod jsme
se nestačili vůbec připravit a ověřit
si informace, mající zásadní význam
pro kvalifikované a seriózní rozhodnutí.
Jménem klubu HSD-SMS navrhuji proto projednávání
tohoto bodu přerušit do příští
schůze, aby každý poslanec měl možnost
potřebné a objektivní podklady a informace
si zjistit a neučinit tak nekvalifikované rozhodnutí
se závažnými důsledky i pro občany.
Děkuji.
/Potlesk./
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Stodůlkovi. Je to sice
procedurální návrh, ale já se domnívám,
že jsme tuto otázku vyřešili už na
začátku této rozpravy, a vlastně jsem
se shodli na tom, že rozpravu není možno přerušit
před tím, než všichni dostanou možnost
se vyjádřit. Ještě bych řekl,
že po skončení rozpravy posoudíme nebo
zhodnotíme hlasováním tento procedurální
návrh. Dávám slovo panu poslanci Gjuričovi.
Poslanec Andrej Gjurič: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, zaznělo tady teď
několikrát, že rozprava, která začala
něčím, nabyla další dimenze.
Myslím, že jsou tři. První z nich byla
rasismus, druhá prokuratura a třetí to, co
tady pan kolega Müller vzpomněl a nazval pejorativně
debolševizačním usnesením, čili
snaha o odsouzení zločinů komunismu a ideologie,
která k nim vedla. Když už to pan kolega Müller
zmínil, já chci hovořit chvíli o této
dimenzi.
To, v jakém kontextu to kolega Müller zmínil,
že se kolega Payne pokusil vlastně oživit ono
usnesení, považuji za docela logické.
Když jsme před měsícem mluvili poprvé
o případu pana Marečka, řekl jsem,
že případ pana Marečka je jenom vrcholem
ledovce, který neustále opatrně obeplouváme,
protože se bojíme řešit podstatu věci.
Pokud nebudeme řešit podstatu věci, budou se
občas objevovat noví a noví páni Marečkové.
Víc k tomu nebudu říkat, kromě toho,
že znovu budu opakovat, že nejde o debolševisační
usnesení, pane kolego, jak se to snažíte touto
pejorativní nálepkou zlehčit. Jde o souzení
a odsouzení evidentních zločinů.
Dál se o tom nebudu šířit, bylo to dostatečně
dokumentováno na onom zářijovém plénu.
Nedávno jsme z tohoto pléna dostali stenozáznam.
Všichni, kdo chtějí si mohou důvody,
které podle mého názoru k tomu stále
stejně jako tehdy vedou, přečíst.
Doporučil bych novinářům, aby právě
po dnešním plénu si znovu také tento
zápis z 22. schůze přečetli.
Chtěli bychom totiž, aby byla řešena podstata
věci a nejen její jevové stránky.
O to v podstatě jde, o nic jiného. Jestliže
to nestačí, pak už opravdu nevím.
Připadá mi velice hrozné, že evidentní
zločiny komunismu nebyly zatím souzeny a odsouzeny,
ale stejně hrozné mi připadá, že
si nerozumíme. Říkal jsem si to už před
půl rokem, když to usnesení neprošlo (75:75).
Považuji to dosud za ostudu, že neprošlo. Ptal
jsem se tehdy, proč vlastně neprošlo, proč
si nerozumíme s řadou kolegů.
Hovořil jsem o tom shodou okolností, aniž jsem
tušil, kam se dnes debata posune, v souvislosti s mým
článkem, který jsem na toto téma v
minulých dnech napsal se Zdeňkem Bártou.
Úmyslně teď používám křestního
jména a netituluji poslanecky, protože tím
chci říci, že šlo skutečně
o přátelský osobní rozhovor.