Dalším bodem, který budeme projednávat,
je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 546 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk 583. Prosím,
abyste si zmíněné materiály našli
a prosím, aby pan ministr Sokol odůvodnil návrh
zákona. Pan ministr Sokol tady je, má zde věci,
je někde v budově. (Po příchodu ministra
Sokola:) Vítám mezi námi pana ministra Sokola
a prosím, aby odůvodnil vládní návrh
zákona.
Ministr vnitra Tomáš Sokol: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy, vážení pánové, především
se omlouvám za to trapné extempore, já jsem
měl za to, že se ještě nebude začínat.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane
ministře, my jsme se domluvili, že začneme
o půl třetí přesně a přesně
jsme začali.
Ministr vnitra Tomáš Sokol: To je to, co mě
zaskočilo, omlouvám se.
(Veselost, potlesk.)
Dámy a pánové, jsem vládou pověřen,
abych uvedl prováděcí předpis k občanskému
zákonu, to znamená vládní návrh
zákona ČNR, kterým se upravují některé
otázky související s vydáním
zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění,
doplňuje a upravuje občanský zákoník.
Jak jistě víte, občanský zákoník
např. v § 5, § 20, § 712 odkazuje na prováděcí
předpis, který by měl upravit některé
podrobnosti, v občanském zákoně neupravené.
Z toho důvodu byl vypracován tento návrh
zákona, který zejména svojí hlavní
podstatou se týká hospodaření s byty,
respektive poskytování náhrady za byt, který
musí pronajimatel vyklidit. Já nechci o té
věci dlouze hovořit, ve své podstatě
je to poměrně jednoduchý zákon. Jiná
věc je, jaký názor bude na způsob
úpravy těchto náhradních poměrů.
Mám k dispozici společnou zprávu výborů
ČNR, kde jsou nějaké úpravy. Já
bych si dovolil se k nim vyjádřit až poté,
co zde proběhne diskuse. O většině z
nich si myslím, že budou akceptovatelné, že
to je otázka určitého jiného úhlu
pohledu. O dvou mám za to, že by to nebyla dobrá
zlepšení, ale jinak bych si dovolil globálně
se vyjádřit až po odeznění rozpravy.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Sokolovi za jeho úvodní vystoupení.
Nyní prosím společného zpravodaje
výborů ČNR, pana poslance Miroslava Šloufa,
aby se ujal slova.
Poslanec Miroslav Šlouf: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
tak jak již bylo řečeno, dne 5. listopadu minulého
roku přijalo Federální shromáždění
zákon, kterým se mění, doplňuje
a upravuje občanský zákoník. Zákon
nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Mimo jiné
stanoví, že úpravu některých
otázek, které s uvedenou novelou občanského
zákoníku souvisí, provedou národní
rady, tedy také my. Další zdůvodnění
předložení vládního návrhu
zákona ČNR, kterým se upravují některé
otázky související s vydáním
zmíněného zákona FS č. 509/1991
Sb., jsou v samotné důvodové zprávě
předlohy a zazněly koneckonců i ve vystoupení
ministra pana Sokola.
Jak bylo řečeno, má zákon čtyři
části. Nejvíce diskutovány ve výborech
a potom i ve skupině zpravodajů byly části
první a druhá. Zvláště pak ale
část první, která vymezuje působnost
obcí při zajišťování bytové
náhrady. Řada připomínek a námětů
byla k § 3 vládní předlohy. Ve společné
zpravodajské zprávě, zmíněný
tisk 583, jsme se potom v odstavci jedna sjednotili na předloženém
textu, který má oporu v návrzích některých
výborů. Také rozšíření
§ 6, odst. 3 - viz společná zpráva -
mělo řadu odpůrců. Zvláště
se poukazovalo na to, že pronajimatel se bude bránit
sjednat nájem na tak dlouhou dobu, když přímo
v zákoně omezíme možnost nadále
disponovat s bytem. To byly dvě nejvíce diskutované
změny v části první. Ve druhé
části, § 8 a 9 vládního návrhu,
se potom jevila jako problémová otázka, zda
doporučení okresního úřadu
- jedná se o byty a domy zvláštního
určení - ještě vázat na vyjádření
Vládního výboru pro zdravotně postižené
občany ČR.
Prosím doplňte si do názvu vládního
výboru právě to slůvko "postižené
občany". To nám při přepisu vypadlo.
Tedy vázat na vyjádření tohoto vládního
výboru. Na základě návrhů z
některých výborů jsme toto do zpravodajské
zprávy zařadili.
Vládní návrh byl projednán ve všech
výborech mimo mandátového a imunitního
a přes řadu připomínek prakticky doporučen
sněmovně k přijetí.
V závěru bych chtěl připomenout, že
na úpravu otázek uvedených ve vládní
předloze České národní rady
zmíněný tisk 546 se čeká nejen
v obcích a samozřejmě u pronajímatelů
i nájemců, ale i v justici. Předložený
návrh doporučuji projednat ve znění
společné zprávy - ještě jednou
tedy tisk 583. Prosím pana předsedajícího,
aby byla podle § 16 odst. 1 zákona České
národní rady o jednacím řádu
zahájena rozprava.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu společnému zpravodaji. Do rozpravy se písemně
nepřihlásil dosud nikdo, jinak vidím, že
se hlásí paní poslankyně Kolářová,
takže jí uděluji slovo.
Poslankyně Daniela Kolářová: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, dovolila bych si přednést doplňující
návrh k § 3, druhá věta odst. 1 ve zmíněném
zákonu. Text doplnění by zněl takto:
Přednostně bude zajištěna bytová
náhrada občanům, kterým vznikl nárok
na přidělení náhradního bytu
nebo náhradního ubytování na základě
rozhodnutí soudu, bylo-li řízení zahájeno
do 31. 12. 1991. Jako odůvodnění chci jen
říci, že někde už takové
případy nastaly, a že tito lidé vlastně
jsou bez bytu, jsou ve vzduchu. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Kolářové. Dále
se do rozpravy přihlásil pan poslanec Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, je nám všem známo,
že předkládaný vládní
návrh zákona České národní
rady, tisk 546 se opírá o zmocňovací
ustanovení § 879, odst. 2 novelizovaného občanského
zákoníku, kde je uvedeno, že zákony
národních rad stanoví, kdo a jakým
způsobem zajišťuje bytové náhrady,
tj. náhradní byty a náhradní ubytování,
o zmocňovací ustanovení dané §
712 odst. 7 občanského zákoníku a
konečně o zmocňovací usnesení
obsažené v § 685 odst. 3 občanského
zákoníku. Musíme vycházet z toho,
že není v naší kompetenci, abychom to,
co Federální shromáždění
vydáním novelizovaného občanského
zákoníku, nechci říci způsobilo,
ale jaksi kodifikovalo, abychom tyto záležitosti napravovali,
byť bychom s jejich úpravou nebyli spokojeni.
Musíme vycházet z těch mezí, které
nám občanský zákoník dává.
V tomto směru také předkládám
své pozměňovací návrhy.
Za prvé - ve společné zprávě
je navrhováno, aby v § 1 odst. 1 na místo dosavadní
dikce: "může požádat o zajištění
této náhrady u obce" objevila se dikce: "zajistí
na žádost pronajímatele tuto náhradu
obec". To je jistě, zdá se, velmi populární.
Zdá se, že taková formulace by byla příznivější,
ale chci upozornit, že by to nebylo správné,
ani teoreticky, ani prakticky, já si stěží
dovedu představit, že v samostatné působnosti
obcí - a nepochybně se jedná o samostatnou
působnost, navrhovaný zákon to dokonce tvrdí,
že by v samostatné působnosti obci - obci jako
vlastníkovi byla ukládána nějaká
smluvní povinnost. Vycházíme-li z toho, že
všechny vlastnické subjekty jsou rovnoprávné
a ono tomu tak podle současné ústavní
a jiné právní úpravy je, možná
to bude časem jinak, ale zatím tomu tak je, nemůžeme
jakýmsi nepřímým způsobem měnit
občanský zákoník a říkat,
že obec není rovnoprávný subjekt vlastnictví,
že prostě něco musí. A zvláště
to nemůžeme z toho důvodu, že pro tuto
právní povinnost nenacházíme žádné
instrumenty, které by ji vynutily ani v tomto zákoně,
ani v žádném jiném zákoně.
Mám za to, že ukládat obci obligatorně
povinnost zajišťovat náhradní bydlení
je proto nesprávné teoreticky i prakticky. A
ačkoli vím, že navrhovaný vládní
návrh zákona toho mnoho nevyřeší,
z těch důvodů, které jsem již
zmínil, doporučuji, abychom se vrátili k
dikci, která je předpokládaná právě
vládním návrhem zákona.
Za druhé - navrhuji, aby v tisku 546, to je vládní
návrh zákona v § 2 odst. 1 slova: "uzavře
smlouvu o nájmu bytu" byla nahrazena slovy: "navrhne
nájemci uzavření smlouvy o nájmu bytu.
Dovolím si krátké vysvětlení.
Jde o to, kdy nastane situace, že obcí je bytová
náhrada zajištěna, kdy tedy v praxi nastane
taková situace, že může být vykonávacím
řízením soudním dosaženo reálného
vyklizení dosavadního nájemce z toho bytu,
který má opustit.
Jestliže bychom přijali tu dikci, která - a
já se domnívám, že omylem - je obsažena
ve vládním návrhu, dosáhneme situace,
že nikdo nikdy z těch nájemců, kteří
mají vyklidit byt, byt nevyklidí, neboť odmítne
s obcí smlouvu o nájmu nějakého náhradního
bytu uzavřít.
Dovolil bych si to říci na příkladu.
Jestliže má někdo opustit náhradní
byt, je tady soudní přivolení k výpovědi
z toho bytu, má být zajištěna náhrada,
obec je dokonce v tak správné situaci, že má
činžák, kde může dávat náhradní
byty, to je trochu nereálné, ale dejme tomu, že
taková obec je, a oprávněný navrhne
povinnému, tomuto podlehnuvšímu odpůrci,
aby se tam nastěhoval, že s ním uzavře
nájemní smlouvu pro tento náhradní
byt. On řekne: "Já ten náhradní
byt nechci." A tím všechno končí
a zůstává v bytu dosavadním. Takže
tam by mělo postačovat, aby byl návrh na
uzavření smlouvy o nájmu bytu a v tom okamžiku
by oprávněná osoba v exekučním
řízení mohla předložit doklad
o tom, že smlouva byla navržena.
Za třetí - ve společné zprávě
je navrhováno v § 3 odst. 2 slova:"obec může
stanovit" nahradit slovy: "obec, která vlastní
byty, stanoví". Domnívám se, že
jde o chybu zpracovatelů společné zprávy.
Vlastnictví k bytům v našem právním
řádu upravuje jednak ustanovení § 125
odst. 1 platného občanského zákoníku,
který právě v tomto ustanovení odkazuje
na zvláštní zákon. Tím zvláštním
zákonem je dosud platný zákon 52/1966 Sb.,
o osobním vlastnictví k bytům ve znění
zákona č. 30/1988 Sb., a zákona 509/1991
Sb. V § 3 zmíněného zákona o
osobním vlastnictví k bytům jako subjekt
tohoto vlastnictví je jednoznačně označen
toliko občan.
Podle zmíněného zákona nikdo jiný
nemůže být vlastníkem bytu. Snad teoreticky
si dovedeme představit případ, že by
obec získala vlastnictví bytu dědictvím,
to by zřejmě nebylo možno vyloučit,
ale to budou případy velice řídké
a velice nepraktické. Zpracovatelé společné
zprávy zřejmě měli na mysli nikoliv
vlastnictví obce k bytu, ale vlastnictví obce k
domu, ve kterém jsou byty. To je z hlediska našeho
právního řádu velmi podstatný
rozdíl.
Navrhuji, aby společná zpráva v tom znění,
které se týká § 3 odst. 2 hlasováním
byla odmítnuta a abychom se vrátili k dikci, která
je obsažena ve vládním návrhu zákona.
Konečně bych rád upozornil na společnou
zprávu na straně 2 ve vztahu k § 7 odst. 1
písm. b), kde opět se operuje byty ve vlastnictví
nebo v nájmu právnických nebo fyzických
osob. Jde o velmi podobný problém, který
jsem zmínil předtím. Bude velmi málo
právnických osob, které by byly vlastníky
bytů, ale bude jistě celá řada fyzických
i právnických osob, které vystavěly
domy, v nichž jsou byty.
Takže v tomto směru doporučuji přijetí
návrhu, který byl přednesen a který
se týká § 7 odst. 1 písm. b) vládního
návrhu, kde by dosavadní text "byty vystavěné
z vlastních prostředků právnických
a fyzických osob", což je text nepřesný,
neboť byty se nestaví, staví se domy, byl nahrazen
textem " byty v domech vystavěných z vlastních
prostředků právnických a fyzických
osob, které slouží k ubytování
jejich pracovníků".
Nenavrhuji, aby se k projednání mých pozměňovacích
návrhů sešel garanční, eventuálně
ústavně právní výbor, ale dávám
v úvahu, zda-li některý z poslanců
takový návrh učiní.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Výbornému, zvlášť
za jeho "mazanou" připomínku v samém
závěru. Nyní prosím pana poslance
Pavelu a připraví se pan poslanec Holomek, dále
pan poslanec Budínský a pan poslanec Sedláček.
Pane poslanče Pavelo, omlouvám se, přihlásil
se o slovo pan doktor Mokrý, jsem pověřen
mu dát slovo.
Předseda Nejvyššího soudu ČR
Antonín Mokrý: Pane místopředsedo,
paní a páni poslanci, omlouvám se, že
jsem navrhl slovo panu poslanci, ale chci přímo
navázat na to, co říkal pan poslanec Výborný,
a to mám určitou připomínku k navrhovanému
§ 2 v souvislosti s § 4.
Podle mého názoru pan poslanec Výborný
velmi případně navrhuje na rozdíl
od společné zprávy, aby ustanovení
§ 2 bylo změněno v tom smyslu, že obec
zajišťuje bytovou náhradu tím, že
navrhne vyklizovanému uzavření smlouvy o
nájmu bytu, který patří do majetku
obce. To je vhodné zejména proto, že to musíme
chápat ve spojení s ustanovením v §
4, kde se definuje, co je zajištěním bytové
náhrady. Zajištěním bytové náhrady
je totiž - v důsledku změny, kterou navrhuje
pan poslanec Výborný - nikoliv to, že nájemní
smlouva byla uzavřena, ale že bylo uzavření
smlouvy nabídnuto, takže se nemusí vyčkávat
na to, jestli dotyčný, který toto právo
získá, skutečně ho také využije.
A tím je tedy napraveno to, že většina
vyklizovaných pochopitelně dobrovolně smlouvu
uzavírat nebude, když nechá dojít až
na výkon rozhodnutí.
Ale k § 2 bych měl ještě jednu připomínku,
na kterou bych vás chtěl upozornit. Tady podle mého
názoru, pokud jde o zajištění náhradního
bytu v jiném bytě, než je byt obecní,
se ustanovení § 2 dopouští tautologie,
která vede k tomu, že vlastně není zajištěno
nic. Když si pozorně přečteme §
2, z toho vyplývá z něj, že obec zajišťuje
bytovou náhradu tím, že bytovou náhradu
zajistí. Tím se vůbec nic neřeší,
protože se zajištění odkazuje na zajištění.
To je tautologie. Nehledě na to, z praxe vím, že
bude velmi obtížné zajišťovat tyto
bytové náhrady v jiných domech, než
obecních, protože zatím lze velmi těžko
předpokládat, že budou některé
fyzické osoby nebo právnické osoby ochotny
umístit ve svém domě vyklizované osoby.
Nadto je taková definice zajištění tady
zcela neurčitá: jakou formou bude bytová
náhrada v domě zajištěna? Pouhým
souhlasem vlastníka domu, který souhlas může
kdykoliv odvolat? Mám za to, že tato forma by vedla
k tomu, že by prakticky žádná exekuce
vyklizení bytu nemohla být provedena, protože
by do konce jejího provedení nebylo jisté,
jestli nakonec majitel domu bude souhlasit, aby se tam vyklizovaný
nastěhovat.
Proto mám zato, že patrně jediná cesta,
jediná forma zajištění bytové
náhrady v tomto směru by byla, kdyby obec uzavřela
s majitelem domu nájemní smlouvu ve prospěch
vyklizovaného. Šlo by o smlouvu ve prospěch
třetího a pak by tedy bylo jisté, že
se tam někdo stěhuje nebo je stěhován
na základě určitého právního
vztahu, který je povinen respektovat nejen on, ale i majitel
domu, do kterého se exekuce provádí.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu doktoru Mokrému, nyní prosím pana poslance
Pavelu, připraví se pan poslanec Holomek.
Poslanec Josef Pavela: Pane místopředsedo,
dámy a pánové, § 1 odst. 2 řeší
zajištění bytové náhrady při
rozvodu manželů. Tak jak je postaven tento bod, odst.
2: Je zde řešena bytová náhrada pouze
v případě, kdy se manželé nedohodnou.
Z toho důvodu doporučuji přiřadit
k odst. 2 další větu, která by zněla:
"O totéž mohou požádat rozvedení
manželé, kteří podají u příslušného
orgánu prohlášení, v němž
se jeden z rozvedených manželů vzdává
užívání bytu ve prospěch druhého
rozvedeného manžela".
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Pavelovi. Prosím, aby se
ujal slova pan poslanec Holomek a připraví se pan
poslanec Budínský.
Poslanec Karel Holomek: Pane předsedající,
dámy a pánové, můj pozměňovací
návrh spočívá rovněž v
odst. 2 § 1, tak jako u předcházejícího
kolegy. Moje dikce by zněla velice jednoduše a to:
"O zajištění bytové náhrady
mohou požádat oba rozvedení manželé".
Znění, které navrhuji, zabrání
určitým spekulacím s rozvodem směřujícím
k získání bytu nebo obohacení; to
za prvé.
Za druhé se domnívám, že lidské
a občanské právo mají oba manželé,
tedy že stávající znění
je diskriminující vůči jednomu z nich.
A za třetí se domnívám, že
rozhodnutí soudu ve stávajícím znění
je nadbytečné, neboť nedohodnou-li se manželé,
nastupuje soud automaticky.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Holomkovi. Prosím, aby se ujal slova pan
poslanec Budinský, připraví se pan poslanec
Sedláček.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, chtěl bych dát doplňující
návrh k textu v tisku 583, a to k § 3, odst. 1. Navrhuji
doplnit text takto:
Za stávající nově upravený
text "obec podle místních podmínek přednostně
zajišťuje bytové náhrady v případě
výpovědi nájmu z důvodů uvedených
v § 711, odst. 1, písm. a) zákona 591 Sb."
navrhuji doplnit: "a náhradní byty pro uživatele
bytů přidělovaných bývalými
národními výbory do soukromých domů
postavených do roku 1948, které jsou nepřetržitě
ve, vlastnictví fyzických osob".
Zdůvodnění: Tento doplněk byl schválen
v usnesení národohospodářského
výboru, a to ve dvou usneseních. V prvním
usnesení jsme se v národohospodářském
výboru zabývali peticí, kterou našemu
výboru doručilo sdružení vlastníků
těchto domů a opakovaně jsme potom závěr
z tohoto usnesení vtělili do našeho usnesení
k zákonu o bytových náhradách. Myslím,
že většina z vás je s bezprávní
situací vlastníků bytových domů
postavených před rokem 1948 dobře seznámena
a že všichni shledáváme, že bezprávní
stav, který občanský zákoník
neodstranil a který setrvává, by bylo potřeba
nějakou formou - a přiznávám, že
tato forma je pouze malou náplastí - řešit.
Snad navrhovaný text k doplnění § 3
by mohl část bezpráví vyřešit.
Děkuji za případné kladné hlasování
k mému návrhu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Budinskému. Prosím pana poslance Sedláčka,
připraví se pan poslanec Pavel Dušek.
Poslanec Michal Sedláček: Vážený
pane ministře, vážený pane předsedající,
chtěl bych se vyjádřit k vystoupení
doktora Výborného. Plně podporuji jeho návrh,
co se týče ustanovení § 2, odst. 1,
kde navrhuje nahrazení slova " uzavře smlouvu"
formulací, že "navrhne uzavření
smlouvy". Stejně tak plně podporuji jeho návrh
na vypuštění § 3, odst. 2 ze společné
zprávy. Odůvodnění jsme tady slyšeli.
Nemohu souhlasit s jeho návrhem, kdy navrhuje vypuštění
§ 1, odst. 1 ze společné zprávy a zachování
původního textu. Snažil se nám odůvodnit,
že ČNR nemůže tuto změnu v návrhu
společné zprávy provést. Dovolím
si ocitovat § 879 občanského zákoníku,
ve kterém se v odst. 2 říká:
Zákony národních rad stanoví, kdo
a jakým způsobem zajišťuje bytové
náhrady (náhradní byty a náhradní
ubytování).
Podle návrhu pana doktora Výborného by zůstal
původní text zákona, ve kterém se
hovoří:
Nemůže-li pronajímatel, který vypověděl
nájem bytu s přivolením soudu nebo ten, v
jehož prospěch byla rozhodnutím soudu stanovena
jiným osobám povinnost vyklidit byt zajistit bytovou
náhradu, může požádat o zajištění
této náhrady u obce atd.
Ptám se: Kdo zajišťuje tuto náhradu? Z
tohoto § 1 jasně vyčtu - pronajímatel.
Ten zajišťuje bytovou náhradu. Teď je třeba
zvážit, zda je pronajímatel schopen zajišťovat
tuto bytovou náhradu lépe než obec. Nechci
zde hájit příliš vlastníky domů,
ale znám jejich situaci. Rozhodně mají daleko
horší podmínky zajistit bytovou náhradu
než mají obce.