Za třetí, tato a další připomínky
se týkají tisku 572. Stylistická úprava
§ 18 v odst. 1: u první věty na str.
7 navrhuji změnit: "Ke kandidátní listině
politická strana připojí prohlášení,
že má nejméně 10 tisíc individuálních
členů. V případě, že tuto
podmínku nesplňuje, připojí petici
požadující, aby tato politická strana
kandidovala, ..." Čárka zde chyběla
a v následujícím případě
zase přebývá. Je to § 21 A na
str. 9 dole: "Při rozdělování
mandátů (čárka zde být nemá)
se k takové politické straně nepřihlíží."
Za páté, tato jediná připomínka
se mi zda závažnější. Týká
se § 27. Je to bod 46 na str. 11, který říká,
že těsně před volbami se již nesmí
provádět volební agitace a také se
nesmí poškozovat jiné strany nebo kandidáti
"a to slovem, písmem, zvukem i obrazem ve veřejných
sdělovacích prostředcích, budovách,
kde sídlí okrskové volební komise
a jejich bezprostředním okolí." Budí
to dojem, že na jiných místech mohou klidně
protivníky očerňovat dál! Navrhuji,
aby konec věty zněl: "... ve veřejných
sdělovacích prostředcích a ve veřejně
přístupných prostorách." Dosavadní
konec věty počínaje slovy "... v
budovách ..." by se vypustilo.
Za šesté, § 29 odst. 2 na str. 12 v bodě
47 má na šestém řádku shora chybějící
čárku za slovem "chybějící".
U § 42 bod 59 na str. 13 navrhuji k poslední větě
odst. 2 udělat za poslední slovo čárku
a pokračovat "pokud není nutný postup
podle odst. 3 tohoto paragrafu."
Za osmé, k tomuto § 42 v odst. 3 na str. 14 - v zájmu
toho, aby bylo slovo "postupně" jednoznačně
vyložitelné - navrhuji u všech tří
pododstavců (a, b, c) doplnit před slova "na
hranici" slova "případně při
druhém snížení." Celá formulace
tedy bude znít "Na hranici 4 procent, případně
při druhém snížení na hranici
3 procent." Obdobně navrhuji postupovat u pododstavce
b a c.
Za deváté, § 49 odst. 4 na str. 15 v bodě
65 má chybějící čárku
mezi slovy "pozastavena" a "po dobu pozastavení
atd."
Pro úplnost uvádím, že je ještě
jedna chyba v důvodové zprávě, ale
to předám písemně.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Chromého, připraví
se pan poslanec Kasal.
Poslanec Heřman Chromý: Vážený
pane místopředsedo, vážená sněmovno!
Dovolte mi učinit několik poznámek. Jak možná
mnozí z vás víte, s panem poslancem
Líbalem jsme před několika dny učinili
návrh poslaneckým klubům, který byl
prezentován jako návrh na odložení voleb
do ČNR.
Rád bych vás seznámil s naším
jednáním v poslaneckých klubech, protože
máme za to, že přestože jsme některá
opatření včetně zaslání
našeho prohlášení, včetně
zdůvodňující třístránkové
zprávy klubům předali, nepodařilo
se - nevím, zda v organizačním aparátu,
nebo přetížeností jednotlivých
předsedů poslaneckých klubů - všem
paním poslankyním a pánům poslancům
naše důvody, vedoucí k tomuto kroku, doručit.
Nejdříve bych vás velmi stručně
informoval, že jsme o tomto našem kroku jednali celkem
v sedmi poslaneckých klubech, z toho ve čtyřech
klubech byl vysloven s naším návrhem
nesouhlas, ve dvou klubech byl vysloven souhlas, v dalších
klubech jsme jednali jen s jednotlivými členy,
kteří vyjádřili buď menší,
nebo větší pochopení pro náš
návrh.
Tím prakticky předesílám, že
z procedurálních důvodů na tomto návrhu
nebudeme trvat už proto, že proti se vyslovili v podstatě
tři nejsilnější poslanecké kluby,
a to klub OH, klub ODS a klub KSČM, kde jsme, když
jsme to analyzovali, konstatovali určitou shodnou argumentaci.
Zároveň bych chtěl také vysvětlit,
proč jsme tento návrh předložili až
teprve nyní. Jednali jsme pod určitým časovým
tlakem a zjištěním, že přestože
jsme chtěli zachovat proporcionální systém,
tedy ten tradiční zákon, tak pro zvýraznění
vazby mezi voličem a občany jsme chtěli,
aby i do tohoto zákona byly zapracovány jednomandátové
volební obvody, což by při systému poměrného
zastoupení bylo možné. Zjistili jsme při
projednávání s pracovníky ministerstva
vnitra, že tato záležitost je v podstatě
záležitost technická, která vyžaduje
dva až tři měsíce. A zde se v podstatě
zrodil i důvod našeho nejdříve váhání,
a potom rozhodnutí poslaneckým klubům tuto
alternativu navrhnout.
Dospěli jsme totiž k tomu, že nynější
model konzervuje a petrifikuje v podstatě dřívější
centrální model státní politiky.
Domníváme se, že by volby do ČNR, do
nižších zákonodárných sborů
měly být v každém případě
oddělené, měly by proběhnout ve dvou
termínech, a to proto, že činnost zákonodárného
sboru je daleko více spjata s činností zastupitelstev,
okresních úřadů i orgánů
státní správy a stávající
model poměrného zastoupení tuto spjatost
nepostihuje. To je jeden ze základních důvodů,
který nás vedl k našemu rozhodnutí.
Důvody, které zazněly proti tomuto návrhu
byly povýtce politické než věcné.
Naopak jsme konstatovali, že pokud se v diskusi hovořilo
o věcnosti důvodů, náš záměr
oddělit tyto volby, rozlišit i délku volebního
období, nenarazil na zásadnější
námitky. Proto jsme vcelku i s tím, jak diskuse
proběhla, spokojeni. Domníváme se, že
k tomuto rozhodnutí, pokud chceme skutečně
obhajovat politiku a vyjít vstříc občanovi,
je to dílčím krokem. Můžeme se
snad jenom přít, jestli nyní, nebo teď.
Domníváme se, že pokud se tak stane později,
bude to ještě těžší a daleko
více nákladnější než nyní.
Důvody, které právě zazněly,
s ohledem na veřejné mínění,
které by tuto skutečnost v podstatě pochopilo
jen jako další prodlužování si
příjemných životů a příjemných
poslaneckých platů, případně,
jako další zatížení státního
rozpočtu, můžeme spíš opět
považovat za určité nedorozumění,
které se bohužel tady během dvou let mezi poslaneckými
shora a občany vytvořilo, a které je odrazem
i jejich nedůvěry k nám a vlastně
určitého nezájmu nebo nepochopení
naší práce.
Tento krok, který jsme chtěli uč:nit, měl
být právě tím krokem, který
by měl být tou první vstřícnou
vlaštovkou, jak tuto nedůvěru překonat.
Jsme přesvědčeni, že k tomu skutečně
dojde. Spíše tyto oponentní důvody jakoby
potvrzovalo to nedorozumění, které tady vzniká,
a které je samozřejmě způsobeno i
tím, že dnešní veřejné mínění
je přece jen tvořeno - a tady se omlouvám
- vydavateli vlivných deníků, s kterými
jsme náš návrh samozřejmě neprojednali
- těm se tímto omlouváme - protože oni
toto veřejné mínění skutečně
tvoří, a ne vždy podle toho, jak bychom si
ne my přáli, ale jak by chtěla být
informována veřejnost.
To zjišťuji ze svého pravidelného každotýdenního
a někdy i každodenního styku s občany
při vysvětlování různých
záležitostí právě prostřednictvím
informací, které podává tisk.
Pokud jsme i proti tomuto návrhu zákona tak, jak
byl předložen, tak hlavně proto, že v
té podobě, jak byl přijat ve FS bohužel
nepodporuje a neprohlubuje pluralismus politických stran,
naopak z něho dosti nápadně ční
pochopitelná snaha stávajících parlamentních
stran po udržení si toho prostoru nebo té moci,
kterou nyní mají. Mám na mysli tím
onu klausuli, která vlastně připouští
k volbám do FS pouze ty strany, které mají
deset tisíc členů.
I zde si myslím, že je i určitý omyl
v tom, že tato klausule, která má stabilizovat
politickou scénu, nebo vést k její menší
roztříštěnosti se může obrátit
proti záměrům těch, kteří
tuto klausuli vlastně takto přijali.
Důvodem našeho rozhodnutí bylo především
oddělení voleb a pokud možno zvýraznění
vazby mezi voličem a občanem, což si myslím,
že je v kompetenci naší politické odpovědnosti
a ony čtyři měsíce by měly
být tím časem k tomu, že i ve vztahu
k české ústavě bychom mohli daleko
zodpovědněji posoudit i délku volebního
období, kterou bychom potom jednoznačně i
rozlišili postavení republikového zákonodárného
sboru a federálního sboru.
Takže znovu závěrem konstatuji, že od
svého návrhu ustupujeme, ale důvody, které
jsem zde vznesl, výtky proti navrhované novele volebního
zákona jsou zároveň důvody, které
mě vedou k tomu, že pro tento zákon hlasovat
nemohu a také nebudu.
Děkuji za pozornost.
(Potlesk).
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
prosím pana poslance Kasala a pana poslance Sapáka,
ať se připraví.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane
místopředsedo, dámy a pánové,
rád bych vás seznámil s názorem politického
Klubu KDU k právě projednávané novele
volebního zákona.
Ještě ovšem dříve, než vám
sdělím stanovisko a určité návrhy
našeho poslaneckého klubu, nedá mi, abych nereagoval
na svého předřečníka, na pana
poslance Chromého.
I v našem klubu jsme se vážně zabývali
náměty, které poslanecká dvojice přednesla
v našem poslaneckém klubu a musím říci,
že jsme se rovněž kromě těch již
zmíněných poslaneckých klubů
s nimi neztotožnili a v čem si myslím, že
je třeba reagovat na vystoupení pana poslance Chromého.
Předpokládám, že pan poslanec Chromý
to nemyslel zcela vážně, když rozdělil
zákonodárné sbory na vyšší
a nižší. Těmi nižšími
zákonodárnými sbory myslel zřejmě
národní rady. Dovolil bych si proti tomu velmi vážně
protestovat.
(Potlesk).
Nyní tedy ke stanovisku našeho poslaneckého
klubu. My jsme uvítali způsob, jakým byl
připravován tento volební zákon, souhlasíme
se základními principy, ale máme několik
pozměňovacích návrhů, které
se týkají tolik diskutovaných záležitostí,
které moji předřečníci někteří
vzpomenuli a určitě ještě i řada
z těch, kteří vystoupí po mně
a rovněž se o nich zmíní. Máme
za to, že uzavírací klausule, tak jak je řešena
v § 42 by měla doznat určité změny.
Poslanecký klub KDU souhlasí s tím,
aby základ pro jednu politickou stranu nebo pro jedno politické
hnutí byl 5 %. Nicméně nedomníváme
se, že je spravedlivé, aby další dvě
politické strany byly postiženy, nebo přítomnost
dalších dvou politických stran dvěmi
procenty a čtvrtá politická strana aby vážila
3 %. Takže navrhujeme, a budou to dva návrhy, aby
sněmovna hlasováním rozhodla o tom: 1. zdali
každá další strana účastnící
se voleb na kandidátce s jinou politickou stranou by vážila
stejně, aby prostě nárůst. procent
byl rovnoměrný. Pokud sněmovna rozhodne,
že by to bylo spravedlivé, tak navrhujeme, aby bylo
hlasováno prvně o tom, aby ten nárůst
činil za každou politickou stranu 2 %. V případě,
že tento návrh neprojde, tak za každou politickou
stranu jedno procento.
Další náš pozměňovací
návrh se týká § 43 - preferencí
a využívání preference. Souhlasíme
se všemi těmi, kteří se domnívají,
že 3 % tak, jak jsou v zákoně FS by mohly způsobit
řadu problémů a i něco, co snad ti,
kteří pro ty 3% hlasovali, ani dostatečně
nezvážili. Nicméně domníváme
se, že ani 10 %, navrhovaných ve společné
zprávě, plně nezpůsobí všechno
to pozitivní, co si od preferencí slibujeme. Proto
navrhujeme, aby se sněmovna hlasováním rozhodla
postupně v následujícím pořadí,
zdali § 42 a 43 by byl to číslo 25, potom 20,
potom 15 a poté 12 %.
Domníváme se, že % mezi 20-ti a 30-ti procenty
pokrývalo všechny potřeby, které jsou
důvodem pro snížení těch původních
50 %, na druhé straně dává voličům
dostatečnou možnost, aby na kandidátkách
preferovali ty, kteří si to opravdu zaslouží.
Tolik tedy návrhy našeho poslaneckého klubu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji,
ještě než dám slovo panu poslanci Sapákovi,
tak se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec
Chromý, který se patrně chce sněmovně
omluvit.
Poslanec Heřman Chromý: Naopak, rád
bych se vrátil k poznámce pana místopředsedy
Kasala a zároveň já se mu zároveň
omlouvám a i vám sněmovně, že
tak trochu zdržuji projednávání tohoto
volebního zákona. Chtěl bych dokladovat,
když mluví o vyšší a nižší
.... chtěl bych to dokladovat, že cílem
tohoto kroku bylo právě jisté zrovnoprávnění
nebo učinění nezávislosti těchto
dvou orgánů. Když projednáváme
tento návrh zákona, který bude prakticky
platit pro všechny tři zákonodárné
sbory v jeden den, jeden volební zákon, tak jsme
prakticky v některých věcech limitování
právě tou federální normou.
My nemůžeme, jak jsem se to zde snažil byť
neuměle naznačit, do systému poměrného
zastoupení zapracovat mandátové obvody, protože
samozřejmě by to kladlo daleko větší
nároky na voliče, kteří by přicházeli
k urnám a volili by podle dvou různých volebních
systémů.
Pane místopředsedo, nezlobte se na mě, právě
teď naše postavení je v jakési návaznosti,
posloupnosti nebo podřazenosti pod Federálním
shromážděním nebo pod ovlivněností
tohoto navrženého zákona. K samotnému
projednávání v klubech bych konstatoval,
že v klubu KDU byla tato diskuse věcná, klidná
a vstřícná.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji
za tuto nefaktickou poznámku a prosím pana posl.
Sapáka, aby se ujal slova. Připraví se pan
posl. Kapusta.
Poslanec Jan Sapák: Pane předsedající,
dámy a pánové, poslední novely volebních
zákonů byly motivovány především
zvýrazněním role voličů. Zvláště
to platí o návrhu volebního zákona
prezidenta ČSFR. Klub Občanského hnutí
rozhodně podporuje zachování tříprocentní
hranice účinnosti preferenčních hlasů
potřebných k posunutí kandidáta v
pořadí na kandidátní listině.
Preference s touto hranicí účinnosti
jsou nástrojem, kdy voliči mohou efektně
projevit svou vůli a postoj vůči jednotlivých
osobnostem. Strany budou při této hranici účinnosti
nuceny bedlivěji zvažovat kompozici kandidátních
listin pro to, aby byly v souladu s míněním
a vůlí voličů. Vliv stranických
aparátů dostane účinnou protiváhu.
Voličské zázemí bude muset být
bedlivěji sledováno. Hlavní námitky
proti této hranici, např. větší
zázemí kandidátů z velkých
měst nebo příležitost k nespoutanému
lokálnímu populismu máme za zcela neprokázané.
Preference motivované lokálním populismem
se v minulých volbách neobjevila ani v jediném
případě. Pokud jde o kandidáty z velkých
měst, naopak se potvrzuje, že jsou to aparáty
stran, které kandidátky sestavují a jednoznačně
přitom upřednostňují kandidáty
z velikých měst. Upozorňujeme, že v
České národní radě je např.
2,1 krát více poslanců bydlících
v Praze, 2,1 krát více poslanců bydlících
v Brně a dokonce 3,4 krát více poslanců
bydlících v Olomouci, než by byla normální
mandátová míra těchto měst
nebo chcete-li, než by bylo zvoleno poslanců v jednomandátových
obvodech těchto měst. Žádný z
těchto poslanců nezískal mandát na
základě preferenčních hlasů,
nýbrž naopak, všichni se stali členy parlamentu
v první řadě na základě vůle
těch, kteří komponovali kandidátní
listiny. Dodávám, že větší
podíl poslanců mají jiná větší
a střední města.
Jsme přesvědčení, že zmíněný
způsob aktivních preferencí s tříprocentní
hranicí účinnosti ve svém výsledku
v praxi výrazně přispěje k rovnoměrnému
rozložení mandátů na území
volebního kraje. Je to rys výrazně demokratický
a přispívá nepochybně k větší
aktivitě občanů a k větší
účasti ve volbách.
OH je ovšem připraveno vyjít vstříc
diferenciaci této hranice, pokud jde o jednotlivé
volební kraje. Klub OH také rozhodně podporuje
zachování těch procentuálních
hranic uzavíracích klauzulí, jak byly přijaty
v zákoně o volbách do FS, tj. 5 % pro jednu
stranu, 7 % pro koalici tří až čtyř
stran a 10 % pro koalici čtyř a více stran.
Děkuji za pozornost.
Poslanec Jaromír Kapusta: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte, abych přednesl pozměňovací
návrh k § 42, tj. postup politických stran
do prvního skrutinia, odst. 4.: "Zjistí-li
Česká volební komise, že požadavek
podle odst. 2 nesplnily více než dvě politické
strany, hnutí, případně jejich koalice,
sníží se stanovená procentní
hranice tak, aby se umožnil postup do prvního skrutinia
alespoň 3 politickým stranám, hnutím
či koalicím, postupně
A) o 1 % nejprve u samostatně kandidujících
stran, nestačí-li to,
B) sníží se o jedno procento u koalicí
dvou až tří polit. stran a jestliže by
ani toto nestačilo,
C) sníží se o jedno procento u koalice čtyř
a více stran. V případě, že by
se ani potom nedosáhlo zastoupení tří
stran v prvním skrutiniu, opakoval by se obdobný
postup, avšak se snížením původně
stanovených klauzulí o dvě procenta.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím, aby se pan poslanec Homola ujal slova. Připraví
se pan posl. Fiedor.
Poslanec František Homola: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
chtěl bych předložit pouze jeden pozměňovací
návrh - jedná se o položku 43 v poslaneckém
návrhu, § 27, odst. 4, který bude zařazen
jako nový. Dovolte, abych ho citoval: "Není
dovoleno používat místního rozhlasu
k volební agitaci polit. stran s výjimkou
pouhého oznamování konání volebních
shromáždění." Myslím, že
je to v jisté míře omezování
iniciativy místních politických sil a také
to omezuje kandidáty, poslance i voliče.
Omezuje paletu působení pro obě strany. Tato
možnost by neměla tedy být voličům
nebo poslancům upírána. Proto doporučuji,
aby položka 43, § 27, odst. 4 byla z tohoto poslaneckého
návrhu volebního zákona zrušena. Děkuji
vám za podporu i porozumění.
Poslanec Jiří Fiedor: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, chtěl
bych hovořit o § 2, odst. b), kde se zakazuje lidem
ve výkonu trestu odnětí svobody možnost
volit. Chtěl bych v této souvislosti vznést
pozměňovací návrh, a to tak, že
by v § 2 za písmenem b) byla vypuštěna
slova "ve výkonu trestu odnětí svobody"
tzn., že by § 2 odst. 3 zněl: "Překážkou
ve výkonu volebního práva je zákonem
stanovené omezení osobní svobody z důvodů
ochrany zdraví lidu." To by znamenalo, že by
bylo vypuštěno pouze písm. "a" a
závorka. Dále v této souvislosti je třeba
doplnit § 7 odst. 5 a to, tak, že za slova "vazba"
by se doplnilo "nebo trest odnětí svobody".
Chtěl bych v této souvislosti upozornit, že
zde nedochází ke kolizi s Listinou lidských
práv, jak předeslal pan posl. Sedláček,
nicméně Listina lidských práv praví,
že člověk má být omezen na svých
právech pouze v nezbytně nutné míře.
Domnívám se, že tito lidé byli na svých
právech omezeni na základě konkrétních
zákonů, za konkrétní trestné
činy, které spáchali.
Nevidím důvod, proč bychom je měli
omezovat více. Pokud se týká kolize s federálním
zákonem, tu také nevidím jako opodstatněnou,
neboť se nedomnívám, že bychom český
volební zákon měli přijmout ve zcela
totožné podobě jako je zákon federální.
Technické problémy, které by zde nastaly,
jsou také neopodstatněné. Lidé ve
výkonu trestu by měli možnost volit do ČNR.
Je tady sice možná námitka, že v českých
věznicích jsou také slovenští
občané, nicméně ti by byli z možnosti
volby vyloučeni a možnost volit do ČNR by měli
pouze občané České republiky.
Děkuji za pochopení.