Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu ministru Dejmalovi. Chce se ještě
někdo zapojit do rozpravy? Je nás totiž 92
a jde o zjištění, zda sněmovna souhlasí
s tím, aby interpelace byla prohlášena za naléhavou.
(Poslanci přicházejí.) Nyní je nás
94, 95 ... (Sněmovna je usnášeníschopná.)
Táži se sněmovny, zda prohlašuje tuto
interpelaci za naléhavou. Pan poslanec by ovšem měl
říci, v jak dlouhé lhůtě by
měla vláda odpovědět. (7 dnů.)
Takže zavázat vládu, aby odpověděla
ve lhůtě 7 dnů.
Kdo je pro, ať zvedne ruku. 52
Kdo je proti? 8
Zdržel se hlasování? 47
Děkuji. Interpelace nebyla prohlášena za naléhavou.
Nyní prosím pana poslance Hejska. Táži
se předem, zda půjde o naléhavou interpelaci.
(Odpověď z pléna: Ne.) Ne, děkuji.
Poslanec Josef Hejsek: Vážená paní
předsedkyně, vážená vládo,
dámy a pánové, já bych si dovolil
předem říci, že to "ne" řekl
za mne kolega, já jsem řekl ano. Dovoluji si tímto
podat na vládu ČR interpelaci ve věci přidělení
potřebných finačních prostředků
na urychlené zahájení výstavby nemocnice
v Havlíčkově Brodě. Má interpelace
není z těch, které požadují řešení
úzce regionálních zájmů, a
už vůbec ne z těch, které žádají
urychlené přidělení finančních
prostředků tam, kde existuje nebo lze nalézt
řešení jiné. Domnívám
se, že toto vyplyne z následujícího.
Nemocnice Havlíčkův Brod zabezpečuje
zdravotnické služby v chirurgických i jiných
oborech asi pro 110 tisíc obyvatel se současnou
lůžkovou kapacitou 902 lůžek. Její
význam přesahuje hranice okresu Havlíčkův
Brod a je spádovou oblastí pro tyto služby
i pro další části jiných okresů,
například pro značnou část
okresu Chrudim. V této souvislosti poněkud odbočím,
okres Chrudim má samozřejmě i svou nemocnici,
umístěnou v okresním městě.
Avšak i tato se nachází ve velmi neutěšeném
stavu. Toto uvádím pro zdůraznění
významu Havlíčkobrodské nemocnice
a nastínění toho, k čemu by mohlo
dojít v případě, kdyby nebyla situace
v Havlíčkobrodské nemocnice uspokojivě
a urychleně řešena.
Jen krátce se zmíním o tom, že budova
chirurgického pavilónu nemocnice postavená
v roce 1896 je v havarijním technickém stavu, že
její rekonstrukce by byla technicky i nákladově
velmi náročná, nehledě na fakt, že
příslušná lékařská
pracoviště by po dobu rekonstrukce nebylo kam přemístit.
Rekonstrukci a případnou přístavbu
tohoto pavilónu není možno provést ani
z důvodu územních podmínek. V podobné
situaci se totiž nacházejí i další
objekty nemocnice. Opět pro ilustraci - řada pavilónů
nemocnice nesplňuje podmínky pro zdravotnický
provoz. Nejvážnější stav je v gynekologicko-porodnickém
pavilónu, jak je konstatováno i v kontrolní
zprávě Krajské hygienické stanice
Hradec Králové ze dne 17. 10. 1991, která
požaduje urychlené řešení současného
stavu. Ani řada dalších vyšetřovacích
a léčebných složek nemocnice, které
jsou umístěny ve stísněných
a nevyhovujících prostorách, neodpovídá
základním požadavkům na provoz zdravotnických
zařízení.
Těžiště problémů nemocnice
v Havlíčkově Brodě, i když i
to, co jsem uvedl výše, je jistě závažné
a alarmující, však spočívá
poněkud jinde. Nemocnice totiž využívá
7 pavilónů, které jsou majetkem Psychiatrické
léčebny Havlíčkův Brod. Mimo
jiné jsou v nich umístěny tak důležité
obory, jako například chirurgické obory,
ORL, oční, urologie, gynekologicko-porodnické
oddělení. V důsledku restitučního
zákona musí psychiatrická léčebna
uvolnit do roku 1995 klášter v Želivě
pro potřeby původního uživatele, to
je Řád premonstrátů. Pro psychiatrickou
léčebnu toto představuje ztrátu 281
lůžka. Opět pro větší přiblížení
doplňuji, že v klášteře Želiv
je umístěna i protialkoholní léčebna
a léčebna pro drogově závislé.
Již v současné době se psychiatrická
léčebna dostává do velkých
problémů z důvodu vysokého ročního
nájemného. které činí asi 1
mil. 200 tis. Kčs. Je tedy logické, že psychiatrická
léčebna po nemocnici požaduje uvolnění
minimálně pěti pavilónů pro
své potřeby, a to již od roku 1995.
Jak jsem se snažil nastínit, hlavní problém
nemocnice v Havlíčkově Brodě vyplývá
- a to zdůrazňuji - z restitucí. Naskýtá
se řešení problémů - přístavba
stávající nemocniční budovy,
a to tak, aby byla dokončena nejpozději v roce 1995.
Aby byl tento termín dodržen, je třeba již
v tomto roce pro přístavbu získat 45 mil.
Kčs. Pro přesnost uvádím, že
potřebné peníze pro vypracování
prováděcího projektu stavby byly uvolněny
již v roce 1991 a vypracování projektu je v
pokročilé fázi.
Vážená vládo, obracím se proto
na vás se žádostí o vysvětlení,
jakým způsobem bude vláda tento problém
vzniklý - znovu zdůrazňuji - rozsáhlou
restitucí řešit. Pokud mi na mou interpelaci
vláda nemůže odpovědět neprodleně,
prosím, aby interpelace byla označena za naléhavou.
V tom případě navrhuji, aby vláda
odpověděla do 14 dnů.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Pane kolego, musím se zeptat, co platí. Zda je naléhavá
nebo není naléhavá.
Poslanec Josef Hejsek: Já jsem zde řekl,
že pokud vláda je schopna nyní odpovědět,
pak nebudu žádat, ale jestliže není schopna
odpovědět, pak bych prosil, aby tato interpelace
byla pokládána za naléhavou. Lhůta
14 dní.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Zeptám
se vlády, zda je schopna nebo ochotna odpovědět
ihned. (Ministr zdravotnictví Bojar: to se týká
pana ministra Ježka, který není přítomen.)
Ptám se tedy, kdo souhlasí s tím, aby tato
interpelace byla označena za naléhavou a vláda
zavázána k odpovědi do 14 dnů, nechť
zvedne ruku. 27
Kdo je proti? 14
Děkuji. Přeje si pan kolega ještě ověřit
počet poslanců hlasováním, kdo se
zdržel. (Ne.) Nikoliv. Tato interpelace nebude považována
za naléhavou. Dále se přihlásila s
interpelací paní poslankyně Kalousová,
prosím, aby se ujala slova. Připraví se pan
poslanec Piverka.
Poslankyně Eva Kalousová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážený nepřítomný
pane ministře, dámy a pánové, ráda
bych se se svou interpelací obrátila na pana ministra
kontroly Igora Němce. Moje vystoupení by mělo
být krátké, o to však důraznější.
Obracím se na ministerstvo kontroly z důvodů,
které se následně pokusím ozřejmit.
Prosila bych, aby pan ministr při čtení následujícího
textu se snažil vnímat i to, co nevyslovím
nahlas. Ač jsem východočeská poslankyně,
budu tentokrát hovořit o Moravě. O oblasti,
o které já sama pro sebe říkám
okres Vídeň-sever. Skutečnosti jsou takové:
referát kultury Okresního úřadu v
Břeclavi vypsal konkurs na uvolněné místo
ředitele regionálního muzea v Mikulově
v témže okresu. Kromě tohoto faktu jsou veřejnosti
známy též úvahy o změně
zřizovatele muzea. To znamená, že by měl
být v blízké době uskutečněn
převod Okresního úřadu Břeclav
na Městský úřad v Mikulově.
V souvislosti s rozrůstajícím se soukromým
podnikáním vzniká i v tomto městě
několik stravovacích a ubytovacích zařízení
pro zvyšující se počet našich a
zvláště pak zahraničních turistů.
Proto není zcela zanedbatelná, byť dnes ještě
nepodložená informace o tom, že některé
drobné muzejní předměty nedostávají
depozitní čísla a mizí v soukromých
sbírkách. Město Mikulov je městem
pohraničním s úzkým stykem se sousedním
Rakouskem. Také z tohoto důvodu je potřeba
zajistit našemu kulturnímu bohatství patřičnou
ochranu.
Důvodem mého podnětu směrovaného
na české ministerstvo kontroly je v neposlední
řadě také to, aby ředitel, který
bude na základě konkursního řízení
vybrán, převzal nejen zodpovědnost za správný
chod vlastní muzejní činnosti, ale také
za sbírky v jejich kompletnosti. Zvláště
pak, když bývalý ředitel muzea byl odvolán
pro konkrétní nesrovnatelnosti ve finančním
hospodaření uvedené instituce.
Obracím se proto na vás, pane ministře, se
žádostí o urychlené prověření
ochrany a evidence sbírkových předmětů
v tomto regionálním muzeu.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Piverku a pana poslance Sourala, aby
se připravil.
Poslanec Walter Piverka: Vážený pane
předsedající, vážená vládo,
vážené kolegyně, kolegové, dovolte,
abych přednesl dvě interpelace tří
poslanců, a to poslance Wantuly, poslance Holomka a Piverky,
první na ministra školství, mládeže
a tělovýchovy pana Petra Vopěnku, druhou
na předsedu vlády ČR pana Petra Pitharta.
První. Náš stát prochází
komplikovaným obdobím přerodu v demokracii.
Týká se to i pohledu na národnosti, včetně
národnostního školství. Právě
nyní, kdy přecházíme na občanský
princip v našem státě, projevují se
snahy národnostní problematiku odsunout na vedlejší
kolej.
Při MŠMT ČR pracoval odbor, který se
zabýval národnostním školstvím.
Pracovala i národnostní komise, která průběžně
tyto otázky sledovala a řešila. Péčí
tohoto odboru ve spolupráci s touto komisí se dařilo
postupně řešit problematiku národnostního
školství a vycházet tak vstříc
naléhavým potřebám národností.
Nyní dochází na MŠMT ČR k reorganizaci
a odbor národnostního školství je rozdroben
do jiných odborů. Z našeho pohledu je to zcela
nelogické opatření, které komplikuje
a zhoršuje řešení problémů
národností.
Žádáme vás, pane ministře, o
odpověď, jak za těchto okolností si
představujete řešení národnostního
školství.
Druhá. Poslední dobou se řeší
na úrovni české vlády národnostní
problematika bez účasti a konzultací s představiteli
národnostních menšin. Rada pro národnosti,
která vznikla v létě roku 1991, nefunguje
a byla svolána jejím předsedou, premiérem
vlády ČR Petrem Pithartem pouze na ustavující
schůzi.
V minulosti bylo již několik takových iniciativ,
které se však ukázaly pouze jako zastírací,
a problematika národností se řešila
dále bez účasti zástupců národnostních
menšin.
Proto žádáme buď obnovu činnosti
této národnostní rady nebo vytvoření
takového orgánu při české vládě,
který by umožnil nejenom deklarativní, ale
i konkrétní účast ve spolupráci
zástupců národnostních menšin
při řešení jejich potřeb.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Sourala, připraví se
pan poslanec Payne.
Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
zhruba před dvěma měsíci jsem vznesl
dotaz na vládu, jaké konkrétní kroky
učinila při naplňování vlastního
usnesení č. 245. Vláda dosud neodpověděla,
a proto ve stejné záležitosti interpeluji.
Podotýkám, že toto usnesení má
značný význam pro ostravsko-karvinskou aglomeraci,
zejména z hlediska restrukturalizace, řešení
zaměstnanosti a dalších problémů.
Současně se domnívám, že problém
je aktuálnější o to více, že
právě nedávno proběhly na Ostravsku
celkem bouřlivé demonstrace hornických důchodců
a zdravotně postižených horníků.
Domnívám se proto, že by bylo vhodné,
abychom znali, jakým způsobem vláda své
závazky vyplývající z tohoto usnesení
plní. Děkuji za pozornost a doufám, že
oceňujete moji stručnost.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Payna, připraví se pan
poslanec Klimeš.
Poslanec Jiří Payne: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážení kolegové a kolegyně,
minulý týden jsme projednávali otázky
kupónové privatizace. V rámci této
schůze jsem přednesl několik poznámek,
které se týkaly investičních fondů.
Vzhledem k tomu, že se mi zdá, že situace dosud
není vyřešena, musím zopakovat některé
připomínky formou interpelace. Proto se obracím
s interpelací na pana ministra Tomáše ježka
ve věci investičních fondů.
Některé investiční fondy v rámci
náborů svých potencionálních
akcionářů slibují, že po jisté
lhůtě odkoupí akcie např. za desetinásobek
pořizovací hodnoty kupónové knížky
a známky. Tento slib podle reklamních textů
činí akciová společnost investičního
fondu. Citoval jsem tady např. Harvardský investiční
fond, První investiční, Investiční
fond České privatizační společnosti,
Bonton a dala by se jich najít ještě řada.
Pokud investiční fondy slibují budoucím
akcionářům, že od nich jejich akcie
odkoupí, pak se domnívám, že tento slib
nemohou garantovat, neboť o snížení či
zvýšení základního jmění
bude rozhodovat valná hromada akciové společnosti
a nikoliv předsednictvo nebo vedení dosud vlastně
nezaloženého investičního fondu. Valná
hromada bude dokonce rozhodovat s dvoutřetinovou většinou
podle Obchodního zákoníku. Mám tedy
důvodné podezření, že by se podle
§ 45 Obchodního zákoníku mohlo jednat
o nekalou soutěž, tj. speciálně šíření
údajů o vlastním podniku a jeho výkonech,
které je způsobilé vyvolat klamnou představu,
a sjednat tím vlastnímu podniku v hospodářské
soutěži prospěch na úkor jiných
soutěžitelů.
Vzhledem k tomu, že tato věc, pokud bude projednávána
v rámci nějakého řízení,
je záležitostí dlouhodobou a vzhledem k tomu,
že ukončení předkola privatizace je
vládou slibováno na poměrně brzký
termín, domnívám se, že by pan ministr
Ježek mohl uvážit, zda by fondy, které
se takovéto klamavé reklamy dopouštějí,
neměly dostat oprávnění, resp. licenci
investičního fondu.
Proto prosím pana ministra privatizace a správy
národního majetku Tomáše Ježka,
jestli by mohl uvážit zmíněné
skutečnosti a po úvaze, v případě,
že k tomu shledá tyto důvody za dostatečné,
zda by mohl podobně jednajícím investičním
fondům neudělit souhlas ministerstva k jejich činnosti.
Zároveň pokud protimonopolní úřad
dojde k názoru, že se jednalo o takové porušení,
pak by měli věc vyšetřit a udělit
příslušnou pokutu. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Prosím pana poslance Klimeše. Prosím ověřovatele,
aby mi sdělili, zda je možno zahájit volbu
v dobu, kterou předvídali. Interpelace pana poslance
Klimeše je označena jako naléhavá.
Poslanec Stanislav Klimeš: Vážený
pane místopředsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, chci vás seznámit
s interpelací, kterou podávám spolu s kolegy
Jaroslavem Cabalem a Jaromírem Stibicem předsedovi
české vlády panu Petru Pithartovi ve věci
správy a užívání národního
majetku, který tvoří vodohospodářské
stavby sloužící zemědělské
a lesní výrobě. Jde v podstatě o meliorační
zařízení a závlahové stavby.
Protože požadujeme odpověď na příští
31. schůzi ČNR, to je do 20. února, jde o
naléhavou interpelaci, o čemž je třeba
hlasovat. Dovolte mi tedy, abych vás s obsahem interpelace
seznámil.
Vážený pane předsedo, v České
republice činí hodnota vodohospodářských
meliorací, včetně závlahových
a odvodňovacích staveb a jejich soustav nemalou
částku, jde cca o 12 mld. Kčs. V průběhu
roku 1991 byly přijaty zákony, jejichž uplatnění
vyvolává změny v dosavadním způsobu
správy, provozování, užívání
a financování tohoto majetku. Jde zejména
o zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě, zákon
č. 569/1990 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, zákon
č. 388/1991 Sb. o Státním fondu životního
prostředí ČR a zákon č. 23/1992
Sb. o státní správě ve vodním
hospodářství. V současné době
není vyřešeno mnoho problémů
souvisejících s realizací těchto zákonů.
Dle našeho názoru je třeba, aby příslušná
ministerstva velmi rychle dala odpověď na následující
otázku:
Kdo bude tento majetek skutečně spravovat? Bude-li
se tento majetek privatizovat a jak, např. závlahové
stavby? Z jakých prostředků se budou hradit
náklady na opravy a údržbu tohoto majetku?
Jak se bude financovat provoz závlah? Zvlášť
chceme upozornit na nevyjasněnou situaci ve financování
v provozu závlah. Do těchto staveb vložily
jak stát, tak zemědělské podniky značné
prostředky. V řadě oblastí ČR
jsou závlahy nejen doplňkovým, ale přímo
podmiňujícím faktorem rostlinné výroby.
Dosud nelze smluvně řešit vztahy mezi správcem,
provozovateli a konečnými uživateli, tj. zemědělci,
kterým tato situace značně komplikuje jejich
hospodářská rozhodnutí. Není
asi třeba připomínat, že hospodářský
rok pro zemědělce nezačíná
jarními pracemi. Myslím si, že by bylo ke škodě
nejen zemědělců, kdyby nebyla tato zařízení
účelně a hospodárně využita.
Považujte, pane předsedo, naši interpelaci za
naléhavou s tím, že žádáme
odpověď na 31. schůzi ČNR, to je do
20. února 1992.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.
Musíme rozhodnout, zda souhlasíme s označením
této interpelace za naléhavou, včetně
rozhodnutí o lhůtě do 20. února pro
odpověď vlády. Navrhuji hlasovat o obou těchto
skutečnostech en bloc.
Kdo je pro označení interpelace za naléhavou
a pro lhůtu do 20. února, nechť zvedne ruku.
42
Kdo je proti? 3
Kdo se zdržel hlasování? 40
Vidím některé, kteří nehlasovali
tak ani tak a ani se nezdrželi hlasování. Nejsme
usnášeníschopni. Kdo nehlasoval? 1
Prosím kolegy, aby osobně pozvali pány poslance
dovnitř k hlasování o interpelaci. Prosím
pracovníky Kanceláře, aby osobně pozvali
pány poslance dovnitř. Pánové poslanci,
kteří jste nadoslech - i nadohled, když se
otevřou dveře, vyhovte svým kolegům,
a pojďte hlasovat. Dovolte, abych odhadl, že snad už
budeme usnášeníschopni a abych nechal znovu
hlasovat o tom, zda interpelace pana poslance Klimeše je
naléhavá s lhůtou do 20. února t.
r.
Kdo je pro, nechť zvedne ruku. 56
Kdo je proti? 3
Kdo se zdržel hlasování? 47
Děkuji, návrh byl přijat.
Je zde poslední přihlášený interpelující
poslanec Josef Kašuba, kterého prosím, aby
se ujal slova.
Poslanec Josef Kašuba: Vážený pane
místopředsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, na 24. schůzi
ČNR jsem vznesl dotaz na vládu ČR ohledně
přípravy zákona o ochraně kulturního
dědictví minulosti. Ministr kultury ČR pan
Milan Uhde mi 18. prosince sdělil dopisem, že takovýto
střešní zákon se připravovat
nebude, neboť by byl velice obecný a ve své
podstatě bezobsažný, ryze deklarativní,
tudíž vcelku zbytečný.
S argumentací, bohužel, nemohu souhlasit a ani vysvětlení,
že ministerstvo kultury ČR přistoupilo k rozpracování
jednotlivých speciálních zákonů,
nemohu přijmout jako uspokojivé. Vedou mě
k tomu i skutečnosti z poslední doby.
Jak jsme se dozvěděli ze sdělovacích
prostředků, požádal např. pan
Schwarzenberg mj. o vydání hradu Zvíkova,
panovnického sídla Přemysla Otakara II.,
který je národní kulturní památkou.
Restituční zákony sice národní
kulturní památky z restitucí vysloveně
nevyjímají, avšak uvádí se v
nich, že "věc, která je prohlášena
za národní kulturní památku, se nevydá
až do doby, kdy ČNR a SNR přijmou nový
zákon o správě a ochraně kulturních
památek". Z národních kulturních
památek zařazených do seznamu v souladu s
památkovým zákonem č. 20/1987 a příslušným
nařízením vlády ČR už
bylo či v krátké době může
být kromě kláštera, rodného domu
Antonína Dvořáka v Nelahozevsi atd.