U fyzických osob upravuje přímo zákon
dobu mezi vznikem nároku na vrácení nemovité
věci a jejím faktickým převzetím
vlastníkem na nájemní vztah ve smyslu §
22 zákona o půdě. Jaké zákonné
normy platí v těchto případech pro
obce, jestliže podle Halbicha a Herdy, jak napsali ve speciálním
komentáři k zákonu č. 172/1991 o majetku
obcí, § 22 - 24 zákona o půdě
pro ně neplatí? Lze z toho vyvodit, že pro
ně platí § 2 téhož zákona,
který říká, že kromě vlastníka
mají právo užívat půdu jiné
osoby jen na základě smlouvy uzavřené
s vlastníkem. Vlastník pozemků je vlastníkem
porostů na nich vzešlých.
V praxi by to ovšem mohlo znamenat, že dosavadní
držitelé užívají obecní
pozemky ode dne účinnosti zákona č.
172/1991 Sb. protiprávně. Není dále
vůbec jasné, jak postupovat z hlediska nároků
na finanční vyrovnání za produkty
vzešlé z obecních pozemků ode dne účinnosti
zákona č. 172/1991 Sb. do doby jejich převzetí
obcí.
Je škoda, že ministerstvo financí České
republiky, které bylo navrhovatelem zákona č.
172/1991 Sb., nevydalo k těmto otázkám metodický
výklad, který by sjednocoval postup státních
orgánů a jim pod řízených organizací
v těchto věcech. K prodloužení období
mezi datem účinnosti zákona č. 172/91
Sb., a tedy obnovením vlastnických práv obcí
k nemovitostem, a datem skutečného převzetí
nemovitostí obcemi zřejmě dojde, a to ne
vinou obcí jako takových. Odporovalo by jistě
zákonu, kdyby obce nemohly se svým majetkem řadu
měsíců a možná i roků
jakkoliv manipulovat a své vlastnické právo
prakticky uplatňovat.
3. Na rozdíl od vracení nemovitostí fyzickým
osobám nepřísluší podle zákona
č. 229/1991 Sb. obcím
- podle § 11 náhrady za pozemky uvedené v odstavci
1 téhož paragrafu,
- podle § 14 náhrady za budovy, které nelze
podle tohoto zákona vydat,
- podle § 15 náhrady za trvalé porosty, není-li
na pozemku jiný srovnatelný porost,
- podle § 20 náhrady za živý a mrtvý
inventář.
Dále ve smyslu komentáře Halbicha a Herdy
k zákonu č. 172/1991 Sb. neexistuje ani právo
výměny pozemků uvedených v odstavci
3 za jiný pozemek ve vlastnictví státu.
V případech, kdy se obce rozhodnou na svém
majetku hospodařit vlastními silami, jsou zejména
vůči dnešním státním podnikům
a jejich nástupnickým organizacím ve velké
nevýhodě. Samy kdysi předávaly fungující
a vesměs prosperující lesní, rybářské
či zemědělské celky, dnes se jim vracejí
torza. Počáteční nutnost investovat
mnohamilionové částky do nákladných
oprav a na výstavbu hospodářských
budov, do chybějícího provozního zařízení,
či dokonce za živý inventář,
odrazuje předem řadu obcí od samostatného
hospodaření na vráceném majetku. Těmito
okolnostmi jsou obce více méně nuceny k tomu,
aby svůj majetek pronajímaly stávajícím
státním hospodářským organizacím,
které samozřejmě jako dosud jsou monopolními
výrobci. Podniky Státních lesů, Státních
rybářství diktují podmínky
pronájmu.
4. Zákon č. 172/1991 Sb. definuje zastavěné
pozemky jako pozemky tvořící se stavbou jeden
funkční celek. Tato definice ponechává
dosavadním držitelům části obecních
pozemků, na nichž byly postaveny stavby po datu 31.
12. 1949. Včetně zaručení přístupu
k těmto stavbám, a to i v případě,
kdy tyto stavby narušují celistvost obecních
pozemků, či jsou dokonce vybudovány uvnitř
obecních areálů, například
sklady a garáže uvnitř areálu městských
sádek. Je třeba upozornit na to, že takové
případy budou vyvolávat nejrůznější
kompetenční spory - užívání
vymezených prostor, pohyb cizích osob v cizím
výrobním areálu apod. - které mohou
vyústit do vleklých soudních jednání.
5. Podle zákona č. 172/1991 Sb. nepřecházejí
do majetku obcí také stavby typu cest vybudované
na obecních pozemcích. Kdo je povinen udržovat
tyto stavby, budou-li sloužit převážně
hospodářským účelům
obce? Obdobou je ustanovení zákona č. 100/1990
Sb., o státním vlastnictví všech vodních
toků. Kdo bude udržovat např. vodoteče
propojující rybníky uvnitř rybniční
soustavy obce?
6. Zákon č. 172/1991 Sb. nevrací obcím
lesní nemovitý majetek, který sdružily
do 31. 12. 1949 do tzv. lesních družstev. V případech,
kdy bylo vlastnické právo v pozemkových knihách
vloženo na zmíněná družstva, prokazatelně
za účelem společného obhospodařování
a obce jsou schopny prokázat svůj podíl vloženého
nemovitého majetku, je záhodno, aby i tento nemovitý
majetek byl obcím vrácen.
Z podnětů, které zazněly na přípravném
setkání zástupců obcí k založení
Sdružení majitelů obecních lesů
konaném v Pelhřimově dne 19. 12. 1991, jehož
se zúčastnili zástupci 200 obcí, doporučujeme
k řešení:
- v zájmu dodržených zákonných
lhůt k uplatnění nároku obcí
na nemovitý majetek ve smyslu zákona č. 172/1991
Sb. vytvořit organizační předpoklady
na střediscích geodézie a v pozemkových
knihách,
- jednoznačně z majetkoprávního hlediska
legislativně definovat období mezi počátečním
datem účinnosti zákona č. 172/1991
Sb. a dnem převzetí nemovitého majetku obcí
od dosavadních držitelů,
- přezkoumat vhodnost legislativního řešení
majetkoprávních vztahů ke stavbám
vzniklým na obecních pozemcích po 31. 12.
1949 - § 2 odst. 2 písm. a) zákona č.
172/1991 Sb.,
- přezkoumat vhodnost legislativního řešení
majetkoprávních vztahů k vodním tokům
propojujícím ucelené rybniční
soustavy,
- legislativně umožnit obcím vrácení
lesního nemovitého majetku sdruženého
za účelem společného obhospodařování
do tzv. lesních družstev, jestliže budou obce
schopny prokázat svůj vklad nemovitého majetku
do těchto družstev.
Dále vzhledem k tomu, že obce neobdržely ze zákona
náhradu za odevzdaný živý a mrtvý
inventář a za zlikvidované, případně
prodané a znehodnocené hospodářské
a provozní budovy, doporučujeme, aby vláda
zvážila, zda by nebylo vhodné předat
obcím část majetku dnešních Státních
lesů v těch místech, kde Státní
lesy předávají obcím převážnou
část svých pozemků podle zákona
č. 172/1991 Sb. a přestávají tam hospodařit.
Zároveň doporučujeme, aby vláda v
této věci spolupracovala s nově založeným
Sdružením obcí - vlastníků lesů.
(Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Litomiskému. Prosím
pana poslance Válka. Připraví se pan poslanec
Chromý.
Poslanec Alois Válek: Vážená
paní předsedkyně, vážení
páni ministři, dámy a pánové,
chtěl bych se obrátit na opět zde nepřítomného
pana ministra Šabatu s dotazem, kdy bude schopen odpovědět
na můj dotaz z 21. listopadu, to znamená už
před 60 dny, který se týkal jeho vztahů
se Slovenskem jako ministra, popřípadě soukromé
osoby. Prosím jej proto o urychlenou odpověď.
Začátkem ledna t. r. se setkali starostové
obcí z okolí ostravského letiště
v Mošnově s poslanci Federálního shromáždění
a ČNR, s panem ministrem obrany Dobrovským a představiteli
armádního letectva.
Toto letiště používá od jara minulého
roku opět vojenská letka, což má po
vnuceném pobytu sovětů další
závažné dopady na životní podmínky
tamějších obyvatel např. nadměrný
hluk, kontaminace některých místních
zdrojů pitné vody i zemědělských
plodin, narušování tektoniky staveb a mj. i
rušení televizního příjmu.
Po předcházejících jednáních
na podobné úrovni došlo sice ze strany armády
k omezení letů na nezbytnou míru, přesto
je pro objektivizaci situace nutné provést patřičná
měření těchto negativních vlivů
a učinit opatření na jejich zmírnění
nebo odstranění. Ministr Dobrovský doporučil
vytvoření komise poslanců Federálního
shromáždění včetně zástupců
z ČNR, což se má uskutečnit až
někdy koncem příštího měsíce.
Chtěl bych tímto upozornit vládu České
republiky, zejména pak pana premiéra, který
je členem Rady obrany státu, aby byli do této
skupiny zařazeni specialisté, kteří
by měli pomoci při stanovení obecně
platných předpisů pro provoz vojenských
letišť na území České republiky,
jelikož nejde pouze o problém Mošnova.
Obrana státu samozřejmě patří
do kompetence Federálního shromáždění,
je však otázkou, jak k této věci přistoupí
slovenská strana. Starostové v postižených
obcích chápou současnou hospodářskou
situaci republiky, domnívají se však, že
česká vláda by měla podniknout zatím
alespoň možné dílčí kroky
a tyto by měly vést k uvolnění potřebných
financí v příštím roce, tzn.
v roce 1993, v tomto roce už se to nepovede. Vláda
by měla zajistit alespoň snesitelnější
podmínky života té části svých
občanů, kteří měli tu smůlu,
že si jejich předkové vybrali sídla
tam, kam později vtrhnul technický pokrok. Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Válkovi. Na řadě
je pan poslanec Chromý, ale protože sněmovna
zeje prázdnotou a jde o naléhavou interpelaci, jak
jsem zjistila, myslím, že bude souhlasit s tím,
že posunu jeho příspěvek na odpoledne.
/Poslanec Chromý souhlasí./
Chci vám zároveň sdělit, že mně
bylo ohlášeno, že je příprava voleb
již v té fázi, že se teď začnou
vydávat volební lístky. Jejich vydávání
bude skončeno ve 14.15 h. Doporučuji tedy přerušit
schůzi na oběd a současně na volby
a sejít se k odpolednímu sezení ve 14.15
h.
Přerušuji schůzi a prosím vás,
aby ti, kteří máte možnost teď
vyzvednout si lístky a odvolit, tak učinili.
/Přerušení schůze./
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, řekli jsme si, že začneme
ve 14.15 h., je půl třetí. Budeme pokračovat
v přerušeném jednání, ve volbě
předsedy ústavně právního výboru
ČNR. Prosím pověřeného poslance
ze skupiny ověřovatelů, je to pan poslanec
Karas, aby nás seznámil s výsledky volby.
Poslanec Jiří Karas: Vážená
paní předsedkyně, dámy a pánové.
Dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného
hlasování při volbě předsedy
ústavně právního výboru ČNR.
K volbě bylo ověřovateli převzato
200 hlasovacích lístků, z toho bylo vydáno
152 hlasovacích lístků, odevzdáno
bylo 152 platných lístků. Odevzdáno
bylo nula neplatných lístků. Počet
neodevzdaných hlasovacích lístků nula,
počet nevydaných hlasovacích lístků
48. Pro pana Miloslava Výborného bylo odevzdáno
116 platných hlasů. Předsedou ústavně
právního výboru byl zvolen pan Miloslav Výborný.
(Potlesk.) Jménem skupiny navrhovatelů blahopřeji
panu Miloslavu Výbornému ke zvolení do této
funkce. Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Já chci panu poslanci Výbornému rovněž
poblahopřát. Myslím, že z výsledku
vyplývá, jak obrovská je důvěra
naší sněmovny v něj a v jeho odborné
schopnosti. Ještě jednou gratuluji. Dalším
bodem, kterým se budeme zabývat, je volba členů
Rady České televize, volba členů Rady
Českého rozhlasu a volba členů Federální
rady... Pan místopředseda Kasal chce požádat
o slovo.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dámy
a pánové, já v první řadě
děkuji za to, že jste podpořili kandidaturu
pana dr. Výborného a poté bych s chtěl
seznámit s tím, že pan poslanec Stanislav Bělehrádek
vzhledem k tomu, že je výrazně časově
omezen svou funkcí a vzhledem k tomu, že Klub křesťanské
a demokratické unie tím, že dr. Výborný
byl zvolen do této významné funkce by měl
vyšší zastoupení, než odpovídá
početnímu složení klubu, žádá
o to, aby byl uvolněn z funkce člena předsednictva
ČNR. Bohužel tím, že se připravuje
na zítřejší zasedání ČNR
ve svém úřadě v Brně, nemůže
být osobně přítomen a mám tady
písemný dopis, kde rezignaci podává.
Prosím, aby toto bylo přijato plénem ČNR.
Děkuji. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Dávám hlasovat o usnesení:
"Česká národní rada bere na vědomí
rezignaci poslance Stanislava Bělehrádka z funkce
člena předsednictva ČNR."
Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať
zvedne ruku. 89
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 5
Nejsme usnášeníschopni.
Prosím Kancelář, aby se laskavě podívala
po chodbách a počítala bedlivě ty
poslance, kteří vstupují. Zdá se,
že se sněmovna zaplnila.
Dávám hlasovat znovu o usnesení "Česká
národní rada souhlasí s odvoláním
poslance Stanislava Bělehrádka na jeho vlastní
žádost."
Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať
zvedne ruku. 108
Je někdo proti? Nikdo.
Usnesení bylo přijato. Nyní se politické
kluby budou zabývat otázkou, koho dovolit na uvolněné
místo v předsednictvu.
Dalším bodem je
Začali jsme tento bod projednávat už ve středu
22. ledna, a to návrhy volebních řádů,
které jsme také s některými změnami
schválili. Protože původní návrhy
byly minule rozdány, předpokládám,
že je máte u sebe, ale pokládám stejně
za vhodné, aby pan poslanec Vondráček v úvodu
svého vystoupení tyto změny ještě
připomněl. Poté jsme požádali
ústavně právní výbor, aby zaujal
stanovisko k výběru kandidátů u všech
voleb, které se v této schůzi předpokládaly
ve schváleném pořadu. Pro úplnost
ještě uvádím, že k volbě
členů rad televize a rozhlasu jste také minule
obdrželi seznam kandidátů. Nyní už
mohu dát slovo panu poslanci Vondráčkovi,
aby nám zejména předložené návrhy
kandidátů zdůvodnil.
Poslanec Josef Vondráček: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, vážená sněmovno, obdrželi
jste návrh kandidátů do Rady České
televize, Českého rozhlasu a Federální
rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
V těchto návrzích za dobu od posledního
zasedání do dnešního dne došlo
k některým změnám, ke vzdání
se kandidatury. Byl bych rád, kdybyste si návrh
opravili.
U kandidátů do Rady České televize
nekandiduje Karel Steigerwald, Roman Ráž a Miloš
Valík. Ostatní je beze změny.
U kandidátů do Rady Českého rozhlasu
nekandiduje Oldřich Korte, Josef Vágner, Věra
Heroldová-Šťovíčková, dr.
Ivo Plaňava, Petr Fiala, prof. Höschl, dr. Jiří
Kabele.
Kandidáti do Federální rady pro rozhlasové
a televizní vysílání jsou beze změny.
Na základě usnesení ústavně
právního výboru se všemi kandidáty
bylo znovu jednáno, podepsali souhlas k provedené
lustraci a žádosti o výpis z trestního
rejstříku. U výpisu z trestního rejstříku
u tří kandidátů byly některé
drobné nálezy nebo závady, které jsou
již promlčeny z minulých let. Všichni
kandidáti se podrobili lustraci a ti, které vám
navrhujeme, splňují všechny podmínky
lustračního zákona.
Protože volební řád byl schválen
v minulé schůzi, prosil bych, kdyby bylo možné,
paní předsedkyně, aby paní dr. Marvanová
znovu upozornila na změny, ke kterým došlo.
Jinak bych připomněl, že do Rady České
televize i Českého rozhlasu volíme 9 kandidátů,
a to zakroužkováním, do Federální
rady 3 kandidáty.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Prosím paní dr. Marvanovou, aby
byla tak laskavá a ještě jednou nás
upozornila na rozdíly, k nimž došlo v pozměňovacích
návrzích.
Poslankyně Hana Marvanová: Ve volebním
řádu pro Federální radu pro rozhlasové
a televizní vysílání se změnil
bod 9, takže nyní zní takto: "Jestliže
nejsou zvoleni všichni tři kandidáti do Federální
rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
volby končí a mohou se opakovat, a to i s dalšími
kandidáty, nejdříve na příští
schůzi ČNR." Body 10 a 11 se vypouštějí.
Ve volebním řádu pro volby do rad České
televize a Českého rozhlasu došlo ke změně
v bodech 10 a 11.
Bod 10 nyní zní: "Do tohoto kola postupují
z příslušné kandidátky ti kandidáti,
kteří obdrželi nejvyšší počet
hlasů, nejvíce však dvojnásobný
počet kandidátů na volná místa,
než je počet členů rady, kteří
mají být zvoleni (při rovnosti hlasů
postupují všichni kandidáti, u nichž rovnost
nastala). Na průběh voleb se přiměřeně
použije ustanovení odst. 1 až 8."
Následuje bod 11: "Není-li v tomto druhém
kole zvoleno všech 9 kandidátů do Rady České
televize, a všech 9 kandidátů do Rady Českého
rozhlasu, koná se třetí kolo, v němž
se postupuje stejně jako v kole druhém."
Vkládá se nový bod 12, který zní:
"Není-li ani po tomto třetím kole zvoleno
všech devět kandidátů do Rady České
televize a všech devět kandidátů do
Rady Českého rozhlasu, volby končí
a mohou se opakovat, a to i s dalšími kandidáty,
nejdříve na příští schůzi
ČNR." Další body - 12 a 13 - se přeznačují
jako body 13 a 14.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Marvanové. Otevírám
rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy?
Zdá se, že nikdo. Rozpravu končím. Prosím
ověřovatele ČNR, aby v souladu se schválenými
volebními řády dohlíželi na volbu.
Zůstaňte na svých místech, hlasovací
lístky nejsou ještě připraveny. Dostávám
informaci, že za 40 minut můžeme začít
hlasovat. Hlasovací lístky se začnou vydávat
za 40 minut, ukončení výdeje hlasovacích
lístků bude od té doby za dalších
30 minut. To bude za pět minut půl čtvrté
a poté za pět minut čtyři bude ukončen
výdej hlasovacích lístků, protože
ověřovatelé budou nějaký čas
potřebovat na zhodnocení výsledků
volby, budeme pokračovat interpelacemi. Budeme pokračovat
i nyní v interpelacích. Prosím pana poslance
Chromého, který byl přihlášen
již dopoledne, aby se ujal slova.
Poslanec Heřman Chromý: Vážení
páni ministři, vážená paní
ministryně, vážená sněmovno,
obracím se na vládu České republiky
ve věci zásobování Prahy teplem. Jak
mnozí jistě víte prostřednictvím
masmédií, České energetické
závody svým rozhodnutím z 6. ledna zastavily
dokončení stavby tepelného napaječe
Horní Počáply - Praha pro nedostatek domácího
i cizího kapitálu. Rozhodnutí Českých
energetických závodů, schválené
českým ministrem pro hospodářskou
politiku a rozvoj je vcelku pochopitelné, výroba
elektřiny poskytuje slušný zisk, teplo přináší
pro České energetické závody zisk
minimální nebo je ještě mnohdy ztrátové.
Již méně čitelný je postoj vlády
ČR, která prostřednictvím hospodářské
rady uložila Českým energetickým závodům
v srpnu 1991 pozastavit výrobu tepelného napaječe.
Během té doby bylo proinvestováno 250 miliónů.
Zároveň byla tehdy zadána studie u zahraniční
firmy, která celý projekt měla zhodnotit.
Přestože tato studie prokázala výhodnost
celého projektu, zejména v porovnání
s ostatními variantami, hospodářská
rada vlády své stanovisko nezměnila.