"Česká národní rada odvolává
podle § 4 písm. k) jednacího řádu
ČNR poslance Jiřího Nováka z funkce
předsedy ústavně právního výboru
ČNR a z členství v tomto výboru, na
jeho žádost."
Kdo souhlasí s předloženým návrhem
usnesení, ať zvedne ruku. 148 Děkuji.
Usnesení bylo přijato.
Druhým bodem je
Jak víte, podle § 27 odst. 3 jednacího řádu
ČNR se předsedové výborů ČNR
volí tajným hlasováním. Návrh
volebního řádu vám byl rozdán
a po stanovení kandidátní listiny vám
jej odůvodní pověřený člen
skupiny ověřovatelů ČNR. O kandidátech
na uvolněné místo předsedy ústavně
právního výboru jednaly poslanecké
kluby. Prosím tedy zástupce jednotlivých
klubů, aby přednesli své návrhy. Hlásí
se pan místopředseda Kasal.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Paní
předsedkyně, paní poslankyně, páni
poslanci, dovoluji si vám předložit kandidaturu
poslaneckého klubu Křesťanské a demokratické
unie na místo obsazení předsedy ústavně
právního výboru. Doporučujeme sněmovně,
aby zvolila dr. Miloslava Výborného předsedou
ústavně právního výboru. Pokud
dovolíte, domnívám se, že zdůvodňovat
tuto kandidaturu osobními i odbornými vlastnostmi
našeho kandidáta by bylo neúctou k této
sněmovně, protože jsem přesvědčen,
že pana kolegu dr. Výborného všichni z
jeho 18měsíčního působení
v tomto orgánu velice dobře známe. Věřím,
že v osobě dr. Miloslava Výborného ústavně
právní výbor získá předsedu,
který dokáže veškeré složité
úkoly, které před tento výbor staví
jak legislativní plán, tak občas i my
zde ve sněmovně, dobře zvládnout.
Děkuji vám za pozornost a za pochopení. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu místopředsedovi Kasalovi.
Má někdo jiný návrh a chce s ním
předstoupit před sněmovnu? /Ne./ Zdá
se, že pan poslanec Výborný je jediným
kandidátem. Prosím proto pověřeného
ověřovatele ČNR, aby odůvodnil návrh
volebního řádu.
Poslankyně Marie Stiborová: Paní předsedkyně,
dámy a pánové, návrh volebního
řádu pro tajné hlasování k
volbě předsedy výboru ČNR jste dostali
na své poslanecké stoly. Samozřejmě
je upraven návrh tak, jak probíhají volby
pro předsedy výborů ČNR. V tomto směru
bych ráda upozornila na bod 5, který hovoří
o tom, jakým způsobem je upravován volební
lístek. Upravování volebního lístku
říká, že ten poslanec, který
nesouhlasí s kandidátem, vyjádří
nesouhlas s tím, že jméno škrtne. Nebude-li
jinak lístek upraven, tzn. zůstane jméno,
je to platný hlas pro kandidáta.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Stiborové. Volební
řád vám byl rozdán, mohli jste se
s ním seznámit, ostatně jsme podle něj
volili už několikrát. Žádné
pozměňovací návrhy nebyly.
Kdo souhlasí s tímto volebním řádem,
ať zvedne ruku. 137
Děkuji. Volební řád byl přijat.
Prosím ověřovatele ČNR, aby v souladu
s tímto řádem dohlíželi na volbu.
Přistoupíme k volbě, hlasovací lístky
se začnou vydávat za 40 minut, ukončení
výdeje hlasovacích lístků bude ve
14,00 hod. Tedy po obědě. Protože ověřovatelé
budou potřebovat nějaký čas na zhodnocení
výsledků volby, budeme pokračovat ve 14,00
h., a to projednáváním bodu Interpelace poslanců,
zatím zařazený jako bod 17., abychom využili
čas. Domnívám se, že bychom s tímto
bodem mohli už nyní začít. Má
někdo proti mnou navrženému zmíněnému
programu, že bychom využili čas, kdy se bude
pracovat na volbách, k tomu, abychom probrali bod "Interpelace"?
/Ne./ Pokládám to tedy za souhlas sněmovny.
Než dám slovo přihlášeným
poslancům, chci upozornit členy vlády, že
pokud si někdo bude přát odpovědět
na vznesené interpelace, otázky a podněty,
bude mít příležitost v tomto bodě.
O slovo se zatím přihlásil pan poslanec Jaroslav
Žižka. Není přítomen, hlásí
se o slovo paní poslankyně Stiborová.
Poslankyně Marie Stiborová: Paní předsedkyně,
dámy a pánové, omlouvám pana poslance
Žižku, který musel na chvíli opustit sněmovnu
a předal interpelaci do mých rukou, abych ji sněmovně
přednesla.
Dámy a pánové, pan poslanec Žižka
podával písemnou interpelaci, jak je v jednacím
řádu, ovšem žádal sněmovnu
o to, vzhledem k tomu, že jde o vážnou problematiku,
je nebezpečí z prodlení, aby tato interpelace
mohla být přijata jako naléhavá. Chápu,
že by asi bylo zcestné, kdyby sněmovna nebyla
informována o tom, o jaký problém jde, a
dovolte mi tedy ve zkratce informovat, kam je interpelace směřována
a čeho se týká.
Interpelace pana poslance Jaroslava Žižky je směřována
na místopředsedu vlády doc. ing. Antonína
Baudyše, CSc., ministra zemědělství
dr. Kubáta a ministra životního prostředí
ing. Dejmala ve věci vymezení správy lesního
hospodářství.
V závěru loňského roku byl vládou
ČR v podstatě schválen návrh koncepce
ekonomické reformy v lesním hospodářství.
Zdánlivě v něm po mnoha diskusích
a rokováních došlo k jasnému vymezení
hranice správy lesního hospodářství,
jakožto nástroje státní lesnické
koncepce a politiky na straně jedné a výrobní
činnosti, která má být předmětem
privatizace, na straně druhé.
Po mnoha licitacích resortu bylo nakonec stanoveno organizační
schéma Lesů ČR, jakožto právnické
osoby garantující zájmy vlastníka
- státu na hospodaření v lesích.
Součástí tohoto schématu je i rámcové
vymezení odpovědností této právnické
osoby, přičemž jejich výčet může
u každého blíže nezasvěceného
budit dojem, že všechny náležitosti řádné
správy lesů jsou plně zajištěny.
Toto "vyjasnění" kompetenční
čáry mezi Lesy ČR a pravděpodobnými
následnickými organizacemi podniků státních
lesů - akciovými společnostmi je však
skutečně pouze zdánlivé a nemohu se
s ním spokojit.
Proto žádám pana ministra Kubáta, aby
podal konkrétní bližší vysvětlení,
jak převážný objem povinností
spojených s evidencí lesního fondu, jeho
správou, s plnou odpovědností za jeho obhospodařování
a zvelebování obsáhne mávnutím
kouzelného proutku cca 10 % THP ze stávajícího
počtu, který tuto činnost v současné
organizační struktuře lesního hospodářství
vykonává.
Obávám se, že toto organizační
schéma Lesů České republiky opět
ve vší tichosti předpokládá,
že všechny zmíněné práce
sloužící k ocenění výkonů
zadávaných do výroby si provede na základě
hospodářské smlouvy akciová společnost
sama, aby je pak na jejich podkladě následovně
realizovala.
Pan poslanec Žižka se navíc obává
toho, že s podobným přístupem má
právnická osob a Lesy České republiky
záměr se vypořádat i s evidencí
a správou majetku, s plněním restitučních
povinností, lesní hospodářskou evidencí,
správou vodních toků a objektů lesnicko-technických
meliorací apod.
Od pana ministra by pan poslanec Žižka rovněž
chtěl slyšet odpověď, zda je mu známo,
že převážná většina
vedoucích pracovníků stávajících
lesních závodů je zakladatelem, tedy resortem,
navrhována do správních rad akciových
společností, kde bude tvořit podnikatelský
management. Pokud odpoví ano, považuje pan poslanec
Žižka tuto skutečnost přinejmenším
za výraz lhostejnosti k osudu správy lesního
hospodářství a tím k lesům
jako takovým. V případě záporné
odpovědi očekává pan poslanec vyjádření,
jaké konkrétní kroky hodlá učinit
pro to, aby k tomuto zcela nesmyslnému rozčlenění
a "využití" profesní odbornosti zabránil.
Pokud pan poslanec ví, lesnická veřejnost
se privatizaci nebrání, jak je rozhlasem nepravdivě
interpretováni. Žádá jen větší
pochopení pro specifikace jeho dlouhodobého výrobního
procesu.
Děkuji vám.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji. Pan poslanec Žižka ale navrhl, aby
jeho interpelace byla pokládána za naléhavou,
ovšem nenavrhl termín, dokdy by měla vláda
odpovědět.
Poslankyně Marie Stiborová: Vážená
sněmovno, pan poslanec Žižka navrhuje, aby tato
naléhavá interpelace měla zkrácenou
lhůtu na odpověď na šest dnů.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji.
Dávám tedy hlasovat o tom, zda tato interpelace
pana poslance Žižky má být pokládána
za naléhavou a vláda zavázána odpovědět
na ni do 6 dnů.
Kdo je pro, nechť zvedne ruku! 69
Kdo je proti? 6
Kdo se zdržel hlasování? 30
Jsme sice usnášeníschopni, ale na samé
hranici. Prosím proto poslance, kteří se
zdržují na chodbě, aby se laskavě dostavili
do jednací síně.
Návrh tedy byl přijat a prosím nyní
paní poslankyni Vorlovou, která je druhou přihlášenou.
Poslankyně Milada Vorlová: Moje interpelace
je na pana ministra Dejmala, na pana ministra Dybu a na pana premiéra.
Vážení páni ministři a nepřítomný
pane premiére, vážení poslanci!
V době minulé jsme dospěli k důkladné
proceduře při schvalování čehokoliv.
Také než se začalo vůbec stavět,
prošel projekt mnoha razítky. Formálně
jsme byli na výši. Díky časové
náročnosti těchto procesů ještě
teď, po více než dvou letech od listopadu, nejen,
že některé stavby počaté v minulé
éře jsou v hluboké rozestavěnosti,
ale některé teprve nyní vstupují do
prvních kroků své realizace.
Naše nynější cíle musí být
a jsou jiné než tenkrát a odtud plynou spory
jako je Gabčíkovo, Novomlýnské nádrže,
spalovna Malešice a mnohé jiné.
K nim se teď přiřazuje další. Je
to spor o přeložku části silnice I/D
Mělník - Vehlovice.
Nebudu vás unavovat výčtem správních
řízení, povolení a rozhodnutí.
Zainteresované orgány všechna fakta a data
jistě znají nazpaměť.
Spor se vede na několika úrovních.
Občané čtyř postižených
obcí se svými peticemi obrátili na výbor
pro životní prostředí a urbanismus a
jeho prostřednictvím na vás na všechny.
Proto svou interpelaci přednáším ústně.
Když se tato věc dostala až ke dvěma českým
ministerstvům, která na ni zatím mají
rozdílný názor, byla vládním
rozhodnutím z počátku ledna stavba dočasně
zastavena. Vzdor tomuto opatření ještě
šest dnů potom se intenzívně stavělo.
Kácely se stromy a prováděly terénní
úpravy.
Jednomu ministerstvu, pod něž spadá ve věci
odpovědná Správa pro dopravu, se celá
záležitost jeví jako právoplatná.
Ve správním řízení neshledávají
nedostatky a na věcnou stránku se dívají
zřejmě s přimhouřenýma očima.
Druhé ministerstvo vycházelo z věcného
posouzení a dospělo k poznání, že
věc je řešena nekomplexně a realizace
tohoto úseku silnice vylučuje pokračování
další její trasy, které by bylo z hlediska
životního prostředí přijatelné.
Tuto věcnou chybu lze opřít i o pojmenovatelné
nezákonnosti ve správním řízení,
a to jak při vydávání územního
rozhodnutí MěNV Mělník v roce 1988,
tak při udělení stavebního povolení
Okresním úřadem Mělník v dubnu
loňského roku. Mimo jiné zde došlo k
porušení § 62 stavebního zákona,
neboť nebylo přezkoumáno, jestli je zajištěna
komplexnost a plynulost výstavby.
Hrozí nebezpečí, že kromě devastace
krajiny, kdy byla již zničena historická Lobkovická
vinice, provedena skrývka úrodné půdy
a vykácen kus lesa, se prostaví další
milión korun a vytvoří se tak nátlak,
jak to známe z jiných staveb: "Je škoda
nedostavět něco, kde se už utopilo tolik peněz!"
K postiženým patří obyvatelé
Mělníka - Pšovky a obcí Mlazice, Vehlovice
a především Liběchova. K jejich zastáncům
patří ekologické iniciativy a patřil
k nim i známý novinář-ekolog, zesnulý
Josef Velek - protože spor se už táhne dlouho
- a nyní ministerstvo životního prostředí.
Na druhé straně stojí Okresní úřad
v Mělníce a orgány vlastního města
Mělník. Pochopitelně: o povoleních
rozhodli jejich úředníci. Mělník
si řeší sobecky svůj problém,
zřejmě ho ani netíží, že
přesouvá silnici z jedné obydlené
části města do druhé, natož aby
se zajímal, co se děje za hranicemi katastru. Na
této pozici stojí také Krajská prokuratura
v Praze, která nenašla důvody ke zrušení
územního rozhodnutí, a Správa pro
dopravu ministerstva pro hospodářskou politiku a
rozvoj České republiky, která pravomocně
rozhodla v odvolání proti rozhodnutí o povolení
stavby.
Jak by vypadala situace u obce Liběchova - když už
pomineme, co všechno bylo napácháno cestou
až sem - kdyby byla postavena přeložka uvedené
komunikace až po hranici jeho katastru vám pro názornost
ukáži na schematickém obrázku. (Ukazuje.)
Vlevo vidíte řeku, vedle ní železnici,
vedle stávající komunikaci směřující
do Liběchova, vedle je komunikace, která by se hrnula
na obec Liběchov, kdyby byla dovedena až k hranici
katastru. Vpravo od ní je návrší s vinicí,
vzadu vidíme Liběchov a historický park -
zámeckou zahradu.
Řešení této komunikace by bylo v podstatě
čtvero.
Překročit řeku Labe mostem, nebo se probourat
viničním kopcem vpravo, nebo zaústit širokou
komunikaci přímo do města Liběchova
a nebo umístit ji na pozemek nynějšího
zámeckého parku.
Nezní vám absurdně výrok náměstka
ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj v dopise
z 11. 12. 1991 liběchovským občanům
- "vás se to netýká!"?
S problémem jsem se podrobně seznámila v
terénu. Jedna varianta se jeví nadějná.
Spočívá v položení trasy severněji
mimo obydlené území a její zaústění
zpět je až za Liběchovem. Chce to ovšem
v tomto stadiu v první řadě přezkoumání
stavebního povolení v mimoodvolacím řízení
a jeho zrušení.
Apeluji na Vás, pane nepřítomný ministře
Dybo, abyste se do věci vložil osobně a podíval
se na ni čistýma očima bez klapek úzce
odbornického pohledu svých specializovaných
úředníků a bez zátěže
prestižních tlaků orgánů, které
se pochopitelně budou vzpírat měnit svá
rozhodnutí.
Od vás, pane ministře Dejmale, očekávám
a přeji vám, abyste obstál jako ochránce
životního prostředí, ne pouze jako vykonavatel
státní správy v této oblasti. Abyste
neopustil svůj postoj v této věci a zastal
se lidí, krajiny, památek Liběchova a cenného
zámeckého parku, a to i v případě,
že by vám nedokonalé zákony nechtěly
pomáhat.
A vás, pane premiére, prosím, abyste v souladu
se svým smyslem pro historii a jedinečnost místa
nedopustil, aby bylo ve vaší vládě uděláno
takové rozhodnutí, které by nenávratně
zničilo další kulturní hodnoty naší
země. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji paní poslankyni Vorlové, prosím
pana poslance Litomiského, připraví se pan
poslanec Alois Válek. Podotýkám, že
s interpelacemi se přihlásil ještě pan
poslanec Chromý, poslanec Meier, Hejsek, Kalousová,
Piverka, Soural.
Poslanec Jan Litomiský: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, vážená sněmovno, tuto
interpelaci podávám jménem svým a
jménem svých kolegů, poslanců Miroslava
Volfa a Petra Krause. Je to interpelace na vládu České
republiky ve věci "problémy s přejímáním
historického majetku obcí a jeho hospodářským
využíváním".
Obracím se na celou vládu, neboť problémy,
o kterých chci hovořit, se týkají
několika ministerstev a vznikají jednak nespoluprací
nebo nejednotnou interpretací právních norem
při uskutečňování zákona
č. 172/1991 jednotlivými orgány státní
správy a jimi řízenými organizacemi,
jednak mezerami v zákonech. Návrhy na doplnění
nebo opravy příslušných zákonů
musí však učinit opět vláda po
dohodě všech zúčastněných
resortů.
Na vzniku problémů se značnou měrou
podílí též Český úřad
geodetický a kartografický podřízený
vládě, který v současné době
vůbec není schopný splnit úkoly, jež
mu zákon ukládá. Zákon č. 172/1991
o přechodu některých věcí z
majetku České republiky do vlastnictví obcí
obnovuje současně i vlastnické právo
obcí k jejich historickému majetku, t.j. k nemovitostem,
které vlastnily k 31. 12. 1949. Součástí
historického majetku řady obcí jsou i zemědělské,
lesní a rybniční hospodářské
soustavy. V procesu přejímání právě
tohoto majetku i dalšího uplatňování
vlastnických práv k němu narážejí
obce na velké potíže, což je možné
doložit například na praxi úřadu
města Českých Budějovic i mnoha dalších.
Souhlasně na ně upozorňují také
členové Sdružení vlastníků
obecních lesů v České republice, jichž
je zatím 80, a dle zákona by jim mělo patřit
100 000 hektarů lesní půdy. Jedná
se zejména o šest okruhů problému.
1. Podle § 8 zákona č. 172/1991 obce jsou povinny
do jednoho roku po nabytí vlastnictví k nemovitým
věcem učinit návrh příslušnému
středisku geodézie na zápis těchto
nemovitých věcí do evidence nemovitostí.
Většina obcí musí především
pracně zjišťovat rozsah svého nemovitého
majetku, protože jej na základě zákona
č. 279/1949 Sb. a vládního usnesení
č. 90/1950 Sb. kdysi předala určeným
státním organizacím se všemi evidenčními
doklady. Dnes jsou pro obce jediným spolehlivým
dokladem vlastnictví pozemků a budov výpisy
z pozemkových knih či zemských desek.
Při získávání výpisů
z těchto zdrojů jsou největším
problémem dlouhé dodací lhůty. Ještě
dnes po 8 měsících platnosti zákona
č. 172/1991 nemá většina obcí
potřebné výpisy k dispozici. Výměry
katastrálních parcel, jejich dnešní
uživatele a transformaci na současný stav vedený
v evidenci nemovitostí poskytuje identifikace parcel prováděná
středisky geodézie. Identifikace parcel je nezbytná
k přebírání nemovitého majetku
od současných držitelů, pro zpracování
návrhů obcí na zapsání jejich
nemovitostí do evidence nemovitostí, k uzavírání
nájemních smluv a další nakládání
s nemovitým majetkem. S prováděním
identifikace parcel jsou však ještě větší
problémy než s výpisy z pozemkových
knih. Při současné rychlosti vybavování
obecních zakázek jsou zákonem stanovené
termíny pro zápis nemovitého majetku obcí
do evidence nemovitostí u středisek geodézie
naprosto nereálné.
2. Jestliže zákonem stanovené lhůty
pro zápis nemovitého majetku obcí a jeho
převzetí od současných držitelů
nebudou mnoha obcemi z výše uvedených důvodů
dodrženy, může se užívání
obecního majetku jeho dosavadními držiteli
podstatně prodloužit. Negativní důsledky
tohoto stavu, t.j. zhoršená péče o nemovitosti
v případech, kdy obce projevily o jejich převzetí
zájem, je již dnes v praxi zcela zřejmá.
V lesích například nezajišťovány
kultury proti okusu nátěrem a opravami oplocenek,
vyklízení klestu, množí se krádeže
dřeva.