Poslanec Jan Litomiský: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno. Mám
pouze procedurální návrh, protože se
jedná o tak závažnou problematiku, která
se týká celé vlády. Domnívám
se, že při projednávání této
problematiky by měl být přítomen předseda
vlády, a proto doporučuji, abychom projednávání
tohoto bodu přerušili až do příští
schůze, která bude v únoru.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji,
je to procedurální návrh. Pane poslanče,
chci se vás zeptat, proč nežádáte,
aby se pan premiér dostavil ihned. Jaký to má
důvod. /Domnívám se, že není
v Československu./ Je zde tedy návrh poslance Litomiského,
chtěl bych upozornit, že tento procedurální
návrh by znamenal, že usnesení, které
předkládá společný zpravodaj,
by nemohlo být za měsíc přijato. Hlásí
se s faktickou poznámkou pan poslanec Smělík.
Poslanec Zdeněk Smělík: Chtěl
bych reagovat na přednesený procedurální
návrh. Uvědomte si, vážení kolegové,
že je to téměř čtyři měsíce
od doby, kdy jsme toto téma přerušili. Jak
poslanec Hrazdíra ve své zprávě uvedl,
dostáváme se do časové tísně.
Proto se domnívám, že bychom to odkládat
neměli.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pane
poslanče, domnívám se, že o procedurálním
návrhu bychom neměli vést rozpravu. Faktickou
poznámku jsme vyslechli a hlásí se paní
poslankyně Marvanová také s faktickou poznámkou.
Poslankyně Hana Marvanová: Podporuji návrh,
který přednesl pan poslanec Litomiský s tím,
že navrhuji, aby se hlasovalo o tom ne odkládat věc
až na příští schůzi České
národní rady, ale přerušit bod do té
doby, než bude přítomen pan premiér,
to znamená, že se to může projednat při
pokračování schůze koncem příštího
týdne. /Poslanec Litomiský s návrhem souhlasí./
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
V tuto chvíli jsem zřejmě nucen dát
hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance
Litomiského ve smyslu, jak ho upravila paní poslankyně
Marvanová. S faktickou poznámkou se hlásí
ještě pan zpravodaj.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Omlouvám
se, říkal jste, že o procedurálních
otázkách se nevede rozprava. Chtěl bych jen
upozornit na termíny, které zde jsou. Pokud bychom
měli požadovat do 20. února předložení
prvního zákona, pak si myslím, že by
bylo pozdě, pokud budeme projednávání
odkládat. To by jedině ministerstvo vnitra s tím
muselo počítat již od dnešního
dne, že do 20. má návrhy předložit,
i když tuto problematiku budeme projednávat příští
týden.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Nyní
dávám hlasovat o procedurálním návrhu
poslance Litomiského ve smyslu úpravy paní
poslankyně Marvanové.
Kdo souhlasí s tím, aby projednávání
tohoto bodu bylo pro dnešek přerušeno, ať
zvedne ruku. 23
Kdo je proti tomu? 45
Kdo se zdržel hlasování? 21
Je zde málo lidí, začnu číst
prezenci. /Započato s kontrolou prezence, do sálu
přicházejí poslanci./
Zdá se, že se sněmovna zaplnila alespoň
zčásti.
Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Litomiského
ve smyslu doplnění paní poslankyně
Marvanové, ať zvedne ruku.
33 Kdo je proti, ať zvedne ruku. 48
Kdo se zdržel hlasování? 28
Návrh na přerušení nebyl přijat.
Budeme pokračovat v projednávání.
Do rozpravy se už písemně nikdo nepřihlásil.
Hlásí se paní poslankyně Marvanová.
Prosil jsem, dámy a pánové, abyste se do
rozpravy hlásili písemně.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený
pane předsedající, vážení
členové vlády, vážená
sněmovno, ráda bych se vyjádřila k
návrhu usnesení, které předkládá
výbor pod tiskem č. 560, a to jednak k bodu jedna
a jednak k bodu čtyři k návrhu usnesení.
Za prvé bych ráda vyslovila určitou kritiku.
Výbory projednávaly, po projevu pana premiéra,
v listopadu koncepci místní správy, jak ji
schválila vláda ČR v srpnu loňského
roku, ale konstatovaly, speciálně výbor pro
vědu, vzdělání a kulturu, že
poslancům ČNR nebylo usnesení vlády
tímto se zabývající rozdáno,
a tudíž některé výbory nemohly
tento problém řádně projednat. Pouze
všem poslancům byl rozdán k bodu jedna zmíněný
harmonogram postupu legislativních prací. Přesto,
že výbor pro vědu, vzdělání
a kulturu a jak jsem se dočetla i další výbor
ČNR požadoval toto doplnit a chtěl se vrátit
k tomuto projednávání, nestalo se tak a dodnes
poslanci ČNR zmíněné usnesení
nemají k dispozici, pouze jeho přílohu.
Druhá poznámka: navrhuji, aby v bodu jedna návrh
usnesení ČNR byl změněn tak, aby ČNR
nikoli vyslovila souhlas s návrhem harmonogramu postupu
legislativních prací, ale pouze vzala na vědomí
návrh harmonogramu postupu legislativních prací
pro realizaci koncepce místních správ v ČR,
protože se domnívám, že vyjádřením
souhlasu dáváme najevo, že souhlasíme
jednoznačně se všemi body zmíněného
harmonogramu, přičemž bych chtěla poukázat
na to, že některé body se vzájemně
vylučují, např. bod, ve kterém se
předpokládá vypracování zákona
o zemské samosprávě, s bodem, v němž
se předpokládá vypracování
zákona o regionální politice.
Domnívám se, že to je dostatečným
zdůvodněním toho, abychom v bodu jedna vzali
harmonogram pouze na vědomí. S tím souvisí
bod 4 navrhovaného usnesení - navrhuji tedy, aby
do 20. února byl předložen nejen připravovaný
návrh zákona o zemské samosprávě,
ale zároveň zákon o regionální
politice, který s tím souvisí, a ČNR
by měla projednat, ke které variantě či
ke které cestě se přikloní a kterou
cestu doporučuje.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Marvanové a prosím, aby se
ujal slova pan poslanec Dušek.
Poslanec Rudolf Dušek: Vážený pane
předsedající, vážená vládo,
vážená sněmovno, vzhledem k závažnosti
celé problematiky, která se již táhne
delší dobu a mně osobně to připadá
tak trochu jako ping-pong, jednou vláda, jednou ČNR
a nikdo není schopen rozhodnout. Považovali jsme za
nezbytné a potřebné se touto otázkou
zásadně zabývat i v našem poslaneckém
klubu, protože jde i o soulad s naším volebním
programem.
Chci vás tedy seznámit s tím, že poslanecký
klub KSČM se nezabýval pouze informací předsedy
vlády České republiky Petra Pitharta, ale
projednal i návrh koncepce a harmonogram postupu legislativních
prací nutných pro její realizaci, schválený
usnesením vlády ČR č. 292 z 21. 8.
1991. S oběma těmito dokumenty klub v zásadě
vyslovuje souhlas.
Považujeme však za nezbytné upozornit na některé
skutečnosti, které se mohou stát předmětem
širší diskuse.
1. Prvotním předpokladem pro naplnění
koncepce je projednání a přijetí zákona
o zemské samosprávě. V tomto bodě
podporujeme návrh usnesení ČNR tak, jak se
předpokládá ve společné zprávě
výboru. Vycházíme z toho, že náš
klub se již několikrát v této sněmovně
vyslovil na podporu samosprávy na úrovni zemí.
2. V této souvislosti upozorňujeme, že se množí
připomínky k navrhované struktuře
dvoustupňového systému státní
správy a samosprávy. Nelze zřejmě
považovat za vhodné konstituování druhého
stupně samosprávy a státní správy
na úroveň jiných územních celků.
3. Žádáme proto, aby vláda ČR
urychleně předložila ČNR připravované
novely zákonů a nové zákony z oblasti
státní správy a samosprávy tak, aby
byly projednány ČNR ještě v tomto volebním
období. Vláda ČR by měla splnit své
vlastní programové prohlášení
v oblasti rozvoje české státnosti, k němuž
se zavázala. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Duškovi a uděluji slovo panu poslanci
Krčmovi.
Poslanec Ladislav Krčma: Vážený
pane předsedající, vážená
sněmovno, vážená vládo. Vycházím
z poznatku, že většina poslanců, zvláště
mladších nezná dějiny našeho státu.
Jestliže však chceme provádět státoprávní
a územně správní uspořádání
státu, musíme vycházet z podmínek,
kdy naše Československá republika vznikla.
Dovolím si vás proto upozornit na smlouvu Saintgermainskou,
která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů,
částka 34 z 31. prosince 1921. Pokud budete mít
zájem, než se rozhodnete hlasovat o jejím přesném
znění, jsem ochoten vám ji poskytnout.
Spojené státy americké, říše
britská, Francie, Itálie a Japonsko, čelné
mocnosti spojené a sdružené ze strany jedné
a Československo ze strany druhé. Hledíce
k tomu, že spojení, které kdysi trvalo mezi
bývalým královstvím českým,
markrabstvím moravským a vévodstvím
slezským ze strany jedné a mezi ostatními
územími bývalého mocnářství
rakousko-uherského ze strany druhé, navždy
a zcela přestalo. Hledíce k tomu, že se národy
Čech, Moravy a části Slezska jakož i
národ Slovenska z vlastní vůle rozhodly se
spojiti, a že se skutečně spojily trvalým
spolkem za tím účelem, aby vytvořily
jednotný svrchovaný a samostatný stát
s názvem Československá republika. Že
se národ jihokarpatských Rusínů připojil
k tomuto spolku, hledíce k tomu, že republika Československá
vykonává skutečně svrchovanou státní
moc na územích výše jmenovaných
a že byla již uznána ostatními vysokými
smluvními stranami za stát svrchovaný a samostatný.
Spojené státy americké, říše
britská, Francie, Itálie a Japonsko ze strany jedné,
potvrzujíce své uznání státu
Československého ve shodě s mírovou
smlouvou s Rakouskem, danou dnešního dne, za svrchovaného
a samostatného člena rodiny národů
v hranicích určených nebo v hranicích,
které jest určiti. Československo pak ze
strany druhé, přejíc si uvésti své
řády ve shodu se zásadami svobody a spravedlnosti
a dáti toho bezpečnou záruku všem obyvatelům
území, nad nimiž vzalo na sebe státní
svrchovanost.
Vysoké smluvní strany, pečujíce o
to, aby zajistily provádění čl. 57
jmenované mírové smlouvy s Rakouskem, ustanovily
k tomu cíli své plnomocníky a to: prezident
Spojených státu amerických, jejž zastupovali
ctihodný Frank Lyon Polk, státní podtajemník.
K tomu bych chtěl dodat, že nejprve musíme
zrušit dualistické pojetí státu, zavedené
Gustavem Husákem, a potom můžeme znovu jednat
o novém státním uspořádání
našeho státu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Krčmovi a dávám slovo panu
poslanci Bělehrádkovi.
Poslanec Stanislav Bělehrádek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
domnívám se, že bychom měli přijmout
usnesení, které je navrhováno výborem
pro územní správu a národnosti. Proč?
Protože toto zasedání, které dnes navazuje
na zasedání z října loňského
roku, se koná po 4 měsících. Čili
každý výbor, pokud měl zájem
se seznámit s dokumenty, které byly nutné
k projednání této otázky, tak to měl
učinit. Já se ale domnívám, že
některé výbory vůbec zapomněly
na to, že tato otázka byla přerušena,
a že má být znovu projednávána.
Členové předsednictva si jistě vzpomenou
na zasedání předsednictva ČNR asi
před 14 dny, kdy předseda výboru pro územní
správu a národnosti se ptal předsedů
jednotlivých výborů, zda otázka státoprávního
vypořádání byla ve výborech
projednána. S překvapením jsme zjistili,
že většina výborů tuto otázku
vůbec neprojednala, že na ni zapomněla, že
zkrátka potřebné materiály, které
byly nutné, si nevyžádala. Najednou jsme tedy
před problémem, že stanovisko, které
ČNR má dát, zase dát nechceme. Zase
chceme tento problém odložit.
Mně to totiž připomíná horký
brambor, který si házíme mezi českou
vládou a mezi Českou národní radou
a tváříme se, že něco řešíme,
že něco chceme řešit, a přitom
to vždycky dáváme někomu jinému,
aby rozhodl za nás. To není možné.
Když jsme tedy přijali programové prohlášení
vlády, pak vláda pracovala na základě
toho, jaké programové prohlášení
bylo schváleno. A programové prohlášení
bylo zcela jasné. Čili my jsme schválili
zadání, co vlastně vláda má
udělat. A nyní říkáme, že
chceme další zákon o regionálním
uspořádání. Ale k tomu vládu
nikdo nezavázal. Takovýto zákon vláda
samozřejmě nepřipravuje.
Udělejme jednu věc. Dohodněme se, že
projednáme zákon o zemském zřízení
a zcela zásadně rozhodneme, zda samosprávné
zemské zřízení ano nebo ne.
Proč bylo navrhováno, aby tento zákon předcházel
zákony ostatní? Pokud jste někdo měl
možnost se seznámit s ostatními zákony,
které mají následovat, pak jste četli
v těchto zákonech, že je v nich odkaz na samosprávné
zemské zřízení. Čili jak rozhodneme
o zákonu o samosprávném zemském řízení,
tak samozřejmě budou vypadat zákony následující,
zejména zákon o obcích, zákon o statutárních
městech a další.
Proto se ve výboru domníváme, že je
nutné, aby na březnové schůzi byl
projednán zákon o zemském zřízení,
o samosprávném zemském zřízení,
aby sněmovna se rozhodla, jak k tomuto problému
se postaví a na základě toho poté
rozhodla o dalších zákonech.
Domnívám se, že pokud chceme ustavit zemské
sněmy, pokud to samozřejmě tato sněmovna
schválí, že by bylo vhodné, aby volby
do zemských sněmů probíhaly současně
s volbami do zákonodárných sborů,
čili ČNR a FS. Protože tím, že
by volby do zemských sněmů byly odloženy,
vznikl by samozřejmý nárok na státní
rozpočet. Věřím tomu, že většina
poslanců by nechtěla, aby volby do zemských
sněmů byly provedeny nepřímým
způsobem. Přímá volba do zemských
sněmů potřebuje, aby tento zákon byl
projednán co nejdříve a aby byl, pokud bude
schválen, aplikován při volbách do
zákonodárných sborů.
My se otázce státní správy a samosprávy
stále nějak vyhýbáme, stále
se bojíme dát nějaké základní
řešení.
Když se ale podíváme na rozpočet, který
jsme schválili, a pokud mě paměť neklame,
tak v něm vzrostl nárok na financování
státní správy o 2,5 mld. Kčs - z 1,7
na 4,2. My se ve sněmovně sice bavíme o kdejakém
miliónu, ale přitom nedáme základní
směrnici, jak má vypadat samospráva, jak
má vypadat státní správa, aby byla
efektivní, dobrá pro každého občana
této země.
Domnívám se, že tuto otázku nelze dále
odkládat a že je potřeba říci,
co vlastně v této oblasti chceme nebo nechceme dělat.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Bělehrádkovi. S faktickou poznámkou
se hlásí pan poslanec Lom.
Poslanec Petr Lom: Vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, vzhledem k některým
aspektům, které zazněly v předcházející
diskusi, a také vzhledem k tomu, že pravděpodobné
ne všechny kluby se touto otázkou v poslední
době zabývaly a zaujaly k ní stanovisko,
navrhuji přerušit schůzi na 20 minut pro schůzi
politických klubů.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji.
Hlásí se poslankyně Marvanová k faktické
poznámce.
Poslankyně Hana Marvanová: Dovolte mi faktickou
poznámkou reagovat na příspěvek pana
poslance Bělehrádka, který konstatoval, že
vláda nepřipravuje zákon o regionálním
zřízení.
Navrhovala jsem, aby byl se zákonem o zemské samosprávě
předložen také připravovaný zákon,
který je svým způsobem konkurující,
zákon o regionální politice. V návrhu
harmonogramu je termín předložení březen
1992.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Marvanové. S faktickou poznámkou
ještě pan poslanec Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Moje poznámka směřuje
k návrhu pana poslance Loma. Dovoluji si oponovat. Všechny
poslanecké kluby, pokud vím, se zabývaly
přípravou na zasedání a myslím,
že i váš výbor. Myslím, že
prostor pro jednání klubů tady byl. A kdyby
ne, tak včera jsme skončili v určitou hodinu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji.
Pan poslanec Lom trvá na svém procedurálním
návrhu. Dám tedy hlasovat.
Kdo tedy souhlasí s návrhem pana poslance Loma,
ať zvedne ruku. 31
Kdo je proti tomuto návrhu? 44
Návrh tedy přijat nebyl, slova se ujme pan poslanec
Smělík a připraví se pan poslanec
Fejfar.
Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno!
Dovolím si připomenout, že před 1,5
rokem jsem na tomto místě upozorňoval na
to, že je naší povinností, abychom v co
nejkratší době vytvořili účinnou
a hospodárnou správu, postavenou na promyšleném
scénáři, na demokratických principech,
která bude sloužit a vyhovovat především
lidem.
Je již více než rok od komunálních
voleb a zatím jsme se jen omezili na samosprávu,
dosud nemáme ani jasnou koncepci dalšího stupně
samosprávy a státní správy.
Místo posílení vlády lidu a rozhodování
o věcech lidí těmi, jichž se problémy
týkají, začali jsme budovat ministerské
expozitury a přenášeli jsme působnosti
státní správy do působnosti měst
a obcí nezdůvodněným směšováním
státní administrativy. Tento skrytý direktivismus
státní správy nemá nic společného
s decentralizací, k níž se po listopadu všichni
političtí představitelé hlásili.
S odstupem času - a ten není tak krátký,
abychom již nemohli uplynulé období hodnotit
- dovolím si prohlásit, že došlo k paradoxu.
Nový systém je přinejmenším strukturálně
centralističtější, než za totality
demokratický centralismus nebo, chcete-li, komunistický
centralismus.
Kupříkladu, i když byla na okresní úrovni
oddělena samosprávná složka a výkonná,
snahu po centrální kontrole lze spatřovat
v tom, že obec si nemůže ani sama jmenovat tajemníka
svého úřadu bez předchozí konzultace
s okresním úřadem. Po zrušení
okresních zastupitelstev byli do čela okresních
úřadů jmenováni představitelé
tehdy vládnoucí strany. Nastala faktická
podřízenost starostů přednostům
okresních úřadů, při přerozdělování
finančních zdrojů apod.
Dále lze jmenovat zbavení velkých měst
statutů okresů i s některými pravomocemi,
jako např. Ostrava, Plzeň, Brno. Zákonnou
úpravou byla před 1,5 rokem ponížena
tato města na stejnou úroveň pravomocí,
jakou má obec s několika sty obyvatel. Většina
jejich pravomocí byla v těchto městech přenesena
na nově vzniklé okresní úřady,
které jako státní správa prakticky
kontrolují orgány města a zasahují
do jejich působnosti.