V každém případě se domnívám,
že týden - přestože je situace v lesních
závodech velice napjatá, každým dnem
se přichází o dost velký majetek -
není snad natolik rozhodující, aby nebyla
sněmovna tolerantní a toto neprovedla.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji. Mám to chápat jako návrh
na přerušení do příštího
týdne? (Dušek: ano.) Ještě se přihlásil
pan poslanec Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážená
Česká národní rado, vážení
kolegové poslanci, vážené dámy,
neříkám, že by mi činilo potěšení
k tomuto konfliktu teď vystoupit. Zúčastnil
jsem se loni asi půl roku dohadování kolem
uspořádání našeho lesního
hospodářství. Snažil jsem se obě
protistrany dostat k jednacímu stolu. Zpočátku
se mi to povedlo, ale konflikt se odvíjí dále.
Domnívám se, že základ tohoto konfliktu
byl položen již legislativně v zákoně
o půdě, kdy byl rozdělen půdní
fond České republiky na zemědělský
půdní fond, lesní půdní fond
a rybniční půdní fond. Domnívám
se, že tím byla založena možnost vzniku
akciových společností z lesních závodů.
Stejně tak tím byla založena možnost akciových
společností ze státních rybářství.
Od toho se odvíjí základ tohoto problému.
V lesním hospodářství máme
dvě základní zájmové skupiny.
Byla to skupina na Ministerstvu zemědělství,
která podle mého názoru především
prosazovala zájem lesních závodů a
snažila se zajistit pokračování těchto
lesních závodů. Na druhé straně
byl zájem ředitelství lesních závodů,
které se chtěly stát odborným hospodářem
v lesích ČR. Původně koncepce ministerstva
zemědělství s lesními akciovými
společnostmi a se státními lesy ČR
byla konstruována tak, že Státní lesy
ČR byly konstituovány jako stafáž těžební
a expoloatační činnosti. Od toho vývoj
do jisté míry pokročil. Zájmem skupiny
ředitelství lesních závodů
reprezentované ředitelstvím brněnským
a lidmi kolem něho bylo především, aby
odbornými hospodáři ve státních
lesích ČR se stali oni. Myslím, že tento
konflikt je nutno konstruktivně řešit. Souhlasím
s poslancem Duškem, aby definitivní řešení
bylo odloženo na příští týden,
kdy zde bude pan ministr.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Hofhanzlovi. Hlásí
se pan poslanec Dobal.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
pokud si mlhavě vzpomínám, když se tento
bod zařazoval na program plenárního zasedání
a bylo namítáno, že není přítomen
pan ministr Kubát, bylo argumentováno, že je
zde přítomen jeho náměstek pan ing.
Rybníček. Proto bych doporučoval, aby sněmovna
hlasováním udělila slovo panu ing. Rybníčkovi,
který by se mohl k této problematice také
vyjádřit, protože je také snad kompetentní,
aby k tomu něco řekl.
Pane předsedající, chtěl bych vás
požádat, abyste dal hlasovat, zda může
pan náměstek Rybníček promluvit ke
sněmovně.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Hlasujeme o tom, zda náměstek ministra ing.
Rybníček může vystoupit k této
projednávané problematice.
Kdo je pro, ať zvedne ruku. 84
Kdo je proti? 9
Zdržel se hlasování? 14
Sněmovna souhlasí. Prosím, aby se pan náměstek
ministra dostavil k projevu.
Náměstek ministra zemědělství
ing. Pavel Rybníček: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, byl jsem vyzván,
abych se vyjádřil k tomu, co zde bylo řečeno.
Myslím, že přivítáte, že
se nebudu příliš dotýkat věcí,
které byly emotivně zabarveny a které se
třeba týkají pana ministra - to nechám
na panu ministrovi. Držel bych se pouze některých
konkrétních oblastí, o nichž zde bylo
diskutováno a které považuji za důležité,
aby byly objasněny.
Bylo zde řečeno mnoho argumentů. Některé
jsem si vybral. Například co se pouze týká
povinného zpracování privatizačních
projektů na akciové společnosti. Pánům
poslancům jsme při mnoha společných
jednáních dokumentovali například
zápisem z porady podnikových ředitelů
z března, kde je doslova napsáno, že jsou pochopitelně
podle zákona možné všechny privatizační
metody. V současné době, jak zde bylo řečeno,
je na ministerstvu přes 100 alternativních privatizačních
projektů, které jsou převážně
z 90 % projekty na přímý prodej. Čili
nikoliv akciové společnosti.
Dále zde bylo řečeno, že nedodržujeme
dohody o tom, že by u zaměstnanců státních
lesů měl být v průměru jeden
pracovník na 2700 hektarů. V materiálech,
které máme odsouhlaseny, máme jednoho pracovníka
na dokonce 2000 hektarů a toho se držíme. Pan
ředitel Oliva v dopise, který měl pouze informativní
charakter pro pracovníky, kteří mají
zájem o práci u českých státních
lesů, a kterým měl jim sdělit náplň,
aby se mohlo rozhodnout, v tomto dopise byla opomenuta z nějaké
technické chyby slova "vedoucí lesních
závodů". Na to jsme přišli okamžitě,
když jsme tento dopis napsali. A ještě tentýž
den byl podnikový ředitel u nás a zjednala
se náprava. O tom, že se to dověděli
páni poslanci a že se z toho budeme zodpovídat,
jsme se dověděli až včera, čili
nepodezřívejte nás z takovýchto snad
nedobrých úmyslů.
Co se týká převzetí lesních
závodů, které již náleží
k Lesům České republiky, na delimitaci je
termín ze zákona tři měsíce.
A předávací pokyny byly již 3. ledna
za mé přítomnosti všem ředitelům
závodů předány v Hradci Králové
na společné schůzi. Podpisové vzory
jsou nařízené. Za první republiky,
která zde byla zmíněna, bylo také
jediné centrum státních lesů. V tom
byl ten význam, že to byla jedna lesnická politika,
aby státní lesy České republiky měly
politiku lepší než soukromé lesy a také
aby tak vypadaly. To byl princip, proč byly státní
lesy jedny.
Co se týká restitucí a lesního zákona,
je nutno si uvědomit, že v současné
době již lesy měst a obcí ze zákona
patří těmto obcím a městům,
takže lesy, které přijdou v restituci soukromým
vlastníkům, již státní podnik
a lesní závody nesmí těžbou vstoupit.
Na mnohém regionu se stalo to, že lesní závod,
který loni těžil 120000 metrů krychlových,
ze kterých měl ekonomické krytí svých
výdajů, těží dnes 40000 a pokud
nebude umožněna privatizace, bude muset se s touto
kapacitou vypořádat. Znamenalo by to, že jestliže
schválíme oddálení privatizace, okamžité
propouštění. Nevím, kdo z nás
by si to vzal na svědomí.
Co se týká koncepce ekonomické reformy lesního
hospodářství, u toho bych se chtěl
zastavit.
Vážená sněmovno, celá ekonomická
reforma, celá koncepce proběhla rok na všech
úrovních v připomínkovém řízení.
Při ministerstvu zemědělství byla
panem ministrem ustavena pracovní skupina, na které
se podíleli jak zástupci vašeho parlamentu,
tak parlamentu federálního, dále ministerstva
životního prostředí a zástupci
lesnických fakult. V této pracovní skupině
byl i pan Wolf i pan Kraus i pan Placák (?) z Jednoty lesnické.
Nedovolili jsme si uveřejnit materiál, který
by nevyšel z této pracovní skupiny.
Tato ekonomická reforma na podnět pana poslance
Wolfa byla zde projednávána v parlamentu, ve výborech,
vzpomínám si, že zde bylo několik výborů,
byla zde i nástěnka, kde pan ředitel Domes
ukazoval, kam jde ten kouř a celý princip řešení.
Vy jste tento materiál projednávali 11. října.
Výsledkem toho bylo usnesení, ze kterého
se dnes zodpovídal pan místopředseda vlády.
Tentýž materiál, doplněn o připomínky,
prošel hospodářskou radou vlády a byl
vládě doporučen. Vláda tento materiál
projednala s připomínkami, které byly zapracovány,
a od té doby nemáme právo do tohoto materiálu
zasahovat. Tento materiál je takový a my se ho držíme.
Podle tohoto materiálu byly založeny Lesy České
republiky. Prosím vás, nepodezírejte nás,
držíme se jen toho, co bylo schváleno.
Bylo řečeno, že struktura státních
lesů nemá v Evropě obdoby. Státní
lesy jsou, dá se říci, stoprocentně
"o kopírovány" od Rakouska.
Naše Státní lesy České republiky
jsou přesnou kopií Bundesforste Rakouska. Mohl bych
zde mluvit dlouho a dlouho o tom, jak je nesmyslné mluvit
o drancování lesa, protože existuje instituce
lesního hospodářského plánu.
A každý subjekt v lese hospodařící
a eventuálně podnikající může
hospodařit nebo podnikat pouze s tím, co podle lesního
hospodářského plánu z lesa může
získat. S ničím jiným. Aby vznikla
představa, že jakýkoliv subjekt, ať státní
nebo soukromý, si z lesa může vzít víc,
než předepisuje lesní hospodářský
plán, je nemyslitelné. Od toho existuje státní
správa, inspekce životního prostředí.
Tuto záležitost jsme mnohokrát diskutovali
s ministerstvem životního prostředí,
s panem ministrem Dejmalem atd., až jsme potom došli
ke koncensu, který prošel vládou.
Ještě něco trochu možná osobního.
Co vlastně do této záležitosti vkládám
já, respektive vedení odvětví lesního
hospodářství. Když přistoupíme
na to, že celá privatizace nebo koncepce bude zrušena,
odložena nebo změněna, mohu si jen oddechnout
a říci si "to já ne, k tomu jsem byl
přinucen okolnostmi, můžu klidně spát".
Ale já to dělám proto, že jsem přesvědčen
- ne já, ale snad pod mým vedením skupina
na ministerstvu zemědělství - že jsme
byli přesvědčeni o správnosti řešení.
A jestli někdo nebude do konce života klidně
spát, protože sem tam něco zavrže nebo
jinak dopadne, než je to podle našich představ,
nebudu spát já a mí pracovníci, nikdo
jiný. Děkuji.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu náměstku Rybníčkovi.
Ptám se pana místopředsedy české
vlády, chce-li promluvit? /Ano./ Prosím, aby se
ujal slova.
Místopředseda vlády ČR Antonín
Baudyš: Pane předsedající, dámy
a pánové poslanci, asi neřeknu nic z toho,
co zde již neodeznělo. Ale na některé
věci je třeba položit důraz a na některé
odpovědět. Je nutno říci, že
prošla vládou a hospodářskou radou koncepce
ekonomické reformy zemědělství a lesního
hospodářství, kde obrysy a zásady
lesního hospodářství byly schváleny,
projednány. Byl tam i váš člen, pan
poslanec Bělehrádek, předseda protimonopolního
úřadu. A tam jsme se jednoznačně domluvili,
a hospodářská rada na tom trvala, domluvili
jsme se na určitých věcech. Ne, že budou
ve vybraných regionech hospodařit lesní akciové
společnosti jako monopolní podniky, že tam
musí být soutěžní prostředí,
že tam bude možnost vstupu i jiných subjektů
podnikatelských. Byla zde kladena otázka, kteří
to jsou. Vážení, soukromí podnikatelé,
jiní tu potom totiž nebudou. Nebo akciové společnosti,
ale jak jste viděli, problém je ještě
někde jinde.
Je předložena celá řada privatizačních
projektů, některé mohou být v souladu
s předpokládanou koncepcí, některé
ne. Proto je třeba vybrat takové, které do
této koncepce zapadají. A to jsou všechno privátní
firmy, to nejsou lesní společnosti typu akciových
společností. Není možné argumentovat,
že až jednou bude možno prodávat půdu,
že to vyberou tyto akciové společnosti, které
tam budou zadrápnuty. To je bohužel naprosto nepochopení
věci. Lesy jsou ve vlastnictví státu a jsou
dělány smlouvy. V hospodářské
radě jsme řekli, že nechceme, aby byly dělány
smlouvy s nějakou monopolní společností,
která si v daném regionu bude dělat co chce,
na pět let. Ale chceme smlouvy, poněvadž jinak
to nejde, než na základě smluvního vztahu,
ale na konkrétní jednotlivou činnost a ne
aby se akciové společnosti té a té
dalo na pět let právo hospodařit, protože
by samozřejmě mohla dělat s cenami, co by
chtěla.
Tedy tento protimonopolní efekt tady byl velice zvažován
a v koncepci, která prošla vládou, to takto
zamýšleno je. Jestli ovšem někde při
konkrétním provádění dochází
k nějakým věcem, o kterých tady hovořili
páni poslanci, to dnes nemohu odpovědně posoudit,
protože to nevím. To je třeba zjistit, proto
jsem vás, vážená sněmovno, upozorňoval,
že je lépe odložit tento bod až tady bude
pan ministr Kubát.
Jak jsem tomu rozuměl, byl zde dán určitý
návrh usnesení a druhý návrh byl věc
odložit. Chtěl bych jen říci pokud byste
se přiklonili k usnesení tak, jak bylo navrhováno
panem poslancem Wolfem, nevím, jestli je to právně
v pořádku, že sněmovna ukládá
vládě přerušit privatizaci nebo ne -
ale ono to není ani principiální. Jde o to,
co se stane. Chtěl bych říci, že není
problém zastavit proces vytváření
státních lesů a pohovořit si o tom.
Ale chci vás upozornit na to, že převést
privatizaci podniků, kterých se to týká,
do druhé vlny, by bylo ekonomicky velice nepřípustné,
nevhodné, ztrátové. V podstatě by
to nebylo nic jiného než zachování status
quo pro další dobu. Vláda sleduje jediný
zájem - les se musí chránit, ten nelze drancovat.
Jestliže můžete vyrobit lžíci za
zlomek vteřiny, tak kráva vám roste několik
let, ale les roste desítky let. Promiňte, že
používám tohoto přirovnání.
Prosím vás, abyste v tomto případě
vzali v úvahu, že přeřazení do
druhé vlny by z našeho pohledu bylo kritické.
Pokud tam byl ještě další návrh
- přijaté zásady lesnické politiky
promítnout do lesního zákona, ten k vám
teprve přijde. A i kdyby to vláda neudělala,
není problém pro vás to udělat. A
vláda to samozřejmě udělá.
Pokud jde o nějakou komisi a skupinu, která by všechno
projednávala - slyšeli jste pana náměstka
Rybníčka, že taková skupina byla. Nebyl
jsem toho zúčasten, nejsem kompetentní hodnotit
tady její práci. Ale víte, že jsem navrhoval
ve své řeči, že pokud zde existují
některé výrazné rozpory mezi zúčastněnými
stranami, jsem ochoten vyvolat jednání, kde by byli
odborníci. Domnívám se osobně, že
z velké části je to nedorozumění,
protože neprošla vládou koncepce, která
by umožnila jakékoliv společnosti drancování
lesa. Takto to nebylo v hospodářské radě
ani ve vládě odsouhlaseno. Děkuji.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu místopředsedovi vlády
Baudyšovi. Hlásí se pan ministr Dejmal.
Ministr životního prostředí ČR
Ivan Dejmal: Vážený pane předsedající,
vážená sněmovno, byl jsem tady dnes
několikrát zmiňován, respektive naše
ministerstvo, že jsme byli zapojeni do celého procesu
privatizace lesního hospodářství.
Je to pravda. Vstoupili jsme hned po prvním návrhu,
který vypracovalo ministerstvo zemědělství,
do dialogu s pracovníky ministerstva zemědělství
s tím, že návrh tak, jak byl předložen,
neskýtá systémové záruky toho,
že by bylo s lesem nakládáno podle toho, jak
si to zaslouží, tak jako s ekosystémem, který
je nejdůležitější v mírném
pásmu.
To jest nejdůležitější co do rozlohy
naší zemí, kde lesy pokrývají
celou třetinu území. V opravdu dlouhých
diskusích, kdy nás nezajímala vlastní
privatizace podniků a ani nás zajímat nemohla,
protože jde o otázku ekonomickou, nás zajímala
struktura uspořádání právnické
osoby Lesy České republiky.
Po dlouhých diskusích a po probrání
modelu, které jsou používány ve světě,
někdy jsou úspornější, někde
náročnější na peněžní
prostředky, jsme se dohodli na tom, že odborný
personál Státních lesů České
republiky bude tvořen strukturou, která bude vycházet
ze spodní části, od jednoho lesního
správce na rozlohu přibližně 2 tis.
ha. To plně postačuje k tomu, aby tento pracovník
pokryl všechny práce v lese, které tam denně
probíhají, svou kontrolou.
Další dohodou v tomto smyslu bylo, že les nebude
pronajímán společnostem nebo soukromníkům,
kteří tam budou lesní práce provádět,
ale organizace nebo jednotlivci tam budou provádět
pouze práce na základě hospodářské
smlouvy, která může být velice různá,
nikterak paušální, a to buď pouze na těžbu
nebo přiblížení dřeva nebo jenom
na obnovu lesních porostů. Také pokud jde
o čas, může jít o smlouvu dvou nebo
tříletou nebo dokonce velmi krátkodobou pro
vykonání určité zadané práce.
Odborný personál Státních lesů
nebude hodnocen na základě hospodářských
výsledků v tom smyslu, že by byl odměňován
za výši těžby dřeva, ale podle
kvality lesních porostů, která se samozřejmě
při každoročním vyhodnocení a
kontrole lesních hospodářských plánů
velice přesně stanovuje.
K otázce, jakou formou budou privatizovány současné
podniky lesních závodů, tady již mluvil
pan místopředseda vlády Baudyš. Nakonec
bylo řečeno, že musí být připuštěny
všechny formy a že nesmí být vytvářeny
monopoly, které by zaujímaly nějaké
velké celky. Naopak, byť třeba jenom s jednou
organizací, na každý lesní hospodářský
celek, to je na území, pro které se vypracovává
jeden lesní hospodářský plán,
bude muset být uzavřena samostatná hospodářská
smlouva.
Dnešní spor, který je tady veden, je skutečně
vyvolán něčím jiným. Je vyvolán
tím, že tato dohoda byla vlastně prakticky
porušena i když, jak zde právě vysvětlil
pan náměstek Rybníček, k tomu došlo
omylem. Situace je taková, že v každé
hájovně, v každém lesním závodě
leží materiál, který mluví o
něčem zcela jiném než zněla tato
dohoda.
Rád se nechám přesvědčit o
tom, že tato záležitost byla napravena a že
došlo jen k velkému nedorozumění. Tam
je více věcí v nesouladu, ale nejdůležitější
je otázka jednoho lesního správce na 6 tis.
ha.
Byla zde vznesena otázka, zda je to tak podstatné.
Ano, je. Samozřejmě vím, že existují
v lesním hospodářství jiných
zemí struktury, kde je skutečně jeden lesní
správce na přibližně stejnou rozlohu,
kolem 5 tis. ha, ale jde o země velmi stabilní,
s velmi vyspělým lesním personálem
po všech stránkách, to znamená nikoliv
jenom po odborné, ale i morální. Když
se podíváme na stav naší společnosti,
nic nám nedává důvod předpokládat,
že by tomu mělo být hůře či
lépe právě v lesním hospodářství.
To, na čem musíme trvat, je systémová
záruka, ať tam přijde Petr nebo Pavel, že
to půjde stejně a že budou v podstatě
systémově chráněny zájmy lesa.
Tato záruka je skutečně systémově
zaručena tím, že jeden lesní správce
nebude mít na starosti větší úsek
než jsou 2 tis. ha.
Neříkám to jako nějaké dogma
do budoucnosti, možná, že se za 10 nebo 15 let
dopracujeme k tomu, že bude stačit na 5 tis. ha. Ale
v této přechodné době, ve chvíli,
kdy lidé chápou majetek především
jako prostředek k rychlému zbohatnutí a nikoliv
jako otázku péče o naši zemi, je takto
pojatá péče odborného personálu
Státních lesů České republiky
nezbytně nutná.
Proto se domnívám, že nejde jen o nějaké
nedorozumění nebo pokračování
starých sporů. Jde o velice vážnou obavu.
Jestliže skutečně došlo k tomu, co říkal
pan náměstek Rybníček, to znamená,
že došlo k omylu jednoho pracovníka, který
zneklidnil jak poslance, tak především lesnickou
veřejnost, potom se to musí vysvětlit a všechno
bude v pořádku. Pokud by tomu však takto nebylo,
potom reakce na tento dopis, na tento stav byla velice oprávněná.
Sám se přimlouvám za to, aby se věc
odložila a aby se k ní mohl vyslovit pan ministr Kubát,
popř. ze situace, která vznikla, vyvodit nějaké
závěry. Nejsem si totiž jist, že o ní
věděl než odjel na služební cestu.
Já sám jsem se to dozvěděl až
v pondělí ráno, když se vrátili
lidé, kteří přes neděli byli
v terénu a přivezli tento dopis z mnoha míst
naší republiky. Děkuji.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu ministru Dejmalovi. Prosím pana kolegu
Krause, aby se ujal slova.
Poslanec Petr Kraus: Vážená sněmovno,
bezpochyby jste již všichni unaveni a proto velice nerad
vás ještě jednou obtěžuji svým
vystoupením, nicméně bych rád uvedl
některé věci na pravou míru.
Pan poslanec Matějka se zmínil o tom, proč
jsme požádali o expertízy až nyní
a proč tyto expertízy teprve nyní jsou vypracovávány.
On sám byl svědkem toho, že tyto expertízy
jsme právě na jednání komise od ministerstva
zemědělství požadovali. Nebylo nám
vyhověno, a to ne jednou, ale několikrát.
Pokud jde o pracovní skupinu na ministerstvu zemědělství,
chtěl bych říci, že byla vybrána
tak, aby opoziční názory byly v menšině,
a to přesto, že ve skutečnosti v lesnické
veřejnosti, podle mého názoru, je tomu naopak.
Pokud jde o oněch 6 tis. ha, o kterých tady hovořil
pan náměstek Rybníček v tom smyslu,
že jde o omyl, jde opravdu o omyl pozoruhodný. Jistě
bude potřebné další vysvětlení.
Čtu zde, že v čele oblastní správy
Lesů České republiky je vedoucí jmenován
ředitelem Lesů České republiky a jemu
jsou podřízeni lesní správci, správní
a administrativní pracovníci. Nechápu tudíž,
co tímto omylem měl pan náměstek na
mysli.
Myslím, že to, jak byla vytvářena organizační
struktura Lesů České republiky, je právě
dokladováno v tomto dopise a jinak tomu nebylo.