Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Němcovi. Ptám se, má ještě někdo nějaký dotaz? Pan poslanec Balcárek.

Poslanec Pavel Balcárek: Pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, nerad vás zdržuji, ale rády bych podotknul, že jsem ve své připomínce podal vlastně jeden ze zásadních názorů. Ten se v odpovědi pana ministra neobjevil, a tak mne jeho odpověď neuspokojila. Nejsem a ani jsem nebyl členem KSČ a nechci být strkán do jednoho pytle s komunisty. Byl jsem ovlivněn ke svému vystoupení profesorem Zeleným, jemuž aplaudovala tato sněmovna před rokem a půl. Připomenu krátce o co šlo a pak předám písemně kolegovi Ledvinkovi.

Já jsem zde přece řekl, že bychom měli vzít v potaz (a odpovězeno mi nebylo), že by mělo být postupováno tím způsobem, aby byl kapitál předán lidem, kteří ho vytvářejí, manažerům, formou dlouhodobě splácených zaměstnaneckých akcií. Není tedy pravda, že jsem pouze reagoval, jak říkal pan ministr Ježek, že lidé fondům dávají a slibují své knížky.

Žádám, aby byla do usnesení k této věci zařazena následující formulace: "Doporučujeme zavedení a upřednostnění zaměstnaneckého podílového vlastnictví baťova typu do probíhajícího privatizačního procesu, neboť tento způsob privatizace je dnes převládající formou privatizace podnikového vlastnictví ve všech vyspělých zemích."

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Balcárkovi. Pan ministr Ježek nám odešel. Pane poslanče Balcárku, bylo zde řečeno, že se tím zabývá jak naše vláda, tak federální vláda i ministerstvo. Byl zde návrh, abychom vyčkali na zprávy těchto orgánů.

Ještě se hlásí pan poslanec Kozánek.

Poslanec Petr Kozánek: Já se omlouvám ctihodné sněmovně, že jsem zde nebyl a jen v televizním záznamu jsem slyšel, co řekl pan ministr Němec. Já se domnívám, že správa telekomunikací patří pod pana ministra Dybu, a tak není třeba psát navrhovaný dopis.

Mohu vás informovat, jak probíhala distribuce kupónových knížek a kupónových známek v celé republice.

Poštovní banka na základě rozhodnutí federálního ministerstva financí a centra pro kupónovou privatizaci zabezpečila tisk 8 miliónů kupónových knížek a stejného množství kupónových známek pro celou ČSFR. Z toho bylo pro ČR 5,3 a pro SR 2,7 miliónů kusů. Na pošty v ČR bylo distribuováno 4 milióny kusů a pro rezervu bylo určeno 1,3 miliónu kusů. V SR bylo distribuováno 2 milióny kusů a 700 tisíc kusů bylo rezervou. Celkem bylo rozděleno 6 miliónů kupónových knížek a známek. Jako rezerva byly vyčleněny dva milióny.

Pro prodej bylo stanoveno, že v případě potřeby budou jednotlivé pošty v rámci okresu, dále pak v působnosti oblastní správy rovněž mezi oblastními správami kupónové knížky a známky přerozdělovat tak, aby byla zásobena místa s vyššími nároky na prodej na úkor míst, kde bude zájem veřejnosti nižší. Teprve potom se počítalo s využitím rezervy. O rozdělení rezervy při současném uplatnění zásady přerozdělování bylo rozhodnuto na základě enormně zvýšeného zájmu o koupi kupónových knížek a kupónových známek v prvním lednovém týdnu v ČR.

Rezerva byla rozdělena do 10. ledna 1992. V rezervě bylo rozděleno 2 milióny knížek. Vývoj prodeje byl následující: do 31. 12. 1991 bylo prodáno 1,3 miliónu kusů kupónových knížek. Do 10. 1. 1992 se prodalo dalších 1,7 milión knížek a do 13. 1. 1992 další 1 milión. Tedy za 10 dní měsíce ledna bylo v České republice prodáno 2,7 miliónu knížek, tedy celkem od počátku prodeje 4 milióny knížek.

Pro zbývající dny zůstalo pro prodej v České republice cca 1 milión knížek. Potom byla přijata další opatření.

Závěr zprávy je tento: Z denního sledování zásob vyplývá pokračující zájem veřejnosti, takže v poledne 15. 1. 1992 poklesla zásoba v České republice na 830 tisíc kusů, v poledních hodinách 16. 1. 1992 bylo k disposici již pouze 205 tisíc kupónových knížek. V současné době pošta nemůže ani redistribučními opatřeními zajistit pokrytí poptávky. Prodej bude pokračovat až do úplného vyčerpání zásob. O dotisk kupónových knížek požádal ředitel České pošty ing. Přibyl Centrum kupónové privatizace dne 14. ledna 1992. O případném dotisku kupónových knížek a známek rozhoduje federální ministerstvo financí a Centrum pro kupónovou privatizaci.

Požádal jsem také Správu pošty v Bratislavě, aby mi poslali podobný výpis, jako jsem dostal z Prahy. Pan ředitel se mě zeptal, za kolik dní to může poslat - já jsem řekl, že za 10 minut. Dosud to tady není a v případě, že to přijde, tak s tímto výpisem sněmovnu seznámím. Jedná se o 2,7 miliónu kusů kupónových knížek, které jsou distribuovány na Slovensku, o kterých nemáme zprávu, jak s nimi bylo naloženo.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Kozánkovi. Dále se ještě hlásí pan poslanec Palkoska.

Poslanec Ivo Palkoska: Myslím, že o návrzích by mělo být dáno hlasovat v tom pořadí, jak byly předneseny. Dovolím si uvažovat nahlas: Souhlasím s názorem, že bude-li dnes v této věci rozhodnuto, že není pravděpodobné, že by příští týden došlo k další změně. Problematika, o které se zmiňuji, nebyla zahrnuta do usnesení české vlády, které bylo v pondělí schváleno. Nemám-li pravdu, nechť jsem opraven. Dnes probíhá zasedání federální vlády, která se touto problematikou zabývá. Dnes bude zřejmě rozhodnuto, zda novelizovat vládní nařízení či nikoliv. Bude-li vládní nařízení novelizováno, můžeme přesvědčit federální vládu, aby k našemu požadavku přihlédla. Přiznám se, že v tomto případě zasahuji do výkonné exekutívy, protože mám jiný názor na řešení této problematiky a mám i právo, abych vám to sdělil. Proto trvám na návrhu mého usnesení.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Palkoskovi a prosím pana poslance Výborného, aby se ujal slova.

Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, nikterak nechci popřít výsostná práva pana kolegy Palkosky, byť má pravdu v tom, že nelze zasahovat parlamentním jednáním do exekutívní moci státu.

Chci ale uvést: za prvé, jsem překvapen, že toto téma bylo zařazeno na pořad schůze. Bylo by logické, aby takovýto pořad prosazovala opozice, ale stalo se, že kritiku vlády chtěla zřejmě vyslechnout nebo se k ní i připojit řada poslanců koaličních stran.

Za druhé jsem byl překvapen, že byla kladena - i když to nebylo na pořadu - celá řada otázek, a to i poslanci vládních stran panu ministrovi, a za třetí, že pan ministr na ně odpovídal, ačkoliv nemusel.

Mám pocit, že se zde na parlamentní půdě řada poslanců snaží vládnout. Ale vládnout má vláda. Vládě pak nemůžeme zasahovat do její výsostné působnosti. Přitom většina navrhovaných usnesení - s výjimkou návrhu předsedy NHV, který podporuji - se právě o tyto zásahy pokouší.

Měli bychom proto pečlivě zvážit, zda taková usnesení přijímat, zda je to správné. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Výbornému. Ptám se pana poslance Palkosky, zda trvá na tom, aby o jeho návrhu bylo hlasováno a stal se součástí usnesení. Bylo by nyní dobře, kdyby pan předseda národohospodářského výboru toto doplnil nebo opravil. Hlásí se pan poslanec Ledvinka.

Poslanec Karel Ledvinka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nejsem znalcem jednacího řádu, takže mě omluvte. Domnívám se, že kolega Palkoska řekl o tom, jak se má postupovat a já na to neumím odpovědět jinak, než jedním z návrhu - nikoliv návrh na usnesení jiný než můj, protože jsem se nikdy neodvážil mluvit jménem výboru, se kterým jsem nehovořil. V případě, že byste tedy chtěli znát stanovisko výboru, musím požádat sněmovnu o přerušení schůze, o svolání výboru a pak jsem ochoten zpracovat návrh na usnesení.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Hlásí se pan poslanec Šuman.

Poslanec Vladimír Šuman: Nejsem si zcela jist, pane předsedo, jestli součástí vašeho návrhu je, že výbor bude také požádán o vyjádření k návrhu kolegy Palkosky. Jde mi o to, že je zde řada z nás, kterým se může zdát návrh správný, ale budeme potřebovat vyjádření národohospodářského výboru. Kdybychom ho teď neschválili a protože má exekutivní povahu, bylo by obtížné dosáhnout revokace.

Prosím, abyste se k tomu vyslovili, eventuelně abyste doporučili řešení tohoto problému v případě, že byste sami také nechtěli zaujmout stanovisko.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Šumanovi. S faktickou připomínkou se hlásí pan poslanec Klimeš.

Poslanec Stanislav Klimeš: Vážený pane předsedající, myslím, že by se procedurálně mělo vrátit k tomu, co tady padlo. V rozpravě zazněly návrhy, co by mělo být předmětem usnesení. Byly to návrhy kolegy Palkosky, Řezáče, aj. Byl tady procedurální návrh kolegy Zajíčka jako návrh první a o tom by se mělo nejdříve hlasovat. Navrhl, aby se tento bod jednání přerušil, abychom se k němu vrátili až příští čtvrtek. Hlasováním dáme najevo, jestli chceme přijímat usnesení dnes, jaké usnesení atd. Teprve pak byl další zhruba totožný procedurální návrh kolegy Ledvinky. Nejdříve by se mělo hlasovat o procedurálním návrhu kolegy Zajíčka - přerušit a vrátit se k tomuto bodu příští čtvrtek nebo pátek. Rozprava se tím nekončí.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Vracíme se k tomu, co jsem načal, když vznikla ta vřava. Chtěl jsem se zeptat všech, kteří byli v pořadí, zda se zříkají svého pořadí. Byl jsem překřičen. Nyní se k tomu vrátíme. Je fakt, že to byl procedurální návrh, nemůžeme ho dát stranou. Proto dám nyní hlasovat, zda souhlasíte s návrhem pana poslance Zajíčka.

S technickou poznámkou se hlásí pan poslanec Sojka.

Poslanec Tomáš Sojka: Rád bych upozornil, že jsem měl doplňující návrh k návrhu kolegy Zajíčka, aby vláda předložila do pokračování naší schůze písemnou informaci o průběhu privatizace jako takové.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: To souhlasí s tím, co navrhoval kolega Ledvinka. Předpokládáme, že vláda nám tyto zprávy v plné šíři předloží.

Dávám nyní hlasovat o návrhu pana poslance Zajíčka na přerušení tohoto bodu do příštího čtvrtka, eventuelně pátku.

Kdo je pro toto přerušení, ať zvedne ruku. 67

Kdo je proti? 11

Zdržel se hlasování? 20

Je nás málo. Prosím poslance, kteří jsou venku, aby se laskavě dostavili, abychom to mohli uzavřít.

Znovu dávám hlasovat, zda souhlasíte s přerušením tohoto bodu a se zařazením jeho pokračování do příští schůze, která je plánována na příští čtvrtek, eventuelně pátek.

Kdo souhlasí s tímto přerušením, ať zvedne ruku. 82

Kdo je proti? 12

Zdržel se hlasování? 28

S přerušením bodu byl vysloven souhlas.

Nyní přerušuji schůzi. Odpoledne se sejdeme ve 13.45 hodin.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Dámy a pánové, dalším bodem našeho programu je

Byl to návrh pana poslance Petra Krause zařadit tento bod, nyní devátý, původně osmý.

Pro vaši informaci bych vám nejdříve text usnesení České národní rady č. 259 přečetl.

"Česká národní rada doporučuje vládě České republiky:

1. ujasnit, co je obsahem státního vlastnictví základního lesního půdního fondu dle čl. 10 Ústavy ČSFR,

2. předložit České národní radě koncepci hospodaření v lesích ve vazbě na připravovaný lesní zákon do 30. 11. 1991,

3. na základě vymezení bodu 1 a koncepce dle bodu 2 stanovit rozsah neprivatizovatelné části základního lesního půdního fondu a souvisejících činností,

4. vyhradit si schválení privatizačních projektů státních podniků Státní lesy v souladu s § 10 zákona č. 92/1991 Sb.,

5. při svém rozhodování vyžádat si stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž."

Nyní prosím pana místopředsedu vlády Baudyše, který k tomuto bodu přednese stanovisko vlády, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Antonín Baudyš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové poslanci, protože usnesení České národní rady má celkem 5 bodů, pro zřetelnost odpovědi vždy zopakuji jeden bod usnesení a bude následovat odpověď.

Prvním bodem bylo ujasnit, co je obsahem státního vlastnictví základního lesního půdního fondu podle čl. 10 Ústavy ČSFR. Podrobnosti tohoto článku ústavního zákona měl stanovit zákon Federálního shromáždění. Dosud se tak nestalo. Podnět Federálnímu shromáždění k tomu, aby se tak stalo, byl zaslán 14. února 1991. Jinak návrh ministerstva zemědělství na definici základního lesního půdního fondu, vycházející z vlastnického pojetí, zní: "Základní lesní půdní fond tvoří lesní půda, která byla ve vlastnictví státu ke dni 25. února 1948, s výjimkou té, která bude vydána oprávněným osobám podle § 6 písm. b) zákona č. 229/1991 Sb."

Druhým bodem doporučení České národní rady bylo předložit České národní radě koncepci hospodaření v lesích ve vazbě na připravovaný lesní zákon do 30. 11. 1991. K tomu bude odpověď poněkud delší.

Koncepce hospodaření v lesích ve vazbě na připravovaný lesní zákon byla do konce listopadu 1991 zpracována, ale dosud je to pouze pracovní materiál ministerstva, který nebyl projednán v hospodářské radě a nebyl tudíž také projednán ve vládě. Proč? Protože lesní zákon bude pravděpodobně nový a národní. Předpokládá se jeho zařazení do vlády v únoru t. r., v březnu by měl přijít k vám.

Problém je v tom, že by měl být zastřešen federálním zákonem, čili je v souvislosti s tím připravován, ale federální zákon dosud není. Situace není dořešena, protože Slovenská republika nechce, aby tyto republikové zákony byly zastřešeny zákonem federálním. K tomuto bodu se však ještě vrátím.

Třetím bodem usnesení je: "Na základě vymezení bodu 1 a koncepce podle bodu 2 stanovit rozsah neprivatizovatelné části základního lesního půdního fondu a souvisejících činností."

Při společné práci na novém zákoně o lesích se ministerstva životního prostředí a zemědělství shodla na definici základního lesního půdního fondu, rozumí se neprivatizovatelného, a hospodářská rada vlády ČR dne 5. 11. 1991 doporučila ministru zemědělství ve spolupráci s ministrem životního prostředí zpracovat koncepci postupné privatizace určité části lesního fondu a předložit ji do konce I. pololetí 1992. Na tom se průběžně pracuje.

Čtvrtým bodem je doporučení vládě vyhradit si schválení privatizačních projektů státního podniku Státních lesů v souladu s § 10 zákona 92/91 Sb. Zde Hospodářská rada vlády České republiky dne 7. ledna t. r. pod bodem 8 odsouhlasila zásady účasti vlády ČR na dalším průběhu privatizace. Do výlučných rozhodnutí vlády ČR o privatizaci podniků podle bodů 3.1.B spadají podniky s počtem nad 3000 zaměstnanců, tedy všechny podniky Státních lesů, jež jsou také jmenovitě uvedeny v seznamu 155 podniků v příloze těchto zásad; takže tím je doporučení bezezbytku naplněno.

Pátým bodem bylo doporučení, aby vláda při svém rozhodování si vyžádala stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž. Plnění tohoto doporučení je zřejmě v působnosti vlády ČR a v rámci projednávání privatizačních projektů v meziodvětvové privatizační komisi ministerstva zemědělství byla vedena opakovaná jednání mezi zástupci lesnického resortu ministerstva zemědělství a pracovníky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Účelem bylo dosáhnout jednotného výkladu těchto ustanovení zákona, které mají vliv na nezávadnost privatizačního projektu. Tohoto cíle bylo dosaženo.

Je ovšem nutno upozornit na novelizované znění vyhlášky ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci č. 526/91 Sb., podle něhož je povinné vyjádření Úřadu nahraženo vyhotovením tabulky 4 - 5, což je vyhodnocení postavení subjektů a samostatně privatizovaných jednotek na trhu.

Nyní se ještě krátce vrátím k doporučení číslo 2, které je vlastně předmětem otázky pana poslance, a to je koncepce hospodaření v lesích. Hospodářskou radou vlády České republiky i vládou prošla koncepce ekonomické transformace v zemědělství a lesním hospodářství, kde jsou určité zásady koncepce v lesním hospodářství stanoveny. Nicméně vazba hospodaření na lesní zákon ještě samozřejmě není, vzhledem k tomu, že není lesní zákon. Ale dnes dopoledne po diskusi s pány poslanci, kteří iniciovali tento dotaz, jsem vlastně zjistil, co za tímto dotazem se ve skutečnosti skrývá. Ukázalo se, že mezi představou o koncepci hospodaření v lesním hospodářství ministerstva zemědělství a záměry nebo koncepcí, kterou představují páni poslanci, kteří reprezentují jistě i část veřejnosti a lesnické veřejnosti, že je mezi tím poměrně principiální rozdíl. Ale domnívám se, že by nebylo účelné zde nyní tuto problematiku otvírat a diskutovat, obzvláště za nepřítomnosti pana ministra Kubáta.