Česká národní rada 1990 – 1992

Mohl byste nám říci, jaké jsou představy ministerstva pokud jde o privatizaci zbylého majetku v rámci první vlny privatizace mimo oněch 260 mld., které jdou na kupónovou privatizaci. A jestli se vláda, ať už česká nebo federální, vůbec zabývala otázkou kolik tato ekonomika je schopna unést, aby mohla příslušným potencionálním zájemcům o privatizaci formou přímého prodeje nebo veřejné soutěže získat prostředky státu. To znamená prostředky úvěrové. Pokud je situace taková jaká je, podle mého názoru je minimální naděje, že by tyto konkurenční projekty mohly ve větším rozsahu uspět. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Prosím pana poslance Fejfara.

Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegové a kolegyně, omlouvám se dodatečně za to, že jsem se ve své technické poznámce poněkud předběhl, protože jsem se domníval, že už se nedostanu ke slovu. Nechci hovořit o jedné věci, která by musela počkat až legislativně pan ministr Ježek se doví jak to s privatizací je. Chtěl bych mluvit o dvou věcech. Jedna je obecná a jedna bude poněkud konkrétnější.

K té obecné. Jistě si všichni pamatujeme na střelbu, která na adresu privatizace jako takové a zvláště kupónové se od začátku z levicových kruhů, a zvláště komunistických, rozpoutala. Vůbec se nedivím zástupcům komunistické strany, že zde dnes vystupovali tak, jak vystupovali a že vystoupení byla až panická. Samozřejmě je to jejich právo a jelikož situace se vyvinula tak, jak se vyvinula, nelze se jim divit. Katastrofické scénáře, které hovořily o tom, že kupónová privatizace je podvod, že se vůbec nechytne, že lidi nebudou mít zájem atd., se ukázaly lichými. Ostatně zásluhou již zde zmíněného problematického Harvardu, lidé se houfně hlásí. Odhad který byl, byl překročen, na počet lidí, kteří se zúčastní kupónové privatizace. Vypadá to, že lidé opravdu získají majetky a to opravdu vzbuzuje v řadách komunistické strany velikou paniku, protože při předvolební kampani to samozřejmě my neopomeneme zdůraznit a vysvětlíme všem lidem, kteří budou už v té době - doufám - vlastnit akcie, že jestli o ně chtějí přijít, ať si přečtou prohlášení komunistických poslanců zde dnes, a že se jim to může stát. Předpokládám, že to samozřejmě ovlivní volby. Důvěra lidí v kupónovou privatizaci ovlivní volby.

Chtěl bych svým kolegům z levého kouta sněmovny navrhnout, když kupónová privatizace je takový podvod, jak říkají, proč nevyzvou veřejně své voliče, své členy, aby se této kupónové privatizace nezúčastnili. Zajímalo by mne, kolik z členů komunistické strany, kterých je údajně 400 tis., si zakoupilo kupónovou knížku a zaregistrovalo se. To jen tak naokraj.

Druhá věc je konkrétnější. Pan kolega Květ hovořil o své obavě, že konkurenční privatizační projekty se nesetkají s patřičnou odezvou na resortních ministerstvech a ptal se pana ministra Ježka jak nyní zařídit, aby vliv resortních ministerstev nebyl takový. Také jsem se toho obával a v mnoha případech a na některých ministerstvech se nadále obávám, ale jako člen velké privatizační komise resortní na ministerstvu obchodu bych se chtěl svěřit s jedním zážitkem, kdy je to naprosto naopak.

Případ je konkrétní, je to Prior Jihlava. Byl podán podnikový projekt, pan ředitel s Drobným zbožím Jihlava se svým bývalým pracovištěm navrhoval kupónovku a některé jiné věci a s tím i fúzi s určitou částí Drobného zboží zatíženou těžkou hypotékou. Ministerstvo obchodu - jak jeho menší komise, tak velká resortní, zcela jasně a ze zcela jasných důvodů tento projekt nedoporučily a odůvodnily to. Doporučily konkurenční projekt, který je této brzdy prost. A jak se ke mně doneslo, mám to potvrzeno z ministerstva obchodu, komise, která posuzuje za ministerstvo pro privatizaci ve Lnářích projekty, rozhodla opačně a favorizuje podnikový projekt. To znamená, že ne ve všech případech, pane kolego, tomu může být tak, jak se obáváte. V některých případech to může být dokonce opačně. Mám jména lidí, kteří vypracovávali projekt, nemohu to říct, nedá se to dokázat.

Využívám této možnosti, jak se na pana ministra obrátit v tomto konkrétním případě, protože jinou možnost už mít nebudu. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Fejfarovi a do diskuse se přihlásil pan ministr Ježek, aby odpověděl na dotazy, které byly vzneseny.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, pokusím se odpovědět na všechny připomínky, jak tu padly, samozřejmě v některých vystoupeních šlo spíše o rozpravu, nepadly v nich žádné připomínky nebo konkrétní otázky, takže odpovím na ty přímé podněty, pokud se tu vyskytly.

Začal bych tím, co říkal pan poslanec Payne, který se zabýval problémem klamavé reklamy a podvodu a rozebíral možnosti, které dává náš právní řád k tomu, abychom investiční privatizační fondy nějakým způsobem mohli kontrolovat nebo omezit, trestat, nebo popřípadě jim odejmout licenci. Chci říci, že právě tímto problémem souhrnně a do podrobna se bude zabývat zítřejší porada u pana generálního prokurátora, kde to budeme všechno zevrubně, ze všech stran probírat a uvažovat o všech možnostech jak postupovat. Proto bych tuto otázku zde teď z hlavy nechtěl uzavírat, protože to vyžaduje komplexní analýzu všech právních předpisů.

Konkrétní otázky položil pan poslanec Květ - jak se bude zacházet s projekty, které přišly po 31. prosinci, tzn. po oné zkrácené lhůtě. Samozřejmě je budeme brát v úvahu a bereme je v úvahu, i když bychom vlastně formálně nemuseli, neboť to zkrácení bylo uskutečněno formou usnesení vlády. Ale já jsem na všechny dotazy písemné, ústní i v tisku řekl, že samozřejmě všechny projekty, které přijdou do 20. ledna, budou řádně posouzeny.

Jak moc se bere stanovisko ministerstev, jakou mají šanci konkurenční projekty? - Snažíme se, jak nejlépe umíme - neříkám, že se nedopustíme chyb - brát projekty objektivně, i když samozřejmě stanovisko zakladatelského ministerstva není možno nebrat v úvahu, protože ta stanoviska se opírají o opravdu kolektivní posouzení v komisích, ve kterých byli i poslanci ČNR a FS atd. Ale máme také případy, kdy jsme rozhodli jinak.

Dále lázně - a to už je i odpověď panu poslanci Lomovi. Celý tento sektor visí, jak víme, na zákonu o nestátní lékařské péči a o těchto projektech zatím rozhodovat nebudeme, neboť není tu zabezpečena potřebná právní opora.

Předběžný odhad podílu, kolik přijde na kupónovou privatizaci. - To je další otázka pana poslance Květa a padla zde myslím ještě jednou otázka podobná, pan poslanec Komárek ji také nepřímo položil. Vypadá to zhruba tak fifty fifty - polovina toho majetku, který půjde do první vlny, asi půjde na kupónovou privatizaci a druhá polovina bude privatizována standardními metodami. Takto to vypadalo podle předběžných propočtů, ale jak to dopadne konkrétně, to bude vidět až se nasčítají jednotlivé projekty. Ale zatím ten poměr vypadá zhruba 55:45 nebo 55:50.

Ochrana vod při privatizaci rybníků. - To, co je neprivatizovatelné, to samozřejmě neprivatizujeme, protože dodržujeme zákony. Jinak i na nabyvatele, soukromé nabyvatele, se vztahují všechny zákony ekologické, tak že neplatí rovnice, že neprivatizovat se rovná mít větší záruku nebo větší ochranu přírody. Tato rovnice neplatí. Naopak se ukazuje, že stát v minulosti se choval jako vlastník ke svému majetku daleko bezohledněji. Tato rovnice tedy neplatí, platí to, že zákony se vztahují jak na státní majetek, tak na soukromé vlastníky - mám na mysli zákony o ochraně přírody.

Pan poslanec Petr - zahájení kupónové privatizace a seznamy. To je vskutku problém, seznamy byly publikovány, ale jestli to byly ty pravé seznamy, které měl zákonodárce na mysli - tam může být určitý problém. Myslím, že to, co se stalo, už asi těžko se nějakým způsobem zlepší. Seznamy byly, byly takové jaké byly, mohly být dokonalejší, otázka do jaké míry, neboť ty informace, které jsme měli, byly takové jaké byly. Jde o to - a to jsem řekl ve svém úvodním slově a na tom budu já osobně trvat a chtěl bych v tom i podporu sněmovny - aby v momentě, kdy se zahájí i předkolo, byla i konkrétní informace, která by nebyla vyšinuta jedním směrem, aby nebyla pouze, jak to nyní je, informace o investičních privatizačních fondech. Toto je klíčová věc a proto i na to budeme zaměřovat naši vysvětlovací a širší propagandu a budeme lidem říkat "prosím vás, počkejte, nerozhodujte se, neboť nemáte úplnou informaci, nedělejte proto předčasná rozhodnutí".

Pan poslanec Balcárek upozorňoval na to, že lidé dávají fondům své knížky, slibují jim dávat své knížky atd. Prosím vás, je to tak, že předkolo ještě nezačalo, tzn. že každý člověk, každý občan má možnost se rozhodnout jinak. Jestliže někdo někomu něco slíbil, pak to byl jeho jednostranný akt. Předkolo ještě nezačalo a dát investiční body nějakému fondu znamená napsat IČO do rámečku kupónové knížky. Toto je rozhodnutí. A toto rozhodnutí ještě nemohlo padnout, protože předkolo se ještě nekonalo. Takže všechno to, co se děje, jsou pouze předběžné dohady, předběžné sliby, nikdo není ničím zavázán, neboť předkolo ještě nebylo, jakkoli se fondy snaží lidi lákat a podobně.

Zde bych chtěl poznamenat ještě jednu obecnější věc.

Určitě si vzpomínáte, že bylo období, kdy zejména levice strašila tím, že bude rozptýlené vlastnictví, že nebude možná kontrola, že akcionáři nezkontrolují podniky. Dneska se tak propaganda úplně obrátila a to strašení přichází od privatizačních fondů. Rovnováhu, myslím, že najdeme především tím, že lidem budeme vysvětlovat, aby se neukvapovali, aby rozhodnutí odložili až na dobu, kdy bude kompletní nabídka, přičemž budeme dbát na to, aby předkolo nezačalo dříve, než ta kompletní nabídka bude. Myslím si, že to je naprosto nutné, máme to v moci a tak to budeme muset udělat.

Pan poslanec Soural - zahraniční kapitál, to, že si to může přečíst v novinách atd. Ano, může si to přečíst v novinách, já vskutku nedisponuji žádnými zvláštními informacemi pro noviny a pro ČNR. To, co jsem řekl novinám, jsem řekl i tady. Nic navíc nemám.

Kupónové knížky - pan poslanec Hájek. Především, kde je ta černá díra, kam se kupónové knížky ztratily? Nevím, já si myslím, že to je skutečně výsledek spekulací ze strany investičních fondů. V každém případě jsme dali podnět policejnímu řediteli, který se tím zabývá a zprávu mi podá.

Dále, že do první vlny jdou druhořadé podniky, to je lživá propaganda. Je to sice otázka na mne, ale tato pomluva je šířena ze zcela určitých kruhů. Není pravda, že do první vlny jdou druhořadé podniky, jdou tam všechny podniky, bude tam celá paleta podniků, kterými Česká republika disponuje. Bude tam jak plzeňský pivovar, tak i podnik, který je na druhém konci. Není to tedy pravda. A o tom, že mluvím pravdu, se brzy přesvědčíme, až nabídka bude vyvěšena. Jsou tam všechny podniky s tím, že u toho rodinného stříbra se snažíme, aby akcie byly ne na majitele, ale na jméno, tudíž aby byla zábrana proti jejich úniku tam, kam si nepřejeme.

Bude realizována 2. vlna? Samozřejmě bude, ale tuto otázku položte ministru privatizace, který bude po volbách, neboť není jisté, jestli to budu já.

Jak se dotkne státního rozpočtu výplata obnosů, které slibovaly fondy "DIKům"? Nijak. To s rozpočtem vůbec nesouvisí, to souvisí s možným úvěrovým krytím a o tom jsem se ráno zmiňoval, že rozhodně bude zabráněno tomu, aby úvěrové krytí bylo nekontrolovatelně poskytováno zahraničními bankami.

Jestli mohu garantovat, že státní úředníci nejsou ve fondu? Garantovat to nemohu, garantovat mohu pouze úředníky svého ministerstva, za ostatní nemohu odpovídat. Samozřejmě zatím nemáme zákon, který by upravoval konflikt zájmů. Je na každém ministrovi, aby si to pohlídal. V případě mého ministerstva žádný takový úředník není.

Informační propojení mezi IPF a zahraničními poradci? Myslím, že není, zahraniční poradci jsou tady na pár týdnů, na pár měsíců. Myslím, že toto nebezpečí tady rozhodně není.

Jestli mohu garantovat, že nedojde k rozdání majetku do ciziny prostřednictvím IPF? Znovu říkám, že záleží na chování občanů, jak se budou ke svému majetku chovat. Jestliže se všichni občané v Čechách "zblázní" a začnou akcie prodávat, je to svobodné rozhodnutí občanů a těžko si můžeme stěžovat. Prostě je to jejich svobodné právo. Naopak musíme lidem vysvětlovat a vůbec celá privatizace je založena na předpokladu, který musel být přijat, že totiž lidé u nás jsou stejně rozumní a stejně se ekonomicky chovající jako všude jinde na světě a že procento lidí, kteří se budou chovat nějak jinak, je přijatelně nízké. Kdybychom měli stavět na předpokladu, že jsme nějaký zvláštní národ, který ihned, co dostane majetek do ruky, ho začne prodávat někam do ciziny, pak si nezasloužíme vůbec abychom byli. Prostě, bylo by to s námi špatné. Ale já myslím, že tento předpoklad neplatí.

Pan poslanec Krčma tady vyslovil obavy ze vstupu zahraničního kapitálu, že ho nepotřebujeme do Plzně, do Budějovic. Upozorňuji ho, že pokud jde o plzeňský pivovar nebo o budějovický Budvar, nebude schválen žádný projekt, kde by se majetek plzeňského pivovaru nebo budějovického Budvaru prodával někomu cizímu. Má-li na mysli nějaký konkrétní projekt, který se mu nezdá, ať ho řekne, ale na takovéto obecné řeči nelze odpovídat. Pokud jde o prodeje, které se tady udály - cementárny, čokoládovny a některé další drobnější, - jestli proti nim je nějaká námitka, nechť je vznesena, ale na takovouto obecnou připomínku se nedá odpovídat.

Pan poslanec Effenberger - opatření k omezení IPF. Spojuji to s odpovědí na vystoupení pana poslance Palkosky. To je doplnění nařízení vlády ČSFR, myslím 383, nebo kolik to má číslo, to právě česká vláda v pondělí udělala, podala návrh. Budeme zkoumat s panem generálním prokurátorem Brunnerem v rámci úkolu, který jsme dostali, jestli nepotřebuje nějaké další doplnění.

Je tu ještě výsledek mé porady s panem ministrem Miklošem z minulého pátku v Piešťanech. Společně jsme předložili návrh doplnit nařízení vlády o dva body, které omezují na 20 % účast IPF v určitém podniku, že IPF nesmí mít více než 20 % v určitém podniku a že musí diverzifikovat svůj kapitál tak, aby ho rozptýlil minimálně do deseti podniků. To je součástí návrhu, který jsme už vlastně podali a připravili a budeme se zamýšlet nad tím, jestli ještě nějak dál to nebude třeba vymezit.

Co říkal pan poslanec Řezáč, to byl velice kvalifikovaný, zasvěcený komentář, který mě velice zaujal, ale nebyla tam žádná konkrétní otázka.

To, co říkal pan poslanec Kalfus - hospodářská soutěž, klamavá reklama - to všechno bude právě předmětem právní analýzy, kterou připravujeme.

Pan poslanec Komárek říkal, že původně se říkalo, že jich bude sto, dneska jich je v České republice povolených 296. Pokud jsme říkali sto, to byly odhady, to nebylo žádné cílové nebo plánované číslo, to byl odhad, nakonec se jich přihlásilo 296, jim bylo vydáno povolení.

Zde bych chtěl říci ještě jednu věc, která je - zdá se důležitá. My jsme se všichni, včetně mě, polekali té možnosti, že by jeden fond uchvátil příliš velký kus národního majetku a že by se choval tak, jak bychom si nepřáli a zamýšlíme se nad tím, jak jej "umravnit". Ale to, že tyto fondy tady jsou, mě samotné neznepokojuje. Naopak 80 % těchto fondů - a všechno nasvědčuje, že to jsou fondy, které míní svou politiku dodržovat - jsou fondy, jejich cílem je propojení zemědělské prvovýroby se zpracovatelským průmyslem. Většina fondů si toto klade za cíl. Čili tuto funkci považuji za užitečnou a tato by nás neměla znepokojovat. Znovu říkám, musíme se zaměřit na těch několik málo fondů, jejichž chování nám je podezřelé. V těchto dnech, v těchto hodinách se pracuje na shromažďování informací, indicií a faktů a na přípravě "inventáře" všech možností, které nám existující zákonný rámec dává, abychom proti nim zakročili.

Vystoupení pana poslance Fejfara neobsahovalo žádnou konkrétní otázku.

Děkuji vám za pozornost a prosím, abyste mě omluvili. Opravdu musím odjet do Lnářů, neboť by bylo nevhodné, abych přijel později, než pan prezident. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministrovi Ježkovi. Hlásí se pan poslanec Ledvinka, prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Karel Ledvinka: Vážený pane předsedající, vážení členové české vlády, kolegyně a kolegové, byl jsem vyzván řídícím schůze, abych věnoval pozornost průběhu rozpravy s tím, že by ev. národohospodářský výbor měl zareagovat na podněty z rozpravy. Dovolte mi říci několik slov v úvodu.

Dozorční rada složená z poslanců ČNR dnes odjíždí do Lnář, kde provede kontrolu prováděné privatizace ministerstvem pro správu národního majetku a jeho privatizaci a podá vám na příštím jednání zprávu. To je první bod.

Rád bych upřesnil situaci, kdo inicioval pondělní jednání české vlády. Česká vláda se v pondělí sešla na základě iniciace předsednictva ČNR k této problematice. Je mi žinantní, že vás musím oslovit s tím, že by poslanecké kluby měly tuto informaci znát.

Z průběhu rozpravy jsem si zaznamenal pouze tři základní připomínky: kolegy Palkosky, kolegy Payne a návrh poslance Řezáče na odložení termínu, myslím do 14. 2. To jsou podle mého názoru tři body. Já bych poprosil poslance, kteří je přednesli, aby se zamysleli nad tím, zda je nezbytně nutné přijmout toto usnesení ještě dnes, anebo (a já se domnívám, že tomu tak je) by stačilo, kdyby se to přijalo příští čtvrtek.

Neumím to vysvětlit jinak než tím, že podle těch termínů, které padly v návrzích, je možné vše spojit s tím, co vzešlo z pondělního jednání české vlády. To usnesení české vlády je v podstatě takové, že iniciuje určitou právní a technickou prověrku nařízení federální vlády č. 383, tolikrát zde citovaného. A také existují určité problémy mezi federální vládou jako autorem tohoto nařízení a oběma národními vládami.

Vzhledem k rozpravě se mi zdá, že se pokoušíme suplovat v mnohých případech exekutivu. Já si myslím, že to není úplně správné. Podle mého názoru bychom měli spíše kontrolovat to, že česká vláda kontroluje to, co si předsevzala (s výjimkou právních norem, ty jsou samozřejmé).

Skutečně se domnívám, že by bylo vhodné, a navrhuji to, nebo se připojuji k těm, kteří navrhovali přerušení tohoto bodu do příštího čtvrtka s tím, že by na pokračování této schůze nás informoval pan premiér nebo jím pověřený člen vlády o tom, jak dopadla prověrka a jak dopadlo jednání české vlády s vládou ČSFR. A tím si myslím, že se nám ozřejmí celá řada problémů, které jsme zde diskutovali.

Proto si dovoluji navrhnout, abychom dnes, pokud to uznáte za vhodné, přidali stanovisko ČNR, kterým vezmeme na vědomí zprávu pana ministra Ježka v bodě 1. V bodě 2 bychom podpořili stanovisko české vlády z 20. 1. 1992, o kterém jsem vás nyní informoval. Za třetí bychom požádali českou vládu, aby nás informovala o jednání s vládou ČSFR dne 29. 1. 1992.

Děkuji vám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Prosím pana ministra Němce.

Ministr státní kontroly Igor Němec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, byl jsem vyzván panem poslancem Kalfusem, abychom provedli kontrolu prodeje kupónových knížek, protože se jedná o údajné zcizení tří miliónů knížek. Já v této souvislosti musím bohužel s lítostí konstatovat, že to není v naší kompetenci. To je v kompetenci federálních orgánů, tudíž federálního ministerstva státní kontroly a hlavně federálního ministerstva spojů.

Rád vám ale slibuji, že využiji své funkce ministra státní kontroly i poslance FS a napíšu dopis federálnímu ministru spojů, protože se domnívám, že se nemusí jednat o nějakou rozsáhlou prověrku, aby nám podal zprávu, kolik knížek bylo prodáno.