Česká národní rada 1990 – 1992

Pokud již byla diskuse zahájena, tak potom se na stavu ministrů zde nic nezměnilo. Jestliže se kolega Zajíček domnívá, že rozprava nemá význam, pak neměla být započata. Považuji za nepřípustné, aby návrhem na přerušení rozpravy vůbec mohlo být toto hlasování umožněno.

Projednávání bodu může být přerušeno až nebudou žádní přihlášení do rozpravy. Pak tento bod může být přerušen, nikoli během rozpravy. Na počtu účastníků se může do příštího setkání na schůzi mnohé změnit. Dosud jsme nikdy tak nepostupovali, aby výkladem zákona 356 jsme přerušili diskusi návrhem na její přerušení. To prosím není možné.

Znovu říkám: Pokud se procesně mýlím, opravte mne. Ale domnívám se, že návrh na přerušení projednávání bodu nemůže být podán uprostřed rozpravy.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Uděláme takový závěr: Dámy a pánové, myslím, že je účelné, máme-li zde silné zastoupení vlády, aby vyslechli průběh celé rozpravy (všech přihlášených). Potom bychom hlasovali o přerušení, protože těžko bychom udělali nějaké konstruktivní návrhy. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. (Nesouhlasné hlasy z pléna.)

Pardon. Zítra tu ještě ani předseda vlády, ani místopředseda Stráský nebudou. Byl zde druhý návrh, aby se to odsunulo na příští čtvrtek, kdy mají probíhat volby. K tomu je ovšem stanovisko, že může být pozdě, pan ministr Ježek vysvětloval, jaká je situace, že prošetřují všechny tyto záležitosti.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek: Vážená sněmovno, znovu opakuji fakt, který by měl ovlivnit naše rozhodování. Toto pondělí vláda uložila generálnímu prokurátorovi ve spolupráci s mým ministerstvem udělat analýzu zákonů, které se vztahují k tomuto problému. Tato lhůta uplyne v pondělí. V pondělí budeme mít k dispozici výsledky. Tu hlavní práci budeme vykonávat zítra. Myslím, že poté budeme vědět daleko více a budeme schopni dát daleko obsáhlejší informaci než v této chvíli. Proto si myslím, že by bylo vhodné počkat až na to datum.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Ježkovi. Prosím pana poslance Šumana.

Poslanec Vladimír Šuman: Já ovšem rozumím návrhům pana ministra Ježka v tom smyslu, že nebude od něho žádáno konečné stanovisko (odpověď na tyto otázky). To přednese po této otázce. Ale přátelé pochopte, že to, co říkal pan poslanec Lom, je naprosto logické. V tom případě, kdy by bylo možné vždycky uprostřed rozpravy skončit rozpravu kdykoli na návrh, tak by bylo možné to, že jakákoli většina v parlamentě by omezila rozpravu a zaznění opozičních hlasů. Po přednesení svého stanoviska by si nechala odhlasovat to, že se přerušuje rozprava. To prostě nejde. Mohlo by se to dělat opakovaně. To je nelogické. Není to možné. Podle mého názoru je třeba rozpravu dokončit. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji. Pokračujeme v rozpravě. Prosím pana poslance Effenbergera.

Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové, po tomto dramatickém extenporé se budu muset rozpomenout, co jsem chtěl vlastně říci. Pan ministr Ježek se zmínil o připravovaném zákonu o investičních společnostech. Obávám se, že kdyby tato cesta, totiž zavázání existujících společností nastolenými pravidly, byla právně přijatelná, že nicméně hrozí nebezpečí vzniku jistých škod, protože právě tyto investiční fondy, o které konkrétně jde, uzavřou s občany určité smlouvy, dohody, jak to známe z tisku nebo někteří i z vlastní zkušenosti a tito občané mohou být postiženi, jestliže tyto smlouvy dodatečně nebudou shledány korektní, bude nutno je rušit apod. To je dost závažný problém.

Jako příklad bych chtěl uvést společnost ČEVIS, operující údajně v Teplicích, která již vtipně odhalila, jak obejít ustanovení o limitu podílu na akciích v jednom podniku, a to tak, že tento limit platí pro investiční fond, nikoliv pro jednotlivého občana. A oni přišli na to, jak toho využít. Prosil bych tedy pana ministra, zda by nebylo možné vytvořit určitá opatření bez čekání na onen zákon, aby tyto investiční fondy minimálně byly nuceny vystoupit ze své anonymity, vysvětlit své zdroje, kapitálové pozadí atd., protože z hlediska časové posloupnosti jsou tyto informace pro občany naléhavější, než informace o privatizovaných podnicích. A tato míra důvěryhodnosti není známá. Ta je závislá na pochybné inzerci, reklamě apod. Ptám se pana ministra, zda v této věci by nebylo možné jistou minimální regulaci ustanovit hned bez čekání na ony zákony.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Effenbergerovi a prosím pana poslance Palkosku, aby se ujal slova.

Poslanec Ivo Palkoska: Mé vystoupení bude mít dvě části. Jedna část je obecná, kde bych rád řekl, že naše rozhodování o tom, zda privatizovat či neprivatizovat národní majetek není naším rozhodnutím, ale rozhodnutím Federálního shromáždění, které přijalo zákon o převodu věcí z majetku státu do majetku jiných osob. Naše rozhodování a rozhodování české vlády je o tom, kolik tohoto majetku přejde.

Po dosud proběhlé rozpravě si dovoluji říci, že je pravdou, že máme jisté nedostatky, do jisté míry improvizujeme při kupónové privatizaci a při privatizaci dalšími formami, ovšem pokud tuto privatizaci zdržíme a po volbách se složení parlamentu změní více doleva, tak zřejmě už nezprivatizujeme nic podle toho, co nám dnes předvedli zástupci některých levěji orientovaných politických sil.

Konkrétní věci, se kterými bych rád vystoupil a upozornil na ně: v prvé řadě se jedná o základní nedostatky, ke kterým nemuselo dojít, pokud by američtí a západní poradci fungovali dostatečně, případně byli dotazováni na správné věci. Je pravdou, že je možné dělat propagaci v televizi, rozhlase, v novinách, že existují investiční privatizační fondy. Ovšem tato propaganda musí mít své limity a na západě jsou si toho velice dobře vědomi a proto žádný investiční fond, žádná investiční společnost nesmí uveřejňovat rozsahy, kam investuje a za jakých podmínek, ale pouze uveřejní třeba celostránkový inzerát, na kterém je výrazně napsáno: Toto není prospekt, toto je pouhé oznámení - a je tam popsáno o jakou investici se jedná a kam se nechají dávat peníze, a zejména, kde se nechá sehnat prospekt. Prospekty jsou důležitá věc, my je máme v zákoně též ustanoveny, ovšem málokterý investiční fond je používá a právě proto, že zde není zákaz reklamy a příkaz používat řádné prospekty, dochází k matení obyvatel.

Druhá věc: minule jsme přijali usnesení, které se týkalo prodávání kupónových knížek s tím, že se nám nelíbilo, že mnoho občanů svěřuje fyzickým nebo právnickým osobám své kupónové knížky a zmocňuje tyto osoby k nakládání s nimi. V současné době se objevila společnost ČEVIS, o které mluvil kolega přede mnou. Včera byla o ní informace v Mladé frontě. Domnívám se, že tato společnost je vysoce nebezpečná a proti této společnosti by mělo být zakročeno s největším důrazem. Jsem přesvědčen o tom, že příslušné zákony, které hovoří o tom, že pouze investiční privatizační fondy mohou být těmi fondy, přes které lze používat kupóny pro privatizaci, tak toto ustanovení je dostatečným důvodem k tomu, aby generální prokurátor využil nová oprávnění v občanském soudním řádu a příslušným způsobem zakročil proti těmto právnickým osobám, které nakládají s kupóny nikoliv jako investiční privatizační fond, ale pouze jako investiční společnost.

Nyní k tomu nejzávažnějšímu. Průzkum veřejného mínění ukázal, že 35 % obyvatelstva je rozhodnuto investovat své kupóny prostřednictvím investičních privatizačních fondů, další, přibližně stejná část, je rozhodnuta investovat sama dle svého rozhodnutí a přibližně 29 % je nerozhodnutých. Tento počet obyvatel je tím, na který bychom se měli soustředit a přesvědčit tyto obyvatele, aby investovali podle svého uvážení a nikoliv aby svěřili kupóny investičním fondům.

Pan ministr inicioval zasedání vlády, kde v pondělí byla přijata určitá opatření, o kterých bude dnes jednat federální vláda. Současně pan ministr v nedělním pořadu v televizi uvedl, že dalším opatřením by mohla být změna § 24 nařízení federální vlády, týkající se převisu poptávky. Zde se pan ministr vyjádřil, že nepovažuje za zcela vhodné měnit poměr převisů poptávky a znevýhodnit tak investiční fondy.

Dovolím si poukázat na to, že v této informační příručce o kupónové privatizaci na straně 25 jsou držitelé investičních kupónů ujištěni, že pokud dojde k převisu poptávky až po započítání objednávek, které učinily investiční privatizační fondy, pak - píše se dále - že z úředního rozhodnutí je možno zkrátit objednávky učiněné investičními fondy tak, aby se po tomto zkrácení poptávka rovnala nabídce. To je celkem jasné upřednostnění občanů. Ovšem vládní nařízení § 24 umožňuje, aby došlo k tomuto opatření pouze pokud objednávky akcií nebudou vyšší celkově o 25 %, tzn. budou-li menší o 25 %, tak tato objednávka se vždy zruší a poté je možno zkrátit objednávky investičních fondů o příslušný díl o 25 %. Jsem toho názoru, že těchto 25 % by odpovídalo počtu obyvatel, kteří chtějí investovat do privatizačních fondů.

V současné době, když jsem uvedl předchozí čísla, máme 35 % pro investiční fondy, přibližně stejné číslo pro individuální investování a zbytek máme nerozhodnutých. Jsem přesvědčen o tom, že úprava § 24 by motivovala řadu z těchto nerozhodnutých lidí, aby si zvážili, že mají větší šanci např. koupit exkluzivní akcie Plzeňského pivovaru nebo některých podniků, o které bude velký zájem, pokud oni, jako individuelní investoři, budou zvýhodněni proti privatizačním fondům.

Jedno řešení je, že pokud budou individuelní investoři investovat tak, aby nepřevýšili nabídku, bude odříznutý veškerý převis z investičních privatizačních fondů. Uznávám, že toto opatření je příliš tvrdé a navrhoval bych, aby tento poměr byl změněn na poměr 65 % ve prospěch individuálních držitelů investičních kupónů. Budete-li mít stejný názor, je to věc, která nesnese odkladu a naše rozhodnutí by mělo být dáno na vědomí federální vládě co nejdříve. Dovoluji si proto navrhnout následující usnesení:

"ČNR doporučuje vládě ČSFR, aby v případě, že souhrnná poptávka po akcích přesáhne souhrnnou nabídku jednotlivé akciové společnosti a tento přesah bude způsoben investičními privatizačními fondy, federální ministerstvo financí může stanovit, že objednávky uplatněné investičními privatizačními fondy budou uspokojeny jen částečně. Toto snížení nesmí činit více než 65 % celkového podílu akcií objednávanými jednotlivými investičními privatizačními fondy.

Dále navrhujeme, aby v tomto směru byl upraven § 24 vládního nařízení č. 383/91 Sb."

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu Palkoskovi. Prosím pana poslance Řezáče, připraví se pan poslanec Kalfus.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové a kolegyně, mé vystoupení nebude součástí žádného mohutného nástupu levice, ale budu se snažit o věcné vystoupení, jaké právě předvedl kolega Palkoska, s konkrétním uvedením některých ustanovení platných zákonů.

Úvodem je nutno zdůraznit, že se osobně domnívám, že právě pan ministr Ježek projevil z našich politiků nejvíce odvahy a odpovědnosti při tom, aby se snažil zabránit některým závažným nedostatkům, ke kterým při provádění kupónové privatizace dochází. Není to právě česká vláda, u které by nenacházel pochopení, ale spíše federální ministerstvo financí a federální vláda, která měla na tyto věci jiný názor.

Pokud zde hovořil o některých závažných nedostatcích pan poslanec Payne, z pohledu platných právních předpisů bych chtěl říci toto:

Pokud investiční privatizační fondy provádějí reklamu způsobem, jakou provádí Harvardské investiční fondy a další, které se předhánějí v nabídkách n-násobků částky 1035 Kčs, pak jde o veřejný příslib podle § 850 občanského zákoníku, který je právně závazný. Je ovšem otázkou, jaké je kmenové jmění těchto akciových společností, neboť právě do výše kmenového jmění podle zákona o akciových společnostech a nyní podle obchodního zákoníku tyto společnosti budou odpovídat našim občanům za své závazky. Našim občanům nebude nic platné, jestliže budou mít soudně žalovatelný nárok vůči těmto privatizačním fondům a akciovým společnostem, který ovšem nebude už soudně vymahatelný, protože takové kmenové jmění příslušná společnost nemá, a může se potom dostat do konkursního řízení, kdy se zjistí, že občan nedostane žádný n-násobek, ale sotva částku, kterou do toho vložil. Zda jde o pokus trestného činu podvodu nebo o trestný čin podvodu podle § 250 trestního zákona, mohou zhodnotit pouze orgány činné v trestním řízení, když by zjistily, jaké je kmenové jmění této společnosti a jakých může dosáhnout reálných hospodářských výsledků za jeden rok.

Domnívám se, že jádro problému dnes nespočívá ani v tom, kam se dostane zahraniční kapitál. Tato metoda, podle mého názoru, dávno rozhodla o tom, že se náš národní majetek dostane za velmi nízkou cenu do rukou zahraničního kapitálu, ať je to přes privatizační fondy, nebo prostřednictvím našich občanů. Bude to otázka několika málo let, vzhledem k vývoji reálné mzdy a životní úrovně. Mezistupně budou veksláci a potom to budou zahraniční podnikatelé - to je jedno. Nemá cenu paušálně odmítat zahraniční kapitál, protože ho potřebujeme. Je nutné říci, že jde tam, kde ho nepotřebujeme, a ne tam, kde ho potřebujeme.

Chci se věnovat tomu, aby bylo reálně zajištěno právo československých občanů na účast v kupónové privatizaci. Občan musí mít právní jistotu, že když přijde do 31. ledna na poštu, musí dostat kupónovou knížku nebo náhradní registrační kartu. Je nesmyslné, aby si stát dovoloval, že bude občana trestat za to, že tam šel až v lednu. Má právo tam přijít třeba poslední den. Vůbec by se nic nestalo, kdyby se prodej kupónových knížek prodloužil do 14. února, protože předkolo začne až 17. února. Upozorňuji na fakt, že stejně bylo porušeno ustanovení § 10 odst. 1 a zejména odst. 2 vládního nařízení 393/91, protože registrace měla začít až poté, co budou schváleny privatizační projekty, pokud si toto ustanovení vyložíme v souladu s § 3 odst. 1 písm. a) téhož citovaného vládního nařízení 393/91. Toto ustanovení bylo porušeno, nic se na tom nezmění. Bylo by žádoucí, aby občané skutečně dobře poslouchali doporučení pana ministra Ježka, který řekl, že by se občané měli rozhodovat o tom, kam investiční kupóny chtějí realizovat až poté, co budou vyloženy seznamy všech podniků, kterým byly schváleny privatizační projekty, aby se mohli svobodně rozhodnout. Podle mě není vůbec šťastné, že se naši občané hrnou do investičních privatizačních fondů. Bylo by lepší i pro vytvoření trhu cenných papírů, kdyby přímo investovali u konkrétních podnikatelských subjektů.

Chci navrhnout dvě věci.

Za prvé chci upozornit na to, že není reálně zajištěna účast našich občanů v této kupónové privatizaci z pohledu Listiny základních práv a svobod, protože podle čl. 1 Listiny jsou si všichni občané rovni, a podle čl. 3 jsou si rovni ve svých právech, bez ohledu na jejich majetek a majetkové postavení. Vůbec nebylo majetkově a právně zajištěno, jak se mají zúčastnit zletilí českoslovenští občané studující na vysokých školách nebo vojáci v základní vojenské službě nebo ti, jejichž rodiče jsou povinni jim zajistit výživu, ale nikdo není povinen jim dát 1000 Kčs na kupónovou známku. Pominu ale tento problematický fakt. Nelze vůbec připustit, aby přišel občan na poštu, a protože tam nejsou kupónové knížky, byla mu účast znemožněna. V Československu je 11 mil. takto oprávněných občanů. Pokud bylo vytištěno 8 mil., bylo to málo. Pokud se projeví větší zájem, je vláda povinna provést potřebný dotisk, nebo vydat náhradní registrační karty. Nemyslím, že bychom museli v době, kdy mají naši občané dost jiných důvodů k nespokojenosti, dráždit je ještě tím, že budou stát několikahodinové fronty na poštách nebo na střediscích kupónové privatizace.

Navrhuji proto usnesení ČNR:

"1. doporučujeme české vládě, aby prostřednictvím federální vlády zajistila, aby prodej kupónových knížek byl prodloužen do 14. února, aby všem československým občanům byla zajištěna účast v kupónové privatizaci, pokud o to projeví zájem,

2. aby vláda a generální prokurátor zajistili právní odpovědnost, a to nejen trestní, všech subjektů, které porušily ustanovení obchodního zákoníku, včetně ustanovení o ochraně proti nekalé soutěži a aby československým občanům v tomto směru byla zajištěna potřebná právní jistota. Ta je důležitá i pro všechny budoucí zahraniční investory. Chaotický průběh kupónové privatizace nepomůže nikomu."

Závěrem chci zdůraznit, že není důvod spěchat s privatizací kvůli tomu, jak dopadnou nebo nedopadnou volby.

Ve vyspělých evropských zemích probíhaly privatizace v různých vlnách, a o všem je vždy oprávněn rozhodnout lid dané země jako jediný, kdo může v tomto směru rozhodovat při dodržení ústavních práv.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Řezáčovi. Mám zde ještě přihlášku pana poslance Kalfuse, Komárka a Fejfara. Prosím pana poslance Kalfuse, aby se ujal slova.

Poslanec Jiří Kalfus: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové. Zkrátím své vystoupení na minimum. Vycházím z toho, že je třeba, abychom kupónovou privatizaci podpořili a urychlili a nehledali nějaké důvody, proč by měla být oddalována nebo zdržována.

Na druhé straně je pravda, že pokud jde o rozdělování 260 mld. majetku občanům v republice, upozorňovali jsme několikrát z tohoto místa, že s tím budou problémy. Problémy nastaly. My jsme tady proto, abychom je pomohli řešit.

Pokud se týká investičních privatizačních fondů, měli bychom stanovit takové podmínky, aby tyto fondy nemohly překračovat pravidla, která jsme stanovili pro hospodářskou soutěž. Už sám fakt, že tyto fondy v mnohých případech používají slovo, že jsou nejlepší nebo nejvýhodnější, odporuje hospodářskému zákoníku tím, že ukazuje výrobek nebo službu, která je ze všech nejvýhodnější. Samotný fakt je takový, že příslušný protimonopolní úřad by měl s tímto něco dělat.

Dále se domnívám, že je s podivem, jak se mohlo ztratit v naší republice přes 5 mil. kupónových knížek. Přece ztráta takového počtu knížek musí být provedena tak, že to udělali velkoodběratelé. Nechce se mi věřit, že bychom nemohli zjistit kdo tyto knížky nakoupil. Toto je možná podnět pro ministerstvo kontroly.

Dále bych chtěl říci, že bychom měli podpořit Federální shromáždění a požádat ho, aby jednak urychlilo zákon o fondech a potom aby umožnilo občanům, kteří se překotně rozhodli uzavřít smlouvy s jednotlivými fondy, aniž znali všechny ostatní nabídky, jmenovitě společností, na které nejsou provedeny privatizační projekty, aby mohli od tohoto odstoupit a mohli se rozhodnout až budou mít komplexní nabídku. To je všechno. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Kalfusovi. Prosím pana poslance Komárka.

Poslanec Vladimír Komárek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, měl bych na pana ministra Ježka dva dotazy.

Mám v paměti to, že v prvním období, kdy se hovořilo o kupónové privatizaci, se předpokládalo, že bude v této ekonomice povoleno maximálně kolem 100 investičních privatizačních fondů. Jestli se nemýlím, v současné době jich je povoleno celkem 400 a myslím, že je to příliš mnoho, že se zde stala určitá chyba a že právě to, co se děje z hlediska dravosti těchto fondů, je právě způsobeno tím, že jich bylo povoleno 400.

Druhý dotaz. Neznám přesně kolik podniků je zahrnuto do první vlny privatizace. Známe však, že v rámci první vlny privatizace bude rozděleno prostřednictvím investičních kupónů 260 mld. Kčs. Je také známo, a to jste také pane ministře uvedl, že byla předložena celá řada konkurenčních projektů. Podle poznatků z terénu vím, že většina těchto konkurenčních projektů byla podána takovou formou privatizace, buď formou veřejné soutěže nebo formou přímého prodeje předem určené osobě nebo předem určeným osobám.