Nyní k procesu schvalování projektů
ve Lnářích. Probíhá to tak,
že máme sektory nebo oddělení, která
kopírují strukturu odvětvových ministerstev,
tzn. je jeden sektor, který probírá projekty
"od Vrbů", "od Štěpů",
jak u nás říkáme, a naši pracovníci
tu množinu projektů, které se vztahují
k určitému majetku, zpracují a připraví
písemnou souhrnnou informaci pro komisi, která se
skládá z ředitelů odborů, z
náměstků a ze mě a my každý
večer výsledky denní práce zpracováváme
a schvalujeme nebo neschvalujeme. My jsme tím posledním
- v některých případech posledním,
v některých případech předposledním
článkem schvalovacího řízení.
Posledním jsme v případech, kdy se jedná
o projekty, kde není žádný prodej předem
určenému vlastníkovi a kde se jedná
o podnik, který je menší než 3 000 pracovníků.
Ve všech ostatních případech, kdy se
jedná o přímý prodej, samozřejmě
když jde o zahraničního investora, ale i o
domácího, anebo o podnik, který je nad 3
000 pracovníků, to ještě po nás
jde do vlády. Tam je to organizováno tak, že
vláda pověřila svou Hospodářskou
radu, aby tato rozhodnutí za ní předpracovala
a vláda potom udělá konečné
rozhodnutí.
Ve schvalování bereme samozřejmě v
úvahu všechna dobrozdání, zejména
vyjádření podniků a zejména
vyjádření odvětvových komisí,
které pracovaly na odvětvových ministerstvech,
nebo ještě pracují, a na těchto komisích
byly účastny všechny možné zainteresované
strany od odborářů, Svazu podnikatelů,
byli tam samozřejmě i poslanci ČNR a FS.
To byly skutečně komise velice reprezentativně
zastoupené. Samozřejmě jejich hlediska bereme
v úvahu.
Jedním z našich hlavních kritérií,
která sledujeme, je, aby projekt opravdu nezpůsobil
nějaký budoucí soudní proces z hlediska
vypořádání restitučních
nároků. To je první věc, na kterou
se ptáme.
Jsou dvě třídy restitučních
nároků: podle zákona o mimosoudních
rehabilitacích a podle zákona číslo
92. Pokud je to podle zákona o mimosoudních rehabilitacích,
majetek musí být už vydán a nesmí
být zahrnut v kapitálu.
Pak sledujeme to, aby byly uspokojeny nároky obcí,
aby se nestalo, že eventuální obecní
majetek je zahrnut do kapitálu. Jde o to, aby byly obce
vypořádány podle zákona o majetku
obcí.
Dále tam nesmějí být zemědělské
pozemky. V případě, že na ně
narazíme, posíláme dopis na Pozemkový
fond.
Dalším takovým důležitým
problémem, který tam řešíme,
je problém, který je řešen ve formulářích
číslo 3. Je to majetek nepotřebný
pro podnikatelské účely. Řada podniků
má totiž nepotřebné zásoby, které
jsou neprodejné. Jsou to například náhradní
díly k už neexistujícím strojům.
Tento majetek nevstoupí do kapitálu, nebudou na
něj emitovány akcie. Tento majetek musí být
vypořádán ještě před privatizací,
ale musí být doloženo, že odhad tohoto
majetku udělala nějaká úřední
osoba.
Dále dbáme, aby byla zachována předepsaná
struktura, to je poměr mezi základním kapitálem
a rezervním fondem (10% základního kapitálu,
na které se neemitují akcie).
Pak dbáme na kapitálovou strukturu. Zde děláme
určité korektury, protože řada podniků
navrhuje bezúplatný převod do bank. My říkáme,
že tato operace musí být pod kontrolou fondu
národního majetku. Tato operace už skončila
a žádné další oddlužování
už nepřipouštíme. Dne 23. prosince jsme
měli tiskovou konferenci a řekli jsme, že 30
miliard korun bylo použito na oddlužení podniků
a posílení kapitálu bank. Mimochodem náš
fond je jako jediný. Ani slovenský ani federální
fond to ještě nemají hotové.
Pokud máme nějaké pochybnosti ohledně
kupce, obracíme se zpravidla na okresní privatizační
komise nebo na místní autority, aby nám daly
dobrozdání, co to je za společnost, která
chce akcie koupit, a zda má doloženu svou koupěschopnost.
V případě kdy nejsme schopni rozhodnout a
máme ekvivalentní projekty vypadající
dobře (všichni navrhují přímý
prodej), řešíme to kompromisem v podobě
vypsání veřejné soutěže
na tento majetek. Nebo to dáváme privatizační
komisi k aukčnímu prodeji.
Další kritérium, které sledujeme, je
skutečnost, že řada podniků má
ochraňovatelské funkce vůči hmotným
rezervám či majetku civilní obrany. Tyto
majetky se musí přenést rovněž
jako břemeno na budoucí nabyvatele.
V současné době máme, jak už
jsem řekl, z té sumy majetku, který musíme
připravit (140 miliard), hotovo za 30-40 miliard korun.
Ještě poslední informace o zahraničním
kapitálu. Celkově je zahraničního
kapitálu mnohem méně než bychom si přáli,
i když je řada projektů připravena a
rozjede se, takže dojde k poněkud masívnějšímu
vstupu. Vypadá to tak, že řada zahraničních
firem se bude spojovat až se soukromými nebo privatizovanými
společnostmi.
Zvláštním problémem jsou otázky
teritoriální struktury kapitálu, který
k nám přichází. Ale zdá se
každopádně, že tyto úvahy o struktuře,
tj. kolik amerického, německého a francouzského
kapitálu, jsou předčasné, protože
celkový objem kapitálu je nedostatečný.
Vyhlašovat nějaké limity se i zdá předčasné.
Je jasné, že německý nebo rakouský
kapitál zde bude mít převahu z důvodů
evidentních. Jsou to naši sousedé, dobře
to zde znají, mají zde obchodní vazby a jejich
nabídky jsou většinou lepší. Samozřejmě
děláme všechno pro to, abychom dávali
možnost i investorům z ostatních zemí.
Ale musíme počítat s tím, že
investoři z těchto dvou sousedních zemí
zde budou mít přirozenou převahu.
Poslední věta, kterou bych chtěl říci:
nějaká opatření, která by chtěla
administrativně kvótovat nebo regulovat kapitál
podle toho, odkud přichází, se mi zdají
předčasná, protože celkově je
kapitálu velký nedostatek.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu ministru Ježkovi za obšírnou
informaci. Prosím o písemné přihlášky.
Zatím se přihlásili páni poslanci
Payne, Květ a Petr a kolega Balcárek jako čtvrtý.
Dříve než otevřu rozpravu, chtěl
bych upozornit, že případné náměty
z rozpravy, které by vyústily do usnesení,
by jste měli předat kolegovi Ledvinkovi, aby se
to usnesení mohlo připravit. Případně
vezmeme tuto informaci na vědomí.
Nyní prosím pana poslance Payne, aby se ujal slova.
Poslanec Jiří Payne: Vážený
pane ministře, pane předsedající,
vážená sněmovno, kupónová
privatizace se dostává do fáze, kdy kupóny
jsou distribuovány a vyskytuje se nám zde celá
řada investičních privatizačních
fondů.
Podle nařízení vlády Československé
federace, které bylo publikováno ve sbírce
pod č. 383/91 (§ 16), mohou občané využít
své kupóny k získání podílu
na akciových společnostech pro tento účel
(pro tuto privatizaci) zvlášť založených.
Tyto společnosti mohou být založeny pouze po
souhlasu republikových ministerstev. Je to, pane ministře,
ve vaší kompetenci, které fondy zde budou existovat.
Těch investičních fondů zde byla založena
celá řada a některé skutečnosti
naznačují, že fondy nepostupují zcela
v souladu s našimi právními předpisy.
Pokusíme se tuto hypotézu doložit. Myslím,
že je důvodná.
Některé investiční fondy v rámci
náboru svých potenciálních akcionářů
slibují, že po jisté lhůtě odkoupí
akcie za desetinásobek pořizovací hodnoty
kupónové knížky, případně
i známky a podobně. Takových nabídek
najdeme celou řadu. Přitom podle reklamních
textů slibují, že akcie od akcionářů
odkoupí investiční fondy, neboli akciová
společnost. Zde bych měl snad uvést několik
konkrétních příkladů.
Jako první bych uvedl Harwardské investiční
fondy, například v Profitu č. 3/92 je přímo
kupón vytištěn a píše se tam: "Prosím
pošlete mi písemnou záruku, že se zaručujete
k vyplacení desetinásobku pořizovací
hodnoty vašich akcií v případě,
že budete o toto odkoupení za rok požádáni."
Podepsány investiční fondy HC&C.
Druhý příklad: Investiční banka
= takzvaná 1. investiční akciová společnost
v propagačním letáku v Lidových novinách
18. 1. 1992 na straně 6 uvádí: "Kupónová
privatizace s námi je vaše jistota." Nyní
je tam řada argumentů a jeden z nich je: "Pro
ty, kteří se vzdají možnosti většího
zhodnocení svých akcií, protože budou
v tíživé finanční situaci, nabízí
1. investiční, že tyto akcie po roce odkoupí
minimálně za 11 tisíc korun." Ještě
dodává, že investovat se zkušeným
partnerem je moudré a investovat s nimi je věc,
která se vyplatí. Nejsem si zcela jist.
Další příklad je investiční
fond České privatizační společnosti.
Ten si dokonce vyhrazuje předkupní právo
na akcie fondu v nominální hodnotě (to je
za těch 1000 korun zhruba), zároveň však
dodává, že nejméně za částku
10 tisíc korun. To bylo ve Svobodném slově
18. ledna.
Podobných reklam najdeme celou řadu. Vidíme
to například v televizi, můžeme si od
těchto společností přímo vyzvednout
originální materiály. Případně
si vyžádáme i záruku, že potom
od nás akcie odkoupí.
A nyní kladu otázku, jakým způsobem
to chtějí provést. Na akciové společnosti
se vztahuje obchodní zákoník, tedy zákon
č. 513/91 Sb., a to ve svém pátém
díle, který pojednává o akciových
společnostech. Podle § 161 odst. 1 akciová
společnost nesmí upisovat akcie, vytvářející
její základní jmění. Akcie,
které společnost vydala, může získat
jen v taxativně vyjmenovaných případech.
Jsou čtyři a žádný z těchto
případů (kromě případu
uvedeného pod písm. c) v odst. 1 se na tyto nabídky
akciových společností nevztahuje.
Tam se jedná například o dědictví
apod. Společnost tedy může nabýt svých
vlastních akcií výhradně v případě,
že v souladu s tímto zákonem a stanovami se
snižuje nebo zvyšuje základní jmění.
O zvýšení základního jmění
se v tomto případě jistě nejedná.
Snížení základního jmění
se řídí § 211 až 216 Obchodního
zákoníku. Podle těchto ustanovení
o snížení základního jmění
rozhoduje valná hromada 2/3 většinou hlasů,
přitom nesmí být základní jmění
sníženo pod zákonnou hodnotu 1 milión
Kčs, jak stanoví § 162 odst. 3 téhož
zákona. Zákon dále uvádí, že
podrobná pravidla pro vzetí akcií z oběhu
stanoví valná hromada při rozhodnutí
o snížení základního jmění.
Chtěl bych tedy říci, že lidé,
kteří slibují, že akcie odkoupí,
jsou nesmírní podvodníci, protože oni
o tom nebudou rozhodovat, to není v jejich pravomoci. A
jestliže někdo toto provádí, že
akcie od akcionářů odkoupí, nebo si
dokonce vyhrazuje předkupní právo, pak se,
podle mého názoru, dopouští něčeho,
co podle našich zákonů nemůže provádět,
leda že by zákony porušil.
Investiční fondy, které toto slibují,
nemohou tento svůj slib garantovat. Z toho důvodu
se domnívám, že jde o nekalou soutěž
podle § 44 a dalších paragrafů Obchodního
zákoníku, a zejména jde o § 45, tj.
šíření údajů o vlastním
podniku a jeho výkonech, výkony, které podnik
nemůže splnit, a tedy o údajích, které
jsou způsobilé vyvolat klamnou představu
a zjednat tím vlastnímu podniku v hospodářské
soutěži prospěch na úkor jiných
soutěžitelů. Domnívám se tedy,
že § 45 je v tomto případě použitelný.
Proto bych chtěl poprosit pana ministra pro privatizaci
a správu národního majetku Ježka, zda
by mohl uvážit zmíněné skutečnosti
u fondů, které takovouto reklamu provozují,
což je v rozporu se zákonem a že by snad tyto
fondy neměly mít příslušný
souhlas ministerstva, protože porušují zákony,
a to ještě v době, než se privatizace
rozběhne. Kromě toho bych chtěl požádat
pana prokurátora, aby prověřil, zda se v
tomto případě nejedná o podvod podle
§ 250 zákona č. 140 Sb. - jde o trestní
zákon. V tomto případě by se mohlo
jednat o podvod, který má rozsáhlé
společenské následky, a proto myslím,
že je třeba se touto věcí zabývat
a prověřit ji.
Chtěl bych se ještě zmínit o některých
rizicích, neboť tyto akciové společnosti
nemají v úmyslu to co inzerují, že budou
akcie vykupovat od držitelů investičních
kupónů - to bude dělat investiční
společnost a nikoli investiční fond, což
ovšem dnes držitelé kupónů nevědí.
Tyto mateřské akciové společnosti,
až budou mít dost velký balík akcií,
pak budou moci provádět takové transakce
jako přelévání kapitálu z jedné
společnosti do druhé, což může
vést ke značným problémům na
trhu cenných papírů. Domnívám
se tedy, když již nyní tyto společnosti
nedodržují přesně zákony a inzerují
něco, co nelze splnit, že bychom měli být
v tomto směru opatrnější.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Paynovi. Prosím pana poslance
Květa.
Poslanec Jan Květ: Vážený pane
předsedající, vážený pane
ministře, vážení členové
vlády, dámy a pánové, chtěl
bych především poděkovat panu ministru
Ježkovi za obsáhlou informaci, kterou nám podal,
ale jistě se nebude hněvat, když ho požádám
o zpřesňující informace a vyslovím
ještě jednu prosbu.
První dotaz se týká toho, co pan ministr
řekl, že některé projekty, u kterých
bylo velmi pravděpodobné, že nebudou podány
konkurenční privatizační projekty
- šlo převážně o kupónovou
privatizaci - začaly být projednávány
4. ledna, zatímco lhůta pro konečné
podání konkurenčních projektů
byl 20. leden. Můj dotaz se tedy týká toho,
jak je zajištěno, že ty konkurenční
projekty, které přišly do 20. ledna a týkaly
se již předběžně projednaných
privatizačních projektů, budou projednávány
stejně vážně jako již projednané
a zda tam nebude hrát nějakou roli psychologický
faktor. Již jsme to projednali, tak proč se tím
znovu zabývat.
Dále jsem se chtěl zeptat, jak při posuzování
projektů vůbec je bráno vážně
stanovisko ministerstev, tj. zakladatelů jednotlivých
podniků, a do jaké míry je zajištěno,
aby v oborových komisích stanoviska ministerstev
nepřevažovala. Toto je obava těch, kdo podávají
nyní konkurenční privatizační
projekty, aby rezortním zájmům - nemyslím
zde rezort pana ministra Ježka - nebyla dávána
přednost. Jako příklad toho, že ještě
docházejí konkurenční projekty, mám
ze svého vlastního města, z Třeboně,
které podalo 20. ledna konkurenční projekt
na část třeboňských rybníků
a podporují jeden projekt na třeboňské
lázně.
Druhá otázka - jestli je vůbec možné
podat předběžný odhad podílu
jednotlivých forem privatizace na celkovém objemu
140 mld., které budou privatizovány v České
republice. Všech forem privatizace, o kterých zde
pan ministr mluvil.
Třetí dotaz je vlastně připomínka
na nezodpovězenou část mé interpelace,
která se týkala zabezpečení zájmů
ochrany přírody a ochrany vod při privatizaci
rybníků a vodních ploch. Ministerstvo životního
prostředí České republiky podalo jakýsi
rozklad na ministerstvo pro správu národního
majetku a jeho privatizaci a podle informací, které
mám, byl rozklad obdobný mému dotazu. Podle
informací, které mám od náměstka
Mlčocha, zatím na tento dotaz nedostal odpověď.
Šlo o to, že na základě čl. 10
Ústavy, zákona o vodách a zákona č.
229/1991 Sb., jsou vodní toky, rybníky na vodních
tocích a některá vodní díla
neprivatizovatelná. Rovněž také pozemky,
které podléhají zvláštnímu
režimu, jako např. chráněná území,
resp. může jít o privatizaci nebo o převod
majetku na jiného uživatele prostřednictvím
pozemkových fondů. Čili zda toto bere ministerstvo
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
v úvahu při posuzování privatizačních
projektů rybářských, zemědělských
atd.
Konečně mám prosbu na pana ministra. Jako
další bod budeme projednávat velkou privatizaci
v lesním hospodářství. Je to jistě
velmi kontroverzní otázka a vzhledem k tomu, že
jsme posunuli zprávu pana ministra na první místo
před tento bod, prosím ho, aby na tento další
bod ve sněmovně zůstal a teprve pak odjel
do Lnářů. Děkuji.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Květovi. Prosím pana
poslance Petra, připraví se pan poslanec Balcárek.
Poslanec Jan Petr: Pane místopředsedo, dámy
a pánové, v prosinci minulého roku jsem obdržel
petici dr. Emanuela Kubína, která souvisí
s projednávanou problematikou. Tato petice signalizuje,
že mohl být porušen československý
právní řád právě se
zahájením kupónové privatizace.
Pan ministr Ježek ve svém úvodním expozé
hovořil o tom, že privatizační projekty
byly publikovány všechny v termínu do 20. listopadu.
Tím na první pohled je vlastně patrné,
když byla registrace a prodej knížek zahájen
1. 10., že se tady skutečně jedná o
jakýsi problém. Rád bych, abych to nekomplikoval,
protože mi je na druhé straně sympatický
přístup pana ministra Ježka v tom ohledu, že
je realista pokud jde o lhůty, které jsou v průběhu
privatizace stanoveny, nechce nic uspěchat, protože
on je zodpovědný za konkrétní provedení,
rád bych tedy znal stanovisko pana ministra Ježka
k tomuto problému. A samozřejmě bych požádal
o stanovisko pana generálního prokurátora.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Petrovi. Prosím pana poslance
Balcárka, připraví se pan poslanec Lom.
Poslanec Pavel Balcárek: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené dámy a pánové,
kolegyně a kolegové, sledujeme-li počínání
tzv. Harvardských fondů - v tomto smyslu naváži
na kritický příspěvek pana kolegy
Payna zjišťujeme, že tyto fondy již dnes ovládly
35 % kapitálu určeného ke kupónové
privatizaci prostřednictvím nastrčených,
zdánlivě nezávislých společností.
V tomto smyslu se objevují tohoto druhu informace i v denním
tisku a prosil bych pana ministra Ježka, aby je vyvrátil
nebo potvrdil, nebo je uvedl na správnou míru. Tito
podnikatelé prostřednictvím dost široce
založené sítě se pokoušejí
o to, co kupónová privatizace bezelstně umožňuje
aby kapitál v této zemi byl nejen vykoupen, ale
prakticky za symbolický poplatek předán cizímu
kapitálu. Čili prakticky navazuje proces, který
ve svých důsledcích přivodí
následky teď se omlouvám, že ze mne promluví
profese historika obdobné následkům, které
připravila Bílá hora. Tehdy ovšem ke
změně vlastnických vztahů v neprospěch
obyvatel zemí tzv. bývalé Koruny české
přispěly zbraně na bělohorské
pláni v roce 1620. Zatímco dnes tento proces navozuje
Federálním shromážděním
schválený způsob ekonomické reformy
Václava Klause. Hrozí nám v tomto cyklu zcela
vážné nebezpečí, jemuž by
se dalo zabránit, podle soudu čelných kritiků
této reformy nebo tímto způsobem prováděné
kupónové privatizace, mám na mysli kritiku
prof. Milana Zeleného, Waltra Komárka, Miloše
Zemana a dalších, tím způsobem, že
by byl kapitál předán lidem, kteří
ho vytvářejí, tedy manažerům,
formou dlouhodobě splácených zaměstnaneckých
akcií. Může dojít k situaci, že
zahraniční fondy a fondy domácích
mafií budou kontrolovat převážnou část
akcií našich podniků a že tyto fondy nebudou
úmyslně vyplácet dividendy, aby akcionáře
přinutily zbavit se za hotové peníze svých
akcií.
Prostě stav, kdy údajně je již na 35
% určené hodnoty kapitálu v kupónové
privatizaci v rukou Harvardských fondů apod., vyvolá
zřejmě v našich zemích podobnou situaci,
která zde byla v dějinách našeho národa
již nejednou. Např. v minulém stolení
v době národního obrození, kdy se
konečně začal prosazovat český
kapitál proti německému. Abychom na tuto
dobu národního obrození, která by
nás opět v budoucnu zbavila nadvlády zahraničního,
zejména německého kapitálu, nemuseli
dlouho čekat, doporučuji a volám po. přijetí
usnesení, které by tento způsob provádění
kupónové privatizace, jak jej sledujeme a jak je
kritizován i naší širokou voličskou
základnou, doporučil urychleně zastavit.
Varující signály se ozývají
v Telegrafu, např. ze včerejšího dne
cituji "největší zkázou o registrační
místo na Celetné ulici" je tento článek
"tu však je řada agentů, neznámého
privatizačního fondu, kteří vůbec
nevědí jak správně vyplnit kupónovou
knížku".
Děkuji za vaši pozornost. To je příspěvek
do diskuse.
Místopředseda ČNR Zdeněk Malík:
Děkuji panu poslanci Balcárkovi. Předejte
svou připomínku panu kolegovi Ledvinkovi až
bude připravovat usnesení. Prosím pana poslance
Loma a připraví se pan poslanec Soural.