Česká národní rada 1990 – 1992

Konečně se nemohu ubránit, už jenom konstatování. Měli jsme obavu, že při existenci dvou paralelních subjektů vzniknou komplikace. Toto moje přesvědčení trvá dál, jenže teď mi připadá reálnější. Obával jsem se tehdy, že vzniknou komplikace kompetenční mezi ministerstvem státní kontroly a nezávislým kontrolním úřadem. Tyto obavy mám dál, protože tento zákon pomíjí zcela existenci ministerstva státní kontroly a koneckonců i zákon o státní kontrole. Systém státní kontroly nevymezuje kompetence a působnosti. Obával jsem se, že budou komplikace personální. Obávám se nadále, protože v důvodové zprávě je řečeno, když vezmu tu větší variantu, že bude mít tento nezávislý kontrolní úřad 120 lidí. Už tehdy jsem vyslovil obavu, že nastane přetahování pracovníků. Protože nezávislý kontrolní úřad je ten, který má trvat a ministerstvo státní kontroly je to, které bude jen nějaký čas, s čímž všichni souhlasíme, dovedu si představit, odkud kam ten odliv kvalifikovaných pracovníků bude a jaké to způsobí komplikace. Koneckonců jsem měl obavy i z komplikací finančních. Tady jen poznamenávám, že v současné situaci přece jen 17 miliónů je 17 miliónů. Ale toto všechno jen konstatuji. Ještě několik pozměňovacích návrhů.

K § 14 - domnívám se, že se bude scházet ústavně právní výbor, ve výboru jsme to neprojednávali, dovolím si vyslovit jen obecně, že je nutné uvažovat o ustanovení, že po nějakou dobu, řekněme 2 až 4 roky před volbou, nebyl prezident ani viceprezident členem vlády. Jde o to, aby byl chráněn před podezřením nebo dokonce, aby nebyla určitá pravděpodobnost, že nynější funkcí zakrývá nějaké předchozí machinace. Stálo by ostatně za uváženou, což nebývá ve světě řídké, zda oba před nástupem funkce by neměli složit nějakou kauci.

K § 16 - domnívám se, že by měl být doplněn buď o zvláštní odstavec, nebo písmeno e) v odst. 2 tohoto znění: "Prezident a viceprezident mohou být odvoláni, jestliže neplní povinnosti podle tohoto zákona." K tomuto textu si dovolím jen určitou poznámku nebo domněnku, protože prezident a viceprezident jsou výrazně personálně spojeni viceprezidenta navrhuje prezident. Jestliže odstoupí prezident nebo bude odvolán, měl by odstoupit také viceprezident, protože si nejsem zcela jist, jak se s novým prezidentem srovná.

A nyní k § 17. Tady jsme u merita věci, tj. u té - podle mého názoru - zcela formální rady, předsednictva, protože vzniká - ve znění společné zprávy - tak, že plénum volí předsednictvo na návrh prezidenta. Tady by buď byla možnost, že ta volba by se konala jiným způsobem, tzn., že bychom ji museli nějak vymyslet anebo určit. Já se prostě domnívám, že bychom měli jasně vyložit karty a říci, že je orgán monokratický, a proto navrhuji § 17 vypustit. Tzn., že je tu prezident a víceprezident - má to např. paralelu v rakouské ústavě a není to nic zvláštního.

Jestliže tu zůstane § 17 tak, jak je, tzn., že prezident navrhuje a Česká národní rada volí, pak se domnívám, že ta kolegiálnost je pouze formální, jak už jsem to tu jednou říkal.

K § 22 jsem se už zmínil - domnívám se, že statut toto nemůže řešit, ale ponechávám to k posouzení ústavně právnímu výboru.

Ještě poznámku k § 27, tj. k pokutám. Domnívám se, že odstavec 1 písm. a) - "pokuty dává konkrétním pracovníkům..." - je málo smysluplné. Považuji to za určitý relikt minulosti, kdy se udělovaly blokové pokuty. Je to v podstatě v rozporu se zásadami odpovědnosti řídící sféry. Domnívám se prostě, že ukládat pokuty - navíc ještě do 200 tisíc korun jednotlivým pracovníkům je ve vlastní podstatě úplně absurdní.

Pak tu mám ještě jednu poznámku - co dělat, když pokuta nevede k odstranění nebo když pokuta nevede k cíli. Je totiž pravděpodobné nebo alespoň možné, že některé instituce budou ochotny zaplatit pokutu, aby získaly čas, aby jim nikdo nešel do papírů, nebo aby mohly odstranit vadu, která by je stála mnohem víc než 200 tisíc nebo půl miliónu.

To jsou z mé strany všechny pozměňovací návrhy.

Za velmi podstatné - i když se tam neodvažuji, poněvadž tím bych musel napadnout celý zákon - je zásadní rozhodnutí, jak § 22 řešit. Absolutně nesouhlasím s tím, aby tak závažné věci upravoval až statut. Ale tam prosím, aby se ústavně právní výbor k tomu ještě jednou vyjádřil.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím pana poslance Maryta a připraví se pan poslanec Kapusta.

Poslanec Jiří Maryt: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, projednávaný návrh zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě České republiky chápu jako další potřebný krok ke vstupu do fáze kvalitativně nového období v souvislosti s účinností nové daňové soustavy od 1. 1. 1993.

V současném systému je rozpočet pod tlakem především od těch, kteří rozpočet takzvaně utrácejí, neboli, kterým rozpočet kryje výdaje. V příštím roce se však rozpočet dostane i do druhého silného tlaku, a to ze strany daňových plátců a poplatníků, a to jak fyzických osob, tak i právnických, kteří se budou velmi důrazně prostřednictvím svých poslanců starat o to, zda daňové zatížení je úměrné hospodárnému vynakládání rozpočtových zdrojů.

Řada dílčích věcí byla diskutována při projednávání již vzpomenutého ústavního zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě, stejně tak jako při projednávání zásad a paragrafovaného znění v jednotlivých výborech České národní rady.

Já osobně z pohledu člena rozpočtového a kontrolního výboru cítím absenci této kontrolní instituce, a proto po provedení příslušných úprav v duchu společné zprávy návrh zákona podpořím.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji. Prosím pana poslance Kapustu.

Poslanec Jaromír Kapusta: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vítám iniciativu, kdy je znovu projednáván ve sněmovně České národní rady návrh zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě České republiky, který prakticky provádí článek I ústavního zákona č. 481 z loňského roku, schváleného v České národní radě, jímž byl zřízen Nejvyšší kontrolní úřad ČR jako nezávislý kontrolní orgán.

Zřízení nezávislého kontrolního úřadu je jednou z podmínek uvedených v Dohodě o přidružení našeho státu k Evropským společenstvím. Je dobře, že ČNR se této průkopnické práce v ČSFR na úseku kontroly podjala. Jsem informován, že návazně na tuto naši iniciativu jsou zahájeny práce na konstituování nezávislých kontrolních úřadů na Slovensku a na úrovni federace.

Je škoda, že se nám nepodařilo dříve než za dva roky po listopadové revoluci, abychom i na tomto úseku se mohli zařadit mezi vyspělé státy s demokratickými tradicemi.

O důležitosti zřízení nezávislého kontrolního úřadu jsem se osobně přesvědčil při absolvování semináře s představiteli Spolkového účetního dvora Německa, ale také při své nedávné návštěvě Nejvyššího kontrolního úřadu Polské republiky.

Z hlediska postavení, působnosti a oprávnění Nejvyššího kontrolního úřadu mne zaujala zejména organizace Spolkového účetního dvora v Německu, jehož zakotvení v ústavě je uvedeno pouze jednou větou, zato však jeho vnitřní organizace a chod úřadu se ukazují být velmi precizní, a proto požívá v Německu nebývalé vážnosti, a to nejen před úřady, ale i před samotnými občany. Také jeho vazby s nejvyššími kontrolními úřady jednotlivých spolkových zemí mohou sloužit pro další práci na tomto úseku jako jeden z dobrých vzorů pro budování nezávislého kontrolního úřadu v Československu.

U Spolkového účetního dvora v Německu je v praxi velmi uznávána jeho nezávislost, a to svým způsobem i vůči zastupitelským úřadům, ačkoli to v ústavě ani v prováděcím předpise není výslovně formulováno.

Přesto, že zákon o zřízení Spolkového účetního dvora byl přijat již v roce 1950 a byl velmi dobře propracován, byl v roce 1985 novelizován, přičemž tato novelizace znamená další modernizaci tohoto orgánu.

Obdobně procházejí vývojem v posledních desetiletích další účetní dvory, jako např. Nevyšší účetní dvůr Rakouska, který byl upraven po válce zákonem č. 144 z roku 1948 a byl novelizován v roce 1958, 1959, 1977 a naposledy v roce 1989.

Tentýž vývoj a jeho podchycení v zákonech - a to snad ještě ve větším rozsahu - vidíme v zemích východní Evropy, které už dnes mají vybudovány nezávislé kontrolní orgány, jako je tomu - jak jsem se již zmiňoval - v Polské republice.

Z toho plyne závěr, že s činností Nejvyššího kontrolního úřadu i u nás je nutno začít bezodkladně a počítat s tím, že tento kontrolní úřad se bude dále vyvíjet a zdokonalovat v průběhu vlastní činnosti. Tím bych také reagoval na určité obavy svého předřečníka, pana poslance Gjuriče. Nemůžeme tedy zákon, který dnes projednáváme, vidět jen z hlediska konečné fáze, která de facto nikdy není, ale z hlediska nutného začátku, a proto se na přítomné poslance obracím, aby k tomuto pozitivnímu vývoji přispěli schválením předloženého návrhu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě ČR.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji.

Konstatuji, že do rozpravy se již nikdo nepřihlásil. Rozpravu tedy uzavírám.

Nyní vyvstává procedurální problém spojený s tím, že nemohu ani navrhnout tomuto plénu, aby rozhodlo o přerušení a jednání ústavně právního výboru, neboť počet nás zde přítomných nepřevyšuje - podle mých předběžných výpočtů - 60 lidí.

Učiním tedy jednu věc, neboť dost bylo ztrát času.

Vyhlásím přestávku, což mohu bez hlasování, a apeluji na přítomného místopředsedu ústavně právního výboru, aby se v čísle 55 se svým výborem sešel, stejně jako se zpravodajem a s navrhovatelem tohoto zákona. Předpokládám, že na tuto konzultaci by stačila hodina. Nebo je to příliš? - Není.

Vyhlašuji tedy přestávku s tím, že v jednání budeme pokračovat v 16.30. (Jednání přerušeno v 15.30 hod.)

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Dámy a pánové, pan poslanec Žák by vás seznámil se závěry ústavně právního výboru, potom bychom pokračovali v rozpravě, kterou jsem sice uzavřel, ale z kontextu je zřejmé, že naprosto omylem. Prosím pana poslance Žáka.

Poslanec Václav Žák: Začal bych probírat jednotlivé pozměňovací návrhy v pořadí, jak byly podány.

První pozměňovací návrh podala paní poslankyně Marvanová k § 5, kde doporučila, aby bylo zařazeno nové písm. e) s tím, že dosavadní písm. e) by bylo upraveno na písmeno f). Doporučila znění: "právnické osoby zřízené zákonem". Podle výkladu, který dala, je zřejmé, že měla na mysli Českou televizi, Český rozhlas a další organizace. Při rozpravě ústavně právní výbor její návrh pozměnil v tom smyslu, že požaduje vyloučení samosprávných stavovských organizací. Já jsem pověřen přednést pozměněný návrh ústavně právního výboru, přednesu jej, ale osobně bych rád zdůraznil, že kontrola nezávislým kontrolním úřadem není podle mého názoru porušením samosprávnosti těchto komor. Takže potom sněmovna bude vážit, jestli bude hlasovat pro původní návrh poslankyně Marvanové, nebo pro pozměněný návrh. Přečtu nyní pozměněný návrh ústavně právního výboru. Písm. e) by znělo: "právnické osoby zřízené zákonem s výjimkou samosprávných stavovských organizací" teď by tam byl odkaz - "například zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře, České lékárnické komoře, zákon ČNR č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů ČR". Toto je návrh ústavně právního výboru.

Doporučoval bych, abych nejprve přednesl všechny návrhy ústavně právního výboru, potom abychom teprve hlasovali o jednotlivých návrzích.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Ještě bych připomněl váš vlastní návrh, pane kolego, v tom smyslu, že budeme eventuálně, přihlásí-li se někdo, pokračovat v rozpravě. Čili přečíst všechny připomínky a potom eventuálně pokračovat v rozpravě a pak hlasovat.

Poslanec Václav Žák: Co se týče návrhu pana poslance Gjuriče k § 14. Po rozpravě nebyla tato změna doporučena. Ústavně právní výbor zvažoval i možnost zařadit podobnou klausuli do § 13 jako jednu z podmínek volitelnosti, ale ani tuto možnost ústavně právní výbor hlasováním nedoporučil.

Co se týče § 16. Ústavně právní výbor to nebral jako návrh, ale jen jako komentář, že v případě odvolání prezidenta bude muset vztah mezi viceprezidentem a prezidentem řešit ten či onen s tím, že pokud se nebude schopen dohodnout, je to kolektivní orgán, může podat rezignaci.

Co se týče doporučení vypustit § 17. žádný hlas z ústavně právního výboru nebyl pro tento návrh, pro řešení, že se volí Českou národní radou na základě návrhu prezidenta byl jeden hlas pro, ostatní hlasy pro nebyly. Protože to, že volí celá Česká národní rada Radu nejvyššího kontrolního úřadu, chápe ústavně právní výbor jako dostatečnou záruku toho, že tento orgán je kolektivní.

Co se týče § 27 odst. 1. Pro to, aby Nejvyšší kontrolní úřad nemohl ukládat pořádkové pokuty, nebyl žádný poslanec, čili nikdo nepodporoval to, aby Nejvyšší kontrolní úřad byl zbaven možnosti ukládat pořádkové pokuty.

Co se týče statutu a rozhodnutí ohledně § 22. Ústavně právní výbor na otázku, jestli má být statut přijímán formou zákona, hlasoval tak, že čtyři byli pro, osm bylo proti, jeden se zdržel hlasování. Jedná se o to, že statut bude přijímán nadpoloviční většinou usnesením ČNR, čili opět Česká národní rada bude schvalovat, jak bude statut vypadat. Podle názoru ústavně právního výboru to není nutné do podrobností upravovat zákonem.

Ústavně právní výbor pak na připomínku pana poslance Bendy doporučuje - a to je věc, která v rozpravě nezazněla aby k § 17 odst. 1 bylo upřesnění. Nyní text zní: "Rada je složena ze sedmi členů", v pozměněné formě by zněl: "Rada je složena z prezidenta, z viceprezidenta a ze sedmi členů." To je první návrh. Další návrh k § 19 - upřesnění. V písm. a) se píše: "stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu", doplnilo by se "České republiky". To jsou všechny pozměňovací návrhy projednané ústavně právním výborem. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Hlásí se ještě někdo do rozpravy po přednesení této zprávy? Pan poslanec Sedláček a paní poslankyně Marvanová.

Poslanec Michal Sedláček: Vážená sněmovno, mám jeden drobný návrh. Jedná se o společnou zprávu, a to konkrétně o § 20 písm. b), kde se ve společné zprávě navrhuje změnit věk kontrolorů. Chci upozornit na to, že osob, které by mohly kontrolovat, je velice málo a zde se navrhuje zvýšit jejich věkovou hranici. Nedomnívám se, že je to způsobeno racionálním způsobem. Do společné zprávy se to dostalo na základě usnesení ústavně právního výboru. Při projednávání tohoto bodu jsem tam byl a bylo to v době, kdy ústavně právní výbor byl již značně přepracován, nechci se domnívat, že rozhodnutí bylo nekompetentní. Následovalo to ale poté, co jsme debatovali o tom, zda hranici snížit na 21 nebo na 24 let. Pak došlo k takovéto nepříjemné záležitosti.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Děkuji panu poslanci Sedláčkovi. Prosím paní poslankyni Marvanovou.

Vidím ale, že je tady nutkání k faktické poznámce.

Poslanec Ivo Svoboda: Omlouvám se kolegovi, ale nezazněl konkrétní pozměňovací návrh, zda vypustit ze společné zprávy.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, vzhledem k tomu, že byla rozprava otevřena, přednesla bych ještě dva drobné pozměňovací návrhy pro upřesnění.

V § 14 odst. 1 je podle mého názoru nepřesnost, a proto navrhuji v druhém řádku doplnit: "z funkcí orgánu státní správy".

V posledním řádku navrhuji: "a s funkcemi v politických stranách nebo v politických hnutích". Je to přesnější, než když je řečeno jen "v hnutích".

Navrhuji změnu v § 24, písm. d) - doplnit v předposledním řádku písm. d) slova "právních předpisů" na slova "obecně závazných právních předpisů"

Dále navrhuji změnu v § 16 odst. 1. Jde o text společné zprávy. Navrhuji v odst. 2 změnit návětí odstavce tak, že "ČNR odvolá prezidenta nebo viceprezidenta z funkce". Změna tkví v tom, že není na vůli ČNR, zda je odvolán nebo ne, ale je k tomu povinna odvolat ho v každém případě, pokud jsou splněny podmínky, které jsou uvedeny pod písmeny a) až d). Odůvodnění:

To jsou obdobné podmínky, za nichž je ČNR povinna odvolat členy Rady České televize, rozhlasu, Federální rady pro vysílání apod.

Domnívám se, že by samozřejmě neměl vykonávat tuto funkci někdo, kdo nesplňuje předpoklady pro to, že by nemohl být do této funkce ani zvolen.

Navrhuji doplnit § 18 ve znění společné zprávy tak, aby v 2. řádku bylo doplněno za § 16 odst. 1 písm. b) až e) ještě "a § 16, odst. 2". Znamená to, pokud se týká podmínek volby členů Rady a zániku členství, aby na ně dopadaly také § 16, odst. 2, tedy to, že mají být odvoláni pokud například zaniknou předpoklady, byli pravomocně odsouzeni atd.

Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Pan poslanec Gjurič.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážení kolegové a kolegyně, poté, co jsem vyslechl doktora Žáka, netrvám na svém pozměňovacím návrhu k § 14. Na druhé straně však trvám na hlasování o vypuštění § 17. Nemohu jinak.

Poté, co jsem slyšel stanovisko ústavně právního výboru, dovoluji si přednést ještě druhý pozměňovací návrh. Pokud by vypuštění § 17 neprošlo, jsem nadále přesvědčen, že na návrh prezidenta to vidím jako problém.

Druhý pozměňovací návrh: "Členy Rady jmenuje a odvolává ve znění společné zprávy plénum ČNR na návrh jednotlivých poslanců ČNR."

Jsem nadále přesvědčen, že další podrobnosti, které upravuje statut, by měly být přijímány formou zákona. Je pravda, že plénum ČNR bude schvalovat kvalifikovanou většinou. Je ovšem pravda, že to bude pouze schvalovat. To znamená, že k tomu nemá možnost připomínek. Neprojde to výbory, jakmile to nebude formou zákona.

Nadále trvám na tom, aby bylo o § 22 hlasováno v tom smyslu, aby statut byl zpracován a schvalován ČNR formou zákona.