Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Bezděk.
Poslanec Josef Bezděk: Vážená
paní předsedkyně, vážení
kolegové, mým krátkým vystoupením
nikterak nechci zpochybňovat vystoupení naší
paní předsedkyně. Považuji však
za zřetelnou nepřesnost označit jednání
české strany a slovenské strany za jednání
zákonodárných orgánů těchto
republik. Kdo a s jakým mandátem jednal za slovenskou
stranu, to mně není znáno a nemíním
se tím ani zabývat. Neslučuji se však
s pojmem česká strana, neboť tato neměla
mandát asi všech politických stran a hnutí.
Proto doporučuji, nechť je uváděno pro
širokou veřejnost, že jednala česká
vládní koalice na půdě ČNR.
Děkuji. /Potlesk./
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Bezděkovi. Má pravdu.
Pan poslanec Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážená paní
předsedkyně, vážení kolegové,
nevím, zda paní předsedkyně řekne
po mém vystoupení totéž, co řekla
po vystoupení kolegy Bezděka, že má
pravdu.
Byla podána informace. Koaliční partneři
jsou partnery potud, pokud se setkají a spolu jednají.
Beru informaci na vědomí, stejně jako jsme
ji vzali na vědomí ve skupince, která se
zabývá otázkou přípravy oné
smlouvy či dohody mezi národními radami.
Avšak chtěl bych říct velice silnou
výhradu ke způsobu, jakým se v současné
době odehrává jednání v otázkách
státoprávního uspořádání.
Čas není přítelem ani ČNR ani
SNR. Každý den či měsíc, kterým
se výsledek jednání oddaluje, není
ku prospěchu věci. Chápu toto shromáždění,
které zde sedí, jako shromáždění,
které mělo do vín ku jeden základní
úkol přípravu české ústavy
a samozřejmě podíl na ústavě
ČSFR. Výsledek našeho 1,5letého působení
v tomto směru je více méně žalostný.
Chci tím říct, že se domnívám,
že by bylo velice žádoucí, aby se iniciovalo
setkání pracovní skupiny předsednictva,
kde by bylo, řekněme, zastoupení poměrné
podle klubů, které by umožnilo i plastičtější
obraz o tom, jaký je reálný stav jednajících
partnerů. Je totiž sice hezké, že se jedná
s koaličním partnerem na Slovensku, ale nejsem si
jist, jestli výsledek koaličních jednání,
který bude se slovenskými partnery, odpovídá
tomu, co si bude myslet slovenská sněmovna, mám
na mysli SNR.
Takže doporučuji - toto stanovisko jsem říkal
již na politickém grémiu a opakuji ho před
celou sněmovnou - jako žádoucí, aby
se co nejdříve sešla (a iniciovat to vůči
SNR) pracovní skupina deseti z ČNR, deseti ze SNR,
která by připravila na nejbližší
možný termín setkání předsednictev,
která mají od sněmoven mandát, aby
jednala jejich jménem. Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Ortmanovi, přihlásil
se do rozpravy pan poslanec Balcárek. Pokud jde ještě
o příspěvek pana poslance Ortmana. O tomto
námětu jsme jednali už na grémiu, kde
jsme se také rozhodli, že požádáme
slovenskou stranu, aby komisi, která je tam rovněž
zřízena, ovšem nikoliv v té reprezentativní
politické struktuře, případně
převolili a pověřili jednáním
s naší komisí. Jsme totiž skutečně
názoru, že by měly takovéto komise společně
jednat. Nyní prosím pana poslance Balcárka.
Poslanec Pavel Balcárek: Vážená
paní předsedkyně, vážená
vládo, vážené dámy a pánové,
možná se budu opakovat, ale považoval bych za
nutné připomenout vám dvě skutečnosti.
Především bych podtrhnul příspěvek
pana kolegy Bezděka, který řekl to, co si
myslí všichni v našem klubu. Potom bych podtrhnul
příspěvek pana místopředsedy
Kalvody a dvě jeho myšlenky bych rozvedl.
Je zcela na místě zde ale připomenout, že
jde o to, aby ústava odpovídala názoru občanů.
Předpokladem je, že by to měla být taková
ústava, takové státoprávní
uspořádání, které uspokojí
většinu obyvatel. Znovu zde opakuji fakt, že
jsme zde zvoleni jako jediné politické hnutí,
které má mandát od 1900 tisíc voličů
(aspoň tolik občanů nám dalo hlasy
do obou ústavodárných sborů) k tomu,
abychom prosazovali samosprávné postavení
také pro Moravu a Slezsko. Pokud tady jednání
takto vypadají, pokud nebude brán zřetel
na tyto nálady voličů a jejich potřeby
a bude dále jednáno o dvou federacích, tak
toto státoprávní uspořádání
se nesetká s kladným ohlasem veřejnosti,
která volila naše hnutí.
Za druhé je třeba neustále při jednání
obou reprezentací nezapomínat (a říkám
to tady už po třetí) na naše usnesení
z 26. dubna t. r. Máme právo zákonodárné
iniciativy, jak tady připomínal pan místopředseda
Kalvoda. Tehdy 26. dubna jsme doporučili Federálnímu
shromáždění, aby byla ústava
koncipována jako ústava vícečlenné
federace, nikoliv dvoučlenné, a na nacionálním
principu navíc, jako ústava koncipovaná na
moderním občanském principu a území.
Čili tady tohle bychom měli promítnout do
všech našich jednání a česká
reprezentace nebo sdružující země z
bývalé Královské koruny české
by měla brát na toto, co jsme už přijali,
zřetel. Děkuji za pozornost. To je takové
malé státoprávní ohražení.
(Potlesk.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Balcárkovi. Do rozpravy se
přihlásil pan poslanec Chromý.
Poslanec Heřman Chromý: Vážená
paní předsedkyně, vážená
sněmovno. Jsem v trochu obtížné situaci.
Chtěl bych si dovolit zareagovat na vystoupení pana
místopředsedy Kalvody, přeci jenom v některých
bodech - a omlouvám se mu, pokud budu někde nepřesně
citovat - s ním zcela nesouhlasím a je to můj
názor.
Především když bylo hovořeno jeho
ústy o myšlence společného státu
a právní kontinuitě, která nesmí
být přerušena ani na jednu vteřinu,
bylo také hovořeno v souvislosti, že se to
dotýká prakticky každého občana
této země, jak České tak i Slovenské
republiky, že by to ovlivnilo život každého
z nás. I z toho, co zde bylo předneseno ve zprávě
paní předsedkyně, se však musím
zeptat, protože takový dojem to na mne dělá,
že jednání nesměřuje prostě
vůbec k žádné dohodě a já
už jsem to v mnoha svých vystoupeních předznamenal:
my stále nemáme, nebo před námi neleží
jasná analýza, co tedy bude následovat, pokud
dojde k rozdělení. To, čeho jsme byli svědky,
nebo to, co nám bylo řečeno, to bylo velice
rámcové a tedy se ptám, zdali to ovlivnění
života každého z nás nebude podstatně
těžší, dramatičtější
a svízelnější a jestli jsme tuto odpovědnost
skutečně schopni nějak odpovědně
před občany postavit. Mám dojem, že
jsme to ještě neučinili.
Když se mluvilo o ratifikaci, nesdílím tento
názor, domnívám se, a nejenom se domnívám,
vím, že je to zakotveno i v jiných ústavách,
že lze předem vymezit a dohodnout okruh určitých
kompetencí, jejichž souhlas je podmíněn
v našem případě republikami, aniž
by to mělo nějaký další dopad
nebo vliv na zmiňovanou evropskou integraci. Protože
opět jsem u té základní otázky,
o té nebude vůbec řeč, o té
evropské integraci pokud se jednání budou
takto rozporně ubírat, kdy vlastně obě
dvě stany tvrdošíjně stojí na
svých postojích. Protože o jaké evropské
integraci bude řeč se dvěma subjekty? Budeme
spíš další komplikací.
A poslední poznámka, která tady nebyla řečena,
souvisí s tím, co je vlastně prioritně
vnímáno občany, to je ekonomická reforma.
Já mám dojem, že je se státoprávním
uspořádáním a se společným
státem tak pevně svázána, že
jakékoliv odklady nebo dělení tohoto státu
pro ni znamenají skutečně velmi vážné
ohrožení, přinejmenším zpoždění.
Tolik několik mých poznámek. Děkuji.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Chromému. Do rozpravy se
hlásí pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Vážení
poslanci a vážené poslankyně, rád
bych přednesl návrh usnesení. Pokud bychom
s tím souhlasili, mohli bychom usnesením zavázat
předsednictvo ČNR, aby se pokusilo iniciovat jednání
komise pro přípravu ústavy zřízené
předsednictvem ČNR s obdobnou komisí Slovenské
národní rady. Tento návrh jsem ne poprvé
přednesl 14. listopadu na tomto místě a poněkud
si kladu otázku, jestli skutečně nám
na osudu federace tak mnoho záleží, proč
za tuto dobu nebyla učiněna dostatečně
jasná iniciativa o jednání na této
úrovni. Zdá se mi, že je to trochu asi projev
naší - možná - neodpovědnosti dané
asi tím, že máme příliš
mnoho úkolů. Ale přece jenom se stále
domnívám, že toto jednání je
velice potřebné a že by mohlo prospět
situaci.
Takže návrh usnesení by potom zněl:
"Česká národní rada ukládá
předsednictvu ČNR, aby se pokusilo iniciovat jednání
komise pro přípravu ústavy předsednictva
ČNR s obdobnou komisí SNR." Tolik návrh
usnesení.
A ještě bych chtěl jenom poprosit: název,
jak byl přednesen, asi nebyl zcela správně
formulován. Nemělo jít o informaci o koaličním
jednání, to je pravda. Na druhé straně
to, že dochází k těmto omylům,
které často najdeme v tisku, tady jeden kolega s
podobnou věcí vystoupil - je dáno tím,
že politické strany nedostatečně rozlišují
úrovně jednání. Pokud by jednání
proběhlo v jiné budově, tak každému
bude jasné, že se jedná o koaliční
jednání a nikdo nebude tyto problémy tahat
do sněmovny. Jestliže tomuto jednání
předcházelo dokonce opakované jednání
skupiny ČNR pro přípravu ústavy, vzápětí
se jedná na koaliční úrovni s využitím
informací ze všech poslaneckých klubů,
pak se tady mísí dohromady věci, které
by se neměly mísit.
Všechny představitele ČNR bych prosil, aby
se pokusili tyto věci od sebe důsledně odlišovat
tak, aby nedocházelo ke zmatení veřejnosti.
A ve Federálním shromáždění
potom slyšíme o tom, že jednala předsednictva
národních rad, což je dezinformace ještě
o stupeň vyšší. Myslím, že
by to všem prospělo, kdybychom vyjasňovali
pozice.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji panu poslanci Paynovi. Hlásí se
ještě někdo do rozpravy? Jednom pana poslance
Payna bych chtěla ubezpečit, že jsme skutečně
tento návrh přednesli na slovenské straně,
nesetkal se s pochopením zatím z toho důvodu,
že komise, která je tam ustavena pro tvorbu ústavy,
neodpovídá přesně té komisi,
která je ustavena u nás. Ale na posledním
grémiu jsme se zavázali, že budeme tento požadavek
tlumočit.
Přesto pan poslanec Payne navrhuje, aby bylo hlasováno
ve sněmovně, a protože jde o procedurální
návrh, dávám o něm hlasovat teď
hned.
Kdo je pro to, aby předsednictvo ČNR bylo zavázáno
plénem k tomu, aby iniciovalo jednání komise
deseti, která u nás už existuje, s komisí
deseti, která by měla být obdobně
ustavena ve Slovenské národní radě?
Ale prosím poslance, kteří jsou na chodbě,
aby se laskavě dostavili na hlasování, protože
takto bychom nebyli usnášeníschopni.
Dávám tedy hlasovat o usnesení, které
přednesl pan poslanec Payne, které jsem já
potom opakovala předpokládám, že poslanci,
kteří byli na chodbě, znění
tohoto usnesení slyšeli a že všichni víte,
o čem budete hlasovat, ano? - jde o to, že plénum
ČNR by mělo zavázat předsednictvo
ČNR, aby iniciovalo jednání komise deset,
která je tady ustavena, s komisí deset, která
je ustavena na Slovensku, popřípadě bude
rekonstruována v otázkách, kterými
se nyní zabývají koaliční jednání
a kterými se zabývá předsednictvo
ČNR. Jde tedy o sporné otázky mezi národními
radami.
Dávám tedy hlasovat o tomto návrhu pana poslance
Payne.
Kdo je pro, ať zvedne ruku! 77
Kdo je proti? Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? 17
Konstatuji, že nejsme usnášeníschopni.
Prosila bych skrutátorky, aby mě upozornily, až
budeme schopni se usnášet.
(Po krátké přestávce.)
Dávám tedy znovu hlasovat - už nebudu opakovat.
Kdo tedy souhlasí s návrhem pana poslance Payne,
nechť zvedne ruku! 86
Kdo je proti? 1
Kdo se zdržel hlasování? 21
Děkuji, návrh pana poslance Payna byl přijat
86 hlasy pro, 1 poslanec hlasoval proti a 21 poslanců se
zdrželo hlasování. Byli jsme schopni usnášení.
Kdo se hlásí do diskuse dále? (Nikdo). Pokud
se nikdo nehlásí, končím rozprav u.
Dalším bodem je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 480 a společnou zprávu výborů
sněmu jako sněmovní tisk 556. Poprosím
nyní pověřeného člena vlády
České republiky, ministra životního
prostředí Ivana Dejmala, aby vládní
návrh zákona odůvodnil.
Současně poprosím pana místopředsedu
Kasala, aby převzal řízení schůze.
(Děje se.)
Ministr životního prostředí ČR
Ivan Dejmal: Vážená paní předsedkyně,
vážená sněmovno, předkládám
vládní návrh zákona o poplatcích
za uložení odpadů.
Tento vládní návrh zákona navazuje
na zákon o odpadech, kde v § 10 je uvedeno zmocnění
pro správní úpravu ukládání
odpadu do životního prostředí.
Předložený návrh zákona navazuje
na zákon o odpadech, jehož cílem je vytvářet
tlak na původce odpadů a další znečišťovatele
k minimalizaci odpadů, a to zvláště
k minimalizaci odpadů nebezpečných.
Návrh zákona směřuje též
ke snížení počtu skládek, a to
zejména skládek nevyhovujících, které
nesplňují požadavky stanovené v zákoně
o odpadech a jeho prováděcích předpisech
s cílem tyto skládky uzavřít a využívat
jen skládek vyhovujících.
Cílem návrhu je prostřednictvím ekonomického
tlaku na původce odpadu snížit produkci odpadů.
Tento ekonomický tlak je vytvářen zprostředkovaně
přes provozovatele skládek, kteří
sice budou plátci poplatku, avšak zahrnou jej do ceny
své služby.
Zákon též výrazně stimuluje snižování
počtu skládek nesplňujících
podmínky pro zneškodňování odpadů,
stanovené předpisy.
Sazby poplatků jsou stanoveny s ohledem na množství
ukládaných odpadů, stupeň jejich nebezpečnosti
a technický stav skládky. Proto se zavádějí
sazby ve dvou kategoriích.
Sazba I je stálá platba, která kompenzuje
vždy existující negativní dopady ukládání
odpadů do životního prostředí
daného území. Jde například
o zvýšenou intenzitu dopravy, negativní estetické
dopady na krajinu apod. Proto je příjemcem poplatků
z této sazby obec, v jejímž územním
obvodu skládka leží. Nachází-li
se skládka na území více obcí,
dělí se tento příjem proporcionálně
podle částí skládky ležících
na území té které obce.
Sazba II má stimulační funkci. Jejím
cílem je, aby pro provozovatele skládek bylo výhodnější
upravit skládky tak, aby splňovaly podmínky
pro zneškodňování odpadů. Příjem
z této sazby bude využit účelově
v odpadovém hospodářství prostřednictvím
Fondu životního prostředí, kam jsou
poplatky této sazby směrovány.
Při úvahách o místě poplatků
za uložení odpadů v rámci ekonomických
nástrojů ochrany životního prostředí
bych se rád zmínil o skutečnosti, že
současná legislativa zpoplatňuje vypouštění
znečišťujících látek do
vody a do ovzduší, nikoli však ukládání
tuhých látek do prostředí. Z hlediska
ekvivalentního zatížení ukládání
těchto tuhých látek do prostředí
by zejména možnost technicky proveditelných
změn skupenství znečišťujících
látek mohlo mít závažné dopady
na stav životního prostředí a tím
i na celou ekonomiku.
Vzhledem k tomu, že návrh zákona, který
je předložen, je dalším předpisem
řešícím odpadové hospodářství
České republiky a vzhledem k jeho závažnosti
jak pro ekonomiku, tak pro stav životního prostředí
naší republiky, doporučuji jeho přijetí.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Dejmalovi za odůvodnění vládního
návrhu a prosím nyní společného
zpravodaje výborů ČNR poslance Vladimíra
Zemana, aby se ujal slova.
Poslanec Vladimír Zeman: Vážená
sněmovno, dámy a pánové!
Předstupuji před vás jako společný
zpravodaj k vládnímu návrhu zákona,
který se týká záležitosti zdánlivě
nevábné - odpadů a poplatků za jejich
ukládání do životního prostředí.
Odpady provázejí celý lidský život
a každou lidskou činnost. Průměrně
za rok každý z nás přímo či
nepřímo přidá do nekonečného
množství odpadů různého druhu
a různých kategorií asi 360 kg, zhruba tedy
1 kg denně.
Každá civilizovaná společnost musí
řešit problém odpadů a jejich likvidace.
K tomu již máme konečně celou potřebnou
legislativu, jak federální, tak českou. Cílem
těchto zákonů, vyhlášek a nařízení
je donutit původce odpadů k racionálnímu
nakládání a využívání
odpadů tak, aby se jejich množství postupně
zmenšovalo. Na všechny kategorie odpadů je nutno
již pohlížet jako na zdroj cenných surovin
pro další zpracování.
Zhodnocování odpadů se u nás zatím
rozbíhá, i když je to činnost velice
lukrativní. Největší množství
zvláště tuhého komunálního
odpadu se likviduje nejméně vhodným způsobem
- skládkováním, ukládáním
na deponie. je všem jistě známo, v jakém
stavu je většina skládek, alespoň těch
povolených. Proto se v řadě zákonů,
které se týkají odpadů, objevuje i
tento předkládaný návrh zákona
o poplatcích za ukládání odpadů.
Zákon bude působit na obce, provozovatele a původce
odpadů tak, že je donutí jak ke zmenšení
celkového množství, tak ke zkvalitnění
provozu skládek. V příloze návrhu
zákona je v sazbě II určeno, jak budou provozovatelé
skládek sankcionováni, když nebude skládka
v pořádku. Zároveň je zde i motivace
v odložení části plateb, když přistoupí
k rekonstrukcím.
Vládní návrh zákona o poplatcích
za uložení odpadů tisk 480 - byl přikázán
třem výborům ČNR: ústavně
právnímu, rozpočtovému a kontrolnímu
a pro ochranu životního prostředí a
urbanismus. Připomínky jsou zpracovány ve
společné zprávě.
Navrhuji, abychom po rozpravě vládní návrh
zákona ČNR o poplatcích za uložení
odpadů ve znění společné zprávy
a přijatých pozměňovacích návrhů,
jako zákon velice důležitý a potřebný,
schválili.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vladimíru Zemanovi a nyní otevírám
rozpravu. Do rozpravy se zatím písemně přihlásili
tři poslanci - poslanec Krčma, kterého prosím,
aby se ujal slova, připraví se poslanec Benda a
poté paní poslankyně Stiborová.