Česká národní rada 1990 – 1992

Mohu-li mluvit za národnost německou, musím říci, že jejím největším problémem je nyní rozptýlenost způsobená tzv. vnitřním vyhnáním, a zachování identity. Případné změny částky uvedené v tabulce 15 by rovněž neodpovídaly duchu smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Československem a SRN. Myslím, že by to neodpovídalo ani snaze o překonání kolektivní viny, která byla a je dodnes uplatňována vůči této národnosti.

V této souvislosti bych chtěl opět poukázat na skutečnost, že občané Československa německé národnosti jsou do dnešního dne de facto "ve výkonu trestu" neboť zabavený majetek, často až po únoru 1948, údajně na základě Benešových dekretů z roku 1945, jim nebyl navrácen, společně s občanstvím tohoto státu, a je naopak často vracen těm, kteří jim ho odebrali. Říkám to v souvislosti s kapitolou rozpočtu "Restituce, soudní a mimi soudní rehabilitace".

V této souvislosti bych chtěl také poukázat na to, že jsem položil otázku před určitým časem panu ministrovi Ježkovi i panu premiérovi, zatím jsem nedostal odpověď. Z tohoto národnostního hlediska proto podporuji návrh pana poslance Wantuly, který přednesl.

A nyní co se týká romských sdružení. Ruku na srdce velkou část viny, že to dopadlo tak, jak to dopadlo má sama Česká národní rada tím, že nestanovila lepší pravidla přerozdělování a kontroly těchto prostředků.

K návrhu panu poslance Gjuriče k převedení finanční částky na národností radu při české vládě chci říci toto: nevidím to z dnešního pohledu příliš perspektivně, neboť za prvé složení této rady ani její statut nezaručuje nejvhodnější řešení problému a za druhé, tato rada se sešla od jejího ustavení v létě teprve jedenkrát.

Co však chci, aby bylo v usnesení, je to, že ministerstvo financí ve spolupráci s ministerstvem kultury musí vypracovat taková pravidla přerozdělování na jednotlivá sdružení, aby měla všechna stejné podmínky práce. Tu totiž přežívá potichu - a já to říkám tak, jak to je, - v klidu Národní fronta. Jinými slovy, ta sdružení a ty organizace, který přežívají z dob totality, mají vyjímky i třeba na osobní vozidla s řidičem, kdežto nově vzniklé organizace a sdružení mají problémy jak organizačně zvládnout své problémy.

(potlesk)

Musí tu vzniknout stejný metr na všechny. A tato pravidla by měla vstoupit v platnost dříve, než se částky začnou čerpat. Děkuji za pozornost.

(potlesk)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Piverkovi a prosím pana poslance Loma, připraví se pan poslanec Smělík.

Poslanec Petr Lom: Vážený pane místopředsedo ČNR, vážené poslankyně a poslanci ČNR, vážená vládo, rád bych v několika stručných připomínkách zpřesnil obsah rozpočtové kapitoly "Zdravotnictví".

Ve zdravotnictví máme nový subjekt, s kterým jsme dříve nepočítali. Vaším rozhodnutím, vážené poslankyně a poslanci, vzniklo všeobecné zdravotní pojištění a Všeobecná zdravotní pojišťovna. To si vyžádalo - zákon bych schválen nedávno složité jednání mezi ministerstvem financí a ministerstvem zdravotnictví, který vy ústilo v určité korekce, které jsou známi teprve od pondělka tohoto týdne a po dohovoru s ministrem zdravotnictví považuji za svoji povinnost sněmovnu s těmito čísly seznámit.

V kapitole 335 je celkem 10,8 miliard a v kapitole 715, což je regionální zdravotnictví v působnosti okresních úřadů a obcí, 25,1 miliard korun. To je celkem částka 35,9 miliard. Z těchto společných prostředků se vytváří nová kapitola 335, ze které se ponechává v regionálním zdravotnictví 2,1 miliarda a tato kapitola tedy obsahuje 33,8 miliardy korun. Z tohoto finančního objemu se převádí na účel Všeobecné zdravotní pojišťovny 29 miliard a zůstává v působnosti zřizovatele 4,8 miliard Kčs na financování výzkumných úkolů, hygienické služby, státních výdajů na lázeňství, ozdravoven, léčeben pro dlouhodobě nemocné, odborných léčebných ústavů, kojeneckých, dětských domovů, jeslí, zdravotnického školství a letecké záchranné služby a rezerva, která je vytvořena nad rámec těchto prostředků, činí 1,5 miliard Kčs.

Tato čísla nejsou obsažena v kapitole "Zdravotnictví" a proto jsem považoval za svou povinnost před hlasováním poslance s těmito čísly seznámit. Výbor rozpočet doporučuje.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Lomovi a prosím pana poslance Smělíka, připraví se pan poslanec Chromý.

Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doba pokročila, nechtěl bych už nijak zdržovat, nicméně dovolím si několik poznámek k předloženému návrhu rozpočtu.

Akceptuji situaci, v níž se rozpočet připravoval a proto z tohoto důvodu s předloženým návrhem souhlasím. Nicméně chtěl bych připomenout, že tak jako jsme vyrovnali ve výdajích mezi Českou a Slovenskou republikou na stejnou úroveň položky, zůstává příjmová stránka nadále předmětem jakýchsi nejistot a rozporností. Je jasné, že na příští rok se situace nezmění, že budeme s příjmovými položkami nadále zápasit. Jediným zdrojem a jistým zdrojem, který nám pomohl vylepšit letošní skladbu rozpočtu, bylo to, že jsme dokázali - alespoň částečně - vylepšit rozpočty našimi podíly, které se nám v minulosti nedostávaly, tedy převedením podílů, které odcházely z federace na Slovenskou republiku.

Proč to říkám? My dokážeme v dnešní situaci argumentovat na základě jakýchsi účetních a statistických zpráv, jak situace v České a Slovenské republice vypadá. Toto neodráží skutečnost, která je výsledkem dlouhodobého vývoje, kdy struktura i způsob a tradice výroby neumožní posuzovat tyto dvě republiky z ekonomického hlediska stejně.

Jedním ze základních vstupů do ekonomiky vedle privatizace jsou - myslím - budované investice. Pokud se na tuto stránku podíváme z pohledu minulých let, vidíme, že v České republice jsou odepsány základní prostředky ještě v minulém roce ze 49%, v roce 1985 dokonce klesly na 46%.

V průmyslu, který představuje 50 % zdrojů státního rozpočtu, míra odepsání je v letošním roce 51,79 %, proti loňsku došlo ke zvýšení o 1 %. V roce 1985 to bylo 47 %.

Trochu lepší je situace v dopravě a ve spojích. Základní prostředky strojní jsou odepsány v České republice na úroveň méně než 50 %. Z hlediska ekonomické teorie to znamená, že hospodářství přestává být schopné prosté reprodukce.

Tyto údaje navozuji proto, že od roku 1983 od nástupu husákovského vedení se dá celé období téměř dvaceti let srovnat stejnou úrovní dotací do České a Slovenské republiky. Poměr obyvatel 1:2 byl nahrazen 1:1. Tady jsme se dostali do oblasti, kdy trvale ve dvaceti letech klesala úroveň základních prostředků, které se na rozvoji průmyslu a jeho ziscích podílely. To koresponduje s tím, co diskutoval pan ministr Horálek, že nejsme v situaci, kdy bychom si mohli sami vybírat možnosti zdrojů, ale že jsme nuceni hrát na rezervy, které jsme dosud nedokázali využívat.

Z tohoto důvodu si dovolím do usnesení navrhnout tento návrh:

ČNR žádá vládu ČR, aby iniciovala změnu rozpočtových pravidel pro přípravu rozpočtu na rok 1993. Federální příjem je výnos z podílu na dani z obratu ČR a SR. Myslím, že tímto krokem bychom dosáhli nejen srovnat a vyjasnit stránku výdajovou, ale i stránku příjmovou.

Další poznámka se týká místních rozpočtů. Již tady bylo hodně řečeno o tom, jak jsme v minulém roce diskutovali na toto téma, jakýchsi nepřesnostech a nejasnostech v sestavování a dotací do místního rozpočtu. To, že se přistoupilo k této metodice, že jsme dokázali posoudit i dva návrhy a dát ministerstvu financí důvěru v tom, aby podle doporučené metodiky přistupovalo, to je velmi pozitivní krok. Nedělám si iluze a nechci ani kritizovat způsob použití metodiky, že by se to napoprvé podařilo bezkonfliktně rozdělit. Je to podobná oblast jako jsem před chvílí vzpomínal ve vztahu ke Slovensku. Dokážeme tímto krokem zohlednit a zobjektivizovat výdajovou stránku. Nicméně zůstává stále nejasná stránka příjmová, to znamená, jaká je síla v jednotlivých místech ekonomiky.

Je nutno také poznamenat, že údaje, s nimiž metodika pracovala, byly dány možností statistiky, eventuelně přesností, kterou je naše informační soustava schopna dodávat informace.

To co si myslím, že je v této situaci dosti diskutabilní, je záležitost, související s infrastrukturou velkých měst, kdy poměrně nejasné situace se snažilo ministerstvo financí zohlednit v opravných koeficientech. Je otázka, do jaké míry se to podařilo. Nechtěl bych, aby to bylo špatně pochopeno. Napadá mě, že například Brno má ve svém obvodu 220 kilometrů silnic nadregionálního významu, které hradí z městského rozpočtu. Představuje to asi 150 miliónů. Spadá to do silničního fondu, který v této oblasti není zohledněn. Když pominu všechny problémy, které jsou třeba s kanalizací, čištěním apod., které zasahují daleko za rámec města, je zde otázka dotace místní dopravy, kdy 20 % zaměstnaného obyvatelstva není z Brna, dojíždí, městskou dopravu používají, ale doprava je dotována jen z místního rozpočtu. Chci na tento problém upozornit.

Proto bych navrhoval do usnesení dát, abychom při čerpání a uvolňování rezerv ze všeobecné pokladní správy pro okresní úřady a obce přihlíželi k plnění příjmových ukazatelů státního rozpočtu, které jdou z okresních úřadů a obcí. To je to, abychom sílu ekonomiky dokázali zohlednit při dodatečných úpravách.

Totéž se týká také poznámky, aby se při čerpání rezervy 1 mld Kčs na vyrovnání úrovně, napojení obyvatel na veřejný vodovod, případně budování kanalizační sítě, přihlíželo k vyrovnání úrovně.

Poslední oblast, které bych se chtěl dotknout je rezerva, která je ve všeobecné pokladní zprávě ve výši 500 miliónů korun na pozemkové úpravy. Jsem přesvědčen, že rezerva není závazná. Chtěl bych se zeptat pana ministra financí, jak se bude postupovat, když se prokáže, že uvažovaná rezerva je nedostatečná. Když to spočítáme na 80 okresů, vychází 6 miliónů na jeden okres. Vzhledem k tomu, že se prostředky budou týkat nejen technické stránky, to je návrhu, projekční přípravy a realizace budování cest a ekologizace, pak jsou to také náklady, které vyplývají ze zákona jako úhrady hrazené státem na identifikaci, kartografii a všechny ostatní služby. Nemyslím si, že je 6 miliónů v průměru na jeden okres dostačuje.

Mohl by mi pan ministr odpovědět, jak se bude postupovat, když nebudeme schopni ze zákona tyto činnosti zajistit.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Smělíkovi, prosím pana poslance Chromého, připraví se pan poslanec Dudešek. Hlásí se ale pan ministr Špaček.

Ministr financí Karel Špaček: Jak se bude postupovat, když některé výdaje v rezervách nebudou stačit? K rozpočtu se během roku budeme vracet. Jestliže se ukáže, že některé rezervy vyčleněné na příslušné rezervy nestačí, tak naopak zase některé rezervy budou mít úsporu a musíme znovu kalkulovat rozpočet, zejména kapitolu Všeobecná pokladní správa s cílem zabezpečit všechny zákonné nároky.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Špačkovi. Prosím pana poslance Chromého.

Poslanec Heřman Chromý: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážení ministři, vážená sněmovno, na okrese Mělník jsme velice přivítali nový systém objektivizovaného rozdělení prostředků rozpočtu přidělovaných okresním úřadům a obcím, protože je to první vlaštovka, která odstraňuje disproporce dlouhá léta vznikající a která zejména ve Středočeském kraji, konkrétně v okrese Mělník měla za následek velké poškození životního prostředí. Konečně na okrese Mělník se nachází mnoho průmyslových komplexů, které jsou zdroji velkého znečištění nejen přímo v okrese, ale daleko za hranicemi tohoto okresu.

Přesto mi neuniklo, že právě v kapitole 398 Všeobecné pokladní zprávy, bod b) - další specifické účelové rezervy - jsou vyjmenované oblasti, v nichž opět okres Mělník jako velký zdroj znečištění chybí.

Proto navrhuji v tomto bodu b) v textu odrážky, která začíná "ekologická opatření" za slova "na Sokolovsku" umístit slova "v okrese Mělník."

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Chromému, prosím pana poslance Dudeška a připraví se pan poslanec Moskal.

Poslanec Petr Dudešek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegové a kolegyně, nechci zdržovat, pouze doplním své dva ze tří návrhů na úpravu rozpočtu. Doplňuji návrh původně přednesený ke kapitole ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, týkající se neinvestičních prostředků, neinvestičních dotací. V případě, že nebude přijata varianta převedení jednoho procenta z celkové dotace navržené pro okresní úřady do investičních prostředků kapitoly ministerstva školství navrhuji uhradit individuální dotace na dokončení rekonstrukce konzervatoře v Ostravě, střední lesnické škole v Hranicích a střední lesnické školy v Písku v Čechách. Za prvé přerozdělení prostředků v rámci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo za druhé z rezervy vládního rozpočtu.

Dále doplňuji svůj třetí návrh týkající se rozpočtu pro zabezpečení tělesné výchovy a sportu. V případě, že nebude akceptováno zvýšení o 220 milionů Kčs, musím vás všechny upozornit, že v rozpočtu budou scházet prostředky na vrcholový sport, na údržbu atd. Ochromíme tentokrát sport určitě. Proto navrhuji z jakýchkoliv rezerv doplnit tento rozpočet alespoň o částku 50 milionů pro vrcholový sport. Předpokládám, že každý z nás ví, co ve světě znamená na stožár vítězů stoupající československá vlajka. Proto vás prosím o podporu mého návrhu ve prospěch sportu a tělesné výchovy. Děkuji.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Dudeškovi, prosím pana poslance Moskala, připraví se pan poslanec Frkal.

Poslanec Václav Moskal: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já bych chtěl poukázat na nesrovnalosti v rozpočtu v části resortu ministerstva zemědělství, v jeho části systémových dotací PO na investiční výstavu, kde nejsou uvedeny některé okresy. Konkrétně bych chtěl poukázat na okres Pardubice, který není v seznamu uveden a přitom v září letošního roku tento okres nárokoval 60 až 80 milionů na nutné dokončení vodohospodářských systémů. Proto nemohu souhlasit s touto částí rozpočtu ministerstva zemědělství, aby byl vy nechán, nevím z jakých důvodů, celý okres. Že by se zde projevovala regionální politika dřívějšího způsobu, podložená nezdravým a protekcionářským patricionismem zděděným z minulosti. Podávám tuto připomínku, aby částka 40 milionů Kčs byla převedena na okres Pardubice z jiných nejvíce dotovaných okresů zdůvodňuji tím, aby se na okrese Pardubice mohly řešit nejnutnější stavby vodohospodářského systému, jako na jiných okresech.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Moskalovi, prosím pana ministra Vopěnku, aby se ujal slova.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Vopěnka: Vážený pane předsedající, já mohu nyní upřesnit odpověď na otázku paní poslankyně Stiborové. Dal jsem ji písemně a myslím, že aspoň stručně řeknu, že jde o příjmy z resortu školství do státního rozpočtu. Jedná se o příjmy, se kterými škola nedisponuje a odvádí je přímo do rozpočtu. Činí to celkem 380,3 miliard Kčs. Je rozdělen tak, že regionální školství dává 199, vysoké školy 171 ostatní organizace asi 9 milionů Kčs. Jde o příjmy, které jsou ze školního stravování, poplatky rodičů za stravenky, domovy mládeže, dětské domovy apod. U vysokých škol koleje, menzy, ale také odprodej starších zařízení, strojů atd. Je to celkem částka zanedbatelná vůči tomu, kolik školství dostává. Důležité ovšem je, že v tomto návrhu nejsou příjmy, které jsou mimorozpočtové, získané např. hospodářskou činností škol a školských zařízení. S tím mohou školy libovolně zacházet.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministru Vopěnkovi a prosím pana ministra Bojara.

Ministr zdravotnictví ČR Martin Bojar Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové, jen pár poznámek. Nejprve možná poznámka o stavu cholesterolu v České národní radě. Byl několikrát tázán sděluji vám, že hodnoty do šesti, pěti setin mikromolu jsou normální, to co je nad, nutí k tomu, abyste sami zvážili, zda jíte a žijete zdravě. Nejméně třicet z vás má vyšší hladinu diastolického tlaku. A ti z vás, kteří jsou léčeni a mají vyšší diastolický tlak, nechť se zamyslí nad tím, zda léčba je úplně ideální a zda mimo jiné příliš nesolíte. Mám za to, že za půl roku, někdy před volbami, bychom tuto akci zopakovali, abyste měli možnost srovnat vývoj, jak svého cholesterolu, tak svého tlaku v závislosti na předvolební kampani.

Poznámka druhá. Zabýváme se výdajovou a příjmovou částí rozpočtu. Mně to nedá a zítra všem vám dám okopírovanou jednu tabulku, kterou mi včera předložili alkohologové, kteří se sešli na tzv. AT sekci - léčba toxikomanií a léčba v závislosti na alkohol. Je mi potěšením, že mohu sdělit panu ministrovi Špačkovi, že podle mírného odhadu činí ztráty každoročně pouze v souvislosti s delší pracovní neschopností u dospělé populace kuřáků v České republice 17,5 miliardy Kčs. To je bratru polovina rozpočtu na zdravotnictví. Předesílám, že v tom nejsou zahrnuty náklady na léčbu, nejsou v tom zahrnuty náklady na invalidní důchody. Pouze prosím, a to se týká pana ministra Horálka i pana ministra Špačka, náklady na delší pracovní neschopnost, které u kuřáků jsou v průměru o dnů do roka delší. Předesílám to k zamyšlení proto, že jsem byl potěšen, že diskuse, která zde probíhala o kapitole zdravotnictví svědčí, že proti loňskému roku se zdá být kapitola zdravotnictví sestavena vyrovnaněji a vybilancovaněji.

Bylo potěšením pro mně i pro poslance zjistit, že se podařilo najít pracovníkům z ministerstva financí 400 milionů Kčs, které byly převedeny do neinvestičních výdajů. Nebudu opakovat to, co zde řekl před chvílí kolega poslanec Lom, ztotožňuji se s jeho závěry a považuji za podstatné se zmínit o podnětu pana poslance Kozla. Vy se budete možná jeho podnětem zabývat a pak je mou povinností upozornit na to, že v části II. str. 2 se pojednává o 29 % směrném nárůstu mezd pracovníků ve zdravotnictví. Pan poslanec Kozel poukazuje úplně právem na velmi nízkou úroveň mezd ve školství. Prosil bych ovšem, abychom nepodléhali optickému klamu a nevyvozovali z toho, že existují resorty jako školství a zdravotnictví, kde jsou vysokoškoláci, středoškoláci placeni špatně, že jednomu resortu ubereme, abychom druhému resortu mírně přidali.

Pane poslanče, z toho co jste říkal, pro mě vyplývá jeden jediný závěr, že musím upozornit sněmovnu na to, že v průměrných platech zdravotníků je započítána mnohahodinová, desítky hodin trvající práce přesčas, řada příplatků rizikových, to znamená budeme-li operovat s kategorií průměrné mzdy a vyvodíme-li z toho závěr, který se zdá, že jste vyvodil, dostaneme se jinam, než kam se chtěla ona zmíněná porada dostat. Byl zde citován dopis dr. Schlangera, dovoluji si paní poslankyně a pány poslance ujistit, že dr. Schlanger nesměřoval ve svém návrhu k tomu, aby se přerozdělovaly prostředky určené na 29 % nárůst mezd tím způsobem, který vám byl předestřen. Spíš šlo o to, aby se tím zabývali představitelé Odborového svazu pracovníků ve zdravotnictví, zda by nebylo možné využít části této rezervy k tomu, aby byla v průběhu roku umožněna diferencovaná přestavba mezd právě využitím tarifního systému. V žádném případě nemohu souhlasit s návrhem, aby se zdravotnictví, tedy oboru, který když se potom podíváme na průměrný počet odpracovaných hodin, na tom není o nic lépe než školství, ubírala určitá procenta z prostředků vyhrazených na mzdovou oblast a převáděla se do školství.

Je to zdánlivě maličkost, ale protože nevím, jak se tato situace vyvine, považoval jsem za svou povinnost na to upozornit.